Křepelka japonská - teploty

365ku napsal(a):
Pokud se je nechystáte dát domů, tak by bylo dobré je nějak na noc "zaizolovat". Dát na pletivo nějakou tkaninu

Na pletivu mají křepelky froté ručník kvůli sluníčku, tak zkusím zakrývat na noc celou klec. Pak mám ještě křepelky ve voliéře na podestýlce a těm jsem dovnitř dala dřevěný domeček, tak snad jim to bude stačit a mohly by už snést nějaké to vajíčko. Na zimu plánuji přenést je do kotelny, kde je stálá teplota mezi 18 - 22°C. Teď to však ale ještě není možné - vysoušíme po povodních, takže jsou celý den otevřená okna a dveře a topí se jen chvilku denně, aby se nahřála voda v bojleru, takže v noci je tam stejná zima jako venku...

Děkuji moc za radu a budu ráda za každou další

Mám křepelky ve voliéře pokrytou skly. A snáší mi všechny. Přes červenec jsem měl od pár kusů i dvě vejce denně.

Asi to nebude teplotou pokuste se zjistit původ Vašich křepelek. Může Vám to hodně napovědět.
Taky informace o tom , proč a pro co byly křepelky japonské vyšlechtěný, pro jaké podmínky ustájení, potřeby optimálního krmení ..........nehledejte to na ifauně , je tu poslední dobou sraz " divných " amatérů.

marysh napsal(a):
Asi to nebude teplotou pokuste se zjistit původ Vašich křepelek. Může Vám to hodně napovědět.
Taky informace o tom , proč a pro co byly křepelky japonské vyšlechtěný, pro jaké podmínky ustájení, potřeby optimálního krmení ..........nehledejte to na ifauně , je tu poslední dobou sraz " divných " amatérů.

Děkuji za reakci. Zjstila jsem, že křepelky jsou nakonec mladší, protože když jsem zjišťovala stáří, tak se paní spletla a teprve až včera mi řekla že jim je 57 dní - dnes tedy 58. A 4 dny jsou celkem dost tedy. Kuřátka jsem tedy tím pádem odchovala od 3 denních a ne od 7 denních - jak mi tvrdila paní nejprve. Jinak co se týče krmení to mám nastudované a dokonce mám namíchanou speciální směs pro křepelky, kde je 20% bílkovin. Také dostávají trávu, vařené vejce, těstovin a podobně. Dále mám polovinu slepiček v kleci pro křepelky a polovinu na podestýlce. Na internetu jsem našla několik stránek chovatelů, kde popisují, jak se o křepelky starat a podle toho jsem se zařídila. Neyslím si, že by jim něco chybělo. Myslím, že problém se snáškou se vyřešil tím věkem. Pokud do týdne začnou snášet budu spokojená.

terezakl napsal(a):
Děkuji za reakci. Zjstila jsem, že křepelky jsou nakonec mladší, protože když jsem zjišťovala stáří, tak se paní spletla a teprve až včera mi řekla že jim je 57 dní - dnes tedy 58. A 4 dny jsou celkem dost tedy. Kuřátka jsem tedy tím pádem odchovala od 3 denních a ne od 7 denních - jak mi tvrdila paní nejprve. Jinak co se týče krmení to mám nastudované a dokonce mám namíchanou speciální směs pro křepelky, kde je 20% bílkovin. Také dostávají trávu, vařené vejce, těstovin a podobně. Dále mám polovinu slepiček v kleci pro křepelky a polovinu na podestýlce. Na internetu jsem našla několik stránek chovatelů, kde popisují, jak se o křepelky starat a podle toho jsem se zařídila. Neyslím si, že by jim něco chybělo. Myslím, že problém se snáškou se vyřešil tím věkem. Pokud do týdne začnou snášet budu spokojená.

Křepelky, které nezačnou snášet v 40 - 44 dnech stáři vyřaďte z chovu ( ty Vaše jsou buď špatně odchované, degenerace nekontrolovanou příbuzenskou plemenitbou, kříženci všeho možného paskvilu, kterého jsou plné burzy,.....) Krmte jen namíchanou směsi ( doufám, že je to kompletní směs pro křepelky a ne nějaký " zázrak " z burzy ) a čistou vodou - žádné vejce, trávu, těstoviny a podobný balast.
Jak už jsem psal, na internetu je spousta totálních nesmyslu a výmyslu. Ti, kteří o tom něco ví a umí, nemají potřebu rozdávat informace a dohadovat se s " divnými pány " třeba ze Slovenska.

marysh napsal(a):
Křepelky, které nezačnou snášet v 40 - 44 dnech stáři vyřaďte z chovu ( ty Vaše jsou buď špatně odchované, degenerace nekontrolovanou příbuzenskou plemenitbou, kříženci všeho možného paskvilu, kterého jsou plné burzy,.....) Krmte jen namíchanou směsi ( doufám, že je to kompletní směs pro křepelky a ne nějaký " zázrak " z burzy ) a čistou vodou - žádné vejce, trávu, těstoviny a podobný balast.
Jak už jsem psal, na internetu je spousta totálních nesmyslu a výmyslu. Ti, kteří o tom něco ví a umí, nemají potřebu rozdávat informace a dohadovat se s " divnými pány " třeba ze Slovenska.

Aj ja som zo Slovenska a chovam prepelicky, zacinal som od nuly, sam som si vsetko hladal, zistoval, studoval a predstavte si ze mi to ide. Ked boli male prve 3 dni jedli iba uvarene vajicka a nezdochla mi ani jedna, teraz ich krmim aj zelenym /salat/ a zase nezdochla ani jedna, nekupujem im ziadne somariny na nenesenie nedopujem ich hlupostami a ziju kazda jedna dokonca sa zacali aj znasat medzi 7 a 8 tyzdnom /podla vas by to asi neslo kedze som sa zasadne nedrzal vasich rad/ teraz mam jedno vajicko denne od kazdej prepelicky. Nechcem sa tu hadat ale vy si myslite ze ste najlepsi na svete a jedine to vase je spravne... nic ine nemoze fungovat

Pán to asi nemyslel tak, že je dokonalej, ale je pravda, že držet se osvědčených postupů je pro začátečníky nejjednodušší. Já jsem se jich ale také nedržela.

Mohla bych se Vás zeptat jestli chováte křepelky venku, popřípadě jak? A kdy Vám začala snášet poslední?

No já bych chtěl jen dodat k těm teplotám. Mám křepelky v klecích a ty umístěné v místnosti z osb desek. Teplota jako venku akorát nefouká.. Ať mají 22,20,18 stupňů či 0 teď dokonce i -10 pořád snáší ..

fiiila napsal(a):
No já bych chtěl jen dodat k těm teplotám. Mám křepelky v klecích a ty umístěné v místnosti z osb desek. Teplota jako venku akorát nefouká.. Ať mají 22,20,18 stupňů či 0 teď dokonce i -10 pořád snáší ..

Tak to Vám gratuluji Zkuste schovat vajce na násadovky a třeba e Vám podaří vyšlechtit mrazuvzdorné křepelky
Jinak ty moje už jsou taky v teplíčku a krásně snáší - natěhovala jsem je taťkovi do kotelny, která je spojená se stájí takže mají nádherný teplíčko i teď v těch mrazech

Hmm, já koupil 12 křepelek, po týdnu začali snášet velice sporadicky...třeba 3 vejce za den (jako dohromady :) ), to trvalo asi týden, pak jsem je přemístil do větší voliéry a již týden ani vejce. Krmím směsí pro křepelky - granule od firmy drcman z němčic. Četl jsem, že křepelky jsou fabrika na vejce, ale mě přijde, že jen žerou a hodně smrdí, narozdíl od slepic, ve vnitřních prostorech absolutně k nevydržení. (Jsou dle mého názoru taky čuňata, denně si zahrabou napáječku a zaneřádí výkaly) Tak nevím, jestli je nevypustím někam do pole.

BUBNAK napsal(a):
Hmm, já koupil 12 křepelek, po týdnu začali snášet velice sporadicky...třeba 3 vejce za den (jako dohromady :) ), to trvalo asi týden, pak jsem je přemístil do větší voliéry a již týden ani vejce. Krmím směsí pro křepelky - granule od firmy drcman z němčic. Četl jsem, že křepelky jsou fabrika na vejce, ale mě přijde, že jen žerou a hodně smrdí, narozdíl od slepic, ve vnitřních prostorech absolutně k nevydržení. (Jsou dle mého názoru taky čuňata, denně si zahrabou napáječku a zaneřádí výkaly) Tak nevím, jestli je nevypustím někam do pole.

Nenapsal jste, jak jsou křepelky staré. Křepelky jsou hrabavá drůbež, rády se peleší. Tak se o čistou vodu musíte postarat vy. Můžu doporučit tenhle typ napaječek http://www.farmercz.cz/cz/potreby-pro-chov-kraliku/napajecky-pro-kraliky/517c32d72961b-napajecka-plastova-hracz-na-pet-lahve
Zavěsí se na pletivo nebo do děr ve stěně do výšky, já mám pod nimi ještě betonovou kostku aby si na ní vyskočili. Voda je pak pořád čistá, když zajistíte aby byla ve výšce hlav křepelek.
Jinak obecně křepelky nemají rády výkyvy. Tou změnou v umístění jste si způsobil pauzu ve snášení.
Obecně křepelky smrdí. Do bytu bych si je fakt nedala. Ale ani slepici My je máme v zahradním domku, snáší i v zimě.
Doporučuju nastudovat si víc o křepelkách. A nechápu když je nechcete, proč je pouštět do pole. Můžete si z nich pokud jsou mladé udělat pečené křepelky s nádivkou, nebo na gril. Starší na polévku.

Kdo by se s tím škubal, je tam masa za dva zuby a stáří dle prodejců mělo být těsně přes snáškou. Přestěhoval jsem je z jedné voliéry do druhé a tyto jsou od sebe 50 cm, takže nějaký větší změny neprodělaly :).

Mohla bych se zeptat chovatelů křepelek,
zda preferují chov na pevné podložce se stelivem - sláma, hobliny či co ?,
anebo
chov na drobné drátěnce, kde trus propadá ?
Kolik křepelek linie Faraon bych mohla dát na 0,50 m2 plochy ?
Pěkně děkuji,
Jitka.

Letos na jaře jsem se dal do chovu křepelek.Začal jsem s 30 ks z čehož bylo 14 kohoutů které jsem kuchyňsky upravil.Zbylích 16 slepic mi dávalo 14 vajec denně.Pro jejich nenáročný chov jich dnes mám zatím přes 100 ks a chov budu zvětšovat.Přes léto jsem je měl ve venkovní voliéře a jak začala klesat teplota dal je do sklepa.Jediné co se stalo bylo zmenšení snášky po dobu 2 dnů.Ve sklepě je stálá teplota 14 stupňů.Krmím směsí pro slepice N-sypkou, sem tam dostanou nasekané kopřivy, trávu a rozdrcené skořápky. Ve voliéře jsou na podestýlce z hoblin kterou měním 1-2x týdně dle potřeby, v misce písek.Vodu podávám denně čistou a 1x za týden přidám trochu octa. Je to naprosto nenáročný chov a vřele doporučím.

terezakl napsal(a):
Dobrý den, mám křepelky japonské staré 62 - 64 dní a ještě nesnáší - mám je od kuřátek a podařilo se mi odchovat úplně všechny bez jediného úhynu. Článek zde na ifauně informuje, že křepelky mohou být venku, pokud jsou DENNÍ teploty vyšší než 18°C. Zajímá mě tedy, jestli jsou opravdu myšleny ty DENNÍ teploty nebo teploty obecně. Píšu asi jako idiot, ale uvedu i příklad:

Pokud jsou teď teploty kolem 23°C ve dne a v noci kolem 13 - 9°C mohou být křepelky venku a snášet nebo nemám postávat před klecí a čekat na vajíčko?

Děkuji za odpovědi Tereza

Pokud chcete zbirat vejce musi mit krepelky teplotu min 18 a vic pres den i pres noc+ prodluzovani dne svicenim.pokud je budete mit nekde venku za folii nebo frote rucnikem budou jen vegetovat a necekejte vejce.pokud nekdo pise ze ma krepelky venku a nesou mu tak lze.krepelky jsou vyslechtene na urcity standart a.pokud ho nemaji nenesou.

peparazak napsal(a):
Pokud chcete zbirat vejce musi mit krepelky teplotu min 18 a vic pres den i pres noc+ prodluzovani dne svicenim.pokud je budete mit nekde venku za folii nebo frote rucnikem budou jen vegetovat a necekejte vejce.pokud nekdo pise ze ma krepelky venku a nesou mu tak lze.krepelky jsou vyslechtene na urcity standart a.pokud ho nemaji nenesou.

To co tvrdíte mi přijde jako nebezpečný fundamentalismus - Vám to snad funguje a máte to vypozorováno, nic proti tomu, ale nikde není psáno, že je to univerzálně platné pro všechny.

Vaše tvrzení jednoduše neodpovídá mnou pozorované skutečnosti - moje běžně nesou (6 vajec na křepelku a týden) i při teplotě 7-12°C a protože jsou to u mě v zimě "přirozené podmínky" které jsou u mě dané prostředím, kde je mám a tato snáška mi zcela dostačuje, nemám prostě potřebu nějak krkolomně jim zvyšovat teplotu na Vámi udávaných "minimálních" 18°C.

Prodlužování ultra-krátkého zimního dne svícením má svůj význam, vzhledem k nákladům na moderní úsporné osvětlení (3W je až moc) a snadnou realizaci jednoduchým elektro-mechanickým časovým spínačem prostě není co řešit a rozhodně jít do toho... ale bez něj prostě jen snáška o něco poklesne, ale stejně nesou, ne že ne.

Osobně vytápím, ale z vlastní zkušenosti mohu potvrdit slova v příspěvku výše. Měl jsem křepelky které i při soustavných 12°C měli plnou snůšku. Povětšinou dojde pouze k poklesu snůšky, dokonce i v teplotě na hranici mrazu dokáží některé slepičky snést občas nějaké to vejce. Je to jen o aklimatizaci. Logicky pokud dojde na pokles teploty, spustí se přepeřování a dojde k výpadku snůšky. Poté se opět roznesou, pokud chlad trvá omezí se třeba snůška ale je. Nezačneme li temperovat a křepelky přejdou plynule na zimní čas nemají s tím problém.

Tak ja som choval prepelice 3 roky. Minulý rok som chov musel zrušiť. No teraz ho zase plánujem obnoviť. Prepelice mi začali znášať už keď mali 45 dní. Od mala som im dával len zmesku obohatenú o minerálne látky. Nikdy som im nedal zelenú stravu ani nič podobné lebo to znižuje znášku. Jeden môj známy daval prepeliciam čistý kukuričný šrot tak som ho upozornil že prepelice nepotrebujú toľko kukuričného šrotu ako sliepky lebo im to zalepuje vajcovody.
A prepelice mi znášali v -10 samozrejme že nie pravidelne ale aj tak ma to dostalo.

"... Nikdy som im nedal zelenú stravu ani nič podobné lebo to znižuje znášku...."

Podle mé zkušenosti zelená strava snášku snižovat nemusí. Četl jsem to a počítal s tím, ale u mě se tento efekt nijak nedostavil - ty mé prostě milují lístky od pampelišek, salátu a kedluben, zobají to jako divé a dokáží toho spořádat celkem velké množství. O něco méně ochotně zobají i obyčejnou trávu, nebo nať od mrkve - to jim prostě tolik nejede, ale když není salát, vezmou na milost i tohle. Když to mají rády a když to je zadarmo, dávám jim to, seč hrdélko ráčí.

Podle mě jde o to, aby nebyli krmené jen tím - pak asi nemají dost živočišných tuků, vápníku a bůh ví čeho ještě. Za hlavní krmivo považuju granule pro nosnice, to dávám neustále, aby měly v množství větším než dokáží zkonzumovat, ale vždy mají k dispozici i strouhanku ze starého pečiva, drcené skořápky a zelené dle možností.

Podle mých zkušeností se naopak zdá, že spíš slepičky které snášet začínají začínají mít o zelenou stravu větší zájem, než měly před tím, dokud nesnášely.

Mám známeho bývame v jednej obci. On dával svojim prepeliciam zelené krmivo, cestoviny, zeleninu... Znášať sa mu začali o 1 mesiac neskôr ako moje (a to boli všetky liahnuté v mojej liahni). No ako vy píšte záleží to od samotných prepelíc. :) Ale zas pravdu povediac ono to zelené krmivo je lepšie na vitamíny, minerály, bielkoviny...

Mám zkušenost s tím že křepelky reagují na změny poklesem snůšky, stačí změna podané směsi. Pokud křepelky krmíte rozmanitou stravou a nekrmíte jednostranně, asi dopad nebude takový nebo žádný, ale také může být dosti pravděpodobné, že po celou dobu bez výkyvů můžete mít celkově nižší produkci vajec než chovatel jedoucí směs pro intenzivní snůšku.. Nebavme se teď o tom co chovatel preferuje či bio kdy bere že méně je více nebo na intenzivní produkci. To je na jinou debatu a obsáhlou. Taky jak již bylo zmíněno při srovnání záleží nemálo na chované genetice. Co se týče zeleného, asi jej v zimě u chovatele co je přidává nemají k dispozici. Proto se domnívám že přirozeně s počátečním jarním přidáváním je touto změnou ve snůšce přibrzdíte, dokud si na zelené opět nenajedou..

Osobně mám zkušenost, že jsem krmila Energys pro křepelku a nebyla k sehnání. Dala jsem jinou směs, tak okamžitě poklesla snáška i na polovinu. Pokud se honem do dvou dnů koupilo původní krmivo, křepelky najely na původní množství vajec. Proto když si někdo ode mě kupoval křepelky, tak dostal "vzorek" krmiva s sebou. A na pytlíku bylo napsáno, co to je za krmení.
V sezóně přidávám trávu, ale jen hrstičku na skupinu cca 10 křepelek. Na vitamíny, na zabavení křepelek. Nemá to vliv na snášku, k poklesu nedochází. Trvale mají v krmítku směsku od Energysu.
Naopak pozoruju, že když jim během dne dojde v krmítku směska, tak ten den je mnohem menší snůška. A přibydou nechtěné šarvátky mezi křepelkami. Takže nejlepší je aby měly pořád plno

Mohu potvrdit že hlad či nedostatečné krmení vybuzuje agresivitu a kanibalismus, krmivo ad-libidum je nutnost. Ale od tématu " Teplota" jsme se poněkud vzdálili..

Znova som začal z prepelickami. Myslel som žesa budú dať chovať aj v paneláku ale bohužiaľ. Vysoká prašnosť a zápach, hrozila likvidácia minichovu. Známy mi poskytol priestor v dosť veľkom sklade-250m3, slabý prievan, materiál budovy, paprndekel". Pri vonkajšej teplote -13 ešte voda nezamrzla ale ako klesla na -23, zamrzla do 2 hod. Krmenie Energys. Aj ich prosím aby sa šetrili ale márne.11 sliepociek 11 vajec. Keď nezamrzla voda bolo aj 13 vajíčok 2-3 krát do týždňa. V miestnosti je síce chladno ale sucho. Okrem sliepok je tam ešte 13 kohútikov. Línia je masové Jumbo zlaté/ podľa info od producenta nás.vajec./. Kamarát má pôvodom tie isté, napocudovanie o niečo väčšie ako moje. Začali znášať skôr a väčšina vajec dvojzltok. Presťahoval ich do pivnice vedľa kotolne, nonstop osvetlenie, teplota nad +10, ale vysoká vlhkosť, slabé vetranie. Štvrtina sliepok a tri štvrtiny kohutov padli. Znáška nulová. Krmenie ako u mňa, voda k dispozícii nonstop. Čiže stará pravda pri chove kurovitych, lepšie suchá zima ako vlhké teplo...o.

Zajímavé... ony možná obecně budou důležitější určité vedlejší podmínky, než přímo sama teplota.

Průvan je asi jasný, ale řekl bych, že "teplotně" velký rozdíl udělá i jestli jde o "klasický" klecový odchov, kde chudinky slepičky stojí fakticky přímo na kovu a případně na ně ještě zespoda táhne... pokud budou na podestýlce jako např. piliny, bude to nejspíš zcela jiný "teplotní komfort", ikdyž teplota bude o něco nižší. Pokud mají seno do kterého se mohou zavrtat, ještě lépe.

Podobně tak bych řekl, že větší hejno se asi přirozeně shlukne a promrzlý obvod bude případně "driftovat" a tak snáze udrží teplo, než než třeba jen 2-3 slepičky, nebo dokonce jednotlivé slepičky chované odděleně.

Samozrejme že mať možnosť ich umiestniť do lepších podmienok tak nevaham. No bol som ubezpeceny že tam nemrzne tak som sa na to spoliehal. Bohužiaľ sú v klietkach pôvodne určených na vykrm br.králikov. Predtým boli vo veľkej klietke z budou ale behom týždňa mali všetky rozbité hlavy- stres a neskutočná davova psychóza. V klietkach úplne skrotli povedal by som že až zostali pritulne. Rošt je asi 3 cm nad podlahou a každé 3 dni pod nimi menim noviny. I keď je trus kompaktný aj tak bývajú noviny úplne premocene. Takže ak má niekto hlbokú podstielku zdanlivo suchú i keď sa sype musí pojať veľké množstvo tekutiny. Ak hrudkuje, určite už vodu odovzdáva prostrediu. Ak sa to dostane do peria dochádza k jeho vlhnutiu a k strate telesného tepla ktoré prepelka nedokáže nahradiť ani zvýšeným príjmom potravy. Ako zaujímavosť uvediem že sa mi tu rozniesla aj sliepočka z môjho pôvodného chovu stará min.2 roky ktorá už určitú dobu neniesla. Otázkou je ako zareagujú ak sa otepli...

My máme křepelky v dřevěné maštali bez zateplení u krávy, ve voliéře v podobě velké bedny s pletivem nahoře.Mají tam k dispozici vyhřívací desku pro kuřata v případě, že teplota spadne pod nulu, tak část pletiva nahoře zakrývám teplejší dekou. Snáší bez problémů všechny. Ale krmíme doma míchanou stravou s velkým obsahem vitamínů a stravu upravujeme dle venkovní teploty.

Zbosace:
zásadní rozdíl je podle mne v "užitkovosti" nebo chcete-li "intenzivnosti" chovu. Jednoduše čím více slepiček na stejném prostoru, tím častěji se podestýlka musí měnit... Pro vysoce "intenzivní" chov tento způsob tedy možná nakonec nemusí být vůbec vhodný a ač to nemám rád, pro drůbež z hlediska "sanitárního" dost možná nakonec může být daleko lepší být na roštech, důležitější může být, zda alespoň má přístup k malému popelišti.

Osobně chovám křepelky spíš pro radost, užitkovost je pro mě až druhořadá - chci tedy ze slepiček mít užitek a od nich jednotlivě dobrou snůšku, ale nemám velké nároky na celkové výnosy. Mám proto jen 4 Ks na ploše cca.100x50cm, chodím je kontrolovat 2x denně, a pokud tam přitom vidím snadno sezbíratelný trus, tak ho jednotlivě, cihlářskou špachlí, příležitostně vyndavám do připraveného uzavřeného kbelíku, který obden vynáším na kompost - zápach tím lze radikálně snižít a životnost podestýlky výrazně zvýšit. Jako podestýlku používám seno/slámu o vstvě 2-3cm, a pokud se v něm trus rozmaže, trochu na to přihazuji, aby přímo v tom necapaly, takže postupně jakoby trochu nabírá do tloušťky. Přesto je podle mě v daných podmínkách vhodné měnit podestýlku každých 6-10 dní (dle toho jaký trus mají a kolik se ho podaří vyseparovat). Písek mám v části prostoru a výhoda je mj. tak, že lze mnohokrát profiltrovat a tak "recyklovat", než se oproti senu/slámě musí vyměnit.

Uvědomuju si, že podobné podmínky jsou pro mnoho lidí nereálné a pro nějaký velkochov zcela nepřijatelné. Chci ale, aby mé slepičky měly opravdu pekný život.

I přes výše uvedené si ale myslím, že pro spokojenost slepiček jsou nejspíš důležitejší faktory než např. sama teplota, nebo velikost prostoru který mají a to na čem přesně stojí. Podle mě se musí cítit v bezpečí, být v relativním suchu, bezvěří, být v prostředí bez velkých výkyvů teplot, mít neustále přístup k čisté vodě a vhodnému krmivu a alespoň jednou za pár dní se mít možnost popelit. Také se z hejna musí odstranit problémové agresivní kusy. Nejsem odborník, ale soudě dle mých slepiček, přijde mi, že toto je při chovu křepelek asi to nejdůležitější.

Chovám na roštech krom odchovu kuřat. Vše má své pro a proti. Podestýlka snižuje náklady, při větším počtu chovanců a časové zaneprázdněnosti chovatele se ne vždy daří zajistit dostatečně čistá, absorbuje vlhkost. Rošt je méně komfortní k chovancům, je náchylnost k otlakům, zajišťuje bezpracnost chovateli, udržuje naprostou hygienu a sucho při jakémkoliv problému. Je bezpracný sběr čistých vajec, v případě nákaz se chovanci nedostanou do styku s případně kontaminovaným trusem. Co se týká životního prostoru, je tu věc komfortu dle mne též velmi diskutabilní. Je všeobecně propagován jako lepší větší prostor na kus, nebo chov v menších kmenech. Chovám v různě velkých ubikacích a počtech, od kmenů 1,3 přes 2,6 až po 5,18. Dovolím si tvrdit že čím více zahuštěný prostor a větší hejno tím bezproblémovější chov s ohledem na případnou agresi. U příliš malých kmenů je čím dál větší procento napadených kusů. Zatím co u kmenů 1,3-4 si kohout většinou udrží podřízenost slepiček ( setkal jsem se i s zmasakrováním kohouta slepičkami ), u malého kmenu se dvěma kohouty si koledujete jejich vzájemnými šarvátkami že o jednoho přijdete. Nepomůže výběr agresivních kusů, vše může být dlouhodobě ok, jednou objevíte však zmasakrovaný kus. V množství 4 kohoutů a 12 slepiček již téměř nedochází vážným k půtkám, až na ojedinělé excesy, které můžou být zapříčiněny i tím že je napaden náhodně poraněný kus kde je viděna krev a k tomuto svádí.. Téměř bez excesu jsou nebo úplně v pohodě jsou ještě větší hejna. Pokud je totiž některý kus jiným napaden okamžitě je skryt v anonymitě davu a pokus o šarvátku končí dříve než k ní naplno dojde. Takové hejno se jeví jako harmonické a křepelky působí klidně a dojmem bezpečí. Nevidíte tam žádné honění, skákání či projevy agresivity, prostě klid. Proto kdo ví či jim tato anonymita semknutého hejna nevyhovuje více než volný prostor s menším počtem jedinců...

Samozrejme že kto chová s citom a má určitú prax vie prispôsobiť podmienky. Formy chovu sú totiž tri- extenzivny, intenzívny a pet, kedy si chovateľ s týchtovtákov urobí miláčikov a už tak nehladi na uzitkovost. Čo sa týka toho popolenia z etologickeho hľadiska, má pre kurovite vtáky význam. No vo veľkochove je to asi problém. Tu treba odstrániť dôvod prečo sa vlastne kury popolia. Je to predovšetkým pre správnu funkciu peria, kryciu a izolacnu. Keďže perie kurovitych je suché a ľahko navlhne tým dochádza k strate tepla. Preto si musia veľkosť odstrániť vpravenim jemných prachovych častic ktoré túto vlhkosť na seba naviazu a vlastne perie vysušia. Prepelka potom už len navlhceny prach vytrasie. Ak túto možnosť nemá jej perie je vlhké a prepelka je strapata, naježena, viditeľne trpí. Tu už odstavajuce pero vzbudzuje pozornosť ostatných prepelic a začne sa jav- vytrhavanie peria. Ak sú však prepelice chované v suchom prostredí, i keď na rostoch ale s častým odstranovanim trusu tak aby sa v prostredí neodparoval.perie si svoju kvalitu udrží neporovnatelne dlhšie i bez popolenia.

Rgreen:
s chovem "ve velkém" nemám zkušenosti, ale věřil bych tomu, že:
1) čím větší je hejno, tím průměrně méně prostoru na jednu křepelku je "nutné" (absolutně ovšem od určité hranice samozřejmě víc)
2) čím větší hejno tím, relativně menší četnost konfliktů (absoltně ovšem možná stejně, nebo i víc)
Částečně bych Vám zkrátka dal za pravdu, ale podle mě to má svá omezení. "Obvyklý postup" - snažit se vyjádřit je ideální prostor pro jednu křepelku a ten případně otrocky násobit podle počtu kusů je podobně nesmyslný, jako srovnávat vlak nebo autobus s osobním vozidlem - určité prostory prostě mohou být společné a pokud člověku v podobném hromatném prostředku nesedí jeho soused, v autobuse si může přesednout.
Takže větší počet křepelek se nejspíš opravdu v některých případec může umístnit na jen nepatrně větší prostor, než počet menší.
Na druhou stranu bych rozhodně nesouhlasil s tím, že by snad optimální bylo co nejvíc křepelek nahustit do co nejmenšího prostoru (nevím jestli to tak skutečně myšleno bylo). Křepelka podle mě musí mít určitou možnost "volného" pohybu a řekl bych i určitou možnost "vyhledat soukromí". Otázka je kolik. Podle mě to například není žádný "závodní pták", aby se musela venčit a mít místo k nějakým velkým velkým výběhům... ale neměly by si zas skákat po hlavách.

zbosace:
to co píšete zní zajímavě a věřím, že něco na tom bude. Nicméně udělejte malý pokus a dejte hypotetickým křepelkám ve Vámi zmíněném ideálním suchém prostředí misku s jemným a suchým říčním pískem a sledujte co se bude dít :).
Spíše bych řekl, že můžete omezit faktickou nutnost/četnost potřeby, aby se křepelka popelila, než že by jste snad mohl zcela odstranit skutečnou "praktickou potřebu" křepelky jako takové se popelit. Ony to prostě milují a přirozeně to v sobě mají zakódováno, ničím to z nich nevytlučete. To je jako kdyby jste je odnaučoval snášet vejce.
Opravdu intenzivní chov je kapitola sama pro sebe, ale i relativně velkému počtu křepelek stačí i malé popeliště a opět, pokud se nebavíme o nějakých horentních počtech, tvrdit že není možnost jim to zajistit, nebo jaká jsou všechna zásadní negativa jsou podle mě jen laciné výmluvy. Ano, znamená to něco navíc a křepelka bez toho přežije, to ano. Ale upírá se jí tím min. jedna zásadní fyziologická potřeba a snižuje "kvalita života".
Přirovnal bych to k tomu, mít křepelky v bezpečí a zajistit aby se v bezpečí skutečně i cítily. Zařídit jim bezpečí je celkem snadné. Zajistit aby se tak i cítily je těžší, ale může to být paradoxně důležitější - a vysvětlete těm ptákům, že se bát psa nebo kočky na druhé straně klece nemusí :). S logikou moc nepochodíte. Stejné je to podle mě s tím popelením. Té slepici prostě nevysvětlíte :).

Dobrý den, jsem naprostý začátečním v chovu křepelek. Plánuji pořídit 20 slepiček, tři týdny před snáškou (podle chovatele), klec jsem koupil, krmení pro křepelky energys také. Křepelky budou v suterénu domu, samozřejmě s řízeným osvětlením. V místnosti je stálá teplota 12C. Je potřeba počítat s dodatečným zvýšením teploty na 18C nebo se hejno zahřeje samo? Myslím že 20 ptáků už samo o sobě vyzařuje teplo a klec je otevřená zpředu.
Dále se chci zeptat je v té směsi už všechno nebo mám přidávat třeba drcené skořápky?
Za odpovědi předem děkuji.

Netvrdím že všetko treba odbúrať a podriadiť len maximálnemu výnosu pri min.pracnosti. Inštinktívne správanie sa nedá zrušiť ale da sa potlačiť jeho potreba. Zvieratá nerobia nič len tak pre potechu ale všetko ma svoj účel, efekt je zdanlivo jednostranný, v skutočnosti však viacúčelový. I u spomínaného popolenia. Neviem koľko ste videl chovov, koľko perspektivnych, koľko dlhodobých, koľko zanikajucich. Prepelica je úžitkový vták a taký aj zostane. Jeho zdanliva nenáročnost ho robí zaujímavým a ziadanym. Vami popisovany pocit bezpečia v opatere človeka akosi nemá veľké opodstatnenie. Predsa vták chovany v intenzívnych podmienkach musí mať vysokú odolnosť proti stresu inak by neprežil. Ako som písal vyššie, krotke mi vo veľkej klietke zdiveli a podriadili sa inštinktom. Výsledkom boli rozbité hlavy a bezhlave pobiehanie pri každej manipulácii. Teraz sú v klietkach a každá sa nechá pohladiť či vziať do ruky. Všetko je to o prístupe samotného chovateľa. I ja mám nachystanu asi 5 l bandasku s otvorom ako popolisko ktorá sa dá vložiť do klietky ale dávam ju až keď treba dať perie do poriadku.

Hluchavka:
viz můj příspěvek z 11.1.17 a pak některé další. Stručně podle mě: to nelze takhle jednoduše říct, nejspíš v té souvislosti záleží i na jiných věcech. U mě dlouhodobé +/- stabilní teploty i pod +10 st. C zjevně nijak negativně snášku neovlivňují a granule bych dle možností doplnil jinou stravou. Vysušenými a pak nadrcenými skořápkami určitě nic nepokazíte, ani kdyby v granulích bylo "všechno".

zbosace:
Domývám se, že prezentujete zjednodušený závěr - píšete, že ve větší kleci byli vaše křepelky divoké a ubližovaly si. Otázkou je, zda v té větší kleci měly dojem, že jsou schované, zda na ně nefoukalo apod. To mohly být daleko důležitější faktory než samotný prostor.

Tím myslím v zásadě nejsem v rozporu s tím co vlastně tvrdíte - kvalitu prostředí pro ptáka prostě nelze měřit jen (centi-)metry čtverečními.

Pocit bezpečí ptáka v domácím chovu není bezvýznamný, protože má vliv minimálně na to, jak se ten pták chová. Sám jste tu popisoval, že vaše křepelky měly ve velké kleci "neskutečnou davovou psychózu" atd. Když tedy nic jiného, tak pocit ohrožení může v hejnu vyvolávat nežádoucí "aktivity"...a (to) může negativně ovlivňovat zdravotní i psychycký stav a v důsledku i snášku. Myslím, že potvrdit Vám to bude schopna spousta chovatelů.

O intenzivním chovu se bavit nechci. Nechci ho hodnotit, ani konkrétně, ani obecně. Ale ani negativně ani pozitivně, prostě jen fakticky bych podotknul že intezivní chov, by ze své definice měl být provozován odborníky. Na to mnoho příznivců tzv. "intenzivního chovu" zapomíná. Mělo by jít o řekněme "průmyslový způsob", včetně určité odbornosti a veterinárního dohledu, ne prostě o namačkání velkého počtu drůbeže do malého prostoru a osekání všech nákladů na minimum.

Popeliště doporučuju zkusit v jakékoliv formě, podle mě se určitě vyplatí a negativa jsou spíše jen teoretická. Můžeme stokrát diskutovat o tom, zda popeliště ano či ne, nakolik je nutné nebo přínosné, ale kdo viděl rozdíl, ten podle mě nepochybuje. Pokud je pro někoho problém připojit popeliště přímo ke klícce nebo bedně kde křepelky má, mohl by jim tam alespoň na hodinu, co obden dát hlubší misku s pískem. Není to ideální, ale aspoň něco... a až uvidí co se tam bude dít, třeba se přinutí k lepšímu řešení :).

3022 : " Na druhou stranu bych rozhodně nesouhlasil s tím, že by snad optimální bylo co nejvíc křepelek nahustit do co nejmenšího prostoru (nevím jestli to tak skutečně myšleno bylo). "

Takto jsem to nemyslel. Též nepočítám centimetry na křepelku, snažím se držet od oka, s tím že když osazuji klec a usoudím že by ještě několik jedinců v pohodě zvládla, raději je tam již pro sichr nedám. Ideálně využívám prostor tak že když je klec více méně plošně rovnoměrně zaplněna křepelkami, každý kus má místo bez problémů se obcházet, a hejno bylo natolik rozvolněno že nejsou natěsnány tělo na tělo, aby se musely protláčet nebo nedej Bůh přeskakovat. Na druhou stranu komfort kdy křepelky při agresivních choutkách mají na honěnou prostor jako fotbalisti na hřišti, kde slabší jedinec se nedokáže svému soku ztratit z očí je luxusem spíše na škodu, kdy zvířata budou spíše uběhaná a plachá..

Pro Hluchavku : Hejno samo se nezahřeje. Užívám přitápění kdy čidlo termostatu je uvnitř bednové klece s volnou přední stěnou jako máte Vy.. Teplota uvnitř kde křepelky prostor vyhřívají svým tělesným teplem je vyšší v řádu cca 1 stupně. Pokud nedáte na předek aspoň závěs, teplo vysálá do okolí.. Pokud závěs dáte, i tak se dostanete na nárůst teploty někde kolem 3 stupňů. Samozřejmě záleží na tkanině. Doporučuji termostat a topný kabel 70W + závěs a máte po problému. Je to investice jako by jste si pořídil terárium s hadem, takže neveliká. Můžete mít i bez výtopu, pokud budou uvyklé můžete mít snůšku i tak. Mě až tuto zimu při těchto mrazech toto topení momentálně nestíhá, a přes to že jede na plno dosahuji 10°C. Před závěsem ale mrzne. Přes to mám 2 kmeny při plné snůšce, některé omezili snůšku, něco stojí už téměř uplně. Je to i o materiálu. Nutno ale zmínit že mé se otužují až nyní z donucení, tak reagují. Byli zvyklé i v zimě na svých min 18°C..

Rgreen:
(ohledně toho prostoru) takto podáno mi to zní daleko líp. Osobně chovám spíš pro potěchu než pro užitek, takže mám radši když mají víc místa a je tam víc volného pohybu :). V těch mých celkových "počtech" se v davu neztratí tak jako tak a prostor to zas není tak velký aby před sebou utekly... takže když se v hejnu objeví problémový agresivní kus, jde u mě prostě do izolace na samotku - aby byla odděleně a na ostatní viděla. Četl jsem různé názory, proč vzniká slepičí agrese, ale přijde mi, že v mém případě to zatím vždy byla prostě jen nevysvětlitelná "osobní antipatie" jedné slepičky k druhé. Co se v těch malých slepičích mozečcích děje asi nikdy nepochopíme...

rgreen napsal(a):
Pro Hluchavku : Hejno samo se nezahřeje. Užívám přitápění kdy čidlo termostatu je uvnitř bednové klece s volnou přední stěnou jako máte Vy.. Teplota uvnitř kde křepelky prostor vyhřívají svým tělesným teplem je vyšší v řádu cca 1 stupně. Pokud nedáte na předek aspoň závěs, teplo vysálá do okolí.. Pokud závěs dáte, i tak se dostanete na nárůst teploty někde kolem 3 stupňů. Samozřejmě záleží na tkanině. Doporučuji termostat a topný kabel 70W + závěs a máte po problému. Je to investice jako by jste si pořídil terárium s hadem, takže neveliká. Můžete mít i bez výtopu, pokud budou uvyklé můžete mít snůšku i tak. Mě až tuto zimu při těchto mrazech toto topení momentálně nestíhá, a přes to že jede na plno dosahuji 10°C. Před závěsem ale mrzne. Přes to mám 2 kmeny při plné snůšce, některé omezili snůšku, něco stojí už téměř uplně. Je to i o materiálu. Nutno ale zmínit že mé se otužují až nyní z donucení, tak reagují. Byli zvyklé i v zimě na svých min 18°C..

Děkuji. Jak silné světlo máte u křepelek? Dnes jsem koupil 11W úsporku se svítivostí 650l, bude stačit?

Hluchavkovi : Sílu světla po pravdě nevím, to Vám neporadím. Já kupoval LED pásek, teplý, ne studenou bílou.. Mám ho nakrácený dle délky klecí. Světla dostatek, bezůdržbové, náklady na osvit minimální.. Watty si nepamatuji, koupil jsem kdysi přes Aukro za pár kaček v balení i s trafem.. Jen dodám že je voděodolný, takže zalitý jako by čirým siliconem. Takže kontakt křepelek s elektronikou a diodami není možný, a jde použít kamkoliv i bez krytu.

Podle mě křepelkám stačí i celkem slabé světlo - ekvivalent starší klasické žárovky 40W, řekl bych, tzn. dnešní úsporné osvětlení 3-10W, dle provedení. Nemusí mít světlo jako v poledne, stačí aby nebyla tma. Někde jsem narazil na definici, že pokud jdou křepelky v kleci tak tak spočítat, je tam při přisvěcování dost světla. Nemůžu to potvrdit, ale docela bych tomu i věřil - jsou to celkem plaší ptáci a jejich přirozenosti vyhovuje zalézt si někam do stínu...

Kdekdo také tvrdí, že se musí svítit 16 hodin aby byla maximální snáška. Mě tam jde sluneční světlo, takže přisvicuji jen několik hodin ráno a večer a světlo mají celkem 14 hodin denně. A myslím že je to zcela dostatečné, protože jsem neslyšel, že by někomu křepelky snášely výrazně lépe (než 6 vajíček na týden a slepici).

No tak moje Italky denně na slepičku vejce, a to tam mají 10 stupňů..
Časovač na svícení mám nastaven od 8 do 22 hodin.

Děkuji moc za rady, kabel objednám, chci aby měly ideální podmínky, chci rodinu potěšit úspěchem, aby mi křepelky nezatrhli. Znáte to

Narazil jsem na opravdu zajímavé video... osobně se mi tento způsob chovu (na roštu) nelíbí, myslím, že moje "holky" mají daleko lepší a přirozenější "životní prostor", ale musím opravdu smeknout - pán to má myslím obecně velmi dobře vyřešeno, vypadá to ekonomické, hodně "bezúdržbové" a je tam asi vše - osvětlení, topení, čištění, krmení, pití, popelení:

Křepelky - klec s popelištěm a ohřevná deska - křepelka japonská v zimě
http://www.youtube.com/watch?v=Us2nuet_jxI

Podle mě výtečný "návod" jakou cestou jít, pokud člověk chce vysokou užitkovost a přitom dobré podmínky pro křepelky. Asi těžko hledat důvod proč to nejde. Ano: pořizovací náklady asi budou o něco vyšší, než různé improvizace které u nás asi převažují, ale v dlouhodobém výhledu se to podle mě vyplatit prostě musí, takže snad kousek po kousku, jít směrem touto cestou...

Mám zařízení dost podobné jako v předchozím příspěvku, jen jiný způsob ohřevu..

Chtěl bych vám poděkovat za rady. Křepelek jsem koupil 20kusů- plemeno faraon, začínali snášet. Zařídil jsem vše podle vašich rad, kabel s regulátorem teploty (2m,20 nebo 40w) - stálá teplota 19C, úsporná lampa s časovačem -16hodin den, klec koupená na internetu(s tou jsem si naběh, ale zatím stačí, než vyrobím lepší), krmím energysem pro křepelky+přidávám nutrimix.
Denně seberu 14-18vajec. Za mě naprostá spokojenost, splnilo to vše co jsem čekal, takže ještě jednou díky.

Dovolím si přidat dotaz na zkušenější at nezakladam zbytečně nové vlákno. Jsem též začínající chovatel, mám křepelky od září od věku cca 6 týdnů. Zhruba v říjnu začaly snášet.máme je ve vnitřní voliere v hospod.budově. spíš pro radost a občasné vejce, v budově je přes zimu teplota kolem 10 stupňů v mrazech i nižší. Nečekali jsme zázraky ale křepelky i přesto i vvtech lednových mrazech nesly dost...z 10 slepicek průměrně denně 6-7 vajec. V únoru ale jako když utne, od té doby ani vejce. Slepicky teda preperovaly jinak strava stále stejná směs pro nosnice plus vitamíny, obden jim strouham mrkev. Teď už jsou teda pár týdnů preperene, ale registruju ze od prepereni teď míň žerou. Po strouhane mrkví se v období snasky mohly utlouct, teď věčně vyhazuju pokalene nedozerky. Smeska taky zůstává dvojnásobně nevyzobana. Jinak se zdají zdravé a spokojené ale zatím ani vejce...souvisí to ještě s teplotou? Teď mají tak těch 10, předtím pravidelně nesly i v 5. Prisvetluju jim tak od listopadu zatim pořád stejně. Budou ještě snášet až se třeba víc otepli? Nebo je vhodné jim pritopit? To není problém ale tím jak bezproblémově zvladaly tu letošní zimu i snasku jsme to tolik nehrotili, nepotřebujeme je "vytěžit " hned první rok, dočetla jsem se ze když se nejede nutně na maximální uzitkovost můžou snášet v pohodě pravidelne i tři roky nebo víc....nebo jsem udělala někde chybu? Díky všem za info či případné rady ;).

Dobrý den, předem se omlouvám za nesouvisející dotaz s názvem tohoto vlákna. Dnes jsem zabíjel křepelky japonské ve věku 9 týdnů a u dvou křepelek (1 kohoutka a 1 slepičky) jsem nenašel žádné pohlavní orgány. Je možné, že nedošlo k vývinu těchto orgánů? A případně čím je tato vada způsobena. Děkuji Michal.