Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

29.3.2006 10:32
Neregistrovaný uživatel

Tak už i já píši o tomto strašáku. Četl jsem myslím seriozní článek v chovateli, kde psal autor s mnohaletou praxí v drůbežárně o ptačí chřipce. Tvrdí, podobné kalamitní vlny chorob likvidovaly chovy drůbeže několikrát za dobu jeho zaměstnání. Např. markova nemoc aj. Vždy šlo o značné úhyny, které však nakonec díky vakcínám apod. dnes chovatelé prakticky neznají a neznají je ani po jménu. Dnes máme slepice jako před propuknutím tehdejších chorob. Potíž je ale v tom, že tato chřipka je přenosná na člověka. Přirozeně člověk jedná podle pudu sebezáchovy. Proto panika, proto média, novináři, bublina....nemusím to říkat. Bohužel jsou to lidé, kteří v životě nic nechovali, ještě tak psa. My chovatelé drůbeže, holubů a okrasného ptactva máme kromě obav o lidské životy především obavy o svoje chovy, což je také přirozené z našeho hlediska.
Nálezy byly zjištěny zejména u vrubozobých ptáků(labutě, březňačky, poláci velcí) nevím zda nějaké husy, dále ojediněle u lysek, potápek, kormoránů, racků chechtavých... Hrabaví ptáci jsou také vnímaví. Ale! jaká je šance nákazy pokud je drůbež chována v oblasti, kde má přístup k vodě(rybník, řeka za plotem) a pokud je např. chována společně s vodní drůbeží, která také má přístup k volné vodní hladině, kde navíc mohou být březnňačky a jakou šanci na nákazu má tato drůbež chovaná od volných vodních ploch vzdálených a ještě třeba odděleně od kachen a hus. Problémy budou spíš u těch chovatelů, kteří mají stále tuto drůbež společně, než ti modernější, kteří mají pečlivě vše zvlášť. Co se týče mě, přestože bydlím v oblasti, kde je asi 11tičetná soustava rybníků, troufám si říct, že mám relativní štěstí, že nemám ani jeden z rybníků v takové blízkosti, kam by drůbež běžně chodila pít a pod. A vězte, že možnost bydlet u rybníka byl vždycky muj sen, abych právě se mohl věnovat i vodní drůbeži nebo okrasným vrubozobým. Ted si mnu ruce, že to tak není.
Jen dodám, ještě k zmiňovanému článku, autor uvádí, že u holubů nikdy pch nebyla prokázána, záhadně se jim vyhýbá stejně tak zpěvnému ptactvu. Nebyla také nikdy prokázána u běžců(pštrosi).
Nejvnímavější zůstávají tedy vrubozobí a hrabaví, hrabaví však až po kontaktu s vrubozobými. Hejno labutí přeletivší nadedvorem neznamená hned zavlečení viru. Ta šance je dost malá.
Přeji všem chovatelům hodně pevné nervy, a hodně odolné svěřence musíme ten d(D)uben nějak překonat.
Juraj Kafka

Neregistrovaný uživatel

29.3.2006 12:51
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.51.72

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak už i já píši o tomto strašáku. Četl jsem myslím seriozní článek v chovateli, kde psal autor s mnohaletou praxí v drůbežárně o ptačí chřipce. Tvrdí, podobné kalamitní vlny chorob likvidovaly chovy drůbeže několikrát za dobu jeho zaměstnání. Např. markova nemoc aj. Vždy šlo o značné úhyny, které však nakonec díky vakcínám apod. dnes chovatelé prakticky neznají a neznají je ani po jménu. Dnes máme slepice jako před propuknutím tehdejších chorob. Potíž je ale v tom, že tato chřipka je přenosná na člověka. Přirozeně člověk jedná podle pudu sebezáchovy. Proto panika, proto média, novináři, bublina....nemusím to říkat. Bohužel jsou to lidé, kteří v životě nic nechovali, ještě tak psa. My chovatelé drůbeže, holubů a okrasného ptactva máme kromě obav o lidské životy především obavy o svoje chovy, což je také přirozené z našeho hlediska.
Nálezy byly zjištěny zejména u vrubozobých ptáků(labutě, březňačky, poláci velcí) nevím zda nějaké husy, dále ojediněle u lysek, potápek, kormoránů, racků chechtavých... Hrabaví ptáci jsou také vnímaví. Ale! jaká je šance nákazy pokud je drůbež chována v oblasti, kde má přístup k vodě(rybník, řeka za plotem) a pokud je např. chována společně s vodní drůbeží, která také má přístup k volné vodní hladině, kde navíc mohou být březnňačky a jakou šanci na nákazu má tato drůbež chovaná od volných vodních ploch vzdálených a ještě třeba odděleně od kachen a hus. Problémy budou spíš u těch chovatelů, kteří mají stále tuto drůbež společně, než ti modernější, kteří mají pečlivě vše zvlášť. Co se týče mě, přestože bydlím v oblasti, kde je asi 11tičetná soustava rybníků, troufám si říct, že mám relativní štěstí, že nemám ani jeden z rybníků v takové blízkosti, kam by drůbež běžně chodila pít a pod. A vězte, že možnost bydlet u rybníka byl vždycky muj sen, abych právě se mohl věnovat i vodní drůbeži nebo okrasným vrubozobým. Ted si mnu ruce, že to tak není.
Jen dodám, ještě k zmiňovanému článku, autor uvádí, že u holubů nikdy pch nebyla prokázána, záhadně se jim vyhýbá stejně tak zpěvnému ptactvu. Nebyla také nikdy prokázána u běžců(pštrosi).
Nejvnímavější zůstávají tedy vrubozobí a hrabaví, hrabaví však až po kontaktu s vrubozobými. Hejno labutí přeletivší nadedvorem neznamená hned zavlečení viru. Ta šance je dost malá.
Přeji všem chovatelům hodně pevné nervy, a hodně odolné svěřence musíme ten d(D)uben nějak překonat.
Juraj Kafka

Všechno určitě dobře dopadne.Jsem též chovatelka drůbeže a věřím ve šťastný konec.

Neregistrovaný uživatel

29.3.2006 16:53
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.69

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak už i já píši o tomto strašáku. Četl jsem myslím seriozní článek v chovateli, kde psal autor s mnohaletou praxí v drůbežárně o ptačí chřipce. Tvrdí, podobné kalamitní vlny chorob likvidovaly chovy drůbeže několikrát za dobu jeho zaměstnání. Např. markova nemoc aj. Vždy šlo o značné úhyny, které však nakonec díky vakcínám apod. dnes chovatelé prakticky neznají a neznají je ani po jménu. Dnes máme slepice jako před propuknutím tehdejších chorob. Potíž je ale v tom, že tato chřipka je přenosná na člověka. Přirozeně člověk jedná podle pudu sebezáchovy. Proto panika, proto média, novináři, bublina....nemusím to říkat. Bohužel jsou to lidé, kteří v životě nic nechovali, ještě tak psa. My chovatelé drůbeže, holubů a okrasného ptactva máme kromě obav o lidské životy především obavy o svoje chovy, což je také přirozené z našeho hlediska.
Nálezy byly zjištěny zejména u vrubozobých ptáků(labutě, březňačky, poláci velcí) nevím zda nějaké husy, dále ojediněle u lysek, potápek, kormoránů, racků chechtavých... Hrabaví ptáci jsou také vnímaví. Ale! jaká je šance nákazy pokud je drůbež chována v oblasti, kde má přístup k vodě(rybník, řeka za plotem) a pokud je např. chována společně s vodní drůbeží, která také má přístup k volné vodní hladině, kde navíc mohou být březnňačky a jakou šanci na nákazu má tato drůbež chovaná od volných vodních ploch vzdálených a ještě třeba odděleně od kachen a hus. Problémy budou spíš u těch chovatelů, kteří mají stále tuto drůbež společně, než ti modernější, kteří mají pečlivě vše zvlášť. Co se týče mě, přestože bydlím v oblasti, kde je asi 11tičetná soustava rybníků, troufám si říct, že mám relativní štěstí, že nemám ani jeden z rybníků v takové blízkosti, kam by drůbež běžně chodila pít a pod. A vězte, že možnost bydlet u rybníka byl vždycky muj sen, abych právě se mohl věnovat i vodní drůbeži nebo okrasným vrubozobým. Ted si mnu ruce, že to tak není.
Jen dodám, ještě k zmiňovanému článku, autor uvádí, že u holubů nikdy pch nebyla prokázána, záhadně se jim vyhýbá stejně tak zpěvnému ptactvu. Nebyla také nikdy prokázána u běžců(pštrosi).
Nejvnímavější zůstávají tedy vrubozobí a hrabaví, hrabaví však až po kontaktu s vrubozobými. Hejno labutí přeletivší nadedvorem neznamená hned zavlečení viru. Ta šance je dost malá.
Přeji všem chovatelům hodně pevné nervy, a hodně odolné svěřence musíme ten d(D)uben nějak překonat.
Juraj Kafka

Věřím že bude vše ok!to by muselo hejno labutí či kachen přeletět přes naše dvory a zahrady a vykálet se tam a o tom dost pochybujiHoluby mi zatím létají, kachny a slepice vesele zobou a pojímají se a vše je ok!Doufám že to tak zůstane!
S pozdravem Petis

Neregistrovaný uživatel

29.3.2006 17:47
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.170.249

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak už i já píši o tomto strašáku. Četl jsem myslím seriozní článek v chovateli, kde psal autor s mnohaletou praxí v drůbežárně o ptačí chřipce. Tvrdí, podobné kalamitní vlny chorob likvidovaly chovy drůbeže několikrát za dobu jeho zaměstnání. Např. markova nemoc aj. Vždy šlo o značné úhyny, které však nakonec díky vakcínám apod. dnes chovatelé prakticky neznají a neznají je ani po jménu. Dnes máme slepice jako před propuknutím tehdejších chorob. Potíž je ale v tom, že tato chřipka je přenosná na člověka. Přirozeně člověk jedná podle pudu sebezáchovy. Proto panika, proto média, novináři, bublina....nemusím to říkat. Bohužel jsou to lidé, kteří v životě nic nechovali, ještě tak psa. My chovatelé drůbeže, holubů a okrasného ptactva máme kromě obav o lidské životy především obavy o svoje chovy, což je také přirozené z našeho hlediska.
Nálezy byly zjištěny zejména u vrubozobých ptáků(labutě, březňačky, poláci velcí) nevím zda nějaké husy, dále ojediněle u lysek, potápek, kormoránů, racků chechtavých... Hrabaví ptáci jsou také vnímaví. Ale! jaká je šance nákazy pokud je drůbež chována v oblasti, kde má přístup k vodě(rybník, řeka za plotem) a pokud je např. chována společně s vodní drůbeží, která také má přístup k volné vodní hladině, kde navíc mohou být březnňačky a jakou šanci na nákazu má tato drůbež chovaná od volných vodních ploch vzdálených a ještě třeba odděleně od kachen a hus. Problémy budou spíš u těch chovatelů, kteří mají stále tuto drůbež společně, než ti modernější, kteří mají pečlivě vše zvlášť. Co se týče mě, přestože bydlím v oblasti, kde je asi 11tičetná soustava rybníků, troufám si říct, že mám relativní štěstí, že nemám ani jeden z rybníků v takové blízkosti, kam by drůbež běžně chodila pít a pod. A vězte, že možnost bydlet u rybníka byl vždycky muj sen, abych právě se mohl věnovat i vodní drůbeži nebo okrasným vrubozobým. Ted si mnu ruce, že to tak není.
Jen dodám, ještě k zmiňovanému článku, autor uvádí, že u holubů nikdy pch nebyla prokázána, záhadně se jim vyhýbá stejně tak zpěvnému ptactvu. Nebyla také nikdy prokázána u běžců(pštrosi).
Nejvnímavější zůstávají tedy vrubozobí a hrabaví, hrabaví však až po kontaktu s vrubozobými. Hejno labutí přeletivší nadedvorem neznamená hned zavlečení viru. Ta šance je dost malá.
Přeji všem chovatelům hodně pevné nervy, a hodně odolné svěřence musíme ten d(D)uben nějak překonat.
Juraj Kafka

Keď to u nás v Bratislave (20.2.) vypuklo tiež mi nebolo všetko jedno a bál som sa, či neprídem o chovné kŕdle hrabavej hydiny. Je to už viac ako mesiac, bolo vyšetrených cca 1.400 ks nájdených uhynutých vtákov na Slovensku a chvalabohu nič. Je to len otázka času a prehrmí to aj u Vás.
Nevešajte hlavu a liahnite, nech je čo na jeseň vystavovať!

Neregistrovaný uživatel

29.3.2006 19:22
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.37.74

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak už i já píši o tomto strašáku. Četl jsem myslím seriozní článek v chovateli, kde psal autor s mnohaletou praxí v drůbežárně o ptačí chřipce. Tvrdí, podobné kalamitní vlny chorob likvidovaly chovy drůbeže několikrát za dobu jeho zaměstnání. Např. markova nemoc aj. Vždy šlo o značné úhyny, které však nakonec díky vakcínám apod. dnes chovatelé prakticky neznají a neznají je ani po jménu. Dnes máme slepice jako před propuknutím tehdejších chorob. Potíž je ale v tom, že tato chřipka je přenosná na člověka. Přirozeně člověk jedná podle pudu sebezáchovy. Proto panika, proto média, novináři, bublina....nemusím to říkat. Bohužel jsou to lidé, kteří v životě nic nechovali, ještě tak psa. My chovatelé drůbeže, holubů a okrasného ptactva máme kromě obav o lidské životy především obavy o svoje chovy, což je také přirozené z našeho hlediska.
Nálezy byly zjištěny zejména u vrubozobých ptáků(labutě, březňačky, poláci velcí) nevím zda nějaké husy, dále ojediněle u lysek, potápek, kormoránů, racků chechtavých... Hrabaví ptáci jsou také vnímaví. Ale! jaká je šance nákazy pokud je drůbež chována v oblasti, kde má přístup k vodě(rybník, řeka za plotem) a pokud je např. chována společně s vodní drůbeží, která také má přístup k volné vodní hladině, kde navíc mohou být březnňačky a jakou šanci na nákazu má tato drůbež chovaná od volných vodních ploch vzdálených a ještě třeba odděleně od kachen a hus. Problémy budou spíš u těch chovatelů, kteří mají stále tuto drůbež společně, než ti modernější, kteří mají pečlivě vše zvlášť. Co se týče mě, přestože bydlím v oblasti, kde je asi 11tičetná soustava rybníků, troufám si říct, že mám relativní štěstí, že nemám ani jeden z rybníků v takové blízkosti, kam by drůbež běžně chodila pít a pod. A vězte, že možnost bydlet u rybníka byl vždycky muj sen, abych právě se mohl věnovat i vodní drůbeži nebo okrasným vrubozobým. Ted si mnu ruce, že to tak není.
Jen dodám, ještě k zmiňovanému článku, autor uvádí, že u holubů nikdy pch nebyla prokázána, záhadně se jim vyhýbá stejně tak zpěvnému ptactvu. Nebyla také nikdy prokázána u běžců(pštrosi).
Nejvnímavější zůstávají tedy vrubozobí a hrabaví, hrabaví však až po kontaktu s vrubozobými. Hejno labutí přeletivší nadedvorem neznamená hned zavlečení viru. Ta šance je dost malá.
Přeji všem chovatelům hodně pevné nervy, a hodně odolné svěřence musíme ten d(D)uben nějak překonat.
Juraj Kafka

Dobrý den,
tak že nové je nařízení KVS pro Jihočeský kraj č. X/2006 ze dne 28.3. To vyhlásilo mimořádná veterinární opatření, ze kterých uvádím stručný výtah.
Na základě pozitivního nálezu uhynulé labutě (diagnostokováno národní referenční laboratoří SVÚ Praha dne 27.3.06) v Hluboké n. Vlt., vymezuje ochranné pásmo kolem místa nálezu o poloměru 3 km (zahrnuje obce Hluboká n. Vlt., Hosín a Hrdějovice) a pásmo dozoru o poloměru 10 km (obce Adamov, Borek, Branišov, Břehov, Čejkovice, Č. Budějovice, Dasný, Dívčice, Drahotěšice, Dříteň, Dubičné, Dubné, Hůry, Chotýčany, Jivno, Libnič, Lišov, Litvínovice, Mydlovary, Nákří, Olešník, Pištín, Radošovice, Rudolfov, Sedlec, Ševětín, Úsilné, Vitín, Vlkov, Vráto, Zahájí, Zliv, Žabovřesky).
1) uvedeným obcím se nařizuje provést do 31.3.06 soupis chované drůbeže. Týká se všech chovtelů drůbeže a ptáků (s výjimkou ptáků chovaných v bytech v klecích)
2) zakazuje chovat ptáky ve volném výběhu
3) nařizuje sledovat zdravotní stav ptáků a neprodleně hlásit jakékoli podezření na KVS
4) nařizuje se zajistit okna a větrací otvory chovů zasíťováním
5) zakazuje se přemisťování ptáků z hospodářství
6) zákaz přemisťování násadových vajec do líhní
7) chovatelům psů se nařizuje při pohybu psů mimo obydlí držet psy na vodítku, aby se zabránilo přímému kontaktu s uhynulými či nemocnými ptáky.

Tato opatření mohou být po 21 dnech (příp. dříve) zrušena, pokud nebude indikován další výskyt.

Podle mne jde vcelku o rozumná opatření (žádné plošné vybíjení).
Zdraví Zdeněk

Neregistrovaný uživatel

29.3.2006 19:44
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.37.74

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
tak že nové je nařízení KVS pro Jihočeský kraj č. X/2006 ze dne 28.3. To vyhlásilo mimořádná veterinární opatření, ze kterých uvádím stručný výtah.
Na základě pozitivního nálezu uhynulé labutě (diagnostokováno národní referenční laboratoří SVÚ Praha dne 27.3.06) v Hluboké n. Vlt., vymezuje ochranné pásmo kolem místa nálezu o poloměru 3 km (zahrnuje obce Hluboká n. Vlt., Hosín a Hrdějovice) a pásmo dozoru o poloměru 10 km (obce Adamov, Borek, Branišov, Břehov, Čejkovice, Č. Budějovice, Dasný, Dívčice, Drahotěšice, Dříteň, Dubičné, Dubné, Hůry, Chotýčany, Jivno, Libnič, Lišov, Litvínovice, Mydlovary, Nákří, Olešník, Pištín, Radošovice, Rudolfov, Sedlec, Ševětín, Úsilné, Vitín, Vlkov, Vráto, Zahájí, Zliv, Žabovřesky).
1) uvedeným obcím se nařizuje provést do 31.3.06 soupis chované drůbeže. Týká se všech chovtelů drůbeže a ptáků (s výjimkou ptáků chovaných v bytech v klecích)
2) zakazuje chovat ptáky ve volném výběhu
3) nařizuje sledovat zdravotní stav ptáků a neprodleně hlásit jakékoli podezření na KVS
4) nařizuje se zajistit okna a větrací otvory chovů zasíťováním
5) zakazuje se přemisťování ptáků z hospodářství
6) zákaz přemisťování násadových vajec do líhní
7) chovatelům psů se nařizuje při pohybu psů mimo obydlí držet psy na vodítku, aby se zabránilo přímému kontaktu s uhynulými či nemocnými ptáky.

Tato opatření mohou být po 21 dnech (příp. dříve) zrušena, pokud nebude indikován další výskyt.

Podle mne jde vcelku o rozumná opatření (žádné plošné vybíjení).
Zdraví Zdeněk

Ještě by Vás možná mohlo zajímat orientační ocenění pro účely stanovení odhadu nákladů na úhradu ztrát drobným chovatelům (za utracenou drůbež a ostatní ptáky) dle zákona č. 166/1999 Sb.

První částka je za kus, druhá za lomítkem je za vejce.

Nosnice 50,-/ 1,50 - Brojleři 25,- Chovné slepice 100,- /4,-
Kachny - chovné 250,- /10,- výkrm 90,-
Husy chovné 350,- / 30,- výkrm 200,-
Krůty chovné 450,- / 25,- výkrm 300,-
Perličky 290,- bažanti 130,- a holubi 50,-
Nicméně doufám že k tomu nedojde.
Zdraví Zdeněk

Neregistrovaný uživatel

30.3.2006 14:02
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.2.128

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
tak že nové je nařízení KVS pro Jihočeský kraj č. X/2006 ze dne 28.3. To vyhlásilo mimořádná veterinární opatření, ze kterých uvádím stručný výtah.
Na základě pozitivního nálezu uhynulé labutě (diagnostokováno národní referenční laboratoří SVÚ Praha dne 27.3.06) v Hluboké n. Vlt., vymezuje ochranné pásmo kolem místa nálezu o poloměru 3 km (zahrnuje obce Hluboká n. Vlt., Hosín a Hrdějovice) a pásmo dozoru o poloměru 10 km (obce Adamov, Borek, Branišov, Břehov, Čejkovice, Č. Budějovice, Dasný, Dívčice, Drahotěšice, Dříteň, Dubičné, Dubné, Hůry, Chotýčany, Jivno, Libnič, Lišov, Litvínovice, Mydlovary, Nákří, Olešník, Pištín, Radošovice, Rudolfov, Sedlec, Ševětín, Úsilné, Vitín, Vlkov, Vráto, Zahájí, Zliv, Žabovřesky).
1) uvedeným obcím se nařizuje provést do 31.3.06 soupis chované drůbeže. Týká se všech chovtelů drůbeže a ptáků (s výjimkou ptáků chovaných v bytech v klecích)
2) zakazuje chovat ptáky ve volném výběhu
3) nařizuje sledovat zdravotní stav ptáků a neprodleně hlásit jakékoli podezření na KVS
4) nařizuje se zajistit okna a větrací otvory chovů zasíťováním
5) zakazuje se přemisťování ptáků z hospodářství
6) zákaz přemisťování násadových vajec do líhní
7) chovatelům psů se nařizuje při pohybu psů mimo obydlí držet psy na vodítku, aby se zabránilo přímému kontaktu s uhynulými či nemocnými ptáky.

Tato opatření mohou být po 21 dnech (příp. dříve) zrušena, pokud nebude indikován další výskyt.

Podle mne jde vcelku o rozumná opatření (žádné plošné vybíjení).
Zdraví Zdeněk

Zdravím. Jsem v tom až po uši , druhá labuť pošla v Budějovicích a rozšířila počet obcí, zasáhla nás svým desetikilometrovým okruhem. Chudák, kdyby věděla...nemám chovné kusy, jen nosnice, ale slíbila jsem jim po jednadvaceti dnech volno. Dnes se objevila třetí .Takze o týden déle zavřené. nevím, jestli to vydrží. ve chvíli , kdy se začnou oždibovat a páchat neplechu, jdou pod kudlu... Bojím, se, že labutě se za nedlouho budou rozlétavat na rybníky. Na soutoku Malše a Vltavy je asi stohlavé hejno....Mám slepice zavřené v dost pidi chlívku přesně devět a třičtvrtě kiláků od řeky,budu k nim chodit jen já / na babičku a děti není spolehnutí, že se přezují a převléknou/ a budu sledovat, co moje putynky dělají. Včera v Budějovicích zapnuli pouliční rozhlas a hlásili výskyt a povinnosti chovatelů.. Bylo to jako vyhlášení války. Brrrr. Je to divné, ticho na dvoře...Helena

Neregistrovaný uživatel

30.3.2006 21:09
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.157.62

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě by Vás možná mohlo zajímat orientační ocenění pro účely stanovení odhadu nákladů na úhradu ztrát drobným chovatelům (za utracenou drůbež a ostatní ptáky) dle zákona č. 166/1999 Sb.

První částka je za kus, druhá za lomítkem je za vejce.

Nosnice 50,-/ 1,50 - Brojleři 25,- Chovné slepice 100,- /4,-
Kachny - chovné 250,- /10,- výkrm 90,-
Husy chovné 350,- / 30,- výkrm 200,-
Krůty chovné 450,- / 25,- výkrm 300,-
Perličky 290,- bažanti 130,- a holubi 50,-
Nicméně doufám že k tomu nedojde.
Zdraví Zdeněk

Už vidím chovatele pošťáků,jak bere za chovný materiál z holanské linie 50 Kč/ks.Sám pan ministr nedávno v TV naznačil,že v tom nemá jasno.Na nějakou vyhlášku se můžeme ...
Pak se panstvo diví,proč lidi radši kusy nehlásí a ty nemocné budou chtít zatlouct.

Neregistrovaný uživatel

31.3.2006 11:37
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.51.72

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím. Jsem v tom až po uši , druhá labuť pošla v Budějovicích a rozšířila počet obcí, zasáhla nás svým desetikilometrovým okruhem. Chudák, kdyby věděla...nemám chovné kusy, jen nosnice, ale slíbila jsem jim po jednadvaceti dnech volno. Dnes se objevila třetí .Takze o týden déle zavřené. nevím, jestli to vydrží. ve chvíli , kdy se začnou oždibovat a páchat neplechu, jdou pod kudlu... Bojím, se, že labutě se za nedlouho budou rozlétavat na rybníky. Na soutoku Malše a Vltavy je asi stohlavé hejno....Mám slepice zavřené v dost pidi chlívku přesně devět a třičtvrtě kiláků od řeky,budu k nim chodit jen já / na babičku a děti není spolehnutí, že se přezují a převléknou/ a budu sledovat, co moje putynky dělají. Včera v Budějovicích zapnuli pouliční rozhlas a hlásili výskyt a povinnosti chovatelů.. Bylo to jako vyhlášení války. Brrrr. Je to divné, ticho na dvoře...Helena

Tak zkuse slípky zabavit.Tady někdo radil zavěsit např. sušené kopřivy ke stropu.Já vím ,že zatím nic není,ale někdo má.To píši jen pro inspiraci.Měsíc uteče jako voda.Držím Vám palce.

Neregistrovaný uživatel

31.3.2006 14:13
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.51.72

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak zkuse slípky zabavit.Tady někdo radil zavěsit např. sušené kopřivy ke stropu.Já vím ,že zatím nic není,ale někdo má.To píši jen pro inspiraci.Měsíc uteče jako voda.Držím Vám palce.

Ještě mě napadlo,,já mám od strejdy pšeničné špičky.V tom se přehrabují taky dost dlouho.

Neregistrovaný uživatel

5.4.2006 12:06
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.51.72

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě mě napadlo,,já mám od strejdy pšeničné špičky.V tom se přehrabují taky dost dlouho.

Paní Heleno,co je u vás nového, ,jak slepičky snášejí arest.
Zprávy nejsou moc příznivé.

Neregistrovaný uživatel

10.4.2006 15:32
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.82.85

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Všechno určitě dobře dopadne.Jsem též chovatelka drůbeže a věřím ve šťastný konec.

Zajímalo by mě co jste myslela tím štˇastným koncem!?!?

Přidejte reakci

Přidat smajlík