Ovlivnění pohlaví při líhnutí

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

25.3.2014 22:02
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.217.206

Zdravím, neříkejte mi, že nejde ovlivnit pohlaví teplotou při líhnutí u drůbeže. Jak mi tvrdili všichni chovatelé se kterými jsem o tom hovořil. smajlík Jsem mimo jiné terarista a u terarijních zvířat se běžně teplotou pohlaví ovlivnit dá. Vyšší teplota = samci, nižší teplota = samice.

Určitě to musí jít ovlivnit i u drůbeže. Uvedu jen takový malý příklad z praxe. Kolega má plně automatickou Brinseu na 190 vajec, a nepoužívá funkci chlazení a je nešťastný z toho že má vždy dvě třetiny kohoutků a jen třetinu slepiček. Měl to tak celý loňský rok. Líhne normálně na 37.5 stupňů.

Jakou zkušenost máte vy?? Pojďme o tom rozvést diskuzi, hoďte sem vaše názory.

Je mi jasné, že to nebude fungovat tak snadno jako u terarijních zvířat,ale možná se tím někdo tady už zabýval.


zkuste sem jen tak pro zajímavost napsat. jaký poměr pohlaví vám vychází při líhnutí, případně jaké jste měli při líhnutí podmínky...


Je mi jasné, že kdyby to bylo snadné, už dávno to líhňařskké firmy mají uvedené do praxe, ale proč si krapet nezadiskutovat???

Neregistrovaný uživatel

25.3.2014 22:16
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.160.1

Dobrý večer, něco na tom bude a věřím že alespoň nějaké procento se dá takto ovlivnit. Moje dlouholetá praxe je taková že když líhnu pod kvočnami které sedí v králíkárnách v březnu, dubnu kdy je chladno je převaha slepiček nad kohouty. Líhnutí v květnu, červnu se poměr pohlaví srovnává a líhnutí v červenci a zvláště v srpnu kdy je sucho a vedro tak začínají silně převládat kohouti(loni srpnové vlašky 12kohoutů a jen 3slepičky/v bžeznu je tento poměr přesně naopak). Už se mi to tak opakuje spousty let a taky si tak vzpomínám kdy je třeba extrémě chladný a deštivý třeba červenec tak se také vylíhne víc slepic než kohoutů. Ale bude to asi tím že je to vše pod kvočnami prakticky venku kdy silně působí výkyvy teplota možná i vlhkosti, změna ve dne v noci atd. Myslím že v líhni změna par desetin stupňů kde je pořád skoro stejná vlhkost nic neovlivní. Každopádně něco na tom budesmajlík

Neregistrovaný uživatel

25.3.2014 22:50
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.188.108

No, nevím jestli to je teplotou, ale z mojí zkušenosti bývá z prvních líhnutí, tj. leden až březen převaha kohoutů, později je více slepiček. Vysvětluji si to spíš tím, že kohout dospívá přece jen kapku později než slípka a proto to příroda tak zařídila, aby měli samci více času na dospívání.
Největší procento samic bývá z líhnutí červen - červenec. Pokud by to s teplotou opravdu souviselo, znamenalo by to, že se právě v teplejších obdobích líhne víc samic než v obdobích chladných.

Neregistrovaný uživatel

25.3.2014 22:53
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.29.18

Nedívejte se tolik na Jurský park, teroristo. Pardon, teraristo.

Neregistrovaný uživatel

25.3.2014 23:00
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.54.5

zdravím
já ovlivňuji pohlaví už v začátku, kdy sestavím kmen staré slepice x mladý kohout. Výsledek hraje ve prospěch slepiček. Dám-li starého kohouta na mladé slepice, budu odchovávat převážně kohoutky. První případ má kromě výsledkové výhody výhodu také v tom, že vejce k nasazení jsou od loňských a starších slepic větší a proto se líhnou větší kuřata, slepice jsou prověřené z prvního cyklu na kvokavost, snášku i zdraví.
Chci-li si nachovat plemeníky, zvolím starého kohouta, který je chovatelsky cenný a použiji k němu stejně staré nebo mladší slepice. O třídu lepší kohout mi srovná potomstvo do latě.
Nejlepší je použít o třídu lepšího kohouta ke slepicím nebo ke slepici, která je už prověřená tj, nekvokala, hodně nesla a měla vyšší hmotnost vajec, pak je šance, že syn od ní vylíhnutý bude tyto vlastnosti předávat zase dál na své dcery.
Juraj Kafka

Neregistrovaný uživatel

25.3.2014 23:14
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.27.102

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím, neříkejte mi, že nejde ovlivnit pohlaví teplotou při líhnutí u drůbeže. Jak mi tvrdili všichni chovatelé se kterými jsem o tom hovořil. smajlík Jsem mimo jiné terarista a u terarijních zvířat se běžně teplotou pohlaví ovlivnit dá. Vyšší teplota = samci, nižší teplota = samice.

Určitě to musí jít ovlivnit i u drůbeže. Uvedu jen takový malý příklad z praxe. Kolega má plně automatickou Brinseu na 190 vajec, a nepoužívá funkci chlazení a je nešťastný z toho že má vždy dvě třetiny kohoutků a jen třetinu slepiček. Měl to tak celý loňský rok. Líhne normálně na 37.5 stupňů.

Jakou zkušenost máte vy?? Pojďme o tom rozvést diskuzi, hoďte sem vaše názory.

Je mi jasné, že to nebude fungovat tak snadno jako u terarijních zvířat,ale možná se tím někdo tady už zabýval.


zkuste sem jen tak pro zajímavost napsat. jaký poměr pohlaví vám vychází při líhnutí, případně jaké jste měli při líhnutí podmínky...


Je mi jasné, že kdyby to bylo snadné, už dávno to líhňařskké firmy mají uvedené do praxe, ale proč si krapet nezadiskutovat???

Existuje něco, čemu se říká určení pohlaví. U každého živočicha je to trochu jinak. Savci mají pohlaví určeno geneticky, člověk s genotypem XX bude žena, člověk s genotypem XY bude muž. Výjimky samozřejmě existují, ale jsou neplodné. Velká spousta ryb, obojživelníci či plazi podobným způsobem pohlaví určené nemají a pohlaví jedince skutečně záleží na teplotě inkubace, či na vnějších vlivech, proto můžou některá zvířata své pohlaví i změnit a dochází u nich ke zvratu pohlaví.

U ptáků tomu tak však není. Podobně jako u savců je jejich pohlaví určeno geneticky. Pták s genotypem ZZ je samec, pták s genotypem Zw je samice. Teplota inkubace nemůže změnit pohlaví ptáka, stejně tak jako horečka u těhotné ženy nezmění pohlaví jejího dítěte.

Celá věc je dále komplikovaná tím, že u ptáků je heterogametickým pohlavím samice, pohlaví mláďat je tudíž ovlivněno "pohlavím" ovulovaného vejce, ne spermií. Tím odpadá i možnost cílené tvorby jednoho pohlaví, jako se to dá dělat třeba u krav, kde se vybírají pouze samičí spermie a zajišťuje se tak narození jaloviček. U ptáků toto nelze. Jediné, co má lidstvo v ruce, je japonská kloakální metoda a autosexingové metody a takový ten drtič na kohoutky.

Mimochodem, autosexing je pěkný důkaz toho, že chromozomální určení pohlaví funguje.

Neregistrovaný uživatel

26.3.2014 00:00
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.217.206

jako zadavatel děkuji za objasnění, ale velice zajímavé jsou i informace pana Kafky..děkuji moc pánové! ale stejně můžete pokračovat v těch zkušenostech s podílem pohlaví smajlík kolega má na to pech celý rok smajlík

Neregistrovaný uživatel

28.3.2014 18:53
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.12.162

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zdravím
já ovlivňuji pohlaví už v začátku, kdy sestavím kmen staré slepice x mladý kohout. Výsledek hraje ve prospěch slepiček. Dám-li starého kohouta na mladé slepice, budu odchovávat převážně kohoutky. První případ má kromě výsledkové výhody výhodu také v tom, že vejce k nasazení jsou od loňských a starších slepic větší a proto se líhnou větší kuřata, slepice jsou prověřené z prvního cyklu na kvokavost, snášku i zdraví.
Chci-li si nachovat plemeníky, zvolím starého kohouta, který je chovatelsky cenný a použiji k němu stejně staré nebo mladší slepice. O třídu lepší kohout mi srovná potomstvo do latě.
Nejlepší je použít o třídu lepšího kohouta ke slepicím nebo ke slepici, která je už prověřená tj, nekvokala, hodně nesla a měla vyšší hmotnost vajec, pak je šance, že syn od ní vylíhnutý bude tyto vlastnosti předávat zase dál na své dcery.
Juraj Kafka

Dobrý den,
musím potvrdit Vaši teorii, ale zároveň se přiznat, že jsem o ní vůbec nevědel smajlík Pořád jsem si lámal hlavu, jakto že mám každý rok tak vysoký počet slepiček nad kohoutkama. Líhnu přirozeně pod jednou kvočnou již asi 5 let. Pravidelně vysedí 8 - 10 kuřátek (je to zakrslá rousná, ale dávám pod ní klasické vajíčka od slepic). Násadové vajička dávám také z kmene mladý kohout x staré slepice a vždy mám maximálně 2 kohoutky a zbytek slepičky. Vůbec mě nenapadlo, že by se takto dalo ovlivnit pohlaví. Kohouta jsem začal měnit každý rok hlavně kvůli velké líhnivosti vajec.

Dále také souhlasím s názorem, že pohlaví u ptáků, je již dané při oplození a teplota při líhnutí nemá vliv na pohlaví.

Neregistrovaný uživatel

28.3.2014 23:22
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.52.17

Dále také souhlasím s názorem, že pohlaví u ptáků, je již dané při oplození a teplota při líhnutí nemá vliv na pohlaví.

smajlík to není názor TO JE FAKT
XXX.XXX.27.102 to vysvětlil naprosto PŘESNĚ

Neregistrovaný uživatel

28.3.2014 23:49
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.52.17

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím, neříkejte mi, že nejde ovlivnit pohlaví teplotou při líhnutí u drůbeže. Jak mi tvrdili všichni chovatelé se kterými jsem o tom hovořil. smajlík Jsem mimo jiné terarista a u terarijních zvířat se běžně teplotou pohlaví ovlivnit dá. Vyšší teplota = samci, nižší teplota = samice.

Určitě to musí jít ovlivnit i u drůbeže. Uvedu jen takový malý příklad z praxe. Kolega má plně automatickou Brinseu na 190 vajec, a nepoužívá funkci chlazení a je nešťastný z toho že má vždy dvě třetiny kohoutků a jen třetinu slepiček. Měl to tak celý loňský rok. Líhne normálně na 37.5 stupňů.

Jakou zkušenost máte vy?? Pojďme o tom rozvést diskuzi, hoďte sem vaše názory.

Je mi jasné, že to nebude fungovat tak snadno jako u terarijních zvířat,ale možná se tím někdo tady už zabýval.


zkuste sem jen tak pro zajímavost napsat. jaký poměr pohlaví vám vychází při líhnutí, případně jaké jste měli při líhnutí podmínky...


Je mi jasné, že kdyby to bylo snadné, už dávno to líhňařskké firmy mají uvedené do praxe, ale proč si krapet nezadiskutovat???

jsem mimo jiné terarista a u terarijních zvířat se běžně teplotou pohlaví ovlivnit dá. Vyšší teplota = samci, nižší teplota = samice.

asi špatnej terarista, to co jste napsal Vyšší teplota = samci, nižší teplota = samice.
platí třeba u krokodýlů
U jiných je to přesně obráceně smajlík a zdaleka ne 100 %, navíc pojem "spálené" samice vám asi taky nic neříká.
U většiny to nefunguje vůbec a u ještě větší většiny se to neví, čili vaše kategorické prohlášení je hloupost

Pohlaví embrya je ve finálním důsledku závislé na poměru koncentrací hlavních pohlavních steroidních hormonů: testosteronu a estradiolu.Bylo by to asi na delší vysvětlování. Provedení genomové hybridizace není levná záležitost a pokud se nenajde bláznivý milionář - terarista, tak to asi nikdo nebude financovat.

proč si krapet nezadiskutovat???

o tomto to nemá smysl, je to přesně jak 27.102 napsal.
lupus

Neregistrovaný uživatel

29.3.2014 10:27
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.43.141

Ja liahnem pri teplote 38,5 a liahnem pri tom sliepky, husi, kačky a vôbec nechladím, chladia sa len kým ich otáčam.... Keby to šlo tak ľahko ako si zadávateľ a aj niektorí naivní ľudia myslia, tak by sme liahli na teplote 32° a nikdy by sa kohúty neliahli - samozrejme pri tejto teplote budú sliepky veľkosťou hráčku, možno dvoch. Kto sa aspoň špáral v nose pri hodine biológie v škole tak vie, že teplota hraje u vtákov rolu len pri inkubácii a u niektorých druhov ovplyvňuje párenie a hniezdenie. Ale ovplyvňovanie pohlavia je NONSENS. Je to rovnaká blabota ako to, že z ostrých vajec sa vyliahne kohút - teda leghornky plodia samých kohútov? A hempšírky zase iba slepičky? No tak sme dospelí tak uvažujme dospelo. Takže moja skúsenosť - dlhé roky liahnem na tejto teplote to jest 38,5, jeden rok je kohútov viac, jeden rok zas menej. Od starých sliepok vajcia nenasadzujem, je to zbytočnosť, zárodok sa málo kedy uchytí.. Počul som už aj tvrdenie že sa Vám vyliahne veľa kohútov podľa toho, v aký deň ich nasadíte, pondelok, utorok, sobota .. smajlík

Neregistrovaný uživatel

29.3.2014 17:59
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.253.40

Dobrý den.
Má to, co říkáte, nějaký genetický podklad, nebo je to jenom Vaše zkušenost, případně náhoda.
Děkuji. Roman.

Neregistrovaný uživatel

29.3.2014 21:35
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.29.18

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Existuje něco, čemu se říká určení pohlaví. U každého živočicha je to trochu jinak. Savci mají pohlaví určeno geneticky, člověk s genotypem XX bude žena, člověk s genotypem XY bude muž. Výjimky samozřejmě existují, ale jsou neplodné. Velká spousta ryb, obojživelníci či plazi podobným způsobem pohlaví určené nemají a pohlaví jedince skutečně záleží na teplotě inkubace, či na vnějších vlivech, proto můžou některá zvířata své pohlaví i změnit a dochází u nich ke zvratu pohlaví.

U ptáků tomu tak však není. Podobně jako u savců je jejich pohlaví určeno geneticky. Pták s genotypem ZZ je samec, pták s genotypem Zw je samice. Teplota inkubace nemůže změnit pohlaví ptáka, stejně tak jako horečka u těhotné ženy nezmění pohlaví jejího dítěte.

Celá věc je dále komplikovaná tím, že u ptáků je heterogametickým pohlavím samice, pohlaví mláďat je tudíž ovlivněno "pohlavím" ovulovaného vejce, ne spermií. Tím odpadá i možnost cílené tvorby jednoho pohlaví, jako se to dá dělat třeba u krav, kde se vybírají pouze samičí spermie a zajišťuje se tak narození jaloviček. U ptáků toto nelze. Jediné, co má lidstvo v ruce, je japonská kloakální metoda a autosexingové metody a takový ten drtič na kohoutky.

Mimochodem, autosexing je pěkný důkaz toho, že chromozomální určení pohlaví funguje.

Pokud je pohlaví kuřat dáno pohlavím ovulovaného vejce, ne pohlavím spermie,
pak toto tvrzení popírá zkušenost Kafky, který uvádí, že nasazení mladého kohouta
hraje roli.
Tj. pochopil bych, že někdo dlouhodobým výzkumem vypátral, že starší slepice
produkuje častěji samičí pohlaví vajec, ale nesedí mi v tom ten mladý/starý kohout, že.

Neregistrovaný uživatel

29.3.2014 21:53
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.119.248

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud je pohlaví kuřat dáno pohlavím ovulovaného vejce, ne pohlavím spermie,
pak toto tvrzení popírá zkušenost Kafky, který uvádí, že nasazení mladého kohouta
hraje roli.
Tj. pochopil bych, že někdo dlouhodobým výzkumem vypátral, že starší slepice
produkuje častěji samičí pohlaví vajec, ale nesedí mi v tom ten mladý/starý kohout, že.

Pokud je pohlaví kuřat dáno pohlavím ovulovaného vejce, ne pohlavím spermie

jakože JE

toto tvrzení popírá zkušenost Kafky, který uvádí, že nasazení mladého kohouta
hraje roli.


z mladýho, či starýho prostě padaj jen ZZ smajlík

někdo dlouhodobým výzkumem vypátral, že starší slepice
produkuje častěji samičí pohlaví vajec,


uhodil jste hřebík na hlavičku, to je to co nikdo neví, ale jen to by JK teorii vysvětlilo smajlík

Neregistrovaný uživatel

29.3.2014 21:59
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.29.18

A ty blbý drůbežárny starý slepice prodávaj jako brak. Přitom je to POKLAD! smajlík

Neregistrovaný uživatel

29.3.2014 22:02
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.27.102

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud je pohlaví kuřat dáno pohlavím ovulovaného vejce, ne pohlavím spermie,
pak toto tvrzení popírá zkušenost Kafky, který uvádí, že nasazení mladého kohouta
hraje roli.
Tj. pochopil bych, že někdo dlouhodobým výzkumem vypátral, že starší slepice
produkuje častěji samičí pohlaví vajec, ale nesedí mi v tom ten mladý/starý kohout, že.

Nevím, jak to má vyzkoušené pan Kafka, ale prostě se to má tak, že heterogametickým pohlavím u ptáků je samice. Je genotypu Zw. Produkuje meiózou pohlavní buňky, z nichž padesát procent má nese chromozom Z, a padesát procent chromozom w. Kohouti mají genotyp ZZ, proto všechny jejich spermie nesou jen chromozom Z. Spojením ovulovaného vejce s genotypem Z a spermií vznikne samčí embryo, spojením ovulovaného vejce s genotypem w vznikne kuře samičího pohlaví.

Toho je prostě genetika ptáků, nic jiného na tom není. Pokud by to nefungovalo, nefungovala by ani třeba dědičnost křížem, které se využívá při autosexingu: Alely S/s jsou umístěné právě na pohlavním chromozomu Z. Slepice tedy nese pouze jedinou alelu, buď S a je stříbrná, nebo s+ a je zlatá. Kohout má genotyp buď SS nebo Ss+ a je stříbrný, nebo s+s+ a je zlatý.

Colour sexing je založený na tom, že když vezmete stříbrnou slepici a zlatého kohouta, stříbrná slepice bude vyrábět dva typy gamet: s chromozomem Z, který nese alelu S, nebo s chromozomem w, kde není nic. Kohout tvoří spermie s chromozomem Z a alelou s+. Výsledkem jsou kohouti s genotypem ZZ, Ss+, kteří jsou stříbrní, a slepice s genotypem Zw, s+/, které jsou zlaté.

Kdyby bylo pohlaví dáno pohlavním spermie, tak tato hypotetická stříbrná slepice by nesla genotyp SS a zlatý kohout s+/. Slepice by tvořila gamety s chromozomem X a genotypem S. Kohout by tvořil gamety s chromozomem X a alelou s+, nebo s chromozomem Y a žádnou vlohou pro barvu. Výsledkem by byly slepičky XX Ss+, tedy stříbrné, a kohoutci XY S/, tedy taky stříbrní. Colour sexing by se nekonal.

Neregistrovaný uživatel

29.3.2014 23:32
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.119.248

Existují hypotézy, že samice některých druhů ptáků mají vysoký stupeň kontroly nad sexuálním poměrem svých potomků
např.
https://www.email.cz/download/i/haau_XprIR-PyuFB6pzqo2qyFz_9iFFoVPM3KZUyBSDoXKNSodmhC_5tQHcK-UwDJ4VYjxM/rakosnici.pdf

jestli Vás to zajímá dejte mail a pošlu vám ještě další smajlík

lupus

Neregistrovaný uživatel

30.3.2014 11:48
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.114.253

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím, jak to má vyzkoušené pan Kafka, ale prostě se to má tak, že heterogametickým pohlavím u ptáků je samice. Je genotypu Zw. Produkuje meiózou pohlavní buňky, z nichž padesát procent má nese chromozom Z, a padesát procent chromozom w. Kohouti mají genotyp ZZ, proto všechny jejich spermie nesou jen chromozom Z. Spojením ovulovaného vejce s genotypem Z a spermií vznikne samčí embryo, spojením ovulovaného vejce s genotypem w vznikne kuře samičího pohlaví.

Toho je prostě genetika ptáků, nic jiného na tom není. Pokud by to nefungovalo, nefungovala by ani třeba dědičnost křížem, které se využívá při autosexingu: Alely S/s jsou umístěné právě na pohlavním chromozomu Z. Slepice tedy nese pouze jedinou alelu, buď S a je stříbrná, nebo s+ a je zlatá. Kohout má genotyp buď SS nebo Ss+ a je stříbrný, nebo s+s+ a je zlatý.

Colour sexing je založený na tom, že když vezmete stříbrnou slepici a zlatého kohouta, stříbrná slepice bude vyrábět dva typy gamet: s chromozomem Z, který nese alelu S, nebo s chromozomem w, kde není nic. Kohout tvoří spermie s chromozomem Z a alelou s+. Výsledkem jsou kohouti s genotypem ZZ, Ss+, kteří jsou stříbrní, a slepice s genotypem Zw, s+/, které jsou zlaté.

Kdyby bylo pohlaví dáno pohlavním spermie, tak tato hypotetická stříbrná slepice by nesla genotyp SS a zlatý kohout s+/. Slepice by tvořila gamety s chromozomem X a genotypem S. Kohout by tvořil gamety s chromozomem X a alelou s+, nebo s chromozomem Y a žádnou vlohou pro barvu. Výsledkem by byly slepičky XX Ss+, tedy stříbrné, a kohoutci XY S/, tedy taky stříbrní. Colour sexing by se nekonal.

Děkují, konečně někdo, kdo se nebojí tady napsat odborný článek. Ještě prosím vysvětlete obecenstvu záměnu označení pohlavních chromozomů Z a w na X a Y, ať mají jasno.smajlík

Přidejte reakci

Přidat smajlík