STÁŘÍ VAJEC DO LÍHNĚ

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

19.7.2011 23:35
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.48.26

Prosím vás jak staré vejce ma smysl dávat do líhně?Jde o pižmové kachny.Nejstarší vejce jsou měsíc.Poradíte?

Neregistrovaný uživatel

20.7.2011 08:33
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.253.239

Idilka 14 dní, do 3 týdnů snad, měsíc stará vejce už vyhoďte.

Neregistrovaný uživatel

20.7.2011 10:12
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.102.154

můžu se zeptat,to se nedají jíst?? Kachní vejce??

Neregistrovaný uživatel

20.7.2011 11:32
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.51.27

Myslím, že se tu řešilo, že kachní vejce se jíst asi i dají, pokud někdo chce. Ale měsíc stará vejce bych nejedla ani od slepic, natož od kachen :-). Jinak co se dotazu týče. DO líhně nedávám vejce starší 15dní (je jedno od čeho). Letos jsem líhla pro pána a ten měl měsíc stará vejce (i více). Výsledek "stál" za to. Bylo to líhnutí jen pro zlost. Já bych už do líhnutí nešla... Nasadila bych jen vejce do 15.dnů...

Neregistrovaný uživatel

20.7.2011 11:33
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.1.3

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Idilka 14 dní, do 3 týdnů snad, měsíc stará vejce už vyhoďte.

Já bych je nevyhazovala, některá kachna nanese 25 vajec a teprve sedne. A nesnese taky denně, takže jí to klidně ten měsíc trvá a přitom se pak bez problémů kachňata líhnou. :-) Ale víc jak měsíc stará už bych asi nezkoušela,...

Ideální je je mít co nejčerstvější, ale těžko bude kachna nést 2 vejce denně, aby vám udělala radost. :-) Zuzka F.

Neregistrovaný uživatel

20.7.2011 15:29
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.60.225

perlicie mozu byt ake stare??

Neregistrovaný uživatel

20.7.2011 15:32
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.1.3

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
perlicie mozu byt ake stare??

+- 3-4 týdny, víc fakt ne. Jak píšu výše, čím čerstvější, tím lépe. :-) Zuzka F.

Neregistrovaný uživatel

20.7.2011 21:10
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.44.2

Tak mi paní zadavatelko vysvětlete proč chcete líhnout pižmovky v líhni?? Tady tomu vážně nerozumím, když vím, že má pižmovka zachován přirozený pud sezení na vejcích. Proč si nepořídíte raději rychleji rostoucí kachny, když chcete líhnout v líhni?? Asi mám hloupé otázky, ale kvůli pižmovce co sama sedí na vejcích, mít zapnutou líheň přes měsíc je prodělečné.

Neregistrovaný uživatel

21.7.2011 10:48
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.201.155

Třeba potřebuje dát pod kačeny jiná vejce.:-)

Jedna z mých kačen nanesla 29 vajec Snášela je přes měsíc. :-| Všechna samozřejmě obsednout nemohla a tak jsem polovinu dala také do líhně. Všechna byla oplozená :-) a nalíhlo se jak pod kačenou, tak v líhni a celkem 27 ks, takže klidně je dejte líhnout. :-)

Neregistrovaný uživatel

21.7.2011 15:04
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.1.3

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak mi paní zadavatelko vysvětlete proč chcete líhnout pižmovky v líhni?? Tady tomu vážně nerozumím, když vím, že má pižmovka zachován přirozený pud sezení na vejcích. Proč si nepořídíte raději rychleji rostoucí kachny, když chcete líhnout v líhni?? Asi mám hloupé otázky, ale kvůli pižmovce co sama sedí na vejcích, mít zapnutou líheň přes měsíc je prodělečné.

Dělá se to na zvýšení produkce - i my jsme to jeden rok udělali, když jsme měli jen 2 kachny, 1.snášku jsme kachně vzali, ta nanesla další a zasedla. Měli jsme tak o 20 kachňat více než by bylo, kdyby zasedla už na tu první.

Navíc to může být kachna prvnička, která to třeba minule nedolíhla, apod. Tak to paní nechce riskovat. Nebo jí třeba chce dát husí vajíčka či jinou vodní drůbež a kachňata od ní prostě vylíhnout. Zuzka F.

Neregistrovaný uživatel

21.7.2011 20:47
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.212.6

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím, že se tu řešilo, že kachní vejce se jíst asi i dají, pokud někdo chce. Ale měsíc stará vejce bych nejedla ani od slepic, natož od kachen :-). Jinak co se dotazu týče. DO líhně nedávám vejce starší 15dní (je jedno od čeho). Letos jsem líhla pro pána a ten měl měsíc stará vejce (i více). Výsledek "stál" za to. Bylo to líhnutí jen pro zlost. Já bych už do líhnutí nešla... Nasadila bych jen vejce do 15.dnů...

Klidně si dejte, jestli se z toho nechcete pos...at... Ideální pro salmonelózu... smajlík

Jinak do líhně max týden stárá... To mi už i děda vštěpuje do hlavy...

Pod kvočnou nevadí stárá více jak týden, tam to nevadí...

Příroda je chytrá...smajlík

Neregistrovaný uživatel

22.7.2011 10:52
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.171.58

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Klidně si dejte, jestli se z toho nechcete pos...at... Ideální pro salmonelózu... smajlík

Jinak do líhně max týden stárá... To mi už i děda vštěpuje do hlavy...

Pod kvočnou nevadí stárá více jak týden, tam to nevadí...

Příroda je chytrá...smajlík

smajlík Jím vejce od hus, pižmovek i ruánek a ještě jsem se nepos...smajlíksmajlík A do líhně klidně měsíční zkuste, jestli máte v ní dost místa, proč líhnout jen nová, v nejhorším je po prvním prosvícení vyhodíte, moc elektřiny tak ani neprojedete, více plná líheň lépe udržuje teplotu a méně žere. Ivana

Neregistrovaný uživatel

22.7.2011 13:10
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.242

Skladováí násadových vajec tak jak je známe se značně liší od způsobu jakým skladují násadová vejce ptáci v přírodě.
Příroda se nedopouští zásadních omylů……….Proto jsem si jako první téma zvolil skladování násadových vajec.Zde se podle mne nejvíce liší to co se odehrává u hrabavých ptáků v přírodě a o co usilujeme při umělém líhnutí kuřat.
Kvočna na hnízdě

Všeobecně můžeme říct,že pro skladování vajec platí asi následující.
Násadová vejce se doporučuje sbírat 2x až 3x denně.Ve skladě vajec by měla být teplota okolo 16°C.Pří dlouhodobém skladování jsou vhodné nižší skladovací teploty,asi 8°-12°C. Při těchto teplotách se nachází zárodek v latentním stavu a přijímá živiny pouze z vlastních buněčných zásob.Krátkodobé skladování 16°-18°C.Zárodek je sice v latentním stavu,ale částečně přijímá živiny z cytoplasmy a přechod na dělení je pro něj mnohem jednodušší.Kolísání teplot zárodek vyčerpávají a to hlavně přechody mezi 10°-20°C.Po 14.dnech skladování začíná líhnivost rychleji klesat.Čím delší skladování násadových vajec,tím víc se prodlužuje doba líhnutí.To bychom měli shrnuté hlavní zásady,které jsou všem notoricky známé.Tyto zásady,ale nerespektuje přirozené líhnutí a ptáci se s vejci na hnízdě zacházejí ne zcela podle našich zvyklostí.

U přirozeného líhnut platí asi následující.Hrabaví ptáci,řekněme,bažant,koroptev i slepice snáší 14 až 20 dnů vejce která,potomobsednou.Při snášení vajec na hnízdo opakovaně nasedají a po snesení vejce z hnízda moc nepospíchají.Rozdíly teplot jsou 20-25°C pro vejce na hnízdě.Kuřata se líhnou většinou v jednom výjimečně dvou dnech.Ptáci nemohou ohrožovat svá mláďata vleklým líhnutím.No a líhnivost je přímo excelentní.To tedy z pohledu naší líhňařské praxe.Tak,že se pojďme podívat co se to pod tou kvočnou vlastně děje.

Vývoj zárodku probíhá už v těle nosnice a při snesení je většinou ve stádiu nedokončené gastruly.Jsou tam dva zárodečné listy ektoderm a entoderm.Mezoderm se skládá pouze z ostrůvků buněk.Tento stav záleží na rychlosti tvorby vejce.Malé ostrůvky buněk buněk jsou nejvíc ohrožené,protože si mezi sebou mohou jen omezeně podávat živiny.Delší skladování je velmi rychle vyčerpává.Každým dalším nasednutím kvočny na hnízdo a zahřátím vajec nad 27°C začíná další dělení a mezoderm se zceluje a jeho schopnost přežití (delšího skladování) rychle stoupá..K dokončení gastruly a k diferenciaci buněk dochází v líhních asi po 16 hod souvislé inkubace. Od této chvíle nelze už vejce zchladit a zastavit dělení buněk,protože je definitivně stanoveno co z které buňky bude.Tato doba,ale stačí ptákům,při opakovaném nasedání na hnízdo,aby se i nejstarší vejce mohla bez problémů vylíhnout.Vejce s dokončenou gastrulizací nebo téměř dokončenou mají mnohem větší schopnost přežití a lépe snášejí skladování.Všechny zárodečné listy jsou scelené a mohou si mezi sebou podávat živiny na základě osmotického tlaku.Mají také náskok ve vývoji oproti čerstvým vejcům,která musí teprve mezoderm stavět.Tento náskok,ale spotřebují na přirozeně delší líhnutí starších vajec,kde je hustší vaječná hmota(výpar vody) a tím pádem zřejmě horší stravitelnost..Uznejte,že příroda je dokonalá nedopouští se zásadních omylů jak jsem uvedl na začátku.Skladování vajec bez skladu a klimatizace zvládne kdejaká slepice na jedničku a máme se od ní ještě co učit.

Zkoušel jsem v minulosti vejce předehřívat a pak delší dobu skladovat.Mohu potvrdit,že rozdíl v líhnivosti u vajec skladovaných tři týdny je výrazně vyšší (10-20%)U vajec,která nejsou předehřátá odumírá jako první mezoderm,ze kterého se tvoří srdce a krevní oběh,který potom není zárodek schopen postavit-respektive dokončit.Proto vysoké procento ranných odúmrtí většinou svědčí o tom,že vejce byla delší dobu skladována.
Toto mohou využít drobní chovatelé a nebo provozy s velmi malým objemem líhnutí.Je třeba mít na paměti,že tvorba vajec od ovulace trvá různě dlouho u jednotlivých druhů,plemen,či hybridů a tomu je třeba přizpůsobit dobu předehřívání.Dále je třeba volit správné zchlazení,neb vejce ve středu vozíků si zachovávají vyšší teplotu,než vejce ne kraji.
Těm co se o to pokusí přeji hodně úspěchů a věřte není to tak složité.

Neregistrovaný uživatel

25.7.2011 21:52
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.2.206

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Skladováí násadových vajec tak jak je známe se značně liší od způsobu jakým skladují násadová vejce ptáci v přírodě.
Příroda se nedopouští zásadních omylů……….Proto jsem si jako první téma zvolil skladování násadových vajec.Zde se podle mne nejvíce liší to co se odehrává u hrabavých ptáků v přírodě a o co usilujeme při umělém líhnutí kuřat.
Kvočna na hnízdě

Všeobecně můžeme říct,že pro skladování vajec platí asi následující.
Násadová vejce se doporučuje sbírat 2x až 3x denně.Ve skladě vajec by měla být teplota okolo 16°C.Pří dlouhodobém skladování jsou vhodné nižší skladovací teploty,asi 8°-12°C. Při těchto teplotách se nachází zárodek v latentním stavu a přijímá živiny pouze z vlastních buněčných zásob.Krátkodobé skladování 16°-18°C.Zárodek je sice v latentním stavu,ale částečně přijímá živiny z cytoplasmy a přechod na dělení je pro něj mnohem jednodušší.Kolísání teplot zárodek vyčerpávají a to hlavně přechody mezi 10°-20°C.Po 14.dnech skladování začíná líhnivost rychleji klesat.Čím delší skladování násadových vajec,tím víc se prodlužuje doba líhnutí.To bychom měli shrnuté hlavní zásady,které jsou všem notoricky známé.Tyto zásady,ale nerespektuje přirozené líhnutí a ptáci se s vejci na hnízdě zacházejí ne zcela podle našich zvyklostí.

U přirozeného líhnut platí asi následující.Hrabaví ptáci,řekněme,bažant,koroptev i slepice snáší 14 až 20 dnů vejce která,potomobsednou.Při snášení vajec na hnízdo opakovaně nasedají a po snesení vejce z hnízda moc nepospíchají.Rozdíly teplot jsou 20-25°C pro vejce na hnízdě.Kuřata se líhnou většinou v jednom výjimečně dvou dnech.Ptáci nemohou ohrožovat svá mláďata vleklým líhnutím.No a líhnivost je přímo excelentní.To tedy z pohledu naší líhňařské praxe.Tak,že se pojďme podívat co se to pod tou kvočnou vlastně děje.

Vývoj zárodku probíhá už v těle nosnice a při snesení je většinou ve stádiu nedokončené gastruly.Jsou tam dva zárodečné listy ektoderm a entoderm.Mezoderm se skládá pouze z ostrůvků buněk.Tento stav záleží na rychlosti tvorby vejce.Malé ostrůvky buněk buněk jsou nejvíc ohrožené,protože si mezi sebou mohou jen omezeně podávat živiny.Delší skladování je velmi rychle vyčerpává.Každým dalším nasednutím kvočny na hnízdo a zahřátím vajec nad 27°C začíná další dělení a mezoderm se zceluje a jeho schopnost přežití (delšího skladování) rychle stoupá..K dokončení gastruly a k diferenciaci buněk dochází v líhních asi po 16 hod souvislé inkubace. Od této chvíle nelze už vejce zchladit a zastavit dělení buněk,protože je definitivně stanoveno co z které buňky bude.Tato doba,ale stačí ptákům,při opakovaném nasedání na hnízdo,aby se i nejstarší vejce mohla bez problémů vylíhnout.Vejce s dokončenou gastrulizací nebo téměř dokončenou mají mnohem větší schopnost přežití a lépe snášejí skladování.Všechny zárodečné listy jsou scelené a mohou si mezi sebou podávat živiny na základě osmotického tlaku.Mají také náskok ve vývoji oproti čerstvým vejcům,která musí teprve mezoderm stavět.Tento náskok,ale spotřebují na přirozeně delší líhnutí starších vajec,kde je hustší vaječná hmota(výpar vody) a tím pádem zřejmě horší stravitelnost..Uznejte,že příroda je dokonalá nedopouští se zásadních omylů jak jsem uvedl na začátku.Skladování vajec bez skladu a klimatizace zvládne kdejaká slepice na jedničku a máme se od ní ještě co učit.

Zkoušel jsem v minulosti vejce předehřívat a pak delší dobu skladovat.Mohu potvrdit,že rozdíl v líhnivosti u vajec skladovaných tři týdny je výrazně vyšší (10-20%)U vajec,která nejsou předehřátá odumírá jako první mezoderm,ze kterého se tvoří srdce a krevní oběh,který potom není zárodek schopen postavit-respektive dokončit.Proto vysoké procento ranných odúmrtí většinou svědčí o tom,že vejce byla delší dobu skladována.
Toto mohou využít drobní chovatelé a nebo provozy s velmi malým objemem líhnutí.Je třeba mít na paměti,že tvorba vajec od ovulace trvá různě dlouho u jednotlivých druhů,plemen,či hybridů a tomu je třeba přizpůsobit dobu předehřívání.Dále je třeba volit správné zchlazení,neb vejce ve středu vozíků si zachovávají vyšší teplotu,než vejce ne kraji.
Těm co se o to pokusí přeji hodně úspěchů a věřte není to tak složité.

Prosím Vás,rozumím tomu dobře,že by bylo lepší nechat vejce v hnízdě a až by jich bylo třeba 15 tak je teprve odebrat a rovnou je dát do líhně?Dík za odpovědˇ.Isma.

Neregistrovaný uživatel

25.9.2011 18:43
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.184.52

viz výše.....
smajlíkTo by mne taky docela zajímalo, prosím máte někdo na to odpověď

Přidejte reakci

Přidat smajlík