Neregistrovaný uživatel

Ctěla jsem se zeptat,Vás zkušenějších,jaké ubytování stačí vašim kachnám ,husám a krůtám na zimu.Necháváte jim možnost výběhu celou zimu?Chci si nechat chovné páry,ale musím to pro ně připravit.Teplotám pod nulou se nevyhnu,ale pršet na ně nebude a průvan mít také nebudou.
Děkuji Vám za Vaše názory.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ctěla jsem se zeptat,Vás zkušenějších,jaké ubytování stačí vašim kachnám ,husám a krůtám na zimu.Necháváte jim možnost výběhu celou zimu?Chci si nechat chovné páry,ale musím to pro ně připravit.Teplotám pod nulou se nevyhnu,ale pršet na ně nebude a průvan mít také nebudou.
Děkuji Vám za Vaše názory.
No my uz od jara nasim husam pleteme saly...
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ctěla jsem se zeptat,Vás zkušenějších,jaké ubytování stačí vašim kachnám ,husám a krůtám na zimu.Necháváte jim možnost výběhu celou zimu?Chci si nechat chovné páry,ale musím to pro ně připravit.Teplotám pod nulou se nevyhnu,ale pršet na ně nebude a průvan mít také nebudou.
Děkuji Vám za Vaše názory.
dobrý den, možná bych se měl zeptat " a jste si tím jistá???" jako v těch předchozích přízpěvcích. jste si tím jistá že průvan a vlhko tam mít nebudou? Pokud nebudou, tak máte zajištěné základní podmínky. Totiž kurník, krůtník, kachník či husník musí být suchý a nesmí tam být průvan. To ovšem neznamená, že tam bude nevětratelno. Zvláště u vodní drůbeže, kde je vodnatejší trus a voda se vypařuje do prostoru. Ustájení musí být tedy zároveň vzdušné. Jak se to dá zařídit? Ve velkochovech mají řízenou klimatizaci. My se musíme spokojit s velkým oknem na jižní stranu které ael na zimu uzavřeme sklem (raději dvojitým) a pokud je možnost tak zhotovit ve střeše větrací komín, či jinou větrací šachtičku. nemusí být přímu ve stropu ale v horních partiích některé z bočních stěn. Dříve bylo například u maštalí zajištěno větrání krom vstupních dveří ještě také malým okénkem nadedveřmi. Tato větračka je otevřená celoročně.
Vlhkost v ubykaci závisí mimojiné také na počtu ustájených kusů. Ptáci regulují teplotu svého těla vypařováním vody ze sliznic. Proto za vedra mají otevřené zobáky. Nemohou se potit a tak jediná možnost jak se ochlazovat je vydýcháváním vodních par. Pokud se tyto páry hromadí v kurníku a nejsouodvětrávány, dojde za ochlazenáí k nasycení vzduchu vodou a ta se pak může srážet na stropě v podobě kapek. V takovémto prostředí vzniká tzv. težký vzduch. Pokud zotohoto teplého a vlhkého prostředí drůbež přejde ven do zimy, může dojít k nastydnutí, vzniku rýmy, omrznutí hřebínků a pod.
Vodní drůbeži obvykle mráz nevadí pokud mají možnost, schovat se do sucha a za vítr! Znamená to (zase podle počtu zvířat na plochu) častěji měnit podestýlku za suchou. Jinak jsou kachny y husy dostatečně otužilé, a nevadí jim ani koupání v ledové vodě. Rovněž po celý den mohou pobývat venku v zimních měsících. Stačí jim tedy i dřevěná stavba.
Krůty jsou na tom podobně jako slepice, a také raději je lepší je pouštět ven až v poledních hodinách. Jinak jsou také otužilé, jen a to znovu opakuji, podmínkou je sucho a bez průvanu.
Je otázkou zda je lepší kurník dřevěný nebo zděný. U obojího jsou více než vhodné zdvojené stěny.
Juraj Kafka
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No my uz od jara nasim husam pleteme saly...
Husy je lepšie ošklbať a schovať na ti hodiny do pece, no a potom mňam
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
dobrý den, možná bych se měl zeptat " a jste si tím jistá???" jako v těch předchozích přízpěvcích. jste si tím jistá že průvan a vlhko tam mít nebudou? Pokud nebudou, tak máte zajištěné základní podmínky. Totiž kurník, krůtník, kachník či husník musí být suchý a nesmí tam být průvan. To ovšem neznamená, že tam bude nevětratelno. Zvláště u vodní drůbeže, kde je vodnatejší trus a voda se vypařuje do prostoru. Ustájení musí být tedy zároveň vzdušné. Jak se to dá zařídit? Ve velkochovech mají řízenou klimatizaci. My se musíme spokojit s velkým oknem na jižní stranu které ael na zimu uzavřeme sklem (raději dvojitým) a pokud je možnost tak zhotovit ve střeše větrací komín, či jinou větrací šachtičku. nemusí být přímu ve stropu ale v horních partiích některé z bočních stěn. Dříve bylo například u maštalí zajištěno větrání krom vstupních dveří ještě také malým okénkem nadedveřmi. Tato větračka je otevřená celoročně.
Vlhkost v ubykaci závisí mimojiné také na počtu ustájených kusů. Ptáci regulují teplotu svého těla vypařováním vody ze sliznic. Proto za vedra mají otevřené zobáky. Nemohou se potit a tak jediná možnost jak se ochlazovat je vydýcháváním vodních par. Pokud se tyto páry hromadí v kurníku a nejsouodvětrávány, dojde za ochlazenáí k nasycení vzduchu vodou a ta se pak může srážet na stropě v podobě kapek. V takovémto prostředí vzniká tzv. težký vzduch. Pokud zotohoto teplého a vlhkého prostředí drůbež přejde ven do zimy, může dojít k nastydnutí, vzniku rýmy, omrznutí hřebínků a pod.
Vodní drůbeži obvykle mráz nevadí pokud mají možnost, schovat se do sucha a za vítr! Znamená to (zase podle počtu zvířat na plochu) častěji měnit podestýlku za suchou. Jinak jsou kachny y husy dostatečně otužilé, a nevadí jim ani koupání v ledové vodě. Rovněž po celý den mohou pobývat venku v zimních měsících. Stačí jim tedy i dřevěná stavba.
Krůty jsou na tom podobně jako slepice, a také raději je lepší je pouštět ven až v poledních hodinách. Jinak jsou také otužilé, jen a to znovu opakuji, podmínkou je sucho a bez průvanu.
Je otázkou zda je lepší kurník dřevěný nebo zděný. U obojího jsou více než vhodné zdvojené stěny.
Juraj Kafka
Děkuji za odpověď pane Kafka.