Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.253.83
To jsem zase já, z toho minulýho dotazu.
Prosím vás, zajímalo by mě, jak ohledně hierarchie funguje takové hejno s kohoutem. Předpokládejme divoké kury žijící kdesi v přírodě. Předpokládám, že v hejnu může být jen jeden kohout. Když v hejnu dospějí kuřata na slepice a kohouty, (mimochodem jaký je poměr samic a samců u kuřat?), co se děje potom? Předpokládám že kohouti odejdou pryč. A co ty slepice? Páří se s nimi potom kohout? Byli by to defacto jeho dcery a asi by docházelo k degeneraci. Jak dlouho žije slepice, kohout? když kohout zemře, kdo nastoupí na jeho místo? Cizí kohout nebo některý z jeho mladých synů? A co dělá kohout, když přijde o svoje slepice?
A jak je velké takové přirozené hejno? Na jakém teritoriu se hejno zdržuje? A v jakém žije prostředí? Lesy? Mýtiny? kde hnízdí, kolik snáší vajec? Atd.
Budu vám velice vděčný za jakoukoliv informaci!
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.26.130
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To jsem zase já, z toho minulýho dotazu.
Prosím vás, zajímalo by mě, jak ohledně hierarchie funguje takové hejno s kohoutem. Předpokládejme divoké kury žijící kdesi v přírodě. Předpokládám, že v hejnu může být jen jeden kohout. Když v hejnu dospějí kuřata na slepice a kohouty, (mimochodem jaký je poměr samic a samců u kuřat?), co se děje potom? Předpokládám že kohouti odejdou pryč. A co ty slepice? Páří se s nimi potom kohout? Byli by to defacto jeho dcery a asi by docházelo k degeneraci. Jak dlouho žije slepice, kohout? když kohout zemře, kdo nastoupí na jeho místo? Cizí kohout nebo některý z jeho mladých synů? A co dělá kohout, když přijde o svoje slepice?
A jak je velké takové přirozené hejno? Na jakém teritoriu se hejno zdržuje? A v jakém žije prostředí? Lesy? Mýtiny? kde hnízdí, kolik snáší vajec? Atd.
Budu vám velice vděčný za jakoukoliv informaci!
Divoký kur z Orientu
Kohout se stal díky svému rannímu kokrhání symbolem vzkříšení slunce i duše. V řecké mytologii byl ztotožňován s příchodem jara. I přes nejednotnost k otázce původu domácího kura se většina odborníků přiklání k názoru, že plemena v dnešní podobě jsou výsledkem cíleného šlechtění zdomácnělého kura bankivského, i když nevylučují, že také zbývající tři druhy hřebenatých kurů (gangegar, Sonneratovův, džunglový) mohly v domestikaci sehrát svoji roli. První pokusy o jejich ochočení pocházejí z původních oblastí výskytu a byly zprvu motivovány náboženskými důvody a oblibou v kohoutích zápasech. S jejich využíváním pro produkci masa a vajec se začalo až mnohem později, a to v Evropě a Americe.
Kur bankivský (Gallus gallus) je rozšířen v orientální oblasti, od Indie po jihovýchodní Asii a Filipíny, v pěti poddruzích. Je to typicky lesní pták nížin i horských oblastí až do 1500 m.n.m. se skrytým způsobem života. Obě pohlaví se liší velikostí a zbarvením. Kohout dosahuje hmotnosti půldruhého kilogramu a zbarvením se nápadně podobá kohoutu vlašky koroptví. Hlavu a krk má oranžově žlutou, hřbet červenohnědý a spodní část těla černou se zelenavým leskem. Na rozdíl od domestikované formy přepelichává a ztrácí dlouhá ocasní pera a pera na krku. Slepice s hmotností do jednoho kilogramu je šedohnědě zbarvená se žlutohnědě lemovanými pery na krku.
Zdržují se v hejnech, v době hnízdění potom ve skupinách kohouta s pěti až šesti slepicemi. Slepice snáší dvakrát až třikrát do roka do hnízda na zemi pět až sedm bělavých vajec, ze kterých se po třech týdnech líhnou kuřata. Jakmile začnou kuřata asi po 14 dnech létat, hřadují se slepicí na stromech. Potrava kura bankivského je rozmanitá a vedle různých semen, bobulí a drobných bezobratlých živočichů nepohrdne ani mláďaty drobných obratlovců, například gekonů.
Chovatelé okrasné drůbeže nemají s chovem tohoto druhu divokého kura žádné obtíže. Na přečkání zimního období i v našich podmínkách postačí nevytápěný, ale suchý kurník bez průvanu. Protože dobře létá a s oblibou nocuje na stromech, je nutné zastřihnout kurům křídlo. Krmí se stejně jako ostatní hrabavá drůbež.
Tolik www.agroweb.cz Dana
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.26.130
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To jsem zase já, z toho minulýho dotazu.
Prosím vás, zajímalo by mě, jak ohledně hierarchie funguje takové hejno s kohoutem. Předpokládejme divoké kury žijící kdesi v přírodě. Předpokládám, že v hejnu může být jen jeden kohout. Když v hejnu dospějí kuřata na slepice a kohouty, (mimochodem jaký je poměr samic a samců u kuřat?), co se děje potom? Předpokládám že kohouti odejdou pryč. A co ty slepice? Páří se s nimi potom kohout? Byli by to defacto jeho dcery a asi by docházelo k degeneraci. Jak dlouho žije slepice, kohout? když kohout zemře, kdo nastoupí na jeho místo? Cizí kohout nebo některý z jeho mladých synů? A co dělá kohout, když přijde o svoje slepice?
A jak je velké takové přirozené hejno? Na jakém teritoriu se hejno zdržuje? A v jakém žije prostředí? Lesy? Mýtiny? kde hnízdí, kolik snáší vajec? Atd.
Budu vám velice vděčný za jakoukoliv informaci!
Pro další informace si budeš muset zajít do vědecké knihovny a najít si nějakou knihu o etiologii kura divokého. D.