Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.172.173
na moderku je tema jak dlouho vydrží oplozené vejce.Chtěl bych se zeptat,jestli uvedené procenta líhnivosti platí i pro ostatní drůbež nebo jen pro slepice?děkuji milda
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.135.122
to vám neporadím,ale snad se někdo najde.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.201.155
Udává se, že slepičí nemají být starší jednoho týdne, kachní 15 - 20 dní a husí výjmečně i čtyřtýdení. Samozřejmě záleží na oplodnění, skladovacích podmínkách, případně podmínkách při přepravě poštou, kdy vejce trpí nejvíce.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.135.122
a jaké jsou ty skladovací podmínky?děkuji
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.135.122
a jaké jsou ty skladovací podmínky?děkuji
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.242
Násadová vejce je vhodné skladovat v čisté místnosti s teplotou 8–15 °C a vlhkostí 55–75 %, vejce nesmí být vystavena přímému slunečnímu světlu. Slepičí vejce se skladují v proložkách uložená tupým koncem nahoru.
Vejce hus a kachen můžeme skladovat i „naplocho“, musí se jednou denně obrátit. Vejce hus musíme z hnízda odebírat, aby neprochladla, působením nízkých teplot zárodek odumírá. Vejce, která jsou déle skladovaná, se líhnou později a je dobré označit je datem snesení
autor..Ing. Iveta Prombergerová, Ph.D.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.135.122
vyčerpávající děkuji
tzn že slkep s konstantní teplotou je ideální?
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.242
jj
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.93.3
rad bych znal nazor vas vsech co lihnete, nekde se uvadi, ze posledni dny do vylihnuti se teplota zvysi ke 40st, nekdo zas lihne pri stale teplote od zacatku do konce, kd je tedy pravda? jinak mam domaci lihen bez cirkulace vzduchu..
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.242
ano tady jsou takulky Tuláčka a Jaškahttp://www.chozadru.wbs.cz/LIHNUTI-A-CHOV-DRUBEZE.html
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.40.144
Já bych jenom rád věděl, do které tabulky bude pasovat slepice domácí drůbeže nebo bažanta v přírodě, která si tajně venku nanese třeba 15 vajec tzn. minimálně 15 dní stáří prvního vejce -1 den u každého dalšího, a vylíhne se často 100%. Jednou o tom dobře a podrobně psal p. Petr Ferjenčík ve Fauně, kde vysvětloval, jak lze i u starších vajec zvýšit líhnivost. R.M.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.242
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já bych jenom rád věděl, do které tabulky bude pasovat slepice domácí drůbeže nebo bažanta v přírodě, která si tajně venku nanese třeba 15 vajec tzn. minimálně 15 dní stáří prvního vejce -1 den u každého dalšího, a vylíhne se často 100%. Jednou o tom dobře a podrobně psal p. Petr Ferjenčík ve Fauně, kde vysvětloval, jak lze i u starších vajec zvýšit líhnivost. R.M.
PŘEČÍST CELÉ!!!!!!!!!!!!
Běžně prováděné skladování násadových vajec se od dějů v přírodě často značně liší. Další velmi diskutovaným tématem jsou inkubační teploty. Podle mého názoru i zde se velmi vzdalujeme přirozenému líhnutí. Při řešení problému s přehříváním vajec v líhních jsem dospěl k velmi zajímavému poznání, ale nepředbíhejme.
Teplota kvočny u hrabavých ptáků je asi 39,5°C. Touto teplotou je vejce zahříváno pouze ze shora, spodní teplota hnízda je asi 35-36°C. Průměr těchto dvou teplot je vlastně pro nás teplotou inkubační. Protože v oblasti zárodečného terče je nižší měrná hmotnost, zárodek se otáčí vždy nahoru za zdrojem tepla.V prvních fázích inkubace se mu asi dostává více tepla, než pří umělém líhnutí. Toto je pouze úvaha, ale jsem přesvědčen,že to tak funguje. Zárodek je schopen většího růstu při vyšších teplotách v první fázi inkubace.
Při umělém líhnutí teplý vzduch obtéká vejce stálou inkubační teplotou asi 37,8°C.
Dále se vejce pouze jednu třetinu času ( 7 dní ) ohřívá inkubační teplotou , dvě třetiny času (14 dnů) se vejce inkubační teplotou chladí. Lze z našeho pohledu konstatovat, že vejce je dobře oblečené a v líhni je jim stále horko. Zárodek teplo stále odvádí. Vejce také znají něco jako úpal. Říkáme tomu vznešeně horečka zárodku, ale je to úpal. Zárodek si zvedne skokově svou teplotu o 1°C (i více) a teplo odvádí a odvádí. Takto vylíhnutým kuřatům je stejně jako nám po úpalu, pokud jsme ho kdy měli.
Jak zabránit nebo omezit horečku zárodků jsem řešil v roce 1987. Pořídil jsem si termistory kvůli lepšímu měrení v čase(rozlišení 1/1000 stupně ) a sledoval jsem, za jakou dobu se mi v který den inkubace povede snížit povrchovou teplotu vajec na přijatelnou úroveň. Termistory jsem měl odizolované kouskem polystyrenem, abych snímal pouze povrchovou teplotu skořápky. Je pochopitelné, že čím starší vejce, tím se velmi výrazně prodlužoval čas potřebný ke zchlazení vajec na přijatelné teploty. Jaké ale bylo mé rozčarování, když při inkubační teplotě 35,5-36°C po delší době chlazení začala teplota povrchu vajec stoupat. Opakovaným měřením jsem se přesvědčil, že slepičí vejce po 17.dnu inkubace mají schopnost zvednout svou vlastní teplotu. To je zřejmě ten trik, kterým hrabaví ptáci v přírodě spotřebovávají to kvantum energie, se kterým si my v líhních často nevíme rady. Zároveň tak zárodky otužují. Pokud je vejce pálí, hnízdo opustí, vejce se chladí a někdy dost dlouhou dobu. Nicméně ptáci velmi citlivě vnímají teplotu vajec na hnízdě. Líhnou se jim mláďata zcela jinak vybavená, mají menší nároky na teplo a jsou otužilejší. Vyrábět teplo je učí kvočna v konečné fázi inkubace. Toto je podle mne jeden ze zásadních rozdílů mezi přirozeným a umělým lihnutím. My obrazně řečeno líhneme trochu upocená a teplem utahaná kuřata.
Systém chlazení vajec známe u kachen a nebo husí. U slepičích vajec nám tato potřeba zatím uniká. Vejce brojlerových kuřat jsou vetší a mají také jiný energetický projev než vejce nosných hybridů. Dále zde platí pravidlo, že čím větší vejce, tím má menší povrch vůči své hmotě a tím pádem zárodky hůře odvádí teplo. Systém chlazení nebo respektive donucení zárodky taky chvilku teplo vyrábět se tu zdá velmi opodstatněný.
Chlazení vajec ve velkokapacitních líhních je ale věc velmi ošidná, neboť velmi silné proudění vzduchu (velký energetický tok) a také velké množství vajec vůbec nedovolí tento proces nastartovat a část zárodků ihned nekompromisně podchladíme a části se snížení teplot vůbec nedotkne. Teplotní poměry na hnízdě s velmi mírným proděním vzduchu jsou pro vejce ideální.
Skladováí násadových vajec tak jak je známe se značně liší od způsobu jakým skladují násadová vejce ptáci v přírodě.
Příroda se nedopouští zásadních omylů……….Proto jsem si jako první téma zvolil skladování násadových vajec.Zde se podle mne nejvíce liší to co se odehrává u hrabavých ptáků v přírodě a o co usilujeme při umělém líhnutí kuřat.
Kvočna na hnízdě
Všeobecně můžeme říct,že pro skladování vajec platí asi následující.
Násadová vejce se doporučuje sbírat 2x až 3x denně.Ve skladě vajec by měla být teplota okolo 16°C.Pří dlouhodobém skladování jsou vhodné nižší skladovací teploty,asi 8°-12°C. Při těchto teplotách se nachází zárodek v latentním stavu a přijímá živiny pouze z vlastních buněčných zásob.Krátkodobé skladování 16°-18°C.Zárodek je sice v latentním stavu,ale částečně přijímá živiny z cytoplasmy a přechod na dělení je pro něj mnohem jednodušší.Kolísání teplot zárodek vyčerpávají a to hlavně přechody mezi 10°-20°C.Po 14.dnech skladování začíná líhnivost rychleji klesat.Čím delší skladování násadových vajec,tím víc se prodlužuje doba líhnutí.To bychom měli shrnuté hlavní zásady,které jsou všem notoricky známé.Tyto zásady,ale nerespektuje přirozené líhnutí a ptáci se s vejci na hnízdě zacházejí ne zcela podle našich zvyklostí.
U přirozeného líhnut platí asi následující.Hrabaví ptáci,řekněme,bažant,koroptev i slepice snáší 14 až 20 dnů vejce která,potomobsednou.Při snášení vajec na hnízdo opakovaně nasedají a po snesení vejce z hnízda moc nepospíchají.Rozdíly teplot jsou 20-25°C pro vejce na hnízdě.Kuřata se líhnou většinou v jednom výjimečně dvou dnech.Ptáci nemohou ohrožovat svá mláďata vleklým líhnutím.No a líhnivost je přímo excelentní.To tedy z pohledu naší líhňařské praxe.Tak,že se pojďme podívat co se to pod tou kvočnou vlastně děje.
Vývoj zárodku probíhá už v těle nosnice a při snesení je většinou ve stádiu nedokončené gastruly.Jsou tam dva zárodečné listy ektoderm a entoderm.Mezoderm se skládá pouze z ostrůvků buněk.Tento stav záleží na rychlosti tvorby vejce.Malé ostrůvky buněk buněk jsou nejvíc ohrožené,protože si mezi sebou mohou jen omezeně podávat živiny.Delší skladování je velmi rychle vyčerpává.Každým dalším nasednutím kvočny na hnízdo a zahřátím vajec nad 27°C začíná další dělení a mezoderm se zceluje a jeho schopnost přežití (delšího skladování) rychle stoupá..K dokončení gastruly a k diferenciaci buněk dochází v líhních asi po 16 hod souvislé inkubace. Od této chvíle nelze už vejce zchladit a zastavit dělení buněk,protože je definitivně stanoveno co z které buňky bude.Tato doba,ale stačí ptákům,při opakovaném nasedání na hnízdo,aby se i nejstarší vejce mohla bez problémů vylíhnout.Vejce s dokončenou gastrulizací nebo téměř dokončenou mají mnohem větší schopnost přežití a lépe snášejí skladování.Všechny zárodečné listy jsou scelené a mohou si mezi sebou podávat živiny na základě osmotického tlaku.Mají také náskok ve vývoji oproti čerstvým vejcům,která musí teprve mezoderm stavět.Tento náskok,ale spotřebují na přirozeně delší líhnutí starších vajec,kde je hustší vaječná hmota(výpar vody) a tím pádem zřejmě horší stravitelnost..Uznejte,že příroda je dokonalá nedopouští se zásadních omylů jak jsem uvedl na začátku.Skladování vajec bez skladu a klimatizace zvládne kdejaká slepice na jedničku a máme se od ní ještě co učit.
Zkoušel jsem v minulosti vejce předehřívat a pak delší dobu skladovat.Mohu potvrdit,že rozdíl v líhnivosti u vajec skladovaných tři týdny je výrazně vyšší (10-20%)U vajec,která nejsou předehřátá odumírá jako první mezoderm,ze kterého se tvoří srdce a krevní oběh,který potom není zárodek schopen postavit-respektive dokončit.Proto vysoké procento ranných odúmrtí většinou svědčí o tom,že vejce byla delší dobu skladována.
Toto mohou využít drobní chovatelé a nebo provozy s velmi malým objemem líhnutí.Je třeba mít na paměti,že tvorba vajec od ovulace trvá různě dlouho u jednotlivých druhů,plemen,či hybridů a tomu je třeba přizpůsobit dobu předehřívání.Dále je třeba volit správné zchlazení,neb vejce ve středu vozíků si zachovávají vyšší teplotu,než vejce ne kraji.
Těm co se o to pokusí přeji hodně úspěchů a věřte není to tak složité.
Autor: Jiří Hladík
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.93.3
První dny se přý nemají vajíčka otáčet, v jaké poloze je tedy nejlepší umístit vejce do líhne - špičkou dolů nebo na bok?
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.242
podle toho jak to máte v líhni..kdo má lísky na natáčení tak špičkou dolů,jinak volně ložené na bok při otáčení překulit o 180...já naklápím hed druhý den
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.93.3
díky!
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.88.99
Posouvám tohle zapomenuté vlákno,páč jsou zde senzační udaje