Snáškové hybridy - genetika na dvoře

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, tak trocha praxe. Snáškový hybrid je už v dnešní době finální hybridi tří nebo čtyř líniový. To znamená že už jejich rodiče jsou hybridi dvou plemen. Je třeba si uvědomit že jsou potomky už rodiču jistých a specificky vyšlechtěných linií. Hybrid má už zakodované jiné vlastnosti do určitých optimálních podmínek což je hala s regulovaným režimem. Všichni by si měli uvědomit že hybrid na dvoře nedosahuje vůbec své deklarované nosnosti a snáška kterou má je vykoupená strašnou konverzí krmiva(vysoká spotřeba krmení na 1kg vaječné hmoty o proti čistokrevným plemenům).
Co se týče jejich křížení je jasné že jejich původ je zdrojem značné variability potomstva kdy jsou v potomstvu dobré, špatná a průmerná zvířata. Když se ale spočítá průmerná snáška tak je horší než u čistokrevných plemen-zase ke vztahu spotřeby krmiva. Je jasné že na dvorku u pár kusů to nikdo nepozná a často tak oponuje ve prospěch hybridů ale lidé si neuvědomují že na dvorku nesledují spotřebu krmiva( krmí zbytkama, mají smíšená hejna s jinou drůbeží atd.) a tím pádem nesledují v dnešní době tak důležitý faktor jako je ekonomika chovu. Taky třeba podotknou že směrodatné výsledky se v genetice berou až od 100 hlavých stád a nejlepé od 1000 hlavých stád.
Je mi jasné že to zase vyvolá vlnu nevole a oponování ve prospěch tak oblíbených hybridů ale čísla při počtech mluví jasně. Nikdo si neuvědomuje jak v dnešní době hybridi vytlačuj čistokrevná hejna a proto je situace čisté drubeže u nás tak žalostná. Ale je jasné že lidé co mají slepice jen na vejce si raději koupí už skoro hotovou nosnici za přijatelný peníz a taková je realita a si už na vždy bude
Proto strašně moc fandím a držím palce lidem s čistokrevnými stády ať už na jaké koliv úrovni chovu, při množství a kvalitě zvířat
Sory za těžký román ale ono je to tak jedno s druhým a když uč člověk začne odborněji tak mele a mele
Krásný den všem.

Za román děkuji

Ale... pokud u Dominanta hnědého jsou jako rodiče uvedení bílá a červenohnědá Rodajlendka (v čisté, byť speciálně šlechtěné linii), tak to těžko bude finální hybrid tří, nebo čtyř liniový, tam bych zhoršení užitkovosti pod úroveň rodičů pochopila. Tady to nechápu.

Jinak, jak jsem psala, uvažuji o tom pouze teoreticky (hybrida fakt nechci ani na snášku, natož na chov ) a jen v podmínkách extenzivního chovu, kdy samozřejmě není extra velký rozdíl mezi hybridem a čistokrevnou drůbeží (s průměrnou a nadprůměrnou snáškou). Sama jsem na hybridech začínala, asi jak každý, a snáška se pohybovala kolem 220 vajec, s tím, že vlašky (čisté, ne "koroptví" Dominant) mívaly kolem 200 vajec, vše s volným výběhem, krmením vlastní směsí a bez svícení a zateplování (taky jsem měla šílené problémy s omrzlými hřebeny - u hybridů i vlašek).

Takže jasně, snáškový hybrid je na dvorku stejně užitečný, jako čistokrevná drůbež, ale co si budem povídat, je lépe k sehnání

Ale zpět k věci, pokud mám potomka bílé a červené Rodajlendky, a nechám si ho na chov, jak mohou být jeho potomci (pokud použiju odpovídajícího - tedy lepšího, nebo stejného kohouta) užitkově horší než průměné Rodajlendky?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Za román děkuji

Ale... pokud u Dominanta hnědého jsou jako rodiče uvedení bílá a červenohnědá Rodajlendka (v čisté, byť speciálně šlechtěné linii), tak to těžko bude finální hybrid tří, nebo čtyř liniový, tam bych zhoršení užitkovosti pod úroveň rodičů pochopila. Tady to nechápu.

Jinak, jak jsem psala, uvažuji o tom pouze teoreticky (hybrida fakt nechci ani na snášku, natož na chov ) a jen v podmínkách extenzivního chovu, kdy samozřejmě není extra velký rozdíl mezi hybridem a čistokrevnou drůbeží (s průměrnou a nadprůměrnou snáškou). Sama jsem na hybridech začínala, asi jak každý, a snáška se pohybovala kolem 220 vajec, s tím, že vlašky (čisté, ne "koroptví" Dominant) mívaly kolem 200 vajec, vše s volným výběhem, krmením vlastní směsí a bez svícení a zateplování (taky jsem měla šílené problémy s omrzlými hřebeny - u hybridů i vlašek).

Takže jasně, snáškový hybrid je na dvorku stejně užitečný, jako čistokrevná drůbež, ale co si budem povídat, je lépe k sehnání

Ale zpět k věci, pokud mám potomka bílé a červené Rodajlendky, a nechám si ho na chov, jak mohou být jeho potomci (pokud použiju odpovídajícího - tedy lepšího, nebo stejného kohouta) užitkově horší než průměné Rodajlendky?

Tak konkrétně. U dominanta není rodič bílá a červená čistokrevná rodajlenka. Už rodiče jsou liniový hybrid na bázi rodajlenky kdy při jeho vzniku byla použita i jiná plemena. Kdybyste křížila bílou a červenou rodajlenku tak všechna kuřata budou červená-červená barva je u rodajlenky dominantní nad bílou!!! Prostě a jednoduše vždy je to už kříženec mnoha plemen(více liniový hybrid) i když v daleko v krvi ale geny vlastnosti nesou pořád a takovým šlechtěním se jen a je tříští a vzniká mnoho kombinací.
Snáškový hybrid na dvoře je stejně užitečný jako čistokrevná drubež ale co se týče krmení je mnohem náročnější a tím dražší!
Co je pravdou tak u čistokrevné drůbeže stejného plemen narazíme na kmeny se značně odlišnou snáškou ale to už je problém jednotlivých chovatelů jak moc a jak odborně se chovu věnují. Hybrid vzniká stejně podle stejného receptu takže tam rozíl mezi hejny neexistuje nebo je jen malý a je rozdíl jen v druhu hybrida.

PS: Pkud bydlíte v horských podmínkách nebo máte malo teplý kurník tak doporučuju plemena s růžicovým hřebenem nebo plmena s malými listovými hřebeny které nejsou náchylné. Ale to víte to já zas jen tak ze zvyku

Ano, mám nyní výhradně drůbež s růžicovým hřebínkem, je to jedno z hledisek, podle kterého vybírám, ale i tak děkuji.

A co se týká Dominantů, tak na jejich stránkách je u rodičovských populací uvedeno:

Linie nosného typu slepic

RIR 523 - (Rhode Island Red) Červená rodajlendka hnědovaječná

RIW 524 - (Rhode Island White) Bílá rodajlendka hnědovaječná

BLPR 594 - (Blue Plymouth Rock) Modrá plymutka hnědovaječná

BPR 901 - (Barred Plymouth Rock) Žíhaná plymutka hnědovaječná

SU 493- (Sussex) Sussexka bílá hnědovaječná

CoL 593- (Columbian Leghorn) Kolumbijsky zbarvená leghornka s bílou až krémovou barvou skořápky, cílově bělovaječná leghornka s kresbou sussexky bílé

BrL - (Brown Leghorn) Hnědá leghornka s bílou až krémovou barvou skořápky, cílově bělovaječná linie hnědé leghornky s kresbou koroptví nebo zlaté vlašky

NH - (New Hampshire) Hempšírka se světle hnědou barvou skořápky

Základních 8 linií je podle genetických markerů (podle projevu jednotlivých alel genů zodpovědných za zbarvení kůže, peří, zbarvení skořápky vajec a rychlost opeřování u jednodenních kuřat rozděleno do zhruba 20 sub-linií a do řady dalších novošlechtění.

Pokud to chápu dobře, tak nejde o hybridy, ale o cílenou plemenitbu čistokrevné linie, tady v podstatě to, co dělají chovatelé čistokrevné drůbeže, nebo by měli dělat . Jistě, už to nejsou ty slípky, které nám tu běhají po zahradách, ale velmi přísně šlechtěné linie, nicméně původně stejných slípek.

Ale mohu se mýlit

Ano, mám nyní výhradně drůbež s růžicovým hřebínkem, je to jedno z hledisek, podle kterého vybírám, ale i tak děkuji.

A co se týká Dominantů, tak na jejich stránkách je u rodičovských populací uvedeno:

Na vytvoření dnešních moderních syntetických linií a jejich kříženců se podílely zejména komerčně uplatňované intenzivně šlechtěné linie Rodajlendek, Plymutek, Sussexek a Leghorn.

Pro název výchozích linií a hybridizačního programu je rozhodující zbarvení peří a barva skořápky vajec. Označení linií zkratkou vychází z u nás vžitého anglického názvu (stejně jako barevné linie) s uvedením čísla linie.

Linie nosného typu slepic

RIR 523 - (Rhode Island Red) Červená rodajlendka hnědovaječná

RIW 524 - (Rhode Island White) Bílá rodajlendka hnědovaječná

BLPR 594 - (Blue Plymouth Rock) Modrá plymutka hnědovaječná

BPR 901 - (Barred Plymouth Rock) Žíhaná plymutka hnědovaječná

SU 493- (Sussex) Sussexka bílá hnědovaječná

CoL 593- (Columbian Leghorn) Kolumbijsky zbarvená leghornka s bílou až krémovou barvou skořápky, cílově bělovaječná leghornka s kresbou sussexky bílé

BrL - (Brown Leghorn) Hnědá leghornka s bílou až krémovou barvou skořápky, cílově bělovaječná linie hnědé leghornky s kresbou koroptví nebo zlaté vlašky

NH - (New Hampshire) Hempšírka se světle hnědou barvou skořápky

Základních 8 linií je podle genetických markerů (podle projevu jednotlivých alel genů zodpovědných za zbarvení kůže, peří, zbarvení skořápky vajec a rychlost opeřování u jednodenních kuřat rozděleno do zhruba 20 sub-linií a do řady dalších novošlechtění.

Pokud to chápu dobře, tak jde o cílenou plemenitbu v liniích, tady v podstatě to, co dělají chovatelé čistokrevné drůbeže v celém plemeni, nebo by měli dělat . Jistě, už to nejsou ty slípky, které nám tu běhají po zahradách, ale velmi přísně šlechtěné linie, nicméně původně stejných slípek.
Tedy už to dávno nejsou rozštěpitelné hybridní slepice, ale pomalu nové plemeno, na základě plemene jiného.

Ale mohu se mýlit

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano, mám nyní výhradně drůbež s růžicovým hřebínkem, je to jedno z hledisek, podle kterého vybírám, ale i tak děkuji.

A co se týká Dominantů, tak na jejich stránkách je u rodičovských populací uvedeno:

Na vytvoření dnešních moderních syntetických linií a jejich kříženců se podílely zejména komerčně uplatňované intenzivně šlechtěné linie Rodajlendek, Plymutek, Sussexek a Leghorn.

Pro název výchozích linií a hybridizačního programu je rozhodující zbarvení peří a barva skořápky vajec. Označení linií zkratkou vychází z u nás vžitého anglického názvu (stejně jako barevné linie) s uvedením čísla linie.

Linie nosného typu slepic

RIR 523 - (Rhode Island Red) Červená rodajlendka hnědovaječná

RIW 524 - (Rhode Island White) Bílá rodajlendka hnědovaječná

BLPR 594 - (Blue Plymouth Rock) Modrá plymutka hnědovaječná

BPR 901 - (Barred Plymouth Rock) Žíhaná plymutka hnědovaječná

SU 493- (Sussex) Sussexka bílá hnědovaječná

CoL 593- (Columbian Leghorn) Kolumbijsky zbarvená leghornka s bílou až krémovou barvou skořápky, cílově bělovaječná leghornka s kresbou sussexky bílé

BrL - (Brown Leghorn) Hnědá leghornka s bílou až krémovou barvou skořápky, cílově bělovaječná linie hnědé leghornky s kresbou koroptví nebo zlaté vlašky

NH - (New Hampshire) Hempšírka se světle hnědou barvou skořápky

Základních 8 linií je podle genetických markerů (podle projevu jednotlivých alel genů zodpovědných za zbarvení kůže, peří, zbarvení skořápky vajec a rychlost opeřování u jednodenních kuřat rozděleno do zhruba 20 sub-linií a do řady dalších novošlechtění.

Pokud to chápu dobře, tak jde o cílenou plemenitbu v liniích, tady v podstatě to, co dělají chovatelé čistokrevné drůbeže v celém plemeni, nebo by měli dělat . Jistě, už to nejsou ty slípky, které nám tu běhají po zahradách, ale velmi přísně šlechtěné linie, nicméně původně stejných slípek.
Tedy už to dávno nejsou rozštěpitelné hybridní slepice, ale pomalu nové plemeno, na základě plemene jiného.

Ale mohu se mýlit

Chápete dobře, ale v zásadě špatně, na stejně zavádějící nesmysly skočil i jakýsi ministerský úředník, který přiklepl státní dotace na uvedené hybridní genotypy jako genový zdroj původních plemen drůbeže! Uvedené genotypy mají pouze základ v "čistokrevných"plemenech, jsou tedy z nich pouze odvozeny za účelem vnesení nějakého znaku.U Dominanta prvděpodobně zbarvení, za účelem lepší prodejnosti do drobných chovů. Protože při použití finálních hybridů Dominanta ve všech jeho barevných varientách k dalšímu chovu dochází ke štěpení potomstva a značné variabilitě v jejich fenotypu. Dokonce potomci zvířat, která by měla nést zlatý faktor, nesou znaky zlatého i stříbrného faktoru. Nemůže se proto jednat o homozigotní (tedy čistokrevnou) populaci, kterou by bylo možné definovat jako plemeno.

Každé šlechtění lze definovat jako cílenou plemenitbu. Pochybuji ale, že se ve firmě Dominant (stejně jako u jakékoliv jiného drůbežářského koncernu produkujícího užitkové hybridy) zaměřují své šlechtění na celý soubor znaků tak jako tomu je u čistokrevných plemen drůbeže. Každá drůbežářská firma produkující užitkové hybridy zakládá svůj úspěch na heterozním efektu, který se rychleji docílí kombinací plastických linií, u kterých se sledují jen určité znaky.

Je paradox, že produkcí užitkových hybridů do drobných chovů dochází k pozvolné ale trvalé devastaci čistokrevných plemen, bez kterých by dnes nemohli vzniknout ani uvedené hybridní genotypy.

MH

Aha, to už zní jasněji. Takže by to fungovalo (tedy použití hybrida do chovu s tím, že by potomci nebyli méně užitkoví, než rodiče F1) jen v případě, že by to, co tvrdí Dominant, byla pravda? A podle praxe (tedy ne toho, že se s tím určitě Dominatn nepatlá tak, jak uvádí) je to vaši doměnku potvrzuje? Potomci hybrida jsou skutečně o tolik horší, než rodiče hybrida?

Já vím, jsem děsná šťoura ,ale celkem mě napadlo, vnucovat lidem s hybridy čistokrevné kohouty s tím, že pak se třeba dají na celkově čistokrevný chov, když uvidí, že je to vlastně lepší.

Jinak je to ovšem začarovaný kruh, čistokrevná drůbež je špatně k sehnání (tedy kuřice - sice logické, ale to koncového odběratele málo zajímá), tím pádem je vyšší odběr hybridů, a tím menší poptávka po čistokrevné drůbeži, a když není poptávka, nebude nabídka a jsme zase na začátku

Nezlobte se ale opravdu se mýlíte. Co uvádí dominant je pravda ale čistokrevná plemena stojí někde na začátku dávno v minulosti teď už jde opravdu jenom o hybridní rodičovská hejna jako např RIR 523(ano je to hybrid na bázi rodajlenky ale o rodajlenku jako takovou nejde!!!!) Uvědomte si že všichni hybridi vznikaly na bázi jen pár plemen a kdo by v hybridu ISA BROWN hledal leghornu. Kohouty čisté lidem s hybridama můžete vnucovat proti tomu nic ale nikdy se nepovede takhle očistit chov. Možná že když budete vědět na jaké bázi hybrid je tak čistým kohoutem z něj po dlouholetém šlechtění dané plemeno vytáhnete ale proč taková cesta. A např. z černého dominanta australku neuděláte i kdyby jste se rozkrájela. Ano podaří se přilitím krve australky dosáhnout zvířete podobného ba stejného ale australka jako taková která vznikal z jiných plemen to nebude. No je to složitá věc a genetika má svá pravidlakterá nemůžeme obejít i když bychom občas chtěli

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Aha, to už zní jasněji. Takže by to fungovalo (tedy použití hybrida do chovu s tím, že by potomci nebyli méně užitkoví, než rodiče F1) jen v případě, že by to, co tvrdí Dominant, byla pravda? A podle praxe (tedy ne toho, že se s tím určitě Dominatn nepatlá tak, jak uvádí) je to vaši doměnku potvrzuje? Potomci hybrida jsou skutečně o tolik horší, než rodiče hybrida?

Já vím, jsem děsná šťoura ,ale celkem mě napadlo, vnucovat lidem s hybridy čistokrevné kohouty s tím, že pak se třeba dají na celkově čistokrevný chov, když uvidí, že je to vlastně lepší.

Jinak je to ovšem začarovaný kruh, čistokrevná drůbež je špatně k sehnání (tedy kuřice - sice logické, ale to koncového odběratele málo zajímá), tím pádem je vyšší odběr hybridů, a tím menší poptávka po čistokrevné drůbeži, a když není poptávka, nebude nabídka a jsme zase na začátku

Začnu od konce. Dnešní držitelé kura domácího neví a v podstatě je ani nezajímá, co chovají. Jde jim hlavně o vejce a to, zda slepice nesou nebo ne je vina slepic, nikoli způsobu chovu..."Pokud se "hnědky" letos neosvědčí, koupíme na přes rok jiné, třeba lacné vynesené co má soused, tomu totiž nesou. "

Do této obchodní politiky bezvadně zapadá hybridní program firmy Dominant. Spousta nečistokrevných barevných rázů s užitkovostí často horší než původní čistokrevná plemena. Pokud se ovšem kohokoli zeptáte, jak mu nesou, jeho odpověď bude, že nesou dobře(a pak k nám v zimě chodí kupovat vejce).

Vzhledem k tomu, že jsou hybridní slepice odchovávány po tisících, za zcela jiných nákladů (odchov pouze sexovaných slepiček, produktivita práce, za jiné smluvní ceny krmiv...)což u chovatelů čistokrevných plemen prakticky není možné, nelze cenou konkurovat s chovem čistokrevných plemen užitkovým hybridům. Případný producent čistokrevné drůbeže by musel prodávat slepičky za cenu podstatně vyšší, než je na trhu užitkových hybridů, nebo by se musel stát sponzorem svých odběratelů.

Čistokrevné kohouty vnucovat můžete (a lidé si je rádi vezmou, protože vypadají mnohem líp než jejich hybridní kolegové), ale čistokrevnému chovu to nepomůže. Na dvorcích bude jen víc a víc kříženců.

Potomci hybridů nemusí být vždy horší jejich rodiče. Problém je v tom, že potomci čistokrevných rodičů s homozygotními znaky tyto znaky a vlastnosti předávají dál na svoje potomstvo. To je každému jasné. Zjednodušeně řečeno, běloši budou mít bělocha, černoši černocha. V případě, že za určitým cílem zkřížím rodiče s různými znaky jejich potomstvo F1 bude ve znacích uniformní (v případě černochů a bělochů to budou mulati - všichni stejní s mírnými odchylkami, protože tam zas mají vliv i prarodiče). Při použití těchto potomků k chovu dojde k dalšímu štěpení vnesených znaků.
Lepším příkladem u drůbeže než černoši jsou třeba modré plymutky - to jsou mulati mezi černými a bílými plymutkami velmi zjednodušeně řečeno. v první generaci křížení černých a bílých budou všechna kuřata modrá. Od F2, tedy potomků modrých, dojde ke štěpení na část bílých, část modrých a část černých kuřat. Vzhledem k tomu, že se jednalo o čistokrevné plemeno, budou potomci vždy plymutkami. U hybridů to tak ale není.

U hybridů nikdo neví, kolik plemen či linií bylo ke šlechtění použito. To je know how každé šlechtitelské firmy, která nikam nepustí svůj postup vyšlechtění. Čili potomci takových hybridů mohou nést X znaků, které byly do této hybridní kombinace vneseny ať už záměrně nebo jako vedlejší produkt. Proto u potomků hybridů můžete mít určité procento zvířat, které budou mít lepší užitkovost než jejich rodič.

Příklad: mateřská linie nějakého hybrida je šlechtěna pouze na četnost snášky (jak hodně nesou), otcovská linie se může šlechtit hlavně na velikost vajec (četnost nemusí být uu otcovské populace tak podstatná). To je z toho důvodu, že se lépe šlechtí na jednotlivý znak, ne na jejich soubor jako je tomu u čistokrevné drůbeže. Proto se zdá, že je pokrok ve šlechtění u čistokrevné drůbeže relativně pomalý.

V případě že použijete finální hybridy s výše popsanými vnesenými znaky (četnost snášky a velikost vajec) dojde u jeho potomků k vyštěpení všech znaků vnesených i jejich všech kombinací. Tedy například: Velká vejce - velká snáška, Malá vejce-nízká snáška, Velká vejce-nízká snáška, Malá vejce-nízká snáška atd. Problém je, že nelze určit která zvířata v jakém počtu a s jakými znaky budou v odchovu. V tom je právě výhoda čistokrevných plemen. Lze u nich totiž odhadnout, jaké znaky a jaké vlastnosti budou mít jejich potomci.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nezlobte se ale opravdu se mýlíte. Co uvádí dominant je pravda ale čistokrevná plemena stojí někde na začátku dávno v minulosti teď už jde opravdu jenom o hybridní rodičovská hejna jako např RIR 523(ano je to hybrid na bázi rodajlenky ale o rodajlenku jako takovou nejde!!!!) Uvědomte si že všichni hybridi vznikaly na bázi jen pár plemen a kdo by v hybridu ISA BROWN hledal leghornu. Kohouty čisté lidem s hybridama můžete vnucovat proti tomu nic ale nikdy se nepovede takhle očistit chov. Možná že když budete vědět na jaké bázi hybrid je tak čistým kohoutem z něj po dlouholetém šlechtění dané plemeno vytáhnete ale proč taková cesta. A např. z černého dominanta australku neuděláte i kdyby jste se rozkrájela. Ano podaří se přilitím krve australky dosáhnout zvířete podobného ba stejného ale australka jako taková která vznikal z jiných plemen to nebude. No je to složitá věc a genetika má svá pravidlakterá nemůžeme obejít i když bychom občas chtěli

No, já právě ze stránek Dominanta pochopila to, že na počátku stála (dejme tomu) Rodajlendka, a tu jen upravovali tak, aby měla požadované parametry. Ale pořád je to Rodajlendka (vzhled, užitkovost), a ten základ tam stále je.

Pokud si vezmu že z Rodajlendy pochází třeba Hempšírka, obou se použilo při šlechtění Oravek, a netrvalo to tak dlouho - všechna plemena začínala jako hybridi, tak jsem to v případě Dominantu brala jako krátkodobou liniovou plemenitbu s tím, že je tam primární užitkovost při zachování jednotného vzhledu/barvy, a gradovat má v F1.

Právě proto, že má genetika svoje pravidla, tak není možné, aby rodičovské hejno bylo tak nestabilní ve vlastnostech, pak by bylo nestabilní i potomstvo (viz třeba Kalimera, Ka-vi z Gyronu, kde je totálně každý pes/pardon kur , jiná ves), což v případě Dominantů není.

Pořád si myslím, že při spojení dvou finálních hybridů samozřejmě vznikne potomek, který nebude dosahovat kvalit F1, to ani nejde, ale myslím, že nemůže být v užitkovosti horší, než původně použitá plemena. Natož, pokud by byl použit třeba čistokrevný kohout, například zpětně ta Rodajlendka.

A jistě, nezachráním tak čistokrevný chov, to ani nejde, ale může (byť třeba jen v určité lokalitě) vzniknout poptávka po čistokrevných slepicích - možná

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Začnu od konce. Dnešní držitelé kura domácího neví a v podstatě je ani nezajímá, co chovají. Jde jim hlavně o vejce a to, zda slepice nesou nebo ne je vina slepic, nikoli způsobu chovu..."Pokud se "hnědky" letos neosvědčí, koupíme na přes rok jiné, třeba lacné vynesené co má soused, tomu totiž nesou. "

Do této obchodní politiky bezvadně zapadá hybridní program firmy Dominant. Spousta nečistokrevných barevných rázů s užitkovostí často horší než původní čistokrevná plemena. Pokud se ovšem kohokoli zeptáte, jak mu nesou, jeho odpověď bude, že nesou dobře(a pak k nám v zimě chodí kupovat vejce).

Vzhledem k tomu, že jsou hybridní slepice odchovávány po tisících, za zcela jiných nákladů (odchov pouze sexovaných slepiček, produktivita práce, za jiné smluvní ceny krmiv...)což u chovatelů čistokrevných plemen prakticky není možné, nelze cenou konkurovat s chovem čistokrevných plemen užitkovým hybridům. Případný producent čistokrevné drůbeže by musel prodávat slepičky za cenu podstatně vyšší, než je na trhu užitkových hybridů, nebo by se musel stát sponzorem svých odběratelů.

Čistokrevné kohouty vnucovat můžete (a lidé si je rádi vezmou, protože vypadají mnohem líp než jejich hybridní kolegové), ale čistokrevnému chovu to nepomůže. Na dvorcích bude jen víc a víc kříženců.

Potomci hybridů nemusí být vždy horší jejich rodiče. Problém je v tom, že potomci čistokrevných rodičů s homozygotními znaky tyto znaky a vlastnosti předávají dál na svoje potomstvo. To je každému jasné. Zjednodušeně řečeno, běloši budou mít bělocha, černoši černocha. V případě, že za určitým cílem zkřížím rodiče s různými znaky jejich potomstvo F1 bude ve znacích uniformní (v případě černochů a bělochů to budou mulati - všichni stejní s mírnými odchylkami, protože tam zas mají vliv i prarodiče). Při použití těchto potomků k chovu dojde k dalšímu štěpení vnesených znaků.
Lepším příkladem u drůbeže než černoši jsou třeba modré plymutky - to jsou mulati mezi černými a bílými plymutkami velmi zjednodušeně řečeno. v první generaci křížení černých a bílých budou všechna kuřata modrá. Od F2, tedy potomků modrých, dojde ke štěpení na část bílých, část modrých a část černých kuřat. Vzhledem k tomu, že se jednalo o čistokrevné plemeno, budou potomci vždy plymutkami. U hybridů to tak ale není.

U hybridů nikdo neví, kolik plemen či linií bylo ke šlechtění použito. To je know how každé šlechtitelské firmy, která nikam nepustí svůj postup vyšlechtění. Čili potomci takových hybridů mohou nést X znaků, které byly do této hybridní kombinace vneseny ať už záměrně nebo jako vedlejší produkt. Proto u potomků hybridů můžete mít určité procento zvířat, které budou mít lepší užitkovost než jejich rodič.

Příklad: mateřská linie nějakého hybrida je šlechtěna pouze na četnost snášky (jak hodně nesou), otcovská linie se může šlechtit hlavně na velikost vajec (četnost nemusí být uu otcovské populace tak podstatná). To je z toho důvodu, že se lépe šlechtí na jednotlivý znak, ne na jejich soubor jako je tomu u čistokrevné drůbeže. Proto se zdá, že je pokrok ve šlechtění u čistokrevné drůbeže relativně pomalý.

V případě že použijete finální hybridy s výše popsanými vnesenými znaky (četnost snášky a velikost vajec) dojde u jeho potomků k vyštěpení všech znaků vnesených i jejich všech kombinací. Tedy například: Velká vejce - velká snáška, Malá vejce-nízká snáška, Velká vejce-nízká snáška, Malá vejce-nízká snáška atd. Problém je, že nelze určit která zvířata v jakém počtu a s jakými znaky budou v odchovu. V tom je právě výhoda čistokrevných plemen. Lze u nich totiž odhadnout, jaké znaky a jaké vlastnosti budou mít jejich potomci.

Aha, tak tohle už je mi jasné. Prostě se v případě použití hybrida v chovu časem může vyštěpit ten "odpad", třeba mizerná snáška po slepici, kterou do onoho "koktejlu" přidali kvůli barvě (zjednodušeně řečeno). A nedá se příliš odhadnout kdy a co se vlastně může stát. Takže neplatí, že potomci jsou horší než "prarodiče", ale že se může stát, že se vyskytne horší potomek.

Tak konečně jsem to pochopila (no, ale zase tak dlouho to netrvalo, snad )

Jinak s těmi kohoutky, už se mi podařilo pár lidí přesvědčit, že hybridi jsou sice rychlejší a v začátku i levnější cesta, ale že to jde i jinak. Doufala jsem, že ty zarputilce by mohlo přesvědčit třeba to, že po čistokrevném kohoutkovi jsou potomci aktivnější a méně nároční, a zároveň si drží průměrnou snůšku (páč hybridi na dvoře fakt rekordmani nejsou), a že by jim mohlo docvaknout, že třeba to které plemeno, by vůbec nemuselo být špatné.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, já právě ze stránek Dominanta pochopila to, že na počátku stála (dejme tomu) Rodajlendka, a tu jen upravovali tak, aby měla požadované parametry. Ale pořád je to Rodajlendka (vzhled, užitkovost), a ten základ tam stále je.

Pokud si vezmu že z Rodajlendy pochází třeba Hempšírka, obou se použilo při šlechtění Oravek, a netrvalo to tak dlouho - všechna plemena začínala jako hybridi, tak jsem to v případě Dominantu brala jako krátkodobou liniovou plemenitbu s tím, že je tam primární užitkovost při zachování jednotného vzhledu/barvy, a gradovat má v F1.

Právě proto, že má genetika svoje pravidla, tak není možné, aby rodičovské hejno bylo tak nestabilní ve vlastnostech, pak by bylo nestabilní i potomstvo (viz třeba Kalimera, Ka-vi z Gyronu, kde je totálně každý pes/pardon kur , jiná ves), což v případě Dominantů není.

Pořád si myslím, že při spojení dvou finálních hybridů samozřejmě vznikne potomek, který nebude dosahovat kvalit F1, to ani nejde, ale myslím, že nemůže být v užitkovosti horší, než původně použitá plemena. Natož, pokud by byl použit třeba čistokrevný kohout, například zpětně ta Rodajlendka.

A jistě, nezachráním tak čistokrevný chov, to ani nejde, ale může (byť třeba jen v určité lokalitě) vzniknout poptávka po čistokrevných slepicích - možná

Myslím, že i v případě Dominantů je to každý pes jiná ves - nemyslím tím barevné rázy mezi sebou, ale i ve stejném barevném rázu jsou mezi jednotlivci značné exteriérové rozdíly. navíc pokud byla rodajlendka do hnědých použita, což je možné, dnes hnědý dominant nepřipomíná rodajlendku prakticky ničím. Samozřejmě, že nějaké genetické pozadí tam pravděpodobně bude, ale je tak výrazně překryto, že případné převodné křížení kohouty rodajlendek, byť by bylo teoreticky možné bude natolik složité s cílem tak vzdáleným, že si nejsem jistý, zda bych se do toho já osobně pouštěl. Věřte že vím, o čem mluvím, chovám šumavanky:-D

nicméně každý pokus o šíření čistokrevných plemen je hoden uznání

MH

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím, že i v případě Dominantů je to každý pes jiná ves - nemyslím tím barevné rázy mezi sebou, ale i ve stejném barevném rázu jsou mezi jednotlivci značné exteriérové rozdíly. navíc pokud byla rodajlendka do hnědých použita, což je možné, dnes hnědý dominant nepřipomíná rodajlendku prakticky ničím. Samozřejmě, že nějaké genetické pozadí tam pravděpodobně bude, ale je tak výrazně překryto, že případné převodné křížení kohouty rodajlendek, byť by bylo teoreticky možné bude natolik složité s cílem tak vzdáleným, že si nejsem jistý, zda bych se do toho já osobně pouštěl. Věřte že vím, o čem mluvím, chovám šumavanky:-D

nicméně každý pokus o šíření čistokrevných plemen je hoden uznání

MH

A tak jistě, ale pořád jsou hnědé slepice +- hnědé, černé černé, nemají holé hlavy a podobně.

Jinak neé, já se nechci pouštět do převodného křížení, natož s hybridy , to byl jen takový nápad, a s chovem Šumavanek vás chápu, hodně se mi líbily, ale právě pro tu neustálenost jsem sáhla k sousedům pro Oravky.

Dobrý den. Můj dotaz je sice maličko jiný ale přesto využiju toho že se zde sešli lidé kteří genetice rozumí.
Jak barevná vejce bude snášet kříženka hnědo a bělo vaječných plemen? Předpokládám že hnědá, ale genetikce trochu rozumím jen u savců, u ptáků ne. Ne že bych chtěla takový křížence záměrně produkovat, ale dvě takové kuřičky shodou náhod vlastním a jsem nedočkavá. Dík za odpověď.

S největší pravděpodobností budou vejce béžová(špinavě bílá). Hnědovaječnost je většinou recesivní znak ale v první generaci vejce nebívají úplně čistě bílá

Mužu se přidat???Na slepice Lenghorn pustím Vlašáka koroptvího nebo rodobarvého.Dají se sexovat kuřata peříčkovou metodou,bude tam rodobarvost nabo bude vše stejné?????Moc díky za odpověď Ponka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S největší pravděpodobností budou vejce béžová(špinavě bílá). Hnědovaječnost je většinou recesivní znak ale v první generaci vejce nebívají úplně čistě bílá

Děkuji mockrát.To mám radost.

Také se přidám a napíšu něco z praxe. Letos jsem stavěl líheň a potřeboval jí otestovat. Mám nosnice monrý dominant a k nim kohouta šumavanky. Vylíhlo se mi 21 kuřátek. 10 slepiček a 11 kohoutků. Pět slepiček má barvu po šumavance a pět po modrém dominantu. Čtyři kohoutci mají barvu po šumavance, tři po modrém dominantu, dva jsou černí a dva jsou barvy sussex. Kohout šumavanky má růžicový hřebínek. Takže slepičky co mají barvu po šumavance mají růžicový hřebínek, ty po modrém dominant,u mají dvě růžicový hřebínek a dvě listový. Kohoutci co mají barvu po šumavance mají dva listový a dva růžicový hřebínek, tři co jsou zbarvení jako modrý dominant mají růžicový hřebínek, dva černí kohoutci mají růžicový hřebínek a dva kohoutci barvy sussex mají listové hřebínky. Takže celkově aby se v té genetice prase vyznalo. Jinak mám už z prosince dvě slepičky těhto kříženců (vyseděla mi je hedvábnička 27.12) Zůstali v kurníku s ostatními slepicemi a nebyli krmení směsí. Jedna je modrá a druhá po šumavance obě mají růžicový hřebínek.Snášet začali 21 týden (snášku nepočítám ale od doby co začali snášet snese každá týdně cca. 5 vajec)

I já přidám: černý kříženec hybridů a černá hybridka (červené hřebeny, světlé nohy) dali kuřata, která vypadají jako krkavci - mají černé hřebeny, laloky i nohy. Mně se líbí, ale ještě nevím, jak ponesou

To jsou nejpřesnější příklady co vzniká při křížení hybridu tedy směsice genů s čistokrevnými zvířaty. Super podložené na konkrétních zvířatech. Gratuluju a děkuju tak trefné příklady jsem neměl neboť hybridky nemnožím. Ale co už žijí a snáší tak ať se holkám strakatým daří a nějaké vejce taky dají

Já jsem si každý rok hybridky množila. Je pravda, že některé slepice z nové generace snášely stejně, některé méně, jiné zase už kvokaly (k mé radosti,).... Ale letos po přečtení spousty názorů chovatelů, odborných článků a diskuzí doma jsem se rozhodla pro čistokrevnou drůbež, a to pro maransky. Už jsem na tom letos začala pracovat, ale z 25 vajec mám jen 5 kuřat a to nejspíš 1 slepičku, 3 kohouty a jedno kuře je ještě malé, tak nevím. Snaha byla, ale třeba se to povede za rok. Ještě uvažuji o hempšírkách a brakelkách. Uvažuji tak, že si je budu moci sama odchovávat a jejich vlastnosti budou stále stejné. Můžete mi tedy mé rozhodnutí doporučit? Dělám dobře?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To jsou nejpřesnější příklady co vzniká při křížení hybridu tedy směsice genů s čistokrevnými zvířaty. Super podložené na konkrétních zvířatech. Gratuluju a děkuju tak trefné příklady jsem neměl neboť hybridky nemnožím. Ale co už žijí a snáší tak ať se holkám strakatým daří a nějaké vejce taky dají

Mno, příklady to sice jsou, ale nikoliv odpověď na mou otázku. A to na užitkovost potomků. Dejme tomu v prvním příkladu, kdy rodičovské hejno pro hybrida mělo původně snášku kolem 160 vajec (vycházím třeba z té Rodajlendky), Šumavanka bude mít zhruba taky tolik (a to jí fandím ), hybridka bude mít v "polních" podmínkách kolem 200 vajec. A teď, barevně to odpovídá předpokladu (s tím se počítá i u křížení čistokrevných), ale chybí mi tam zkkušenost, že některá zvířata nesla méně, než těch 150-160 vajec.

V druhém případě se nedá říct, jací kříženci kříženců byli použiti, vloha pro černé zbarvení laloků a ušnic bude natolik specifická, že bych jí u hybridů fakt nehledala. Je recesivní, nebo dominantní, víte někdo? A na hodnocení snášky je brzo

Takže praxe to, co jsem chtěla vědět, neukázala. Jinak věřím tomu, že se vyštěpí i odpad, ale to je celkem normální, mně šlo o ten průměr

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem si každý rok hybridky množila. Je pravda, že některé slepice z nové generace snášely stejně, některé méně, jiné zase už kvokaly (k mé radosti,).... Ale letos po přečtení spousty názorů chovatelů, odborných článků a diskuzí doma jsem se rozhodla pro čistokrevnou drůbež, a to pro maransky. Už jsem na tom letos začala pracovat, ale z 25 vajec mám jen 5 kuřat a to nejspíš 1 slepičku, 3 kohouty a jedno kuře je ještě malé, tak nevím. Snaha byla, ale třeba se to povede za rok. Ještě uvažuji o hempšírkách a brakelkách. Uvažuji tak, že si je budu moci sama odchovávat a jejich vlastnosti budou stále stejné. Můžete mi tedy mé rozhodnutí doporučit? Dělám dobře?

Určitě jste udělala dobře, a ano, budete si je moci odchovávat a pokud rozdělíte hejna, tak budou mít pořád stejné vlastnosti (+-). Pokud hejna nerozdělíte, budete vychovávat sice křížence F1 (takže dál mezi sebou nekřížit), ovšem ti mohou mít lepší vlastnosti, než rodiče. Obojí je možné, druhá varianta je zajímavější, první jistá.

Ja mám zase takúto otázku, chcete povedať, že v prípade rovnakých chovateľských podmienok "dvorový spôsob chovu bez KKZ" bude mať čistokrvná hydina lepšiu znášku než hybridná?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ja mám zase takúto otázku, chcete povedať, že v prípade rovnakých chovateľských podmienok "dvorový spôsob chovu bez KKZ" bude mať čistokrvná hydina lepšiu znášku než hybridná?

Už jsem to tu psala, že je to potom srovnatelné - vyzkoušeno. Sice jsou námitky, že mají hybridi větší spotřebu krmiva, ale to nemohu potvrdit, ani vyvrátit. Jednak jsem hejna krmila dohromady, a jednak hybridi byli "polotěžké" (takže přirozeně větší spotřeba), a čistokrevné byly lehké, nosné vlašky. Takže ani v případě, že by hybridky byly srovnatelně těžké čistokrevné slepice, tak by se spotřeba krmiva mohla/měla lišit. Ale fakt nevím, měly jeden pekáč , ale snáška byla +- stejná s tím, že hybridky (Horal) nesly lépe v zimě, a vlašky v létě.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mužu se přidat???Na slepice Lenghorn pustím Vlašáka koroptvího nebo rodobarvého.Dají se sexovat kuřata peříčkovou metodou,bude tam rodobarvost nabo bude vše stejné?????Moc díky za odpověď Ponka

Zkusí mi někdo odpovědět?????

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem si každý rok hybridky množila. Je pravda, že některé slepice z nové generace snášely stejně, některé méně, jiné zase už kvokaly (k mé radosti,).... Ale letos po přečtení spousty názorů chovatelů, odborných článků a diskuzí doma jsem se rozhodla pro čistokrevnou drůbež, a to pro maransky. Už jsem na tom letos začala pracovat, ale z 25 vajec mám jen 5 kuřat a to nejspíš 1 slepičku, 3 kohouty a jedno kuře je ještě malé, tak nevím. Snaha byla, ale třeba se to povede za rok. Ještě uvažuji o hempšírkách a brakelkách. Uvažuji tak, že si je budu moci sama odchovávat a jejich vlastnosti budou stále stejné. Můžete mi tedy mé rozhodnutí doporučit? Dělám dobře?

Ano můžu jen doporučit a děláte velice dobře. A nenechte se odradit počátečními nezdary tím si projde každý i zkušený chovatel a některé roky už v zaběhlích chovech stojí za prd např. zařazení nového a špatného kohouta do chovu, některá rok vleklá nemoc atd. Ale každé dostupné plemeno časem seženete rozmnožíte a doufám že vám bude dělat jen radost. Nejlépe je mít jen jedno plemeno a naplno se mu věnovat ale pokud jich zvládnete víc tak fandím. Co se týče hybridek tak je to jen snadná cesta ke slepici a k vejci ale mě by rozhodně nebavilo jen chodit sypat krmení a sbírat vejce. Uvidite sama jaké radosti i starosti přináší čistokrevná drubež. A navíc čistým chovem navíc udeláte velkou službu jak čisté drůbeži tak ostatním chovatelům když prodáte chovná zvířata. Stoprocentně držím pěsti pro štěstí!!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mno, příklady to sice jsou, ale nikoliv odpověď na mou otázku. A to na užitkovost potomků. Dejme tomu v prvním příkladu, kdy rodičovské hejno pro hybrida mělo původně snášku kolem 160 vajec (vycházím třeba z té Rodajlendky), Šumavanka bude mít zhruba taky tolik (a to jí fandím ), hybridka bude mít v "polních" podmínkách kolem 200 vajec. A teď, barevně to odpovídá předpokladu (s tím se počítá i u křížení čistokrevných), ale chybí mi tam zkkušenost, že některá zvířata nesla méně, než těch 150-160 vajec.

V druhém případě se nedá říct, jací kříženci kříženců byli použiti, vloha pro černé zbarvení laloků a ušnic bude natolik specifická, že bych jí u hybridů fakt nehledala. Je recesivní, nebo dominantní, víte někdo? A na hodnocení snášky je brzo

Takže praxe to, co jsem chtěla vědět, neukázala. Jinak věřím tomu, že se vyštěpí i odpad, ale to je celkem normální, mně šlo o ten průměr

Když kopete za hybridky tak prosím to nevadí ale už nevím jak vysvětlit že za určitých podmínek čistokrevná drubež může být i výkonější než hybrid-na dvorku. Hybrid je do haly a basta. Pokud vám jde jen o průměr tak ano průměr bude stejný s průměrem čistých slepic. Nikdo tady není schopen vám dát konkrétní příklad spotřeby krmiva, myslíte že doma na dvoře to někdo sleduje, myslíte že někdo dělá kontrolu užitkovosti. Ano já to dělám ale příklad dát nemůžu neboť chovám tak ojedinělé plemena a navíc nesnáškové že opravdu rovnat se s hybridem nebo vlaškou nemohu. Příklady barev byli jen příklady a tak stejně je to s užitkovostí. A u hybridů je taková variabilita genových kombinací že se vám vyštepí super jedinec a pak nenosící hrůza. U čistých plemen se to drží pořád v průměru. Ani nemluvím o tom jak u hybrida má být potlačená kvokavost a kolik kvočen hybridů jsem už vděl a tady o tom čteme málo? C se týče spotřeby krmiva mě věřit nemusíte ale bylo o tom už dost napsáno i v odborných časopisech a číslo mluví jasně. Hybrid na 1kg vaječné hmoty zežere víc než třeba vlaška která celej den líta po výběhu. Pro příklad soused má hybridy na 1000m2 zahradě a jejich rajón je asi 150m2 s tím že pořád stojí u krmivaa žerou a žerou a on sám jako laik i zaznamenal že od té doby co je má ho už prožrali.
No je to težké a já osobně jsem rád za to že jsou chovatelé čistých plemen a pořád jakž takž je zachována různorodost plemen. Mě osobně by zajímalo jak fajn by bylo kdyby byli jen hybridi - nádhera bylo by na co koukat, na oškubané slepice stojící u žrádla, barvy nejčastěji hnědé, bez větčích drůbežích projevů atd.
No konec, omlouvám se a nezlobte se na mě ale problematika přemnožených hybridů se mi opravdu už zajídá

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když kopete za hybridky tak prosím to nevadí ale už nevím jak vysvětlit že za určitých podmínek čistokrevná drubež může být i výkonější než hybrid-na dvorku. Hybrid je do haly a basta. Pokud vám jde jen o průměr tak ano průměr bude stejný s průměrem čistých slepic. Nikdo tady není schopen vám dát konkrétní příklad spotřeby krmiva, myslíte že doma na dvoře to někdo sleduje, myslíte že někdo dělá kontrolu užitkovosti. Ano já to dělám ale příklad dát nemůžu neboť chovám tak ojedinělé plemena a navíc nesnáškové že opravdu rovnat se s hybridem nebo vlaškou nemohu. Příklady barev byli jen příklady a tak stejně je to s užitkovostí. A u hybridů je taková variabilita genových kombinací že se vám vyštepí super jedinec a pak nenosící hrůza. U čistých plemen se to drží pořád v průměru. Ani nemluvím o tom jak u hybrida má být potlačená kvokavost a kolik kvočen hybridů jsem už vděl a tady o tom čteme málo? C se týče spotřeby krmiva mě věřit nemusíte ale bylo o tom už dost napsáno i v odborných časopisech a číslo mluví jasně. Hybrid na 1kg vaječné hmoty zežere víc než třeba vlaška která celej den líta po výběhu. Pro příklad soused má hybridy na 1000m2 zahradě a jejich rajón je asi 150m2 s tím že pořád stojí u krmivaa žerou a žerou a on sám jako laik i zaznamenal že od té doby co je má ho už prožrali.
No je to težké a já osobně jsem rád za to že jsou chovatelé čistých plemen a pořád jakž takž je zachována různorodost plemen. Mě osobně by zajímalo jak fajn by bylo kdyby byli jen hybridi - nádhera bylo by na co koukat, na oškubané slepice stojící u žrádla, barvy nejčastěji hnědé, bez větčích drůbežích projevů atd.
No konec, omlouvám se a nezlobte se na mě ale problematika přemnožených hybridů se mi opravdu už zajídá

Ale houby, čtete jen to, co se vám chce. Jinak by jste věděl, že a) za hybridky rozhodně nekopu, ba naopak b) prostě mě tohle jen vrtá hlavou, a i když teoreticky připouštím, že s vyštěpením odpadu máte naprostou pravdu, tak prakticky mi to zatím jaksi nikdo nepotvrdil.

Jinak, sousedka má (naposled, příští rok už bude měnit za čistokrevné, prostě nic nesehnala a ve svých letech fakt nezvládá hledat na netu chovatale, když jí jde jen a pouze o vajíčka) na dvoře hybridky, část klasické vynesené a část mladé kuřičky. Spotřebu krmiva má úplně stejnou jako já (bereme spolu krmení) s čistokrevnýma, nekrmí směsí, ale domácími zbytky a pšenicí s tím, že se na těch "mých" 200 vajec dostane taky. Jo, věřím, že krmit je N1 a svítit jim v zimě, bude mít i víc, jenže pak by to nedělala, protože by se jí to nevyplatilo. A fakt je nevidím stát u krmítek, věčně jsou v luftě a shání.

Nicméně, se mi jí (a ještě pár dalších) povedlo přesvědčit, že čistokrevná drůbež je lepší, a to tak, že jsem argumentovala právě tou teorií, ke které se marně snažím dopátrat praxe. Účel to splnilo. Ale já spokojená nejsem, protože buď praxe mluví jinak (krmení), a nebo není žádná, a já mám pocit, že jsem jim lhala.

A problematika přemnožených hybridů je problematikou venkovského myšlení (užitek s co nejmenšími náklady - nejen finančními, ale i časovými - a teda sehnat čistokrevné kuřice je nemožné a odchov kuřat se jim zase finančně nevyplatí), a nabídky/poptávky čistokrevných a hybridů. Takže pokud se někdo s tímhle snaží aspoň lokálně něco dělat, tak myslím, že si vaše nepochopení psaného textu,a z toho vyplývající reakci, fakt nezaslouží

Děkuji těm, kteří se mnou měli více trpělivosti a četli celé mé příspěvky

no no,snad nebude hádka......jinak toto téma je velmi dobře založené a hrozně zajímavé,s chutí sem si početla.Vše má svoje,hybridy i čisté plemeno .Pokud máte omezený výběh,tak hybridy mají význam-když tam dáte místo nich čisté nosné plemeno,snáška hybridů bude o dost vyšší.Jinak pokud si někdo nakříží hybridky ze zajímavosti pro svou osobní potřebu,je to jeho věc,spousta mých známých to i zkusila,v první generaci nepocítili nějaký velký rozdíl ve snášce,někteří šli ještě dále i tyto nakřížené opět použili na chov-a tom už to přijde,snáška jde ještě níže ,velká kvokavost,směsice barev a typu apod.Toto je většinou moment ,kdy to člověk utne,koupí nové hybridy nebo se dá do plemene.
Nejsem urputný zastánce ani hybrid,ani plemene,měla sem obojí,hybridy se na snášku osvědčili líp,to je jasné,zas tam není to pokoukání......ale však je možné mít oboje.
Hybridky jsou bohužel ale často jedinou možností jak drůbež pořídit-kolik chovatelů pustí ven slepičky,aby je mohl běžný člověk koupit.Těžko je možno nutit běžného zájemce o drůbež aby si líhl vejce/ono i ty násadové vejce sehnat není vždy med/.A pojízdné auto je k mání,a v něm krákorky různých barev,tak lidi jsou rádi že sehnali a už větší drůbež.
My jsme blázni,a ty vejce si seženem,koupíme líheň ale není možné to chtít po všech zájemcích o drůbež plošně,že ano?

Trošku mimo původní dotaz: já bych hybridy na dvorku a jejich chovatale zas tak nehaněla. Taky jsem s nimi začala, protože jsem netušila, že se dají - při troše snahy - sehnat i jiné (čistokrevné) slepice. Znala jsem slepici hnědou, černou,.... a liliputku . Díky svým hybridkám jsem narazila na inzeráty a diskuzi na ifauně a začala s čistokrevnými pipkami, ze kterých mám radost a hodlám chov narok rozšířit. Hybridky postupně zruším, i když se mi nezdá snůška, shánlivost ani vzhled až tak špatná, ale wyandotka je prostě nááádherná.
Spousta lidí, kteří nemají internet, literaturu nebo známého chovatele prostě bere hybridky, protože je to pohodlné a neví o jiné možnosti, jak slepice sehnat...

je to tak ,poptávku po drůbeži by chovatelé čistokrevné drůbeže nezvládli,takže ke slovu přijde pojízdný slepičinec......no aspoň že si lidé koupí vůbec nějaké slepice-u nás ve vsi už lidi pomalu nemají ani ty hybridky

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
je to tak ,poptávku po drůbeži by chovatelé čistokrevné drůbeže nezvládli,takže ke slovu přijde pojízdný slepičinec......no aspoň že si lidé koupí vůbec nějaké slepice-u nás ve vsi už lidi pomalu nemají ani ty hybridky

No ano, to je právě to ono.
Já jsem slíbila na příští rok prodej 15-20ti kuřiček, počítám holt s tím, že budeme mít hodně kohoutího masa, ale je to šance, jak docpat čistokrevnou drůbež na dvorek ve vsi.
Protože skoro každný nynější chovatel čistokrevných slípek kdysi začínal s "hnědou" hybridkou (já teda měla ty černé )

V čem bude problém, když si odchovám kuřata sice čistokrevná, ale kohout i slepice jsou od jedněch rodičů ( tedy od jednoho kouhouta, slepic je víc, tak ta bude nejspíš jiná). Chci si držet jeden kmen čistokrevných slepic čistě jen pro sebe na vajíčka a maso. Násadová vajíčka jsem koupila a bohužel mám jen 1 slepičku a zbytek kohouty. Příští rok bych od ní tedy chtěla kuřátka. Nemám už nervy na shánění násadových vajec, kdy pak mám z 25 vajec 4 kuřata a z toho jen 1 slepičku. Za tu cenu tohoto všeho bych už měla jednu pozlacenou (jak mi denně připomíná manžel). Mohou se vyskytnout nějaké vady nebo snížit snáška....? Nebo to k mému odchovu na dvorku v ničem nevadí?

no, to nedoporučuju,sourozenci jsou nejhorší způsob příbuzenské plemenitby....navíc tento nápad už mohl mít někdo před vámi....pokud si tedy nejste jistí chovem,z kterého jste vejce koupili.Nejenže se sníží snáška,ale mohou vzniknout dědičné defekty,náchylnost k nemocem.
Příbuzenská plemenitba patří do rukou zkušených chovatelů-za účelem upevnění žádoucích vlastností na pečlivě vybraných zvířatech,která už byla v chovu použita a nepřenáší výrazné vady a je tedy "relativně" geneticky zdravá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no, to nedoporučuju,sourozenci jsou nejhorší způsob příbuzenské plemenitby....navíc tento nápad už mohl mít někdo před vámi....pokud si tedy nejste jistí chovem,z kterého jste vejce koupili.Nejenže se sníží snáška,ale mohou vzniknout dědičné defekty,náchylnost k nemocem.
Příbuzenská plemenitba patří do rukou zkušených chovatelů-za účelem upevnění žádoucích vlastností na pečlivě vybraných zvířatech,která už byla v chovu použita a nepřenáší výrazné vady a je tedy "relativně" geneticky zdravá.

Taky bych to nedělala, sice je šance, že to budou jen polosourozenci, ale i ten stejný otec tam může nasekat dost potíží. Jinak chápu, měla jsem podobné choutky po té, co se mi nedařilo sehnat kohoutka v normální vzdálenosti, ale fakt bych raději vydržela a sháněla dále, nebo použila kohoutka jiného plemene.

Prosím dopisovatele shora co tak zasvěceně hovořil o genetice....mám problém se sehnáním žlutého chov. materiálu mého vzácného plemene.Je možné na černé slepice pustit žlutého kohouta a časem třeba očekávat v populaci žlutá kuřata? Či v kolikáté generaci?Moc děkuji