Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.152.154
Vím že to sem asi nepatří , ale potřeboval bych vědět , co je toto za stromek. Mám to u slepic a pořát to ozobávají , tak nevím zda to je jedovaté nebo jedlé. Plody vypadají jako šípek , stromek je velikosti menší jabloně. Děkuji za odpovědi.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.156.111
to by měl být dřínek
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.142.16
Myslím že je to hloh...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.12.34
Hloh obecný
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.75.62
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Hloh obecný
100% Hloh a jedovaty neni. Naopak je lecivy.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.152.154
Mockrát děkuji

Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.29.90
hloh jak bejk. výborná rostlina, u nás v současnosti dost zapomenutá , já jí vysazuji podél ohrad pro ovce společně s lískou, trnkou a janovcem.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.99.112
Jako děti jsme ty bobulky baštily a když ho dnes někde vidím, utrhnu a zbaštím-kromě pecky-taky. Takže jedovatý opravdu není.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.152.154
A dá se to nějak usušit do zásoby , popřípadně na co se používá a dá se také nějak použít v chovu hospodářských zvířat?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.89.14
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
A dá se to nějak usušit do zásoby , popřípadně na co se používá a dá se také nějak použít v chovu hospodářských zvířat?
Ususit se da, pak je to dobre krmeni pro bazanty - tak to krmim ja
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.29.18
V zimě hloh zobou ptáci.
Na jaře bíle kvete a hodně intenzivně voní (někomu smrdí).
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.78.37
Když už jsme u těch stromů vyzná se někdo ve vrbách kroucených ?!
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.29.18
Proč, Ondro? Kroucená vrba je v podstatě jen jedna.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.78.37
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Proč, Ondro? Kroucená vrba je v podstatě jen jedna.
Vím, že je jen jedna, ale jednu vrbu udržuijeme do kuličky, takže ty nové vyhony cca 50 cm jsme odstřihli a ty odstříhlé jsem dal do vody a už vyklíčili během 2 týdnů a potřebuju vědět jak dlouhé kořeny mají mít než se můžou zasadit
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.104.80
myslim ze hloh sa pouziva na srdce imunitu..pri jesennych chripkach a pri tlaku len neviem ci nizkom alebo vysokom 
![]()
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.54.5
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Vím, že je jen jedna, ale jednu vrbu udržuijeme do kuličky, takže ty nové vyhony cca 50 cm jsme odstřihli a ty odstříhlé jsem dal do vody a už vyklíčili během 2 týdnů a potřebuju vědět jak dlouhé kořeny mají mít než se můžou zasadit
Jsou v podstatě dvě vrby jedna je Matsudana - ta má zelené proutí, a druhá je Erythroflexuoza ta má proutí žluté až načervenalé a nedorůstá takových rozměrů jako předchozí.
Co se týče řízků, stačí v předjaří nastříhat i dvou tříleté větve na cca 30 cm segmenty a ty zapíchat do vlhké, nebo mokré země. Jinak to co se dá v létě do vody sice udělá pěkné kořeny, ale málo kdy to přežije šok z vody do země, kdy se změní vláhové poměry. Přerostlé kořínky stejně zaschnou a zhnijou. Ale za pokus to stojí, já bych to dával hned jak začnou dělat kořeny do jednoho cm. A zasadit tím způsobem, že si pomůžu lopatkou. Jenom zapícháním bych nové kořínky mohl zdrhnout. Ale to jaro je na ujmutí nejlepší.
JK
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.54.5
Co se týče hlohu, tak všechny příznivce tohoto stromu či keře poženou ti, kdo pěstují jabloně a hrušně, jelikož je to rezervoár karanténí bakteriální spály růžokvětých. Tak jen opatrně s hlohem v kulturních zahradách. (ale nakonec to máte jedno neboť rezervoáry jsou i skalníky).
Jinak jak bylo řečeno je to léčivka a taky krásně kvete hlavně až naposled po všech růžokvětých takže pokud je v krajině, tak roztahuje tu bílou jarní krásu na delší období. Plody jsou moučné bez chuti, dlouho vysící na větvích, a taky hojně padají, jsou potravou hýlů a jiných přezimujících ptáků.
Pokud někdo chce něco plodově zajímavějšího, nechť zkusí Velkoplodé čínské hlohy(vhodné ke kandování), nebo Granatnaju, případně některé okrasné druhy, mají docela chutné plody.
Ještě poslední poznámka k Hlohu obecnému - pro zručné zahradníky, dobře srůstá s mišpulí, kdoulí a jinými okrajovými jádrovinami. (Nemám vyzkoušenu oskeruši jak na tom jde). Nevýhodou je jeho snadné podrůstání pod místem štěpování, takže je nutno jej neustále kontrolovat a olamovat za zelena.
JK
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.78.37
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jsou v podstatě dvě vrby jedna je Matsudana - ta má zelené proutí, a druhá je Erythroflexuoza ta má proutí žluté až načervenalé a nedorůstá takových rozměrů jako předchozí.
Co se týče řízků, stačí v předjaří nastříhat i dvou tříleté větve na cca 30 cm segmenty a ty zapíchat do vlhké, nebo mokré země. Jinak to co se dá v létě do vody sice udělá pěkné kořeny, ale málo kdy to přežije šok z vody do země, kdy se změní vláhové poměry. Přerostlé kořínky stejně zaschnou a zhnijou. Ale za pokus to stojí, já bych to dával hned jak začnou dělat kořeny do jednoho cm. A zasadit tím způsobem, že si pomůžu lopatkou. Jenom zapícháním bych nové kořínky mohl zdrhnout. Ale to jaro je na ujmutí nejlepší.
JK
Díky za odpověd Pane Kafka
Kořeny už mají 1 cm , takže zítra se na to vrhu a budu denně zalívat už nebudou takové vedra, takže se to snad uchytí.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.29.18
Nejlepší je, Ondro, proutky zapíchnout do země rovnou.
Někdy nepřežijí, když jim narostou kořeny ve sklenici s vodou
a pak se dají do země. A to je přitom vrba jak plevel, že?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.78.37
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nejlepší je, Ondro, proutky zapíchnout do země rovnou.
Někdy nepřežijí, když jim narostou kořeny ve sklenici s vodou
a pak se dají do země. A to je přitom vrba jak plevel, že?
2 jsem zasadil do země a nic. Ostatní do kýble a krásně kličí ...