Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

6.6.2007 18:31
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.254.126

včera jsem dal pod slípku 15 vajec a zatím podstivě sedí.Můžete mi někdo poradit jak dál. Ještě jsem to nikdy neodchovával.Moc díky Karel.

Neregistrovaný uživatel

6.6.2007 20:23
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
včera jsem dal pod slípku 15 vajec a zatím podstivě sedí.Můžete mi někdo poradit jak dál. Ještě jsem to nikdy neodchovával.Moc díky Karel.

Zdravím,
znám ten pocit od loňska .
Každej den jsem se chodil (i několikrát denně) koukat jestli sedí a jak se jí daří.
Praktikoval jsem tyhle poznatky z fóra.
Nejdřív začala sedat do snáškových hnízd kde byly střídavě jen podkladky nebo ten den nanešená vejce, která jsem vždycky sebral.
Aby měla klid a neseděla pokaždé v jiném hnízdě, dal jsem do nepoužívané králíkárny dřevěnou bedýnku (vysokou lísku), vystlanou slámou, do ní násadová vejce a kvočnu. Abych se ujistil že si tam zvykne tak jsem ji přikllopil deskou a na ní cihli aby ji nemohl zvednout. Tak jsem ji nechal tři dny. Zní to drasticky ale dočetl jsem se že to vydrží. Pak jsem ji na večer každej den sejmul z hnízda nechat se proběhnout, vypopelit , nažrát a napít ale sledoval jsem ji kam se vrátí. Z kraje se stejně vracela do kurníku, takže jsem ji pak přenášel na své místo. Desku už jsem nedával. Na hnízdě už seděla sama. Pak už sem jí dával do kotce u misku s vodou a zrní ale stejně se toho ani nedotkla. Asi by tam seděla do smrti kdybych ji každej večer nesundával.
Naštěstí se mně vyhlo to že by některé vejce kvočna rozbila. To budou znát ostatní, zkušenější chovatelé.
Asi den před vylíhnutím jsem při vzetí vejce do ruky slyšel jasně pípání.
V den líhnutí někdo kuřátka postupně odebírá, dává pod lampu a až se vylíhnou všechny tak je vrátí kvočně. Dočetl jsem se ale že je zde riziko odmítnutí kvočny a pak nezbývá než kuřata odchovat uměle. Já to nechal celé na přírodě. Kuřátka jsem jí nechal a vylíhla se postupně všechna oplodněná.
Pak už je to jenom sranda a radost se koukat na tu drobotinu.
Proboural jsem kotec a spojil tak dva sousední kotce v jeden velký.
Krmil jsem je od začátku K1, pak K2. Na pití tenkrát vodu, dnes první týden na radu černým čajem. pak ředit až do čisté vody. Občas vařené vejce s nasekaným řebříčkem.
Asi týden jsem je nechal zavřené s kvočnou, pak za dobrého počasí jsem je pouštěl přes den ven. Horší to bylo večer. Kvočnu jsem chytil ale kuřata
jsem honil po zahradě, než jsem přišel na fígl. Kvočnu jsem zavřel do králíkárny a nechal pootevřená dvířka ale aby neutekla kvočna. Ona si je už sama zavolala. Podotýkám že byly ve spodní části králíkárny. Letos byla obsazená i horní a to jsem je musel dávat domů ručně. Po měsíci jsem je přestěhoval do kurníku k ostatním. Zatím žádná ztráta.
Přeji hodně zdaru. Jsem sice zelenáč ale snad Vám to pomůže.

Neregistrovaný uživatel

6.6.2007 20:43
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.254.126

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím,
znám ten pocit od loňska .
Každej den jsem se chodil (i několikrát denně) koukat jestli sedí a jak se jí daří.
Praktikoval jsem tyhle poznatky z fóra.
Nejdřív začala sedat do snáškových hnízd kde byly střídavě jen podkladky nebo ten den nanešená vejce, která jsem vždycky sebral.
Aby měla klid a neseděla pokaždé v jiném hnízdě, dal jsem do nepoužívané králíkárny dřevěnou bedýnku (vysokou lísku), vystlanou slámou, do ní násadová vejce a kvočnu. Abych se ujistil že si tam zvykne tak jsem ji přikllopil deskou a na ní cihli aby ji nemohl zvednout. Tak jsem ji nechal tři dny. Zní to drasticky ale dočetl jsem se že to vydrží. Pak jsem ji na večer každej den sejmul z hnízda nechat se proběhnout, vypopelit , nažrát a napít ale sledoval jsem ji kam se vrátí. Z kraje se stejně vracela do kurníku, takže jsem ji pak přenášel na své místo. Desku už jsem nedával. Na hnízdě už seděla sama. Pak už sem jí dával do kotce u misku s vodou a zrní ale stejně se toho ani nedotkla. Asi by tam seděla do smrti kdybych ji každej večer nesundával.
Naštěstí se mně vyhlo to že by některé vejce kvočna rozbila. To budou znát ostatní, zkušenější chovatelé.
Asi den před vylíhnutím jsem při vzetí vejce do ruky slyšel jasně pípání.
V den líhnutí někdo kuřátka postupně odebírá, dává pod lampu a až se vylíhnou všechny tak je vrátí kvočně. Dočetl jsem se ale že je zde riziko odmítnutí kvočny a pak nezbývá než kuřata odchovat uměle. Já to nechal celé na přírodě. Kuřátka jsem jí nechal a vylíhla se postupně všechna oplodněná.
Pak už je to jenom sranda a radost se koukat na tu drobotinu.
Proboural jsem kotec a spojil tak dva sousední kotce v jeden velký.
Krmil jsem je od začátku K1, pak K2. Na pití tenkrát vodu, dnes první týden na radu černým čajem. pak ředit až do čisté vody. Občas vařené vejce s nasekaným řebříčkem.
Asi týden jsem je nechal zavřené s kvočnou, pak za dobrého počasí jsem je pouštěl přes den ven. Horší to bylo večer. Kvočnu jsem chytil ale kuřata
jsem honil po zahradě, než jsem přišel na fígl. Kvočnu jsem zavřel do králíkárny a nechal pootevřená dvířka ale aby neutekla kvočna. Ona si je už sama zavolala. Podotýkám že byly ve spodní části králíkárny. Letos byla obsazená i horní a to jsem je musel dávat domů ručně. Po měsíci jsem je přestěhoval do kurníku k ostatním. Zatím žádná ztráta.
Přeji hodně zdaru. Jsem sice zelenáč ale snad Vám to pomůže.

Mockrát Vám děkuji pěkně jste to popsal.Tak jsem na tom stejně jako Vy poprvé a taky v králíkárně,ale nahoře. Dík a naschle.Tady máte mejl a jestli chcete tak mi pošlete Váš a já kdybych měl nějakej problém tak bych se na Vás obrátil...pokud chcete.

Neregistrovaný uživatel

6.6.2007 21:04
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mockrát Vám děkuji pěkně jste to popsal.Tak jsem na tom stejně jako Vy poprvé a taky v králíkárně,ale nahoře. Dík a naschle.Tady máte mejl a jestli chcete tak mi pošlete Váš a já kdybych měl nějakej problém tak bych se na Vás obrátil...pokud chcete.

Ještě jsem chtěl doplnit, k tomu snímání navečer. Kvočna by se měla sama vrátit a včas. Ale i tak jsem ji hlídal a když se mi zdálo že je to dlouho tak jsem ji radši chytil a dal zpět sám. Dával jsem jí tak 15 minut. Možná by to vydržela vejce i déle ale nchtěl jsem nic riskovat. Jednou asi v polovině inkubace jsem na ni zapoměl. Sice se vrátila zpět ale na původní hnízdo do kurníku. Tak jsem trnul jestli kuřata přežila a nakonec se vylíhla v pořádku . Takže bych doporučil, hlídat i když bych nikdy neřekl že co by panelákové dítě budu pozorovat slepice .
radys@inmail.cz

Radys

Neregistrovaný uživatel

6.6.2007 22:10
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.253.239

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě jsem chtěl doplnit, k tomu snímání navečer. Kvočna by se měla sama vrátit a včas. Ale i tak jsem ji hlídal a když se mi zdálo že je to dlouho tak jsem ji radši chytil a dal zpět sám. Dával jsem jí tak 15 minut. Možná by to vydržela vejce i déle ale nchtěl jsem nic riskovat. Jednou asi v polovině inkubace jsem na ni zapoměl. Sice se vrátila zpět ale na původní hnízdo do kurníku. Tak jsem trnul jestli kuřata přežila a nakonec se vylíhla v pořádku . Takže bych doporučil, hlídat i když bych nikdy neřekl že co by panelákové dítě budu pozorovat slepice .
radys@inmail.cz

Radys

Mám asi chápavější kvočky, které se obsluhjí sami. Králíkárnu jsem v přízemí nechala vybourat a spojit dvě dohrmady ještě před nasazením kvočky. Asi metr od hnízda jsem jí dala misku s vodou, druhou se zrním, třetí s pískem a do čtvrté jsem dávala kopřivy se šrotem a vitamíny. Kvočku jsem nikdy nepouštěla a vždy jsem poznala, že se šla nažrat. Zbyla po ní v prostředku králíkárny hromada trusu. Denně jsem uklidila a za čas běhaly po králíkárně kuřata. Za dva dny jsem přistavila ke králíkárně žebříček pro mimina a jen otevřela dvířka. Kvočka si je sama vyvedla do provizorně ohraničeného prostoru (mimo ostatní staré slepice). Provizorku jsem za týden odstranila a kvočka si už poradila i mezi starými slepicemi a společně s kuřátky se vrátila do kurníku. Dělám to takhle již tři roky, několikát do roka. Co chce kvokat, tak ať sedí. Jako amatérovi se mi v tomto směru daří a kvočkám asi taky. ludmila

Neregistrovaný uživatel

7.6.2007 00:21
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.145.152

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám asi chápavější kvočky, které se obsluhjí sami. Králíkárnu jsem v přízemí nechala vybourat a spojit dvě dohrmady ještě před nasazením kvočky. Asi metr od hnízda jsem jí dala misku s vodou, druhou se zrním, třetí s pískem a do čtvrté jsem dávala kopřivy se šrotem a vitamíny. Kvočku jsem nikdy nepouštěla a vždy jsem poznala, že se šla nažrat. Zbyla po ní v prostředku králíkárny hromada trusu. Denně jsem uklidila a za čas běhaly po králíkárně kuřata. Za dva dny jsem přistavila ke králíkárně žebříček pro mimina a jen otevřela dvířka. Kvočka si je sama vyvedla do provizorně ohraničeného prostoru (mimo ostatní staré slepice). Provizorku jsem za týden odstranila a kvočka si už poradila i mezi starými slepicemi a společně s kuřátky se vrátila do kurníku. Dělám to takhle již tři roky, několikát do roka. Co chce kvokat, tak ať sedí. Jako amatérovi se mi v tomto směru daří a kvočkám asi taky. ludmila

Kvočny mám také v králíkárně, ale rozhodně je jednou za dva dny pouštím ven. Přišlo by mi jako týrání, aby byly tři týdny pouze zavřené v králíkárně. Během venkovní desetiminutovky se kvočna nejen vyprázdní, ale také si zahrabe a trochu se "vypopelí" v popelišti. Do králíkárny se po 1-2 dnech zahánění vrací samy.

Neregistrovaný uživatel

7.6.2007 07:02
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.253.239

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
včera jsem dal pod slípku 15 vajec a zatím podstivě sedí.Můžete mi někdo poradit jak dál. Ještě jsem to nikdy neodchovával.Moc díky Karel.

Kvočku nemohu pouštět ven, obratem by mi staré slepice rozhrabaly hnízdo. Zapomněla jsem napsat, že v králíkárně (3m2) mají i bedýnku popelem a zahrabou si v podestýlce s jemně sekaným senem. Zelené mají také v podobě kopřiv. Nepřipadá mi to jako týrání když mají vše. Snad kdyby bylo více času, bylo by to lepší, aby chodila ven, ale neosvědčilo se mi to. Bez dozoru to prostě nejde. Ludmila

Neregistrovaný uživatel

7.6.2007 12:25
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.145.152

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kvočku nemohu pouštět ven, obratem by mi staré slepice rozhrabaly hnízdo. Zapomněla jsem napsat, že v králíkárně (3m2) mají i bedýnku popelem a zahrabou si v podestýlce s jemně sekaným senem. Zelené mají také v podobě kopřiv. Nepřipadá mi to jako týrání když mají vše. Snad kdyby bylo více času, bylo by to lepší, aby chodila ven, ale neosvědčilo se mi to. Bez dozoru to prostě nejde. Ludmila

Pokud to máte takhle vymyšlené, že se může i popelit, pak jí asi nic nechybí.

Neregistrovaný uživatel

7.6.2007 13:34
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.253.239

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud to máte takhle vymyšlené, že se může i popelit, pak jí asi nic nechybí.

A ještě co se mi osvědčilo - před nasazením kvočny do hnízda jí postříkám ARPELITEM (nebo tak nějak se to jmenuje) a kvočka je maximálně klidná a v pohodě. Ludmila

Neregistrovaný uživatel

7.6.2007 13:48
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.145.152

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A ještě co se mi osvědčilo - před nasazením kvočny do hnízda jí postříkám ARPELITEM (nebo tak nějak se to jmenuje) a kvočka je maximálně klidná a v pohodě. Ludmila

Arpalit. Je vidět, že jste opravdu přemýšlela a vychytala vše do detailů.

Neregistrovaný uživatel

7.6.2007 15:27
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.254.126

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Arpalit. Je vidět, že jste opravdu přemýšlela a vychytala vše do detailů.

Zadavatel-všem Vám moc díky snad se mi je podaří ochovat (pokud se nějaká vylíhnou). Chovu zdar.

Neregistrovaný uživatel

8.6.2007 10:59
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.253.239

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatel-všem Vám moc díky snad se mi je podaří ochovat (pokud se nějaká vylíhnou). Chovu zdar.

Určitě se Vám to podaří když jsem to zvládla já (původem měšťák) a jsem přeci jenom ŽENSKÁ ! Držím palečky a pak se pochlubte, to chlapi rádi dělají. Ludmila

Neregistrovaný uživatel

8.6.2007 18:13
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.67.194

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Určitě se Vám to podaří když jsem to zvládla já (původem měšťák) a jsem přeci jenom ŽENSKÁ ! Držím palečky a pak se pochlubte, to chlapi rádi dělají. Ludmila

Mluvíte mi z duše, je to skoro bez chyb, taky to tak dělám. Ale jednu malou radečku z praxe. Když po týdnu sedění necháváte kvočku proběhnout tak si před jejím proběhnutím nachystejte náhradní seno a když se jde kvočka proběhnout tak dejte vejce na chvíli bokem a to seno z hnízda odstraňte do většího kýble a zbytek počtivě vymeďte i s těmi malými všolkami a hodte to smetí do koše i s těmi malými všolkami. Pak jí hnízdo vystlete novým senem a naklaďte zpět vejce. Kvočka pak sedí klidně a nepotřebujete žádné nedokonalé vystříkávání chemií. Seno z všolkami co nejdříve spalte. Opakujte to tak asi co týden a budete mít pro začátek kuřátka bez všolek.mirek

Neregistrovaný uživatel

8.6.2007 20:44
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.188.102

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mluvíte mi z duše, je to skoro bez chyb, taky to tak dělám. Ale jednu malou radečku z praxe. Když po týdnu sedění necháváte kvočku proběhnout tak si před jejím proběhnutím nachystejte náhradní seno a když se jde kvočka proběhnout tak dejte vejce na chvíli bokem a to seno z hnízda odstraňte do většího kýble a zbytek počtivě vymeďte i s těmi malými všolkami a hodte to smetí do koše i s těmi malými všolkami. Pak jí hnízdo vystlete novým senem a naklaďte zpět vejce. Kvočka pak sedí klidně a nepotřebujete žádné nedokonalé vystříkávání chemií. Seno z všolkami co nejdříve spalte. Opakujte to tak asi co týden a budete mít pro začátek kuřátka bez všolek.mirek

Ja to robim tak, že pridám k bedničkám, kde nesú vajcia sliepky ďalšiu bedničku a kvočna sa tam naučí. Keď chce si aj sama vybehne von sa vypopeliť a nazobať a sama sa späť vráti na hniezdo. Akurát je problém v tom, že je tŕňom v oku pre ostatné sliepky.

Neregistrovaný uživatel

8.6.2007 21:59
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.253.239

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
včera jsem dal pod slípku 15 vajec a zatím podstivě sedí.Můžete mi někdo poradit jak dál. Ještě jsem to nikdy neodchovával.Moc díky Karel.

Mirku, prosím o překlad - co je to všolka ? Asi veš, muňka nebo prostě nějaká slepičí breberka, co otravuje slepici. Vykládám si to dobře ? Ludmila

Neregistrovaný uživatel

8.6.2007 22:20
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.67.194

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mirku, prosím o překlad - co je to všolka ? Asi veš, muňka nebo prostě nějaká slepičí breberka, co otravuje slepici. Vykládám si to dobře ? Ludmila

Liduš ty hecařko,jsi ale dobrá, vážím si Tě. (Všolka je to maličké co je pod peřím na kůži u krůt, slepic, husí a kačen. Tak čtvrt milimetru silné a 3 milimetry dlouhé a je to poměrně velmi rychlé a nikdy jsem to nechytil. Mělo by to zůstat v popelu při popelení.Ale já to pálím ze senem při sedění kvoček-viz předchozí příspěvek.)Mirek.

Neregistrovaný uživatel

9.6.2007 00:00
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.143.202

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Liduš ty hecařko,jsi ale dobrá, vážím si Tě. (Všolka je to maličké co je pod peřím na kůži u krůt, slepic, husí a kačen. Tak čtvrt milimetru silné a 3 milimetry dlouhé a je to poměrně velmi rychlé a nikdy jsem to nechytil. Mělo by to zůstat v popelu při popelení.Ale já to pálím ze senem při sedění kvoček-viz předchozí příspěvek.)Mirek.

myslíte všenka , jo to je ten okrově zbarvený hmyz pobíhající po kůži mezi peřím jako lesní ženky mezi stromy. Arpalit je dobrá věc, je však třeba jej stříknout po týdnu znova. Už po prvním stříknutí se počet všenek značně omezí. Je to takový biolit na všenky. Je třeba to nastříkat na břicho(slepice má břicho tam, kde si mylně často myslíme, že je to prdel) - prostor s měkkým peřím mezi kloakou a hrotem prsní kosti, a pořádne tam přípravek nastříkat do peří, dále se muže aplikova také pod křídla. Ale většinou to stačí na to břišní peří. Opratně - postřik nesmí příjít do očí zvířete.

Pálení starého peří či sena je taky dobrá věc, zejména při výskytu blech slepičích. (Ty na člověka jdou!)
J. Kafka

Neregistrovaný uživatel

9.6.2007 10:47
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.253.239

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
myslíte všenka , jo to je ten okrově zbarvený hmyz pobíhající po kůži mezi peřím jako lesní ženky mezi stromy. Arpalit je dobrá věc, je však třeba jej stříknout po týdnu znova. Už po prvním stříknutí se počet všenek značně omezí. Je to takový biolit na všenky. Je třeba to nastříkat na břicho(slepice má břicho tam, kde si mylně často myslíme, že je to prdel) - prostor s měkkým peřím mezi kloakou a hrotem prsní kosti, a pořádne tam přípravek nastříkat do peří, dále se muže aplikova také pod křídla. Ale většinou to stačí na to břišní peří. Opratně - postřik nesmí příjít do očí zvířete.

Pálení starého peří či sena je taky dobrá věc, zejména při výskytu blech slepičích. (Ty na člověka jdou!)
J. Kafka

Tak zas mám co zlepšovat. Arpalitem jsem vždy stříkala jen jednou a to pod křídla, jak je vidět z příspěvku,tak mám dvakrát. Bohužel jsem také typ co nerozezná dle Juraje břicho slepice od prcky, polepším se. Bez Vás chlapi co nám radíte, by jsme nepřežili. Díky Ludmila

Neregistrovaný uživatel

9.6.2007 14:35
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.143.202

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak zas mám co zlepšovat. Arpalitem jsem vždy stříkala jen jednou a to pod křídla, jak je vidět z příspěvku,tak mám dvakrát. Bohužel jsem také typ co nerozezná dle Juraje břicho slepice od prcky, polepším se. Bez Vás chlapi co nám radíte, by jsme nepřežili. Díky Ludmila

Ono totiž břicho (ona měkká část spodiny od noh dozadu) je drůbeži zvláště těžších nebo rousných plemen téměř zobákem nedosažitelná, a těch všenek tam jsou shluky a také shluky jejich vajíček nalepených na spodní části per. Na vajíčka včak postřik málo působí. Při silné invazi všenek je pokožka v těchto místech až červená od svědění.
JInak samozřejmě hlava je také nepřístupná zobáku, ale z pozorování nebývá tak často obsazena těmi to ektoparazity. Většinou při opravdu silné invazi a silně zanedbaném chovu.
Naštěstí ten arpalit na tyto všenky zabírá a tak při kontrole po dvojí aplikaci prakticky najdeme peří prosté těchto parazitů.
Horší jsou saví parazité, jako blechy, a čmelíci a čmelové, kteří opouštějí drůbež a dovedou přežít i mimo hostitele, doverou drůbež pěkne potrápit a navíc sáním přenášejí některé virové choroby...
Z dalačích savých parazitů, ktrerého se drůbež a holubi doslova panicky bojí, je moucha kloš. Je to plochá moucha, která sedá na teplokrevné živočichy a okamžotě shazuje křídla, protože už je pak nepotřebuje. Saje krev a klade vajíčka do srsti či peří. Např. kloš jelení, sedá v lese i na člověka. Moucha se nedá běžným plácnutím zabít, musí se rozdrtit mezi nehty. Když holub nebo slepice zjistí, že to nani sedlo, okamžitě rychle rejdí zobákem v křídlech a pod křídly. Zbarvení kloše je hnědé po nasátí zeleno šedé. Určitě znáte, kdo jste přírodě blízký a umíte pozorovat.

Parazit na krčním opeření u slepic a nebo holubů, který způsobuje zalámování peří těsně u kůže je roztoč zákožka holubí a snad slepičí. Od zákožky, která způsobuje vápenku na nohách, se tato liší tím, že vrtá v ostnech per a ty následkem mechanického opotřebení se snadno ulamují. Slepice navíc pohazují hlavou. Napadené místo bývá nejčastěji od ušnic směrem k lalokům a na hrdle a také na bocích břicha, u holubů je to nejčastěji vole (u volatých plemen více). Přípravek je v tomto případě stejný, arpalit v době pelichání a po.

Prevence proti všem těmto ektoparazitům je možná, počítat s ní možno už při stavbě kurníku, kdy se snažíme co nejvíce vyhladit omítku. Hrubá omítka je jako stvořená pro ukrývání nejrůznějších parazitů(čmelíci), dále každoročním nátěrem stěn a stropu směsí vápna s např. Savem. Také dřevěná hnízda natřít a tím tak zalepit všechny skuliny a skulinky.
Generální úklid po zimě, kdy se vyveze hluboká podestýlka i se starým peřím, možno buď pálit, ale i kompostovat. Sám mám kompost nepřístupný slepicím. I když by tam rády. No a vyměnovat také podestýlku v hnízdech a občas ji i dna hnízd prostříkat arpalitem.
Pokud krmíte v kurníku celoročně, tak ne leto tam dávat jen slabší vrstu podestýlky. Já ji tam nedávám v lete vubec, jelikož slepice v kurníku přes den stejně nejsou,krmím venku.
Do popelišť přidat dřevěný popel. A podestýlka hnízd i podlahy může být z suchého ořechového listí.
Na podzim když opadává lisít ošešáku a je suché, dávám to do pytlů a uskladňuji v suchu pro letní měsíce.

Juraj Kafka





Neregistrovaný uživatel

9.6.2007 21:34
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.67.194

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ono totiž břicho (ona měkká část spodiny od noh dozadu) je drůbeži zvláště těžších nebo rousných plemen téměř zobákem nedosažitelná, a těch všenek tam jsou shluky a také shluky jejich vajíček nalepených na spodní části per. Na vajíčka včak postřik málo působí. Při silné invazi všenek je pokožka v těchto místech až červená od svědění.
JInak samozřejmě hlava je také nepřístupná zobáku, ale z pozorování nebývá tak často obsazena těmi to ektoparazity. Většinou při opravdu silné invazi a silně zanedbaném chovu.
Naštěstí ten arpalit na tyto všenky zabírá a tak při kontrole po dvojí aplikaci prakticky najdeme peří prosté těchto parazitů.
Horší jsou saví parazité, jako blechy, a čmelíci a čmelové, kteří opouštějí drůbež a dovedou přežít i mimo hostitele, doverou drůbež pěkne potrápit a navíc sáním přenášejí některé virové choroby...
Z dalačích savých parazitů, ktrerého se drůbež a holubi doslova panicky bojí, je moucha kloš. Je to plochá moucha, která sedá na teplokrevné živočichy a okamžotě shazuje křídla, protože už je pak nepotřebuje. Saje krev a klade vajíčka do srsti či peří. Např. kloš jelení, sedá v lese i na člověka. Moucha se nedá běžným plácnutím zabít, musí se rozdrtit mezi nehty. Když holub nebo slepice zjistí, že to nani sedlo, okamžitě rychle rejdí zobákem v křídlech a pod křídly. Zbarvení kloše je hnědé po nasátí zeleno šedé. Určitě znáte, kdo jste přírodě blízký a umíte pozorovat.

Parazit na krčním opeření u slepic a nebo holubů, který způsobuje zalámování peří těsně u kůže je roztoč zákožka holubí a snad slepičí. Od zákožky, která způsobuje vápenku na nohách, se tato liší tím, že vrtá v ostnech per a ty následkem mechanického opotřebení se snadno ulamují. Slepice navíc pohazují hlavou. Napadené místo bývá nejčastěji od ušnic směrem k lalokům a na hrdle a také na bocích břicha, u holubů je to nejčastěji vole (u volatých plemen více). Přípravek je v tomto případě stejný, arpalit v době pelichání a po.

Prevence proti všem těmto ektoparazitům je možná, počítat s ní možno už při stavbě kurníku, kdy se snažíme co nejvíce vyhladit omítku. Hrubá omítka je jako stvořená pro ukrývání nejrůznějších parazitů(čmelíci), dále každoročním nátěrem stěn a stropu směsí vápna s např. Savem. Také dřevěná hnízda natřít a tím tak zalepit všechny skuliny a skulinky.
Generální úklid po zimě, kdy se vyveze hluboká podestýlka i se starým peřím, možno buď pálit, ale i kompostovat. Sám mám kompost nepřístupný slepicím. I když by tam rády. No a vyměnovat také podestýlku v hnízdech a občas ji i dna hnízd prostříkat arpalitem.
Pokud krmíte v kurníku celoročně, tak ne leto tam dávat jen slabší vrstu podestýlky. Já ji tam nedávám v lete vubec, jelikož slepice v kurníku přes den stejně nejsou,krmím venku.
Do popelišť přidat dřevěný popel. A podestýlka hnízd i podlahy může být z suchého ořechového listí.
Na podzim když opadává lisít ošešáku a je suché, dávám to do pytlů a uskladňuji v suchu pro letní měsíce.

Juraj Kafka





Jirko moc díky. Mirek

Neregistrovaný uživatel

10.6.2007 11:01
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.253.239

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jirko moc díky. Mirek

Já také děkuji Jurajovi za příspěvek, těch breberek je tolik, že mi běhá mráz po zádech. Ale když člověk už ví jak na ně, tak to bude brnkačka. Ludmila

Neregistrovaný uživatel

13.6.2007 22:36
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.67.194

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já také děkuji Jurajovi za příspěvek, těch breberek je tolik, že mi běhá mráz po zádech. Ale když člověk už ví jak na ně, tak to bude brnkačka. Ludmila

Liduš, pálení je nejbezpečnější jistota.

Neregistrovaný uživatel

12.4.2008 22:45
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.207.187

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mirku, prosím o překlad - co je to všolka ? Asi veš, muňka nebo prostě nějaká slepičí breberka, co otravuje slepici. Vykládám si to dobře ? Ludmila

asi ano má matka také tvrdí že je to nějaký ptačí parazit - při dokazování že to tak není jsenm po prohledání netu googlem našel tento dotaz

Přidejte reakci

Přidat smajlík