Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

8.7.2006 17:14
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.193.118

Dobrý den.

Já dobře pamatuju, že dávno asi před sedmi lety rodiče pořídili mladé hnědé hybridní kuřice. Za rok v létě jsem překvapil že některá slepice přepeřovaly části těla na trochu běžovou nebo trochu oranžovou co předtím nebylo. Ovlivnilo sluníčko? Nebo trávy?

Teď v červnu jsme pořídili hybridní kuřice (staré 21 týdnů a taky další 10 týdnů staré). Zajímalo by mě kdy začínají přepeřování? Jsem zvědavý, když malé kuřata rostou do dospělosti a tak kolikrát přepeřují z malé pírky na větší pírky?

Děkuju za radu a přeji vám hezký den!

Neregistrovaný uživatel

9.7.2006 17:44
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.134.119

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den.

Já dobře pamatuju, že dávno asi před sedmi lety rodiče pořídili mladé hnědé hybridní kuřice. Za rok v létě jsem překvapil že některá slepice přepeřovaly části těla na trochu běžovou nebo trochu oranžovou co předtím nebylo. Ovlivnilo sluníčko? Nebo trávy?

Teď v červnu jsme pořídili hybridní kuřice (staré 21 týdnů a taky další 10 týdnů staré). Zajímalo by mě kdy začínají přepeřování? Jsem zvědavý, když malé kuřata rostou do dospělosti a tak kolikrát přepeřují z malé pírky na větší pírky?

Děkuju za radu a přeji vám hezký den!

Nedávno tady Myšák odpovídal na dotaz o žlutých nohách a podal to tak zgruntu a podrobně, že k tomu není co dodat. A to samé platí o peří. A přepeřování nastává podle mě po ukončení snášky.
Jiřina

Neregistrovaný uživatel

9.7.2006 19:03
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.124.152

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den.

Já dobře pamatuju, že dávno asi před sedmi lety rodiče pořídili mladé hnědé hybridní kuřice. Za rok v létě jsem překvapil že některá slepice přepeřovaly části těla na trochu běžovou nebo trochu oranžovou co předtím nebylo. Ovlivnilo sluníčko? Nebo trávy?

Teď v červnu jsme pořídili hybridní kuřice (staré 21 týdnů a taky další 10 týdnů staré). Zajímalo by mě kdy začínají přepeřování? Jsem zvědavý, když malé kuřata rostou do dospělosti a tak kolikrát přepeřují z malé pírky na větší pírky?

Děkuju za radu a přeji vám hezký den!

Modré a žluté zbarvení u slepic hodně ovlivňuje sluníčko. Takto zbarvené slepice na něm "ztrácejí" barvu, obzvlášť jsou-li sluníčku vystaveny mokré.

Neregistrovaný uživatel

9.7.2006 23:29
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Modré a žluté zbarvení u slepic hodně ovlivňuje sluníčko. Takto zbarvené slepice na něm "ztrácejí" barvu, obzvlášť jsou-li sluníčku vystaveny mokré.

Tak tak, světlé barvy jako je žlutá, hnědá apod na slunci blednou. Je také ale skutečností, že první dospělostní opeření(tedy to ve kterém mladé slepice začnou snášet) je vyrovnanější v odstínu. Za rok až slepice začnou přepeřovat a někdy i dotoho ještě snášejí, obmění třeba část opeření a to naroste v trochu jiném odstínu a pak vypadá to zbylé a to naroste ještzě zas v jiném odstínu. Pak slepice vypadá trochu flekatě. U hybridních hnědých je to časté, například u hempšírek je to vadou na kráse a tak se vybírají ty kusy, které si podrží do stáří stejný odstín jako na prvním dospělém peří.
Kuřata se opeřují různě rychle. Záleží na plemeni ale také na linii a mnohdy i na jedinci samotném. Rozdíly jsou někdy patrné i mezi pohlavím.
Rychle opeřující kuřata(lehká nosná plemena, některá středně těžká, a některá okrasná) mají několik generací peří.
První je samozřejmě pouch neboli prachové peří. Jako první rostou už jednodenním kuřátkům ruční letky a brčice a současně i loketní letky a velké krovky křídelní. O něco později - asi třetí den vyráží i první rýdováčky. V přírodě kuřata musí za co nejkratší dobu být letuschopná za účelem hřadování v bezpěčí stromů.Proto jako první rostou tyto pera.
Jako další v pořadí roste první obrysové peří na ramínkách (tzv. výložky). To má zas funkci ochrannou proti dešti. Současně s tímto opeřením vyrůstá také první peří na stehnech a postranách hrudi (tzv. kapsy). Asi ve třech týdnech také vyrůstá první peří na zádech. Všechny tyto jmenované části jsou v podstatě hlavní "pernice" (místa na těle ptáků, kde roste peří). Pak jsou ještě "nažiny" (místa, kde je kůže víceméně lysá). Posutpně kuře obrůstá peřím vždy od středu pernic k okrajům. Až nakonec opeří krk a hlavičku. Všechno toto obrysové peří a letky se nazývá "kuřecí". Je to peří, které roste s kuřetem a proto je špičaté.
Ovšem než se kuře zcela opeří kuřecím peřím, vypadávají mezitím již první pírka přesně v tom pořadí jak začaly růst. Na hrudi na sehnech, vypadne i první ruční letka a vypadávají i malé rýdováčky a krovky ocasní.
Druhé peří, které nyní vyrůstá se nazývá "juvenilní". Je již podobnější dospělému. Je i kulatější, má dokonalejší stavbu. Kuřata postupně vyměňují ruční letky směrem ke konci křídla. V opačném směru(k trupu) vyměňují se letky loketní. Vyjma dvou axiálních letek (ty mají za úkol spojovat plochu letek loketních s plochou letek ručních v roztaženém křídle). tyto dvěletky vypadnou až jsou ostatní loketní letky zcela narostlé(tj. těsně před dospěním. Rýdováky kuřata vyměňují od středu ke krajům tedy od nejsvrchnějších po nejspodnější. Letky i rýdováky vypadávají přibližně stejně na pravé i levé straně těla. Narostlé juvenilní rýdováky a krovky ocasní znovu vypadají těsně před dospěním. Letky už to nestihnou. Ostaní tělní opeření se vymění za "adultní"(dospělé) průběžně.
Tedy kuře než dospěje v slepici vyměňuje letky jednou, rýdováky dvakrát a tělní pokryv třikrát i vícekrát. Jen ještě poznamenám kohoutům, jelikož mají delší, ozdobnější peří, trvá jim výměna a růst nového peří déle než slepičkám. Nejdéle pak dorůstají velké srpy ocasní. To již kohouti lehkých plemen jsou dávno pohlavně dospělí.
Některá plemena však opeřují pomalu. Jsou to například rodajledky, žíhané a žluté plymutky, vyandotky, orpingtonky, některé bojovnice, z hybridů pak slepice černé barvy.
Tento pomalý způsob opeřování se dědí dominantně vůči rychlému opeřování a je i vázán na pohlaví. Zkřížení rychle opeřujících kohoutů s pomalu opeřujícími slepicemi dá v potomstvu slepičky rychleji opeřující a kohoutky naopak pomalu opeřující.
Tato kuřata zůstávají dlouho v prachovém peří, které jak kuře roste vpodstatě řídne. Už ve 14dnech jsou znatelné rozdíly mezi rychle opeřujícím kuřetem a pomalu opeřujícím. Těmto kuřatům narůstá první peří odlišně. První rostou křídelní krovky, brčice a až po nich letky. Loketní letky vyrůstají ještě trošku pozadu za ručními. Dlouho se nic neděje, kuře má stále jen toto opeření. Až po 14.týdnu vyrazí první dvě tři pírka v ramínkách. U slepiček víc. (Ty také obrůstají dříve než kohoutci, protože kohoutci mají dva pohlavní chromozomy a v těch může být gen pro pomalé opeřování buď dvakrát a nebo jednou. U slepiček je gen pro pomalé opeřování přítomen jen jednou, protože má jen jeden pohlavní chromozom. Ti kohouti, kteří jsou takto tuplovaní, jsou často bez peří až do doby kroužkování (12 týd). Zejména na zádech, pod křídly a na spodině těla). Jako další opeření roste v podobném sledu jak už bylo popsáno s tím že je vše mnohem později a první rýdováky často vyrůstají až v polovině doby odchovu. Ty to jsou již kulatější a mohou do dospění přepeřit jen jednou nebo také vubec ne. Celkově to vypadá, že kuřata obrůstají rovnoměrněji než rychle opeřující plemena a letky přepeří také jednou jako u rychle opeřujících s tím, že loketní letky vypadnou všechny na ráz. Mladé kuřičky jsou pak určitý čas neschopné letu.
Dost řečí. lepší je to vidět. Ty rozdíly jsou opravdu patrné. A u uměle odchovávaných kuřat se potom delší pobyt v teple kvuli pozdějšímu opeřování prodraží. Proto bylo vyšlechtěno několik nových plemen - nástupců, která se opeřují rychle a tím se staly konkurenční pro dosavadní plemena. Tak napříjklad vznikly z rodajlenek hempšírky a z žíhaných plymutek amroxky. Obě plemena - hempšírky a amroxky se opeřují rychle i když vzhledově i snáškou jsou podobné s původními.
Juraj Kafka


Neregistrovaný uživatel

10.7.2006 17:01
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.195.18

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak tak, světlé barvy jako je žlutá, hnědá apod na slunci blednou. Je také ale skutečností, že první dospělostní opeření(tedy to ve kterém mladé slepice začnou snášet) je vyrovnanější v odstínu. Za rok až slepice začnou přepeřovat a někdy i dotoho ještě snášejí, obmění třeba část opeření a to naroste v trochu jiném odstínu a pak vypadá to zbylé a to naroste ještzě zas v jiném odstínu. Pak slepice vypadá trochu flekatě. U hybridních hnědých je to časté, například u hempšírek je to vadou na kráse a tak se vybírají ty kusy, které si podrží do stáří stejný odstín jako na prvním dospělém peří.
Kuřata se opeřují různě rychle. Záleží na plemeni ale také na linii a mnohdy i na jedinci samotném. Rozdíly jsou někdy patrné i mezi pohlavím.
Rychle opeřující kuřata(lehká nosná plemena, některá středně těžká, a některá okrasná) mají několik generací peří.
První je samozřejmě pouch neboli prachové peří. Jako první rostou už jednodenním kuřátkům ruční letky a brčice a současně i loketní letky a velké krovky křídelní. O něco později - asi třetí den vyráží i první rýdováčky. V přírodě kuřata musí za co nejkratší dobu být letuschopná za účelem hřadování v bezpěčí stromů.Proto jako první rostou tyto pera.
Jako další v pořadí roste první obrysové peří na ramínkách (tzv. výložky). To má zas funkci ochrannou proti dešti. Současně s tímto opeřením vyrůstá také první peří na stehnech a postranách hrudi (tzv. kapsy). Asi ve třech týdnech také vyrůstá první peří na zádech. Všechny tyto jmenované části jsou v podstatě hlavní "pernice" (místa na těle ptáků, kde roste peří). Pak jsou ještě "nažiny" (místa, kde je kůže víceméně lysá). Posutpně kuře obrůstá peřím vždy od středu pernic k okrajům. Až nakonec opeří krk a hlavičku. Všechno toto obrysové peří a letky se nazývá "kuřecí". Je to peří, které roste s kuřetem a proto je špičaté.
Ovšem než se kuře zcela opeří kuřecím peřím, vypadávají mezitím již první pírka přesně v tom pořadí jak začaly růst. Na hrudi na sehnech, vypadne i první ruční letka a vypadávají i malé rýdováčky a krovky ocasní.
Druhé peří, které nyní vyrůstá se nazývá "juvenilní". Je již podobnější dospělému. Je i kulatější, má dokonalejší stavbu. Kuřata postupně vyměňují ruční letky směrem ke konci křídla. V opačném směru(k trupu) vyměňují se letky loketní. Vyjma dvou axiálních letek (ty mají za úkol spojovat plochu letek loketních s plochou letek ručních v roztaženém křídle). tyto dvěletky vypadnou až jsou ostatní loketní letky zcela narostlé(tj. těsně před dospěním. Rýdováky kuřata vyměňují od středu ke krajům tedy od nejsvrchnějších po nejspodnější. Letky i rýdováky vypadávají přibližně stejně na pravé i levé straně těla. Narostlé juvenilní rýdováky a krovky ocasní znovu vypadají těsně před dospěním. Letky už to nestihnou. Ostaní tělní opeření se vymění za "adultní"(dospělé) průběžně.
Tedy kuře než dospěje v slepici vyměňuje letky jednou, rýdováky dvakrát a tělní pokryv třikrát i vícekrát. Jen ještě poznamenám kohoutům, jelikož mají delší, ozdobnější peří, trvá jim výměna a růst nového peří déle než slepičkám. Nejdéle pak dorůstají velké srpy ocasní. To již kohouti lehkých plemen jsou dávno pohlavně dospělí.
Některá plemena však opeřují pomalu. Jsou to například rodajledky, žíhané a žluté plymutky, vyandotky, orpingtonky, některé bojovnice, z hybridů pak slepice černé barvy.
Tento pomalý způsob opeřování se dědí dominantně vůči rychlému opeřování a je i vázán na pohlaví. Zkřížení rychle opeřujících kohoutů s pomalu opeřujícími slepicemi dá v potomstvu slepičky rychleji opeřující a kohoutky naopak pomalu opeřující.
Tato kuřata zůstávají dlouho v prachovém peří, které jak kuře roste vpodstatě řídne. Už ve 14dnech jsou znatelné rozdíly mezi rychle opeřujícím kuřetem a pomalu opeřujícím. Těmto kuřatům narůstá první peří odlišně. První rostou křídelní krovky, brčice a až po nich letky. Loketní letky vyrůstají ještě trošku pozadu za ručními. Dlouho se nic neděje, kuře má stále jen toto opeření. Až po 14.týdnu vyrazí první dvě tři pírka v ramínkách. U slepiček víc. (Ty také obrůstají dříve než kohoutci, protože kohoutci mají dva pohlavní chromozomy a v těch může být gen pro pomalé opeřování buď dvakrát a nebo jednou. U slepiček je gen pro pomalé opeřování přítomen jen jednou, protože má jen jeden pohlavní chromozom. Ti kohouti, kteří jsou takto tuplovaní, jsou často bez peří až do doby kroužkování (12 týd). Zejména na zádech, pod křídly a na spodině těla). Jako další opeření roste v podobném sledu jak už bylo popsáno s tím že je vše mnohem později a první rýdováky často vyrůstají až v polovině doby odchovu. Ty to jsou již kulatější a mohou do dospění přepeřit jen jednou nebo také vubec ne. Celkově to vypadá, že kuřata obrůstají rovnoměrněji než rychle opeřující plemena a letky přepeří také jednou jako u rychle opeřujících s tím, že loketní letky vypadnou všechny na ráz. Mladé kuřičky jsou pak určitý čas neschopné letu.
Dost řečí. lepší je to vidět. Ty rozdíly jsou opravdu patrné. A u uměle odchovávaných kuřat se potom delší pobyt v teple kvuli pozdějšímu opeřování prodraží. Proto bylo vyšlechtěno několik nových plemen - nástupců, která se opeřují rychle a tím se staly konkurenční pro dosavadní plemena. Tak napříjklad vznikly z rodajlenek hempšírky a z žíhaných plymutek amroxky. Obě plemena - hempšírky a amroxky se opeřují rychle i když vzhledově i snáškou jsou podobné s původními.
Juraj Kafka


Mysaku. Oh, velmi zajimava informace! Moc dekuju a mej se fajn i chovu! Lukáš

Přidejte reakci

Přidat smajlík