Hloupé rady na i fauně

Přidejte téma Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

26.8.2013 18:05
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.40.29

Poslední dobou se tu roztrhl pytel s radama co jsou vyloženě k ničemu.Chtěl bych aby se ti méně zkušení takových rad vyvarovali a ani je nezkoušeli .Proto by bylo dobré je sem napsat.
Tak léčba kokcidiozy tvarohem nebo nějakým okyselovadlem nefunguje jeto možná prevence ne léčba.
Další je že kuřatum stačí kopřivy a šrot.
Při použití příbuzenské plemenitby u křepelek kuřata do dvou týdnů pojdou taky pěkná blbost.
Prosím další chovatele aby sem napsali další podobné rady. Ti kteří začínají to snad ocení.
Děkuji

Neregistrovaný uživatel

26.8.2013 18:15
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.78.37

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Poslední dobou se tu roztrhl pytel s radama co jsou vyloženě k ničemu.Chtěl bych aby se ti méně zkušení takových rad vyvarovali a ani je nezkoušeli .Proto by bylo dobré je sem napsat.
Tak léčba kokcidiozy tvarohem nebo nějakým okyselovadlem nefunguje jeto možná prevence ne léčba.
Další je že kuřatum stačí kopřivy a šrot.
Při použití příbuzenské plemenitby u křepelek kuřata do dvou týdnů pojdou taky pěkná blbost.
Prosím další chovatele aby sem napsali další podobné rady. Ti kteří začínají to snad ocení.
Děkuji

Umíte číst ? Na autorce je jasně napsané, že se má dávat něco kyselého, aby se tomu předešlo a že tvaroh je na to dobrý smajlík První pořádně čtěte pak něco pište ... smajlík

Neregistrovaný uživatel

26.8.2013 18:38
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.249.32

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Umíte číst ? Na autorce je jasně napsané, že se má dávat něco kyselého, aby se tomu předešlo a že tvaroh je na to dobrý smajlík První pořádně čtěte pak něco pište ... smajlík

Ano předešlo, ale jestli se nepletu, tak se tu řeší rada: tvaroh jako lék! Tak to je ta chyba. Když už drůbež je nemocná, tak je na tvaroh pozdě. Asi jako začít se otužovat, když má člověk teplotu. smajlík

Neregistrovaný uživatel

26.8.2013 18:56
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.78.37

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano předešlo, ale jestli se nepletu, tak se tu řeší rada: tvaroh jako lék! Tak to je ta chyba. Když už drůbež je nemocná, tak je na tvaroh pozdě. Asi jako začít se otužovat, když má člověk teplotu. smajlík

Aha, tak to se mě asi netýká. smajlík Ale musím říct, že mi kuřata začly kadit krev cca jak byly 1-1,5 měsíců staré myslím, že to byla krev. Prostě červený řídký trus, ale já jel zrovna na dovolenou, tak jsem jim chtěl koupi lék proti té kokcidioze, ale Paní v lékarně řekla, že to je jen na předpis od veterináře. Takže než jsem odjel, tak jsem jim dal tvaroh a řekl jsem doma ať jim ho davají a přestalo to smajlík Takže za mě tvaroh ANO smajlík

Neregistrovaný uživatel

26.8.2013 19:57
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.43.45

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Umíte číst ? Na autorce je jasně napsané, že se má dávat něco kyselého, aby se tomu předešlo a že tvaroh je na to dobrý smajlík První pořádně čtěte pak něco pište ... smajlík

Chlapče o drůbeži jsem přečetl dost začal jsem číst a chovat když ty jsi se bál gumovýho kačera. No nepovažuju za předcházení cpát tvaroh do kuřete co už samo nežere a ještě napsat to pomůže.
Když jsme u toho doporučování tak se nejdřív něco nauč potom přemýšlej potom pak můžeš radit.
Takovýma radama si tu jenom na škodu to kuře si tim tvarohem uléčil k smrti.
Toto vlákno mělo být taky jako prevence proti hloupým radám aby zbytečně ti začínající nepřicházeli o zvířata.

Neregistrovaný uživatel

26.8.2013 20:06
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.78.37

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chlapče o drůbeži jsem přečetl dost začal jsem číst a chovat když ty jsi se bál gumovýho kačera. No nepovažuju za předcházení cpát tvaroh do kuřete co už samo nežere a ještě napsat to pomůže.
Když jsme u toho doporučování tak se nejdřív něco nauč potom přemýšlej potom pak můžeš radit.
Takovýma radama si tu jenom na škodu to kuře si tim tvarohem uléčil k smrti.
Toto vlákno mělo být taky jako prevence proti hloupým radám aby zbytečně ti začínající nepřicházeli o zvířata.

To kuře už nemocné bylo, takže by do rána asi pošlo... Ale jako prevence proti kokcidioze je myslím dobrý. Ale rozhodně jsem neříkal, že to je lék.

Neregistrovaný uživatel

26.8.2013 20:21
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.43.45

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To kuře už nemocné bylo, takže by do rána asi pošlo... Ale jako prevence proti kokcidioze je myslím dobrý. Ale rozhodně jsem neříkal, že to je lék.

Nepošlo do rána ale za dva dni. I jako prevence proti kokci je tvaroh na h...o. Tvaroh je kyselý jenom málo nebo je neutrální podle toho jak se dělá.
Místo toho myšlení si něco přečti.

Neregistrovaný uživatel

26.8.2013 20:26
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.78.37

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nepošlo do rána ale za dva dni. I jako prevence proti kokci je tvaroh na h...o. Tvaroh je kyselý jenom málo nebo je neutrální podle toho jak se dělá.
Místo toho myšlení si něco přečti.

Za 2 dny a to jste zjistil kde ? Jo pro vás možná jo smajlík Prostě každý chovatel ať si dává co chce, když bude chtít je tu dost vláken, kde najde odpověd jak lečit ... smajlík

Neregistrovaný uživatel

26.8.2013 20:29
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.78.37

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Za 2 dny a to jste zjistil kde ? Jo pro vás možná jo smajlík Prostě každý chovatel ať si dává co chce, když bude chtít je tu dost vláken, kde najde odpověd jak lečit ... smajlík

A navíc to s tím tvarohem mi poradil jeden chovatel takže na tom asi něco bude... Ale jak říkám vláken tu je dost stačí hledat.

Neregistrovaný uživatel

26.8.2013 21:00
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.12.34

S Ondřejem nemá význam diskutovat, jak je vidno. Stojí si za svým, ať si krmí své leghornky tvarohemsmajlík

Neregistrovaný uživatel

26.8.2013 21:02
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.22

zdravím všechny,k té kokcidioze a kyselosti,kyselé se dává proto,aby se kokcidioza nešířila,tedy ocet do vody je proto,aby kokcídie,které kuře může roznášet tím že použije společnou napaječku se nešířila.Jako savo působí na bakterie,kyselé působí na kokcídie.
Kokcidiozu si nemyslím že by tvaroh dokázal vyléčit,na to jsou léky.Je i prevence,tu teď právě sháním,ovšem je jen velké balení asi za 700Kč

Neregistrovaný uživatel

26.8.2013 21:13
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.226.133

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Poslední dobou se tu roztrhl pytel s radama co jsou vyloženě k ničemu.Chtěl bych aby se ti méně zkušení takových rad vyvarovali a ani je nezkoušeli .Proto by bylo dobré je sem napsat.
Tak léčba kokcidiozy tvarohem nebo nějakým okyselovadlem nefunguje jeto možná prevence ne léčba.
Další je že kuřatum stačí kopřivy a šrot.
Při použití příbuzenské plemenitby u křepelek kuřata do dvou týdnů pojdou taky pěkná blbost.
Prosím další chovatele aby sem napsali další podobné rady. Ti kteří začínají to snad ocení.
Děkuji

plně souhlasím!!
neštěstí je když děti rodičům ukáží jak se připojit na ifaunu,ale už jim neřeknou,jak hledat v diskuzi věci milionkrát zde omleté
Nejsem nejmladší a počítač není můj kamarád,ale najdu vše co potřebuji bez toho abych zakládal další otravné a bezvýznamné vlákno a navíc zde šířil babské nic neříkající rady
Ondřeji to platí také pro tebe i když nejsi ještě rodič ale MCH,který sem chodí už nějaký ten pátek

Neregistrovaný uživatel

26.8.2013 21:27
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.32.17

Tvaroh,proč ne rovnou Activii s Be-Be sušenkamasmajlík

Neregistrovaný uživatel

26.8.2013 21:38
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.191.213

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zdravím všechny,k té kokcidioze a kyselosti,kyselé se dává proto,aby se kokcidioza nešířila,tedy ocet do vody je proto,aby kokcídie,které kuře může roznášet tím že použije společnou napaječku se nešířila.Jako savo působí na bakterie,kyselé působí na kokcídie.
Kokcidiozu si nemyslím že by tvaroh dokázal vyléčit,na to jsou léky.Je i prevence,tu teď právě sháním,ovšem je jen velké balení asi za 700Kč

Ono by to chtělo opravdu pořádně přečíst něco o kokcidioze a pak také o 8% octu-když už radíte takto.Ano jsou tu dokonalé blbosti,které se radí-jako babička atd.
To samé platí o černohlavosti krůt-kdyby si,ten kdo potřebuje o tom něco více vědět,nejdříve přečetl,jaký to je problém a proč,možná by ubylo i těch radilů.
Takže vše spolehlivě najde na Wikipedii a stačí bez jakého koli www zadat jen kokcidioza drůbeže,nebo černohlavost krůt a můžete číst až do rána.
A k tomu octu-nejdříve je třeba rozlišovat kyselinu octovou a kyselinu mléčnou-co myslíte,že je pro kuřata asi tak nejvhodnější?
A když už chcete dál radit,tak je lepší opravdu prevence a kuřatům se první týdny věnovat,ono to bohužel neni jen nasypat směs a dát vodu.

Neregistrovaný uživatel

27.8.2013 18:09
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.22

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ono by to chtělo opravdu pořádně přečíst něco o kokcidioze a pak také o 8% octu-když už radíte takto.Ano jsou tu dokonalé blbosti,které se radí-jako babička atd.
To samé platí o černohlavosti krůt-kdyby si,ten kdo potřebuje o tom něco více vědět,nejdříve přečetl,jaký to je problém a proč,možná by ubylo i těch radilů.
Takže vše spolehlivě najde na Wikipedii a stačí bez jakého koli www zadat jen kokcidioza drůbeže,nebo černohlavost krůt a můžete číst až do rána.
A k tomu octu-nejdříve je třeba rozlišovat kyselinu octovou a kyselinu mléčnou-co myslíte,že je pro kuřata asi tak nejvhodnější?
A když už chcete dál radit,tak je lepší opravdu prevence a kuřatům se první týdny věnovat,ono to bohužel neni jen nasypat směs a dát vodu.

myslím,že nepotřebuji číst na Wikipedii,to o čem píši je moje práce,nikdo tady nepotřeboval poradit o prevenci v prvním týdnu života kuřat. Tady jsem vysvětlil,proč kyselé a jak souvisí s kokcidiozou,jedno je jaká kyselina,na to se také nikdo neptal.Prostě kyselé,ve formě ředěného octa vodou,tím se zamezí rozšíření kokcídií

Neregistrovaný uživatel

27.8.2013 22:13
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.191.213

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
myslím,že nepotřebuji číst na Wikipedii,to o čem píši je moje práce,nikdo tady nepotřeboval poradit o prevenci v prvním týdnu života kuřat. Tady jsem vysvětlil,proč kyselé a jak souvisí s kokcidiozou,jedno je jaká kyselina,na to se také nikdo neptal.Prostě kyselé,ve formě ředěného octa vodou,tím se zamezí rozšíření kokcídií

když si to tak od vás přečtu-no chudáci kuřata,jen nechápu proč nechcete číst skutečně odborné rady a dáváte v potaz jen to svoje a ještě napíšete takovou hovadinu,že je jedno jaká kyselina,tak snad rada pro vás-pijte pravidelně a delší dobu octovou vodu a to střídejte s kyselým mlékem.To jen pro srovnání,co to s vámi udělá-a to jste člověk,natož co to udělá s maličkým kuřátkem,máte vůbec jakous-takous představu jak vypadá vnitřek kuřátka,asi ne.A kokcidie dle vaší rady určitě nezabrzdíte,naopak přijdou později a ještě silněji-jo chce to opravdu číst a hlavně přemýšlet a z toho někdy opravdu bolí hava.Tak si dejte ten ocet ředěný vodou!!!!!!!!

Neregistrovaný uživatel

27.8.2013 22:33
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.168.253

Pánové nehádejte se, mě jednou jeden člověk "poradil" přidávat drůbeži jako takové SAVO do vody na pití...
Prý to 100 % proti kokcidioze i jiným bakteriím a dokonce to ani neublíží?
nezkoušela jsem to a ani nebudu.... ;)
co si o tom myslíte???
Dobře když je potřeba tak savem desinfikuji pítka i misky, ale poté řádně vyplachuji vodou, jinak nikdy savo slepicím neleji...

Neregistrovaný uživatel

27.8.2013 23:05
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.31.130

Další z ,,dobrých" rad - při přidávání drůbeže postříkat celé hejno voňavkou. Úplně zbytečné - slepice nemají vyvinutý čich a pro orientaci v prostředí využívají zrak, sluch a hmat.
Jeden příklad: přidala jsem do hejna, kde byly hedvábničky divoce zbarvené a bílé a wyandotky černě lemované, další bílou a nic se nedělo. Přidala jsem žlutou a všechny slepice se na ní vrhaly a klovaly ji. Rozhodující byla barva a ne zápach. Oddělila jsem všechny hedvábničky jinam a vše je OK. Změna prostředí a s ní spojený stres potlačily problém s barvou další hedvábničky. Než si zvykly na nové prostředí, zvykly si i na další barvu slepičky. Dana

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 03:27
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.22

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
když si to tak od vás přečtu-no chudáci kuřata,jen nechápu proč nechcete číst skutečně odborné rady a dáváte v potaz jen to svoje a ještě napíšete takovou hovadinu,že je jedno jaká kyselina,tak snad rada pro vás-pijte pravidelně a delší dobu octovou vodu a to střídejte s kyselým mlékem.To jen pro srovnání,co to s vámi udělá-a to jste člověk,natož co to udělá s maličkým kuřátkem,máte vůbec jakous-takous představu jak vypadá vnitřek kuřátka,asi ne.A kokcidie dle vaší rady určitě nezabrzdíte,naopak přijdou později a ještě silněji-jo chce to opravdu číst a hlavně přemýšlet a z toho někdy opravdu bolí hava.Tak si dejte ten ocet ředěný vodou!!!!!!!!

tak snad jste byl v bývalém životě kuřetem že všechno tak víte,všichni,kteří to používali a používají jsou podle vás tyrani,protože vy jste si to vyčetl na Wikopedii,jste nejfundovanější a víte všechno nejlépe.V dědství jsem míval knihu od ruského spisovatele Michaela Prišvina a bylo to o Neználkovi,Onrřej Sekora zase psal o brouku Pytlíkovi.No obě tyto postavičky také měli své pravdy a moudra. Okyselenou vodu používají i králíkáři a všichni,kteří to používáme jsme podle vás tyrani a také asi pitomci.

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 03:32
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.22

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pánové nehádejte se, mě jednou jeden člověk "poradil" přidávat drůbeži jako takové SAVO do vody na pití...
Prý to 100 % proti kokcidioze i jiným bakteriím a dokonce to ani neublíží?
nezkoušela jsem to a ani nebudu.... ;)
co si o tom myslíte???
Dobře když je potřeba tak savem desinfikuji pítka i misky, ale poté řádně vyplachuji vodou, jinak nikdy savo slepicím neleji...

Savo se ale běžně používá k ničení bakterií ve studních.Ředěné savo neni nijak škodlivé,je to jen chlor kterým se upravuje voda ve vodárnách.Nemám zkušenosti s používáním v chovu

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 05:32
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.166.118

Já se tedy do toto diskuze moc pouštět nebudu, ale kdo si myslíte, že píše Wikipedii? smajlík

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 07:09
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.34.92

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A navíc to s tím tvarohem mi poradil jeden chovatel takže na tom asi něco bude... Ale jak říkám vláken tu je dost stačí hledat.

Chovatel jako vy? Cucate si tu argumenty z prstu.Vzdyt vy nepotrebujete nic cist. Presne pred takovymi radily jsem timto vlaknem ctel varovat ty ostatni.

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 07:35
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.168.253

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Savo se ale běžně používá k ničení bakterií ve studních.Ředěné savo neni nijak škodlivé,je to jen chlor kterým se upravuje voda ve vodárnách.Nemám zkušenosti s používáním v chovu

to samozřejmě vím, jen mě zarazilo dávat to pipkám...to už je budu radši ládovat zbytky mléka.... ;)

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 07:56
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.94.254

Pane chovateli prosim vas z ceho berete informace vy kdyz to tak perfektne vite?Okyseleni zaludku tedy neni prevence proti kokci?To uz aby se v tom cert vyznal.

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 08:29
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.233.73

Boze, kysele prostredi v zazivacim
traktu brani "usazeni" kokcidii. Ne
mnozeni, ocet je ani nezabiji, je to pro
ne neni to spravne misto pro
uhnizdeni a tim i mnozeni a
propuknuti nemoci. Je jedno, zda je toho dosazeno octem,
kys.mlecnou ci citronovou, musi byt
rozumne redeni. Tvaroh je prima zdroj
bilkovin, ale na tohle nestaci, byl by
potreba kefir, kys.mleko a pod.

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 09:06
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.85.98

Stačí si přečíst poslední článek v sekci zde na iFauně, kde se o tom také píše.

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 09:16
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.94.254

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Boze, kysele prostredi v zazivacim
traktu brani "usazeni" kokcidii. Ne
mnozeni, ocet je ani nezabiji, je to pro
ne neni to spravne misto pro
uhnizdeni a tim i mnozeni a
propuknuti nemoci. Je jedno, zda je toho dosazeno octem,
kys.mlecnou ci citronovou, musi byt
rozumne redeni. Tvaroh je prima zdroj
bilkovin, ale na tohle nestaci, byl by
potreba kefir, kys.mleko a pod.

Ja ted jen doufam, ze to neni reakce na muj prispevek a ze naopak byl pochopen.

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 09:26
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.42.188

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pane chovateli prosim vas z ceho berete informace vy kdyz to tak perfektne vite?Okyseleni zaludku tedy neni prevence proti kokci?To uz aby se v tom cert vyznal.

Informace beru z knizek z internetu atd. Cpat do kurat ocet je blbost kyseliny reaguji v organizmu s vapnikem tim se neutralizuji tak okyseleni zaludku nula nula nic kdyz uz ten organizmus nema vapnik z vnejsiho zdroje bere ho z kostry nasledky jsou krive prsni kosti lamavost kosti krivice atd. Nejsem proti podavani mlecnych vyrobku zdroj bilkovin vapniku fosforu a udrzeni zdrave mikroflory v zazivacim traktu to beru.Prevenci proti kokci je cistota vody krmiva a odchoven nechovat kurata s dospelou drubezi. A jako nejlepsi prevenci vidim vychovani chovneho kmenu prirozene odolneho.
Je to cesta ne na jeden rok ale na nekolik let a funguje to. Bohuzel to neni. cesta pro toho kdo kupuje slepice nebo kurata. Kdyz budete nechavat jenom zdrava a silna kurata a ty u kterych se obevi naznak nemoci vyradite behem nekolika sezon si vychovate kmen kde ztraty budou minimalni.
Dam vam priklad z moji praxe chovam 2 plemena slepic jedno skoro 20 let druhy jsem si dovezl letos v zime. Lihnul a odchovaval jsem je za stejnych podminek u prvniho plemene ze 100 kurat 2 naznak na kokci u drheho kde se asi kokci lecila ze 60 kusu 12 chytlo kokci vyradil jsem je a budu tak postupovat i dalsi roky tim se dostanu k prirozene odolnym jedincum.
Jeste ktomu okyselovani myslite si ze kdyby to tak fungovalo ze by vyrobci smesi davali draha kokcidiostatika a ne treba kyselinu citronovou nebo jinou ktera je podstatne levnejsi?

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 10:15
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.233.73

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Informace beru z knizek z internetu atd. Cpat do kurat ocet je blbost kyseliny reaguji v organizmu s vapnikem tim se neutralizuji tak okyseleni zaludku nula nula nic kdyz uz ten organizmus nema vapnik z vnejsiho zdroje bere ho z kostry nasledky jsou krive prsni kosti lamavost kosti krivice atd. Nejsem proti podavani mlecnych vyrobku zdroj bilkovin vapniku fosforu a udrzeni zdrave mikroflory v zazivacim traktu to beru.Prevenci proti kokci je cistota vody krmiva a odchoven nechovat kurata s dospelou drubezi. A jako nejlepsi prevenci vidim vychovani chovneho kmenu prirozene odolneho.
Je to cesta ne na jeden rok ale na nekolik let a funguje to. Bohuzel to neni. cesta pro toho kdo kupuje slepice nebo kurata. Kdyz budete nechavat jenom zdrava a silna kurata a ty u kterych se obevi naznak nemoci vyradite behem nekolika sezon si vychovate kmen kde ztraty budou minimalni.
Dam vam priklad z moji praxe chovam 2 plemena slepic jedno skoro 20 let druhy jsem si dovezl letos v zime. Lihnul a odchovaval jsem je za stejnych podminek u prvniho plemene ze 100 kurat 2 naznak na kokci u drheho kde se asi kokci lecila ze 60 kusu 12 chytlo kokci vyradil jsem je a budu tak postupovat i dalsi roky tim se dostanu k prirozene odolnym jedincum.
Jeste ktomu okyselovani myslite si ze kdyby to tak fungovalo ze by vyrobci smesi davali draha kokcidiostatika a ne treba kyselinu citronovou nebo jinou ktera je podstatne levnejsi?

Mate castecne pravdu, jen nepocitate s velmi odlisnym metabolismem ptaku. Po podavami slabe kyseleho napoje skutecne dojde k okyseleni celeho prostredi traviciho traktu - i stolice ma kysele pH.
Jinak ovsem vrely souhlas se selekci v chovech, preventivni podavani antikokcidik (ATB a pod) je cesta do pekel.

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 10:43
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.89.14

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Informace beru z knizek z internetu atd. Cpat do kurat ocet je blbost kyseliny reaguji v organizmu s vapnikem tim se neutralizuji tak okyseleni zaludku nula nula nic kdyz uz ten organizmus nema vapnik z vnejsiho zdroje bere ho z kostry nasledky jsou krive prsni kosti lamavost kosti krivice atd. Nejsem proti podavani mlecnych vyrobku zdroj bilkovin vapniku fosforu a udrzeni zdrave mikroflory v zazivacim traktu to beru.Prevenci proti kokci je cistota vody krmiva a odchoven nechovat kurata s dospelou drubezi. A jako nejlepsi prevenci vidim vychovani chovneho kmenu prirozene odolneho.
Je to cesta ne na jeden rok ale na nekolik let a funguje to. Bohuzel to neni. cesta pro toho kdo kupuje slepice nebo kurata. Kdyz budete nechavat jenom zdrava a silna kurata a ty u kterych se obevi naznak nemoci vyradite behem nekolika sezon si vychovate kmen kde ztraty budou minimalni.
Dam vam priklad z moji praxe chovam 2 plemena slepic jedno skoro 20 let druhy jsem si dovezl letos v zime. Lihnul a odchovaval jsem je za stejnych podminek u prvniho plemene ze 100 kurat 2 naznak na kokci u drheho kde se asi kokci lecila ze 60 kusu 12 chytlo kokci vyradil jsem je a budu tak postupovat i dalsi roky tim se dostanu k prirozene odolnym jedincum.
Jeste ktomu okyselovani myslite si ze kdyby to tak fungovalo ze by vyrobci smesi davali draha kokcidiostatika a ne treba kyselinu citronovou nebo jinou ktera je podstatne levnejsi?

znate tohle?

ACIDOMID - Tekutý přípravek do napájecí vody pro drůbež.

Vyvážený poměr minerálních látek stimulujících metabolismus a zvyšujících imunitu organismu.
Do krmné dávky drůbeže dále dodává organické kyseliny a jako jediný přípravek svého druhu na trhu glukózu.

Organické kyseliny okyselují napájecí vodu a tím ji zároveň konzervují a stabilizují - nedochází v ní k nežádoucímu rozvoji patogenních bakterií a plísní.
ACIDOMID svým složením také zvyšuje odolnost proti jiným než bakteriálním chorobám (jako např. kokcidióze).
Organické kyseliny jsou lehce stravitelné a v organismu využité jako zdroj energie.

ACIDOMID redukuje potíže zažívacího traktu, zlepšuje stravitelnost bílkovin a minerálních látek.
Má silný antibakteriální účinek jak v krmivu, tak i ve střevě.
Snižuje rizika průjmového onemocnění, má vliv na aktivitu enzymů a zlepšuje konverzi živin.
Ve výživě nosnic doporučujeme pravidelně používat také OPTIMIN pro nosnice, který udržuje vyrovnanou hladinu minerálních látek v organismu a podporuje pravidelnou snůšku.

Složení: minerální látky, organické kyseliny (mravenčí, propionová, mléčná, octová,citronová), kyselina L-askorbová, glukóza a další účinné látky.

Krmný návod: podává se do napájecí vody v množství 10 ml na 1 litr napájecí vody.
___________________________________________________________________________

Kdyz si k nemu privonite, tak co citite? Ze by ocet? Ocet je jen levnejsi nahrazka ACIDOMIDusmajlík

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 11:10
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.78.37

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chovatel jako vy? Cucate si tu argumenty z prstu.Vzdyt vy nepotrebujete nic cist. Presne pred takovymi radily jsem timto vlaknem ctel varovat ty ostatni.

A co ještě smajlíksmajlík !!?

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 11:31
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.94.254

Ano acidomid, byl jste rychlejsi.Asi to nebude nahoda ze je kyselej.Nikdo proboha nepise, ze se tem kuratum leje cistej ocet primo z flasky.Podle tech babickovskejch rad jak to tady nazyvate, je to cca polevkova lzice na litr.Lecivo v krmivu take nepouzivam, je pry moznost navyknuti a v pripade potreby opravdoveho leciva je sance na vyleceni mensi.S vyrazenim nemocnych kusu take souhlasim, ale zakladat diskuzi kvuli octu, o kterym nakonec vsichni vedi proc se sem tam muze podavat...

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 11:37
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.42.85

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
znate tohle?

ACIDOMID - Tekutý přípravek do napájecí vody pro drůbež.

Vyvážený poměr minerálních látek stimulujících metabolismus a zvyšujících imunitu organismu.
Do krmné dávky drůbeže dále dodává organické kyseliny a jako jediný přípravek svého druhu na trhu glukózu.

Organické kyseliny okyselují napájecí vodu a tím ji zároveň konzervují a stabilizují - nedochází v ní k nežádoucímu rozvoji patogenních bakterií a plísní.
ACIDOMID svým složením také zvyšuje odolnost proti jiným než bakteriálním chorobám (jako např. kokcidióze).
Organické kyseliny jsou lehce stravitelné a v organismu využité jako zdroj energie.

ACIDOMID redukuje potíže zažívacího traktu, zlepšuje stravitelnost bílkovin a minerálních látek.
Má silný antibakteriální účinek jak v krmivu, tak i ve střevě.
Snižuje rizika průjmového onemocnění, má vliv na aktivitu enzymů a zlepšuje konverzi živin.
Ve výživě nosnic doporučujeme pravidelně používat také OPTIMIN pro nosnice, který udržuje vyrovnanou hladinu minerálních látek v organismu a podporuje pravidelnou snůšku.

Složení: minerální látky, organické kyseliny (mravenčí, propionová, mléčná, octová,citronová), kyselina L-askorbová, glukóza a další účinné látky.

Krmný návod: podává se do napájecí vody v množství 10 ml na 1 litr napájecí vody.
___________________________________________________________________________

Kdyz si k nemu privonite, tak co citite? Ze by ocet? Ocet je jen levnejsi nahrazka ACIDOMIDusmajlík

To vite ze to znam a neverim.Je to pekny ze jste tu zkopiroval navod ale kdyz uz chci neco prodavat tak nato nenapisu ze je to k nicemu.Nechapu proc pridavat hroznovy cukr to je ta glukoza raddi pridam zelene krmeni v tom ho je dostatek a obsahuje i jine cenne latky je zadarmo.
Doporucuji tam optimin to je zase roztok co obsahuje rozpustne soli vapniku fosforu aby se ta kyselost vyrovnala.Zase radsi pridam mladou vojtesku jetel skorapky vapeny grit taky skoro zdarma a je to prirodni fosfor dodam ve srotech obilovin nebo otrubach.Vetsinu enzimu si dovede drubez vyprodukovat sama ty nemusim resit.
Kdyz mam zdravou a prirozene odolnou drubez proc do ni cpat horem dolem chemii.
Nepletu si fungovani drubeziho traveni oni ty kyseliny a zasady funguji stejne jak v zaludku nebo ve zkumavce to je jednoducha chemie pri michani kyseliny a zasady vznikne pokud si dobre pamatuji voda kyslicnik uhlicity a nejaka sul ta se lisi podle pouzitych surovin.

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 13:05
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.89.14

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To vite ze to znam a neverim.Je to pekny ze jste tu zkopiroval navod ale kdyz uz chci neco prodavat tak nato nenapisu ze je to k nicemu.Nechapu proc pridavat hroznovy cukr to je ta glukoza raddi pridam zelene krmeni v tom ho je dostatek a obsahuje i jine cenne latky je zadarmo.
Doporucuji tam optimin to je zase roztok co obsahuje rozpustne soli vapniku fosforu aby se ta kyselost vyrovnala.Zase radsi pridam mladou vojtesku jetel skorapky vapeny grit taky skoro zdarma a je to prirodni fosfor dodam ve srotech obilovin nebo otrubach.Vetsinu enzimu si dovede drubez vyprodukovat sama ty nemusim resit.
Kdyz mam zdravou a prirozene odolnou drubez proc do ni cpat horem dolem chemii.
Nepletu si fungovani drubeziho traveni oni ty kyseliny a zasady funguji stejne jak v zaludku nebo ve zkumavce to je jednoducha chemie pri michani kyseliny a zasady vznikne pokud si dobre pamatuji voda kyslicnik uhlicity a nejaka sul ta se lisi podle pouzitych surovin.

jojo hydroxid + kyselnina = sul a voda, je to preci neutralizacesmajlík

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 13:10
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.236.99

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To vite ze to znam a neverim.Je to pekny ze jste tu zkopiroval navod ale kdyz uz chci neco prodavat tak nato nenapisu ze je to k nicemu.Nechapu proc pridavat hroznovy cukr to je ta glukoza raddi pridam zelene krmeni v tom ho je dostatek a obsahuje i jine cenne latky je zadarmo.
Doporucuji tam optimin to je zase roztok co obsahuje rozpustne soli vapniku fosforu aby se ta kyselost vyrovnala.Zase radsi pridam mladou vojtesku jetel skorapky vapeny grit taky skoro zdarma a je to prirodni fosfor dodam ve srotech obilovin nebo otrubach.Vetsinu enzimu si dovede drubez vyprodukovat sama ty nemusim resit.
Kdyz mam zdravou a prirozene odolnou drubez proc do ni cpat horem dolem chemii.
Nepletu si fungovani drubeziho traveni oni ty kyseliny a zasady funguji stejne jak v zaludku nebo ve zkumavce to je jednoducha chemie pri michani kyseliny a zasady vznikne pokud si dobre pamatuji voda kyslicnik uhlicity a nejaka sul ta se lisi podle pouzitych surovin.

Nepsala jsem, ze si pletete, ale ze nepocitate s odlisnym metabolismem, coz je rozdil. Navic, kde se v travicim traktu ptaku micha kyselina se zasadou? Chemii si pamatujetd dobre, ted jeste ten metabolismus a domluvime se :)

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 13:37
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.42.85

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nepsala jsem, ze si pletete, ale ze nepocitate s odlisnym metabolismem, coz je rozdil. Navic, kde se v travicim traktu ptaku micha kyselina se zasadou? Chemii si pamatujetd dobre, ted jeste ten metabolismus a domluvime se :)

Jak si predstavujete ze to probiha potrava i voda jde nejdriv do volete tam se natravi nabobtna tak kure sezere treba michanici s nutrimixem ktery obsahuje vetsinu vapniku coz je ta zasada potom se jde napit treba vody s octem a uz ve voleti vznika reakce jak tu nekdo napsal neutralizace asi nebude dokonala aby zmenila slozeni vseho toho vapniku nejaky zbyde a ty sole co vzniknou budou take vapenate jde o to jak budou pro kure vyuzitelne tak proc je rozkladat kyselinou kdyz by mely byt v nejlepe vstrebatelnem stavu uz v pripravku ktery koupim.

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 13:54
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.89.14

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak si predstavujete ze to probiha potrava i voda jde nejdriv do volete tam se natravi nabobtna tak kure sezere treba michanici s nutrimixem ktery obsahuje vetsinu vapniku coz je ta zasada potom se jde napit treba vody s octem a uz ve voleti vznika reakce jak tu nekdo napsal neutralizace asi nebude dokonala aby zmenila slozeni vseho toho vapniku nejaky zbyde a ty sole co vzniknou budou take vapenate jde o to jak budou pro kure vyuzitelne tak proc je rozkladat kyselinou kdyz by mely byt v nejlepe vstrebatelnem stavu uz v pripravku ktery koupim.

To, ze Nutrimix obsahuje vapnik nemusi znamenat to, ze se po smichani s octem musi vsechen vapnik vyloucit na soli. ACIDOMID a OPTIMIN se da kombinovat. Smichanim techto dvou roztoku dostanete kysely roztok. Jak to vim? Ted jsem to zkusil, pH metr sice nemam, ale pH papirek ano. Roztok je mirne kysely.

A ted ten Nutrimix, ktery jak rikate, je zasadity (nevim - nemam ho). Date Nutrimix (zasadu) + ACIDOMID (kyselinu) = vznikne neco, co bude KYSELE, pac kyselina octova patri mezi silne org. kyseliny a po pridani neceho zasaditeho (nesmi to byt treba konc. NaOH atd.) se pH muze zvysit, ale bude vzdy KYSELE. Kdyz se podivate na slozeni ACIDOMIDU, tak tam najdete urcite pufr - to je latka, ktera zabranuje tomu, aby se po pridani zasady do kyseliny pH zvysilo ( obracene to funguje taky). To je muj nazorsmajlík

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 14:38
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.238.34

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak si predstavujete ze to probiha potrava i voda jde nejdriv do volete tam se natravi nabobtna tak kure sezere treba michanici s nutrimixem ktery obsahuje vetsinu vapniku coz je ta zasada potom se jde napit treba vody s octem a uz ve voleti vznika reakce jak tu nekdo napsal neutralizace asi nebude dokonala aby zmenila slozeni vseho toho vapniku nejaky zbyde a ty sole co vzniknou budou take vapenate jde o to jak budou pro kure vyuzitelne tak proc je rozkladat kyselinou kdyz by mely byt v nejlepe vstrebatelnem stavu uz v pripravku ktery koupim.

uff, je mi lito, musite zmaknout aspon ty zaklady, bez toho se nehnem. Ja fakt nemam cas ani kapacitu s vami probirat jak probiha traveni obecne, natoz kalciofosfatovy metabolismus.
Ale dam voditko, schvalne v jake forme je Ca v mineralnich premixech, a jake prostredi (pH) je v zlaznatem zaludku ptaku?

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 14:38
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.166.118

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To vite ze to znam a neverim.Je to pekny ze jste tu zkopiroval navod ale kdyz uz chci neco prodavat tak nato nenapisu ze je to k nicemu.Nechapu proc pridavat hroznovy cukr to je ta glukoza raddi pridam zelene krmeni v tom ho je dostatek a obsahuje i jine cenne latky je zadarmo.
Doporucuji tam optimin to je zase roztok co obsahuje rozpustne soli vapniku fosforu aby se ta kyselost vyrovnala.Zase radsi pridam mladou vojtesku jetel skorapky vapeny grit taky skoro zdarma a je to prirodni fosfor dodam ve srotech obilovin nebo otrubach.Vetsinu enzimu si dovede drubez vyprodukovat sama ty nemusim resit.
Kdyz mam zdravou a prirozene odolnou drubez proc do ni cpat horem dolem chemii.
Nepletu si fungovani drubeziho traveni oni ty kyseliny a zasady funguji stejne jak v zaludku nebo ve zkumavce to je jednoducha chemie pri michani kyseliny a zasady vznikne pokud si dobre pamatuji voda kyslicnik uhlicity a nejaka sul ta se lisi podle pouzitych surovin.

Tak to potom jo, to už je mi to vše jasné .Samozřejmě souhlasím s tím co píšete, není nad čistou přírodu.Ale není to právě to Babičkovské co se tu odsuzuje?Prostě já to dělám tak a jinak je to špatně.Takže né že ocet nefunguje...Jsou chovatelé a chovatelé.Táta míval králíky, které kdyby alespon jednou denně nepohladil, tak by nebyl ve své kůži, i kdyby mladý mít neměli, tak to prostě byli miláčci a připoravil pro ně i nemožné.Ostatní bylo užitkové a hotovo.Zrovna tak se slepicema, někdo holt tomu věnuje co se dá a někdo to má pro užitek.Podle mne je nejlepší kompromis, užitek a zároveň koníček.Takže vaše vojtěška a pod. je super, ale neznamená že ostatní "kupované" je špatné.Někdo poctivě koupí Acidomid s tím že to je správně, jiný dá lžici octa do vody.Že okyselení trávení je v pořádku už tu napsalo myslim dost lidí, pomalu bych se začal zamýšlet nad tím jak to s tím že to je blbost doopravdy je.

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 14:41
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.89.14

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to potom jo, to už je mi to vše jasné .Samozřejmě souhlasím s tím co píšete, není nad čistou přírodu.Ale není to právě to Babičkovské co se tu odsuzuje?Prostě já to dělám tak a jinak je to špatně.Takže né že ocet nefunguje...Jsou chovatelé a chovatelé.Táta míval králíky, které kdyby alespon jednou denně nepohladil, tak by nebyl ve své kůži, i kdyby mladý mít neměli, tak to prostě byli miláčci a připoravil pro ně i nemožné.Ostatní bylo užitkové a hotovo.Zrovna tak se slepicema, někdo holt tomu věnuje co se dá a někdo to má pro užitek.Podle mne je nejlepší kompromis, užitek a zároveň koníček.Takže vaše vojtěška a pod. je super, ale neznamená že ostatní "kupované" je špatné.Někdo poctivě koupí Acidomid s tím že to je správně, jiný dá lžici octa do vody.Že okyselení trávení je v pořádku už tu napsalo myslim dost lidí, pomalu bych se začal zamýšlet nad tím jak to s tím že to je blbost doopravdy je.

smajlík

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 14:42
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.166.118

Jinak vlákno zní "hloupé rady" to je vše jen o octě?Nenašlo by se toho daleko víc a prokazatelně špatné?
Jinak mne spíše pobaví otázky, než odpovědi.
Třeba:
Jak veliká je ta a ta slepice v cm. ?
Nebo:
Kuře měří od země k hlavě 15cm.
A tak dále, vždyt všichni ví co myslím :-D

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 14:46
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.166.118

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano acidomid, byl jste rychlejsi.Asi to nebude nahoda ze je kyselej.Nikdo proboha nepise, ze se tem kuratum leje cistej ocet primo z flasky.Podle tech babickovskejch rad jak to tady nazyvate, je to cca polevkova lzice na litr.Lecivo v krmivu take nepouzivam, je pry moznost navyknuti a v pripade potreby opravdoveho leciva je sance na vyleceni mensi.S vyrazenim nemocnych kusu take souhlasim, ale zakladat diskuzi kvuli octu, o kterym nakonec vsichni vedi proc se sem tam muze podavat...

A jinak aby tu zase někdo nenapsal, že se tu všichni skrývyjí, že na autorce by nikdo tohle nepsal.Tak prosím pěkně "Skupa"
A tahle citace je moje IP z telefonu.

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 14:55
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.166.118

A ještě k té výše uvedené Wikipedii, tam totiž nikdo neodepsal kdo vlastně články tvoří.
Vím že Wikipedie je celkově uznávaná jako internetové moudro a často tomu tak i je, také se tam rád koukám, ale kdo to tam píše?...kdokoli, klidně i ten váš tolik nahoře zmiňovaný Ondřej.Je to otevřená enciklopedie, kterou může kdokoli napsat, přepsat, upravit...ale to jistě víte.

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 15:53
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.43.44

Vsechny vase pripominky si beru k srdci . Jdu nasadit lihen a udelam 3 skupiny kurat jedny budou normalne krmeny druhym budu davat ocet a tretim acidomid no a cas mi to ukaze.Tak se dozvim pravdu bez nejakeho handrkovani vysledek sem napisu. Treba me to presvedci.Praxe je praxe. Budu sledovat vyskyt kokci vyvoj kurat zdravotni stav a hlavne ty prsni kosti.Potom se mozna omluvim a vezmu zpet co jsem psal driv ne. Jak jsem psal vyse letos jsem vylihnul 160 kurat z toho byl uhyn 12 kusu na kokci bez veskerych leciv bez kapky octa . Tak vysoky uhyn pricitam hlavne tomu ze jsem dovezl nove plemeno kde nebyla provadena selekce na odolnost. Doufam ze se to dalsimi roky bude lepsit tim jak budu vyrazovat nachylne jedince.Uhyn beru ze jsem je utratil pri prvnich priznacich.
Mohl by mi nekdo kdo letos odchovaval kurata daval ocet nebo acidomid take napsat jak to bylo u neho s kokcidiozou?

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 16:10
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.238.34

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vsechny vase pripominky si beru k srdci . Jdu nasadit lihen a udelam 3 skupiny kurat jedny budou normalne krmeny druhym budu davat ocet a tretim acidomid no a cas mi to ukaze.Tak se dozvim pravdu bez nejakeho handrkovani vysledek sem napisu. Treba me to presvedci.Praxe je praxe. Budu sledovat vyskyt kokci vyvoj kurat zdravotni stav a hlavne ty prsni kosti.Potom se mozna omluvim a vezmu zpet co jsem psal driv ne. Jak jsem psal vyse letos jsem vylihnul 160 kurat z toho byl uhyn 12 kusu na kokci bez veskerych leciv bez kapky octa . Tak vysoky uhyn pricitam hlavne tomu ze jsem dovezl nove plemeno kde nebyla provadena selekce na odolnost. Doufam ze se to dalsimi roky bude lepsit tim jak budu vyrazovat nachylne jedince.Uhyn beru ze jsem je utratil pri prvnich priznacich.
Mohl by mi nekdo kdo letos odchovaval kurata daval ocet nebo acidomid take napsat jak to bylo u neho s kokcidiozou?

I pres to, co jsem psala (jen obecna fakta, nikoliv navod), vodu neokyseluji (nepocitam to, ze kuratum davam kys.mleko), nekrmim smesi, nevapnim zbesile vybehy a nesavuji napajecky, tak nemam potize s kokcidiemi :)

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 16:20
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.42.85

Dekuji vam za odpoved.Jeste jednu otazku kolik kurat odchovavate?

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 16:38
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.238.34

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dekuji vam za odpoved.Jeste jednu otazku kolik kurat odchovavate?

Letos cca 60kurat z ruznych zdroju. Vetsina pod kvocnami, neco z lihne.

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 16:53
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.22

já odchovám ročně téměř 600-700 kuřat,většina ze svých líhní,vodu okyseluji a jednou za čas namáčím napaječky a krmítka do sava,pravidelně odčervuji,kuřatům mimo směsí energi dodávám vitamín E,vakcínuji kokcidiozu,úhynulo mě letos z toho množství myslím 12 nebo nanejvýš 15 kuřat a to ve věku do týdne po vylíhnutí.

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 17:03
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.238.34

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
já odchovám ročně téměř 600-700 kuřat,většina ze svých líhní,vodu okyseluji a jednou za čas namáčím napaječky a krmítka do sava,pravidelně odčervuji,kuřatům mimo směsí energi dodávám vitamín E,vakcínuji kokcidiozu,úhynulo mě letos z toho množství myslím 12 nebo nanejvýš 15 kuřat a to ve věku do týdne po vylíhnutí.

uhyn do tydne neberu jako uhyn, ale zalezi na tom, co to je "odchoval" - do dospelosti?. Nicmene bych celkem rada vedela, jak si vase odchovy vedou v extenzivnim chovu? Nerada kupuji starsi kurata/kurice z podobnych "sterilnich" chovu, maji potize s adaptaci.

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 17:44
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.191.213

Ještě , k tolik zmiňované černohlavosti - je to sice vyčtené z Wikipedie,ptala jsem se veter. a místo Entizolu se podává FLUBENOL a i lépe eliminuje infekci než levamizol.Podává se v 3týdenních cyklech po dobu 7 dnů.Jinak se na zmíněném vláknu dočtete,jaký to začíná být problém nejen ve velkochovech,ale i v drobnochovech.Poměrně dobře je to vše vysvětleno,to samé je tam o kokcidioze.
Kdo tam články píše ,nevím,to,že se nechá tam napsat,i to jsem se ptala a není to tak jednoznačné,že by mohl psát každý.

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 18:23
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.57.1

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vsechny vase pripominky si beru k srdci . Jdu nasadit lihen a udelam 3 skupiny kurat jedny budou normalne krmeny druhym budu davat ocet a tretim acidomid no a cas mi to ukaze.Tak se dozvim pravdu bez nejakeho handrkovani vysledek sem napisu. Treba me to presvedci.Praxe je praxe. Budu sledovat vyskyt kokci vyvoj kurat zdravotni stav a hlavne ty prsni kosti.Potom se mozna omluvim a vezmu zpet co jsem psal driv ne. Jak jsem psal vyse letos jsem vylihnul 160 kurat z toho byl uhyn 12 kusu na kokci bez veskerych leciv bez kapky octa . Tak vysoky uhyn pricitam hlavne tomu ze jsem dovezl nove plemeno kde nebyla provadena selekce na odolnost. Doufam ze se to dalsimi roky bude lepsit tim jak budu vyrazovat nachylne jedince.Uhyn beru ze jsem je utratil pri prvnich priznacich.
Mohl by mi nekdo kdo letos odchovaval kurata daval ocet nebo acidomid take napsat jak to bylo u neho s kokcidiozou?

Snad nepredpokladate, ze ty lidi ten ocet pridavaji nepretrzite, kdyz tady popisujete plan vaseho troj chovu (samozrejme ze vam to verim :-D ) Tomu snad ani nejde uverit, ze by se dalo premyslet az tak.
Skupa

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 19:13
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.54.5

Víte, že byste všichni, co se tu hádáte, udělali u svých jednodenních kuřat jednorázovou aplikaci Livacoxem, tak budou hloupé rady věčně.

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 19:18
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.138.23

Z koupených násadových vajec se vyklubalo jen 1 kuře, po dokoupení stejně starých kuřátek kvočna vytřídila jinak zbarvená kuřata než její vyseděné. Vyházela je za hlavičku z hnízda a nekterá zranila do krve. Jak postupovat? Mám jí je zkusit znova podstrčit na noc? Minule je ráno vyházela.
Citovat
Odpovědět
(Vložil: Anonymní XXX.XXX.54.5 - 28.08.2013 19:10:24)
buď kvočnu opít rumem anebo se na to vykašlat a kuřata dochovat umělě za pomocí žárovky a bedny.

Tak asi tak. Díky za radu. Pojedu koupit ten Rum.

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 19:18
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.138.23

Z koupených násadových vajec se vyklubalo jen 1 kuře, po dokoupení stejně starých kuřátek kvočna vytřídila jinak zbarvená kuřata než její vyseděné. Vyházela je za hlavičku z hnízda a nekterá zranila do krve. Jak postupovat? Mám jí je zkusit znova podstrčit na noc? Minule je ráno vyházela.
Citovat
Odpovědět
(Vložil: Anonymní XXX.XXX.54.5 - 28.08.2013 19:10:24)
buď kvočnu opít rumem anebo se na to vykašlat a kuřata dochovat umělě za pomocí žárovky a bedny.

Tak asi tak. Díky za radu. Pojedu koupit ten Rum.

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 19:28
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.166.118

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Z koupených násadových vajec se vyklubalo jen 1 kuře, po dokoupení stejně starých kuřátek kvočna vytřídila jinak zbarvená kuřata než její vyseděné. Vyházela je za hlavičku z hnízda a nekterá zranila do krve. Jak postupovat? Mám jí je zkusit znova podstrčit na noc? Minule je ráno vyházela.
Citovat
Odpovědět
(Vložil: Anonymní XXX.XXX.54.5 - 28.08.2013 19:10:24)
buď kvočnu opít rumem anebo se na to vykašlat a kuřata dochovat umělě za pomocí žárovky a bedny.

Tak asi tak. Díky za radu. Pojedu koupit ten Rum.

Ano, další případ pro někoho hloupé rady, ale máte jiný nápad?
Krom toho rumu, což měl být nejspíš žert, tak má pravdu, prostě co zbylo odchovat sám...

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 23:21
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.22

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
uhyn do tydne neberu jako uhyn, ale zalezi na tom, co to je "odchoval" - do dospelosti?. Nicmene bych celkem rada vedela, jak si vase odchovy vedou v extenzivnim chovu? Nerada kupuji starsi kurata/kurice z podobnych "sterilnich" chovu, maji potize s adaptaci.

nevím jestli mám sterilní chov,vše odchovávám venku na travnatém pozemku cca 7ha.Pokud jsou kuřata schopna už být venku,přesadím je ven.To že desinfikuji napaječky a krmítka snad neznamená sterilní chov,jen si myslím,že nejsem čuně a dodržuji nějakou hygfienu u kuřat a slepic.Možná jsou zdravá proto,že nežijí v blátě z hoven na malém prostoru.A vitamím E potřebují ke zdárnému vývoji a proti kokcídiím se preventivně bráním.
Do dospělosti neodchovávám všechna nalíhnutá kuřata,prodávám v průběhu jara i léta a v současné době mám už jen ty kuřice které si nechávám do svého dalšího chovu.
Nemyslím,že se kuřice nebo slepice těžko vyrovnávají s adaptací,tím se nezabývám,možná jsou některé rozčarovány když z mého travnatého prostoru jdou k někomu na dvoreček,s tím se možná každá nechce vyrovnat a nejspíš se těžko srovnává s krmnou dávkou složenou se zbytků z kuchyně,nebo krmnou dávkou vymyšlenou kutily,protože proč by kutil nezačal vymýšlet něco lepšího než je už vymyšleno,je to kutil .

Neregistrovaný uživatel

28.8.2013 23:54
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.166.118

smajlík

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 03:47
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.239.144

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nevím jestli mám sterilní chov,vše odchovávám venku na travnatém pozemku cca 7ha.Pokud jsou kuřata schopna už být venku,přesadím je ven.To že desinfikuji napaječky a krmítka snad neznamená sterilní chov,jen si myslím,že nejsem čuně a dodržuji nějakou hygfienu u kuřat a slepic.Možná jsou zdravá proto,že nežijí v blátě z hoven na malém prostoru.A vitamím E potřebují ke zdárnému vývoji a proti kokcídiím se preventivně bráním.
Do dospělosti neodchovávám všechna nalíhnutá kuřata,prodávám v průběhu jara i léta a v současné době mám už jen ty kuřice které si nechávám do svého dalšího chovu.
Nemyslím,že se kuřice nebo slepice těžko vyrovnávají s adaptací,tím se nezabývám,možná jsou některé rozčarovány když z mého travnatého prostoru jdou k někomu na dvoreček,s tím se možná každá nechce vyrovnat a nejspíš se těžko srovnává s krmnou dávkou složenou se zbytků z kuchyně,nebo krmnou dávkou vymyšlenou kutily,protože proč by kutil nezačal vymýšlet něco lepšího než je už vymyšleno,je to kutil .

Domaci zbytky nepouzivam, smes micham ze srotu, zdroje ziv.bilkovin a min.premixu. Jen mam biochov a tam komercni smesi byt nesmi. Vybeh je zhruba 2ha, takovej hezkej "dvorecek" ;)
A vas jsem se jen ptala, evidentne netusite, jak si vase kurata vedou dal, stacilo jen odpovedet a ne kolem sebe zacit kopat. Podle IP adresy nemohu poznat, zda jsem brala kurata od vas, takze to nebylo osobni. Jen jsem konstatovala sve zkusenosti. Pokud odchovavam svou drubez, nebo 3 denni kurata, je to OK, pri koupi starsich (nedospelych) potize byvaji.

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 05:47
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.235.157

Nedopsala jsem. Mam drubez v
extenzivnim chovu, vetsina je lihnuta,
nebo odchovana kvocnou, tedy od
casneho veku v kontaktu z dospelymi.
Na tak velke plose to jde velmi dobre a
kurata si vytvori dostatecnou imunitu na bezne puvodce infekci. Nemam (a
nedelam si iluze, ze kdokoliv jiny v ext. chovu ano)
chov prosty jakychkoliv bakterii,
prvoku a pod. Jen mam silne slipky a
tak nepropukne nemoc, nedojde k
pomnozeni. Pokud privezu nedospelou drubez (z chovu plneho
desinfekce, smesi s kokcidiostatiky a
podobnych opatreni), casto je bez
dostatecne imunity a onemocni. Takze
tak.

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 07:29
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.31.130

Při koupi starších kuřat nejde o to, že by neměla dostatečnou imunitu, ale vlivem stresu ze změny místa a silného infekčního tlaku neznámých virů a bakterií kuřata onemocní. Mají imunitu na jim známé nemoci. Proto se doporučuje dát nová zvířata do karantény a po cca 6 týdnech je přidat do hejna. Dana

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 08:22
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.42.85

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Snad nepredpokladate, ze ty lidi ten ocet pridavaji nepretrzite, kdyz tady popisujete plan vaseho troj chovu (samozrejme ze vam to verim :-D ) Tomu snad ani nejde uverit, ze by se dalo premyslet az tak.
Skupa

Nevim proc neverite ja si do krku neseru casu a penez mam dost budu se tim bavit akorat misto slepic pouziju krepelky bude to rychlejsi uz jsem u kamose zamluvil 90 jeno denich kurat .Pokus zacnu pristi tyden od stredy kdy pro ne jedu.

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 09:24
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.102.21

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevim proc neverite ja si do krku neseru casu a penez mam dost budu se tim bavit akorat misto slepic pouziju krepelky bude to rychlejsi uz jsem u kamose zamluvil 90 jeno denich kurat .Pokus zacnu pristi tyden od stredy kdy pro ne jedu.

Hm, ale k tomu podstatnemu nic nenapisete.Je to jako s chlasten, kdyz si date koralku v sobotu v hospode a nebobo budete lejt den co den, tak to bude po case nejspis znat.Nikdo z tech lidi, alespon myslim, nedela z tech kurat octove alkace smajlík !! Podle toho tedy ten svuj pokus zaridte.

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 09:38
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.46.216

To je jasny ze do nich nebudu lejt ocet furt projdu si i faunu najdu si davkovani a podle toho to budu davat na i faune to budu hledat protoze v knihach co mam odrubezi doma od roku vydani 1915- podnesek jsem nic o octu a kuratech nenasel na acidomidu je snad navod.

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 09:40
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.235.150

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Při koupi starších kuřat nejde o to, že by neměla dostatečnou imunitu, ale vlivem stresu ze změny místa a silného infekčního tlaku neznámých virů a bakterií kuřata onemocní. Mají imunitu na jim známé nemoci. Proto se doporučuje dát nová zvířata do karantény a po cca 6 týdnech je přidat do hejna. Dana

Karantena je samozrejma (2mesicni), se stresem se pocita. Potize zacnou po karantene a po nejake dobe od zarazeni zvirat do hejna.
Mam zkratka takovou zkusenost, a tak holt uz kuricky/kohoutky nekupuji, bud dospele (kde uz je imunita hotova), nebo odchovavam a imunitu si buduji doma.

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 10:18
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.102.21

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je jasny ze do nich nebudu lejt ocet furt projdu si i faunu najdu si davkovani a podle toho to budu davat na i faune to budu hledat protoze v knihach co mam odrubezi doma od roku vydani 1915- podnesek jsem nic o octu a kuratech nenasel na acidomidu je snad navod.

Parada, tak jeste by to chtelo nejakou dozorci radu :-D A hlavne pak taky napiste, jak velke jsou v cm. od zeme k hlave :-D smajlík

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 10:59
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.46.216

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Parada, tak jeste by to chtelo nejakou dozorci radu :-D A hlavne pak taky napiste, jak velke jsou v cm. od zeme k hlave :-D smajlík

A nechtel by jste tu dozorci radu delat vy ? Jinej takovej odbornik na drubez se tezko bude hledat vzdyt dokazete dovezt slepice z auta az domu a pritom vam zadna nechcipne. To je hone mistra drubezare. Sbal si veci do skoly at ti nic nechybi pan ucitel by se zlobil.
Tak ahoj

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 11:13
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.102.21

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A nechtel by jste tu dozorci radu delat vy ? Jinej takovej odbornik na drubez se tezko bude hledat vzdyt dokazete dovezt slepice z auta az domu a pritom vam zadna nechcipne. To je hone mistra drubezare. Sbal si veci do skoly at ti nic nechybi pan ucitel by se zlobil.
Tak ahoj

Takze za prve, ja se rozhodne za odbornika nepovazuji.
Za druhe, bavim se tu s lidma slusne a nikoho tu neurazim.
za treti, kdyz teda machrovat tak ok
Takze, nevedel jsem ze si tikame a pan ucitel se rozhodne zlobit nebude, syn ma totiz vse perfektne pripravene ty duležitej!!!

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 11:53
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.46.216

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Takze za prve, ja se rozhodne za odbornika nepovazuji.
Za druhe, bavim se tu s lidma slusne a nikoho tu neurazim.
za treti, kdyz teda machrovat tak ok
Takze, nevedel jsem ze si tikame a pan ucitel se rozhodne zlobit nebude, syn ma totiz vse perfektne pripravene ty duležitej!!!

Kdo seje vitr sklizi bouri

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 12:24
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.36.80

Mám slepičky krmit, nebo jim na bio vajíčka na prodej stačí to,
co si nahrabou a najdou na zahrádce ve výběhu? Děkuji.
A jak v zimě, to toho asi moc nenajdou, že? Děkuji.

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 12:30
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.102.21

No to musel byt primo uragan.Cim ze jsem se to provinil?Tim ze tu pisu o tom jak lidi nedavaj ocet porad a v ja nevim jakej davce?Ze tim padem nesouhlasim s tim co by to melo s tema kuratama delat?Ochutnal jste nekdy polevkovou lzici octa v litru vody?primo zirava zalezitost co.Neni nahodou to domaci zkysle krmivo ze zbytku domacnosti jeste horsi?tomu se jenom ale rika kvalitni domaci strava, jeste pokud mozno s kyblem namoceneho a zkysleho peciva a chleba.Mohl jsem se. ake provinit tim, ze souhlasim s vakcinaci, protoze to na na faune take desne odsuzovano.Docetl jsem se tu jak je spatnej i ten acidomid, jak se da nahradit tím a tamto zase necim jinym prirodnim.Ne vsichmi maj stejne moznosti.Kazdy tu prosazuje svuj nazor i kdyz ne zrovna dobry, nemuze to tedy byt i v pripade tech co tu tak brumlaji?Proste vojteska je vojteska a nic nad ni neni, vsechno jinak je spatne ze.
Skupa

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 12:41
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.83.73

Trochu mě překvapuje literatura od r-.1915 a nikde není zmínka o PREVENCI!!! proti pomnožení kokcidií pomocí nejlépe jablečného octa? Tomu se ani nechce věřit.

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 12:53
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.102.21

Takze nikde neni "v literaturach" napsano o okyselovani?

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 13:20
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.70.117

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám slepičky krmit, nebo jim na bio vajíčka na prodej stačí to,
co si nahrabou a najdou na zahrádce ve výběhu? Děkuji.
A jak v zimě, to toho asi moc nenajdou, že? Děkuji.

Jsme v tématu hloupé rady. Tak jde o to co chcete slyšet.

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 13:22
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.32.185

Opravdu jsem tam nic takoveho nenasel. Nezminuje se o tom ani p. Otakar Dvorak v knize vydane po 2 svetove valce bohuzel ted jsem v praci tak vecer kouknu co tam otom pisou a hodim to sem

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 13:32
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.102.21

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Opravdu jsem tam nic takoveho nenasel. Nezminuje se o tom ani p. Otakar Dvorak v knize vydane po 2 svetove valce bohuzel ted jsem v praci tak vecer kouknu co tam otom pisou a hodim to sem

Dobre a znamena to tedy, ze kdyz to tam neni, ze to tak teda nemuze byt?

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 14:58
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.33.182

Takjak jsem slibil ta pisu .Bila uplavice drubeze .Prichazi u vsech druhu drubeze a objevuje se v teple dobe rocni v rzsahu az nakazovem.Pricinou jeji jest kokcidium( mala ziva bytost) a vznika nakazenimkrmivem nebo pitnou vodou .Prujem jest veliky a mimo to se objevuji i skleslost zizen nechut k zradlu slintani spavost a zbarveni hrebene . Lejno jest hlenovite az krvave .Smrt nastane ve 2-4 dnech Umrtnost kolisa mezi 60-70%.Osetrovani slibuje nam jen malo dobrych vysledku. Davame casteji 0,006-0,01 g kalomelu nebo nekolik kapek ricinoveho oleje se2-3 kapkami oleje terpentinoveho. Mimo to davame 0,15 roztok zelene skalice jako napoj.
Dobrych vysledku muzeme take docilit podavanim 0,3-2 g sirnatanu sodneho do pitne vody
Homöopatie dava Mercur.solub.6., 1-2 zrnicka, avsak vysledek jest velice pochybny.
Jak jsem koupil tak pisu
Kniha se jmenuje Nový zpusob leceni zvirat omlouvam se je vydana az po valce ale ty prvni.
V kapitole o krmeni ruzne navody ale o octu ani slovicko.
Pohledam tu knizku z obdobi po druhy svetovy a zase to sem pisnu .

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 15:03
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.166.118

Když to tedy čtu, není tam v té knize z r.1915 slovíčko ani o okyselování.
Trošku to nadsadím, ale zeměkoule také přece v žádném případě nebyla kulatá smajlík

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 15:36
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.166.118

Popravdě by mi zajímal názor paní DANY jak je to s okyselováním byt například octem, při čtení jejich příspěvků, je zřejmé, že tato dáma přesní ví co a o čem píše.Nejen s okyselováním, ale i s nebezpečím octa v malém množtví ve vedě.
A hlavně, já tady netvrdím že to léčí, ale domnívám se, že to je možnost prevece.Zdůrazňuji domnívám...a né že to někomu nutím jako pravdu.Stále se ptám na to proč, argumenty, atd...místo toho se dozvím že si pomálu ve čtyřiceti mám jít připravit věci do školy..
Skupa

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 16:10
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.32.185

Tak beru ty veci do skoly zpatky. Dejte sem neco z nejaky odborny knizky o drubezi kde se to okyselovani doporucuje ja jich mam docela dost a ani v jedny jsem otom nic necet.Neberu texty z i fauny a navod z acidomidu. Jenom jedn citat nazev knihy a autora. To bude stacit

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 16:28
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.166.118

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak beru ty veci do skoly zpatky. Dejte sem neco z nejaky odborny knizky o drubezi kde se to okyselovani doporucuje ja jich mam docela dost a ani v jedny jsem otom nic necet.Neberu texty z i fauny a navod z acidomidu. Jenom jedn citat nazev knihy a autora. To bude stacit

A myslíte že vše v těch knihách musí být?
Je plno věcí co se dělá a funguje a nikde to psané není.Nemyslím že je potřeby je uvádět.

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 19:57
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.235.150

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Takjak jsem slibil ta pisu .Bila uplavice drubeze .Prichazi u vsech druhu drubeze a objevuje se v teple dobe rocni v rzsahu az nakazovem.Pricinou jeji jest kokcidium( mala ziva bytost) a vznika nakazenimkrmivem nebo pitnou vodou .Prujem jest veliky a mimo to se objevuji i skleslost zizen nechut k zradlu slintani spavost a zbarveni hrebene . Lejno jest hlenovite az krvave .Smrt nastane ve 2-4 dnech Umrtnost kolisa mezi 60-70%.Osetrovani slibuje nam jen malo dobrych vysledku. Davame casteji 0,006-0,01 g kalomelu nebo nekolik kapek ricinoveho oleje se2-3 kapkami oleje terpentinoveho. Mimo to davame 0,15 roztok zelene skalice jako napoj.
Dobrych vysledku muzeme take docilit podavanim 0,3-2 g sirnatanu sodneho do pitne vody
Homöopatie dava Mercur.solub.6., 1-2 zrnicka, avsak vysledek jest velice pochybny.
Jak jsem koupil tak pisu
Kniha se jmenuje Nový zpusob leceni zvirat omlouvam se je vydana az po valce ale ty prvni.
V kapitole o krmeni ruzne navody ale o octu ani slovicko.
Pohledam tu knizku z obdobi po druhy svetovy a zase to sem pisnu .

Akorat si autor spletl 2 choroby. Bila uplavice = pulorova nakaza = salmoneloza, tedy puvodce neni kokcidie, ale salmonela. A na tu kys. prostredi neucinkuje. Popis take sedi na "pulorku", lecba take.

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 20:15
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.35.244

Co se tyce knih tak v nich urcite vsechno moudro sveta nebude ale aspon je pisou odbornici co v chovu drubeze neco dokazali a dost toho zkouseli v praxi ze by takovej objev v chovu drubeze jako je prevence kokcidiozy pomoci octa zatajily to se mi nezda.
Co se tyka acidomidu prodejce potrebuje prodavat tak se udela neco co nikdo jiny nevyrabi udela se reklama a lidi kupujou .Mate snad dost prikladu zazracny caje nebo pilule hrnce ruznej podobnej smejd
Snad toho tak moc nechci jenom jeden citat z nejaky knizky a jmeno autora ktery toto doporucuje.

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 20:31
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.35.244

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Akorat si autor spletl 2 choroby. Bila uplavice = pulorova nakaza = salmoneloza, tedy puvodce neni kokcidie, ale salmonela. A na tu kys. prostredi neucinkuje. Popis take sedi na "pulorku", lecba take.

Pricinou jeji jest kokcidium.
Psano jest.

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 20:33
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.166.118

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co se tyce knih tak v nich urcite vsechno moudro sveta nebude ale aspon je pisou odbornici co v chovu drubeze neco dokazali a dost toho zkouseli v praxi ze by takovej objev v chovu drubeze jako je prevence kokcidiozy pomoci octa zatajily to se mi nezda.
Co se tyka acidomidu prodejce potrebuje prodavat tak se udela neco co nikdo jiny nevyrabi udela se reklama a lidi kupujou .Mate snad dost prikladu zazracny caje nebo pilule hrnce ruznej podobnej smejd
Snad toho tak moc nechci jenom jeden citat z nejaky knizky a jmeno autora ktery toto doporucuje.

Tak s tím že trh je pln šmejdů s tím s vámi naprosto souzhlasim...
Všude se píše o okyselování, nejen u drůbeže, ale třeba u králíků, ovšem není to v knihách, takže to tak být nemůže.
Bohužel z knížky vám žádný citát nenapíšu, jak sám říkáte, máte jich plno a v žádné nic.

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 20:49
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.166.118

Sice jde o enteritidu, ale podstatné je, že okyselování, takže to nejspíš opravdu tak nebezpečné nebude, když to píše již zmiňovanáWiki která přece nelže
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Léčebně i preventivně lze aplikovat řadu antimikrobiálních látek; nejhodnější je vycházet z výsledků testů citlivosti.
Preventivní opatření jsou obdobná jako při ulcerativní enteritidě ptáků. Z dalších opatření, která ale vykazují variabilní účinnost, jsou používány - odstranění rybí moučky z KS, aplikace probiotik (Lactobacillus acidophilus a Streptococcus faecium), medikace krmiv (Zn-bacitracin, avoparcin, linkomycin) nebo okyselení střevního traktu (ocet, kyselina mravenčí). V ohrožených oblastech se doporučuje bakteriologická kontrola krmiva a podestýlky.

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 21:01
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.166.118

Něco od plivníka...

http://kralik.plivnik.cz/kokcidioza.html

Pokud se lék podává v pitné vodě, králíci by neměli mít v době léčby jiný zdroj pití a neměli by dostávat nic šťavnatého (ideální je jen seno), aby byla zaručena co největší spotřeba léčebného nápoje. Přípravek by měl být namíchán čerstvý, aby byla zajištěna jeho dostatečná účinnost. Řada chovatelů také nedoporučuje souběžné podávání léčiva a okyselovadel (Rabitin, Acidomid, ocet). Dle MVDr. Vokouna by se králík neměl přeléčovat častěji než jednou za 4-6 týdnů, jinak hrozí vznik rezistence, případně trávicí problémy.
Samozřejmou součástí léčby by měla být hygiena kotců – je nutno pravidelně odstraňovat kontaminovanou podestýlku z dosahu léčených králíků a provést dezinfekci.

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 21:02
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.229.155

Octomilové a obhájci octa,už jste někdy slyšeli nebo dokonce viděli jak jdou krásně kosti(nejen ony) drůbeže a u kuřat ve vývinu do háje?? Jak krásně odbourává vápník který je u drůbeže tak důležítý?
Jak krásně to poznamená budoucí nosnice?
No co má ta drůbež dělat když nic jiného k napájení nemá!!!
Neznalost a hloupé rady to je celý ocet!
....já ho dávám v malých dávkách léta a nic se jim neděje ...blablabla to bude hromada tady takových reakcísmajlík

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 21:05
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.166.118

A vy znáte někoho kdo to dává neustále?

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 21:16
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.197.182

Dlouhá a vlastně zbytečná diskuze ale přispěju jelikož okyselování je nebo bylo i pro mě otazníkem. Konzultoval jsem to s odborným veterinářem na ptáky který dlouho pracoval v drůbežárně takže má i praxi. Mě doporučil Acidomit který není špatný ale během sezóny bych na něm projel majlant takže ocet skvělá náhrada a vůbec by se mu nebránil a to jsou jeho slova. Jako náhrada jablečný ocet který dávkuju stejně jako acidomit 10ml na 1l vody nebo obyčejný ocet lihový 5ml na 1l vody. Jinak pravil že ve velkochovech se voda okyselovala kys. mravenčí jako nejlevnější a nejsnažší aplikace do automatických napaječek. Také jsem někde našel zmínku okyselování kyselinou citrónovou ale nebylo dávkování. Ještě podotknu že toto není léčba ale prevence proti množení kokcídie a snad čístečně i salmonele. Toď zkušenost má a jen předená jak byla nakoupenásmajlík

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 21:21
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.166.118

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dlouhá a vlastně zbytečná diskuze ale přispěju jelikož okyselování je nebo bylo i pro mě otazníkem. Konzultoval jsem to s odborným veterinářem na ptáky který dlouho pracoval v drůbežárně takže má i praxi. Mě doporučil Acidomit který není špatný ale během sezóny bych na něm projel majlant takže ocet skvělá náhrada a vůbec by se mu nebránil a to jsou jeho slova. Jako náhrada jablečný ocet který dávkuju stejně jako acidomit 10ml na 1l vody nebo obyčejný ocet lihový 5ml na 1l vody. Jinak pravil že ve velkochovech se voda okyselovala kys. mravenčí jako nejlevnější a nejsnažší aplikace do automatických napaječek. Také jsem někde našel zmínku okyselování kyselinou citrónovou ale nebylo dávkování. Ještě podotknu že toto není léčba ale prevence proti množení kokcídie a snad čístečně i salmonele. Toď zkušenost má a jen předená jak byla nakoupenásmajlík

Huráááá smajlík
Víte, mne na tom také tak nějak nezáleží, ale tak když diskuze smajlík
A další věcí je to, že jsou tu odsuzovány ti, kteří něco tvrdí protože to tak není, jenomže ty co to odsuzují, dělaj vlastně to samé, tvrdí zase to své a není nad jejich názor.
Jinak by mi zajímalo, kde najednou jsou ti, co s octem souhlasí, normálně to píše každej druhej....

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 21:24
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.166.118

odborným veterinářem na ptáky který dlouho pracoval v drůbežárně takže má i praxi.

Doufám, že je to dostatečný vzdělání, přece jen to není tvůrce knihy z roku 1915

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 21:59
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.197.182

Je to dlouho praktikující vetrinář, jako specializaci má ptactvo je také sám dlouholetým chovatelem exotického ptactva tak asi ví o čem mluví. Jinak jeho voliéry jsem viděl takže důkaz místo kecůsmajlík

Neregistrovaný uživatel

29.8.2013 23:36
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.32.43

Kokcída je prevít a věčně diskutované téma,přečetl jsem co se dá a ne jen tak obyč. články.Přispěji sem trochou do mlýna.
Články -výtah o kokcidě a lékách-použijte překladač
Institute for Animal Health, Compton Laboratory, Compton Nr Newbury, Berks RG20 7NN, UK. shirley@bbsrc.ac.uk
Abstract

Studies on the biology of the avian species of Eimeria are currently benefiting from the availability of a comprehensive sequence for the nuclear genome of Eimeria tenella. Allied to some recent advances in transgenic technologies and genetic approaches to identify protective antigens, some elements are now being assembled that should be helpful for the development of a new generation of vaccines. In the meantime, control of avian coccidiosis by vaccination represents a major success in the fight against infections caused by parasitic protozoa. Live vaccines that comprise defined populations of oocysts are used routinely and this form of vaccination is based upon the long-established fact that chickens infected with coccidial parasites rapidly develop protective immunity against challenge infections with the same species. Populations of wild-type Eimeria parasites were the basis of the first live vaccines introduced around 50 years ago and the more recent introduction of safer, live-attenuated, vaccines has had a significant impact on coccidiosis control in many areas of the world. In Europe the introduction of vaccination has coincided with declining drug efficacy (on account of drug resistance) and increasing concerns by consumers about the inclusion of in-feed medication and prospects for drug residues in meat. The use of attenuated vaccines throughout the world has also stimulated a greater interest in the vaccines that comprise wild-type parasites and, during the past 3 years worldwide, around 3x10(9) doses of each type of vaccine have been used. The need for only small numbers of live parasites to induce effective protective immunity and the recognition that Eimeria spp. are generally very potent immunogens has stimulated efforts to develop other types of vaccines. None has succeeded except for the licensing, within several countries in 2002, of a vaccine (CoxAbic vaccine; Abic, Israel) that protects via the maternal transfer of immunoglobulin to the young chick. Building on the success of viral vaccines that are delivered via the embryonating egg, an in ovo coccidiosis vaccine (Inovocox, Embrex Inc.) is currently in development. Following successful field trials in 2001, the product will be ready for Food and Drug Administration approval in 2005 and a manufacturing plant will begin production for sale in late 2005. Limited progress has been achieved towards the development of subunit or recombinant vaccines. No products are available and studies to identify potential antigens remain compromised by an absence of effective in vitro assays that correlate with the induction of protective immunity in the host. To date, only a relatively small portfolio of molecules has been evaluated for an ability to induce protection in vivo. Although Eimeria are effective immunogens, it is probable that to date none of the antigens that induce potent protective immune responses during the course of natural infection has been isolated.

Vaccination as a control strategy against the coccidial parasites Eimeria, Toxoplasma and Neospora.
Innes EA, Vermeulen AN.
Source

Moredun Research Institute, Pentlands Science Park, Edinburgh EH26 OPZ, UK. lee.innes@moredun.ac.uk
Abstract

The protozoan parasites Eimeria spp. Toxoplasma gondii and Neospora caninum are significant causes of disease in livestock worldwide and T. gondii is also an important human pathogen. Drugs have been used with varying success to help control aspects of these diseases and commercial vaccines are available for all three groups of parasites. However, there are issues with increasing development of resistance to many of the anti-coccidial drugs used to help control avian eimeriosis and public concerns about the use of drugs in food animals. In addition there are no drugs available that can act against the tissue cyst stage of either T. gondii or N. caninum and thus cure animals or people of infection. All three groups of parasites multiply within the cells of their host species and therefore cell mediated immune mechanisms are thought to be an important component of host protective immunity. Successful vaccination strategies for both Eimeria and Toxoplasma have relied on using a live vaccination approach using attenuated parasites which allows correct processing and presentation of antigen to the host immune system to stimulate appropriate cell mediated immune responses. However, live vaccines can have problems with safety, short shelf-life and large-scale production; therefore there is continued interest in devising new vaccines using defined recombinant antigens. The major challenges in devising novel vaccines are to select relevant antigens and then present them to the immune system in an appropriate manner to enable the induction of protective immune responses. With all three groups of parasites, vaccine preparations comprising antigens from the different life cycle stages may also be advantageous. In the case of Eimeria parasites there are also problems with strain-specific immunity therefore a cocktail of antigens from different parasite strains may be required. Improving our knowledge of the different parasite transmission routes, host-parasite relationships, disease pathogenesis and determining the various roles of the host immune response being at times host-protective, parasite protective and in causing immunopathology will help to tailor a vaccination strategy against a particular disease target. This paper discusses current vaccination strategies to help combat infections with Eimeria, Toxoplasma and Neospora and recent research looking towards developing new vaccine targets and approaches.


ogress in recombinant vaccine development against coccidiosis. A review and prospects into the next millennium.
Vermeulen AN.
Source

Department of Parasitology, Intervet International BV, AA Boxmeer, The Netherlands. arno.vermeulen@intervet.akzonobel.nl
Abstract

The increasing problems encountered by the poultry industry, despite the extensive use of drugs, have emphasised the need for an immunological solution for the economic damage caused by the Eimeria parasite. Although immunity develops relatively fast following a natural infection, to induce protection by using parasite extracts or single antigens appears more difficult. Nevertheless, the development of a vaccine based on defined antigens seems the best solution in the long run. At the VIth International Coccidiosis Conference in 1993 the first promising results were reported from small-scale experiments using recombinant antigens. This review summarises the advances in this field of research from 1993 onwards. Although since then not many reports have been published about the effects of using recombinant. antigens as a vaccine against coccidiosis, a number of interesting new proteins which could be considered good targets for such a vaccine have been described and are referred to herein. Proteins involved in the process of invasion of the host cell by the extracellular parasite are regarded as key components in the developmental cycle of the parasite. These components possibly bind to receptors on the host cell. Interference with this process could be a target of the protective immune response. Progress has also been made in characterising the immune mechanisms activated by infection with the parasite. From experimental mouse models and from studies in chickens, a better insight has been obtained towards the involvement of CD4- and CD8-type T cells in, respectively, the inductor and the effector branch of the immune response, although not all questions have been answered. Several antigens have been selected using T-cell stimulation and cytokine assays and these are reviewed. In a third section, mostly unpublished results of our own experiments dealing with the use of live vectors to present defined antigens such as Ea1A and EaSC2, a parasite refractile body transhydrogenase and a lactate dehydrogenase, respectively, are summarised. Partial protection could be induced using Salmonella typhimurium as a carrier for these antigens, in that the oocyst output was reduced by up to 50% after challenge and weight gain could be improved by 5-10% over non-vaccinated challenged chickens, when tested in a floor-pen trial. Similar results were obtained when these antigens were presented by viral vectors such as Fowlpox virus or Herpes virus of turkey. These data seem to offer good prospects for the accomplishment of a safe and efficaceous vaccine based on recombinant DNA technology. These expectations are corroborated by recent breakthrough in transfection of related parasites such as Plasmodium and Toxoplasma gondii, and by the increasing amount of genomic information becoming available every day, the impact of which cannot even be estimated yet. These new technologies will allow us to solve the complex problems that we once created ourselves.

meria maxima recombinant Gam82 gametocyte antigen vaccine protects against coccidiosis and augments humoral and cell-mediated immunity.
Jang SI, Lillehoj HS, Lee SH, Lee KW, Park MS, Cha SR, Lillehoj EP, Subramanian BM, Sriraman R, Srinivasan VA.
Source

Animal Parasitic Diseases Laboratory, Animal and Natural Resources Institute, Agricultural Research Service, U.S. Department of Agriculture, Beltsville, MD 20705, USA.
Abstract

Intestinal infection with Eimeria, the etiologic agent of avian coccidiosis, stimulates protective immunity to subsequent colonization by the homologous parasite, while cross-protection against heterologous species is poor. As a first step toward the development of a broad specificity Eimeria vaccine, this study was designed to assess a purified recombinant protein from Eimeria maxima gametocytes (Gam82) in stimulating immunity against experimental infection with live parasites. Following Gam82 intramuscular immunization and oral parasite challenge, body weight gain, fecal oocyst output, lesion scores, serum antibody response, and cytokine production were assessed to evaluate vaccination efficacy. Animals vaccinated with Gam82 and challenged with E. maxima showed lower oocyst shedding and reduced intestinal pathology compared with non-vaccinated and parasite-challenged animals. Gam82 vaccination also stimulated the production of antigen-specific serum antibodies and induced greater levels of IL-2 and IL-15 mRNAs compared with non-vaccinated controls. These results demonstrate that the Gam82 recombinant protein protects against E. maxima and augments humoral and cell-mediated immunity.

Efficacy of a DNA vaccine carrying Eimeria maxima Gam56 antigen gene against coccidiosis in chickens.
Xu J, Zhang Y, Tao J.
Source

Ministry of Education Key Lab for Avian Preventive Medicine, Yangzhou University, Yangzhou, Jiangsu Province, P. R. China.
Abstract

To control coccidiosis without using prophylactic medications, a DNA vaccine targeting the gametophyte antigen Gam56 from Eimeria maxima in chickens was constructed, and the immunogenicity and protective effects were evaluated. The ORF of Gam56 gene was cloned into an eukaryotic expression vector pcDNA3.1(zeo)+. Expression of Gam56 protein in COS-7 cells transfected with recombinant plasmid pcDNA-Gam56 was confirmed by indirect immunofluorescence assay. The DNA vaccine was injected intramuscularly to yellow feathered broilers of 1-week old at 3 dosages (25, 50, and 100 µg/chick). Injection was repeated once 1 week later. One week after the second injection, birds were challenged orally with 5×10(4) sporulated oocysts of E. maxima, then weighed and killed at day 8 post challenge. Blood samples were collected and examined for specific peripheral blood lymphocyte proliferation activity and serum antibody levels. Compared with control groups, the administration of pcDNA-Gam56 vaccine markedly increased the lymphocyte proliferation activity (P<0.05) at day 7 and 14 after the first immunization. The level of lymphocyte proliferation started to decrease on day 21 after the first immunization. A similar trend was seen in specific antibody levels. Among the 3 pcDNA-Gam56 immunized groups, the median dosage group displayed the highest lymphocyte proliferation and antibody levels (P<0.05). The median dosage group had the greatest relative body weight gain (89.7%), and the greatest oocyst shedding reduction (53.7%). These results indicate that median dosage of DNA vaccine had good immunogenicity and immune protection effects, and may be used in field applications for coccidiosis control.


Tak a ted něco ze zahraniční diskuse -mléčná léčba a další
http://www.backyardchickens.com/t/186479/milk-flush-for-coccidiosis


Osobně a nikomu to nevnucuji,
http://www.backyardchickens.com/a/coccidiosis-and-medicated-feed

.jinak pokud máte zájem studovat vědecké články naleznete na Google po zadání
-prevention of coccidiosis in chickens- a nejen to

Neregistrovaný uživatel

30.8.2013 00:59
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.32.43

Dovolím si vložit i tento názor výrobce
Kokcidiózy u drůbeže: recenze na diagnózu, kontrolu,
prevence a interakce s celkovou zdraví střev
M. DE GUSSEM
1
Alpharma zdraví zvířat, Laarstraat 16, B-2610 Wilrijk, Belgie
Odpovídající autor: maarten.degussem @ alpharma.com
________________________________________________________________________
Kokcidiózy u drůbeže je stále považován za jeden z hlavních chorob, které ovlivňují výkonnost drůbeže
chovány v systémech intenzivního chovu. Ačkoli mnoho výzkumných prací byly přiděleny na
molekulární techniky, a značný pokrok byl zaznamenán v této oblasti, praktické využití těchto technik
nejsou dnes k dispozici, s výjimkou v oblasti diagnostiky, kde několik polymerázová řetězová reakce (PCR)
testy na kuřecích Eimeria spp. jsou dnes k dispozici, i když ještě není běžně používaný. Na druhé straně, se
v současné době k dispozici diagnostické metody, jako je počet oocyst a výskyt poškození hodnocení, interpretace
dopad (subklinické) kokcidiózy není snadné. Dalším problémem obtížně řešit s aktuálně
dostupné nástroje, je výklad o účinnosti antikokcidikum programu. Antikokcidikum citlivost
testování je pouze reprodukovatelná metoda jsou dnes k dispozici, ale interpretace není zdaleka jednoduché. Výsledkem všech
to je, že i když se kokcidióza není, někteří, vnímán jako jeden z hlavních problémů v chovu drůbeže,
ekonomický dopad kokcidiózy je pravděpodobně podhodnocena a optimalizace antikokcidikum
programy by mohly být výhodné brojlerů průmyslu. Kromě toho, souvislost mezi subklinické
kokcidióza a bakteriální enteritida komplikuje výběr správných nástrojů a strategii pro producenty drůbeže.
Provádění zvuku a kyvadlová doprava otáčení programů může být část odpovědi, aby se nejen ovládání
klinické, ale i subklinické kokcidióza.
______________________________________________________________________________
Klíčová slova: Eimeria, diagnóza, prevence, antikokcidika, očkování, odolnost, kuřecí
Úvod
Kokcidióza je nemoc, která je způsobena parazitickými prvoky rodu Eimeria, rozvoj v rámci
střevo většiny domácích i volně žijících zvířat a ptáků. Sedm druhů Eimeria (E. acervulina, E.
brunetti, E. maxima, E. mitis, E. necatrix, E. praecox a E. tenella) jsou uznány jako infikování kuřat.
I když se kokcidióza onemocnění známy již mnoho let, je stále považována za nejekonomičtější
důležité parazitární onemocnění, které postihuje celosvětově drůbežářské produkce. Na základě rozčleněný
Model (Williams, 1999), náklady kokcidiózy u drůbeže ve Švédsku byla odhadnuta na 0.023 € za kg živé
hmotnost (Waldenstedt, 2004). Extrapolovat na posouzení vlivu celosvětové kokcidiózy, a za předpokladu, že 50
miliard brojlerů 2 kg živé hmotnosti ročně
výrobku (Sorensen et al., 2006)
tato cena je pravděpodobně
než 2,3 miliardy €. Za zmínku v tomto ohledu je, že švédská produkce drůbeže je na vysoké úrovni a
proto se kokcidióza, ve švédské drůbežářském průmyslu, není považován za důležitý problém. Velmi
Důležité je zjištění, že téměř 70 procent těchto předpokládaných nákladů je vzhledem k subklinické kokcidiózy, a
dopad na tělesné hmotnosti a konverzi krmiva rychlost. Jedním z důvodů těchto pozoruhodných nálezů není
pravděpodobně obtížné diagnózu subklinické kokcidiózy, která zabraňuje průmysl vyhodnotit nejlepší
možné strategie pro kontrolu kokcidiózy.
Pro kontrolu kokcidiózy u kuřat a krůt, řada preventivních léků byly
schválen pro použití na celém světě, ale snížená citlivost a odolnost jsou stále důležité, protože žádný nový
antikokcidikum sloučenin je známo, že v současné době vyvíjeny. Také živých oslabených a netlumený
vakcíny jsou k dispozici, ale vedle důvodů nákladů, k tomu, že živé očkovací látky, musí hostitelské buňky a replikovat
podnítit aktivní imunitu, vést k tomu, vést k subklinické kokcidiózy a to je nevýhoda.
To je spojeno s úbytku výkonu a při absenci růstových stimulátorů, a to i
16. Evropská sympozium o výživě drůbeže
253 Page 2

oslabené vakcíny jsou považovány mnoha producenty drůbeže musí být spojena s vyšším výskytem
bakteriální enteritida. V zášti toto, živé vakcíny jsou významné a důležité nástroje v antikokcidiální
arzenál, jak bude vysvětleno v tomto článku. Nové přístupy jako například očkování chovatelů s cílem
z udělují ochranných mateřských protilátek a rekombinantních vakcín nejsou populární v praxi, nebo ještě
k dispozici. Molekulární techniky, jako je polymerázová řetězová reakce (PCR metody) se stávají
stále důležitější, ale ne kvantitativní metoda je k dispozici na nákladově efektivní ve velkém měřítku základě.
Základní výzkum kokcidiózy dnes se zaměřuje především na zlepšení molekulárními technikami
by mohlo vést ke zlepšení diagnostiky nebo vývoj rekombinantních vakcín, ale dosud molekulární
techniky nevyřešil řadu praktických otázek, jaký druh prevence je vhodná pro určitý
drůbež výrobní jednotka. Tak, že i když jsou významné a perspektivní kroky byly provedeny v popisu
biologie, diagnostika, epidemiologie a prevence kokcidiózy, řada problémů důležité
průmysl nejsou dostatečně řešeny dnes.
Cílem tohoto přehledu je poskytnout stručný přehled a výklad, pro drůbežářské odvětví,
nejpraktičtější relevantní poznatky o diagnostice, prevenci a kontrolu, dopad na kokcidiózy
celkový gut zdraví kuře.
Diagnostika a drogové testování citlivosti
Jak již bylo uvedeno, vedle skutečnosti Eimeria jsou velmi účinné paraziti, jeden z hlavních důvodů, proč kokcidiózy
je stále velkým problémem, je obtížná diagnostika. V klasické parazitologické metody diagnostiky jsou
pracné a proto drahé. Oocyst za gram počítá (OPG), ve stolici nebo odpadky mají špatnou vazbu
s vlivem parazita o výkonu hejna. Identifikace různých druhů na základě
morfologie oocyst je velmi náročná a vyžaduje odborné znalosti. Léze bodování je výklad
na základě makroskopických lézí viditelných způsobené Eimeria, obvykle po bodovacího systému, od nuly do
čtyři (Johnson a Reid, 1970). Jednotlivé skóre pro všechny druhy, jsou obvykle sestaveny pro určité
počet ptáků (např. šest) na hejna končit celkového skóre Mean léze (TMLS). Tato metoda je
velmi pracné, někdy subjektivní a spolehlivé pouze když hrál kvalifikovaných lidí.
korelace mezi skóre lézí a výkon je věřil být silnější než použít s OPG, ale stále tam
je obtížné zhodnocení úrovně lézí vůči vlivu na výkon, a to zejména v subklinické
úrovně. Omezení je například skutečnost, že E. mitis, i když velmi patogenní, nevyvolává typické
léze a je většinou nebere v úvahu při použití této metody. Léze bodování stále nejčastěji
aplikovat diagnostickou metodu dnes. Sedm druhů kuřat Eimeria infikování nejsou považovány za
stejně důležité. Obecně platí, že je dohodnuto, že z druhů uznaných u brojlerových kuřat,
Nejvíce jsou patogenní E. acervulina, E. maxima a E. tenella. Ta je mimo brojlerů zemědělců,
nejlépe známý. Je infikuje slepých střevech a díky své hluboké vývoje v sliznici a další široký-
šíří poškození s různými lézemi a ztráta krve ve stolici, je snadno rozpoznatelné i
zemědělci. Na druhé straně, při provádění pitev pole ve větším měřítku, E. Zdá se, že tenella
nejméně běžnou ze tří uvedených druhů. Také je škoda byl omezen na slepých střevech, relativní
méně důležité části střeva s ohledem na trávení a vstřebávání, tedy účinky na růst a krmiv
přepočítací koeficient. Diagnostika klinických projevů onemocnění způsobené E. tenella je poměrně jednoduché a akce (terapie na
krátkodobé, změna preventivních prostředků na dlouhodobě) může být rychlá. Tyto skutečnosti, aby jeho dopad na
produktivita brojlerů průmyslu je poměrně omezené ve srovnání s ostatními druhy, i když mnoho
brojlerů zemědělci spojovat kokcidiózy pouze caecal kokcidiózy. To je dobrý příklad vnímání
není v souladu se skutečností. E. acervulina a E. maxima, a to mnohem rozšířenější, jsou méně
vnímáno souvisí s klinickým kokcidiózy v této oblasti. E. acervulina je příčinou bílých lézí
duodenum a u těžších infekcí i více ocasní, zasahovat i s možností, E. maxima na
rozvíjet (Mathis, 2005). E. maxima způsobuje petechie v midgut. Pro posouzení úrovně újmy způsobené
těmito dvěma druhy, může být provedena léze scoring. Důležitá debata stále ještě probíhá, jaké limity
jsou považovány za klinicky (a vyžadující léčbu), a jaké úrovně subklinické. Někteří zvažují
léze větší než 1,5 na druhy, které jsou indikativní pro klinické onemocnění a hladina níže jako subklinické, ne
16. Evropská sympozium o výživě drůbeže
254 Page 3

vyžadující léčbu. E. praecox a E. mitis nejsou skóroval a vůbec v úvahu použití
léze bodovací metoda, i když oba druhy jsou uvedeny, aby mohl způsobit ztráty v důsledku nárůstu
krmit přepočítacího koeficientu a ve druhém případě dokonce nemocnosti (Gore a dlouhý, 1982; Fitz-Coy a Edgar,
1992, Williams, 1998). Navíc bylo prokázáno, že může být špatný vztah mezi
makroskopické a mikroskopické léze, s důrazem na použití makroskopické léze skórovat sám o sobě není vhodný
zjistit všechny relevantní ekonomické kokcidiózy infekce (Idris et al, 1997). To je často neberou v úvahu, že
všechny makroskopické, ale i mikroskopické léze, ve skutečnosti žádné infekci kokcidií, vyžaduje invazi a
tak zničení hostitelských buněk. To je tak pravdivé, když parazitické životní cyklus může splnit, ale i tak
Při zásahu imunitního systému dochází. V druhém případě se nejen hostitelské buňky zničeny, ale
i aktivace imunitního systému vyžaduje využití živin, které nemohou být řešeny na
konverze živin do masa, konečný cíl produkci brojlerů. V důsledku toho, že je důležité,
si uvědomit, že každý stupeň kokcidiózy způsobuje skutečný, ale je obtížné je kvantifikovat, ztráta výkonu.
Jak se kokcidióza je onemocnění, které v současné době nelze vymýtit, jehož cílem je prevence kokcidiózy
nalezení optimální ekonomické rovnováhy mezi náklady na diagnózu, prevenci, léčbu a
Rozvoj hostitelské imunity, zatímco se snaží udržet subklinickou ztrátou tak nízké, jak je to možné. Je zřejmé, že
výrobci dosáhnout lepší rovnováhy bude mít konkurenční výhodu nad ostatními výrobci.
Pitevní sezení se provádí ve spolupráci s farmaceutickým průmyslem v celé řadě
země. Zjednodušeně řečeno, tyto systémy se skládají z plánované, organizované a vzorovým posouzení
léze skóre a zdraví střev u drůbežího komplexu (skupina farem na stejném antikokcidiálních programu) základ.
Kolikrát za rok a vždy ve stejné laboratoři, pokud možno stejné, dobře vycvičené
Specialisté posoudit značný počet drůbežáren, čímž se zlepšuje reprodukovatelnost srovnání
Pole léze bodování zasedání. Tato metoda je vhodná pro posouzení celkové účinnosti
antikokcidikum programu, včetně snížené citlivosti a odolnosti léků používaných. Aby pevnější
Závěry jsou data relace v porovnání s historickými daty.
Pěkný přehled pokroku v diagnostice kokcidiózy a analýzy v genetické variability v Eimeria je
dána Morris a Gasser (2006). Tento přezkum se vztahuje jak na biochemických a molekulárních metod, jako je
multilokusová enzym elektroforéza, Southern blot analýza, pulzní gelová elektroforéza a několik
PCR techniky. Tyto techniky jsou hlavním doplňkem pro vědecký výzkum a další praktické
Aplikace, jako jsou vytvoření vakcíny kontrolu kvality, ale bohužel, nedostatek rychlý, low-cost
a zejména kvantitativní test je zamezení jejich nejširším měřítku použití. Hlavní využití těchto
techniky pro polní diagnostiky je dnes možné definovat přítomnost druhů v současné době
nebere v úvahu, jako je E. praecox a E. mitis. Přesto, nedostatek kvantitativní aspekty technik je
prevenci přesné zhodnocení různých druhů coccidial jistě s rozšířeným používáním
ionofory, které také umožňují některé množení citlivých parazitů.
Velmi inovativní techniku ​​lze nalézt na webových stránkách (Gruber et al., 2007) a je nazýván Coccimorph.
Jedná se o výpočetní postup pro diagnostiku parazitů, v tomto případě Eimeria spp. od kuře a králík.
Obrázky z sporulovaných oocyst z několika potvrzených druhů byly hodnoceny na různé rysy: zakřivení
charakteristika, velikosti a symetrie a vnitřní struktura charakteristika. Uživatelé mohou nahrát své digitální
obrázky z neidentifikovaných oocyst a mají program identifikovat dotčené druhy. To je velmi
přístupné a nízká cena je velkou výhodou. Nevýhodou je pouze sporulovaných oocyst může být
identifikovat, který omezuje využití této techniky k identifikaci vzorku pouze vrhu.
Antikokcidikum testování citlivosti (AST), je dobře známou technikou, aby se pokusili vyhodnotit odolnost některých
coccidial izolovat různých antikokcidiálních přípravků (McDougald, 1987, Chapman, 1998; Naciri et al, 2003.;
Peek a Landman, 2003). Přestože platná metoda určité izolovat, tato technika není běžně
použít. Hlavními důvody jsou dlouhá doba a velmi vysoké náklady spojené s komplikované, in vivo
charakter testu. Krátká doba testování (obvykle asi šest dnů) bez toho, aby nejprve
naivní ptáci mohou obnovit uměle vysoké infekční dávku činí interpretaci výsledků není snadné.
Jeden způsob, jak snížit náklady je použití kmenů pocházejících z různých domech v jednom AST. Tímto způsobem,
nejhorší výsledek za různých kmenů může poskytnout dobré informace o tom, co by mohlo být Antikokcidika
efektivně využít na velké části farem části brojlerů komplexu. Meta-analýze AST výsledky
kmeny se známou drogovou historii je možné získat lepší znalosti mohou být získány, jak je vyvolána rychle odpor,
16. Evropská sympozium o výživě drůbeže
255 Page 4

jak dlouho zůstane zachováno i v určitém coccidial populace a na tom, zda je zkřížená rezistence
mezi léky.
Prevence a kontrola kokcidiózy
V zásadě existují dva způsoby prevence kokcidiózy: chemoprofylaxe a očkování.
Chemoprofylaxe pomocí tzv. antikokcidiálních produkty (AKT) nebo Antikokcidika v krmné dávce je zdaleka
Nejoblíbenější: odhaduje se, že 95% vyrobených brojlerů (Chapman, 2005) obdrží Antikokcidika.
Někdy se pojem "kokcidiostatika" se používá s ohledem na AKT, ale ve skutečnosti většina z AKT v současné době
Na trhu jsou coccidiocidal a ne jen statické.
Obvykle dvě skupiny jsou považovány za antikokcidika, ionophorous antibiotika nebo "" a ionofory
synteticky vyráběné drogy, také označuje jako "chemické látky". Chemikálie byly první typ léků
se používá v léčbě a později v prevenci kokcidiózy. V roce 1948, byl první sulphaquinoxaline
lék podáván v krmivu průběžně a při nižších dávkách (Chapman, 2003, McDougald, 2003). Ostatní
chemikálie následovala v letech po něm, což je drůbež průmysl expandovat a upscale výrobu.
Většina z původně uváděných na trh chemické látky zmizely z trhu. Hlavním důvodem je to,
rychlý výběr pro odolnost v kokcidií, kdy byly použity tyto chemikálie, která vyžaduje jejich rozumné využívání,
přechod na jiný lék, než odpor vybudovala. To omezuje obchodní potenciál, který, v
v kombinaci s čím dál tím vyšší náklady spojené s registrací Antikokcidika, vysvětluje krátký
životní cykly některých chemikálií. K dispozici je několik chemických látek, které jsou uváděny na trh dnes, jako
amprolium nicarbazin, robenidin, diclazuril, zoalene, dekoquinát, halofuginon. Skutečnost, že jsou
stále uváděny na trh je projevem jejich hodnoty na drůbežářské odvětví, a tím indikace
více omezený potenciál pro odpor nahromadění v porovnání s těmi, které zmizely. Odolnost proti
Stav chemikálií může být hodnocena pomocí AST (McDougald et al, 1987;. Peek a Landman, 2003;
Naciri et al., 2004). Pokud coccidiocidal, chemikálie a může se v praxi často používají, aby se snížilo
infekce tlak kokcidiózy (De Gussem, 2005), v tzv. clean-up program. Clean-up programy
a následné snížené (subklinické) infekce tlak bude mít pozitivní dopad na
výkon. K dosažení tohoto cíle, jsou chemické látky s výhodou používají při kompletní rostou-out, tzv. full
programu. Někteří výrobci nemají, aby se omezilo riziko odolnosti, použití chemických látek v celý program, ale
přepínání z jedné látky na jinou ve stejném rostou-out, v tzv. kyvadlový program. Spínací po
určitý růst, z jednoho do druhého antikokcidikum nebo raketoplánu program se nazývá rotace (Chapman,
2005). Nicméně, nejvíce populární PKZS jsou karboxylové skutečné ionofory. Hlavním důvodem jejich popularity
je poměrně omezený riziko pro kompletní odolnost těchto produktů, alespoň ve srovnání s rizikem pro
odolnost vůči chemikáliím. A skutečně, po zavedení prvního ionofor na trhu, monensin, v
1970 to je až s podivem, že tyto léky jsou stále převládající v prevenci kokcidiózy.
Vysvětlení tohoto pomalé získání odolnosti vůči ionofory, je skutečnost, že umožňují u některých
Únik citlivých oocyst. To vede k méně přísné, než odpor výběru s chemikáliemi.
způsob účinku různých ionofory je podobný: napomáhají transportu kationtů přes parazitní
buněčná membrána. To způsobí, že iontové gradientu a obsahu modifikace (Gumila et al., 1996) s parazitem
smrt buněk v konečném důsledku. Na základě jejich kationtů selektivity, dopravní rychlost capacitity a strukturu,
tři třídy ionofory mohou být diskriminováni (Presmann, 1976, Westley, 1982), monovalentní,
monovalentní glykosid a dvojmocné ionofory. Ty registrovaní na trh po celém světě
monovalentní ionofory monensin, salinomycin, narasin, monovalentní glykosidy a maduramicin
semduramicinát a bivalentní ionoforem lasalocid. Jedním z hlavních debat stále probíhající mezi
coccidiologists je možnost pro získání odolnosti vůči jedné látky za použití jiné drogy, tzv.
zkřížená rezistence (Chapman, 2007). Důkaz neúplné zkřížené rezistence v určitém ionoforovými
třída ilustruje skutečnost, že po letech používání monovalentních bázi ionoforů monensin, odolnost vůči
narasin ve Spojených státech byl nesetkal produkt byl komerčně spuštěna (Weppelman et
al., 1977). Několik článků naznačují, to zkřížená rezistence je méně zřejmý mezi produkty různých
třídy, například mezi maduramicinu a monovalentní ionofory nebo mezi lasalocid a
16. Evropská sympozium o výživě drůbeže
256 Page 5

monovalentní ionofory (McDougald, 1987; Bedrník et al, 1989,. Marien et al, 2007). Debata je
zvláštní význam při definování otáčení programů: stricto sensu otočná mezi jedním monovalentní
lék jiný může považovat za rotace, ale vzít v úvahu výše popsaného neúplnými křížovými
odpor ve třídě ionofory by význam tohoto typu rotace být zpochybněna.
Proto by relevantní nebo skutečné střídání pro Antikokcidika být navrženo, že mezi třídami
ionofory nebo chemikálie. Někteří výrobci nepoužívají rotační programy, i když většina výrobců
přijal tento princip, jak cenné pro udržení a zajištění účinnosti Antikokcidika.
Chapman (2005) poukázal na to, že jedním z důvodů, proč výrobci si mohou dovolit omezenou rotaci, tak pracovat
s ne zcela účinných léků, je význam imunity vůči kokcidiózy. To může být pravda, když
léky se používají k prevenci klinické kokcidiózy, ale k ovládání subklinické kokcidiózy je pravděpodobně
nedostatečná strategie. Jako pevná hejno imunita je dosaženo v vybudovala smetí podmínky, jen při 6 - 7 týdnů
věku (Chapman, 1999), se subklinickou úroveň způsobit ekonomické škody. Logicky odečtení, více
efektivní antikokcidikum způsobí nižší úrovně subklinické kokcidiózy, a tím méně ekonomické škody.
Subklinické poškození je proto považován některými coccidiologists dnes je ten nejdůležitější důvod,
pro rotační programy.
Žít očkování, jak je uvedeno výše, je dnes méně uplatňovat produkci brojlerů. Dva typy vakcín
jsou diskriminováni, oslabené a virulentní (Chapman et al., 2002). Oslabených vakcín chybí část
životního cyklu (méně asexuální reprodukci cyklů) z původního kmene, které byly odvozeny od a jako
Důsledkem jsou nižší reprodukční a patogenní potenciál. To je velká výhoda na
výkon jedovaté coccidial vakcín, ale kvůli nižší reprodukční potenciál Tlumená
vakcíny, výrobní náklady jsou podstatně vyšší. Další diskriminace mají být provedeny jsou vakcíny
sestávající z antikokcidikum citlivých kmenů a další z více či méně odolné kmeny. Hlavní
Výhodou živých vakcín AKT citlivá, je jejich schopnost měnit úroveň odolnosti v určitém
coccidial populace. Existuje několik zpráv o této velmi zajímavé funkce vakcín (Mathis, 2003;
Chapman a McFarland, 2004; Mathis a Broussard, 2006, Peek a Landman, 2006), ještě mnoho
otázek zůstává na tom, kolik po sobě rostou-out by měla být použita k překonání nebo prevenci
odolnost proti různým trh antikokcidika. Také stabilita tohoto resensitized populace jsou
nejsou dobře známy. Přesto, že přístup živé očkování pro optimalizaci účinnosti Antikokcidika je velmi
důležité a vedle jednoduché klidové (Chapman a McFarland, 2003) antikokcidika jediný způsob
známo, že pomáhají snížit podíl rezistentních parazitů v daném coccidial populace.
Pro provedení antikokcidiálních programů, především aspekty odolnosti a obnovení citlivosti může být
slouží k optimalizaci otáčení a shuttle programů. První úvaha je z definice raketoplánu a
rotace programy. Přísně mluví, přechod z jedné drogy na druhou je dost mluvit o raketoplánu, nebo
otáčení, ale s ohledem na popsané křížové rezistence, že užší vymezení navrhnout rotaci
a doprava, aby se více platné, pokud přechod od jednoho druhu k jinému léku. Ve skutečnosti, neexistuje žádný důkaz o tom, že
kyvadlová doprava mezi dvěma monovalentní ionofory zpomalí vývoje rezistence, a proto není
indikace existuje provést tento typ raketoplánů. Dalším aspektem je na to, aby jednoduchý odpočinek
Antikokcidika: jak dokazují Chapman a Mcfarland (2003), spočívající monovalentní ionofory je
výhodný pro účinnost a coccidial populace k ionoforových dříve používané, ale přes
Odpor může zrušit tento odpočinek. Z tohoto důvodu, aby se v podstatě řídí kokcidiózy, a také
subklinické ztráty, obezřetné použití Antikokcidika může zahrnovat konsolidaci ionofory ze stejného
třídy ve stejném dopravu nebo se prostě kompletní programy, a po tomto použití třídy, otáčení pryč, v ideálním případě
chemikáliím nebo očkovacích látek. Z praktických důvodů, i další třída ionofory lze považovat za
Další fáze v programu střídání plodin. Stále hodně výzkum je potřeba lépe ověřit tyto zdánlivě
zjevné nápady.
Interakce kokcidiózy s mikrobiální střevní flóry
V posledních letech byly zajímavé výzkumné modely byly vyvinuty s cílem studovat zhoršené střevní zdraví
absence růstových stimulátorů. Jedním z hlavních problémů na drůbež integrace je obrovská
Většina stáda trpí několika stupňů střevních onemocnění (Van Immerseel, 2004). Tyto poruchy
16. Evropská sympozium o výživě drůbeže
257 Page 6

jsou špatně definované, variabilní etiologie, závažnosti a vzhled. Nomenklatura je velmi různorodá, ale některé
populární pojmy, které popisují tento stav narušené střevní zdraví jsou dysbacteriosis, bakteriální enteritida (BE),
tenkého střeva bakteriálního přerůstání, clostridiosis a mokré podestýlky.
Příznaky při pitvě spojené s popsanými podmínek
tenké, křehké, často průsvitný střevní stěny,
balonem střev,
hyperémie mezenterických cév a krevních cév na serózních straně střeva,
ochablém stavu střeva hrany po řezu, nedostatek tonu
vodnaté nebo pěnivý obsah,
špatně stravitelné krmivo částice na konci gastrointestinálního traktu (GIT)
multi-zbarvená olejovitá aspekt střevní obsah je ve styku s sliznicí
Během návštěvy v typickém postižené drůbežárně, následují často setkali příznaky:
vlhké stelivo, zpočátku v místech pod pití nebo krmení linky, kde kondenzace je typické, v
závažnější případy mokré vrh je zobecněná
mastný aspekt mokré vrhu
trus s mastnými a špatně stravitelné krmivo částic jsou běžné
Zpočátku a typicky spotřeba krmiva stagnuje, zatímco spotřeba vody ukazuje denní
zvýšit následující normy pro dané plemeno, což způsobuje zvýšenou vody: zdroj poměr
(WFR). Během typické epizodě bakteriální střevní WFR překračuje 2 za běžných okolních
podmínky. V pozdější fázi se také spotřeba vody stagnuje.
Protože mokré podestýlky, ptáci mají špinavé peří
Krmení a pití činnost je snížena
Protože v postižených zvířat se Clostridium perfringens (Cp) byla izolována v mnohem větším počtu a
více proximální v GIT, než u zdravých ptáků, je poměrně často spojován s NE, podmínka je také
spojené s Cp. Tři predisponující faktory jsou spojeny s BE: krmivo faktory známo, že způsobuje BE,
(Subklinické) kokcidióza a management. Většina výzkumných modelů kombinuje dvě z nich
predispozicí a to (i) krmiva známý zahájit BE a (ii) subklinické kokcidióza. Modely obvykle
kombinovat podněcování složek krmiva s následným coccidial výzvu někdy
další Cp výzvou ke zhoršení BE. Někteří vědci tvrdí, modely, že je tak účinné, aniž by
další Cp výzvou. Clostridium perfringens je velmi časté a velmi hojné druhy bakterií ve
slepých střevech, a to i za normálních podmínek, a předpokládá se, že Cp je možno přemístit na více proximálně
umístění ve střevech vždy, když jsou vhodné podmínky:. dostupnost živin pro CP je však
Zatím není jasné, zda je příčinou Cp nebo spíše důsledkem nebo ukazatele BE: neznalost
Přesná patogeneze stavu existuje, nebo dokonce nedostatek znalostí o několika možných
pathogeneses, které mohou vést k podobným výsledkem popsal jako BE. Známý poškození
trávicí funkce způsobené kokcidií je tedy zřejmě hlavním faktorem klimatizace vnitřností pro ČP
růst. V několika modelech, jsou oslabené kmeny Eimeria použít, což znamená, že subklinická kokcidióza
stačí jako predisponující faktor. Přesto další faktory zhoršení trávení a vstřebávání živin, jako
jako enzymatickou dysfunkce, virové infekce nebo mykotoxiny mohou být stejně účinné jako
predispoziční faktor, ačkoli v praktických podmínkách a současných znalostí, subklinická kokcidióza
věřil mnoho být nejdůležitější. V důsledku toho, poslední obecně uznávané
predisponující faktor, špatná správa, zřejmě není tak důležitá, vyvolání onemocnění, ale více
důležité pro stanovení stupně závažnosti BE a následného dopadu na zootechnických
výkon stádo.
Velmi důležitá debata probíhá v roli, kterou AKT mají v prevenci BE. Publikace o
snížení počtu Cp ve střevním traktu (Elwinger et al., 1998), z ptáků medikace narasinu,
monovalentní ionoforem, silně naznačují pozitivní vliv na snižování ionoforovými sloučenin
Dopad BE. Toto snížení počtu Cp je důsledkem známé antibakteriální aktivity
ionophorous sloučeniny. Minimální inhibiční koncentrace (MIC) pro různé ionofory mají být
16. Evropská sympozium o výživě drůbeže
258 Page 7

nalezený v několika publikacích. Nicméně, protože není prokázáno, že Cp je hlavním etiologickým agens BE nebo
spíše oportunní bakterie, lze vyvodit žádné závěry, zda ionofory mít přímý
preventivní účinek na BE. Možná, že prostě snížit dopady jedním z důsledků BE, Cp
proliferace. Tato diskuse by se mohlo zdát, takže není relevantní na první pohled, ale v praxi je jedním z hlavních
ovladače na výběr AKT v antikokcidiálních programů je tento předpokládaný vliv na BE. Pár otázek
zůstávají nezodpovězeny oprávněně posouzení role ionofory v prevenci BE:
1.. Po celém světě, drtivá většina antikokcidiálních programy se skládají z ionofory. Jak již bylo uvedeno
velkým počtem antibiotiky prostřednictvím pitné vody, je BE stále považována za jednu z
Hlavními problémy v chovu drůbeže. Co by se počet léčbu antibiotiky, pokud
ACP byly použity, které mají antikokcidiální účinek, což odpovídá účinnosti na bázi ionoforů, ale ne
antibakteriální aktivitu? Možná, že je počet ošetření by byla vyšší v nepřítomnosti
Antibakteriální aktivita vyvíjený ionofory, ale ještě není ani jasné důkazy, ani
čísla.
2.. Jak (subklinické) coccidial infekce jsou známy jako predisponující faktor BE, co by bylo
počet ošetření v případě, že existuje AKT, které neměly žádné antibakteriální aktivitu, ale byl schopen velmi
účinně potlačit coccidial infekce? Některé chemické látky se bude vztahovat na tuto kategorii
ACP.
3.. I v případě, za předpokladu, že Cp je příčinou, a ne důsledkem BE, jsou rozdíly v Cp MIC pro
různé ionofory relevantní? Jako všechny ionofory jsou použity v koncentracích ve střevech, které
přístup nebo značně překročí Cp MIC, není žádný argument, ani náznak toho, že se jedná o platný
hypotéza.
4. Je, při použití stejných ionofory, protože (možná vnímána) důležitou roli v prevenci
BE, existuje riziko, že instalace začarovaný kruh přes nadužívání ionofory, snížení
antikokcidikum citlivost (ne odpor), vyšší coccidial úkolem tedy výraznější role
kokcidióza jako predisponující faktor pro BE?
Závěr
I když se kokcidióza je předmětem mnoha výzkumů v posledních desetiletích, řada velmi
významné otázky zůstávají nezodpovězeny. Jak produkce drůbeže podléhá neustálým změnám, a to i
problémy spojené s kokcidiózy změny v průběhu let. Hodně se očekává od posledního dosaženého pokroku
s molekulárními technikami, ale praktické aplikace těchto technik jsou vzácné dnes. Průmysl
musí se spoléhat na zavedené techniky, aby bylo možné diagnostikovat kokcidiózy, a tyto techniky stále přináší
přidanou hodnotu, pokud jsou použity správným způsobem. Posouzení účinnosti různých AKT je důležité, aby se
optimalizovat antikokcidikum programů, a to nejen k omezení případů klinické kokcidiózy, ale zejména ke snížení
Dopad subklinické kokcidiózy, Odhaduje se, že mnohem větší dopad na drůbežářské odvětví. Důležitý
debata probíhá o tom, jak mohou být programy rotace tak efektivní, jak je to možné. Živé vakcíny by
má zajímavou úlohu posílit účinnost AKT. Jako bakteriální enteritida je dnes jedním z nejvíce
významné problémy, které ovlivňují výkonnost odvětví drůbežího průmyslu, role kokcidiózy v tomto multi-
faktoriál Podmínkou je třeba pečlivě posoudit. Antikokcidika může mít blahodárné účinky snížením
dopad BE, ale pokud jsou tyto účinky díky přímému antibakteriální, nebo nepřímo působením na kokcidií,
Zbývá dále zkoumány.
Reference
Bedrník, P., Jurkovič, P., KUČERA J., FIRMANOVA, A. (1989). Zkřížená rezistence na
ionophorous polyetherové antikokcidiálních drogy Eimeria tenella izoluje z Československa. Drůbež
Science 68 (1 ) :89-93.
Chapman, HD (1986). Izoláty Eimeria tenella : studie o odolnosti vůči ionophorous antikokcidiálních
drogy. Výzkum v oblasti veterinární vědy 41 (2) :281-282.
16. Evropská sympozium o výživě drůbeže
259 Page 8

Chapman, HD (1998). Vyhodnocení účinnosti antikokcidiálních léků proti Eimeria druhů
slepice. International Journal parazitologie 28 (7) :1141-1144. Recenze.
Chapman, HD (1999). Antikokcidiálních drog a jejich účinků na vývoj odolnosti vůči
Eimeria infekce u drůbeže. Ptačí Patologie , 28 , 521 ± 535. Recenze.
Chapman, HD, TŘEŠEŇ, T., Danforth, H., Richards, G., Shirley, M. Williams, R.
(2002). Udržitelný kokcidióza kontrola v produkci drůbeže: úloha živých vakcín. International
Časopis pro parazitologie 32 , 617-629
Chapman, HD (2003). Počátky výzkumu kokcidiózy v ptactvem - První padesát let. Ptačí
Nemoci , 47 , 1-20.
Chapman, HD A MCFARLAND JL (2003) rotace Programy s diklazurilu a kokcidiózy
vakcína. Proc. 52. WPDC, Sacramento, 8 až 11 března 2003.
Chapman, HD (2005). Perspektivy pro kontrolu kokcidiózy u drůbeže chemoterapií a
očkování. Sborník z mezinárodní konference IXth kokcidiózy, Foz do Iguassu 19. září -
23, 2005.
Chapman, HD (2007). Rotace programy pro kontrolu kokcidiózy. Mezinárodní Drůbež
Výroba , 15 : 7-9.
DE GUSSEM, M. (2005). Kokcidióza drůbeže kontrola: Význam kvality antikokcidikum
premixů. Sborník z mezinárodní konference IXth kokcidiózy, Foz do Iguassu 19. září -
23, 2005.
ELWINGER, K., BERNDTSON, E., Engström, B., Fossum, O., WALDENSTEDT, L. (1998).
Vliv antibiotik a růstových stimulátorů Antikokcidika na růst Clostridium perfringens ve slepých střevech
ao výkonu brojlerů. Acta Veterinaria Scandinavica , 39 , 433-441.
FITZ-COY, SH, EDGAR, SA (1992) patogenita a kontrola Mitis Eimeria infekcí u brojlerů
kuřata. choroby ptáků , 36 :44-48.
GORE, TC, LONG, PL (1982) Biologie a patogenita nedávné pole izolát Eimeria
praecox Johnson, 1930. věstník protozoology, 29 :82-85.
Castañón, CAB, Fernandez, S., FRAGA, JS, Fontoura, LF a GRUBER, A. (2007)
COCCIMORPH: real-time diagnostický nástroj založený na automatickém rozpoznávání obrazu v prvoků parazitů
z rodu Eimeria. Sborník Světové asociace pro povýšení veterinární
Parazitologie, 19-23 srpna 2007, Gent, Belgie
GUMILA, C., ANCELIN, M., JEMINET, G., Delort, M., MIGUEL, G. a lahvička, H. (1996)
Diferenciální in vitro činnosti ionoforovými látek proti Plasmodium falciparum a
savčí buňky. antimikrobiálních látek a chemoterapie, 40 , 602-608.
IDRIS AB, Bounous DI, Goodwin MA, J. BROWN, KRUSHINSKIE EA, (1997). Nedostatek
korelace mezi mikroskopických lézí skóre a hrubých skóre lézí v komerčně pěstovaných brojlerů
vyšetřeno na tenkého Eimeria spp. kokcidióza. choroby ptáků, 41 (2) :388-91.
JOHNSON, J. a Reid, WM (1970) antikokcidiálních přípravků: léze bodování techniky v baterii a podlahou
pero pokusy s kuřaty. Experimentální parazitologie 28: 30-36.
MATHIS, GF (2003). Vyšetření obnovení citlivosti na Clinacox pomocí Coccivac-B.
Sborník 13. sjezdu světů veterinární drůbeže Association (str. 211). 19-23 července.
Denver, CO, USA.
MATHIS, GF (2003). Vakcína může snížit antikokcidiální odpor. Svět Drůbež , Speciální doplněk
Kokcidióza, 4, 22/23.
MATHIS, G. (2005). Důvody pro polní problémy s E. maxima: E. acervulina proti E. maxima.
Sborník z mezinárodní konference IXth kokcidiózy, Foz do Iguassu, září 19-23, 2005.
MATHIS, GF a Broussard, C. (2006) Zvýšená úroveň citlivosti Eimeria na diklazurilu po
živou vakcínu coccidial. choroby ptáků, 50 (3) :321-324
MARIEN, M., DE GUSSEM, M., VANCRAEYNEST, D., FORT, G. a Naciri, M. (2007). Indikace
zkřížené rezistence mezi různými monovalentní ionofory, jak je stanoven antikokcidikum citlivostí
test (AST). Schváleno pro řízení XVI. Evropské sympozium o výživě drůbeže, srpen 26 až 30
2007, Štrasburk, Francie.
16. Evropská sympozium o výživě drůbeže
260 Page 9

MCDOUGALD, LR, LAMAS DA SILVA, JM, Solis, J, Braga, M. (1987). Přehled
Citlivost na antikokcidiálních přípravků v 60 izolátů kokcidií z brojlerů v Brazílii a
Argentina. choroby ptáků , 31 , (2), 287-292
MCDOUGALD, LR (2003). Kokcidiózy. Nemoci drůbeže (11
th
edn.). Iowa State University Press,
Ames, IA, USA
MORRIS, GM a GASSER, RB (2006) Biotechnologické pokroky v diagnostice influenzy
kokcidióza a analýza genetické variability v Eimeria . Biotechnologie zálohy 24 : 590-603.
Naciri M., DE GUSSEM K., FORT G., BERNARDET N., NERAT F., Chausse AM (2003) Úroky
antikokcidiálních citlivost testů (AST) v prevenci kokcidiózy. kuřecí britské drůbeže vědy ,
44 :826-827.
Naciri, M., Chausse, AM, FORT, G., BERNARDET, N., NÉRAT, F. a DE GUSSEM, K.
(2004). Hodnota antikokcidiálních citlivosti testů (AST) v prevenci kokcidiózy kuřat. XXII
Světově Drůbež Kongres Istanbul června 8-13, 2004.
PEEK, H. a Landmana, W. (2003). Odolnost proti drogám antikokcidiálních holandského ptačí Eimeria spp.
Pole izoluje pocházející z roku 1996, 1999 a 2001. Ptačí Patologie, 32 (4), 391-401
Tiskař, BC (1976). Biologické aplikace ionofory. Každoroční přezkum biochemie
45 :501-530.
SORENSEN, JT, EDWARDS, S., NOORDHUIZEN, J., GUNNARSSON, S., (2006) Živočišná výroba
systémů v průmyslovém světě. Vědecké a technické hodnocení OIE , 25 (2), 493-503.
VAN Immerseel, F., DE BUCK, J., PASMANS, F., Huyghebaerta, G., HAESEBROUCK F.,
DUCATELLE, R. (2004). Clostridium perfringens u drůbeže: vznikající hrozby pro zdraví zvířat a
. zdraví Ptačí Patologie : 33 (6) :537-549.
WALDENSTEDT, L. (2004) odhad nákladů kokcidiózy na švédské produkce drůbeže.
Sborník z kongresu drůbeže XII světa, 8-13 červen, 2004 Istanbul, Turecko
Westley, JW (1982). Polyétery antibiotika: přirozeně se vyskytující kyseliny ionofory. V JW Westley
(Ed.): Biologie, sv. 1.. Marcel Dekker, Inc, New York
WEPPELMAN, RM, Olson, G. Smith, DA Tamás, T., VAN IDERSTINE, A. (1977).
Porovnání antikokcidiálních účinnosti, odolnosti a tolerance narasinu, monensin a lasalocid v
zkoušky kuřecí baterie. Poultry Science 56 (5 ): 1550-1559.
WILLIAMS, RB (1998). Epidemiologické aspekty používání živých vakcín antikokcidiálních pro kuřata.
Mezinárodní časopis pro parazitologie . 28. (7): 1089-1098.
WILLIAMS, RB (1999) roztříštěna model pro odhad nákladů na kokcidiózy
světový kuřecí výrobní průmysl. Mezinárodní časopis pro parazitologie, 29 (8) :1209-1229
Afričan

Neregistrovaný uživatel

30.8.2013 04:20
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.33.122

Tak tu citaci z roku 1915 jsem daval proto ze to neni tak stare zpusob jak tu nekteri chteli prezentovat ( babickovska rada od nepameti)
To ze veterinar chova papouchy znej nedela vseveda
Nevim proc sem tahate kraliky.
Ze je acidomid drahej tak typickej ceskej setrilek zacne premyslet a naleje misto toho ocet je to laciny je to kysely je to stejny
V tech vedeckych clancich jsem nenasel ani zminku o octu
Kdyby tu nekdo napsal o protibakterialnim ucinku cesneku nebo oregana a jinych bylin ani neceknu a budu jenom souhlasit ale to taky leze do penez tak si lejte do vasich zvirat co chcete treba kyselinu ze stary baterie tu mate zadarmo
Uz me to prestalo bavit tak tu koncim
Tak se tu mejte klepejte se po ramenou jak to delate dobre a skoro nic vas to nestoji
Octu zdar

Neregistrovaný uživatel

30.8.2013 05:25
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.32.185

Jeste neco.Jenom by mne zajimalo kolik myslitelu zkouselo lejt do nemocnejch kurat ten ocet cistej nebo jinak redenej v domeni ze redenej je prevence tak cistej je lecba.
Jsem zvedavej kdo se prizna neverim tomu ze to nikdo nezkusil.

Neregistrovaný uživatel

30.8.2013 06:17
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.238.182

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pricinou jeji jest kokcidium.
Psano jest.

je to asi nezvykle, ale cist umim :)
a ano, psano jest, jenze je to hloupost, omyl. Co je psano, nemusi byt jeste dano.

Neregistrovaný uživatel

30.8.2013 09:41
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.102.21

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
je to asi nezvykle, ale cist umim :)
a ano, psano jest, jenze je to hloupost, omyl. Co je psano, nemusi byt jeste dano.

co je psano, neni jeste dano a nadruhou stranu co neni psano, neexistuje, tak co si vybrat :-D

Neregistrovaný uživatel

30.8.2013 10:47
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.236.38

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
co je psano, neni jeste dano a nadruhou stranu co neni psano, neexistuje, tak co si vybrat :-D

to je teda perla dne :( diskuzi koncim, tohle fakt nestoji za cas, ani namahu.

Neregistrovaný uživatel

30.8.2013 10:54
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.78.37

Nějak se vám tohle super vlákno vymklo kontrole ne ?! Určitě si začátečnici z této diskuze vemou "hodně poučného". Větši blbost jste založit fakt nemohl ...

Neregistrovaný uživatel

30.8.2013 10:55
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.102.21

:-D

Neregistrovaný uživatel

30.8.2013 13:06
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.102.21

Udelal jsem presne to co tu delaj ostatni druhym.Vsechno je blbost a jeste odpovedi s hnusnym kolikrat i urazlivim textem.Momentalne se tu jede proti necemu co dela plno lidi uz nejakou dobu.Dokonce i ten acidomid je spatne.Ja to nevim jak je to doopravdy, ale argumenty ze to neni v knihach a ze to rozezere (nadnesene receno) kure i kdyz v mnozstvi tak malem.Tvrdi se ze okyselovani se nikde nepise.Tohle jsou argumenty?Vzdyt i lide okyselujou ...Proto sem take psal at se vyjadri Dana.

Neregistrovaný uživatel

30.8.2013 14:55
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.31.130

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Popravdě by mi zajímal názor paní DANY jak je to s okyselováním byt například octem, při čtení jejich příspěvků, je zřejmé, že tato dáma přesní ví co a o čem píše.Nejen s okyselováním, ale i s nebezpečím octa v malém množtví ve vedě.
A hlavně, já tady netvrdím že to léčí, ale domnívám se, že to je možnost prevece.Zdůrazňuji domnívám...a né že to někomu nutím jako pravdu.Stále se ptám na to proč, argumenty, atd...místo toho se dozvím že si pomálu ve čtyřiceti mám jít připravit věci do školy..
Skupa

Děkuji za důvěru, ale já už radši své názory moc neprezentuji. Několikráte jsem obdržela dost nelibé a fundované kritiky. Ale podle mých zkušeností Acidomid jako prevence funguje. octa bych se zdržela, nemám k němu důvěru. Je to dost agresivní kyselina. Pokud ocet, tak raději jablečný, nebo šťávu z citronů.
S kuřaty a Acidomidem mám dobrou zkušenost, pokud jsou menší, cca do 6 týdnů. Po tom dávám kuřata do venkovní omdchovny a i když provádí důkladnou desinfekci, vždy dojde k infekci kokcidiemi. Při zjištění většího množství krvavého trusu přeléčím ESB3. Nečekám na to, že se vyvine přirozená imunita. Nejsem ROKEFELER, ABYCH NECHALA VYMŘÍT POLOVINU HEJNA. Další invaze kokcidií se objeví cca v 15-16 týdnech. Opět přeléčím. Dále již nejsou s kokcidiemi problémy. Organismus odrostlých kuřat je dost velký, aby se s nimi vyrovnal. Vzhledem k tomu, že kupuji násadová vejce od různých chovatelů, mluvit o přirozené imunitě hejna je v mém případě bezpředmětné.
Nikomu tento postup nedoporučuji, upozorňuji, že se jedná pouze o popis mých zkušeností a postupů. Dana

Neregistrovaný uživatel

30.8.2013 15:06
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.43.1

Milej pane ja jsem nezacel prvni s urazkama vy jste me tu obvinil ze lzi zemi neverite ze ten pokus udelam zacal jste tu z vtipne zertovat s dozorci radou tet tu fnukate ze vas nekdo urazil .Pridal jste se do diskuze az kdyz vetsina byla proti dobry chapu ze jste se i podepsal ono si namastit ego kdyz je s vami vetsina to taky stoji za to . Nenecham si od nikoho srat na hlavu.
Ja jsem tu uvedl dost argumentu proc ocet a kyselotiny ne.Nikdo mi je nevyvratil furt se tu jenom mele o okyselovani traviciho traktu nic jinyho.Ptal jsem se kdo ma zkusenosti odpovedeli mi jenom dva chovatele tem zato dekuji.Jinak nikdo. Jen ja tu napsal jak jsem letos odchovaval a jak resim kokcidiozu ve svem chovu.
Tak si klidne myslete co jsem za sprostaka me je to jedno.

Neregistrovaný uživatel

30.8.2013 15:08
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.166.118

Paráda, Dana je tu smajlík Za důvěru neděkujte, ta je zapříčiněna moudrem které většinou z vašich příspěvků čiší...
Ano samozřejmě že jde o jablečný ocet, předpokládám že to všichni pochopily, většinou když to někde někdo doporučoval, tak šlo o jablečnej.
Takže když to zestručním, tak tedy okyselování zažívání kvůli prevenci ANO ?!

Už vidím ty komentáře...ano když to napíše Dana, tak ano.
Pokud napíše že tráva v dávné mynulosti byla narůžovělá, tak o tom budu uvažovat smajlík

Neregistrovaný uživatel

30.8.2013 15:18
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.166.118

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Milej pane ja jsem nezacel prvni s urazkama vy jste me tu obvinil ze lzi zemi neverite ze ten pokus udelam zacal jste tu z vtipne zertovat s dozorci radou tet tu fnukate ze vas nekdo urazil .Pridal jste se do diskuze az kdyz vetsina byla proti dobry chapu ze jste se i podepsal ono si namastit ego kdyz je s vami vetsina to taky stoji za to . Nenecham si od nikoho srat na hlavu.
Ja jsem tu uvedl dost argumentu proc ocet a kyselotiny ne.Nikdo mi je nevyvratil furt se tu jenom mele o okyselovani traviciho traktu nic jinyho.Ptal jsem se kdo ma zkusenosti odpovedeli mi jenom dva chovatele tem zato dekuji.Jinak nikdo. Jen ja tu napsal jak jsem letos odchovaval a jak resim kokcidiozu ve svem chovu.
Tak si klidne myslete co jsem za sprostaka me je to jedno.

Milej chovateli, nikdo tady nefňuká, a píšu o urážkách ostatních když si napíšou o radu a není to zrovna nejinteligentnější dotaz, nebo rada a nemyslím zrovna tady v tomto vláknu.
To že jsem vtípkoval máte pravdu a rád, ostatní v tom totiž vidí, že mi zas tak o moc nejde a že si i zažertuji.
Přidal jsem se do diskuze kdy že?Když jste se trefovali d Ondřeje!!Byl to zhruba 20tý příspěvek, ted jsme přes 100, tak to asi nebude pozdě!
A namaštěný ego?, to mám pane, ale úplně z něčeho jiného.Mám krásnou ženu a děti smajlík

Neregistrovaný uživatel

30.8.2013 20:44
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.31.130

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Paráda, Dana je tu smajlík Za důvěru neděkujte, ta je zapříčiněna moudrem které většinou z vašich příspěvků čiší...
Ano samozřejmě že jde o jablečný ocet, předpokládám že to všichni pochopily, většinou když to někde někdo doporučoval, tak šlo o jablečnej.
Takže když to zestručním, tak tedy okyselování zažívání kvůli prevenci ANO ?!

Už vidím ty komentáře...ano když to napíše Dana, tak ano.
Pokud napíše že tráva v dávné mynulosti byla narůžovělá, tak o tom budu uvažovat smajlík

Kokcidiím nevyhovuje kyselé prostředí v trávícím traktu, takže okyselení vhodným přípravkem jako prevence ano. Bohužel jak dávkovat jablečný ocet, aby to bylo pro kokcidie dost a pro slepice bezpečné, tak to netuším. Zda lžíci do litru nebo více - méně, neřeším. Praktikuji Acidomid jak už jsem popsala. Dana

Neregistrovaný uživatel

31.8.2013 13:54
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.33.208

Jestli jsem dobre rozumel pani Dano tak pouzivate acidomid do 6 tydnu veku.Tak posledni nezodpovezena otazka je.Objevuje se vám u kurat do 6 tydnu kokcidioza?
Dekuji za pravdivou odpoved.

Neregistrovaný uživatel

1.9.2013 09:56
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.21.144

Přátelé,podle mne je ocet pro kočku,neberte doslova.Ptactvo pozře oocysty,jež opustily tělo hostitele s výkaly,kdekoli a ne jen z okyseleného nápoje,poté pararazitální prvok zjistí,ž vstoupil do okyseleného trávícího aktu a co udělá,to nevím,ale určitě neprchne,nepojde a v klidu vyčká na lepší časy.Dával jsem jablečný ocet holubům do vody bez valných výsledků.Nyní používám zaječí pacičku a netopýří ucho a krom kokcídií odháním i zlé duchy.

Neregistrovaný uživatel

1.9.2013 10:35
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.35.158

Konecne jsem se dockal kloudne odpovedi.Tak jsem si to predstavoval.Napriklad driv jsem nepouzival acidomid nemocnost kurat byla takova a takova ted pouzivam (ocet acidomid) a nemocnost za
A) Je stejna
B) Klesla o tolik a otolik
C)Objevuje se sporadicky
D) Neobjevuje se vůbec
A ne je to kysely tak to funguje.To jsou pro mne nic nerikajici argumenty.
Proto od stredy udelam ten pokus s krepelkama.
Ja a dalsi tri chovatele tu napsali jak to delame nikdo jiny.Pomalu bych si myslel ze jde o chovatele teoretiky co chovaji tady na ifaune a berou to jako pocitacovou hru.
Mrzi me ze p.Dana nezodpovedela moji otazku jak je to s onemocnenim na kokci do veku 6 tydnu kdy podava acidomid.Doufam ze se odpovedi dockam.

Neregistrovaný uživatel

1.9.2013 22:00
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.31.130

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jestli jsem dobre rozumel pani Dano tak pouzivate acidomid do 6 tydnu veku.Tak posledni nezodpovezena otazka je.Objevuje se vám u kurat do 6 tydnu kokcidioza?
Dekuji za pravdivou odpoved.

DO 6 týdne s kokcidiemi nemám problém. První 4 týdny mám kuřata v kuchyni v bedně, potom je přesunu do větší bedny do včelařského vozu. Obě bedny mám každý rok vydesinfikované Virocidem a natřené Balakrylem. Tak se k nim kokcidie nedostanou. V 6 týdnech je pouštím do včelařského vozu mimo bednu. Tam už to je jenom vydesinfikované. ale nejde to dokonale (plamenomet jsem zatím nezkoušela smajlík ), tak se postupně nakazí a objeví se krvavý průjem. Pak nastupuje postup s ESB3 uvedený výše. Druhá invaze kokcidiemi nastává po vypuštění do volného výběhu - cca v 9 týdnech-10 týdnech vypustím a po 14 dnech přeléčím. Pak už je klid. Dana

Neregistrovaný uživatel

1.9.2013 22:15
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.31.130

Ještě k výskytu kokcidií. První dva roky chovu slepic na čisté ploše, kde slepice nikdy předtím nebyly jsem s kokcidiemi neměla problém. Ten nastal až ve třetím roce po vypuštění kuřat na trávu. Vzhledem k tomu, že se z trávy vracela do vozu, tak se nainfikoval i vůz Ten rok jsem dala jednou ESB a pak dávala slepicím Acidomid až do pů roku (tehdy byl okolo 65-70Kč). Další rok se objevila kokci i ve voze. Pokud kuřata měla Acidomid, bylo krvavého průjmu málo a kuřata normálně žrala a příbývala na váze, při vysazení se rozmohl a bylo nutno léčit. Proto jsem od dalšího roku začala dávat Acidomid jen po dobu, kdy jsou v ,,izolaci" pro jistotu, kdyby se nějaké kokci přinesly z venku na rukou nebo oblečení. Po vypuštění do ,, zamořeného" prostředí už jej nedávám, nebo jen dodělám balení. Kokcidioza kuřata nakazí i přes Acidomid a jen její nástup je pozvolnější.
I když u holubů jej dávám do napáječky celé léto. Mimo jiné se voda s ním v napaječce nekazí a nemusím ji denně vyměnit. Měním jednou za tři dny, až je vypito. Kokcidioza u holubů se mi zatím neobjevila.
Dana

Neregistrovaný uživatel

1.9.2013 22:43
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.54.5

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě k výskytu kokcidií. První dva roky chovu slepic na čisté ploše, kde slepice nikdy předtím nebyly jsem s kokcidiemi neměla problém. Ten nastal až ve třetím roce po vypuštění kuřat na trávu. Vzhledem k tomu, že se z trávy vracela do vozu, tak se nainfikoval i vůz Ten rok jsem dala jednou ESB a pak dávala slepicím Acidomid až do pů roku (tehdy byl okolo 65-70Kč). Další rok se objevila kokci i ve voze. Pokud kuřata měla Acidomid, bylo krvavého průjmu málo a kuřata normálně žrala a příbývala na váze, při vysazení se rozmohl a bylo nutno léčit. Proto jsem od dalšího roku začala dávat Acidomid jen po dobu, kdy jsou v ,,izolaci" pro jistotu, kdyby se nějaké kokci přinesly z venku na rukou nebo oblečení. Po vypuštění do ,, zamořeného" prostředí už jej nedávám, nebo jen dodělám balení. Kokcidioza kuřata nakazí i přes Acidomid a jen její nástup je pozvolnější.
I když u holubů jej dávám do napáječky celé léto. Mimo jiné se voda s ním v napaječce nekazí a nemusím ji denně vyměnit. Měním jednou za tři dny, až je vypito. Kokcidioza u holubů se mi zatím neobjevila.
Dana

Dobrý den, když takhle odchováváte uměle, aplikaci Livacoxu na jednodenní kuřata jste nezkoušela? Prý pak mají doživotní imunitu.

Neregistrovaný uživatel

2.9.2013 17:30
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.31.130

O Livacoxu vím, ale vet není schopen sehnat malé balení (respektive se dělá 1000 dávek a 5000dávek) a nikdo v organizaci není ochoten vakcinovat spolu a je problém také v synchronizaci líhnutí, protože se vakcinují čerstvá kuřata do 10.max.20. dne. Navíc je potřeba se vyvarovat krmení s kokcidiostatiky po celý život a to kolegové moc neřeší. Myslím si, že výše uvedeným postupem se imunita navodí pomalu také. U dospělých slepic se s kokci nesetkávám. Dana

Neregistrovaný uživatel

30.5.2014 10:26
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.159.151

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chlapče o drůbeži jsem přečetl dost začal jsem číst a chovat když ty jsi se bál gumovýho kačera. No nepovažuju za předcházení cpát tvaroh do kuřete co už samo nežere a ještě napsat to pomůže.
Když jsme u toho doporučování tak se nejdřív něco nauč potom přemýšlej potom pak můžeš radit.
Takovýma radama si tu jenom na škodu to kuře si tim tvarohem uléčil k smrti.
Toto vlákno mělo být taky jako prevence proti hloupým radám aby zbytečně ti začínající nepřicházeli o zvířata.

s menšíma urážkama nesouhlasím, jinak pán má zkušenosti , tvaroch se dávat muže se strouhankou a to v malém mnoštví a jen občas a povyskočeným kuřatům , kuře domací jak se narodí je lepší krmit vaječnou míchnicí+strouhanka dát občas čaj a vodu pak do míchanice přidávám proso ,šrot ječmený a pozdeji směsku a pšenici,pak směsky např.Energys+pšenice , slunečnice černá ,lesknici, pečivo namáčené i v mléce a občas octvou vodu prevence ,vařené brambory+šrot ,řepu +šrot ,kopřivy se šrotem a brambory jinak se nezlobte nevěřím tomu že kuřice (kuřátka) které kadí krev sou fit jen po tvarohu 100% umrtnost pak dát kavce krkavcovi maximálně

Neregistrovaný uživatel

30.5.2014 10:29
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.159.151

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě k výskytu kokcidií. První dva roky chovu slepic na čisté ploše, kde slepice nikdy předtím nebyly jsem s kokcidiemi neměla problém. Ten nastal až ve třetím roce po vypuštění kuřat na trávu. Vzhledem k tomu, že se z trávy vracela do vozu, tak se nainfikoval i vůz Ten rok jsem dala jednou ESB a pak dávala slepicím Acidomid až do pů roku (tehdy byl okolo 65-70Kč). Další rok se objevila kokci i ve voze. Pokud kuřata měla Acidomid, bylo krvavého průjmu málo a kuřata normálně žrala a příbývala na váze, při vysazení se rozmohl a bylo nutno léčit. Proto jsem od dalšího roku začala dávat Acidomid jen po dobu, kdy jsou v ,,izolaci" pro jistotu, kdyby se nějaké kokci přinesly z venku na rukou nebo oblečení. Po vypuštění do ,, zamořeného" prostředí už jej nedávám, nebo jen dodělám balení. Kokcidioza kuřata nakazí i přes Acidomid a jen její nástup je pozvolnější.
I když u holubů jej dávám do napáječky celé léto. Mimo jiné se voda s ním v napaječce nekazí a nemusím ji denně vyměnit. Měním jednou za tři dny, až je vypito. Kokcidioza u holubů se mi zatím neobjevila.
Dana

Slepice 3 rokem jsou na polévky a vývar psům nebo dar do zoo krkavcum a kafkám

Neregistrovaný uživatel

30.5.2014 10:30
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.159.151

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pánové nehádejte se, mě jednou jeden člověk "poradil" přidávat drůbeži jako takové SAVO do vody na pití...
Prý to 100 % proti kokcidioze i jiným bakteriím a dokonce to ani neublíží?
nezkoušela jsem to a ani nebudu.... ;)
co si o tom myslíte???
Dobře když je potřeba tak savem desinfikuji pítka i misky, ale poté řádně vyplachuji vodou, jinak nikdy savo slepicím neleji...

Hňupovina, dávejte Ocet rači dyž nesou kč!! nebo nic nepěstujte!

Neregistrovaný uživatel

30.5.2014 11:16
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.22

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
DO 6 týdne s kokcidiemi nemám problém. První 4 týdny mám kuřata v kuchyni v bedně, potom je přesunu do větší bedny do včelařského vozu. Obě bedny mám každý rok vydesinfikované Virocidem a natřené Balakrylem. Tak se k nim kokcidie nedostanou. V 6 týdnech je pouštím do včelařského vozu mimo bednu. Tam už to je jenom vydesinfikované. ale nejde to dokonale (plamenomet jsem zatím nezkoušela smajlík ), tak se postupně nakazí a objeví se krvavý průjem. Pak nastupuje postup s ESB3 uvedený výše. Druhá invaze kokcidiemi nastává po vypuštění do volného výběhu - cca v 9 týdnech-10 týdnech vypustím a po 14 dnech přeléčím. Pak už je klid. Dana

také ho použivám.Dotáhla jsem si od vykrmovejch kaček z trhu kokc.a housata to čapla.přeléčila a jsou ok.

Neregistrovaný uživatel

30.5.2014 11:39
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.188.108

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hňupovina, dávejte Ocet rači dyž nesou kč!! nebo nic nepěstujte!

smajlíksmajlík Rači kyž nesou kč nepěstujte ani řekvičky smajlík

Jak se pěstují slepice? smajlík
Ještě jsem je nezkoušell zasadit... to jde?smajlík

Neregistrovaný uživatel

30.5.2014 11:58
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.202.128

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
smajlíksmajlík Rači kyž nesou kč nepěstujte ani řekvičky smajlík

Jak se pěstují slepice? smajlík
Ještě jsem je nezkoušell zasadit... to jde?smajlík

určite, slepice sadíme na jaro do truhlíku,každé ráno polevat! cirka za měsíc dame do předem prohnojené pudy, a zalévame 2x týdne,za šest nedel vykopeme jako erteple.smajlík

Neregistrovaný uživatel

30.5.2014 12:53
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.215.33

Já si letos koupila K1 i s kocidiantem a jsem spokojená ,dávám to kuřatům hned po vylihnutí tak i krutatum ,drobodina je čiperná a žravásmajlíksmajlík

Neregistrovaný uživatel

30.5.2014 13:43
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.188.108

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
určite, slepice sadíme na jaro do truhlíku,každé ráno polevat! cirka za měsíc dame do předem prohnojené pudy, a zalévame 2x týdne,za šest nedel vykopeme jako erteple.smajlík

smajlíksmajlíksmajlík

Neregistrovaný uživatel

31.5.2014 09:51
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.31.130

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Slepice 3 rokem jsou na polévky a vývar psům nebo dar do zoo krkavcum a kafkám

Nepsala jsem, že chovám 3 roky staré slepice, ale že se mi problém s kokcidiozou objevila až ve 3. roce chovu na stejné ploše. Bylo vhodné číst správně text a vnímat souvislosti.
A mimochodem, ani v zoo nechovají ,,kafky". Kafka byl český, německy píšící spisovatel, židovského původu. A slepičí polévku měl asi rád. smajlík Dana

Neregistrovaný uživatel

31.5.2014 09:58
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.188.108

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nepsala jsem, že chovám 3 roky staré slepice, ale že se mi problém s kokcidiozou objevila až ve 3. roce chovu na stejné ploše. Bylo vhodné číst správně text a vnímat souvislosti.
A mimochodem, ani v zoo nechovají ,,kafky". Kafka byl český, německy píšící spisovatel, židovského původu. A slepičí polévku měl asi rád. smajlík Dana

Klid. Diskutující 159.151 zvládne v jedné větě o 5 slovech 4 hrubky a slepice pěstuje. smajlík
Není se čemu divit, že nechápe souvislosti.
Občas prostě poučuje i ten, kdo by se měl nejdřív sám ještě hodně učit.

Neregistrovaný uživatel

1.6.2014 09:53
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.65.99

Přátelé,hloupá rada nad zlato.Tak jsem slyšel experty,že příčinou nejen letošních povodní je nesprávně vedené zemědělské hospodaření na velkých plochách.Tedy dotovaného škůdce známe,je jím zemědělec,tak ať platí,no konec konců z našich peněz.Co takhle podat žalobu na náhradu škody způsobenou povodní na viníky,usnadňující si práci na velkoplochách.To se to hospodaří,když se škody neplatí.

Přidejte reakci

Přidat smajlík