Z jakých plemen jsou hybridní nosnice?

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

7.8.2005 17:51
Neregistrovaný uživatel

Máte-li někdo trochu přehled nebo víte-li kde se dá něco "zjistit" o tom jaká plemena se podílela na vzniku různých hybridů (tetra, dominant, morávia,..) podělte se o to prosím, docela ráda bych se něco nového dozvěděla. Děkuji Veronika

Neregistrovaný uživatel

7.8.2005 21:25
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máte-li někdo trochu přehled nebo víte-li kde se dá něco "zjistit" o tom jaká plemena se podílela na vzniku různých hybridů (tetra, dominant, morávia,..) podělte se o to prosím, docela ráda bych se něco nového dozvěděla. Děkuji Veronika

dobrý den, ano na výkonných hybridních nosnicích a brojlerových kuřatech se podílela a podílejí neustále čistokrevná plemena.
Než se vůbec došlo k prvním hybridním produktům, používala se přímo některá vybraná plemena do velkochovu. Byla to tzv. hospodářská plemena především leghornky, rodajlendky, plymutky.
Jako nejvýkonnější na snášku platily leghornky. A tak se šlechtily různé linie tohoto plemena a ta vznkli bělovaječní hybridi na bázi leghornky bílé.
Později ale vzrůstala poptávka po hnědých vejcích. A tak se do programu zařadila rodajlendka červená a její bílý barevný ráz. křížením červených kohoutů s bílými slepicemi umožňovalo sexování jednodeních kuřat podle barvy. Takto vznikly známé hnědé nosnice s bílou podsadou. Použitím sasexek světlých jako mateřskoé linie vznikají také hnědé nosnice, ale s černým ocasem a letkami.
Dnes prakticky veškeré nosnice snášející hnědá vajíščka jsou postaveny na rodajlendce.
Ale aby jste si nemyslely, plemen bylo použito daleko víc.
Horší opeřování kuřat červených rodajlendek se vylepšilo použitím kohoutů hempšírek.
Další sexování kuřat podle barvy umožnilo křížení nežíhaných kohoutů (rodajlendka, hempšírka, minorka, australka) se slepicemi žíhaných plymutek.
Takto vznikly známé černé nosnice se zlatým peřím na krku.
Pro výrobu jatečných kuřat se používaly a používají rodiče kohout bílé kornyšky (bojovnice) se slepicí bílé plymutky.
Jak vidíte toto jsou jen kusé příklady. Jen dodám, že na těchto finálních produktech pracují týmy odborníků a pracuje se ne s jednotlivými kusy, ale s celými populacemi, které se testují na užitkovost a dědičnost této užitkovosti a potom vybírají nejlepší jedince a ty spolu páří a tak vznikne kuřice prošlechtěná na vysokou snášku vajec nebo kuře s rychlým růstem a zmasilostí. Ovšem potomstvo těchto finálních kusů(proto finálních, že už nejde dál jejich užitkovost zvyšovat) nevykazuje většinou ani takovou užitkovost jako jejich čistokrevní prapředci, jelikož se vlohy štěpí.
Juraj Kafka






Neregistrovaný uživatel

7.8.2005 21:37
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
dobrý den, ano na výkonných hybridních nosnicích a brojlerových kuřatech se podílela a podílejí neustále čistokrevná plemena.
Než se vůbec došlo k prvním hybridním produktům, používala se přímo některá vybraná plemena do velkochovu. Byla to tzv. hospodářská plemena především leghornky, rodajlendky, plymutky.
Jako nejvýkonnější na snášku platily leghornky. A tak se šlechtily různé linie tohoto plemena a ta vznkli bělovaječní hybridi na bázi leghornky bílé.
Později ale vzrůstala poptávka po hnědých vejcích. A tak se do programu zařadila rodajlendka červená a její bílý barevný ráz. křížením červených kohoutů s bílými slepicemi umožňovalo sexování jednodeních kuřat podle barvy. Takto vznikly známé hnědé nosnice s bílou podsadou. Použitím sasexek světlých jako mateřskoé linie vznikají také hnědé nosnice, ale s černým ocasem a letkami.
Dnes prakticky veškeré nosnice snášející hnědá vajíščka jsou postaveny na rodajlendce.
Ale aby jste si nemyslely, plemen bylo použito daleko víc.
Horší opeřování kuřat červených rodajlendek se vylepšilo použitím kohoutů hempšírek.
Další sexování kuřat podle barvy umožnilo křížení nežíhaných kohoutů (rodajlendka, hempšírka, minorka, australka) se slepicemi žíhaných plymutek.
Takto vznikly známé černé nosnice se zlatým peřím na krku.
Pro výrobu jatečných kuřat se používaly a používají rodiče kohout bílé kornyšky (bojovnice) se slepicí bílé plymutky.
Jak vidíte toto jsou jen kusé příklady. Jen dodám, že na těchto finálních produktech pracují týmy odborníků a pracuje se ne s jednotlivými kusy, ale s celými populacemi, které se testují na užitkovost a dědičnost této užitkovosti a potom vybírají nejlepší jedince a ty spolu páří a tak vznikne kuřice prošlechtěná na vysokou snášku vajec nebo kuře s rychlým růstem a zmasilostí. Ovšem potomstvo těchto finálních kusů(proto finálních, že už nejde dál jejich užitkovost zvyšovat) nevykazuje většinou ani takovou užitkovost jako jejich čistokrevní prapředci, jelikož se vlohy štěpí.
Juraj Kafka






doplnuji odkaz na dominanty
http://www.dominant-cz.cz/programy.htm

Neregistrovaný uživatel

8.8.2005 12:14
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
dobrý den, ano na výkonných hybridních nosnicích a brojlerových kuřatech se podílela a podílejí neustále čistokrevná plemena.
Než se vůbec došlo k prvním hybridním produktům, používala se přímo některá vybraná plemena do velkochovu. Byla to tzv. hospodářská plemena především leghornky, rodajlendky, plymutky.
Jako nejvýkonnější na snášku platily leghornky. A tak se šlechtily různé linie tohoto plemena a ta vznkli bělovaječní hybridi na bázi leghornky bílé.
Později ale vzrůstala poptávka po hnědých vejcích. A tak se do programu zařadila rodajlendka červená a její bílý barevný ráz. křížením červených kohoutů s bílými slepicemi umožňovalo sexování jednodeních kuřat podle barvy. Takto vznikly známé hnědé nosnice s bílou podsadou. Použitím sasexek světlých jako mateřskoé linie vznikají také hnědé nosnice, ale s černým ocasem a letkami.
Dnes prakticky veškeré nosnice snášející hnědá vajíščka jsou postaveny na rodajlendce.
Ale aby jste si nemyslely, plemen bylo použito daleko víc.
Horší opeřování kuřat červených rodajlendek se vylepšilo použitím kohoutů hempšírek.
Další sexování kuřat podle barvy umožnilo křížení nežíhaných kohoutů (rodajlendka, hempšírka, minorka, australka) se slepicemi žíhaných plymutek.
Takto vznikly známé černé nosnice se zlatým peřím na krku.
Pro výrobu jatečných kuřat se používaly a používají rodiče kohout bílé kornyšky (bojovnice) se slepicí bílé plymutky.
Jak vidíte toto jsou jen kusé příklady. Jen dodám, že na těchto finálních produktech pracují týmy odborníků a pracuje se ne s jednotlivými kusy, ale s celými populacemi, které se testují na užitkovost a dědičnost této užitkovosti a potom vybírají nejlepší jedince a ty spolu páří a tak vznikne kuřice prošlechtěná na vysokou snášku vajec nebo kuře s rychlým růstem a zmasilostí. Ovšem potomstvo těchto finálních kusů(proto finálních, že už nejde dál jejich užitkovost zvyšovat) nevykazuje většinou ani takovou užitkovost jako jejich čistokrevní prapředci, jelikož se vlohy štěpí.
Juraj Kafka







Moc děkuju za odpověď, je to velmi zajímavé čtení.
Veronika

Přidejte reakci

Přidat smajlík