Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.240.1
Může kvočna, která přišla hned první den po vylíhnutí o kuřata, znovu zasednout? ZdeňkaZ.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.40.135
může, když bude chtít
....a ona teď nesedí, když nemá kuřata? když to bude trvat déle, nejspíš už nesedne...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.240.1
Sedí, sedí, ale aby jí to vydrželo, toho se obávám. ZdeňkaZ.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.40.135
vydržet by měla, dbejte, aby chodila každý den ven a žrala i pila, občas jí nechte vypopelit, zkraje jí vajíčka přikrejte, aby tak rychle nechladla, protože kvočna s délkou sezení může prodlužovat dobu pobytu venku a tahle vejce nebudou dost nasezelá, aby teplotu držela sama, jinak by neměl být problém
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.64.242
vůbec bych se toho nebál...citace od Jířího Hladíka:..... U přirozeného líhnut platí asi následující.Hrabaví ptáci,řekněme,bažant,koroptev i slepice snáší 14 až 20 dnů vejce která,potomobsednou.Při snášení vajec na hnízdo opakovaně nasedají a po snesení vejce z hnízda moc nepospíchají.Rozdíly teplot jsou 20-25°C pro vejce na hnízdě.Kuřata se líhnou většinou v jednom výjimečně dvou dnech.Ptáci nemohou ohrožovat svá mláďata vleklým líhnutím.No a líhnivost je přímo excelentní.To tedy z pohledu naší líhňařské praxe.Tak,že se pojďme podívat co se to pod tou kvočnou vlastně děje.
Vývoj zárodku probíhá už v těle nosnice a při snesení je většinou ve stádiu nedokončené gastruly.Jsou tam dva zárodečné listy ektoderm a entoderm.Mezoderm se skládá pouze z ostrůvků buněk.Tento stav záleží na rychlosti tvorby vejce.Malé ostrůvky buněk buněk jsou nejvíc ohrožené,protože si mezi sebou mohou jen omezeně podávat živiny.Delší skladování je velmi rychle vyčerpává.Každým dalším nasednutím kvočny na hnízdo a zahřátím vajec nad 27°C začíná další dělení a mezoderm se zceluje a jeho schopnost přežití (delšího skladování) rychle stoupá..K dokončení gastruly a k diferenciaci buněk dochází v líhních asi po 16 hod souvislé inkubace. Od této chvíle nelze už vejce zchladit a zastavit dělení buněk,protože je definitivně stanoveno co z které buňky bude.Tato doba,ale stačí ptákům,při opakovaném nasedání na hnízdo,aby se i nejstarší vejce mohla bez problémů vylíhnout.Vejce s dokončenou gastrulizací nebo téměř dokončenou mají mnohem větší schopnost přežití a lépe snášejí skladování.Všechny zárodečné listy jsou scelené a mohou si mezi sebou podávat živiny na základě osmotického tlaku.Mají také náskok ve vývoji oproti čerstvým vejcům,která musí teprve mezoderm stavět.Tento náskok,ale spotřebují na přirozeně delší líhnutí starších vajec,kde je hustší vaječná hmota(výpar vody) a tím pádem zřejmě horší stravitelnost..Uznejte,že příroda je dokonalá nedopouští se zásadních omylů jak jsem uvedl na začátku.Skladování vajec bez skladu a klimatizace zvládne kdejaká slepice na jedničku a máme se od ní ještě co učit.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.56.200
Já bych se ale bál. Pamatuji si, že měli jsme kvočnu... Nedávali jsme ji násadová vajíčka. Seděla asi měsíc. Když jsme ji dali násadová vajíčka, tak už přestala kvokat.
pup
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.240.1
Moc Vám všem děkuji za vyčerpávající a poučné odpovědi, ale kvočna už to vzdala. Ještě jednou všem moc děkuji, jsem zase o něco chytřejší na příště.
ZdeňkaZ.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.227.120
Naše kvočna měla jen 3 kuřátka, dala jsem je k jiné, měla kuřata ve stejnou dobu, kvočna ještě asi 2 dny kvokala a chtěla si sednout, pak to vzdala, po 14 dnech začala snášet vejce, ale nekvokala, nanesla jich 11 a znovu sedla. Tak teď sedí zase na vejcích. Byla jsem ráda, že si odpočinula. E.