podskocova
XXX.XXX.71.249
Dobrý večer,chtěla bych se zeptat jaká je cena násadových vajec v naší republice,konkrétně zdrobnělé okrasné málopočetné plemeno?????
podskocova
XXX.XXX.114.210
Neříkejte že nevíte.......
podskocova
XXX.XXX.114.210
No to je extrem ani nevím,že se tu chovají,ale taková holanďanka?
podskocova
XXX.XXX.122.190
Díky kouknu...
Ceny které uvádí na svých stránkách svaz jsou pro běžné nekontrolované chovy (kroužkované). Pro chovy rozmnožovací (kontrola zdraví?) je koeficient 1,2. Pro plemenné chovy (kontrola užitkovosti?) - 1,5 a šlechtitelské dokonce 2,2 (kontrola dědičnosti?). Ty kontroly beru podle ovcí. Nevím proč máme neustále tendenci znehodnocovat cenu naší práce vložené do chovu.
Já mám běžný nekontrolovaný chov čistokrevné drůbeže. Hlídám si zdravotní stav drůbeže min 3x do roka očkuji Newcastelskou chorobu. pokud bude v menším balení Livacox půjdu i do prevence kokcidiozy. Drůbež odčervuji koncem léta a před chovnou sezonou. Od ledna přidávám vitamíny a selen pro zlepšení oplozenoszi a líhnivosti vajec. Vejce líhnu nejdříve pro sebe, pak teprve prodávám násadová vejce. S klidným svědomím si řeknu o 8 Kč za SA, NH a 10Kč za zWy. Celou dobu - až do června musím živit kohouty, mít rozdělená hejna abych měla 100% jistotu, že se nepromixují mezi sebou.
Vajíčka jsem ochotna posílat poštou, kvalitně zabalená, obchodním balíkem z pošty vzdálené 10 km. Balné a náklady na benzín si nezpočítávám. Tak si myslím, že na tu práci jsou ta vejce vcelku za hubičku. Dana
podskocova
XXX.XXX.123.14
ovecka
napsal(a):
Já jsem reagovala na příspěvek pana Doležala, který by nejraději k vejcím za 10 Kč Pop a výsledky kontroly užitkovosti. Jinak je mi jasné, že v zahraničí se cena násadových vajec pohybuje několikanásobně výš. O tom se nepřu. Tam totiž snahu lidí o něco oceňují. Dana
Ve vsem s vámi souhlasím loni jsem si řekla 6,- letos pujdu na 10,-.Prostě chceš-nechceš,nesmlouvám.
dolezal
napsal(a):
Dobrý den.
pokud půjdeme srovnávat ceny vajec v německu tak se nejdříve podíváme
průměrný plat ČR: kolem 23 350 Kč
německo: v přepočtu 60 000Kč
Měl jsem na toto téma esej přes celý textový pole, ale hlavní zdělení je toto:
Proč bych dělal špičkovou drůbež, kde musím pro materiál do ciziny a za tvrdý eura, když bych prodal za stejně mrzký peníz, jako Lojza od vedle co má hybridky za padesátikorunu?
Probuďte se, socialismus už není co chodím po světě. A sociálním cítěním k chovatelství mládí nepřitáhnete.
podskocova
XXX.XXX.89.245
Jestli je kohout z dovozu neznamená že je exteriérově dobrý
viděla jsem dva pyšné chovatele,kteří se mi chlubili jak si dovezli KOHOUTA z německa a byli to hruzy které ani nekroužkuji a jdou do polívky(holand.)
podskocova
napsal(a):
Jestli je kohout z dovozu neznamená že je exteriérově dobrý
viděla jsem dva pyšné chovatele,kteří se mi chlubili jak si dovezli KOHOUTA z německa a byli to hruzy které ani nekroužkuji a jdou do polívky(holand.)
Ano,správně,pani Martino.Chovatelé z Německa vůbec nemají lepší nebo kvalitnější zvířatka než my,právě naopak.O kvalitě německých chovu by mohli pohovořit chovatele vlašek,kteří si neuváženýmí dovozy zničili kresbu,barvu a snášku,chovatele zdrobnělých velsumek po zničení typu a snášky,rodajlendek,kde se snáška malem zastavila, a.t.d......a.t.d.....
K Vašemu příspěvku, nevím, jaké máte zkušenosti se zvířaty z Německa Vy osobně. Já mohu konkrétně napsat své zkušenosti s rodajlendkami velkými i zdrobnělými z Německa. V ČR došlo v uplynulých 20letech z důvodů příbuznosti zvířat u RI a zRI k degeneraci, a to u typu zvířat, kde jsou zvířata s trojúhelníkovými typy, v lepším případě lichoběžníkovými, plochá prsa, dále se vyskytuje třepenité peří už i v krytu křídel. Dalším degenerativním jevem je nízká hmotnost vajec a nízká snáška. Problémem je skutečnost, že na drůbežích trzích jako je Štraubing se moc kvalitních zvířat nevyskytuje, bohužel do ČR se většina dovozů realizuje z burz v zahraničí. V ČR jediná zvířata rodajkendek za posledních 10 let, co skutečně nesla hodně vajíček a ve vyšší hmotnosti byla zvířata po dovozech Německo, Holandsko a Rakousko. Moje skušenosti s zRI jsou taková: vejce po drůbeži ze špičkových chovů z Německa nesou vejce s průměrnou hmotností 50g a můj nejlepší kmen v roce 2011 v průměru na slepici měl snášku přes 160 vajec, Němci uvádí u zRI minimální hmotnost vajec 48g a snášku 180vajec za rok. Samozřejmě, že u špičkových chovů v Německu probíhá individuální sledování snášky, tak jako u nás. To co píšete je Vaše zkušenost s Německými zvířaty nebo jen jste to přečetl ve svazovám tisku bez vlastní zkušenosti?
Z pozdravem Nietsch Karel
Dobrý den,pane Karle.
Jsem rád,že jste se ozval,jste v otázce rodajlendek odborník.Neodporujem si v tom,že němci na burzích a trzích prodávají odpad a zmetky,zvlášť na těch ,kam jezdi východní blok.Uplně něco jiného je návštěva a nákup zvířatek přimo u špičkových chovatelů.Trochu budu odporovat v tom ,že změny v trupu a v snášce byly způsobene jen přibuzenskou plemenidbou u nás v republice.Myslím,že hlavní vinu měl "divoký" dovoz ze zapadního bloku po otevření hranic.Třepenitost peří ,jen uvažuju, je následkem "velkého tlaku" klubu Ri na čistě červená zvířata,což u redukované kolumbijské kresby není možné a vede k oslabení struktury peří.Co se snášky tyče,porovnejte si množstvi vajec třeba u p.Rybara,který pouští německé kohouty do chovu jen velmi opatrně,a třeba "nejmenované chovatele",kteří každy rok nový němec aniž by si zjistili výkonnost a kvalitu hejna původu,hlavně ,že je to z Německa.Nejsem chovatelem Ri,i když k ním mám dost blisko přez přítele V.Z. a taky díky forverkam,které chovám a zbožňují. Mám stejný problem s dovezenými zvířaty - nemam možnost si prohlednout otce,bratry,dědu a o babičce a mamce se taky nic nedovím,a tak každe přilíti nové krve ze západu je velká loterie.
nietsch
napsal(a):
K Vašemu příspěvku, nevím, jaké máte zkušenosti se zvířaty z Německa Vy osobně. Já mohu konkrétně napsat své zkušenosti s rodajlendkami velkými i zdrobnělými z Německa. V ČR došlo v uplynulých 20letech z důvodů příbuznosti zvířat u RI a zRI k degeneraci, a to u typu zvířat, kde jsou zvířata s trojúhelníkovými typy, v lepším případě lichoběžníkovými, plochá prsa, dále se vyskytuje třepenité peří už i v krytu křídel. Dalším degenerativním jevem je nízká hmotnost vajec a nízká snáška. Problémem je skutečnost, že na drůbežích trzích jako je Štraubing se moc kvalitních zvířat nevyskytuje, bohužel do ČR se většina dovozů realizuje z burz v zahraničí. V ČR jediná zvířata rodajkendek za posledních 10 let, co skutečně nesla hodně vajíček a ve vyšší hmotnosti byla zvířata po dovozech Německo, Holandsko a Rakousko. Moje skušenosti s zRI jsou taková: vejce po drůbeži ze špičkových chovů z Německa nesou vejce s průměrnou hmotností 50g a můj nejlepší kmen v roce 2011 v průměru na slepici měl snášku přes 160 vajec, Němci uvádí u zRI minimální hmotnost vajec 48g a snášku 180vajec za rok. Samozřejmě, že u špičkových chovů v Německu probíhá individuální sledování snášky, tak jako u nás. To co píšete je Vaše zkušenost s Německými zvířaty nebo jen jste to přečetl ve svazovám tisku bez vlastní zkušenosti?
Z pozdravem Nietsch Karel
Tak a jsme u jádra pudla. Dříve se z ciziny dováželo méně, kdo už tam jel, měl většinou plemeno v oku a patřil většinou mezi úspěšné chovatele. Dokázal si spočítat dva plus dva a dovezl si skutečně posilu do chovu. Pokud se import nepovedl, nic moc se nestalo, jen se kohout nepřenesl dál. Dnes do ciziny může jet každý, ale většina buď neví, nezná nebo nevím proč jezdí jen na trhy.
Přitom rozdíl mezi našimi a zahraničními trhy je opravdu jen ve velikosti. I v zahraničí je to jen akce "prodej zbytky". Čímž nechci říct, že by tam nemohla být kvalita. Ale pokud nejsem důchodce, který může jet do zahraničí na trh či výstavu kdykoliv na to má peníz, tak bych doporučil spíš jet na výstavu, či si dát trochu práce a třeba z výsledků výstav si vybrat přímo chovatele a navštívit tohoto doma.
Bohužel, většina však jede na trh, kde jak jsem psal ta kvalita nejlepší prostě není, a ještě k tomu když už tam jedu, tak přece nedojedu domů s prázdnou. A tím se devalvuje většina chovů. Kdyby si s tím většina z nás dala opravdu tu práci, jela na výstavu, vybírala tak jak má opravdu jen posilu a né prostě kus, tak by ten stav nebyl u mnoha plemen tak špatný a bylo by zde více chovatelů spokojených se svým plemenem. Bohužel, lidi jsou hloupý a řeknou, že zahraniční krví si pokazili plemeno. Nikoliv zahraniční krví, ale svou vlastní blbostí, neschopností si vybrat opravdu kvalitní posilu a snahou pořídit za každou cenu...
oskar222
napsal(a):
to už vyjde lépe poslání nás.vajec - i kdyby se vylíhla třetina vajec, tak toho počtu si snad člověk vyhlédne pěkného kohouta do chovu - a bude to asi i levnější - než tam jet a koupit kohouta min.za litr - aspoň se tak domnívám...
Pokud bydlíte u hranic, aby Vám nedělalo problém dodání vajec, tak možná. Když jsem se o to totiž pokoušel, tak to vázlo na tom, že vejce zašlou pouze po území SRN. A když jsem to počítal, tak když mám půl cesty k chovateli či na výstavu po území ČR, kterou byh musel i při té zásilce urazit, tak už je jedno, jestli přidám ještě pár km přímo k chovu po území SRN. Takže ušetřit na PHM není příliš reálné (např. do Lipska je největší úsek cesty přes ČR,v SRN to už je jen kousek).
A porovnání ceny násadové vejce x kohout. Když se tu řešilo tuším Lipsko 2011 s těma slepičkama, tak tam někdo vložil i odkaz na katalog. Cena u slepiček co mne zajímaly byla tuším okolo 25-35€, což je u tohoto plemene v SRN cena za 10-20 vajíček (1ks násadového vajíčka za 1,5-2,5€). Když by se měla vylíhnout třetina, tak budu mít doma pět kuřátek. A to bez jistoty že alespoň jeden bude SE.
Takže koupě na výstavě je větší jistota kvality, ale zase když se těch pět kuřátek povede, máte možnost je za adekvátní cenu prodat a ještě na tom celém i třeba vydělat. Obojí má svá pro i proti.
marysh
napsal(a):
Dobrý den,pane Karle.
Jsem rád,že jste se ozval,jste v otázce rodajlendek odborník.Neodporujem si v tom,že němci na burzích a trzích prodávají odpad a zmetky,zvlášť na těch ,kam jezdi východní blok.Uplně něco jiného je návštěva a nákup zvířatek přimo u špičkových chovatelů.Trochu budu odporovat v tom ,že změny v trupu a v snášce byly způsobene jen přibuzenskou plemenidbou u nás v republice.Myslím,že hlavní vinu měl "divoký" dovoz ze zapadního bloku po otevření hranic.Třepenitost peří ,jen uvažuju, je následkem "velkého tlaku" klubu Ri na čistě červená zvířata,což u redukované kolumbijské kresby není možné a vede k oslabení struktury peří.Co se snášky tyče,porovnejte si množstvi vajec třeba u p.Rybara,který pouští německé kohouty do chovu jen velmi opatrně,a třeba "nejmenované chovatele",kteří každy rok nový němec aniž by si zjistili výkonnost a kvalitu hejna původu,hlavně ,že je to z Německa.Nejsem chovatelem Ri,i když k ním mám dost blisko přez přítele V.Z. a taky díky forverkam,které chovám a zbožňují. Mám stejný problem s dovezenými zvířaty - nemam možnost si prohlednout otce,bratry,dědu a o babičce a mamce se taky nic nedovím,a tak každe přilíti nové krve ze západu je velká loterie.
Děkuji za Vaši odpověď. S Vaší reakcí i následující v podstatě souhlasím. Se sehnáním a zařazením každého plemeníka je vždy velký problém. Jistě Vám př. V.Z. řekne o př. J.N. ze Senice, který dovážel RI již za minulého režimu. Př V.Z. má od něho spoustu kohoutů a jistě Vám řekne jaká byla snáška po těchto kohoutech. U třepenitosti peří vidím dva problémy. První byl v 90 létech a přímo souvisel s likvidací černě v letkách a ocasech dle klubu. Což se začalo řešit jejím povolením, protože RI bez černě prostě nejdou udělat, aby oku lahodily. Všichni víme jak vypadaly jejich ocásky a jak byly třepenité letky. Bohužel v poslední době se u RI vyskytuje třepenitost v zádech, samozřejmě se to projevuje jen u slepiček, kohoutci mají sedlový zavěs a na něm to není příliš patrné. Co se ocasů o RI týče tam třepenitost skoro není nebo se na výstavách nevyskytuje ale vrací se v letkách a začíná opět sílit, i když je tam čerň. A ještě co mně překvapuje, že se třepenitost začíná projevovat u plemen jako jsou leghornky, vlašky, australky a dokonce i hempšírky a další, proto si myslím, že součastná třepenitost souvisí se snižujícím se množstvím chovného materiálu a vysokou příbuzností chovného materiálu v rámci ČR.
S pozdravem Nietsch Karel
marysh
napsal(a):
Dobrý den,pane Karle.
Jsem rád,že jste se ozval,jste v otázce rodajlendek odborník.Neodporujem si v tom,že němci na burzích a trzích prodávají odpad a zmetky,zvlášť na těch ,kam jezdi východní blok.Uplně něco jiného je návštěva a nákup zvířatek přimo u špičkových chovatelů.Trochu budu odporovat v tom ,že změny v trupu a v snášce byly způsobene jen přibuzenskou plemenidbou u nás v republice.Myslím,že hlavní vinu měl "divoký" dovoz ze zapadního bloku po otevření hranic.Třepenitost peří ,jen uvažuju, je následkem "velkého tlaku" klubu Ri na čistě červená zvířata,což u redukované kolumbijské kresby není možné a vede k oslabení struktury peří.Co se snášky tyče,porovnejte si množstvi vajec třeba u p.Rybara,který pouští německé kohouty do chovu jen velmi opatrně,a třeba "nejmenované chovatele",kteří každy rok nový němec aniž by si zjistili výkonnost a kvalitu hejna původu,hlavně ,že je to z Německa.Nejsem chovatelem Ri,i když k ním mám dost blisko přez přítele V.Z. a taky díky forverkam,které chovám a zbožňují. Mám stejný problem s dovezenými zvířaty - nemam možnost si prohlednout otce,bratry,dědu a o babičce a mamce se taky nic nedovím,a tak každe přilíti nové krve ze západu je velká loterie.
Děkuji za Vaši odpověď. S Vaší reakcí i následující v podstatě souhlasím. Se sehnáním a zařazením každého plemeníka je vždy velký problém. Jistě Vám př. V.Z. řekne o př. J.N. ze Senice, který dovážel RI již za minulého režimu. Př V.Z. má od něho spoustu kohoutů a jistě Vám řekne jaká byla snáška po těchto kohoutech. U třepenitosti peří vidím dva problému. První byl v 90 létech a přímo souvisel s likvidací černě v letkách a ocasech dle klubu. Což se začalo řešit jejím povolením, protože RI bez černě prostě nejdou udělat, aby oku lahodily. Všichni víme jak vypadaly jejich ocásky a jak byly třepenité letky. Bohužel v poslední době se u RI vyskytuje třepenitost v zádech, samozřejmě se to projevuje jen u slepiček, kohoutci mají sedlový zavěs a na něm to není příliš patrné. Co se ocasů o RI týče tam třepenitost skoro není nebo se na výstavách nevyskytuje ale vrací se v letkách a začíná opět sílit, i když je tam čerň. A ještě co mně překvapuje, že se třepenitost začíná projevovat u plemen jako jsou leghornky, vlašky, australky a dokonce i hempšírky a další, proto si myslím, že součastná třepenitost souvisí se snižujícím se množstvím chovného materiálu a vysokou příbuzností chovného materiálu v rámci ČR.
S pozdravem Nietsch Karel
Akciove ceny nasadovych vajec v Gyrone, kto ma zaujem moze to vyuzit, davam do pozornosti klik na: http://www.gyron.sk/r-29-aktualna-ponuka
nietsch
napsal(a):
Děkuji za Vaši odpověď. S Vaší reakcí i následující v podstatě souhlasím. Se sehnáním a zařazením každého plemeníka je vždy velký problém. Jistě Vám př. V.Z. řekne o př. J.N. ze Senice, který dovážel RI již za minulého režimu. Př V.Z. má od něho spoustu kohoutů a jistě Vám řekne jaká byla snáška po těchto kohoutech. U třepenitosti peří vidím dva problému. První byl v 90 létech a přímo souvisel s likvidací černě v letkách a ocasech dle klubu. Což se začalo řešit jejím povolením, protože RI bez černě prostě nejdou udělat, aby oku lahodily. Všichni víme jak vypadaly jejich ocásky a jak byly třepenité letky. Bohužel v poslední době se u RI vyskytuje třepenitost v zádech, samozřejmě se to projevuje jen u slepiček, kohoutci mají sedlový zavěs a na něm to není příliš patrné. Co se ocasů o RI týče tam třepenitost skoro není nebo se na výstavách nevyskytuje ale vrací se v letkách a začíná opět sílit, i když je tam čerň. A ještě co mně překvapuje, že se třepenitost začíná projevovat u plemen jako jsou leghornky, vlašky, australky a dokonce i hempšírky a další, proto si myslím, že součastná třepenitost souvisí se snižujícím se množstvím chovného materiálu a vysokou příbuzností chovného materiálu v rámci ČR.
S pozdravem Nietsch Karel
A teť jste mně dostal,pane Karle.Mate pravdu s třepenitosti u ostatních plemen,nějak jsem si to nedával do souvislosti až teť,když jste mně na to upozornil.A co je ještě taky zajimavé tak to,že se třepenitost nevyskytuje u jednoho plemena celoplošně ( v celé republice ) ale jen v oblastech a někdy jen v jednotlivých chovech.Něják s tím souvisi i zužení letek a rejdováků.Pozdravujte přítele J.N. ,uvidíme se u vas na výstavě.