Chov hus - info nejen pro začínajícího chovatele

No, to nevím, co Vás pobavilo, huse opravdu vždycky spadne zadek a podbřišek, stane se takovou těžkopádnější. Jasně, že má vaječník uvnitř a hrozen dozrávajících vajec se oproti normálnímu vaječníku značně zvětší. Myslím, že článek je docela pěkně napsaný.

Nesmysly píšete vy, já chovám landenky a vše odpovídá článku... jinak vaječníky má každý pták při snášce zvětšené... a to že si nekdo splete kloaku s vaječníkem neznamená že je to vše nesmysl!!!

No, ty vaječníky mi zrovna na tomto článku nevadi ale krmení před a během snášky a obzvlášť pak krmení mláďat je totálně špatně.Nabádat chovatele aby si přez noc zvířata nezavirali je trestuhodné - pak tady na ifauně řešite problémy s predátory a všechny je chcete surově vyvraždit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, ty vaječníky mi zrovna na tomto článku nevadi ale krmení před a během snášky a obzvlášť pak krmení mláďat je totálně špatně.Nabádat chovatele aby si přez noc zvířata nezavirali je trestuhodné - pak tady na ifauně řešite problémy s predátory a všechny je chcete surově vyvraždit.

dobře tak nas poučte a napište to vy od a až po z. Ja si rad přečtu něco noveho, jsem na ten vaš vyčerpavajici članek zvědav PetrK.

přesně tak,,, já taky ! :-D

ja osobne chovam husy prvy rok ale ten clanok sa mi celkom pozdava a to o tych vajecnikoch je pravda moje husy ich maju zvacsene

Já už tady poslal pár lidem tuto knížečku a mě hodně pomohla .renda
Chov hus


Prostřední pro chov:
Husy patří mezi vodní drůbež. To slovo vodní zdůrazňuji, znamená to, že při jejich chovu bude opravdu zapotřebí vody. Voda je velmi důležitá. Pomáhá ptákům, aby se jejím prostřednictvím zbavovali nečistoty, roztočů a parazitů (slepice toto provádějí pomocí popelení). Pokud nemáte možnost vybudovat dočasný bazének o rozměrech 1x1x0,3m do chovu se nepouštějte. Husy nemají žádné hřebínky, ani jiné okrasné konstrukce na hlavě, které by mohly způsobit omrznutí. Díky velmi hustému peří, jeho hustějším složení a možností jeho maštění, mohou zůstat v našich podmínkách celoročně venku bez potřeby nějakého zavírání do vyhřívaných místností. Snášejí velmi nízké teploty bez problémů. Já osobně mám husy do -10 °C na sněhu od -10°C mají poskytnutý přístřešek (tedy naženu je do přístřešku jinak by tam sami nevlezly) s vystýlkou sena. Co se týče peří, setkal jsem se s pověrou, že husy je nutno pravidelně oškubávat. To se dělalo kdysi kvůli peří. Husa nepotřebuje oškubávat. Charakteristické pro ně je období pelichání. Husy, kachny, labutě obvykle přepeřují najednou. Tzn. Jednou do roka jim najednou vypadnou všechny ocasní pera, všechny letky, později se velmi rychle přepeřuje celé tělo, do 2 měsíců je pták jako nový. Ještě jedna malá připomínka. Husy jsou v přírodě výbornými letci. Dokáží bez přestávky přeletět velké vzdálenosti. Domácí husa je mnohem větší než divoká ale má stejně velká křídla. To znamená, že není zrovna dobrý letec. Ale pozor. Domácí husa v nouzi dokáže odstartovat i z místa bez rozběhu. A odletět 150 metrů. Takže každou novou husu před vypuštěním, nejdříve zbavíme prvních 5 letek na obou křídlech z vnější strany (kvůli estetického hlediska, po složení křídel není tento zákrok patrný)


Strava:
Husy jsou vegetariánky. Nepohrdnou žížalou, ale žáby, slimáky (oblíbené pochoutky kačen) odmítají. Hlavní složkou jejich stravy jsou různé druhy obilí (pšenice, oves, ječmen, kukuřice, proso), tráva, zelí, jablka, kořínky rostlin, namočené suché pečivo. Nedoporučuji krmit husy zbytky od oběda. Kořeněná, slaná a tučná jídla ptákům (všem zvířatům) nesvědčí a téměř ve všech případech zkracují jejich život. Ačkoli se to nezdá, husa nespotřebuje až tak velké množství obilnin. V zimě potřebuje dospělá husa asi 250g obilí. V období, kdy je dostupná tráva, se husy přikrmovat nemusí, pokud jsou na pastvě. Literatura doporučuje asi 100 hus na hektar louky.
Více ptáků ve skupině:
Husy jsou tvorové, kteří v přírodě žijí v hejnech s pevně vytvořenými páry na celý život. V hejnech mají husy větší bezpečnost. A trvalé páry jsou nezbytné, neboť většina hus hnízdí na severu naší zeměkoule (Kanada, Anglie, Irsko atd.). Zde je jaro a léto velmi krátké není proto čas na námluvy a dvoření samců. V domácím chovu, na dvorku, husy také vytvoří páry, ale v praxi ve velkochovech se tento přirozený pud potlačuje neboť je to neefektivní (jeden houser dokáže oplodnit až 6 hus). Proto houser s 3 husami půjde dohromady. Existují ale jedinci, kteří druhou a další husu nestrpí a budou ji šikanovat. Je proto nutné všímat si jakékoli agresivity ve skupině. Husy paří mezi tu agresivnější drůbež. Houser neváhá a v období hnízdění skočí i na člověka. Díky křídlům je schopen vás štípnout i do vyšších partií těla. Takže pozor. A především pozor na menší děti. Stisk husího zobáku není nijak malý, dokáže bez problému naporcovat suchý (i cm hrubý) krajíc chleba. Mne se stalo, že v období housat, houser roztrhal slepici.

Pro odchov důležité informace:
Husa snáší vejce už v 1 roce života
Houser je pohlavně dospělý až v 2 roce života (individuálně i v 1 roce).
Inkubace 28-31 dnů.

Určení pohlaví.
I uznávaní odborníci nemají 100% úspěšnost. Chybí totiž vnější rozdíly ve zbarvení a na rozdíly ve velikosti se také nedá spoléhat. Houser bývá obvykle trochu větší a má vzpřímenější postoj na rozdíl od husy, která je usedlejší. Houser má písklavý pronikavý hlas (často s nápadným přechodem tenký/hrubý jako by "mutoval"), husa má hlas hlubší. Husa dovolí houserovi paření pouze při snášení v období od února do dubna, ale houser se chce pářit povětšinu roku. Proto vždy když jsou spolu ve vodě se dvoří. Při tom ladně hlavou nabírá vodu na křídla ale nesnaží se koupat, pouze se předvádí. Výsledek je ten, že husa z vody uteče a ve vodě zůstanou pouze houseři, kteří se snaží pářit navzájem. Všechny tyto vnější znaky a chovaní jsou nápadnější u hus labutích. Díky tomu je u nich určení pohlaví snadnější.
Houser je rovněž agresivnější. Husa při odchytu prchá, po chycení nadělá velký rámus. Houser je ochoten i bojovat při chycení spíše kouše, než křičí.
U čistých plemen lze rozpoznat pohlaví podle zbarvení housat již po vylíhnutí. Bližší informace však neznám.
Poslední metodou (také ne 100%) je kloakální. U dospělých jedinců lze po přitlačení kloaky najít penis housera bohužel nemám z tohoto metodou žádné zkušenosti
Všechny vnější znaky a rozdíly v chování jsou nejlépe pozorovatelné u dospělých jedinců. U hus mladších 1 roku je velmi těžké rozlišit pohlaví
Chov pro umělou inkubaci
Pokud budeme chovat husy s tím, že všechny vejce dáme do líhně není problém mít na jednoho housera 5 hus. Tímto způsobem je chov nejvýnosnější. Jedna husa snese obvykle v průměru 13 vajec. U nosných plemen je toto číslo mnohem větší (45). Obvykle husy budou snášet do stejných hnízd. Při přirozené inkubaci je toto nepřípustné.V líhni je nutno udržovat teplotu 37 – 37,5 °C
Přírodní odchov
Tomuto tématu se budu věnovat hlouběji a podrobněji. To proto, že málo kdo má pořádnou líheň a taky proto, že hlavně kvůli těmto informacím tuto stránku asi čtete.
Přirozený odchov má svá specifika. Je jednoznačně méně výnosný pokud nemáme líheň, nenáročný je pak na starost o vejce a mladé. Tuto těžkou práci totiž odvedou rodiče.
Od začátku
Přirozený odchov vyžaduje pár hus, opravdu jen páry žádné skupinky. Pokud budeme mít housera 1 rok starého počítejte s ¼ oplodněných vajec. Když tedy sestavíte nepříbuzný pár a husy jsou pohlavně dospělé můžete na jaře očekávat snůšku. Husy začínají snášet velmi brzy. Co jsem zaregistroval u mých hus, tak někdy snášejí už v lednu a to jedno vejce obden. V období snůšky je nutné husy více přikrmovat jinak se rytmus zpomalí a vejce budou menší. Nutný je i přísun vápníku (stačí skořápky ze slepičích vajec). Moje husy (česká husa, labutí husa) nasnášejí během období snůšky asi 13 (česká) 45(labutí) vajec. Při tomto množství je nutné každé snesené vejce odebírat a označit číslem (nejlépe obyčejnou tužkou) tak, abychom pak pod husu dali ty nejčerstvější vejce. Také je nutné při snášení v lednu, únoru i březnu vejce odebírat co nejdříve, pokud je hnízdo vystaveno mrazu (vejce nesmí být vystaveno teplotě pod –2°C stupně jinak se znehodnotí). Vejce skladujeme při teplotě okolo 10-15 °C a vlhkostí 60%. Umístění hnízda je opět problém. Husa si při prvním vejci vybere hnízdo sama a je schopná ho pečlivě ukrýt (zakryje i vejce) takže si prvních 7 vajec ani nemusíte všimnout. Proto je nutné u husy pozorovat příznaky snášení. Prví je ten, že uvidíte nebo uslyšíte paření hus (husy se paří ve vodě, na souši, v bahně jak se jim to hodí, charakteristický zvuk, který při tom vydávají si zapamatujete) první páření je příznak, že za týden bude první vejce. Husa má navíc mnohem více zvětšené vaječníky, což je na první pohled patrné. Často si husy vyberou křoví, vysokou trávu, nebo přístřešek. Je proto nutné husu naučit chodit na místo, které určíte vy pro hnízdění (chráněné před predátory, deštěm atd.) a to tak, že zde nanosíte několik již snesených vajec a husu zde navedete před snesením, obvykle to velmi rychle pochopí a jak uvidí vejce ihned zasedne. Husy začnou se snůškou ráno, ale během snášení (což může být při 45 vejcích obden a ještě s nějakými výpadky i 3 měsíce) se tento cyklus naruší a husa snáší i během dne. Jak vytvořit hnízdo pro husu? Zaprvé velikost. Pokud vytvoříte (např. z desek) hnízdo pro husu, tak jeho velikost musí být alespoň 80x80cm. Co jako stavební materiál? Mnoho lidí dává seno nebo ještě v horším případě slámu. To ale není nejlepší. V přírodě většina hus vybírá pro hnízdo důlek v zemi, do kterého natrhají čerstvou trávu a mech. Proto mám nejlepší zkušenosti s tímto: rýčem vyrýt celé drny trávy a nanosit je do hnízda(vytvořeného z desek). Uspořádat a vytvořit důlek. Pak použít suchou trávu a mech. Obojího je mnoho na podzim a na jaře kdy příroda nejvíce připomíná tundru, kde husy v přírodě hnízdí. Tento materiál je vysoce izolační a navíc má tendenci držet se po hromadě. Když nepoužijete ani hlínu, ani mech a jenom seno a slámu husa bude v hnízdě kopat, vždy ve snaze vykopat si důlek snese vejce a zahrabe ho hluboko do hnízda. Ve výsledku pak za celé období snůšky nevytvoří vhodné hnízdo pro inkubaci.



Někdy se ale může stát, že husy nepřesvědčíme, aby snášely v námi vyhrazeném prostoru. Stává se to obvykle v době, kdy už tajně nasnášely větší počet vajec někde ve křoví. Pak není problém takové hnízdo vhodně zajistit proti rozpadnutí (například cihlami) a vytvořit na dním dočasný přístřešek. Na inkubaci to nemá žádný vliv (pokud není problém s liškami a kunami) dokonce ani brzy na jaře, kdy mohou být přízemní mrazíky a napadne sníh, se vejcím nic nestane. Husy jsou na takové podmínky dobře vybaveny.

Teď již máme pár, víme jak postavit hnízdo a naučit husu sedět na vybraném místě. Přichází den, kdy husa zasedne hnízdo. Již před tímto dnem začne husa hnízdo vystýlat vlastním peřím to je neklamný znak, že doba sezení se blíží. Pokud jste nepoužili nejstarší vejce(kterých je dost) pro umělou inkubaci, neprodali je, nesnědli, můžete je už teď použít jako zkoušku pro násadu. Jsou staré a nic se z nich nevylíhne, můžete je dát do hnízda jako test. Sedí-li husa v hnízdě tak, že po celé 2 dny když šáhnete do hnízda jsou vejce teplá, můžete do hnízda vložit vejce určené pro inkubaci(tedy poslední snesené). Z mých zkušeností mohu říci, že je zbytečné dávat pod husu více než 13 vajec(zatím se mi vylíhlo mládě z 15 vejce tj. 30 dnů staré). Husa totiž při více vejcích, ve snaze zasednout všechny vejce, nějaké rozdrtí. V hnízdě je pak velký nepořádek a je nutné všechny špinavé vejce vyčistit od bílku a žloutku (nechci ani mluvit o masakru, který nastane když husa rozdrtí vejce ve 20 dni inkubace). 13 vajec je akorát. Po 10dnech inkubace můžeme provést první prosvětlení. Toto je velmi nutné. Neodstraněná vejce, která nejsou oplodněná, může se stát, že během sezení se z nich stanou bomby citlivé na vibrace a tlak. Výbuch(opravdu výbuch) pak způsobí opět velmi nechutný nepořádek ve hnízdě a je nutné opět čistit. Navíc pokud vejce nebouchnou, tak při klubání překážejí líhnoucím se mláďatům a pokud jsou ze 13 vajec oplodněné 2 (mladý houser) tyto dvě vejce se tlakem ostatních neoplodněných rozdrtí. Jak vejce prosvítit? K tomu stačí přenoska(lampa na kabelu) a krabice s otvorem velikosti slepičího vejce. Přenosku strčíme do krabice, žárovku nasměrujeme na otvor a vše umístíme do tmavé místnosti. K prosvícení husích vajec potřebujeme 100W ale pozor. Nejlépe je úsporná zářivka, která vydá světlo a ne teplo. Kdybychom dlouho přemýšleli nad oplodněnosti vajec, mohlo by teplo z klasické žárovky vejce poškodit a zahubit mládě. Oplodněné vejce má výraznou vzduchovou komůrku, jde vidět malý zákal uprostřed a paprskovitě se rozbíhající červené žilky.
Tyto obrázky Vám lépe usnadní orientaci:
1 2 3 4 5
1 – Tak vypadá při prosvícení vejce, které ještě nebylo dáno k inkubaci je téměř čiré
2 – Toto je vejce po 10-20 denní inkubaci je neoplodněné a může se vyhodit.
3 – Tak to vypadá oplodněné vejce po 7-10 dnech inkubace
4 – Vejce číslo 4 znázorňuje zárodek ve 14 dnech inkubace, jsou již patrné žilky.
5 – Těsně před líhnutím vypadá vejce asi takto, téměř neprůhledné.
Pozn. Jestli vejce po 31 dnech inkubace vypadá jako obrázek č.5 a není zde vzduchová komůrka pak jde o zapomenuté neoplodněné vejce. Bakterie, které způsobily zahubení zárodku, vytvoří pěkný sajrajt. Pokud se budete chystat jej rozbít doporučuji použít ochranné prostředky (brýle, oděv), nebo dálkově řízený odpalovací systém :-).
Co se týče vzduchové komůrky její zvětšování by mělo mít následující průběh.


Když máme pod husou všechny vejce oplodněné, začíná inkubace, která trvá u hus asi 31-33 dnů. Během sezení husa hnízdo pravidelně opouští. Frekvence je velmi různá. Mám husu, která opustí hnízdo během dne asi 5x. A bez problému vysedí housata. Během těchto krátkých přestávek(5 minut) se napojí, vyprázdní, nají a okoupe (voda při sezení velmi důležitá). Pak mám taky druhou husu (labutí) a ta sedí v kuse skoro 24 hodin. Pouze ráno na 30 minut opustí hnízdo, provede stejné úkony a pak zase sedí opět bez problémů. Při opouštění hnízda jednou za den a to na asi 30-40 minut se nic neděje. Pokud by však toto dělala častěji během dne, asi by se nic nevylíhlo. Při každém opuštění hnízda mají některé husy ještě instinkt dokonale ho zakrýt. To udržuje teplotu a chrání vejce(v přírodě před dravci). Některé husy toto již zapomněly a hnízdo nezakrývají, přesto housata vysedí. Jestliže vše probíhalo v pořádku začnou se po 31-33 dnech líhnout housata. Je vhodné, abyste si již před položením vajec pod husu tento den vypočítali tak, abyste mněli v tomto dni více času. Nejlépe pak na pátek, sobotu, neděli. Pokud to jde, dejte vece pod husu v neděli.a housata se budou líhnout v pátek. Nechceme-li zbytečně přijít o pár housat je nutné líhnutí sledovat.(doporučuji během roku si vytvořit s husou přátelský vztah velice se vám to bude hodit). Líhnutí je dlouhý proces od prvního proklovnutí skořápky, až po samotné vylíhnutí z vejce uplyne obvykle doba okolo 36 hodin. Těsně před první proklovnutím skořápky již housata komunikují s husou. Když vezmeme takovéto vejce a přiložíme jej k uchu, uslyšíme jak mládě dýchá a vydává zvuk. Že je ve vejci živé mládě, které se chystá na svět poznáme také tak, že po jemném poklepání na vejce uslyšíme dunivý zvuk(jako když poklepete na stěnu ze které bude padat omítka). Mládě totiž spotřebovalo již veškerou vodu a zbývá mu jenom žloutkový váček. Ve vejci je teď více prostoru. Během líhnutí se může stát mnoho věcí. Například je vajec v hnízdě mnoho, mohou se snadno promáčknout i s mládětem. Je to proto, že po proklovnutí má vejce narušenou strukturu a již neodolává takovém tlaku jako dříve(viz. Minimum vajec pod husu). Pokud najdeme vejce, které je promáčklé a mládě stalé živé, musíme ho odebrat z hnízda. Pro tento případ máme již připravenou líheň, nebo alespoň žárovku a teploměr(teplota pod žárovkou max. 37 °C. Promáčklé vejce umístíme do líhně a počkáme, až se vylíhnou ostatní housata. Teprve až je poslední house v hnízdě vylíhlé, vytáhneme mládě z poškozené skořápky. Opatrně! A umístíme ho pod husu. NIKDY! Nesmíte house vytáhnout ze skořápky dříve než po 36 hodinách od prvního proklovnutí. Mládě je totiž stále napojeno na placentu a částečně si tak okysličuje krev. Navíc žloutkový vak je mimo tělo mláděte a násilné vytáhnutí dříve by znamenalo smrt vykrvácením. Druhým problémem při líhnutí jsou skořápky od již vylíhnutých mláďat. Husy by měly mít instinkt tyto skořápky vyhodit. Taková skořápka se může přilepit na ještě nevylíhlé vejce s tak nešikovné strany, že mládě udusí.


Proto je vhodné, je někdy odstraňovat. Pokud již je vše v pořádku, v hnízdě je plno malých čilých drobečků. Po vylíhnutí z vejce, je mládě dalších 24 hodin v hnízdě pod husou a na druhý den, obvykle ráno s nimi husa vychází ven (když prší tak husa odloží výstup na další den). Líhnutí je nejnáročnější část celého odchovu hus, pak je již vše mnohem jednodušší. Housata ihned konzumují trávu a jeli to možné ihned také vlezou do vody (máte-li umělé jezírko je nutné vybudovat výstup z vody jinak se housata utopí. (Respektive neutopí, ale dlouhým hysterickým pohybem ve vodě se podchladí).


Za zmínku určitě stojí chování housera při líhnutí. Houser při inkubaci hlídá teritorium. Prakticky ho ale vůbec nezajímá, co husa v hnízdě dělá a o vejce nejeví vůbec zájem. Vše se změní během sekundy, když houser zjistí, že se vylíhlo house. V tu chvíli je z něho starostlivý otec. Sedí u hnízda s husou a hlídá ho před vetřelci mnohem razantněji. Pravě zde se mi při prvním odchovu vyskytl problém. Husu jsem měl s hnízdem v malém prostoru. Prakticky tam bylo místo jen pro husu a hnízdo (sama si to ale vybrala). Houser však chtěl sedět u hnízda a nacpal se tam k huse. Neohrabaně šlapal po housatech a nevylíhlých naklovnutých vejcích. Jedno našlápnul a house zahynulo. Stejně reagoval i můj další houser(husa česká) a houser labutí. Jde tedy o běžné instinktivní chování. Pokud tedy nemá husa kolem sebe dost prostoru pro housera (tak aby mohl sedět vedle hnízda) snažte se před houserem existenci vylíhlých housat tajit, dokud nejsou všechny housata z vajec venku. Třeba mu krmení, pamlsky a vodu přesuňte dále od husy. Nebo jej oddělte od husy jemným plotem tak, aby se viděli a byli v kontaktu, ale houser nemohl do hnízda vlézt.
Stejně jako v přírodě, tak i v zajetí husy využívají při přesunu s housaty tento systém: první jde husa, za ní pěkně za sebou housata a nakonec houser. Díky tomu, se žádné house nemůže ztratit (což je například u pižmových kachen běžné).
Pozor ale na predátory.
Pro kuny a lasičky je house skvělou pochoutkou (zvláště první měsíc). Dospělým husám nebezpečí nehrozí. Pokud husy nezavíráte na noc do nějakého uzavřeného prostoru, je zapotřebí jim poskytnou vhodné podmínky pro ochranu mladých. Dospělé husy dokáží ochránit housata proti kuně i lasičce ale:
V přírodě husy ihned s mladými uniknou do vody. V tundře mají díky své výšce dobrý výhled a již z dálky vidí nebezpečí. Hejno hus pak dokáže zahnat i lišku. Je proto důležité, aby husy měli maximální rozhled. Žádné křoví, žádná vysoká tráva nebo jiné skrýše. Nejlépe je vybudovat husám malý přístřešek chráněný ze 3 stran stěnou (nejlépe je ho vybodovat na začátku a postavit zde hnízdo) husa s housaty na noc zaleze do přístřešku a houser se posadí před vchod. Toto je obvykle neproniknutelná bariéra. (houser bez rozpaků skočí i na německého ovčáka). Husy brání syčením, útokem, roztáhnutím křídel a hlasitým křikem. Když jsou pak mláďata větší syčí taky a výsledný zvuk odradí i velmi tvrdohlavou kunu.
Nemoci
Ve velkochovech se objevuje řada nemocí drůbeže, která postihuje i husy. V malých chovech toto riziko nehrozí, pokud poskytnete husám dobré podmínky, nemusíte se ničeho bát. Za 8 let chovu hus jsem se zatím nesetkal s žádným vážnějším onemocněním.
Problémem mohou být paraziti.
Na ty vnitřní používám Bioverm. Na vnější pak Arpalit, Kadox sprej. Chováte-li pouze husy s vnějšími parazity obvykle není problém, neboť koupáním se jich husy zbaví. Jestli máte i slepice může být problém. Husy obvykle útočí a šikanují menší drůbež. Obvykle klovnou slepici. Při tom pak na sebe přenesou i roztoče. Roztoči, kteří způsobují u slepic známé zduřeniny na nohou, jsou velkým nebezpečím pro husy. Nohou se paradoxně vyhýbají (snad proto, že husy často stojí v bahně a ve vodě), útočí na zobák, a okolí očí (první příznaky je slzící oko). Pokud se nezasáhne včas, může dojít až k úmrtí husy. Úspěšně zabírá Kadox a Arpalit , potíraní postižených míst olejem.
Závěrem bych chtěl ještě jednou připomenout, že vše(až na drobné výjimky) co je zde uvedeno, vychází z mých vlastních zkušeností. Literatura o chovu hus je zatím slabá a když je, tak stejně nevysvětluje konkrétní problémy drobného chovatele. Pokud to tady čte nějaký zkušený chovatel, byl bych rád, kdyby mi v rámci výměny zkušeností sdělil jeho postřehy s chovu hus, co je společné, jaké má jiné problémy atd.. Všem začínajícím chovatelům přeji mnoho úspěchů v chovu těchto překrásných a inteligentních ptáků.
Fotografie na této stránce: David Braunstein. Více fotografií s tématikou přírody - http://www.cbox.cz/davidbraunstein/.

prosím vás jak se v článku píše když jsou husy ze slepicema tak používat Arpalit a to sprej nebo pěnu?a na obale je psáno že je to pro neužitková zvířata tak muzu to na ně použit??

Prosím , Biovern - odčervení jedině u veterináře, co ? A to se aplikuje pro slepice do vody ?
Děkuji . Jirka

Dobrý den,tak jestli jsem to dobře pochopila,husy ktere mi letos dorostou příští rok rozhodně mít housátka nebudou?Mám tu housátka labutí a brojlerky z drůbežarny,staré 6 týdnů,chtěla jsem si nechat na příští rok něco na vlastní housátka,takže stoho nic nebude?,pokud bych si tet koupila staršiho housera,ponesou ty červnové husy příští rok?děkuji za odpovědi Jana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,tak jestli jsem to dobře pochopila,husy ktere mi letos dorostou příští rok rozhodně mít housátka nebudou?Mám tu housátka labutí a brojlerky z drůbežarny,staré 6 týdnů,chtěla jsem si nechat na příští rok něco na vlastní housátka,takže stoho nic nebude?,pokud bych si tet koupila staršiho housera,ponesou ty červnové husy příští rok?děkuji za odpovědi Jana

Moje husy měly housata hned následující rok.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Moje husy měly housata hned následující rok.

Dobrý den, na jaře se vylíhly a příští jaro zasedly? A houser pojímal? Michael

Já mám taky dotaz. Pokud k letošnímu odchovu ( u kterého nevím co je husa a co houser) pustím o rok staršího housera, spáruje se s husami a dá nějak najevo, když tam bude mladší houser? Mám odchovaná tři housata, ale vůbec nevím co je co!!?

Dobrý den začínám s chovem a potřeboval bych jak nlépe by mělo vypadat zimoviště pro husy které pak budou leden ůnor snášet a bude zima Děkuji pokavat by bylo možné se třeba k vám zajet podívat nebo nějakému chovateli rád to udělám hezký večer skicu mě můžete poslat na rostislav.busta @seznam.cz

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, na jaře se vylíhly a příští jaro zasedly? A houser pojímal? Michael

Já si pořídila chovné trio husí landéských koncem prázdnin 2010, byly nalíhnuté duben - květen, v únoru se s houserem pojímaly a v dubnu 2011 vyseděly obě první housátka. Z těchto housátek mi zůstalo doma 6 ks, 4 houseři a dvě husy. K mé nelibosti se začali vzájemně před třemi týdny pářit a již snášejí vejce.
Tyto husy byly určeny k porážce, ne k chovu. Vůbec jsem nepočítala, že by tak brzy mohly s pářením začít a k tomu ještě na podzim. Takže má zkušenost s těmito husami je, že jsou velmi brzy produktivní a to i před dovršením jednoho roku života.

Můžu použít jako podklad pro hnízdo penumatiky? Husy jsou zvyklé spát ve chlívě a také tam snášejí, ale protože podlaha má sklon, často umístí hnízdo nesmyslně k dolnímu okraji kotce a tam je vyrušuje pes. Pneumatika by to elegantně vyřešila...

Ano,pneumatika je fajn ale musite ji podelně rozříznout a mate hnizda dva a vajička se neschovaji dovnitř.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, na jaře se vylíhly a příští jaro zasedly? A houser pojímal? Michael

Ano. Na jaře jsem koupila housata a příští jaro již samy odchovaly mladé. Sice ten první rok husa snesla jen asi 15 vajec a vylíhlo se jich myslím 8, ale ad té doby snáší čím dál víc. Letos jim bylo 6 let a husa nanesla přes 60 vajec, s líhnivostí 85%. Je to obyčejná brojlerová husa. Koupená bílá labutí mne překvapila ještě vyšší plodností, nesla nepřetržitě 4 měsíce a měla 100% oplozenost vajec. Obě pojímal stejný houser.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano. Na jaře jsem koupila housata a příští jaro již samy odchovaly mladé. Sice ten první rok husa snesla jen asi 15 vajec a vylíhlo se jich myslím 8, ale ad té doby snáší čím dál víc. Letos jim bylo 6 let a husa nanesla přes 60 vajec, s líhnivostí 85%. Je to obyčejná brojlerová husa. Koupená bílá labutí mne překvapila ještě vyšší plodností, nesla nepřetržitě 4 měsíce a měla 100% oplozenost vajec. Obě pojímal stejný houser.

Děkuji za odpověd. Ted řeším rozpoznání pohlaví,už jsem myslel že v tom mám jasno ,ale čím dál víc si nejsem jistý. Pokoušel jsem se o kloakální metodu,ale moc mi to nešlo. Jsem s Ustí nad Labem a sehnat tu chovatele hus je problém. Michael

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já mám taky dotaz. Pokud k letošnímu odchovu ( u kterého nevím co je husa a co houser) pustím o rok staršího housera, spáruje se s husami a dá nějak najevo, když tam bude mladší houser? Mám odchovaná tři housata, ale vůbec nevím co je co!!?

Obnovuji toto vlákno, protože by mne zajímala odpověď na tuto otázku. Bohužel jsem ve stejné situaci a bojím se příbuzenské plemenitby.

Dobrý den, nedá mi abych nereagoval na vlákno protože ten článek ve kterém je "slušná řádka nesmyslů" je moje dílo :). tak pravda, psal jsem ho asi před 10 lety tenkrát byste na internetu něco podobného těžko pohledali. Tady na ifauně bylo v diskuzi o drůbeži v tom roce všeho všudy 10 dotazů. Naštěstí se situace velmi zlepšila a zdrojů informací přibývá. Protože se ale výše objevuje kopie textu z článku chtěl bych upozornit na to, že článek určitě nezanedbávám a je neustále opravován a doplňován o nové zkušenosti a pozorování. A k poslednímu dotazu.
Záleží na tom jak bude přidávaný houser dominantní. Je starší takže by Vám měl rozsexovat housata na husy a housery .. to se stane ale v období hnízdění a housata už usí být pohlavně dospělá a do té doby bude víceméně klid. Takže možná kolem listopadu by se pár mohl už sestavit. Pokud by se ale stalo, že z vašich housat vyrostou dominantnější kusy může se stát že se páry utvoří mezi sourozenci. To jsem pozoroval v chovu já.
Tak chovu hus zdar
klakier

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na to napadení parazity od slepic. Mám 3 týdenní housata a pustila jsem je ven do výběhu se slepicemi a krůtami. Na noc byla zavřená a jsou odčervená. Po dvou dnech měli housata rýmu a hlasité bublání (rachtání) v krku. Nevím, zda rýmou, zahleněním,... K tomu také průjem. Léčím je již 14 antibiotiky bez efektu. Nyní se zpozorovala, že jednomu houseti otéká hlava. Podobá se to příznakům z napadení parazity od slepic. Veterinář si s tím neví rady. Prosím poraďte, pokud s tím máte zkušenosti...

K pohlaví hus jsem již napsal mnoho,jak je rozpoznat už i u jednodenního housete,jednoduše - rozhrňte kloaku a houser má červovitý penis,kdežto husička má dva otvory a to jeden na vyměšování a druhý na snášení,nehledejte v tom složitost,stejné je to i u kachen.Kdo seto naučí rozpoznat,může sestavit chovné hejno velice brzy a ostatní housery zařadit na výkrm,chovná skupina má pak více klidu se připravit na chov a také je třeba připomenout odlišnost krmení chovných hus a výkrmu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
K pohlaví hus jsem již napsal mnoho,jak je rozpoznat už i u jednodenního housete,jednoduše - rozhrňte kloaku a houser má červovitý penis,kdežto husička má dva otvory a to jeden na vyměšování a druhý na snášení,nehledejte v tom složitost,stejné je to i u kachen.Kdo seto naučí rozpoznat,může sestavit chovné hejno velice brzy a ostatní housery zařadit na výkrm,chovná skupina má pak více klidu se připravit na chov a také je třeba připomenout odlišnost krmení chovných hus a výkrmu.

A nemáte někde obrázek, fotku jak to vypadá?? Nikdy jsem to neviděla. Husičky sice ještě nemám ale brzy budou, tak že bych to vyzkoušela rozeznat. Díky

Upřímně řečeno, i já mám s jedním housetem trochu trable,ale zajímavé je,že jen s jedním,ostatní jsou v pohodě.Začalo to také oteklou hlavou,nakonec jsme našli klíšťáka,tak jsem house přeléčila antibiotiky a dobré.Žere,pase se,koupe.Najednou opět -oči,tak jsem se dívala,něco jako vápenka,přečetla jsem něco o tom a ejhle i husa může chytit vápenku-svrab nejen kolem zobáku,nohou ale i na oči.Tak jsem koupila oční mast a lékařskou vazelínu.Zatím je to v pohodě,ale stále spojivkový koutek je takový bledě růžový.Vypisuji úmyslně tento problém,zda-li něco podobného máte u housete také?Jinak večer přijede veterinářka,tak budu chytřejší a hned sem dám zprávu.Jitka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
K pohlaví hus jsem již napsal mnoho,jak je rozpoznat už i u jednodenního housete,jednoduše - rozhrňte kloaku a houser má červovitý penis,kdežto husička má dva otvory a to jeden na vyměšování a druhý na snášení,nehledejte v tom složitost,stejné je to i u kachen.Kdo seto naučí rozpoznat,může sestavit chovné hejno velice brzy a ostatní housery zařadit na výkrm,chovná skupina má pak více klidu se připravit na chov a také je třeba připomenout odlišnost krmení chovných hus a výkrmu.

myslím že o tu fotku bychom všichni stáli:-) jestli si vzpomenete dejte sem. Klakier

Jak jsem slíbila,moje veterinářka se na husu dívala,ještě má trochu bledý oční koutek,tak 1x denně mažu framykoinovou mastí oční.Podávám penicilinová antibiotika.Ale u mě to bylo klíště.Hlavu už má dobrou bez teploty.
Na tu rýmu jsou také antibiotika penicilinová.Ale teď to přerušte a nechte být.Ani odčervování nedělejte,mají tak zatížená játra od antibiotik.Udělejte míchanici s tvarohem,kopřivami,brambory,mrkev,Roboran D,a případně vedle do kastrůlku acidofilní mléko aby si spravily játra a zažívání,Jitka

Nevím kde se vkládá dotaz?

Nemám na zahradě vodní plochu ani vanu?Stačí,když seříznu sud?Mám jen 5 housat a sním je až vyrostou.
Satčí to?Budu jim to měnit snad nemusí plavat a stačí jim to na máchání?


Díky za odpověd
Tom

Jaká je pokuta za nenahlášení chovu?Mám na zahradě několik nenahlášených stromů tak se bojím,že tam vlezou úřady a nařídí stromy pokácet nebo nevím.
Kolik dělá taková pokuta za nenahlášené husy?

Tom

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím kde se vkládá dotaz?

Nemám na zahradě vodní plochu ani vanu?Stačí,když seříznu sud?Mám jen 5 housat a sním je až vyrostou.
Satčí to?Budu jim to měnit snad nemusí plavat a stačí jim to na máchání?


Díky za odpověd
Tom

lepší je řeznická lodna,a hlavně vedle kastrol s pískem.Jinak nahlašovat chov 5 hus či počet stromů-to je jen vtip,že?

Husy ani stromy, které si nasázíte ve vlastní zahradě nikde hlásit nemusíte Myslím si, že si z nás jen utahujete

aha,aha.

Zdravím vás.

Co byste řekli na takovéhle oko (obě oči)? Třeba vy byste Dano, pokud se tu zastavíte, nevěděla?

Když zaostřuje (třeba při reakci na světlo, nebo strachem) může oko namísto kolečka s čárkou dole vypadat spíše jako osmička s malou spodní částí.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Nechci dělat žádné závěry, nikdy jsem se s tím nesetkala, ale připadá mi to jako vada duhovky. Jestli je to jen problém fyziologický nebo znak nějakého problému nebo nemoci, tak to netuším. Dana.

Děkuji Dano.

Ne o nemoc nejde a vidí také dobře.

Už jsem u ptáků (u divokých hus) slyšel o různých zabarveních očí (duhovky), třeba jen o jednom, ale já narazil na tohle a příjde mi to jako něco v genetice. Zda to přešlo i na potomky bohužel nevím, snad sám uvidím příští rok, protože to je můj nový přírustek.

Jinak mi to také přijde jako vada duhovky, která je jakoby neuzavřená s rozštěpem a proto je v tom rozštěpu vidět čočka.

Nicméně vada jak se zdá nevadí a oplozenost dobrá. Myslím, že jsem první kdo si toho vůbec všiml a že už prošel (jde o housera) několika rukama.

Zvažuji, že jeho house (s jeho husou) co bude mít příští rok dám druhému houserovi jako družku. Je to blbost? Mám to ne-udělat jen pokud house vykáže stejnou (vrozenou) vadu?

Byla by tu ještě možnost ho oddělit od jeho husy a nahradit ho druhým houserem, ale nějak se mi do toho nechce už jsou spárovaní.

Co myslíte?
Husy mám kvůli masu. Nic extra za čistokrevnost mi nikdo nezaplatí (jde o pár hus chocholatých, i když hmotnost toho housera se mi zdá dost velká a můj druhý houser s přímesí jiné krve je o něco lehčí) a já vlastně ani prodávat nechci. Možná tak něco směnit, nebo aby bylo na ječmen.

Já bych za sebe do chovu potomky asi nedávala, zvláště pokud by se u některých podobné vady projevily. Pokud by byl odchov zcela v pořádku, pak snad ano. Pokud máte husy jen pro maso, pak je to jedno. Ale jestli prodáváte i dalším chovatelům, pak jen zcela zdravé odchovy. Dana.