Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

4.5.2006 17:43
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.124.152

Hezký den, budu kupovat jedny z těchto dvou plemen slepic, kdo máte zkušenost - dá se mezi nimi vypozorovat nějaký rozdíl ( v nárocích na krmivo, v otužilosti či v čemkoliv jiném), nějak se nemůžu rozhodnout. Děkuji Boris.

Neregistrovaný uživatel

4.5.2006 18:51
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hezký den, budu kupovat jedny z těchto dvou plemen slepic, kdo máte zkušenost - dá se mezi nimi vypozorovat nějaký rozdíl ( v nárocích na krmivo, v otužilosti či v čemkoliv jiném), nějak se nemůžu rozhodnout. Děkuji Boris.

Je to stejný. V tomto případě se řiďte co se vám víc líbí. Zda žíhaná barva nebo světlá s kolumbijskou kresbou. Amroxky mají žlutou barvu kůže, sasexky bílou, takže po zabití to vypadá jinak, ovšem kvalitu masa to nijak neovlivňuje. Snad sasexky jsou na tom po masné stránce o málo lépe. Snáška je podobná, záleží od koho to berete. Když se tomu původní mnoho majitel nevěnuje, tak jde užitkovost dolů. Kdo líhne od nejlepších nosnic, tak je tam jistá záruka, že potomstvo bude mít také vyšší užitkovost.

Neregistrovaný uživatel

4.5.2006 20:26
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.148.63

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je to stejný. V tomto případě se řiďte co se vám víc líbí. Zda žíhaná barva nebo světlá s kolumbijskou kresbou. Amroxky mají žlutou barvu kůže, sasexky bílou, takže po zabití to vypadá jinak, ovšem kvalitu masa to nijak neovlivňuje. Snad sasexky jsou na tom po masné stránce o málo lépe. Snáška je podobná, záleží od koho to berete. Když se tomu původní mnoho majitel nevěnuje, tak jde užitkovost dolů. Kdo líhne od nejlepších nosnic, tak je tam jistá záruka, že potomstvo bude mít také vyšší užitkovost.

Já jsem volila také mezi amroxkama, sasexkama, vyandotkama a ještě mezi barneveldkama dvojlemovýma. Sasexka mi nebyla doporučena kvůli zbarvení, které docela provokuje dravce (jsme hned u pole, lemovaném lesem), vyandotku mi nedoporučili kvůli větší choulostivosti vůči vlhku a barneveldku jsem v okolí nikde nesehnala, ale časem si ji stejně pořídím. Zuzka

Neregistrovaný uživatel

5.5.2006 10:50
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem volila také mezi amroxkama, sasexkama, vyandotkama a ještě mezi barneveldkama dvojlemovýma. Sasexka mi nebyla doporučena kvůli zbarvení, které docela provokuje dravce (jsme hned u pole, lemovaném lesem), vyandotku mi nedoporučili kvůli větší choulostivosti vůči vlhku a barneveldku jsem v okolí nikde nesehnala, ale časem si ji stejně pořídím. Zuzka

Ono u těchto středně těžkých plemen šlo při jejch šlechtění vlastně o konkurenci mezi jednotlivými drůbežářskými podniky a to i v rámci zemí. Jsou tzv. plemena kulturní, hospodářská. Zjednodušeně lze říci, že jde o dvě skupiny plemen. První je starší skupina: sem patří rodajlendky, sasexky, plymutky, wyandotky a další. Druhá skupine je skupina modernější, odpovídající lépe hospodářským požadavkům (např. rychlost opeřování kuřat). A tak vznikly z rodajendek hempšírky, z žíhaných plymutek amroxky, z světlých faverolek francouzských německé lososové slepice, z orpingtonek australky a tak dále.
Všechna tato plemena mají hodně společného, hnědá skořápka, dvojí užitkovost, podobný typ až na jisté výjimky jako jsou třeba barneveldky s lyrovitým tvarem těla a wyandotky s nadýchaným peřím, faverolky s vousem apod. Podle lehkých nosných plemen mají vyšší spotřebu krmiva a o něco nižší snášku a oplozenost. Tím, že jsou mohutnější, s malými hřebeny atd. mají výhodu oproti lehkým ve vyrovnanější snášce, která nekončí ani v zimě.
Samozřejmě, že čím těžší jedinec tím vyšší spotřeba krmiva. Takže třeba já mám skušenost s austrakami, které určitě žerou víc než třeba velsumky.
Řada těchto plemen vznikla v USA viz Rodajlendky, Hempšírky, Amroxky, Plymutky, Wyandotky. Odtud se vyvážela do celého světa.
Evropší drůbežáři ale konkurovali svými plemeny a to i mezi sebou často i mezi jednotlivými vesnicemi a tak vznikly v Anglii Sasexky, dále pak na evropském kontinentu Barneveldky, Velsumky, Bielefeldské rodobarvé, Marans, a další. Např. francouzské restaurace byly zásobovány výhradně kuřaty s obce Faveroles.
A protože byla poptávka po hnědých vejcích (Marans, Barneveldky, Velsumky), byla vyšlechtěna tato plemena. Mají mnohem tmavší skořápku než plemena americká jako rodajlendky a další.Takže se šlechtilo to, co požadoval v té které době trh.
Je tedy dlužno dodat, že všechna tato plemena napříč mají velmi dobrou snášku. Samozřejmě jsou odchylky, dnes zvlášť, protože jsou nahrazena výkonými hybridy. Takže se najdou prostě horší a lepší plemena, podle toho jak se jim chovatelé věnují. Z tabulek kontroly užitovosti (viz. odkazy - čsch) z roku 2004 měly zajímavou snášku kolem 200 vajec ročně bílé plymutky, amroxky, barneveldky, hemšírky, rodajnedky i sasexky. Kol 150 měly velsumky avšak vejce 70 gramová. Rozdíl je i třeba mezi barevnými rázy třeba plymutky koroptví vlnité dosáhly také kol 150 vajec, ale vajíčka malá 40 g co to je, že? To je prostě tím, že plemeno nebo ráz je chován vzácně atd.
Odchylky jsou také třeba v barvě skořápky, kdy jak už jsem zmínil - tmavá vejce nesou barneveldky, světlá naopak australky a nafialovělá sasexky. Takže kdo sleduje toto, tak si přijde na své.
Odchylky jsou i v rychlosti růstu a v zmasilosti.
Mezi nejkvalitnější po jatečné stránce patří údajně faverolky(bílá kůže, krátké šťavnaté maso), jemností masa vynikají wyandotky, jemností kostry a tím dobré výtežnosti masa zase saxexky. Rychlým růstem vynikají amroxky, hempšírky, australky.
Plemena s bílou kůží australky, faverolky, sasexky, minorky, české slepice
Se žlutou všechna ostatní, která mají žluté běháky.
Pomalé opeřování kuřat wyandotky, žíhané plymutky, rodajlendky.
Po vzhledové stránce je určitě světlá sasexka lepší než tmavá amroxka, myslím tím po oškubání zabitého zvířete.
Je třeba vyskoušet, říkám to stále, jedině tak si utvoříte vlastní úsudek a zkušenost.
Ať se daří
Juraj Kafka

Neregistrovaný uživatel

5.5.2006 16:20
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.124.152

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ono u těchto středně těžkých plemen šlo při jejch šlechtění vlastně o konkurenci mezi jednotlivými drůbežářskými podniky a to i v rámci zemí. Jsou tzv. plemena kulturní, hospodářská. Zjednodušeně lze říci, že jde o dvě skupiny plemen. První je starší skupina: sem patří rodajlendky, sasexky, plymutky, wyandotky a další. Druhá skupine je skupina modernější, odpovídající lépe hospodářským požadavkům (např. rychlost opeřování kuřat). A tak vznikly z rodajendek hempšírky, z žíhaných plymutek amroxky, z světlých faverolek francouzských německé lososové slepice, z orpingtonek australky a tak dále.
Všechna tato plemena mají hodně společného, hnědá skořápka, dvojí užitkovost, podobný typ až na jisté výjimky jako jsou třeba barneveldky s lyrovitým tvarem těla a wyandotky s nadýchaným peřím, faverolky s vousem apod. Podle lehkých nosných plemen mají vyšší spotřebu krmiva a o něco nižší snášku a oplozenost. Tím, že jsou mohutnější, s malými hřebeny atd. mají výhodu oproti lehkým ve vyrovnanější snášce, která nekončí ani v zimě.
Samozřejmě, že čím těžší jedinec tím vyšší spotřeba krmiva. Takže třeba já mám skušenost s austrakami, které určitě žerou víc než třeba velsumky.
Řada těchto plemen vznikla v USA viz Rodajlendky, Hempšírky, Amroxky, Plymutky, Wyandotky. Odtud se vyvážela do celého světa.
Evropší drůbežáři ale konkurovali svými plemeny a to i mezi sebou často i mezi jednotlivými vesnicemi a tak vznikly v Anglii Sasexky, dále pak na evropském kontinentu Barneveldky, Velsumky, Bielefeldské rodobarvé, Marans, a další. Např. francouzské restaurace byly zásobovány výhradně kuřaty s obce Faveroles.
A protože byla poptávka po hnědých vejcích (Marans, Barneveldky, Velsumky), byla vyšlechtěna tato plemena. Mají mnohem tmavší skořápku než plemena americká jako rodajlendky a další.Takže se šlechtilo to, co požadoval v té které době trh.
Je tedy dlužno dodat, že všechna tato plemena napříč mají velmi dobrou snášku. Samozřejmě jsou odchylky, dnes zvlášť, protože jsou nahrazena výkonými hybridy. Takže se najdou prostě horší a lepší plemena, podle toho jak se jim chovatelé věnují. Z tabulek kontroly užitovosti (viz. odkazy - čsch) z roku 2004 měly zajímavou snášku kolem 200 vajec ročně bílé plymutky, amroxky, barneveldky, hemšírky, rodajnedky i sasexky. Kol 150 měly velsumky avšak vejce 70 gramová. Rozdíl je i třeba mezi barevnými rázy třeba plymutky koroptví vlnité dosáhly také kol 150 vajec, ale vajíčka malá 40 g co to je, že? To je prostě tím, že plemeno nebo ráz je chován vzácně atd.
Odchylky jsou také třeba v barvě skořápky, kdy jak už jsem zmínil - tmavá vejce nesou barneveldky, světlá naopak australky a nafialovělá sasexky. Takže kdo sleduje toto, tak si přijde na své.
Odchylky jsou i v rychlosti růstu a v zmasilosti.
Mezi nejkvalitnější po jatečné stránce patří údajně faverolky(bílá kůže, krátké šťavnaté maso), jemností masa vynikají wyandotky, jemností kostry a tím dobré výtežnosti masa zase saxexky. Rychlým růstem vynikají amroxky, hempšírky, australky.
Plemena s bílou kůží australky, faverolky, sasexky, minorky, české slepice
Se žlutou všechna ostatní, která mají žluté běháky.
Pomalé opeřování kuřat wyandotky, žíhané plymutky, rodajlendky.
Po vzhledové stránce je určitě světlá sasexka lepší než tmavá amroxka, myslím tím po oškubání zabitého zvířete.
Je třeba vyskoušet, říkám to stále, jedině tak si utvoříte vlastní úsudek a zkušenost.
Ať se daří
Juraj Kafka

Zajímavé čtení, děkujem.

Přidejte reakci

Přidat smajlík