Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.207.34
Dobrý den,
jsem si sice vědom, že asi hledám býložravého vlka ale přesto dotaz. Chováme slepičky dva roky ale v pondělí nám kurník vybílila kuna.
Takže se kromě stavby protikunní voliéry zabývám myšlenkou co do ní. Zatím jsme nikdy neměli kohouta, ale představa kuřátek za kvočnou je velice přitažlivá. Rád bych dostal radu, jestli existuje plemeno slepic, kde kohoutek kokrhá jen málo nebo vůbec a není agresivní. To první kvůli sousedům a rannímu spaní a to druhé kvůli malým dětem. Slepice pouštíme často na zahradu a děti je krmí atd.
Předem děkuji za nápady.
Tomáš
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.54.5
dobrý den, ted záleží co plánujete, zda slepice trvale zavřené ve volieře anebo voliera jako průchozí útočiště a krmiviště do normálního výběhu.
Pokud to první, volte plemena malá, pokud to druhé, volte plemena i velká. Jinak relativně nebo zpravidla klidní jsou kohouti středně těžkých plemen. např australky. Pozor! povaha a vlastnosti zdrobnělých se můžou lišit od svých velkých protějšků (někdy značně).
Juraj Kafka
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.201.155
Já chovám Amroxy a Favelolky ( velké ). Nikdy jsem neměla chovného kohouta ani z odchovů agresivního, faverolák se dokonce nechá nosit a hladit i když je to pěkný macek. Teď jsem ještě přibrala Wyandotky ( velké ) ti by měli mít také mírnou povahu. No, ale s kokrháním jsou na tom asi všichni kohouti stejně. Jedině, že by přišel nějakým způsobem o hlas. Rozdíl je jen v tom, že někteří to jedou v altu a někteří o nějakou tu oktávu níž
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.4.229
Málo kokrhající kohouti existují, ale napříč plemeny, takže je to taková ruská ruleta ![]()
Klidní kohoutci jsou u těžších plemen slepic, naproti tomu ty agresivnější se rekrutují z plemen lehkých - nosných, ale samozřejmě v obou skupinách se najdou vyjímky. Mám hodného, ale šíííleně uřvaného kohoutka lehké slepičky
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.6.131
Volieru plánuji 20m2 ale stejně pouštím slepice na zahradu vždy odpoledne na pár hodin. Předpokládám 4 slepičky plus případně toho kohouta.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.35.141
Mám úplně tichého, ale agresivního faveroláka velkého a neuvěřitelně uřvaného hedvábňáka...takže nic moc. Jinak jsem měla krásného australáka a prý je i u nových majitelů mazlík.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.40.144
Už roky máme v chovu vždy 2 kohouty. Samozřejmě zvlášť a to hamburčanku sčt a vlašáka kor.. Pokud jsme si nechali svého zvyklého od mala na naše prostředí a chápajícího, že pro něj nejsme konkurence a pro slepice hrozba, potom byl vždy hodný. Jednou jsem na výstavě koupil vlašáka cizího a byla to bestie od prvního dne. Za 20 let jsem nepotkal žádného agresivního hamburčáka a to ani v cizích chovech. Asi je to od přírody mírumilovné plemeno. Kokrhat bude všechno, akorát někteří téměř zpívají a někteří chraplavě řvou.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.165.33
Já měl vlašaka koroptviho absolutně nekonfliktniho.Vybíral jsem z více bratrů toho nejkrotciho..A můj bratr si nechal největšího,to vám byla bestie.Útočil kdykoliv se někdo přiblížil.Můj v pohodě oplodnil všechna vejce,kuratka už maj čtyři týdny a z kohoutu byl minulou neděli výborný zabijackovy guláš;-)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.1.3
Měli jsme kohouty vlašek, hamburčanek, araucan, zdrobnělých kočinek, hedvábniček. Z toho byl agresivní jen 1 vlašák koupený jako 4 měsíční. Ostatek až na zdrob.kočinku a hedvábničku byli koupeni jako kuřátka. Co jsem si tak odzkoušela, nejlépe si kohouta odmala vychovat doma. Zvykne si na manipulaci už jako malý a nemá tak problém ani jako velký. Ať se jedná o zahnání domů či chycení 1 slípky, co to komentuje. Max. přiběhne mrknout, co se děje a nic.
Kokrhají všichni, zdrobnělí mi přijde že trochu méně. Ale to je spíš na daném jedinci než na plemeni. Zuzka F.