Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.18.70
Které obsahující látky trávy ovlivňující slepicím žluté nohy. Vím když nedávají vajíčka a tak mají žluté nohy. Ale nechápu proč dělají. Děkuji.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.134.107
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Které obsahující látky trávy ovlivňující slepicím žluté nohy. Vím když nedávají vajíčka a tak mají žluté nohy. Ale nechápu proč dělají. Děkuji.
Slepice s možností pastvy přijímají s rostlinnou potravou také různá rostlinná barviva, která způsobují částečné zabarvení běháků, zobáku, kůže i peří. Nějaký vliv má i sluneční svit. Nejlépe je to vidět, když si pořídíte hybridní kuřičky někde z velkochovu. Jsou úplně vybledlé a když se pohybují ve výběhu na sluníčku, krásně se zabarví, tak jako my se opálíme.
Jiřina
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Které obsahující látky trávy ovlivňující slepicím žluté nohy. Vím když nedávají vajíčka a tak mají žluté nohy. Ale nechápu proč dělají. Děkuji.
Tak pro zbarvení kůže slepic je významná skupina červených karotenoidů a žlutých xantofylů. Jsou to barviva rozpustná v tucích. A jsou součástí plastidů. V rostlině je však překývá zelené barvivo chlorofyl, který je odpovědný za fotosyntézu rostlin. Proto můžeme karotenoidy a flavonoidy vidět pouze tam, kde chlorofyl není(ve tmě) př. kořen mrkve, nebo kde došlo ke změně barviv v důsledku zrání plodů(paprika), a samozřejmě na podzim v barevném listí.
Další rostlinná barviva rozpustná ve vodě(barví kalhoty) jsou červený a modrý antokyan a žlutý flavonoid. Tyto jsou např. v tmavých bobulích hroznů, bezinek, ptačího zobu, v černém rybízu, v borůvkách, v jahodách v květech atd.. Ale tyto se na zbarvení kůže nepodílejí.
Čerstvá zelená píce obsahuje nejvíce vitamínů, a málo vlákniny. Proto je pro slepice nejpřijatelnější. Také obsahuje nejvíce barviv, která se pak ukládají do podpovrchové vrstvy kůže. Dalším výborným zdrojem jsou kopřivy. Ze zrnin kukuřice žlutá (barvivo zeaxantin). Pozor! u bílých slepic může vést nadměrné zkrmování kukuřice k žloutnutí peří.
Z okopanin je zdrojem karotenoidů strouhaná mrkev.
Barviva se ukládají také do zobáku, oční duhovky, také tělní tuk je žlutý a samozřejmě žloutky.
Pozor! ne všchna plemena žluté barvivo ukládají. Je to dáno geneticky. Ta plemena, jež neumí ukládat baviva do kůže, mají kůži bílou a taktéž běháky a zobák je bílý nebo až masově růžový. "Neukládání" žlutých barviv do kůže se dědí dominantně vůči "ukládání" proto skřížíte-li představitele s bílou kůží s představitelem s kůží žlutou, potomstvo bude všechno bělonohé.
Představiteli plemen s bílou kůží jsou např. australky, sasexky, faverolky, minorky, české slepice, hamburčanky, sebritky, bantamky, brakelky a další krajová středoevropská plemena.
Žlutonohá plemena vznikla většinou v USA pomocí kočinek a malajek. Např. Leghornky, Vlašky, Hempšírky, Wyandotky, Rodajlendky, Amroxky, ale také Plymutky, Barneveldky, Orlovky, všechny bojovnice, včetně jokohamek, sumatránek a araukan.
Jistě namítnete: Ale! australky, minorky, hamburčanky, sumatránky .... mají nohy černé. Ano, melanin nesouvisí s příjmáním rostlinných barviv,¨ale je to barvivo živočišné. Překrývá na běhácích bílou nebo žlutou barvu. Takže se žlutá nebo bílá barva dá poznat buď podle kůže po oškubání anebo podle chodidel. Tam totiž černá nezasahuje. U plemen s žlutou kůží ale tmavými běháky navíc žlutá prosvítá skrz černou a tak se běháky jeví olivově zelené. (sumatránky, araukany).Takže celkem 4 barvy běháků. Tady vidíte jak je jenom v běhácích drůbež rozmanitá. Zvláštností mezi kury jsou hedvábničky. Těm černé barvivo zasáhlo i kůži pod peřím, obličej, svalové blány a okostici.
Zpět o otázce - u žlutonohých jde podpořit živější zbarvení těchto partií pomocí zeleného krmení. U bělonohých ani kdybyste se postavili na hlavu. Byl to různý přístup šlechtitelů dle požadavků tehdejšího trhu. Asi tak podobně jako je to s barvou dužniny brambor(žlutomasé, bělomasé), broskví(stejné rozdělení), nebo barvy vajec. Tak i zbarvení kůže hrálo roli při lepším prodeji. Žlutá je vždy přitažlivější pro lidské oko, ale francouští šlechtitelé např faverolek věděli, že jedině jatečná drůbež s bílou kůží má nejkvalitnější maso. Dnes si naštěstí můžeme vybrat co se nám líbí.
Juraj Kafka
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.192.92
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak pro zbarvení kůže slepic je významná skupina červených karotenoidů a žlutých xantofylů. Jsou to barviva rozpustná v tucích. A jsou součástí plastidů. V rostlině je však překývá zelené barvivo chlorofyl, který je odpovědný za fotosyntézu rostlin. Proto můžeme karotenoidy a flavonoidy vidět pouze tam, kde chlorofyl není(ve tmě) př. kořen mrkve, nebo kde došlo ke změně barviv v důsledku zrání plodů(paprika), a samozřejmě na podzim v barevném listí.
Další rostlinná barviva rozpustná ve vodě(barví kalhoty) jsou červený a modrý antokyan a žlutý flavonoid. Tyto jsou např. v tmavých bobulích hroznů, bezinek, ptačího zobu, v černém rybízu, v borůvkách, v jahodách v květech atd.. Ale tyto se na zbarvení kůže nepodílejí.
Čerstvá zelená píce obsahuje nejvíce vitamínů, a málo vlákniny. Proto je pro slepice nejpřijatelnější. Také obsahuje nejvíce barviv, která se pak ukládají do podpovrchové vrstvy kůže. Dalším výborným zdrojem jsou kopřivy. Ze zrnin kukuřice žlutá (barvivo zeaxantin). Pozor! u bílých slepic může vést nadměrné zkrmování kukuřice k žloutnutí peří.
Z okopanin je zdrojem karotenoidů strouhaná mrkev.
Barviva se ukládají také do zobáku, oční duhovky, také tělní tuk je žlutý a samozřejmě žloutky.
Pozor! ne všchna plemena žluté barvivo ukládají. Je to dáno geneticky. Ta plemena, jež neumí ukládat baviva do kůže, mají kůži bílou a taktéž běháky a zobák je bílý nebo až masově růžový. "Neukládání" žlutých barviv do kůže se dědí dominantně vůči "ukládání" proto skřížíte-li představitele s bílou kůží s představitelem s kůží žlutou, potomstvo bude všechno bělonohé.
Představiteli plemen s bílou kůží jsou např. australky, sasexky, faverolky, minorky, české slepice, hamburčanky, sebritky, bantamky, brakelky a další krajová středoevropská plemena.
Žlutonohá plemena vznikla většinou v USA pomocí kočinek a malajek. Např. Leghornky, Vlašky, Hempšírky, Wyandotky, Rodajlendky, Amroxky, ale také Plymutky, Barneveldky, Orlovky, všechny bojovnice, včetně jokohamek, sumatránek a araukan.
Jistě namítnete: Ale! australky, minorky, hamburčanky, sumatránky .... mají nohy černé. Ano, melanin nesouvisí s příjmáním rostlinných barviv,¨ale je to barvivo živočišné. Překrývá na běhácích bílou nebo žlutou barvu. Takže se žlutá nebo bílá barva dá poznat buď podle kůže po oškubání anebo podle chodidel. Tam totiž černá nezasahuje. U plemen s žlutou kůží ale tmavými běháky navíc žlutá prosvítá skrz černou a tak se běháky jeví olivově zelené. (sumatránky, araukany).Takže celkem 4 barvy běháků. Tady vidíte jak je jenom v běhácích drůbež rozmanitá. Zvláštností mezi kury jsou hedvábničky. Těm černé barvivo zasáhlo i kůži pod peřím, obličej, svalové blány a okostici.
Zpět o otázce - u žlutonohých jde podpořit živější zbarvení těchto partií pomocí zeleného krmení. U bělonohých ani kdybyste se postavili na hlavu. Byl to různý přístup šlechtitelů dle požadavků tehdejšího trhu. Asi tak podobně jako je to s barvou dužniny brambor(žlutomasé, bělomasé), broskví(stejné rozdělení), nebo barvy vajec. Tak i zbarvení kůže hrálo roli při lepším prodeji. Žlutá je vždy přitažlivější pro lidské oko, ale francouští šlechtitelé např faverolek věděli, že jedině jatečná drůbež s bílou kůží má nejkvalitnější maso. Dnes si naštěstí můžeme vybrat co se nám líbí.
Juraj Kafka
Děkuji ![]()
![]()
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.130.122
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak pro zbarvení kůže slepic je významná skupina červených karotenoidů a žlutých xantofylů. Jsou to barviva rozpustná v tucích. A jsou součástí plastidů. V rostlině je však překývá zelené barvivo chlorofyl, který je odpovědný za fotosyntézu rostlin. Proto můžeme karotenoidy a flavonoidy vidět pouze tam, kde chlorofyl není(ve tmě) př. kořen mrkve, nebo kde došlo ke změně barviv v důsledku zrání plodů(paprika), a samozřejmě na podzim v barevném listí.
Další rostlinná barviva rozpustná ve vodě(barví kalhoty) jsou červený a modrý antokyan a žlutý flavonoid. Tyto jsou např. v tmavých bobulích hroznů, bezinek, ptačího zobu, v černém rybízu, v borůvkách, v jahodách v květech atd.. Ale tyto se na zbarvení kůže nepodílejí.
Čerstvá zelená píce obsahuje nejvíce vitamínů, a málo vlákniny. Proto je pro slepice nejpřijatelnější. Také obsahuje nejvíce barviv, která se pak ukládají do podpovrchové vrstvy kůže. Dalším výborným zdrojem jsou kopřivy. Ze zrnin kukuřice žlutá (barvivo zeaxantin). Pozor! u bílých slepic může vést nadměrné zkrmování kukuřice k žloutnutí peří.
Z okopanin je zdrojem karotenoidů strouhaná mrkev.
Barviva se ukládají také do zobáku, oční duhovky, také tělní tuk je žlutý a samozřejmě žloutky.
Pozor! ne všchna plemena žluté barvivo ukládají. Je to dáno geneticky. Ta plemena, jež neumí ukládat baviva do kůže, mají kůži bílou a taktéž běháky a zobák je bílý nebo až masově růžový. "Neukládání" žlutých barviv do kůže se dědí dominantně vůči "ukládání" proto skřížíte-li představitele s bílou kůží s představitelem s kůží žlutou, potomstvo bude všechno bělonohé.
Představiteli plemen s bílou kůží jsou např. australky, sasexky, faverolky, minorky, české slepice, hamburčanky, sebritky, bantamky, brakelky a další krajová středoevropská plemena.
Žlutonohá plemena vznikla většinou v USA pomocí kočinek a malajek. Např. Leghornky, Vlašky, Hempšírky, Wyandotky, Rodajlendky, Amroxky, ale také Plymutky, Barneveldky, Orlovky, všechny bojovnice, včetně jokohamek, sumatránek a araukan.
Jistě namítnete: Ale! australky, minorky, hamburčanky, sumatránky .... mají nohy černé. Ano, melanin nesouvisí s příjmáním rostlinných barviv,¨ale je to barvivo živočišné. Překrývá na běhácích bílou nebo žlutou barvu. Takže se žlutá nebo bílá barva dá poznat buď podle kůže po oškubání anebo podle chodidel. Tam totiž černá nezasahuje. U plemen s žlutou kůží ale tmavými běháky navíc žlutá prosvítá skrz černou a tak se běháky jeví olivově zelené. (sumatránky, araukany).Takže celkem 4 barvy běháků. Tady vidíte jak je jenom v běhácích drůbež rozmanitá. Zvláštností mezi kury jsou hedvábničky. Těm černé barvivo zasáhlo i kůži pod peřím, obličej, svalové blány a okostici.
Zpět o otázce - u žlutonohých jde podpořit živější zbarvení těchto partií pomocí zeleného krmení. U bělonohých ani kdybyste se postavili na hlavu. Byl to různý přístup šlechtitelů dle požadavků tehdejšího trhu. Asi tak podobně jako je to s barvou dužniny brambor(žlutomasé, bělomasé), broskví(stejné rozdělení), nebo barvy vajec. Tak i zbarvení kůže hrálo roli při lepším prodeji. Žlutá je vždy přitažlivější pro lidské oko, ale francouští šlechtitelé např faverolek věděli, že jedině jatečná drůbež s bílou kůží má nejkvalitnější maso. Dnes si naštěstí můžeme vybrat co se nám líbí.
Juraj Kafka
Pro velkochovy se údajně používají zbytky ze sklizní paprik (Maďarsko) a květy aksamitníků -ty údajně barví dost,jen nevím,co to provede se zdravím slepic(tedy trochu větší nnožství,než malé
).Papoušci např. loupají semínka aksamitníku bez problému.To ale už nejsou ony okvětní lístky.Máte někdo zkušenosti ? P.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.157.62
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Pro velkochovy se údajně používají zbytky ze sklizní paprik (Maďarsko) a květy aksamitníků -ty údajně barví dost,jen nevím,co to provede se zdravím slepic(tedy trochu větší nnožství,než malé
).Papoušci např. loupají semínka aksamitníku bez problému.To ale už nejsou ony okvětní lístky.Máte někdo zkušenosti ? P.
A co květy měsíčku zahradního.Jsou žluté a oranžové ?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.20.138
moc děkuji za radu.
bude se hodít.