Hledám chovatele divokých kurů, pokud chovate některý z těchto druhu, ozvěte se.
Zdraví Míla tragopan
GALLUS SONNERATII
To ma mrzí. Sledujem zahraničné inzercie a tam sa občas nejaké odchovy ponúkajú. V drvivej večšine ale len soneráti. Daria sa Vám známym chovatelom aj odchovy alebo ide len o zbierkové chovy? V minulosti sa viedla aj nejaká kniha odchovov, ktohovie čo sa s ňou stalo. Nedávno som narazil na stránky jedného chovatela a ten mal parádnu zbierku aj niekolkých foriem bankivov. Len som si to neuložil a teraz to neviem nájsť.
Dobrý den,
je pravdou, že chovatelství zejména mezi mladší generací je na ústupu a mnoho lidí zajímají spíše snáškoví hybridi místo oku lahodící čistokrevná plemena. Nicméně jsem nečekal že se neozve žádný chovatel divočiny. Nevýhodou je samozřejmě nutnost temperované zimoviště, nicméně s krásou a jedinečností těchto divokých kurů se může měřit málokteré plemeno drůbeže.
Jinak je faktem, že gallus varius se shání obtížně a jeho cena je značná. Ostatní dva druhy se však dají pořídit poměrně snadno a i cenově nejsou nedostupné.
Zdraví Míla tragopan
Souhlasím, je to nádhera a je to můj dětský sen mít řadu zarostlých voliér kolem pozemku a v každé skupinku nějakých kurovitých ptáků ať už hřebenatých nebo bažantů, či orebic a pod. Nepotřeboval bych dovolenou u móře.
No, kdyby zadavatel zadal téma Ka.im.ro (už to píšu přerušovaně jako vulgarismus:-), tak se tu seběhne 100 příspěvků. Nenaděláme nic, jíst se musí.
Nicméně je třeba poděkovat všem, kdo se těmito skvosty zabývá, vzhledem k tomu, že přirozených prostředí v jejich domovině pomalu a jistě ubývá. A protože práce kolem jejich chovu není lehká, shánění nepříbuzných zvířat, udržení zdravotního stavu a ještě umět odchovat. A je jedno jestli to jsou "jen" Sonneratovi kurové. Aspoň že to. I když je mi jasné, že pravý milovník životně prahne i po těch vzácnějších druzích.
Juraj Kafka
Veď práve. Večšinou sa to začne soneratom a keď už je, tak prečo nie aj zelený, či lafajety. Tak mi to aspoň opisovali polský chovatelia v Pŕerove. Ono tieto druhy budú asi i naďalej len zbierkové vtáky ale i tak je zaujmavé že nie sú viac rozšírené. Pametám si že i na Slovensku bol pred revolúciou minimálne jeden chov a v ČR napríklad u Zanottových a v spolku bažantiarov. Dôkazom je článok o prehlade všetkých druhov kurovitých, ich zastúpenie, veková hranica, počet odchovov a vela iných zaujmavostí čo sa týka chovu v staručkom čísle českého Chovatela. Horšie je že už i bankivy akosi ustupujú a tie sú už dosť aklimatizované.
problém je, že propagace těchto plemen je mizivá nebo spíše žádná, prakticky nikoho ni nenapadne ze by si mohl koupit zrovna je, každý hned skočí po hedvábničce a je to, že?
po pravdě - kluby chovatelů se musí přenést přes komunistickou komunikaci, protože pokud chtějí mladé, tak budou muset mít emaily a taký řádně komunikovat, do té doby mohou být v klubu sami!
Upřímně? A kde na to má běžný člověk přijít, že existuje taková nádhera. Vždyť, věřím tomu, že i kdyby se optal známého a zkušeného chovatele drůbeže (klasické), že má zájem o něco okrasného bez užitku, tak mu málo kdo řekne o existenci něčeho tak úžasného. Slepičí papoušek, to bylo první co mne napadlo, když jsem toto téma otevřel. Jsou nádherní.
chovatelpodluzi
napsal(a):
Upřímně? A kde na to má běžný člověk přijít, že existuje taková nádhera. Vždyť, věřím tomu, že i kdyby se optal známého a zkušeného chovatele drůbeže (klasické), že má zájem o něco okrasného bez užitku, tak mu málo kdo řekne o existenci něčeho tak úžasného. Slepičí papoušek, to bylo první co mne napadlo, když jsem toto téma otevřel. Jsou nádherní.
Dobrý den, když upřímě tak pokud chovám nějaká zvířata tak by mně asi mělo zajímat krom ustájení, výživy, s stavby těla více podrobností například z čeho vznikllo to nepřeberné množství plemen. Odkud pocházejí atd. Jen mít tu potřebu poznat. Jinak přeji mnoho zdaru a přikládám ještě pár fotek.
Zdraví tragopan
GALLUS LAFAYETTI
chovatelpodluzi
napsal(a):
Upřímně? A kde na to má běžný člověk přijít, že existuje taková nádhera. Vždyť, věřím tomu, že i kdyby se optal známého a zkušeného chovatele drůbeže (klasické), že má zájem o něco okrasného bez užitku, tak mu málo kdo řekne o existenci něčeho tak úžasného. Slepičí papoušek, to bylo první co mne napadlo, když jsem toto téma otevřel. Jsou nádherní.
Samozrejme že čo som nevidel, po tom netúžim. Aj u mňa to tak bolo. Ale človek nemôže mať všetko a ja osobne by som bol rád keby som o nich našiel aspoň niečo napísané. Myslím prax. Osobné skúsenosti. Ale jediné za posledných 30-40 rokov je ten článok od p. L.Z.. Čo sa týka cien tak som našiel nejaké ponuky- čisté poddruhy bankivy- od 25 eur/kus, soneratus - od 80 ale skôr 100 eur/ kus. Laffayety a varius boli u jedneho fr. chovatela, ale vopred vypredané. Bohužial sú už aj taký vyčúrankovia čo soneraty krížia so zdr. plemenom kôli jednoduchšiemu a početnejšiemu odchovu a ponukajú ich za čisté soneratty. Dedičnosť jeho znakov je dosť dominantná a hlavne u mladých zvierat to asi ani nejde rozpoznať. Myslím že pan Zanotto tam dokonca aj opisoval znaky na ktorá si treba dávať pozor pri prípadnej kúpe.
zbosace
napsal(a):
Samozrejme že čo som nevidel, po tom netúžim. Aj u mňa to tak bolo. Ale človek nemôže mať všetko a ja osobne by som bol rád keby som o nich našiel aspoň niečo napísané. Myslím prax. Osobné skúsenosti. Ale jediné za posledných 30-40 rokov je ten článok od p. L.Z.. Čo sa týka cien tak som našiel nejaké ponuky- čisté poddruhy bankivy- od 25 eur/kus, soneratus - od 80 ale skôr 100 eur/ kus. Laffayety a varius boli u jedneho fr. chovatela, ale vopred vypredané. Bohužial sú už aj taký vyčúrankovia čo soneraty krížia so zdr. plemenom kôli jednoduchšiemu a početnejšiemu odchovu a ponukajú ich za čisté soneratty. Dedičnosť jeho znakov je dosť dominantná a hlavne u mladých zvierat to asi ani nejde rozpoznať. Myslím že pan Zanotto tam dokonca aj opisoval znaky na ktorá si treba dávať pozor pri prípadnej kúpe.
Právě to jsem tím myslel. Že dnes nejsou všichni jen hrrr na užitek, ale velmi početná je i skupina "exotářů", kteří dělají různé papoušky, bažanty, atd. Tyto mají ve voliérách, vybudují pro ně vytápěné zálety, do jednotlivých kusů investují horentní sumy. Ale prostě aru vidím na každém rožku (v ZOO, zverimexu, u souseda). Takže se mi zdá, že už i sem dochází to - pořídit si drůbež. No a kolik lidí ví o něčem jiném než je bažant nebo hedvábnička? A cena? Za takovou nádheru je to paráda. Jen jak uvádíte, škoda že informace o takovýchto krásách moc nejsou. Třeba to, jak velkou voliéru potřebují, zda stačí zděný suchý úkryt nebo musí mít temperovanou místnost. Jak jsou plaché - mám tu třeba vyšší pohyb koček, kolem voliér je chodník, tak je tam i pohyb lidí. Umlátí se z toho strachy, jak jsou plaché? Nebo se kohoutek dojde ukázat a parádí se? A předpokládám, že odchov je pouze přirozený pod kvočnou a menšího počtu do desítky kuřat ročně...? Děkuji za rozšíření obzorů tímto tématem.
zbosace
napsal(a):
Samozrejme že čo som nevidel, po tom netúžim. Aj u mňa to tak bolo. Ale človek nemôže mať všetko a ja osobne by som bol rád keby som o nich našiel aspoň niečo napísané. Myslím prax. Osobné skúsenosti. Ale jediné za posledných 30-40 rokov je ten článok od p. L.Z.. Čo sa týka cien tak som našiel nejaké ponuky- čisté poddruhy bankivy- od 25 eur/kus, soneratus - od 80 ale skôr 100 eur/ kus. Laffayety a varius boli u jedneho fr. chovatela, ale vopred vypredané. Bohužial sú už aj taký vyčúrankovia čo soneraty krížia so zdr. plemenom kôli jednoduchšiemu a početnejšiemu odchovu a ponukajú ich za čisté soneratty. Dedičnosť jeho znakov je dosť dominantná a hlavne u mladých zvierat to asi ani nejde rozpoznať. Myslím že pan Zanotto tam dokonca aj opisoval znaky na ktorá si treba dávať pozor pri prípadnej kúpe.
příteli, patřím k těm, kdo ten článek od L.Z. kdysi ve starém chovateli také četl, ale právě že už je to kdysi a tak už mám jen mlhavé a kusé útržky z toho. Vím, že popisoval kokrhání kohoutků, střídání svatebního a klidového šatu u bankivských a Sonneratových. Že u bankivkských jsou-li ve volieře dva kohoti tak přepřeřuje do klidového jen podřízený a dominantní kohout né. Jsou to krásní ptáci s originalní kresbou opeření a je skutečně škoda, že se netěší až tak velké pozornosti i když jak tu bylo naznačeno mezi jistými kruhy ano. Když tragopan načal ty kresby a původy domácích plemen, tak jen představa že kolik variací šlo vyšlechtit jen z koroptvího zbarvení (vyjmenujte si všechny rázy), a oč by byla bohatší skladba barevných rázů kdyby byli zdomácněny tytp další tři druhy Gallus. Někde byly i zmínky o vlivu křížení těchto druhů na domácí slepice např. namodralá kůže, lalok, ušnic a hřebene u hedvábniček a možná i cemanii jako dědictví po modrofialovém zbarvení ozdob u kura zeleného G. varius., masová noha a žíhání že pochází z vlivu kura Sonneratova, a tvrdé lesklé "štítkovité" peří některých bojovnic po G. laffayety. Bohužel tyto informace nelze potvrdit ani vyvrátit, a jediná cesta by byla přes genetické výzkumy DNA.
Buď jak buď, nejhezčí jsou vždy druhy přírodní v čisté, nekřížené formě, a toho jsou důkazem tyto nádherné snímky.
Juraj Kafka