Mastné plemeno slepic

I já se řehtám nad mastným plemenem místo masným, ale říká a píše to plno lidí.
Z osobní zkušenosti výborné maso co do kvality i kvantity z kohoutů maransek a oravek. Obě plemena kombinovaná užitkovost.

A co bílé plymutky? Jak jsou na tom slípky se snáškou a mladí kohoutci se zmasilostí? Chci příští rok taky přikoupit plemeno s kombinovanou užitkovostí a pořád mi v hlavě leží plymutky. Kdo s nimi má zkušenost, pochlubte se, prosím. Díky

Já vím, že to píše hodně lidí a ne jen u slepic, ale stejně mě to pobaví

Jinak Oravky vyzkouším za měsíc, Plymutky jsou vynikající (nevím jak ostatní, ale žluté ano), a příští roky chci vyzkoušet Oravku x Orpingtonku. Já mám s těma čistě masnýma problém v tom, jak hrozně dlouho rostou, a kolik potřebují péče (mám Brahmy), takže fakt raději kombinované, nebo křížence.

Já vím, že to píše hodně lidí a nejen u slepic, ale stejně mě to pobaví

Jinak Oravky vyzkouším za měsíc, Plymutky jsou vynikající (nevím jak ostatní, ale žluté ano), a příští roky chci vyzkoušet Oravku x Orpingtonku. Já mám s těma čistě masnýma problém v tom, jak hrozně dlouho rostou, a kolik potřebují péče (mám Brahmy), takže fakt raději kombinované, nebo křížence.

Plymutky máme bílé a žluté a můžu jen doporučit

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Plymutky máme bílé a žluté a můžu jen doporučit

Mohu se zeptat, jak žluté Plymutky nesou?

A co amroksky? Jaké máte zkušenosti?

Se zmasilostí slepic s kombinovanou užitkovostí je to dobré,ale chce to líhnout kuřata brzy,přeci jen mají delší růstovou dobu.Co se týká brahmínek,orpingtonek,kočinek,to jsou plemena velká,ale zmasilost je špatná,hlavně jsou to pořádné kosti.Do křížení orávkyxorpingtonka bych se nepouštěla,tam se ničeho nedocílí-myslím lepší zmasilosti,naopak kříženci déle porostou,protože velká plemena rostou zase ještě déle.Se zmasilostí jsou na tom dobře faverolky,které se v zemi původu šlechtily nejen na snášku,ale i na maso.Je to jedno z mála plemen s kombinovanou užitkovostí a dobrou zmasilostí.Plymůtky všeobecně.Všechna tato plemena nesou kolem 170-180 vajec v závislosti na kvalitě krmení a prostoru chovu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Se zmasilostí slepic s kombinovanou užitkovostí je to dobré,ale chce to líhnout kuřata brzy,přeci jen mají delší růstovou dobu.Co se týká brahmínek,orpingtonek,kočinek,to jsou plemena velká,ale zmasilost je špatná,hlavně jsou to pořádné kosti.Do křížení orávkyxorpingtonka bych se nepouštěla,tam se ničeho nedocílí-myslím lepší zmasilosti,naopak kříženci déle porostou,protože velká plemena rostou zase ještě déle.Se zmasilostí jsou na tom dobře faverolky,které se v zemi původu šlechtily nejen na snášku,ale i na maso.Je to jedno z mála plemen s kombinovanou užitkovostí a dobrou zmasilostí.Plymůtky všeobecně.Všechna tato plemena nesou kolem 170-180 vajec v závislosti na kvalitě krmení a prostoru chovu.

Souhlasím velká faverolka je dobrá volba, je tam kombinovaná užitkovost,rychlý růst a velmi kvalitní maso výborné chuti. Jen pozor na nákup kuřat některé kmeny mají menší tělesný rámec,ty by se určitě k výkrmu nehodily.Francouzi si jich také velmi váží pro kvalitu masa a u nás chovaná německá má lepší snůšku a na kvalitě masa nic nestratila.

U slepic je SNÁŠKA !!! Vole .

potřebuješ hňupe nadávat-tak jdi na Hlavní nádraží,nebo do Parlamentu

Aby ste to mali bez nadávek: u slepic je SNÁŠKA ne snúška

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Aby ste to mali bez nadávek: u slepic je SNÁŠKA ne snúška

Zpět k tématu, Faverolka mě začíná lákat, opravdu nese kolem cca 170 vajec? A jaká je u ní rychlost růstu? Případně, nebude mít někdo v prodeji ch. kmen (liberecko, Praha, Jičín), či na jaře násadová vejce?

A čo tak Kalimero? Sú veľmi pažrave a rastu vo výbehu ako z vody. 4 mesiace = 4 kg veľmi chutného mäsa.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mohu se zeptat, jak žluté Plymutky nesou?

Při srovnání s bílými tak nastejno, tedy alespoň ty moje. Mám je společně s bílými takže přesná čísla vám nepovím, od 8 plymutek mám denně v průměru 5-6 vajec, vejce obrovská, když koukám do kurníku tak v hnízdech častěji vidím žluté

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Při srovnání s bílými tak nastejno, tedy alespoň ty moje. Mám je společně s bílými takže přesná čísla vám nepovím, od 8 plymutek mám denně v průměru 5-6 vajec, vejce obrovská, když koukám do kurníku tak v hnízdech častěji vidím žluté

Děkuji

Již jsem to zde uvedla,u všech plemen slepic je uvedená vždy maximální a minimální produkce vajec za rok.Ovšem záleží opravdu na podmínkách chovu,na krmení.Dokonce se u některých plemen slepic uvádí i tzv.zimní snáška vajec-měly by to být wiandotky,orávky,šumavanky,hemšírky,ale zase to "ale"!! Kdo má možnost mít v zimě slepice ve chlévě,kde jsou třeba kozy nebo ovce,tak slepice nesou celou zimu,kdo ne tak tam je určité období nízké snášky.Krmení-další důležitý faktor.Ne nadarmo se říká,že slepice nese "zobákem",tak jako se to říka o kravách - dej krávě do držky ona ti dá do dížky.Slepice ve chlévě u dobytka - tam bylo seno,které přehrabávaly a teplo i světlo.
Faverolky mají pohlavní dospělost mezi 5,5-6,5 měsíce stáří,zase podle toho kdy je nalíhnete.Když budete líhnout kuřata nejpozději do první poloviny měsíce dubna,tak můžete mít první vajíčka už na rozhraní září-října.Jaro pro líhnutí je nejideálnější doba,slunce,dlouhé dny.Já osobně příští rok budu líhnout hodně brzy,protože mám plemeno slepic s dlouhou dobou pohlavní dospělosti.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Již jsem to zde uvedla,u všech plemen slepic je uvedená vždy maximální a minimální produkce vajec za rok.Ovšem záleží opravdu na podmínkách chovu,na krmení.Dokonce se u některých plemen slepic uvádí i tzv.zimní snáška vajec-měly by to být wiandotky,orávky,šumavanky,hemšírky,ale zase to "ale"!! Kdo má možnost mít v zimě slepice ve chlévě,kde jsou třeba kozy nebo ovce,tak slepice nesou celou zimu,kdo ne tak tam je určité období nízké snášky.Krmení-další důležitý faktor.Ne nadarmo se říká,že slepice nese "zobákem",tak jako se to říka o kravách - dej krávě do držky ona ti dá do dížky.Slepice ve chlévě u dobytka - tam bylo seno,které přehrabávaly a teplo i světlo.
Faverolky mají pohlavní dospělost mezi 5,5-6,5 měsíce stáří,zase podle toho kdy je nalíhnete.Když budete líhnout kuřata nejpozději do první poloviny měsíce dubna,tak můžete mít první vajíčka už na rozhraní září-října.Jaro pro líhnutí je nejideálnější doba,slunce,dlouhé dny.Já osobně příští rok budu líhnout hodně brzy,protože mám plemeno slepic s dlouhou dobou pohlavní dospělosti.

A tak maximální/minimální snášku a podobné si mohu načíst, praxe ale může být úplně jiná. Jde mi o zhruba průměrnou snášku v normálních podmínkách, bez průmyslových směsí a přisvěcování v zimě.
Jinak u Faverolek jsem našla snášku od 120 - 160 vajec, což je zhruba stejné, jako u ryze masných Brahmánek, nikoliv jako u slepic s kombinovanou užitkovostí.

Faverolka nanese skutečně od 160-170 vajec.Brahmínka je velké plemeno slepic-okrasné a ta užitkovost je značně zavádějící,vzhledem k tomu jak dlouhou dobu dospělosti brahmánka má.Takže roční užitkovost je někde mezi 80-100 ks vajec a navíc má malá vajíčka.Všechny tyto slepice mají malá vajíčka.Ještě do masných plemen patří hempšírka,rodajlendka,šumavanka,orávka.První jmenovaná je zde chovaná s dlouholetou tradicí a podílí se i na dalším tzv.novošlechtění.Je to slepice,kterou měly rády naše babičky-zmasilá,dobře nesla,nenáročná a dobře i odchovávala kuřátka.Dnes začíná v chovech čistokrevných plemen ustupovat,protože není tak atraktivní ve zbarvení.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Faverolka nanese skutečně od 160-170 vajec.Brahmínka je velké plemeno slepic-okrasné a ta užitkovost je značně zavádějící,vzhledem k tomu jak dlouhou dobu dospělosti brahmánka má.Takže roční užitkovost je někde mezi 80-100 ks vajec a navíc má malá vajíčka.Všechny tyto slepice mají malá vajíčka.Ještě do masných plemen patří hempšírka,rodajlendka,šumavanka,orávka.První jmenovaná je zde chovaná s dlouholetou tradicí a podílí se i na dalším tzv.novošlechtění.Je to slepice,kterou měly rády naše babičky-zmasilá,dobře nesla,nenáročná a dobře i odchovávala kuřátka.Dnes začíná v chovech čistokrevných plemen ustupovat,protože není tak atraktivní ve zbarvení.

No, tak pokud je mi známo, tak Hempšírka, Rodajlendka, Šumavanka a Oravka nejsou MASNÁ plemena, ale plemena s kombinovanou užitkovostí - první a poslední chovám , příští rok se chystám přidat ještě Rodajlendky.
Brahmánky jsou zmasilé perfektně, ale máte pravdu v tom, že díky pomalému vývoji je to v masné užitkovosti značně neekonomické plemeno, nicméně mi nesou kolem 130 vajec ročně, tak jim to trochu odpouštím, navíc je to hobby chov dcery, a vypadají na zahradě hezky. Vejce má kolem 55g, takže takový lepší průměr, rozhodně ne malá.

Taky bych to viděla na brahmánku a kočinku, i ve zdrobnělé verzi mají hodně dobré osvalení, jsou na tom poměrně dobře i nosností, ale pokud vám někdo bude tvrdit, že jim stačí malý výběh, tak to berte s rezervou, pokud mají možnost si najít potravu samy, tak tomu dají přednost.

Tak faverolky chovám ale určitě se od kuřat líhnutých např. v březnu nedočkáte v září nebo říjnu vajec. Začínají tak v prosinci, ale mají dobrou zimní snášku.Celkově jsou to velmi otužilé slepičky. Kohoutky můžete v srpnu či září začít porážet - jejich mase je opravdu výborné (ale co budem nalhávat - kohotí domácí maso je vždycky výborné) S kupovaným kuřetem je to jako naprsto nesrovnatelné.
Pokud je nebudete chovat na výstavy je to nenáročné plemeno. Pro výstavní účely je to už těžší až hodně těžké. Kohouti jsou naprosto neagresivní a celkově je toto plemeno velmi klidné a lehce ochčitelné ba až drzé.Výhodou je i to, že ve velmi brzké době rozpoznáte pohlaví podle zbarvení. Pokud hledáte jen masné plemeno, možná by bylo i nějaké vhodnější, ale pro kombinovanou užitkovost je u mě na prvním místě. Původní faverolky byly vyšlechtěny hlavně pro své jemné a chutné maso. Mají bílou kůži, na což u nás nejsme až tak zvyklí, ale na chuti to nic neubírá.
Německé faverolky v drtivé většině nekvokají - je třeba pořídit náhradní kvočnu nebo líheň.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak faverolky chovám ale určitě se od kuřat líhnutých např. v březnu nedočkáte v září nebo říjnu vajec. Začínají tak v prosinci, ale mají dobrou zimní snášku.Celkově jsou to velmi otužilé slepičky. Kohoutky můžete v srpnu či září začít porážet - jejich mase je opravdu výborné (ale co budem nalhávat - kohotí domácí maso je vždycky výborné) S kupovaným kuřetem je to jako naprsto nesrovnatelné.
Pokud je nebudete chovat na výstavy je to nenáročné plemeno. Pro výstavní účely je to už těžší až hodně těžké. Kohouti jsou naprosto neagresivní a celkově je toto plemeno velmi klidné a lehce ochčitelné ba až drzé.Výhodou je i to, že ve velmi brzké době rozpoznáte pohlaví podle zbarvení. Pokud hledáte jen masné plemeno, možná by bylo i nějaké vhodnější, ale pro kombinovanou užitkovost je u mě na prvním místě. Původní faverolky byly vyšlechtěny hlavně pro své jemné a chutné maso. Mají bílou kůži, na což u nás nejsme až tak zvyklí, ale na chuti to nic neubírá.
Německé faverolky v drtivé většině nekvokají - je třeba pořídit náhradní kvočnu nebo líheň.

Děkuji, tohle je myslím reálnější popis a zkušenost , ještě jak odhadujete (+-) tu snášku?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak faverolky chovám ale určitě se od kuřat líhnutých např. v březnu nedočkáte v září nebo říjnu vajec. Začínají tak v prosinci, ale mají dobrou zimní snášku.Celkově jsou to velmi otužilé slepičky. Kohoutky můžete v srpnu či září začít porážet - jejich mase je opravdu výborné (ale co budem nalhávat - kohotí domácí maso je vždycky výborné) S kupovaným kuřetem je to jako naprsto nesrovnatelné.
Pokud je nebudete chovat na výstavy je to nenáročné plemeno. Pro výstavní účely je to už těžší až hodně těžké. Kohouti jsou naprosto neagresivní a celkově je toto plemeno velmi klidné a lehce ochčitelné ba až drzé.Výhodou je i to, že ve velmi brzké době rozpoznáte pohlaví podle zbarvení. Pokud hledáte jen masné plemeno, možná by bylo i nějaké vhodnější, ale pro kombinovanou užitkovost je u mě na prvním místě. Původní faverolky byly vyšlechtěny hlavně pro své jemné a chutné maso. Mají bílou kůži, na což u nás nejsme až tak zvyklí, ale na chuti to nic neubírá.
Německé faverolky v drtivé většině nekvokají - je třeba pořídit náhradní kvočnu nebo líheň.

Děkuji, tohle je myslím reálnější popis a zkušenost , ještě jak odhadujete (+-) tu snášku?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, tak pokud je mi známo, tak Hempšírka, Rodajlendka, Šumavanka a Oravka nejsou MASNÁ plemena, ale plemena s kombinovanou užitkovostí - první a poslední chovám , příští rok se chystám přidat ještě Rodajlendky.
Brahmánky jsou zmasilé perfektně, ale máte pravdu v tom, že díky pomalému vývoji je to v masné užitkovosti značně neekonomické plemeno, nicméně mi nesou kolem 130 vajec ročně, tak jim to trochu odpouštím, navíc je to hobby chov dcery, a vypadají na zahradě hezky. Vejce má kolem 55g, takže takový lepší průměr, rozhodně ne malá.

Můžu se zeptat od kud jste a jak dlouho máte ORAVKY? Děkuji

Nikdy jsem to nepočítala, ale možná příští rok zkusím udělat takový snáškový test. Záleží i na kvalitě krmiva, ale spíš bych se přikláněla k oněm 160 ks za rok. Převážná většina v první polovině roku. Jak jsem uvedla začínají brzy v zimě (prosinec) a snáška vrcholí v jarním období. Na podzim je to už slabé. Ale tak to bude asi u většiny slepic.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můžu se zeptat od kud jste a jak dlouho máte ORAVKY? Děkuji

Kladensko, a Oravky mám druhým rokem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nikdy jsem to nepočítala, ale možná příští rok zkusím udělat takový snáškový test. Záleží i na kvalitě krmiva, ale spíš bych se přikláněla k oněm 160 ks za rok. Převážná většina v první polovině roku. Jak jsem uvedla začínají brzy v zimě (prosinec) a snáška vrcholí v jarním období. Na podzim je to už slabé. Ale tak to bude asi u většiny slepic.

Takhle mi to bohatě stačí, dávám přednost kombinované užitkovosti před snáškovou rekordmankou

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nikdy jsem to nepočítala, ale možná příští rok zkusím udělat takový snáškový test. Záleží i na kvalitě krmiva, ale spíš bych se přikláněla k oněm 160 ks za rok. Převážná většina v první polovině roku. Jak jsem uvedla začínají brzy v zimě (prosinec) a snáška vrcholí v jarním období. Na podzim je to už slabé. Ale tak to bude asi u většiny slepic.

Takhle mi to bohatě stačí, dávám přednost kombinované užitkovosti před snáškovou rekordmankou

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kladensko, a Oravky mám druhým rokem.

děkuji. já mám letos poprvé kuřáta oravek, ale zatím to vypadá hlavně na kohoutky . Tak se snažím najít další chovatele. Tak ať se vám daří, oravky jsou moc kráné plemeno.

Jak je to s krmením masných plemen? Potřebují jiné složení krmné dávky? Je možné mít na jedné louce hybridy na vajíčka a i masné a zdrovnělé plemeno? Hlavně se mi jedná o to krmení, děkuji.

Já druhým rokem chovám brahmanky a žerzejské obry.Schválně jsem zvážila vajíčka:brahmy 65g,obříci 71g.Zmasilost je o něco lepší u obrů,navíc jsouslepičky neskutečně schánčlivé.Mám je na cca 3300m zahradě a jsou jediní na které si tam dravec nedovolí.

Jersejské obry boli pôvodne vyšľachtené ako mäsové plemeno, kým neexistovali brojlerové hybridy.
Kohúty sa kapúnovali (kastrovali) a dosahovali hmotnosti až do 9 kg.
Takže skúste tie, resp. krížence Jersejov s s napr. mäsovoúžitkovými plemenami.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak faverolky chovám ale určitě se od kuřat líhnutých např. v březnu nedočkáte v září nebo říjnu vajec. Začínají tak v prosinci, ale mají dobrou zimní snášku.Celkově jsou to velmi otužilé slepičky. Kohoutky můžete v srpnu či září začít porážet - jejich mase je opravdu výborné (ale co budem nalhávat - kohotí domácí maso je vždycky výborné) S kupovaným kuřetem je to jako naprsto nesrovnatelné.
Pokud je nebudete chovat na výstavy je to nenáročné plemeno. Pro výstavní účely je to už těžší až hodně těžké. Kohouti jsou naprosto neagresivní a celkově je toto plemeno velmi klidné a lehce ochčitelné ba až drzé.Výhodou je i to, že ve velmi brzké době rozpoznáte pohlaví podle zbarvení. Pokud hledáte jen masné plemeno, možná by bylo i nějaké vhodnější, ale pro kombinovanou užitkovost je u mě na prvním místě. Původní faverolky byly vyšlechtěny hlavně pro své jemné a chutné maso. Mají bílou kůži, na což u nás nejsme až tak zvyklí, ale na chuti to nic neubírá.
Německé faverolky v drtivé většině nekvokají - je třeba pořídit náhradní kvočnu nebo líheň.

Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti že vše uvedené v příspěvku je pravda.Jen nevím proč vám kuřice faverolek začínají snášet tak pozdě.Já mám letos líhnutá kuřata 5.března a pět kuřic ze třiceti již snáší.Krmím je směsí pro kuřice aby nespěchaly se snáškou ale začaly i tak v 5 a půl měsíci stáří.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak faverolky chovám ale určitě se od kuřat líhnutých např. v březnu nedočkáte v září nebo říjnu vajec. Začínají tak v prosinci, ale mají dobrou zimní snášku.Celkově jsou to velmi otužilé slepičky. Kohoutky můžete v srpnu či září začít porážet - jejich mase je opravdu výborné (ale co budem nalhávat - kohotí domácí maso je vždycky výborné) S kupovaným kuřetem je to jako naprsto nesrovnatelné.
Pokud je nebudete chovat na výstavy je to nenáročné plemeno. Pro výstavní účely je to už těžší až hodně těžké. Kohouti jsou naprosto neagresivní a celkově je toto plemeno velmi klidné a lehce ochčitelné ba až drzé.Výhodou je i to, že ve velmi brzké době rozpoznáte pohlaví podle zbarvení. Pokud hledáte jen masné plemeno, možná by bylo i nějaké vhodnější, ale pro kombinovanou užitkovost je u mě na prvním místě. Původní faverolky byly vyšlechtěny hlavně pro své jemné a chutné maso. Mají bílou kůži, na což u nás nejsme až tak zvyklí, ale na chuti to nic neubírá.
Německé faverolky v drtivé většině nekvokají - je třeba pořídit náhradní kvočnu nebo líheň.

Uvedl jste, že jsou faverolky jako kombinované plemeno velmi vhodné pro užitkový chov, ale náročné pro výstavy. V čem prosím? Ano vím, mají rousy, vousy,... je tam problém s jejich údržbou, či vysoké procento odpadu, co se týče výstavních kvalit??? Děkuji.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Uvedl jste, že jsou faverolky jako kombinované plemeno velmi vhodné pro užitkový chov, ale náročné pro výstavy. V čem prosím? Ano vím, mají rousy, vousy,... je tam problém s jejich údržbou, či vysoké procento odpadu, co se týče výstavních kvalit??? Děkuji.

Faverolky jako výstavní plemeno jsou opravdu cesta na dlouhou trať. Údržba rousů a vousů není až tak náročná. Jde o kresbu, tvar těla, hřeben a nohy. U jednobarevných plemen odpadá problém s barvou. Ta je sama o sobě náročná hlavně u kohoutů. Dál je to hřeben - tady je ještě hodně co dohánět a na takovou kvalitu jakou žádá standart je to ještě hodně práce. No a potom nohy - je to pětiprsté plemeno, tam je hodně odpadu -na kvalitním rozdělení pátého prstu je taky ještě co dohánět. Váha, tvar vousu, tvar těla a nasazení ocasu - to jsou všechno dohromady pomalu nedostižitelné požadavky. Výběr nepříbuzných zvířat do chovu taky není zrovna jednoduchá věc. I u špičkových chovatelů vybrat kohouta který by odpovídal na 100% je tak jeden z padesáti. Navíc je to stále u nás málo chované plemeno a i když je už chovatelů víc, tak málokterý hledí na standart a např. vystavuje nebo si pozve domů posuzovatele na posouzení vlastního chovu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti že vše uvedené v příspěvku je pravda.Jen nevím proč vám kuřice faverolek začínají snášet tak pozdě.Já mám letos líhnutá kuřata 5.března a pět kuřic ze třiceti již snáší.Krmím je směsí pro kuřice aby nespěchaly se snáškou ale začaly i tak v 5 a půl měsíci stáří.

Zdravím - tak kohout je doma Jinak uvidíme letos jak to bude se snáškou. Jak bude první vejce tak dám vědět Letos udělám snáškový test a uvidíme jak na tom budou. Tak už teď se těším na jaro na to jak se Karlík (kohout) pochlapí a co mám přinese do chovu. Zas jsem o krok dál a děkuju za rady i pěknou podívanou Váš chov posune toto plemeno hodně dopředu. S.

Dle Vašich rad a článků zde na ifauně se rozhoduji mezi sasexky a plymoutky žluté?
Jenže zde v tomto článků https://www.ifauna.cz/clanek/drubez/leghornky/6007/ se uvádí, že plymoutky jsou jen bílé?

EVA

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dle Vašich rad a článků zde na ifauně se rozhoduji mezi sasexky a plymoutky žluté?
Jenže zde v tomto článků https://www.ifauna.cz/clanek/drubez/leghornky/6007/ se uvádí, že plymoutky jsou jen bílé?

EVA

To je článek o Leghornách:))
Plymutky se chovají v mnoha barvách, stačí se podívat na stránky klubu chovatelů Plymutek - www.plymutky.cz
Sama mám bílé, žluté, dále se chovají černé, žíhané, červeně koroptví vlnité a novošl. modré.....

nevite někdo o kohoutkovi zdr.australek potřeboval bych změnu krve.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Faverolky jako výstavní plemeno jsou opravdu cesta na dlouhou trať. Údržba rousů a vousů není až tak náročná. Jde o kresbu, tvar těla, hřeben a nohy. U jednobarevných plemen odpadá problém s barvou. Ta je sama o sobě náročná hlavně u kohoutů. Dál je to hřeben - tady je ještě hodně co dohánět a na takovou kvalitu jakou žádá standart je to ještě hodně práce. No a potom nohy - je to pětiprsté plemeno, tam je hodně odpadu -na kvalitním rozdělení pátého prstu je taky ještě co dohánět. Váha, tvar vousu, tvar těla a nasazení ocasu - to jsou všechno dohromady pomalu nedostižitelné požadavky. Výběr nepříbuzných zvířat do chovu taky není zrovna jednoduchá věc. I u špičkových chovatelů vybrat kohouta který by odpovídal na 100% je tak jeden z padesáti. Navíc je to stále u nás málo chované plemeno a i když je už chovatelů víc, tak málokterý hledí na standart a např. vystavuje nebo si pozve domů posuzovatele na posouzení vlastního chovu.

ano, ovšem nestandartní kusy právě dobře zhodnotíte v kuchyni.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ano, ovšem nestandartní kusy právě dobře zhodnotíte v kuchyni.

No - a to je další nesporná výhoda faverolek. Kvalita jde do chovu a zbytek na talíř. Neznám lepší maso než faverolský kohoutek na paprice

Mě je to jedno jaké plemeno já si je pořádně mamastím.

Mám na Vás poslední otázku, je rozdíl ve snážce mezi barevnými variantami plymoutek?
Popř. jaký barevný ráz plymoutek by jste mi doporučili? S jakými máte nejlepší zkušenosti?
Děkuji za odpověď

Již jednou jsem vám dávala odkaz na stránky chovatelů PLYMUTEK, tam máte i přehled snášky, tak tedy znovu - přesně zde a rolujte, dole je tabulka, kde to snad uvidíte : http://www.plymutky.cz/novinky/
Plemeno se správně česky jmenuje Plymutky, anglický název je potom Plymouth chicken

Na stránkách klubu je i poradna atd, tak snad není takový problém si to tam přečíst

no slepice jersey giant patri mezi nejvetsi mastna plemena. chovam je tretim rokem. nevyhoda je ze rostou pomalu, ale jsou docela odolne proti mrazuma snaseji vejce i v zime. Ja je mam celorocne venku.mirek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no slepice jersey giant patri mezi nejvetsi mastna plemena. chovam je tretim rokem. nevyhoda je ze rostou pomalu, ale jsou docela odolne proti mrazuma snaseji vejce i v zime. Ja je mam celorocne venku.mirek

neml byste kohoutka na vymenu, popr. nejakou slepicku na prodej?

Dobrý den, zajímalo by mně jak jsou na tom se zmasilostí a snáškou wyandotky velké. Podle článků mají mít skvělé maso a dobrou snášku. Tak jsem překvapená že je tu nikdo neuvádí. Ozve se nějaký chovatel Jindřiška

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, zajímalo by mně jak jsou na tom se zmasilostí a snáškou wyandotky velké. Podle článků mají mít skvělé maso a dobrou snášku. Tak jsem překvapená že je tu nikdo neuvádí. Ozve se nějaký chovatel Jindřiška

Maso jsem neochutnala, ale zmasilostí se podle mě nemůže rovnat typickým plemenům jako právě plymutky, hempšírky nebo faverolky.
S tou snáškou bych to taky neviděla zrovna růžově - řekla bych, že snáška u tohoto plemene (myslím tím velké - ne zdrobnělé) je spíše průměrná až podprůměrná.