Reakce drůbež vs. dravec a Pan paragraf

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pane rozhorlený anonyme,
jestli chcete vidět drobné ptactvo, přijeďte k nám! Hýli, čečetky, strnadi a zvonci jsou vidět lépe přes zimu, jaro přinesou skřivani a špačci, těsně před vyrašením listí přiletí hejnka mlynaříků,pak to následuje rychle za sebou - budníčci, rehci, pěnice, pěvušky, červenky, o vlaštovkách a jiřičkách nemluvě( není to chronologicky přesně, ale jen tak jak si je vybavuju před očima ), máme zde koroptve, křepelky i chřástaly, snad všechny druhy šplhavců, ťuhýky, konipasy, letos jsem si poprve všimla hnízdění bramborníčků hnědých, poprve za ty leta co tu žijem (17) přeletěla čejka. Jestřábů a krahulíků moc nevidím, to není tím, že by tu nebyli, ale protože se umějí skrývat a ani výsledků jejich činnosti se moc nedočkám, ztráty na naší drůbeži se nevymykají normálu, tak ani nepátrám po tom, kdo si u nás vylepšil jídelníček. Strak \"utěšeně\" přibývá, zatímco vrabčáci se pod naši novou střechu zatím nenastěhovali. Kosů narozdíl od kvíčal jako šafránu. Z druhů, co jestřáb neohrozí, můžu jmenovat bílé i černé čápy, krkavce, volavky, semtam zahlídnu pilicha. Každoročně sleduju jarní i podzimní tah hus, zjara jsou vidět březňačky, vzácně labuť. Co mi v našem kraji chybí, jsou havrani a chocholouši - pro ty je tady asi vysoko - a rorýsi - někdy přeletí, ale moc si zvykli na města, tam hnízdí a tam si křičí a mě schází právě ten jejich křik!
V ochraně přírody nejde o to chránit nebo nechránit jednotlivý druh, ale zachovat přirozené podmínky pro život všech původních druhů daného stanoviště. Příroda má své vlastní regulační mechanismy a lidi ( možná i v dobrém úmyslu ) jí do toho jen kafrají a víceméně nevhodně zasahují. Jestliže se \"urodí\" za příznivých podmínek hodně myší a zrnožravých ptáků, mají dravci a šelmy pré a z důvodů bohaté potravní nabídky mají více potomstva. Jestliže nastanou \"léta hubená\", odrazí se to nutně i na potomstvu predátorů, některé druhy třeba ani nezahnízdí, nebo mají jen 1 mládě.
Příroda je chytřejší než lidi, nesnažme se ji pořád opravovat!
Jiřina

Daleko horší než jestřáb jsou přemnožené straky které plení hnízda zpěvných ptáčků, zastáváte se káňat u nás jsou tak přemnožený
to je až k nevíře.myslím přes zimu mají na svědomí víc slepic než jestřábi.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vždycky mě dostávají tito rádoby ochránci přírody, kteří chtějí mermomocí vše ochránit a přitom nevědí nic ( pravda, vědí-znají dokonale paragrafy a vyhlášky a milují darvce, kteří přírodě tolik "pomáhají"). Já si myslím, že mají asi zaslepené oči a asi se neumí v přírodě pořádně rozhlédnout.
Zaměřím se pouze na dva dravce, a to krahujce obecného a jestřába lesního a hned vysvětlím proč.
Vím, že na drůbež zaútočí i káně a na holuba i poštolka-ta ale jen když má opravdu velkou nouzi. Mně dokonce jednou vlétla za holubem až do holubníku a při prolétání průletem si zlomila křídlo, vyléčil jsem ji a pustil zpět do přírody (kdyby to byl krhujec nebo jestřáb asi-no určitě bych porušil nějaký ten paragraf). Poštolku jsem pustil z prostého důvodu-spolu s kání se specializují hlavně na lov drobných hlodavců, tzn. že pomáhají zemědělcům a tím pádem i nám, abychm měli dát těm našim svěřencům co k zobání. Pokud tedy vezma poštolka holuba nebo káně slepici, beru to za daň přírodě...No jo ale krahujec a jestřáb? Krahujec se specializuje na lov drobného zpěvného ptactva-a to potom v televizi vidíme nějakého Pana ochránce, co všemu rozumí a vychovala ho příroda, jak se podivuje nad tím, že není drobné ptactvo, a to skutečně není-když jdete do přírody vidíte jen miliony sojek, strak, vrabců a kosů-ale kde jsou hýli, strnadi, čečetky, zvonci...a další krásní ptáčci, kterých bylo kdysi tolik???Pan ochranář to taky neví, má proto milion všelijakých argumentů, ale nějak zapomíná na dravce, jejichž množství nestačí reprodukční schopnosti drobného ptactva konkurovat! To samé je s jestřábem-ten loví bažanty, koroptve, tetřívky, zajíce, divoké kachny...ono asi nestačí mechanizované zemědělství a chemie všeho druhu; když potom ještě nad těmi pět přeživšími koroptvemi krouží pět jestřábů, moc šancí nemají! Nejsem také proto, aby se dravci stříleli "hlava nehlava", ale myslím, že krátká doba lovu a s ní spojená regulace by byla více ku prospěchu přírodě, než bezhlavá ochrana! No jo, ale chraňte dravce, my potom v zimě budeme dávat do krmítek místo slunečnice pro drobné ptactvo kus kýty pro jestřába...protože, to že by přiletěl třeba hýl bude spíše zázrakem a hlavně výsledkem "ochrany přírody jejími ochránci!" Vivat ochráncům a paragrafům! Probůh-proberte se!!!!!

Řeč bude možná o mně....
Dovolte,abych připomenul,že dravci jsou tu i s kořistí miliony let a tak,jak se vyvýjely přednosti dravců,kořist se jim přizpůsobovala.Dravce nelze přemnožit-méně kořisti přežije menší populace.
Člověk je zde pár tisíc let,domestikoval několik druhů a v rámci rozšiřování prostoru začal jiné,jemu konkurující druhy hubit.Prostě,méně dravců,více masa na jeho stole.Tím dosáhl omezení přírodního výběru a osvojil si právo na svůj.Větší trofeje lovné zvěře,větší snášky atd..Ale kolik plemen holubů se např. po cílené reprodukci ve voliérách(se snahou o omezení ztrát) odnaučilo létat.
Výsledkem činnosti člověka je porušení rovnováhy mezi populacemi jednotlivých druhů.V porovnání se situací před 100 lety je tu jen zlomek počtu dravců = přemnožení strak a sojek(sojky byly dokonce na žádost LČR vyňaty z lovné zvěře jako rozsévači semen),jsou tu nepůvodní druhy(hrdlička zahradní),díky zemědělství je více vrabců(opět díky zhoršeným podmínkám a úbytku potravy mizí)...
Chci se přijet podívat na hejnko koroptví,nad nímž krouží 5 jestřábů samotářů... Víte něco o teritoriu druhu?Nejde jen o dravce pernaté!
Vaše reakce svědčí o naprostém nepochopení smyslu dění v přírodě.Jsem sokolník,ale taky holubář a chovatel.Ono se mi taky nelíbí,že občas o holuba přijdu.Ale (asi i vzhledem k ceně kusu) to neřeším.
To člověk nabídl dravcům lépe ulovitelnou potravu(slepice atd) a pak se diví,že je loví raději,než divokou kořist.Jak by jste se zachoval Vy? Šel by jste za obnos 10 tis 1 km pěšky nebo raději náročnějších 10 km?
Nejhorší způsob regulace je právě ta lidská.Bohužel vzhledem k aglomeracím asi nikdy nebudou lesem chodit medvědi a vlci(zajištění přírodního výběru zvěře spárkaté),těžko budou lišky regulovány vzteklinou a prašivinou(také nepřijatelné pro člověka) a mohu pokračovat.
Myslím si,že člověk by se do toho měl míchat co nejméně a spíše se přizpůsobovat stavu,než s ním bojovat.
Kdysi tu ročně předkové lovili 1 mil ks koroptví ročně(bez změny kmenových stavů),pak člověk přišel s chemii,zoral meze a výsledkem je těch Vašich "5 jestřábů na hejnko".A kdo za to může? Jestřábi sotva......
Máte představu,že např. dravci mají i 80% mortalitu v prvním roce života?
Prostě nenajdou dost potravy,tak pojdou.Stejně jsou nato všechny druhy.

P.S.: rozhodně se ale neztotožňuji s názory extrémistů z řad rádobyochránců přírody.Je to jen další škodlivý extrém

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Řeč bude možná o mně....
Dovolte,abych připomenul,že dravci jsou tu i s kořistí miliony let a tak,jak se vyvýjely přednosti dravců,kořist se jim přizpůsobovala.Dravce nelze přemnožit-méně kořisti přežije menší populace.
Člověk je zde pár tisíc let,domestikoval několik druhů a v rámci rozšiřování prostoru začal jiné,jemu konkurující druhy hubit.Prostě,méně dravců,více masa na jeho stole.Tím dosáhl omezení přírodního výběru a osvojil si právo na svůj.Větší trofeje lovné zvěře,větší snášky atd..Ale kolik plemen holubů se např. po cílené reprodukci ve voliérách(se snahou o omezení ztrát) odnaučilo létat.
Výsledkem činnosti člověka je porušení rovnováhy mezi populacemi jednotlivých druhů.V porovnání se situací před 100 lety je tu jen zlomek počtu dravců = přemnožení strak a sojek(sojky byly dokonce na žádost LČR vyňaty z lovné zvěře jako rozsévači semen),jsou tu nepůvodní druhy(hrdlička zahradní),díky zemědělství je více vrabců(opět díky zhoršeným podmínkám a úbytku potravy mizí)...
Chci se přijet podívat na hejnko koroptví,nad nímž krouží 5 jestřábů samotářů... Víte něco o teritoriu druhu?Nejde jen o dravce pernaté!
Vaše reakce svědčí o naprostém nepochopení smyslu dění v přírodě.Jsem sokolník,ale taky holubář a chovatel.Ono se mi taky nelíbí,že občas o holuba přijdu.Ale (asi i vzhledem k ceně kusu) to neřeším.
To člověk nabídl dravcům lépe ulovitelnou potravu(slepice atd) a pak se diví,že je loví raději,než divokou kořist.Jak by jste se zachoval Vy? Šel by jste za obnos 10 tis 1 km pěšky nebo raději náročnějších 10 km?
Nejhorší způsob regulace je právě ta lidská.Bohužel vzhledem k aglomeracím asi nikdy nebudou lesem chodit medvědi a vlci(zajištění přírodního výběru zvěře spárkaté),těžko budou lišky regulovány vzteklinou a prašivinou(také nepřijatelné pro člověka) a mohu pokračovat.
Myslím si,že člověk by se do toho měl míchat co nejméně a spíše se přizpůsobovat stavu,než s ním bojovat.
Kdysi tu ročně předkové lovili 1 mil ks koroptví ročně(bez změny kmenových stavů),pak člověk přišel s chemii,zoral meze a výsledkem je těch Vašich "5 jestřábů na hejnko".A kdo za to může? Jestřábi sotva......
Máte představu,že např. dravci mají i 80% mortalitu v prvním roce života?
Prostě nenajdou dost potravy,tak pojdou.Stejně jsou nato všechny druhy.

P.S.: rozhodně se ale neztotožňuji s názory extrémistů z řad rádobyochránců přírody.Je to jen další škodlivý extrém

Dovolím se přidat k diskusi. U té historije, příroda se vlivem člověka kácením stromů a nevím jakým způsobem se to stalo ale dříve tu byly samé lesy tak se to ptactvo mělo možnost kde před predátory schovat i namnožit. Když se na jaře vrací stěhovavé ptactvo tak je vysílené a tím pádem velice snadnou kořistí predátorů což potvrzují zbylé chomáčky peří.Takže ten zbytek co přežije je pak dále zabíjen. Jestli jsou naším vzorem západní země kde vidíte jen predátory tak se tam odstěhujte a budete v predátorském ráji.Ale já chci aby má vnoučata aspoň jednou za rok zahlédla pěkného ptáčka v přírodě a ne v prodejně nebo na netu.Knížky ochranářů o vyhynulých ptácích bych jim omlátil o hlavu.Dříve kdy bylo všady plno zpěvného ptactva tak myslivci měly každý svého výra a chodily lovit na výrovku.Velice Vás všechny prosím , běžte se do té přírody podívat a začněte přemýšlet než bude fakt pozdě.Mirek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vždycky mě dostávají tito rádoby ochránci přírody, kteří chtějí mermomocí vše ochránit a přitom nevědí nic ( pravda, vědí-znají dokonale paragrafy a vyhlášky a milují darvce, kteří přírodě tolik "pomáhají"). Já si myslím, že mají asi zaslepené oči a asi se neumí v přírodě pořádně rozhlédnout.
Zaměřím se pouze na dva dravce, a to krahujce obecného a jestřába lesního a hned vysvětlím proč.
Vím, že na drůbež zaútočí i káně a na holuba i poštolka-ta ale jen když má opravdu velkou nouzi. Mně dokonce jednou vlétla za holubem až do holubníku a při prolétání průletem si zlomila křídlo, vyléčil jsem ji a pustil zpět do přírody (kdyby to byl krhujec nebo jestřáb asi-no určitě bych porušil nějaký ten paragraf). Poštolku jsem pustil z prostého důvodu-spolu s kání se specializují hlavně na lov drobných hlodavců, tzn. že pomáhají zemědělcům a tím pádem i nám, abychm měli dát těm našim svěřencům co k zobání. Pokud tedy vezma poštolka holuba nebo káně slepici, beru to za daň přírodě...No jo ale krahujec a jestřáb? Krahujec se specializuje na lov drobného zpěvného ptactva-a to potom v televizi vidíme nějakého Pana ochránce, co všemu rozumí a vychovala ho příroda, jak se podivuje nad tím, že není drobné ptactvo, a to skutečně není-když jdete do přírody vidíte jen miliony sojek, strak, vrabců a kosů-ale kde jsou hýli, strnadi, čečetky, zvonci...a další krásní ptáčci, kterých bylo kdysi tolik???Pan ochranář to taky neví, má proto milion všelijakých argumentů, ale nějak zapomíná na dravce, jejichž množství nestačí reprodukční schopnosti drobného ptactva konkurovat! To samé je s jestřábem-ten loví bažanty, koroptve, tetřívky, zajíce, divoké kachny...ono asi nestačí mechanizované zemědělství a chemie všeho druhu; když potom ještě nad těmi pět přeživšími koroptvemi krouží pět jestřábů, moc šancí nemají! Nejsem také proto, aby se dravci stříleli "hlava nehlava", ale myslím, že krátká doba lovu a s ní spojená regulace by byla více ku prospěchu přírodě, než bezhlavá ochrana! No jo, ale chraňte dravce, my potom v zimě budeme dávat do krmítek místo slunečnice pro drobné ptactvo kus kýty pro jestřába...protože, to že by přiletěl třeba hýl bude spíše zázrakem a hlavně výsledkem "ochrany přírody jejími ochránci!" Vivat ochráncům a paragrafům! Probůh-proberte se!!!!!

kolik ptáčků a drobného ptactva denně má na svědomí příroda a kolik člověk - bohužel my lidé jsme ti, kteří berou a málokdy (téměř nikdy) přírodě vracíme

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
kolik ptáčků a drobného ptactva denně má na svědomí příroda a kolik člověk - bohužel my lidé jsme ti, kteří berou a málokdy (téměř nikdy) přírodě vracíme

To co vracíme přírodě záleží na každém jedinci, ale podle sebe soudím tebe.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To co vracíme přírodě záleží na každém jedinci, ale podle sebe soudím tebe.

kdo chce psa bít hůl si vždycky najde . . . . . . . aneb stupidní přísloví pro nevhodnou chvíli. O tom kolik si člověk z přírody bere a kolik ji vrací existují i jiné než subjektivní zdroje - např. Zpráva římského klubu, nově zveřejněná studie OSN o Globálním oteplování aj aj aj aj pro ty kteří nevládnou jiným než rodným jazykem lze doporučit stránky min. živ. prostředí, nebo Greenpeace . S pozdravem SMETY

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
kdo chce psa bít hůl si vždycky najde . . . . . . . aneb stupidní přísloví pro nevhodnou chvíli. O tom kolik si člověk z přírody bere a kolik ji vrací existují i jiné než subjektivní zdroje - např. Zpráva římského klubu, nově zveřejněná studie OSN o Globálním oteplování aj aj aj aj pro ty kteří nevládnou jiným než rodným jazykem lze doporučit stránky min. živ. prostředí, nebo Greenpeace . S pozdravem SMETY

samozřejmě největším predátorem je sám člověk, výsledky studií kolik drobných savců, ptáků a obojživelníků zemře ročně na jednom blbém kilometru okresní silnice je dost alarmující.Když k tomu připočteme ztráty od drátů vysokého napětí apod. tak myslím, že bychom podle návodu pána, který horuje proti jestřábům a krahujcům museli zastřelit sami sebe.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dovolím se přidat k diskusi. U té historije, příroda se vlivem člověka kácením stromů a nevím jakým způsobem se to stalo ale dříve tu byly samé lesy tak se to ptactvo mělo možnost kde před predátory schovat i namnožit. Když se na jaře vrací stěhovavé ptactvo tak je vysílené a tím pádem velice snadnou kořistí predátorů což potvrzují zbylé chomáčky peří.Takže ten zbytek co přežije je pak dále zabíjen. Jestli jsou naším vzorem západní země kde vidíte jen predátory tak se tam odstěhujte a budete v predátorském ráji.Ale já chci aby má vnoučata aspoň jednou za rok zahlédla pěkného ptáčka v přírodě a ne v prodejně nebo na netu.Knížky ochranářů o vyhynulých ptácích bych jim omlátil o hlavu.Dříve kdy bylo všady plno zpěvného ptactva tak myslivci měly každý svého výra a chodily lovit na výrovku.Velice Vás všechny prosím , běžte se do té přírody podívat a začněte přemýšlet než bude fakt pozdě.Mirek

Dovoluji si připomenout,že tvrzení o souvislém lesním porostu na území dnešní ČR není podložené.A pokud ano,i druhová skladba rostlin a živočichů odpovídala prostředí.Takže změnou prostředí byly lesní populace potlačeny a rozšířeny zase populace otevřených prostor.
Můžete jmenovat ony země s jen a jen predátory?Pokud je to samý predátor,tak kde je jejich kořist? A když není,čím se oni předátoři živí?
každý druh má svůj revír,kam jiného jedince nepustí.Střelíte-li krahujce na dvoře,brzo jeho místo obsadí jiný.Tedy-pokud bude vůbec v okolí k dispozici.Zvířata bez přirozených instiktů vypouští dopřírody člověk - slepice na zahradě nebo za plotem,holubi s tak mizerným letem,...
A propo,např. v Holandsku dokonce vyplácejí majiteli pozemku,na kterém jestřáb vyhnízdí, bonus.Pokud chcete,aby vnoučata viděla ptáčky,starejte se o druhovou rozmanitost a můžete třeba věšet budky(náhradou za staré děravé stromy,které jsme jim s takovou pečlivostí vykáceli).Podpořte krahujce,kteří ve městě vychytají straky a ty tak nebudou moci vybrat x desítek hnízd zpěvného ptactva,..........
Všechno souvisí se vším.A zaplať pánbůh za zrušení výrovek,střelilo se tam od orlů(když byli) po poštolky všechno.Zkuste se podívat do knih o přírodě z přelomu 18. a 19. století.Budete překvapen počty a druhy.
Pan lesni střelil obrovského ptáka(supa z Alp),protože byl zvědavý.I takové druhy mohli vidět naši předkové běžně..
Myslím,že jste opravdu nepochopil,že existuje nějaká přírodní rovnováha,kterou ale stále narušuje svoji činností právě ČLOVĚK.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
samozřejmě největším predátorem je sám člověk, výsledky studií kolik drobných savců, ptáků a obojživelníků zemře ročně na jednom blbém kilometru okresní silnice je dost alarmující.Když k tomu připočteme ztráty od drátů vysokého napětí apod. tak myslím, že bychom podle návodu pána, který horuje proti jestřábům a krahujcům museli zastřelit sami sebe.

Ochrana dravců se ochranářům prostě vymkla z ruky. Nemá cenu to omlouvat, i když je pravda, že po silnicích se válí mraky těl sražených ptáků. Např. káňata jsou silně přemnožená a kdo je nevidí na každém desátém stromě u cest nebo v lese, je slepý. Je od nich hrozně krásné, že v létě a na podzim nám pomáhají od hlodavců, ale v zimě hladem nejsou, protože vezmou zajíce, bažanty,...Koroptví bývalo kdysi mraky, kde jsou teď? Není to pesticidy ani změnou krajiny, protože ta poslední změna krajiny jim náramě vyhovovala, ale ubyly od té doby, co se slepě začali chránit dravci. Nenarážím na sokolovité, kteří na tom jsou převážně bídně, ale na káňata, jestřáby a krahujce a na malé krkavcovité. Tady by měla nastat co nejdřív změna nebo nám místo kosů a jiných budou zpívat jen sojky a straky a místo koroptví a jiné drobné zvěře budem chovat v lesích káňata a jim podobné. Káňata a ostatní, na které narážím jsou krásní ptáci, ale nejsou jediní krásní. Nějaký ten odborník, který má na starosti jejich ochranu by měl spadnout nohama na zem, nebo může v zimě chodit krmit bažanty a jinou drobnou zvěř, aby jeho oblíbenci měli co žrát. Pá let mi trvalo než jsem si tohle vypozoroval a teď mě nikdo nepřesvědčí, že je to jinak. Běžně se v odborné literatuře uvádí, že v okruhu 1 km kolem stračího hnízda, má malou naději na odchov mladých rodinka zpěvného ptactva, ale té strace často pomůže jestřáb, krahujec, sojka, ale i lasicovití a zdivočelé kočky. Jsem v lese na rozdíl od ochranářů denně, tak to vidím líp než z okna kanceláře. Dřív nějaký odlov dravců byl a neubývalo jich. Jsem myslivec, to ale vůbec neznamená, že bych byl zaujatý proti dravcům a nejsem ani ten, kdo by bouchnul po všem, co má zahnutý zobák. V přírodě by měla být nějaká rovnováha, která tam ale díky nejen dravcům a ochranářům pokulhává. Bohužel neznám jediného ochranáře, který by chodil v zimě 2 - 3x týdně k bažantím a koroptvím nebo zaječím zásypům nasypat zrní a založit seno, ale jejich teoretickém rady slýchávám často. Drobnou zvěř nelovíme také, protože její roční přírůstek pokrývá pouze potřeby této dříve nazývané škodné. Nenaříkám tím o zvěřinu této drobné drobné zvěře. Mám co jíst a zastřílet si můžu na střelnici, ale i jiní ptáci než dravci mají nárok na to, aby tu žili, protože sem patří spolu s dravci a je hloupé a naivní to svádět jen na dráty el. napětí a na silnice.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ochrana dravců se ochranářům prostě vymkla z ruky. Nemá cenu to omlouvat, i když je pravda, že po silnicích se válí mraky těl sražených ptáků. Např. káňata jsou silně přemnožená a kdo je nevidí na každém desátém stromě u cest nebo v lese, je slepý. Je od nich hrozně krásné, že v létě a na podzim nám pomáhají od hlodavců, ale v zimě hladem nejsou, protože vezmou zajíce, bažanty,...Koroptví bývalo kdysi mraky, kde jsou teď? Není to pesticidy ani změnou krajiny, protože ta poslední změna krajiny jim náramě vyhovovala, ale ubyly od té doby, co se slepě začali chránit dravci. Nenarážím na sokolovité, kteří na tom jsou převážně bídně, ale na káňata, jestřáby a krahujce a na malé krkavcovité. Tady by měla nastat co nejdřív změna nebo nám místo kosů a jiných budou zpívat jen sojky a straky a místo koroptví a jiné drobné zvěře budem chovat v lesích káňata a jim podobné. Káňata a ostatní, na které narážím jsou krásní ptáci, ale nejsou jediní krásní. Nějaký ten odborník, který má na starosti jejich ochranu by měl spadnout nohama na zem, nebo může v zimě chodit krmit bažanty a jinou drobnou zvěř, aby jeho oblíbenci měli co žrát. Pá let mi trvalo než jsem si tohle vypozoroval a teď mě nikdo nepřesvědčí, že je to jinak. Běžně se v odborné literatuře uvádí, že v okruhu 1 km kolem stračího hnízda, má malou naději na odchov mladých rodinka zpěvného ptactva, ale té strace často pomůže jestřáb, krahujec, sojka, ale i lasicovití a zdivočelé kočky. Jsem v lese na rozdíl od ochranářů denně, tak to vidím líp než z okna kanceláře. Dřív nějaký odlov dravců byl a neubývalo jich. Jsem myslivec, to ale vůbec neznamená, že bych byl zaujatý proti dravcům a nejsem ani ten, kdo by bouchnul po všem, co má zahnutý zobák. V přírodě by měla být nějaká rovnováha, která tam ale díky nejen dravcům a ochranářům pokulhává. Bohužel neznám jediného ochranáře, který by chodil v zimě 2 - 3x týdně k bažantím a koroptvím nebo zaječím zásypům nasypat zrní a založit seno, ale jejich teoretickém rady slýchávám často. Drobnou zvěř nelovíme také, protože její roční přírůstek pokrývá pouze potřeby této dříve nazývané škodné. Nenaříkám tím o zvěřinu této drobné drobné zvěře. Mám co jíst a zastřílet si můžu na střelnici, ale i jiní ptáci než dravci mají nárok na to, aby tu žili, protože sem patří spolu s dravci a je hloupé a naivní to svádět jen na dráty el. napětí a na silnice.

Dobře napsaný nejsem myslivec ani ochranář ale toto je pravdivě napsaný. U nás byli kdysi vysazeny káňata kvůli mršinám na Želivce
(přehrada s pitnou vodou) a protože nemá žádného nepřítele a jsou
hájený tak je vidíte na každym kroku v zimě je všechno sváděný na jestřába každý útok na slepici ale sám jsem byl svědkem že to bylo káně.
Ještě horší situace je v přemn ožení strak atd. ,těch je u nás taky sila a jen vidíte jak plení hnízda a malý pěvci jen bezradně poletují.. Takže milí ochránci na jedné straně chráníte přemnoženou škodnou a vůbec Vám nevadí že na to doplácí zpěvné ptactvo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ochrana dravců se ochranářům prostě vymkla z ruky. Nemá cenu to omlouvat, i když je pravda, že po silnicích se válí mraky těl sražených ptáků. Např. káňata jsou silně přemnožená a kdo je nevidí na každém desátém stromě u cest nebo v lese, je slepý. Je od nich hrozně krásné, že v létě a na podzim nám pomáhají od hlodavců, ale v zimě hladem nejsou, protože vezmou zajíce, bažanty,...Koroptví bývalo kdysi mraky, kde jsou teď? Není to pesticidy ani změnou krajiny, protože ta poslední změna krajiny jim náramě vyhovovala, ale ubyly od té doby, co se slepě začali chránit dravci. Nenarážím na sokolovité, kteří na tom jsou převážně bídně, ale na káňata, jestřáby a krahujce a na malé krkavcovité. Tady by měla nastat co nejdřív změna nebo nám místo kosů a jiných budou zpívat jen sojky a straky a místo koroptví a jiné drobné zvěře budem chovat v lesích káňata a jim podobné. Káňata a ostatní, na které narážím jsou krásní ptáci, ale nejsou jediní krásní. Nějaký ten odborník, který má na starosti jejich ochranu by měl spadnout nohama na zem, nebo může v zimě chodit krmit bažanty a jinou drobnou zvěř, aby jeho oblíbenci měli co žrát. Pá let mi trvalo než jsem si tohle vypozoroval a teď mě nikdo nepřesvědčí, že je to jinak. Běžně se v odborné literatuře uvádí, že v okruhu 1 km kolem stračího hnízda, má malou naději na odchov mladých rodinka zpěvného ptactva, ale té strace často pomůže jestřáb, krahujec, sojka, ale i lasicovití a zdivočelé kočky. Jsem v lese na rozdíl od ochranářů denně, tak to vidím líp než z okna kanceláře. Dřív nějaký odlov dravců byl a neubývalo jich. Jsem myslivec, to ale vůbec neznamená, že bych byl zaujatý proti dravcům a nejsem ani ten, kdo by bouchnul po všem, co má zahnutý zobák. V přírodě by měla být nějaká rovnováha, která tam ale díky nejen dravcům a ochranářům pokulhává. Bohužel neznám jediného ochranáře, který by chodil v zimě 2 - 3x týdně k bažantím a koroptvím nebo zaječím zásypům nasypat zrní a založit seno, ale jejich teoretickém rady slýchávám často. Drobnou zvěř nelovíme také, protože její roční přírůstek pokrývá pouze potřeby této dříve nazývané škodné. Nenaříkám tím o zvěřinu této drobné drobné zvěře. Mám co jíst a zastřílet si můžu na střelnici, ale i jiní ptáci než dravci mají nárok na to, aby tu žili, protože sem patří spolu s dravci a je hloupé a naivní to svádět jen na dráty el. napětí a na silnice.

Já trávím venku minimálně 4 hodiny denně, 2 dopoledne, 2 k večeru. Za každého počasí po celý rok, kromě toho, kdy leží sníh a nemůžu pást svoje kozí stádo. Ornitologie je mým koníčkem, takže celý čas vlastně \"koukám, kde co lítá\". Co potkávám, to jsem popsala hned ve druhém příspěvku nahoře. O dravcích jsem se moc nezmínila, ale ono to udává přesný obraz. toho, co vidím. Jestřába ani krahujce v otevřené krajině neuvidím, není to jejich styl. Každodenně vídám lovit poštolky, na které jsem prve zapomněla, hnízdí u souseda pod střechou. Káňata je vidět na jaře při svatebních letech a pak z raného podzimku, kdy vyvedou mladé. Stromů je v naší poměrně pěkně zachované a udržované krajině dost a dost, nejen lesů, ale i remízků a liniové zeleně, ale že by na každém desátém mělo sedět káně, to bych musela být blázen!
Koroptví bývalo kdysi mraky a je to velmi logické, že nejsou, ony totiž nemají v naší dnešní krajině co žrát a kde se ukrývat. Podívejte se na fotografie nebo staré filmy těsně po válce, než ti rudí debilové vymysleli scelování - to byl proužek pole vedle proužku a na každém tom proužku rostlo něco jiného a každá mezka skýtala koroptvím útočiště. A co teď - jakou změnu krajiny pro koroptve výhodnou jste zaznamenal? Já teda žádnou. Kde je pole, tam nepřehlédnete z jednoho konce na druhý a všechno jedna plodina. Jedná-li se o kukuřici, postříkanou proti plevelu i proti hmyzu, co tam má ta koroptev podle vás žrát? V podhůří hodně polí zmizelo a jsou tam teď louky a pastviny. Nu, aspoň se tady nestříká, těch typických úkrytů pod mezemi tady moc není, ale koroptve se zdá se vracejí. Je to asi 5 let, co jsem zahlédla první hejnko o 20 jedincích, od té doby je vídám každoročně. Už jich není 20 pohromadě, bývá jich míň, ale ono to první zjištění bylo v zimě, to jsou hejnka větší. Pro křepelky je naše lokalita asi vhodnější, ty jsou tady slyšet každoročně. V roce 1995 jsme poprve zaslechli chřástala, napřed jsme vůbec nevěděli, co to je za zvuk, které zvíře ho může vydávat, od té doby ho slýcháme a někdy i vídáme každoročně. Tyto pozemky vždy sečeme jako úplně poslední a na nejvyšší strniště, jak jen to jde.
Havrani a kavky u nás nejsou, je tu pro ně vysoko, vrány semtam migrují v zimních měsících. Krkavci jsou teď už běžným hnízdním druhem a je to taky velmi logické. Začalo se ve velké míře s celoroční pastvou dobytka a krkavci mají náhle nabídku potravy, kterou dříve dlouhá desetiletí neměli, když byly všechny krávy v chlívech. Zbytky lůžek po porodech, semtam nějaké zmetané či uhynulé tele, které my nejsme schopni ihned ve velmi členitém terénu najít, krkavci najdou hned a dělají, co v krajině dělat mají - úklidovou četu. Který dravec nepohrdne mršinou, může se logicky přiživit taky.
Naše straky budou podle vaší \"odborné literatury\" nejspíš úplně blbé. O jejich hnízdě vím, je na stromě jen pár desítek metrů od už zmiňovaného poštolčího hnízda a letos vyvedly čtyři mladé. Chodí mi denodenně po zahradě a teď s oblibou po posečeném poli. Nejspíš sbírají slimáky, protože těch je letos požehnaně a nenapadá mě nic jiného, co by po té zemi mohly sbírat. Když je klid - a ten je u nás skoro pořád, dokud nepřijedou lufťáci a nezačnou prdět se sekačkama - tak je slyšet plno mláďat drobotiny nejspíš všech těch druhů, co jsem jmenovala už výše. Netvrdím, že si straky zásadně nemohly přilepšit v hnízdě nějakého pěvce, ale tvrzení o kilometrové hranici od stračího hnízda mi připadá VELMI nadhodnocené. A drátech končí převážně velcí ptáci - dravci, sovy, čápi, volavky, droboť ne, tu likvidují víc ty auta.
Uvědomte si, že příroda si svou rovnováhu vytvoří sama nejlíp, bez myslivců i bez ochranářů. Byly totiž doby, kdy tyto dva druhy lidí v přírodě nepůsobili a různé druhy zvířat i rostlin žily vedle sebe a využívaly se navzájem aniž by se ohrozily. Rovnováha se vyšinula různými lidskými činnostmi a tady by lidé měli zapřemýšlet, co dělají špatně a jak by mohli negativní dopady své činnosti na přírodu zmírnit. Zuřit na straky nebo na dravce, že žerou, co mají přírodou dané, je poněkud pošetilé.
Jiřina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já trávím venku minimálně 4 hodiny denně, 2 dopoledne, 2 k večeru. Za každého počasí po celý rok, kromě toho, kdy leží sníh a nemůžu pást svoje kozí stádo. Ornitologie je mým koníčkem, takže celý čas vlastně \"koukám, kde co lítá\". Co potkávám, to jsem popsala hned ve druhém příspěvku nahoře. O dravcích jsem se moc nezmínila, ale ono to udává přesný obraz. toho, co vidím. Jestřába ani krahujce v otevřené krajině neuvidím, není to jejich styl. Každodenně vídám lovit poštolky, na které jsem prve zapomněla, hnízdí u souseda pod střechou. Káňata je vidět na jaře při svatebních letech a pak z raného podzimku, kdy vyvedou mladé. Stromů je v naší poměrně pěkně zachované a udržované krajině dost a dost, nejen lesů, ale i remízků a liniové zeleně, ale že by na každém desátém mělo sedět káně, to bych musela být blázen!
Koroptví bývalo kdysi mraky a je to velmi logické, že nejsou, ony totiž nemají v naší dnešní krajině co žrát a kde se ukrývat. Podívejte se na fotografie nebo staré filmy těsně po válce, než ti rudí debilové vymysleli scelování - to byl proužek pole vedle proužku a na každém tom proužku rostlo něco jiného a každá mezka skýtala koroptvím útočiště. A co teď - jakou změnu krajiny pro koroptve výhodnou jste zaznamenal? Já teda žádnou. Kde je pole, tam nepřehlédnete z jednoho konce na druhý a všechno jedna plodina. Jedná-li se o kukuřici, postříkanou proti plevelu i proti hmyzu, co tam má ta koroptev podle vás žrát? V podhůří hodně polí zmizelo a jsou tam teď louky a pastviny. Nu, aspoň se tady nestříká, těch typických úkrytů pod mezemi tady moc není, ale koroptve se zdá se vracejí. Je to asi 5 let, co jsem zahlédla první hejnko o 20 jedincích, od té doby je vídám každoročně. Už jich není 20 pohromadě, bývá jich míň, ale ono to první zjištění bylo v zimě, to jsou hejnka větší. Pro křepelky je naše lokalita asi vhodnější, ty jsou tady slyšet každoročně. V roce 1995 jsme poprve zaslechli chřástala, napřed jsme vůbec nevěděli, co to je za zvuk, které zvíře ho může vydávat, od té doby ho slýcháme a někdy i vídáme každoročně. Tyto pozemky vždy sečeme jako úplně poslední a na nejvyšší strniště, jak jen to jde.
Havrani a kavky u nás nejsou, je tu pro ně vysoko, vrány semtam migrují v zimních měsících. Krkavci jsou teď už běžným hnízdním druhem a je to taky velmi logické. Začalo se ve velké míře s celoroční pastvou dobytka a krkavci mají náhle nabídku potravy, kterou dříve dlouhá desetiletí neměli, když byly všechny krávy v chlívech. Zbytky lůžek po porodech, semtam nějaké zmetané či uhynulé tele, které my nejsme schopni ihned ve velmi členitém terénu najít, krkavci najdou hned a dělají, co v krajině dělat mají - úklidovou četu. Který dravec nepohrdne mršinou, může se logicky přiživit taky.
Naše straky budou podle vaší \"odborné literatury\" nejspíš úplně blbé. O jejich hnízdě vím, je na stromě jen pár desítek metrů od už zmiňovaného poštolčího hnízda a letos vyvedly čtyři mladé. Chodí mi denodenně po zahradě a teď s oblibou po posečeném poli. Nejspíš sbírají slimáky, protože těch je letos požehnaně a nenapadá mě nic jiného, co by po té zemi mohly sbírat. Když je klid - a ten je u nás skoro pořád, dokud nepřijedou lufťáci a nezačnou prdět se sekačkama - tak je slyšet plno mláďat drobotiny nejspíš všech těch druhů, co jsem jmenovala už výše. Netvrdím, že si straky zásadně nemohly přilepšit v hnízdě nějakého pěvce, ale tvrzení o kilometrové hranici od stračího hnízda mi připadá VELMI nadhodnocené. A drátech končí převážně velcí ptáci - dravci, sovy, čápi, volavky, droboť ne, tu likvidují víc ty auta.
Uvědomte si, že příroda si svou rovnováhu vytvoří sama nejlíp, bez myslivců i bez ochranářů. Byly totiž doby, kdy tyto dva druhy lidí v přírodě nepůsobili a různé druhy zvířat i rostlin žily vedle sebe a využívaly se navzájem aniž by se ohrozily. Rovnováha se vyšinula různými lidskými činnostmi a tady by lidé měli zapřemýšlet, co dělají špatně a jak by mohli negativní dopady své činnosti na přírodu zmírnit. Zuřit na straky nebo na dravce, že žerou, co mají přírodou dané, je poněkud pošetilé.
Jiřina

Tak POZOR! Nezuřím pošetile na straky atd, že žerou to co jim bylo přírodou dáno. Stručně zuřím na ochránce, že chrání bez omezení to, co se jim líbí na úkor jiného. Je určitě pravda, že příroda kdysi fungovala líp bez myslivců a ochránců, ale správně konaná myslivost je přírodě ku prospěchu a tak by měla fungovat i činnost ochranářů. Vaše straky asi blbé nebudou, sama píšete, že tam mají dost šneků a jiné potravy, takže nemusí shánět po jiných hnízdech, ale jinde to takhle růžové nemusí být.
Ať jsou tu dravci a jejich potrava v rovnováze, bude to tak nejlepší, ale teď to tak určitě není. U Vás, Jiřino, to tak je a buďte ráda. Nejsem vyloženě nepřítel dravců, akorát vidím, že něco není v pořádku. O tom okruhu 1 km kolem stračích a sojčích hnízd to napsal nejen např. Petr Podpěra ve Fauně a existuje taky jakási tolerance mezi krkavcovitými a sokolovitými (poštolky). Nedělám tady zbytečně chytrého, jen píšu to, co každodenně vidím. Káně si můžu prohlídnout kdykoliv se mi zachce, u Vás jsou neviditelná. Ostatní ptáky si prohlídnu jen příležitostně, když mám štěstí. Roman

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já trávím venku minimálně 4 hodiny denně, 2 dopoledne, 2 k večeru. Za každého počasí po celý rok, kromě toho, kdy leží sníh a nemůžu pást svoje kozí stádo. Ornitologie je mým koníčkem, takže celý čas vlastně \"koukám, kde co lítá\". Co potkávám, to jsem popsala hned ve druhém příspěvku nahoře. O dravcích jsem se moc nezmínila, ale ono to udává přesný obraz. toho, co vidím. Jestřába ani krahujce v otevřené krajině neuvidím, není to jejich styl. Každodenně vídám lovit poštolky, na které jsem prve zapomněla, hnízdí u souseda pod střechou. Káňata je vidět na jaře při svatebních letech a pak z raného podzimku, kdy vyvedou mladé. Stromů je v naší poměrně pěkně zachované a udržované krajině dost a dost, nejen lesů, ale i remízků a liniové zeleně, ale že by na každém desátém mělo sedět káně, to bych musela být blázen!
Koroptví bývalo kdysi mraky a je to velmi logické, že nejsou, ony totiž nemají v naší dnešní krajině co žrát a kde se ukrývat. Podívejte se na fotografie nebo staré filmy těsně po válce, než ti rudí debilové vymysleli scelování - to byl proužek pole vedle proužku a na každém tom proužku rostlo něco jiného a každá mezka skýtala koroptvím útočiště. A co teď - jakou změnu krajiny pro koroptve výhodnou jste zaznamenal? Já teda žádnou. Kde je pole, tam nepřehlédnete z jednoho konce na druhý a všechno jedna plodina. Jedná-li se o kukuřici, postříkanou proti plevelu i proti hmyzu, co tam má ta koroptev podle vás žrát? V podhůří hodně polí zmizelo a jsou tam teď louky a pastviny. Nu, aspoň se tady nestříká, těch typických úkrytů pod mezemi tady moc není, ale koroptve se zdá se vracejí. Je to asi 5 let, co jsem zahlédla první hejnko o 20 jedincích, od té doby je vídám každoročně. Už jich není 20 pohromadě, bývá jich míň, ale ono to první zjištění bylo v zimě, to jsou hejnka větší. Pro křepelky je naše lokalita asi vhodnější, ty jsou tady slyšet každoročně. V roce 1995 jsme poprve zaslechli chřástala, napřed jsme vůbec nevěděli, co to je za zvuk, které zvíře ho může vydávat, od té doby ho slýcháme a někdy i vídáme každoročně. Tyto pozemky vždy sečeme jako úplně poslední a na nejvyšší strniště, jak jen to jde.
Havrani a kavky u nás nejsou, je tu pro ně vysoko, vrány semtam migrují v zimních měsících. Krkavci jsou teď už běžným hnízdním druhem a je to taky velmi logické. Začalo se ve velké míře s celoroční pastvou dobytka a krkavci mají náhle nabídku potravy, kterou dříve dlouhá desetiletí neměli, když byly všechny krávy v chlívech. Zbytky lůžek po porodech, semtam nějaké zmetané či uhynulé tele, které my nejsme schopni ihned ve velmi členitém terénu najít, krkavci najdou hned a dělají, co v krajině dělat mají - úklidovou četu. Který dravec nepohrdne mršinou, může se logicky přiživit taky.
Naše straky budou podle vaší \"odborné literatury\" nejspíš úplně blbé. O jejich hnízdě vím, je na stromě jen pár desítek metrů od už zmiňovaného poštolčího hnízda a letos vyvedly čtyři mladé. Chodí mi denodenně po zahradě a teď s oblibou po posečeném poli. Nejspíš sbírají slimáky, protože těch je letos požehnaně a nenapadá mě nic jiného, co by po té zemi mohly sbírat. Když je klid - a ten je u nás skoro pořád, dokud nepřijedou lufťáci a nezačnou prdět se sekačkama - tak je slyšet plno mláďat drobotiny nejspíš všech těch druhů, co jsem jmenovala už výše. Netvrdím, že si straky zásadně nemohly přilepšit v hnízdě nějakého pěvce, ale tvrzení o kilometrové hranici od stračího hnízda mi připadá VELMI nadhodnocené. A drátech končí převážně velcí ptáci - dravci, sovy, čápi, volavky, droboť ne, tu likvidují víc ty auta.
Uvědomte si, že příroda si svou rovnováhu vytvoří sama nejlíp, bez myslivců i bez ochranářů. Byly totiž doby, kdy tyto dva druhy lidí v přírodě nepůsobili a různé druhy zvířat i rostlin žily vedle sebe a využívaly se navzájem aniž by se ohrozily. Rovnováha se vyšinula různými lidskými činnostmi a tady by lidé měli zapřemýšlet, co dělají špatně a jak by mohli negativní dopady své činnosti na přírodu zmírnit. Zuřit na straky nebo na dravce, že žerou, co mají přírodou dané, je poněkud pošetilé.
Jiřina

bydlíme na konci vesnice, v polích. Veškerou volnou chvíli trávím venku, tedy spíš při práci kolem zvířat a na zahradě,
Naučila jsem se odpočívat vypnutím na pár minut a civěním na něco s hrnkem pití v ruce. Piju kafe na stojáka v sadu a koukám, jak husa vodí housata, vypínám mozek pozorováním rybek pod leknínovým květem .... takové ty několikaminutové dovolené.
Milujeme s manželem po nočním příchodu z práce si ještě chvíli posedět na dvoře, mlčky a po tmě si vypít předspací kafe a pozorovat u toho netopýry a sem tam sovu. Před denní směnou vstávám za kuropění ( oběhnout zvěř, vyvenčit psy, udělat snídani, pověsit v noci vyprané prádlo, narvat myčku.....) a i v napjatém časovém rozvrhu při prvním čaji pozoruji z kuchyně jak si vrabčáci doprávají ranní koupel v rybníčku na dvoře.
Nejsem ormitolog, ptáky se s atlasem v ruce a internetem na dosah učím poznávat až nyní.
První rok bydlení na vesnici jsme se rozkoukávali, co kde máme, Druhý rok jsem nasela k plotu slunečnice a těšila se lakotně na semínka. Jak začaly kvést a dozrávat, objevili se stehlíci, pak sýkory...... National geographic v pozdně letní podvečery.
Jestřába jsem viděla jen jednou a to na hřadu v kurníku, a člen stráže, který ho odstranil, říkal, že byl nemocný. Neptala jsem se s čím, smutnila jsem za hejnem hamburčanek.
Protože máme na konci zahrady vysoký smrk, často vídám káni. Jsme v políhc - hraboši. Sem tam cestou do práce zahlédnu poštolku, Velkého dravce jen když jedu s kluky z biologické ochrany jejich autem, Používají sokola na plašení drobných ptáků v prostoru letiště. On třeba nasátý holub do motoru dovede udělat pěknou paseku a ve finále nejen v tom postiženém motoru.
V práci se v pauze bavíme pozorováním sov, když nad asfaltovými cestičkami učí lovit mladé, Ptákoplaši mají z jejich výskytu na jednu stranu radost, na druhou ale už začínajíbrblat, že jich na relativně malém prostoru hnízdí už moc. Asi mají dost papů.
v zimě věším krmítka. Netušila jsem, kolik ptáčků se dokáže naučit slétávat na jedno místo a jak barevná hejne to mohou být.
V létě slýchávám za zahradou křepelky, v zimě más navštívil dlask a hejníčko zvonků. V břečtanu na dvoře hnízdí kosi, v průjezdu jiřičky, ve zdi chléva si udělali hnízda (tady jim říkají kominíčci - malí hnědočerní ptáčci), před domem v tůjích bydlí vrabci.......
U potoka jsem zahlédla lednáčka.
Souhlasím s posledním odstavcem Jiřinina příspěvku do poslední tečky.
Když nějak zasáhneme do slořitého mechanismu přírody, musíme počítat s tím, že se zásah projeví. Je oblíbený žertík prognostiků. Jaký má vliv počet myších hnízd na hektaru pole na výnosy jetelového semínka, Správná odpověd je velký. Popřemýšlejte proč. Martina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
bydlíme na konci vesnice, v polích. Veškerou volnou chvíli trávím venku, tedy spíš při práci kolem zvířat a na zahradě,
Naučila jsem se odpočívat vypnutím na pár minut a civěním na něco s hrnkem pití v ruce. Piju kafe na stojáka v sadu a koukám, jak husa vodí housata, vypínám mozek pozorováním rybek pod leknínovým květem .... takové ty několikaminutové dovolené.
Milujeme s manželem po nočním příchodu z práce si ještě chvíli posedět na dvoře, mlčky a po tmě si vypít předspací kafe a pozorovat u toho netopýry a sem tam sovu. Před denní směnou vstávám za kuropění ( oběhnout zvěř, vyvenčit psy, udělat snídani, pověsit v noci vyprané prádlo, narvat myčku.....) a i v napjatém časovém rozvrhu při prvním čaji pozoruji z kuchyně jak si vrabčáci doprávají ranní koupel v rybníčku na dvoře.
Nejsem ormitolog, ptáky se s atlasem v ruce a internetem na dosah učím poznávat až nyní.
První rok bydlení na vesnici jsme se rozkoukávali, co kde máme, Druhý rok jsem nasela k plotu slunečnice a těšila se lakotně na semínka. Jak začaly kvést a dozrávat, objevili se stehlíci, pak sýkory...... National geographic v pozdně letní podvečery.
Jestřába jsem viděla jen jednou a to na hřadu v kurníku, a člen stráže, který ho odstranil, říkal, že byl nemocný. Neptala jsem se s čím, smutnila jsem za hejnem hamburčanek.
Protože máme na konci zahrady vysoký smrk, často vídám káni. Jsme v políhc - hraboši. Sem tam cestou do práce zahlédnu poštolku, Velkého dravce jen když jedu s kluky z biologické ochrany jejich autem, Používají sokola na plašení drobných ptáků v prostoru letiště. On třeba nasátý holub do motoru dovede udělat pěknou paseku a ve finále nejen v tom postiženém motoru.
V práci se v pauze bavíme pozorováním sov, když nad asfaltovými cestičkami učí lovit mladé, Ptákoplaši mají z jejich výskytu na jednu stranu radost, na druhou ale už začínajíbrblat, že jich na relativně malém prostoru hnízdí už moc. Asi mají dost papů.
v zimě věším krmítka. Netušila jsem, kolik ptáčků se dokáže naučit slétávat na jedno místo a jak barevná hejne to mohou být.
V létě slýchávám za zahradou křepelky, v zimě más navštívil dlask a hejníčko zvonků. V břečtanu na dvoře hnízdí kosi, v průjezdu jiřičky, ve zdi chléva si udělali hnízda (tady jim říkají kominíčci - malí hnědočerní ptáčci), před domem v tůjích bydlí vrabci.......
U potoka jsem zahlédla lednáčka.
Souhlasím s posledním odstavcem Jiřinina příspěvku do poslední tečky.
Když nějak zasáhneme do slořitého mechanismu přírody, musíme počítat s tím, že se zásah projeví. Je oblíbený žertík prognostiků. Jaký má vliv počet myších hnízd na hektaru pole na výnosy jetelového semínka, Správná odpověd je velký. Popřemýšlejte proč. Martina

Co deset minut krouží nad ohradou káňata, kohout neustále ve střehu, slepice věčně v úkrytu na dvoře a pasou se minimálně i když mají neomezený výběh. Letos jim dokonce sečeme trávu !!! Takže káňat u nás není nedostatek, ale co jsem si všimla, že kočky minimálně 14 dní už nenosí myši. Že by došly ??? Ludmila

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co deset minut krouží nad ohradou káňata, kohout neustále ve střehu, slepice věčně v úkrytu na dvoře a pasou se minimálně i když mají neomezený výběh. Letos jim dokonce sečeme trávu !!! Takže káňat u nás není nedostatek, ale co jsem si všimla, že kočky minimálně 14 dní už nenosí myši. Že by došly ??? Ludmila

Dovolím si, jako zadavatel tohoto tématu reagovat.
Tak, nejprve k těm pěti jestřábům nad pěti koroptvemi-kdo to náhodou nepochopil, šlo o nadsázku. On bohatě stačí jeJá jsem donedávna proti dravcům a karkavcovitým taky moc neměl ALE- ještě zhruba před patnácti lety jsme měli celý rok zahradu plnou všemožného drobného i většího ptactva, no jo, jenže je tomu zhruba deset let, co to začalo: V tuji nám každoročně hnízdila pěnice, která zde vyváděla mladé, jednou ráno jsem otevřel okno a vidím obrovský ptačí popolach, koukám, co se děje, no a ona plenila jejich hnízdo straka-než jsem stihnul vyběhnout, bylo hnízdo i s ptáčaty totálně zlikvidované! Od té doby už jsem pěnice neviděl. Asi za dva roky v tom samém stromě a takřka na stejném místě zahnízdily pěnkavy-sitace se opakovala, straky vybraly vajíčka. Na modřínu máme již dobu pověšenou budku pro sýkory-opět ráno koukám, že na vstupním otvoru je zavěšená straka-v budce bylo celkem 9 malých modřinek, zůstalo jich tam 9, straku jsem vyplašil, bohužel po tomto šoku přestaly sýkorky mláďata krmit takže jsem asi za týden vyhiodil jejich mrtvolky i s hnízdem. Na smrku nám zahnízdily hrdličky -k mé obrovské radosti, je to jeden z mých nejoblíbenějších ptáků. Pozorovali jsme je od doby co stavěly hnízdo až do doby, kdy jednou v pozdním odpoledni \"sestřelil\" ze smrku hrdličku krahujec-nepodařilo se mu ji udržet, spadla na zahradu, běžel jsem pro ní, protože zůstala sedět a žila, no jo, jenže když jsem ji sebral, měla roztržená záda od kostřce až po vole, takže jsem ji musel rychle utratit. Druhou z páru už jsem potom neviděl, hnízdo tam je dodnes. Když jsem byl se psem u nedalekého rybníka, kde hnízdí divoké kachny, poláci... chodím jsem rád, s dalekohledem pozorovat, jak se malá káčata kolíbou za maminkou co jim ploutvičky stačí atp. Sedl jsem si na břeh a asi za 15 minut rámus, křik kachen, a už jsem ho viděl-jestřáb na protějším břehu se držel divoké kachně na zádech a kloval ji do hlavy, bohužel se na protější břeh přes mokřinu nedalo dostat, snažil jsem se alespoň házet, co se dalo, ale toho si jestřáb vůbec nevšímal-kachně vytrhával ze zad kusy masa i přesto, že měla hlavu stále vztyčenou, křičela a byla tedy živá! No jo, ale to není všechno-ve vodě cca deset metrů od tohoto dramatu plavalo sedm malých kachňat, ktérá se na tuto scenérii koukala! Já vím, plno lidí mi namítne, že je to příroda-ale já si pořád budu stát za svým-podle mě to jsou přemnožení, slepě ochraňovaní dravci!
Ještě k tomu jak to vše zničili komunisté. No, trochu ano, ale více ne. I když zaváděli plošné hospodaření, o zvěř bylo v tu dobu také náležitě postaráno-před sečením píce bylo povinností zemědělce nahlásit, kdy kde...bude sekat, myslivci toto místo prošli, vejce sesbírali dali do líhně o odchovy vypustily, to se týká i srnčat, u kterých dnes uhyne více než polovina ročního přírůstku právě kvůli nedbalosti soukromých zemědělců...No jo, ale Vy sem zase napíšete, že se člověk do ničeho nemá přírodě plést, že to má nechat na ni...tak ano, navrhněte všem ať zničí auta, továrny, silnice, vysadíme medvědy, vlky, rysy, oni se o \"vše\" postarají; založíme opět pralesy, přestěhujeme se do chyší a budeme lovit jen to, co potřebujeme abychom přežili...snad už \"cítíte\", že to asi není dost dobře možné! Bohužel, právě proto, abychom zajistili pro další generace přírodu rozmanitou, ve které bude od každého druhu počet jedinců druhu úměrný, musíme přírodě pomoci, tak aby bylo opravdu všechno a ne jenom dravci...Ještě si dovolím poznámku k ochráncům - vadí jim i tři zajíci v lese, kteří okusují stromečky, myslivci je mají vystřílet; dále je stále přemnožena vysoká zvěř, která taktéž působí škody na lesních porostech-ptám se: \"Jde ochranářům o zisk nebo o ochranu přírody?\" No a vrchol byl, když chtěli od myslivců počítat stavy jezevců-myslivci je spočítali-no a protože jich napočítali moc, byl jezevec po prodlevě, kdy nebyl zařazen mezi lovnou zvěř mezi tuto opět zařazen. Stavy jezevce jsou nadpočetné, jezevec by tak svým nadměrným výskytem ohrozil druhy, které jsou pro jezevce potravou. Ale jestřábů a krahujců je nejspíš opravdu ještě málo, jinak by byli pravděpodobně také zařazeni mezi lovnou zvěř. Takže ty chudáčky zpěvné ptáčky má asi na svědomí ptačí chřipka a ne krahujci, kterých je tak málo a musíme je chránit...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dovolím si, jako zadavatel tohoto tématu reagovat.
Tak, nejprve k těm pěti jestřábům nad pěti koroptvemi-kdo to náhodou nepochopil, šlo o nadsázku. On bohatě stačí jeJá jsem donedávna proti dravcům a karkavcovitým taky moc neměl ALE- ještě zhruba před patnácti lety jsme měli celý rok zahradu plnou všemožného drobného i většího ptactva, no jo, jenže je tomu zhruba deset let, co to začalo: V tuji nám každoročně hnízdila pěnice, která zde vyváděla mladé, jednou ráno jsem otevřel okno a vidím obrovský ptačí popolach, koukám, co se děje, no a ona plenila jejich hnízdo straka-než jsem stihnul vyběhnout, bylo hnízdo i s ptáčaty totálně zlikvidované! Od té doby už jsem pěnice neviděl. Asi za dva roky v tom samém stromě a takřka na stejném místě zahnízdily pěnkavy-sitace se opakovala, straky vybraly vajíčka. Na modřínu máme již dobu pověšenou budku pro sýkory-opět ráno koukám, že na vstupním otvoru je zavěšená straka-v budce bylo celkem 9 malých modřinek, zůstalo jich tam 9, straku jsem vyplašil, bohužel po tomto šoku přestaly sýkorky mláďata krmit takže jsem asi za týden vyhiodil jejich mrtvolky i s hnízdem. Na smrku nám zahnízdily hrdličky -k mé obrovské radosti, je to jeden z mých nejoblíbenějších ptáků. Pozorovali jsme je od doby co stavěly hnízdo až do doby, kdy jednou v pozdním odpoledni \"sestřelil\" ze smrku hrdličku krahujec-nepodařilo se mu ji udržet, spadla na zahradu, běžel jsem pro ní, protože zůstala sedět a žila, no jo, jenže když jsem ji sebral, měla roztržená záda od kostřce až po vole, takže jsem ji musel rychle utratit. Druhou z páru už jsem potom neviděl, hnízdo tam je dodnes. Když jsem byl se psem u nedalekého rybníka, kde hnízdí divoké kachny, poláci... chodím jsem rád, s dalekohledem pozorovat, jak se malá káčata kolíbou za maminkou co jim ploutvičky stačí atp. Sedl jsem si na břeh a asi za 15 minut rámus, křik kachen, a už jsem ho viděl-jestřáb na protějším břehu se držel divoké kachně na zádech a kloval ji do hlavy, bohužel se na protější břeh přes mokřinu nedalo dostat, snažil jsem se alespoň házet, co se dalo, ale toho si jestřáb vůbec nevšímal-kachně vytrhával ze zad kusy masa i přesto, že měla hlavu stále vztyčenou, křičela a byla tedy živá! No jo, ale to není všechno-ve vodě cca deset metrů od tohoto dramatu plavalo sedm malých kachňat, ktérá se na tuto scenérii koukala! Já vím, plno lidí mi namítne, že je to příroda-ale já si pořád budu stát za svým-podle mě to jsou přemnožení, slepě ochraňovaní dravci!
Ještě k tomu jak to vše zničili komunisté. No, trochu ano, ale více ne. I když zaváděli plošné hospodaření, o zvěř bylo v tu dobu také náležitě postaráno-před sečením píce bylo povinností zemědělce nahlásit, kdy kde...bude sekat, myslivci toto místo prošli, vejce sesbírali dali do líhně o odchovy vypustily, to se týká i srnčat, u kterých dnes uhyne více než polovina ročního přírůstku právě kvůli nedbalosti soukromých zemědělců...No jo, ale Vy sem zase napíšete, že se člověk do ničeho nemá přírodě plést, že to má nechat na ni...tak ano, navrhněte všem ať zničí auta, továrny, silnice, vysadíme medvědy, vlky, rysy, oni se o \"vše\" postarají; založíme opět pralesy, přestěhujeme se do chyší a budeme lovit jen to, co potřebujeme abychom přežili...snad už \"cítíte\", že to asi není dost dobře možné! Bohužel, právě proto, abychom zajistili pro další generace přírodu rozmanitou, ve které bude od každého druhu počet jedinců druhu úměrný, musíme přírodě pomoci, tak aby bylo opravdu všechno a ne jenom dravci...Ještě si dovolím poznámku k ochráncům - vadí jim i tři zajíci v lese, kteří okusují stromečky, myslivci je mají vystřílet; dále je stále přemnožena vysoká zvěř, která taktéž působí škody na lesních porostech-ptám se: \"Jde ochranářům o zisk nebo o ochranu přírody?\" No a vrchol byl, když chtěli od myslivců počítat stavy jezevců-myslivci je spočítali-no a protože jich napočítali moc, byl jezevec po prodlevě, kdy nebyl zařazen mezi lovnou zvěř mezi tuto opět zařazen. Stavy jezevce jsou nadpočetné, jezevec by tak svým nadměrným výskytem ohrozil druhy, které jsou pro jezevce potravou. Ale jestřábů a krahujců je nejspíš opravdu ještě málo, jinak by byli pravděpodobně také zařazeni mezi lovnou zvěř. Takže ty chudáčky zpěvné ptáčky má asi na svědomí ptačí chřipka a ne krahujci, kterých je tak málo a musíme je chránit...

Uvažoval jste někdy nad tím,že i jestřáb potřebuje žrát a tráva mu nestačí.Že i on má někde mladé a potřebuje je krmit bez ohledu na loveckou sezónu a druh zvířete?Dravce všeobecně nelze přemnožit.je jich tolik,kolik je kořisti.Před tuším dvěma lety byly u nás louky zorané od myší.Na louce 10 poštolek a pět káňat.Dravci se stáhnou k nejpočetnější potravě,proto je jich najednou někde tolik.Stejně tak na jetelišti na podzim.Další rok jsem měl vůbec problém někde poštolku vidět a káňata taky byla fuč.Důvod jednoduchý-louka čistá bez jediné hraboší dírky.Předpokládám,že část dravců chcípla,část se odtoulala pryč.Mladé třeba i vynechali.Problém je,že i ty dravce něco lovilo-něco,co jsem my vyhubili.My jsme porušili rovnováhu a teď vypadáme jako blázni,kteří hodí do rybníka balvan a vlny se snaží udusit dalším hozeným balvanem v naději,že to srovnáme.
Tragédie v přírodě(viz kachna s kachňaty-jestřáb ale nezabíjí kořist klováním..) jsou neustále,ale tak to vnímáme pouze my-lidé se svými pocity.Jinak jsem slyšel o tom,že kachna utopila sokola i jestřába=riziko i pro lovce,nejen pro loveného.Zvířata to berou jako denní boj o přežití svého druhu.My jsme vysadili i nechtěně nepůvodní druhy - americký norek likviduje raky a vodní ptactvo,toulavé kočky už nežerou myši,bažant taky není původní a jeho populace se drží pouze díky péči myslivců,.....
Veřejnost asi nepřipustí,aby lesem chodili vlci a medvědi-lovci spárkaté zvěře ničící lesní porosty.Vzteklinu jsme naštěstí zažehnali,ale byla to nemoc držící srstnaté predátory zkrátka atd.,atd,........
Existují něco jako doporučené stavy zvěře a optimální počty zvířat na hektar,ale to jsou čísla,která jsme si my lidé vycucali z prstu,protože se nám vzhledem k podmínkám(opět jsme je ovlivnili my) zdály nejlepší. Příroda má jiný názor.....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dovolím si, jako zadavatel tohoto tématu reagovat.
Tak, nejprve k těm pěti jestřábům nad pěti koroptvemi-kdo to náhodou nepochopil, šlo o nadsázku. On bohatě stačí jeJá jsem donedávna proti dravcům a karkavcovitým taky moc neměl ALE- ještě zhruba před patnácti lety jsme měli celý rok zahradu plnou všemožného drobného i většího ptactva, no jo, jenže je tomu zhruba deset let, co to začalo: V tuji nám každoročně hnízdila pěnice, která zde vyváděla mladé, jednou ráno jsem otevřel okno a vidím obrovský ptačí popolach, koukám, co se děje, no a ona plenila jejich hnízdo straka-než jsem stihnul vyběhnout, bylo hnízdo i s ptáčaty totálně zlikvidované! Od té doby už jsem pěnice neviděl. Asi za dva roky v tom samém stromě a takřka na stejném místě zahnízdily pěnkavy-sitace se opakovala, straky vybraly vajíčka. Na modřínu máme již dobu pověšenou budku pro sýkory-opět ráno koukám, že na vstupním otvoru je zavěšená straka-v budce bylo celkem 9 malých modřinek, zůstalo jich tam 9, straku jsem vyplašil, bohužel po tomto šoku přestaly sýkorky mláďata krmit takže jsem asi za týden vyhiodil jejich mrtvolky i s hnízdem. Na smrku nám zahnízdily hrdličky -k mé obrovské radosti, je to jeden z mých nejoblíbenějších ptáků. Pozorovali jsme je od doby co stavěly hnízdo až do doby, kdy jednou v pozdním odpoledni \"sestřelil\" ze smrku hrdličku krahujec-nepodařilo se mu ji udržet, spadla na zahradu, běžel jsem pro ní, protože zůstala sedět a žila, no jo, jenže když jsem ji sebral, měla roztržená záda od kostřce až po vole, takže jsem ji musel rychle utratit. Druhou z páru už jsem potom neviděl, hnízdo tam je dodnes. Když jsem byl se psem u nedalekého rybníka, kde hnízdí divoké kachny, poláci... chodím jsem rád, s dalekohledem pozorovat, jak se malá káčata kolíbou za maminkou co jim ploutvičky stačí atp. Sedl jsem si na břeh a asi za 15 minut rámus, křik kachen, a už jsem ho viděl-jestřáb na protějším břehu se držel divoké kachně na zádech a kloval ji do hlavy, bohužel se na protější břeh přes mokřinu nedalo dostat, snažil jsem se alespoň házet, co se dalo, ale toho si jestřáb vůbec nevšímal-kachně vytrhával ze zad kusy masa i přesto, že měla hlavu stále vztyčenou, křičela a byla tedy živá! No jo, ale to není všechno-ve vodě cca deset metrů od tohoto dramatu plavalo sedm malých kachňat, ktérá se na tuto scenérii koukala! Já vím, plno lidí mi namítne, že je to příroda-ale já si pořád budu stát za svým-podle mě to jsou přemnožení, slepě ochraňovaní dravci!
Ještě k tomu jak to vše zničili komunisté. No, trochu ano, ale více ne. I když zaváděli plošné hospodaření, o zvěř bylo v tu dobu také náležitě postaráno-před sečením píce bylo povinností zemědělce nahlásit, kdy kde...bude sekat, myslivci toto místo prošli, vejce sesbírali dali do líhně o odchovy vypustily, to se týká i srnčat, u kterých dnes uhyne více než polovina ročního přírůstku právě kvůli nedbalosti soukromých zemědělců...No jo, ale Vy sem zase napíšete, že se člověk do ničeho nemá přírodě plést, že to má nechat na ni...tak ano, navrhněte všem ať zničí auta, továrny, silnice, vysadíme medvědy, vlky, rysy, oni se o \"vše\" postarají; založíme opět pralesy, přestěhujeme se do chyší a budeme lovit jen to, co potřebujeme abychom přežili...snad už \"cítíte\", že to asi není dost dobře možné! Bohužel, právě proto, abychom zajistili pro další generace přírodu rozmanitou, ve které bude od každého druhu počet jedinců druhu úměrný, musíme přírodě pomoci, tak aby bylo opravdu všechno a ne jenom dravci...Ještě si dovolím poznámku k ochráncům - vadí jim i tři zajíci v lese, kteří okusují stromečky, myslivci je mají vystřílet; dále je stále přemnožena vysoká zvěř, která taktéž působí škody na lesních porostech-ptám se: \"Jde ochranářům o zisk nebo o ochranu přírody?\" No a vrchol byl, když chtěli od myslivců počítat stavy jezevců-myslivci je spočítali-no a protože jich napočítali moc, byl jezevec po prodlevě, kdy nebyl zařazen mezi lovnou zvěř mezi tuto opět zařazen. Stavy jezevce jsou nadpočetné, jezevec by tak svým nadměrným výskytem ohrozil druhy, které jsou pro jezevce potravou. Ale jestřábů a krahujců je nejspíš opravdu ještě málo, jinak by byli pravděpodobně také zařazeni mezi lovnou zvěř. Takže ty chudáčky zpěvné ptáčky má asi na svědomí ptačí chřipka a ne krahujci, kterých je tak málo a musíme je chránit...

I kdyby to byl jeden jediný a poslední jestřáb na světě a vydal se lovit svou potravu, uvidíte stejný obrázek - dravec trhající svou kořist, pro člověka to není nikdy pěkný pohled.
Příroda má své zavedené postupy. Na jaře a v létě hýří nadprodukcí - stromy se obalí květem, naroste spousta zelené hmoty, narodí a vylíhne se spousta mláďat. Všechno dostane svou šanci, všechno má dostatek potravy a všechno má prokázat svou sílu a životaschopnost. Ale ono všechno není stejně silné a životaschopné. Jen z některých květů se vyvine ovoce a plody, jen některé rostliny přinesou semena, jen některá mláďata dorostou, dospějí a můžou se v příštím roce dál rozmnožovat. A co to ostatní? No to se stane součástí potravního řetězce.
Aby bylo zajištěno, že se do rozmnožovacího procesu dostane to nejsilnější a nejkvalitnější, nastane tvrdé výběrové řízení - v případě obratlovců predátoři. Co je slabé, nemocné, neduživé, nebo jen neopatrné - neunikne. Šanci k rozmnožení dostanou jen nejkvalitnější, nejsilnější a nejšikovnější jedinci. Stejně se chová kterýkoliv rozumný chovatel, do chovu zařadí jen nejlepší z nejlepších, zbytek jde na maso.
Nebojte se, že sami predátoři tento přirozený výběr nemají. Jen nejsilnější a nejšikovnější predátor si zajistí teritorium s dostatkem kořisti a udrží ho před jinými predátory, aby mohl zdárně vyvést a uživit potomstvo. Jeho silné potomstvo přežije, slabé je odsouzeno k smrti hladem.
Na tento koloběh je příroda zařízena. Na co zařízena není, to je expanze člověka jako úspěšného přírodního druhu. Průmysl, chemie, automobilismus, to jsou věci, na které příroda nemá. Nejde o to vrátit se do doby kamenné, ale dostat rozvoj lidstva do udržitelných rozměrů - aby přírodní podmínky zůstaly zachované natolik, aby byl zajištěn dosavadní přirozený chod věcí. Jestliže tento systém nezvratně porušíme, jako druh zahyneme zároveň s ním. Ať se to komu líbí nebo ne, jsme na přírodě závislí, stejně jako jiné části na jiných systémech.
Nevymlouvejte se, že za komunismu bylo zvěři líp. Nebylo. Nejde vůbec o společenský systém, ale o tu naprostou změnu v polním hospodaření. Tady přišel ten největší zásah proti zvěři. Přišla o své hlavní zdroje potravy a o své zavedené úkryty a hnízdní příležitosti. Nakrmila ji chemie a když ji přímo nezabíjí, nepříznivě ovlivňuje její zdravotní stav a rozmnožovací cykly. Ztráty zvířat posečením byly, i když se seklo kosami, početně to jistě srovnat nelze. Konečně nikdo myslivcům nebrání, když zjistí, tamhle leží srnče, jít za hospodářem a domluvit se - seč prosím tě později. Aspoň za námi čas od času přijdou a my nemáme proč nevyhovět, taky nám na zvířatech záleží, i když na závěr nemůžeme přijít a zvěřinu si ulovit. Měl by být prvořadý zájem myslivců si zvěř ochránit, myslivecká sdružení jsou přece jaksi k tomuto účelu zakládána a ne svalovat odpovědnost na zemědělce, ten má jiné úkoly a řadu jiných povinností.
A když už jsme u toho lovení - popsal jste nám tady barvitě, jak zabíjí jestřábi a jak masakrují straky hnízda. Nic ve zlém, ale copak každý hon není masakr? Křik honců, křik poplašené zvěře, střelba... Když zaútočí predátor v hejnu, chytne toho nejslabšího, který nestačí utéct. Před puškou neuteče nic, lépe řečeno nefunguje tady ten výběr silnější - slabší. Střelec nemá ani šanci odhadnout sílu nebo slabost své kořisti, jde mu o jediné - trefit a vykázat ten a ten počet ulovené zvěře. A to už vůbec není řeč o postřelených a nedohledaných kusech. Anebo o totálně vystresovaných a zmatených srnách, které honcům a střelcům sice unikly, ale dostaly se přitom do cizího neznámého prostředí, v němž nejsou schopny se orientovat - i takové občas po honech nacházíme.
Jiřina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vždycky mě dostávají tito rádoby ochránci přírody, kteří chtějí mermomocí vše ochránit a přitom nevědí nic ( pravda, vědí-znají dokonale paragrafy a vyhlášky a milují darvce, kteří přírodě tolik "pomáhají"). Já si myslím, že mají asi zaslepené oči a asi se neumí v přírodě pořádně rozhlédnout.
Zaměřím se pouze na dva dravce, a to krahujce obecného a jestřába lesního a hned vysvětlím proč.
Vím, že na drůbež zaútočí i káně a na holuba i poštolka-ta ale jen když má opravdu velkou nouzi. Mně dokonce jednou vlétla za holubem až do holubníku a při prolétání průletem si zlomila křídlo, vyléčil jsem ji a pustil zpět do přírody (kdyby to byl krhujec nebo jestřáb asi-no určitě bych porušil nějaký ten paragraf). Poštolku jsem pustil z prostého důvodu-spolu s kání se specializují hlavně na lov drobných hlodavců, tzn. že pomáhají zemědělcům a tím pádem i nám, abychm měli dát těm našim svěřencům co k zobání. Pokud tedy vezma poštolka holuba nebo káně slepici, beru to za daň přírodě...No jo ale krahujec a jestřáb? Krahujec se specializuje na lov drobného zpěvného ptactva-a to potom v televizi vidíme nějakého Pana ochránce, co všemu rozumí a vychovala ho příroda, jak se podivuje nad tím, že není drobné ptactvo, a to skutečně není-když jdete do přírody vidíte jen miliony sojek, strak, vrabců a kosů-ale kde jsou hýli, strnadi, čečetky, zvonci...a další krásní ptáčci, kterých bylo kdysi tolik???Pan ochranář to taky neví, má proto milion všelijakých argumentů, ale nějak zapomíná na dravce, jejichž množství nestačí reprodukční schopnosti drobného ptactva konkurovat! To samé je s jestřábem-ten loví bažanty, koroptve, tetřívky, zajíce, divoké kachny...ono asi nestačí mechanizované zemědělství a chemie všeho druhu; když potom ještě nad těmi pět přeživšími koroptvemi krouží pět jestřábů, moc šancí nemají! Nejsem také proto, aby se dravci stříleli "hlava nehlava", ale myslím, že krátká doba lovu a s ní spojená regulace by byla více ku prospěchu přírodě, než bezhlavá ochrana! No jo, ale chraňte dravce, my potom v zimě budeme dávat do krmítek místo slunečnice pro drobné ptactvo kus kýty pro jestřába...protože, to že by přiletěl třeba hýl bude spíše zázrakem a hlavně výsledkem "ochrany přírody jejími ochránci!" Vivat ochráncům a paragrafům! Probůh-proberte se!!!!!

Pane proberte se Vy, bažant není naší původní zvěří,nemá tu co dělat, krahujec je výtečný lovec právě vrabců a špačků, kteří nám tak škodí na plodinách, když už jste načal pojmy užitečný a škodlivý tvor. Každý tvor má v přírodě svoje místo a není ani užitečný ani škodlivý. To jen člově si tyto dva pojmy vynalezl.
Jestřáb i krahujec loví to co je špatné, to co je nemocné, pomalé,nepozorné, domácí drůbež je nemocná a to duševně. Její pudy jsou otupělé. A dravec se přeci nebude namahat honit za zdravým divokým holubem, či kachnou, když má na venkově zmoklé nelétavce, kteří zaletí-li za stormy, už neví kde jsou. A momalá težká snadno se unavící sasexka nebo hempšíra je jen pro ně cničný trenažer. Domácí zvířata v přírodě nemají co dělat. Tak to je a bude. Jestřáb je tu původní. Tak jej začnem střílet jako vlky a medvědy?Až tu nebude ani brko.
Takže se proberte a začněte se dívat na věci z co nejvíc úhlů.
Juraj Kafka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
I kdyby to byl jeden jediný a poslední jestřáb na světě a vydal se lovit svou potravu, uvidíte stejný obrázek - dravec trhající svou kořist, pro člověka to není nikdy pěkný pohled.
Příroda má své zavedené postupy. Na jaře a v létě hýří nadprodukcí - stromy se obalí květem, naroste spousta zelené hmoty, narodí a vylíhne se spousta mláďat. Všechno dostane svou šanci, všechno má dostatek potravy a všechno má prokázat svou sílu a životaschopnost. Ale ono všechno není stejně silné a životaschopné. Jen z některých květů se vyvine ovoce a plody, jen některé rostliny přinesou semena, jen některá mláďata dorostou, dospějí a můžou se v příštím roce dál rozmnožovat. A co to ostatní? No to se stane součástí potravního řetězce.
Aby bylo zajištěno, že se do rozmnožovacího procesu dostane to nejsilnější a nejkvalitnější, nastane tvrdé výběrové řízení - v případě obratlovců predátoři. Co je slabé, nemocné, neduživé, nebo jen neopatrné - neunikne. Šanci k rozmnožení dostanou jen nejkvalitnější, nejsilnější a nejšikovnější jedinci. Stejně se chová kterýkoliv rozumný chovatel, do chovu zařadí jen nejlepší z nejlepších, zbytek jde na maso.
Nebojte se, že sami predátoři tento přirozený výběr nemají. Jen nejsilnější a nejšikovnější predátor si zajistí teritorium s dostatkem kořisti a udrží ho před jinými predátory, aby mohl zdárně vyvést a uživit potomstvo. Jeho silné potomstvo přežije, slabé je odsouzeno k smrti hladem.
Na tento koloběh je příroda zařízena. Na co zařízena není, to je expanze člověka jako úspěšného přírodního druhu. Průmysl, chemie, automobilismus, to jsou věci, na které příroda nemá. Nejde o to vrátit se do doby kamenné, ale dostat rozvoj lidstva do udržitelných rozměrů - aby přírodní podmínky zůstaly zachované natolik, aby byl zajištěn dosavadní přirozený chod věcí. Jestliže tento systém nezvratně porušíme, jako druh zahyneme zároveň s ním. Ať se to komu líbí nebo ne, jsme na přírodě závislí, stejně jako jiné části na jiných systémech.
Nevymlouvejte se, že za komunismu bylo zvěři líp. Nebylo. Nejde vůbec o společenský systém, ale o tu naprostou změnu v polním hospodaření. Tady přišel ten největší zásah proti zvěři. Přišla o své hlavní zdroje potravy a o své zavedené úkryty a hnízdní příležitosti. Nakrmila ji chemie a když ji přímo nezabíjí, nepříznivě ovlivňuje její zdravotní stav a rozmnožovací cykly. Ztráty zvířat posečením byly, i když se seklo kosami, početně to jistě srovnat nelze. Konečně nikdo myslivcům nebrání, když zjistí, tamhle leží srnče, jít za hospodářem a domluvit se - seč prosím tě později. Aspoň za námi čas od času přijdou a my nemáme proč nevyhovět, taky nám na zvířatech záleží, i když na závěr nemůžeme přijít a zvěřinu si ulovit. Měl by být prvořadý zájem myslivců si zvěř ochránit, myslivecká sdružení jsou přece jaksi k tomuto účelu zakládána a ne svalovat odpovědnost na zemědělce, ten má jiné úkoly a řadu jiných povinností.
A když už jsme u toho lovení - popsal jste nám tady barvitě, jak zabíjí jestřábi a jak masakrují straky hnízda. Nic ve zlém, ale copak každý hon není masakr? Křik honců, křik poplašené zvěře, střelba... Když zaútočí predátor v hejnu, chytne toho nejslabšího, který nestačí utéct. Před puškou neuteče nic, lépe řečeno nefunguje tady ten výběr silnější - slabší. Střelec nemá ani šanci odhadnout sílu nebo slabost své kořisti, jde mu o jediné - trefit a vykázat ten a ten počet ulovené zvěře. A to už vůbec není řeč o postřelených a nedohledaných kusech. Anebo o totálně vystresovaných a zmatených srnách, které honcům a střelcům sice unikly, ale dostaly se přitom do cizího neznámého prostředí, v němž nejsou schopny se orientovat - i takové občas po honech nacházíme.
Jiřina

Přesně s Vámi souhlasím.jen si dovoluji upozornit,že spárkatá zvěř(kromě zvěře černé=prasat) se na společných honech neloví.To jen zvěř drobná.Opravdu není šance zjistit,že ten či onen kohout bažanta je slabší a tudíž k odlovu.Střelí se všechno,co se dá.Odchované kachny na rybníku a vypuštěné bažanty z odchoven je problém dostat do letu a ulovit "mysliveckým způsobem".Škody způsobené predátory na takto fyzicky a psychicky poznamenaných jedincích se ale omílají dokola.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ochrana dravců se ochranářům prostě vymkla z ruky. Nemá cenu to omlouvat, i když je pravda, že po silnicích se válí mraky těl sražených ptáků. Např. káňata jsou silně přemnožená a kdo je nevidí na každém desátém stromě u cest nebo v lese, je slepý. Je od nich hrozně krásné, že v létě a na podzim nám pomáhají od hlodavců, ale v zimě hladem nejsou, protože vezmou zajíce, bažanty,...Koroptví bývalo kdysi mraky, kde jsou teď? Není to pesticidy ani změnou krajiny, protože ta poslední změna krajiny jim náramě vyhovovala, ale ubyly od té doby, co se slepě začali chránit dravci. Nenarážím na sokolovité, kteří na tom jsou převážně bídně, ale na káňata, jestřáby a krahujce a na malé krkavcovité. Tady by měla nastat co nejdřív změna nebo nám místo kosů a jiných budou zpívat jen sojky a straky a místo koroptví a jiné drobné zvěře budem chovat v lesích káňata a jim podobné. Káňata a ostatní, na které narážím jsou krásní ptáci, ale nejsou jediní krásní. Nějaký ten odborník, který má na starosti jejich ochranu by měl spadnout nohama na zem, nebo může v zimě chodit krmit bažanty a jinou drobnou zvěř, aby jeho oblíbenci měli co žrát. Pá let mi trvalo než jsem si tohle vypozoroval a teď mě nikdo nepřesvědčí, že je to jinak. Běžně se v odborné literatuře uvádí, že v okruhu 1 km kolem stračího hnízda, má malou naději na odchov mladých rodinka zpěvného ptactva, ale té strace často pomůže jestřáb, krahujec, sojka, ale i lasicovití a zdivočelé kočky. Jsem v lese na rozdíl od ochranářů denně, tak to vidím líp než z okna kanceláře. Dřív nějaký odlov dravců byl a neubývalo jich. Jsem myslivec, to ale vůbec neznamená, že bych byl zaujatý proti dravcům a nejsem ani ten, kdo by bouchnul po všem, co má zahnutý zobák. V přírodě by měla být nějaká rovnováha, která tam ale díky nejen dravcům a ochranářům pokulhává. Bohužel neznám jediného ochranáře, který by chodil v zimě 2 - 3x týdně k bažantím a koroptvím nebo zaječím zásypům nasypat zrní a založit seno, ale jejich teoretickém rady slýchávám často. Drobnou zvěř nelovíme také, protože její roční přírůstek pokrývá pouze potřeby této dříve nazývané škodné. Nenaříkám tím o zvěřinu této drobné drobné zvěře. Mám co jíst a zastřílet si můžu na střelnici, ale i jiní ptáci než dravci mají nárok na to, aby tu žili, protože sem patří spolu s dravci a je hloupé a naivní to svádět jen na dráty el. napětí a na silnice.

nesouhlasím s tímto.. řekněte mi a pisatel pod vámi také, kdo kde provádí tu vaší správnou myslivost? hm?Správná myslivost je tu d toho aby zastoupila regulační mechanismus již takto narušené přírodn rovnováhy. ALe kde se to tak děje?
Myslíte si, že jsem ochranář? Nejsem. Jsem jen chovatel holubů a drůbeže a do přírody chodím od doby, co jsem jen trochu směl sám chodit ven. A útoky dravců u mě doma jsem několikrát viděl na vlastní oči. Nikdy káně, a to jich tu létá nad poli a lesy vždy několik.

Juraj Kafka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přesně s Vámi souhlasím.jen si dovoluji upozornit,že spárkatá zvěř(kromě zvěře černé=prasat) se na společných honech neloví.To jen zvěř drobná.Opravdu není šance zjistit,že ten či onen kohout bažanta je slabší a tudíž k odlovu.Střelí se všechno,co se dá.Odchované kachny na rybníku a vypuštěné bažanty z odchoven je problém dostat do letu a ulovit "mysliveckým způsobem".Škody způsobené predátory na takto fyzicky a psychicky poznamenaných jedincích se ale omílají dokola.

To je jasné. Ve svém již tak dlouhém příspěvku jsem nechtěla dále zdržovat vysvětlováním rozdílů
Jiřina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pane proberte se Vy, bažant není naší původní zvěří,nemá tu co dělat, krahujec je výtečný lovec právě vrabců a špačků, kteří nám tak škodí na plodinách, když už jste načal pojmy užitečný a škodlivý tvor. Každý tvor má v přírodě svoje místo a není ani užitečný ani škodlivý. To jen člově si tyto dva pojmy vynalezl.
Jestřáb i krahujec loví to co je špatné, to co je nemocné, pomalé,nepozorné, domácí drůbež je nemocná a to duševně. Její pudy jsou otupělé. A dravec se přeci nebude namahat honit za zdravým divokým holubem, či kachnou, když má na venkově zmoklé nelétavce, kteří zaletí-li za stormy, už neví kde jsou. A momalá težká snadno se unavící sasexka nebo hempšíra je jen pro ně cničný trenažer. Domácí zvířata v přírodě nemají co dělat. Tak to je a bude. Jestřáb je tu původní. Tak jej začnem střílet jako vlky a medvědy?Až tu nebude ani brko.
Takže se proberte a začněte se dívat na věci z co nejvíc úhlů.
Juraj Kafka

kdyz uz nekdo zacne strilet dravce,tak aby to bylo spravedlive tak by nekdo mel strilet i zpěvné ptáčky..