Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.124.152
Sedi nam v kachniku 3 pizmovky na vejcich. Maji se lihnout zhruba v desetidennich intervalech. Aby nahodou neslezly z vajec, kdyz prvni vyvede omladinu, chteli bychom prenest pizmovku s hnizdem do voliery, kde by se mohla o kachnatka starat v klidu. Nevime ale kdy je ta nejvhodnejsi doba. Tesne pred vylihnutim? Kdyz se budou klubat? Nebo az se vylihnou uplne? Dekuji za radu.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.3.75
Já bych ji přenesl jakmile je vysedí všechny. Ona je stejně zpravidla vyvádí z hnízda až druhý den po vysezení. Taky to tak budu dělat.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.249.1
jednoznačne počkať dokial sa neviliahnu všetky , a potom kludne aj bez hniezda ju môžte preniesť a dobre jej ustlať v novom chlieve
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.29.18
Při přenosu z hnízda doporučuji vzít i část vystýlky z hnízda - prachové peří.
Kachna bude klidnější, z prachového peří udělejte maketu hnízda a kachňata
to prvních pár dnů i zahřeje a bude jim fajn.
Po několika dnech už to samozřejmě můžete vykydat.
Co se ostatních kachen týká - záleží na konkrétních jedincích.
Pokud všechny tři kachny uslyší pískat první vylíhlé káče, budou mu všechny odpovídat.
Budou si s ním povídat. Některé kachny dál sedí jako kámen, jako přibité,
ale jiné kachny se mohou začít nadzvedávat, mají tendenci na hnízdě stát
(aby vylíhnutému káčeti zajistily přísun vzduchu), i když to vylíhnuté není jejich.
Pokud takhle zareagují obě zbylé vaše kachny, které mají líhnutí až později,
může to být problém. V nejkrajnějším případě by mohly svá vejce i zastudit.
Ideální je vylíhlá oschlá káčata odebírat, mít je doma v krabici u tepelného zdroje,
a až se cca během dvou dnů vylíhnou všechna káčata od jedné kachny,
tak až oschne i to nejslabší a nejposlednější, tak kachnu i s mladými přemístit
do vlastního chlívku.
Nejen, že díky odebírání kachna lépe a spolehlivěji dosedí zbytek
(bude mít pod sebou víc místa, bude líp sedět, nebude se nadzvedávat),
ale hlavně ostatní kachny budou sedět v klidu, zvlášť mladé a nezkušené
nebo problémové matky.
Taky se nám jednou stalo, že jsme si nechali mladou kachnu po výborné matce,
matka zasedla o nějakou dobu dříve, než dcera, seděly od sebe asi šest metrů napříč maštalí
a když matka vyváděla káčata po uhlí dolů z hnízda, tak to její dcera sledovala
a pak se sebrala a odešla taky a svoje vejce tak komplet zmařila (neměli jsme po ruce líheň).
Už se nevrátila. Akorát si nevzpomínám, jak to dopadlo dál, jestli je vodily obě atd.
Takže pozor na to.
My jsme vždy nasazovali vejce pod kachnu tak, aby líhnutí vycházelo na víkend,
(vejce z hnízda kachně vždy sbíráme a skladujeme v bezpečí a ideálních podmínkách)
tj. jsme ji několik dnů (pokud např. zasedla v úterý) nechali sedět naprázdno,
na podkladcích nebo jiných vejcích. A v pátek jsme nasadili vejce.
Díky tomu se vše začalo klubat dejme tomu ve čt pozdě večer nebo v pátek
a do neděle bylo komplet vylíhnuto a v neděli jsme kachnu i s malými dali do chlívka.
Díky volnu o víkendu bylo možné reagovat na případné problémy, situaci sledovat atd.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.249.32
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Při přenosu z hnízda doporučuji vzít i část vystýlky z hnízda - prachové peří.
Kachna bude klidnější, z prachového peří udělejte maketu hnízda a kachňata
to prvních pár dnů i zahřeje a bude jim fajn.
Po několika dnech už to samozřejmě můžete vykydat.
Co se ostatních kachen týká - záleží na konkrétních jedincích.
Pokud všechny tři kachny uslyší pískat první vylíhlé káče, budou mu všechny odpovídat.
Budou si s ním povídat. Některé kachny dál sedí jako kámen, jako přibité,
ale jiné kachny se mohou začít nadzvedávat, mají tendenci na hnízdě stát
(aby vylíhnutému káčeti zajistily přísun vzduchu), i když to vylíhnuté není jejich.
Pokud takhle zareagují obě zbylé vaše kachny, které mají líhnutí až později,
může to být problém. V nejkrajnějším případě by mohly svá vejce i zastudit.
Ideální je vylíhlá oschlá káčata odebírat, mít je doma v krabici u tepelného zdroje,
a až se cca během dvou dnů vylíhnou všechna káčata od jedné kachny,
tak až oschne i to nejslabší a nejposlednější, tak kachnu i s mladými přemístit
do vlastního chlívku.
Nejen, že díky odebírání kachna lépe a spolehlivěji dosedí zbytek
(bude mít pod sebou víc místa, bude líp sedět, nebude se nadzvedávat),
ale hlavně ostatní kachny budou sedět v klidu, zvlášť mladé a nezkušené
nebo problémové matky.
Taky se nám jednou stalo, že jsme si nechali mladou kachnu po výborné matce,
matka zasedla o nějakou dobu dříve, než dcera, seděly od sebe asi šest metrů napříč maštalí
a když matka vyváděla káčata po uhlí dolů z hnízda, tak to její dcera sledovala
a pak se sebrala a odešla taky a svoje vejce tak komplet zmařila (neměli jsme po ruce líheň).
Už se nevrátila. Akorát si nevzpomínám, jak to dopadlo dál, jestli je vodily obě atd.
Takže pozor na to.
My jsme vždy nasazovali vejce pod kachnu tak, aby líhnutí vycházelo na víkend,
(vejce z hnízda kachně vždy sbíráme a skladujeme v bezpečí a ideálních podmínkách)
tj. jsme ji několik dnů (pokud např. zasedla v úterý) nechali sedět naprázdno,
na podkladcích nebo jiných vejcích. A v pátek jsme nasadili vejce.
Díky tomu se vše začalo klubat dejme tomu ve čt pozdě večer nebo v pátek
a do neděle bylo komplet vylíhnuto a v neděli jsme kachnu i s malými dali do chlívka.
Díky volnu o víkendu bylo možné reagovat na případné problémy, situaci sledovat atd.
Jak odebíráte pižmovce vylíhlá kachňata?
Zatím jsem to nezkoušela, ale připadá mi to dost riskantní. Pižmovka urputně brání hnízdo, obávala bych se komplikací, právě kvůli jejímu neklidu během štrachání v hnízdě a hledání kachňat.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.225.10
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jak odebíráte pižmovce vylíhlá kachňata?
Zatím jsem to nezkoušela, ale připadá mi to dost riskantní. Pižmovka urputně brání hnízdo, obávala bych se komplikací, právě kvůli jejímu neklidu během štrachání v hnízdě a hledání kachňat.
Odebírání je zcela zbytečné, nechte to na nich - poradí si.
Nevím, proč někteří "chovatelé" mají nezbytnou potřebu se furt zvířatům do něčeho plést. Pižmovky to rozhodně nepotřebují.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.29.18
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jak odebíráte pižmovce vylíhlá kachňata?
Zatím jsem to nezkoušela, ale připadá mi to dost riskantní. Pižmovka urputně brání hnízdo, obávala bych se komplikací, právě kvůli jejímu neklidu během štrachání v hnízdě a hledání kachňat.
Cca 22 let kachňata odebíráme do krabičky nebo košíku.
Pak je přeneseme domů, kde jich je ve větší krabici hned několik.
Tam pěkně v klidu a teple sílí a odpočívají, nemačkají se na vejcích,
nehrozí vypadnutí z hnízda a zastydnutí, nezobou na hnízdě do čerstvě
vylíhnutých, mokrých a slabých sourozenců, nerozptylují kachnu,
případně už si i něco málo zobnou, učí se.
Naše pižmovky sice brání hnízdo, ale rozhodně ne urputně.
Jankovité kachny si v chovu nenechávám, preferuji selekci.
Asi je to i o vašem vztahu k vašim pižmovkám.
Naše přijdou a třeba kousek masa si vezmou z ruky, nebo namočený rohlík.
Jsou to nesmírně moudrá zvířata, u té staré kachny vyloženě vím,
že ona ví, že jsem hodný (nejsem predátor, neublížím, pomáhám, krmím, chráním...).
Ona to prostě pozná.
Její mazanost se projevuje mj. i tak, že sama pozná, kdy není pes doma (on by ji vyhnal)
a právě takovou důmyslnou plachetkou pro psa proleze do sousedního dvora. kde šantí v trávě.
Umí to jenom pižmovky, např. slepice na to nikdy nepřišly.
Plachetka je poměrně pevná, vypadá jako pevná bariéra, je tam proto,
aby v případě příchodu lišky mohl pes zaúřadovat i za plotem.
Jednu ruku dám kachně před zobák (aby si do ní kdyžtak štípla, shrnu si mikinu
nebo si vezmu rukavici) a druhou rukou vyberu kachňata a prázdné skořápky.
Kachny se mi po letech už i samy nadzdvihují, spolupracují.
Po odebrání zasednou lépe, pevněji, zbytek se líhne pak rychleji.
Ale to za ty roky uvidíte už sama, vychytáte si kvalitní chovné kusy, vychytáte si systém.
(taky se mi stalo, že se vylíhlo první čilé káče a kachna se s ním sebrala
a utekla na rybník a zbytek vajec jsem musel dát pod kvočny,
jiná zase prostě na hnízdě stála, povídala si s vylíhlými káčata a zbytek zastudila,
většinou mám od jedné kachny 18-22 mladých, výjimečně 16, odebírám i z kapacitních
důvodů, kachna se stáním tolik nevysiluje).
Prostě svoje důvody pro odebírání mám a co si myslí ostatní, je nedůležité.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.29.18
A ještě jsem zapomněl - pokud je tam některé vejce neoplozené,
je z něj po pěti týdnech zahřívání už solidní pukavec.
A kdy jindy nejvíc hrozí jeho rozbití, znečištění kachny i celého hejnka,
než když je kachna před dolíhnutím neklidná, mele sebou,
pod ní jsou suchá i mokrá káčata a plno skořápek?
Prostě je to i o hygieně hnízda, hygieně a úrovni chovu.
Samozřejmě, že např. můj bratránek nechá vše na kachně,
nemám nic proti takovému stylu myšlení, znám mnoho takových lidí.
A hlavně - nikdy by mě nenapadlo je za to kritizovat nebo veřejně
jakýkoliv jejich postup komentovat. To je.. plytké.
Nicméně bratránek mívá od pižmovek cca 8-11 mladých, výjimečně 13.
Asi je to prostě o té selekci, péči, přístupu a zmiňované úrovni chovu.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.29.18
Ještě si vzpomínám na případ, kdy pižmovka bratránkovi seděla v králíkárně.
Už se jí to líhlo, on to vždy nechává na ní, a v noci se do králíkárny prokousali potkani.
Vylíhlá oschlá káčata nezbyla žádná a zbytek, co byl ve vejcích, kachna rozšlapala,
když bránila káčata i sebe. Při tom i hnízdo znečistila trusem, takže pak byla
nejen zažloutlá a smradlavá z rozšlapaných neoplozených záprdků, ale i z toho trusu.
Neříkám, že při odebírání káčat by se k ní potkani nedostali, ale alespoň část
z nich by noc v klidu přečkala u vás doma, pod umělou kvočnou, a kachna by měla co vodit.
K jednomu známému jezdím moštovat, on žije velmi bio (v jurtě),
takže když mu zasedne pižmovka, tak o tom zpravidla ani neví.
Nechává vše na přírodě, ale pak mu po 5 týdnech přijde vyhublá zesláblá kačena,
ulepená a zažloutlá od rozbitých vajec, s 5-8 káčaty. Což je na pižmovky opravdu málo.
Jim to ale stačí. Někdy se káčata vydaří, jindy trpí průjmy, nechutenstvím, nic do nich není.
Je to asi tou ušpiněnou zapáchající kachnou, která sedí na rozbitých vejcích atd.
Tj. někdo holt zastává metodu přírodnější, přirozenější, a někdo tomu tu péči dá.
Stovky či tisíce let domestikovaná drůbež, v podmínkách střední Evropy, prostě
ruku člověka potřebuje, i když dnešní biomaniaci si často myslí opak.
To je jako kdybyste tvrdili, že člověk (přece taky pochází z přírody) přežije v lese nahý,
sám se zaopatří, sám si najde potravu a rozmnoží se.
Možná skutečně ano, ale s jakým wellfare?