Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.182.134
Nějakou dobu sleduji plemeno amrox. Nakonec jsem si jej pořídila nejen pro užitkové vlastnosti, ale i pro jejich líbivost. Připadá mi ale strašný výkyv v kontrole užitkovosti, jejíž výsledky jsou uvedeny v tabulce na stránkách ČSCH. Kde byla uvedena průměrná snáška za rok 2004 219(?) (tabulka pro rok 2004 tam již není, ale vybavuji si, že to bylo podobné číslo) vajec a za rok 2005 pouhých 119,9 vajec. Nevím, jestli se jedná o překlep, ale nezdá se mi, že by průměrná snáška takhle kolísala, obzvlášť, když počet testovaných slepic je 70 ks, kde bych předpokládala , že se nějaké výkyvy jednotlivců ztratí. Také jsem byla překvapena nízkou líhnivostí, kterou tabulka uvádí na 49,2 %, což je jedna z nejnižších. Je možné, že by v údajích byla chyba? Zuzka
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nějakou dobu sleduji plemeno amrox. Nakonec jsem si jej pořídila nejen pro užitkové vlastnosti, ale i pro jejich líbivost. Připadá mi ale strašný výkyv v kontrole užitkovosti, jejíž výsledky jsou uvedeny v tabulce na stránkách ČSCH. Kde byla uvedena průměrná snáška za rok 2004 219(?) (tabulka pro rok 2004 tam již není, ale vybavuji si, že to bylo podobné číslo) vajec a za rok 2005 pouhých 119,9 vajec. Nevím, jestli se jedná o překlep, ale nezdá se mi, že by průměrná snáška takhle kolísala, obzvlášť, když počet testovaných slepic je 70 ks, kde bych předpokládala , že se nějaké výkyvy jednotlivců ztratí. Také jsem byla překvapena nízkou líhnivostí, kterou tabulka uvádí na 49,2 %, což je jedna z nejnižších. Je možné, že by v údajích byla chyba? Zuzka
Zdravím, zajímavý dotaz.
Nechci amroxkám nahrávat, ale vzorník udává průměrnou snášku 200. Mnozí chovatelé amroxek skutečně dosahují u svých slepic i více jak 200 vajec za sezonu. Je ale také pravdou, že né každý rok se daří. A užitkové vlastnosti jsou vlastnosti mnoha genů s malým účinkem. Strašně lehce se udělá jedna chyba například tím, že se líhne od neprověřených slepic(tedy mladých), nebo se použije špatný kohout. Dám příklad. Máte prošlechtěné hejno slepic. Znáte jejich vlastnosti. Množíte je třeba několik let po sobě. Už se vám podařilo odstanit kvokavost, a vaše propočty vajec se rok od roku pomalu zvyšují. Je ale potřeba cizí krve. Nakoupíte tedy kohouta řekněme ze zahraničí(aby byl jo nepříbuzný). No a pustíte jej na svoje hejno. To co se z toho vylíhne je vždy otázka. Nemyslím tím vzhledově. Ale dcery po tomto kohoutu mohou buď mít vyšší snášku, stejnou jako jejich matky nebo dokonce rapidně nižší. Každé přidání cizího chovného materiálu je otazníkem. Pokud je snáška vyšší nebo alespoň stejná jako u rodičovského hejna, kde kohouta-otce těchto mladých slepiček testujeme, pak je kohouta dobré ponechat do příštího roku a použít k němu nejlepší svoje (nyní již prověřené) slepice. Pokud ovšem užitkovost snížil, ba dokonce přinesl-li kvokavost u svých dcer, nemá cenu jej dále zařazovat do chovu.
Podobně je to s plodností. Ta zas může být zapříčiněna různými vlivy (vnějšími - výživa, ustájení, počet slepic na jednoho kohouta, přítomnost dalších kohoutů v hejnu, tvar těla, opeření znesnadňující spojení; vnitřními vlivy - vady na pohlavním ústrojí, zdravotní stav, genetika, degenerace atd...).
Takže pokud některým těmto problémům se věnuje malá nebo nijaká pozornost, mohou skutečně údaje kolísat. Záleží na tom co tam ti chovatelé, kterí amroxky daly testovat, co tam poskytli do toho snáškového testu. Jeslti třeba zrovna kuřata po neznámém rodiči. I když i mě se ten rozdíl sto vajec zdá také moc. Obvykle to kolísá v rámci jedné nebo dvou desítek(max. padesát vaj.).
Není ovšem vyloučeno, že selhal lidský faktor, a to v nepřesném měření a počítání. 119 vajec odpovídá spíše amroxkám zdrobnělým.
Juraj Kafka
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.177.11
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zdravím, zajímavý dotaz.
Nechci amroxkám nahrávat, ale vzorník udává průměrnou snášku 200. Mnozí chovatelé amroxek skutečně dosahují u svých slepic i více jak 200 vajec za sezonu. Je ale také pravdou, že né každý rok se daří. A užitkové vlastnosti jsou vlastnosti mnoha genů s malým účinkem. Strašně lehce se udělá jedna chyba například tím, že se líhne od neprověřených slepic(tedy mladých), nebo se použije špatný kohout. Dám příklad. Máte prošlechtěné hejno slepic. Znáte jejich vlastnosti. Množíte je třeba několik let po sobě. Už se vám podařilo odstanit kvokavost, a vaše propočty vajec se rok od roku pomalu zvyšují. Je ale potřeba cizí krve. Nakoupíte tedy kohouta řekněme ze zahraničí(aby byl jo nepříbuzný). No a pustíte jej na svoje hejno. To co se z toho vylíhne je vždy otázka. Nemyslím tím vzhledově. Ale dcery po tomto kohoutu mohou buď mít vyšší snášku, stejnou jako jejich matky nebo dokonce rapidně nižší. Každé přidání cizího chovného materiálu je otazníkem. Pokud je snáška vyšší nebo alespoň stejná jako u rodičovského hejna, kde kohouta-otce těchto mladých slepiček testujeme, pak je kohouta dobré ponechat do příštího roku a použít k němu nejlepší svoje (nyní již prověřené) slepice. Pokud ovšem užitkovost snížil, ba dokonce přinesl-li kvokavost u svých dcer, nemá cenu jej dále zařazovat do chovu.
Podobně je to s plodností. Ta zas může být zapříčiněna různými vlivy (vnějšími - výživa, ustájení, počet slepic na jednoho kohouta, přítomnost dalších kohoutů v hejnu, tvar těla, opeření znesnadňující spojení; vnitřními vlivy - vady na pohlavním ústrojí, zdravotní stav, genetika, degenerace atd...).
Takže pokud některým těmto problémům se věnuje malá nebo nijaká pozornost, mohou skutečně údaje kolísat. Záleží na tom co tam ti chovatelé, kterí amroxky daly testovat, co tam poskytli do toho snáškového testu. Jeslti třeba zrovna kuřata po neznámém rodiči. I když i mě se ten rozdíl sto vajec zdá také moc. Obvykle to kolísá v rámci jedné nebo dvou desítek(max. padesát vaj.).
Není ovšem vyloučeno, že selhal lidský faktor, a to v nepřesném měření a počítání. 119 vajec odpovídá spíše amroxkám zdrobnělým.
Juraj Kafka
Děkuji za odpověď, výkyv sta vajec mě také překvapil. Zuzka
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.80.31
Zkoušel někdo prosím individuální užitkovost sledovat jinak než pomocí snáškových hnízd? V NL jsem četla o použití barviva do kloaky nosnice, ale jinde jsem se o tom nikde nic bližšího nedozvěděla.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.160.1
Každé ráno čistý prst do kloaky nosnice. Nejrychlejší a nejspolehlivější způsob, vejce nahmatáte hned 1-2 cm v kloace směrem vlevo
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.80.31
díky za tip.) jen nevím, jak se to pipkám bude líbit 365 dnů v roce a navíc asi bych se nepřinutila vstávat před svítáním.) jak to tak beru kolem a kolem nejspíš zůstanu u nejsložitějšího systému.....stejně chodím x krát denně několik let kolem havěti, tak co už. Jen to člověku hned nedojde, když z toho nemá žádné ujímání. Něco v životě dělat je třeba:)
gameness
napsal(a):
Neviem kde to zadat tak zadam tu. Chcem sa opytat pise sa v prvom roku znasky 220 vajec u Amroxkach moze sa to zvysit behom dalsich rokof aspon na 280 ci u Amroxkach to nehrozi mate niekto skusenosti z vysou znaskou ako 220? dakujem.
U slepic obecně je narozdíl třeba od hus vždy nejvyšší snáška u mladých slepic, a ta se uvádí ve standardech, tedy její průměrná hodnota. Hmotnost vajec se udává jako spodní hranice. Dalšími roky se pak snáška postupně snižuje. Slepice druhým rokem nesou méně vajec, ale za to zpravidla podstatně těžší, takže se produkce vaječné hmoty částečně vyrovnává. Třetím rokem však již slepice svou produkcí nezaplatí ani krmivo. Proto se v produ Kčních chovech nechávají slepice jeden až dva snáškové cykly (sezony).
Chovná čistokrevná drůbež naopak věkem získává na cennosti. Protože se má správně líhnout od slepic v druhé snáškové sezoně, tedy od prověřených, tj od nejlepších nosnic z první sezony. Od slepice s nejtěžšími vajíčky a největším počtem, s nulovou kvokavostí a pod. Jsou-li slepice zdravé a snášejí, mohou se pro tuto výběrovou plemenitbu ponechat i déle, tj. Do třetího roku a pod. Aby se od takových vylíhlo co největší počet potomstva. A prominout jim už v tomto věku nižší užitkovost.
To samé platí o plemených kohoutech, první rok se prověřují a teprve následující rok by měli být zařazováni do plemenitby. Z praktických a časových dnešních důvodů to málokdo dneska dělá. Já nevím jestli jen Rodajlenkáři? Nevím, třeba se někdo ozve.
Já držím slepice bantamek, co to dá, krmím ji pro těch 20-30 vajec ročně do líhně i 5 let, ale zase vím, co čekat, ale to je trochu odklon od tématu a jiný typ slepic. Jinak kvuli vejcům je dobré polovinu vždy měnit po roce...vyřazovat 3 leté. Jak píše Juraj. Nemyslím si, že jakékoliv čisté plemeno snese 280 za rok při běžných podmínkách, tedy zima venku v klasickém kurníku a s krátkým světelným dnem.
Zaujimave dakujem obom, co sa tyka cistokrvnych sliepok kedze maju vacsiu gramas vajicka to znamena ze aj velkost bude viditelna druhym rokom vacsia? bo vajicka co mam maju presnych 60 g kazde jedno ( co je haluz) ale na pohlad su male je to od sliepky co zacala len nedvano znasat. A este na vysvatavach sa posudzuje len vzhlad tak nechapem preco nie aj nosivost alebo ine charakteristiky danneho plemena ci sa mylim?( zrejme sa to tazko dokazuje) kedze ako ste pisali ze dochovu by mali ist ty jedinci: citujem "Od slepice s nejtěžšími vajíčky a největším počtem, s nulovou kvokavostí a pod. ". Diky konecne to zacina byt zaujimave bo mna zaujima genetika atd ale u hydiny je to zvlastne tam sa asi rodokmene nepisu
gameness
napsal(a):
Zaujimave dakujem obom, co sa tyka cistokrvnych sliepok kedze maju vacsiu gramas vajicka to znamena ze aj velkost bude viditelna druhym rokom vacsia? bo vajicka co mam maju presnych 60 g kazde jedno ( co je haluz) ale na pohlad su male je to od sliepky co zacala len nedvano znasat. A este na vysvatavach sa posudzuje len vzhlad tak nechapem preco nie aj nosivost alebo ine charakteristiky danneho plemena ci sa mylim?( zrejme sa to tazko dokazuje) kedze ako ste pisali ze dochovu by mali ist ty jedinci: citujem "Od slepice s nejtěžšími vajíčky a největším počtem, s nulovou kvokavostí a pod. ". Diky konecne to zacina byt zaujimave bo mna zaujima genetika atd ale u hydiny je to zvlastne tam sa asi rodokmene nepisu
?