Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.82
fňuk fňuk, berk brek, ona se to i na moderce sype, tak to zkusím takhle:
Kilo krmiva obsahuje bílkoviny (g)
metabolizovanou energii (MJ)
Metionin (g)
Lyzin(g)
Vápník(g)
využitelný fosfor(g)
to je hlavička tabulky, dál je to mezi smajlíky přesně v uvedeném pořadí, na řádek se to nevleze Masokostní. m.
490
12,12
5,37
21,11
122
52
Krevní m. 809
11,92
10,18
71,22
2,8
2
Řepka zrno 208
17,73
3,5
11,69
3,8
1,99
Hrách krmný 208
11,11
2,1
14,7
1,2
1,3
Pšenice zrno 126
12,69
2
3,4
0,6
1,1
Kukuřice zrno 88
13,93
1,85
2,5
0,4
1
Ječmen 111
12,21
1,81
3,9
0,7
1,56
Řepkový olej, kafilerní tuk, sádlo -
35,7
Krmný vápenec nesmajlíkiji, je to jen vápník - 378g na kilo vápence
Optimální poměr živin a minerálú ve směsi 165
11,5
3,5
neuvedeno
35
3
tak kdo chce, tak z toho si už tabulku splichtí sám
Tabulku složení nejběžnějšího, co máme doma jsem sem hodila a nenapsala, co s ní dál, proč jsem se s ní vztekala. Tak pokačuji v románě.
A ještě jsem zapomněla uvést, že při teplotě 20°C plus mínus 4°C je doporučovaná spotřeba 120 g krmiva na nosnici. Je to pro hnědou hybridku Hisexku 40 týdnů starou. S přibývajícím věkem by množství mělo po gramech klesat.
Ve dvorečkovém chovu spotřeba nasypaného logicky klesá v létě a na podzim, kdy si pipky nahledají venku a do kurníku se chodí dorazit, v létě pak i v závislosti na okolní teplotě – čím větší vedro, tím víc pijí a míň žerou, proto poklesy snášky v tropických létech.
Na druhou stranu spotřeba krmiva výrazně stoupá v zimě, slepice potřebuje víc energie na to, aby udržela svoji tělesnou teplotu, plus kratší den – zase nízká snáška. Všichni asi upravujeme v zimě krmnou dávku ve prospěch tučnějších krmiv.
Tak při sestavování „diety“ pro nosnice je postup asi takhle:
Vím, že mám k dispozici pšenici, kukuřici, tvrdý chleba. Mám možnost pravidelného přísunu kostí.
Vím, že na metrák směsného šrotu dám 70 kg pšenice, 20 kg kukuřice, 10 kg chleba. Chleba, nebo pečivo obecně, mohu počítat nutričně jako pšenici. Tak to mám 80% pšenice a 20% kukuřice ve šrotu. Nutričně je to 0,8 krát 126g plus 0,2 krát 88g bílkovin v kg šrotu……
Postupuji při výpočtu dle už uvedené tabulky. Vyjde mi, že v kilu šrotu budu mít 118,4g bílkovin, 12,93 MJ metabolizované energie, 0,69g metioninu, 3,2g lyzinu, 1,28g vápníku a 1,08g využitelného fosforu.
To znamená, že slepice sice budou mít sádlo, ale fakticky budou podvyživené, i když se budou tuze moc snažit o lov broučků a oklovávání omítky.
Tak zpátky na stromy, ubrat kukuřice i chleba a přihodit bílkoviny, aminokyseliny, vápník a fosfor. Snížím tedy odhadem obiloviny a ubranou hmotnost doplním kostmi, zase počítám podle tabulky /taky použiji řádek pro masokostní moučku/ a trápím se s poměry jednotlivých složek a kalkulačkou až se dopracuji co nejblíže k doporučeným dávkám živin a minerálů v kilu směsi.
Pak si spočítám, kolik slepic živím a jaká je tedy jejich denní spotřeba. Například mám 10 nosnic, měly by dostat denně kilo dvacet krmiva / pro teplotu okolí 16 – 24°C /
A už se vidím, jak na digitální váze odvažuji pro každou pipinu zvlášť a sypu to misku s jejím jménem….
!!!Nepočítala jsem to, další uvádím jen jako příklad, poměry jsou vycucané z prstu!!!
Podle propočtu to vychází na kilo devět seštotovaných obilnin a deset deka moučky a deko vápence. Místo moučky mám čerstvé kosti, tolik skořápek, aby nahradily dávku vápence nemám, musím dodat nějaký minerální doplněk /třeba Roboran/. Tak se proboxuji k tomu, že do kila deset suché směsi přihodím dvanáct deka pomačkaných kostí /obsahují vodu, musím započítat i její hmotnost/.
A ve finále je to ten zelenej kastrolek šrotu a hrst namačkanejch kostiček a druhá hrst sekanejch kopřiv.….Hele, mámo, jak jim to jede, a to se celej večer moříš s nějakejma číslama. K hoooovnu.
Jo, voda. Sice jí něco dodám zvlhčením šrotu, něco je v těch broučcích, ale nemusím snad zdůrazňovat, že nezávadný zdroj tekutiny musí mít i tvorečkové hejno neustále k dispozici.
Tím jsem se k tématu domácí zdroje krmiv pro drůbež vyčerpala. Nenapadá mě už nic k doplnění. Snad, že krůty potřebují v porovnání se slepicemi podstatně vyšší potřebu bílkovin. Perliny jsou na tom s nároky obdobně jak slepice, jen potřebují o trošku víc aminokyselin, aby se perlákům chtělo pojímat, křepelky taky skoro jak slepice.
Ke kačenám a husám snad není co dodat. Kdo si je nechává jako chovné má krmení odzkoušené, ti co si je berou jen na výkrm ví, že co nejvíc narvat šroty /kačeny/ a zeleným, aby byly rychle na pekáči. Husy jsou spíš na výpas, nebo brojlery podobně jak kačeny.
To je už fakt všechno.
A
Pane Vojtíšku, není jednodušší sypat hotovou směs? Mám alespoň v den její koupě záruku nezaplísněnosti, mikrobiologické nezávadnosti…. To v „vobylí“ za tři stovky pytel od souseda prostě zaručeno nemám.
Martina
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.253.239
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
fňuk fňuk, berk brek, ona se to i na moderce sype, tak to zkusím takhle:
Kilo krmiva obsahuje bílkoviny (g)
metabolizovanou energii (MJ)
Metionin (g)
Lyzin(g)
Vápník(g)
využitelný fosfor(g)
to je hlavička tabulky, dál je to mezi smajlíky přesně v uvedeném pořadí, na řádek se to nevleze Masokostní. m.
490
12,12
5,37
21,11
122
52
Krevní m. 809
11,92
10,18
71,22
2,8
2
Řepka zrno 208
17,73
3,5
11,69
3,8
1,99
Hrách krmný 208
11,11
2,1
14,7
1,2
1,3
Pšenice zrno 126
12,69
2
3,4
0,6
1,1
Kukuřice zrno 88
13,93
1,85
2,5
0,4
1
Ječmen 111
12,21
1,81
3,9
0,7
1,56
Řepkový olej, kafilerní tuk, sádlo -
35,7
Krmný vápenec nesmajlíkiji, je to jen vápník - 378g na kilo vápence
Optimální poměr živin a minerálú ve směsi 165
11,5
3,5
neuvedeno
35
3
tak kdo chce, tak z toho si už tabulku splichtí sám
Tabulku složení nejběžnějšího, co máme doma jsem sem hodila a nenapsala, co s ní dál, proč jsem se s ní vztekala. Tak pokačuji v románě.
A ještě jsem zapomněla uvést, že při teplotě 20°C plus mínus 4°C je doporučovaná spotřeba 120 g krmiva na nosnici. Je to pro hnědou hybridku Hisexku 40 týdnů starou. S přibývajícím věkem by množství mělo po gramech klesat.
Ve dvorečkovém chovu spotřeba nasypaného logicky klesá v létě a na podzim, kdy si pipky nahledají venku a do kurníku se chodí dorazit, v létě pak i v závislosti na okolní teplotě – čím větší vedro, tím víc pijí a míň žerou, proto poklesy snášky v tropických létech.
Na druhou stranu spotřeba krmiva výrazně stoupá v zimě, slepice potřebuje víc energie na to, aby udržela svoji tělesnou teplotu, plus kratší den – zase nízká snáška. Všichni asi upravujeme v zimě krmnou dávku ve prospěch tučnějších krmiv.
Tak při sestavování „diety“ pro nosnice je postup asi takhle:
Vím, že mám k dispozici pšenici, kukuřici, tvrdý chleba. Mám možnost pravidelného přísunu kostí.
Vím, že na metrák směsného šrotu dám 70 kg pšenice, 20 kg kukuřice, 10 kg chleba. Chleba, nebo pečivo obecně, mohu počítat nutričně jako pšenici. Tak to mám 80% pšenice a 20% kukuřice ve šrotu. Nutričně je to 0,8 krát 126g plus 0,2 krát 88g bílkovin v kg šrotu……
Postupuji při výpočtu dle už uvedené tabulky. Vyjde mi, že v kilu šrotu budu mít 118,4g bílkovin, 12,93 MJ metabolizované energie, 0,69g metioninu, 3,2g lyzinu, 1,28g vápníku a 1,08g využitelného fosforu.
To znamená, že slepice sice budou mít sádlo, ale fakticky budou podvyživené, i když se budou tuze moc snažit o lov broučků a oklovávání omítky.
Tak zpátky na stromy, ubrat kukuřice i chleba a přihodit bílkoviny, aminokyseliny, vápník a fosfor. Snížím tedy odhadem obiloviny a ubranou hmotnost doplním kostmi, zase počítám podle tabulky /taky použiji řádek pro masokostní moučku/ a trápím se s poměry jednotlivých složek a kalkulačkou až se dopracuji co nejblíže k doporučeným dávkám živin a minerálů v kilu směsi.
Pak si spočítám, kolik slepic živím a jaká je tedy jejich denní spotřeba. Například mám 10 nosnic, měly by dostat denně kilo dvacet krmiva / pro teplotu okolí 16 – 24°C /
A už se vidím, jak na digitální váze odvažuji pro každou pipinu zvlášť a sypu to misku s jejím jménem….
!!!Nepočítala jsem to, další uvádím jen jako příklad, poměry jsou vycucané z prstu!!!
Podle propočtu to vychází na kilo devět seštotovaných obilnin a deset deka moučky a deko vápence. Místo moučky mám čerstvé kosti, tolik skořápek, aby nahradily dávku vápence nemám, musím dodat nějaký minerální doplněk /třeba Roboran/. Tak se proboxuji k tomu, že do kila deset suché směsi přihodím dvanáct deka pomačkaných kostí /obsahují vodu, musím započítat i její hmotnost/.
A ve finále je to ten zelenej kastrolek šrotu a hrst namačkanejch kostiček a druhá hrst sekanejch kopřiv.….Hele, mámo, jak jim to jede, a to se celej večer moříš s nějakejma číslama. K hoooovnu.
Jo, voda. Sice jí něco dodám zvlhčením šrotu, něco je v těch broučcích, ale nemusím snad zdůrazňovat, že nezávadný zdroj tekutiny musí mít i tvorečkové hejno neustále k dispozici.
Tím jsem se k tématu domácí zdroje krmiv pro drůbež vyčerpala. Nenapadá mě už nic k doplnění. Snad, že krůty potřebují v porovnání se slepicemi podstatně vyšší potřebu bílkovin. Perliny jsou na tom s nároky obdobně jak slepice, jen potřebují o trošku víc aminokyselin, aby se perlákům chtělo pojímat, křepelky taky skoro jak slepice.
Ke kačenám a husám snad není co dodat. Kdo si je nechává jako chovné má krmení odzkoušené, ti co si je berou jen na výkrm ví, že co nejvíc narvat šroty /kačeny/ a zeleným, aby byly rychle na pekáči. Husy jsou spíš na výpas, nebo brojlery podobně jak kačeny.
To je už fakt všechno.
A
Pane Vojtíšku, není jednodušší sypat hotovou směs? Mám alespoň v den její koupě záruku nezaplísněnosti, mikrobiologické nezávadnosti…. To v „vobylí“ za tři stovky pytel od souseda prostě zaručeno nemám.
Martina
Právě jsi složila diplomlu a dokonce velkou část jsem i pochopila. Protože se s manželem strídáme v krmení tak to bude u nás fungovat, tak jak jsi bezva popsala. Zelený hrnek toho .... modrý toho ..... Jdu hledat barevné nádobí abych nemusela na chlívek stále stěhovatt digitální váhu z kuchyně. .
Asi bude lepší, když si směs namíchám do barelu na několik dní a manžel přidá jen kosti a může jen krmit.
Martino, díky.
Ludmila
P.S. Tří týdenní krmení s doplňkem kostí se výrazně odrazilo na snášce a velikosti vajec. Dokonce se roznesly i moje letošní zmrvené hybridky.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.194.7
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
fňuk fňuk, berk brek, ona se to i na moderce sype, tak to zkusím takhle:
Kilo krmiva obsahuje bílkoviny (g)
metabolizovanou energii (MJ)
Metionin (g)
Lyzin(g)
Vápník(g)
využitelný fosfor(g)
to je hlavička tabulky, dál je to mezi smajlíky přesně v uvedeném pořadí, na řádek se to nevleze Masokostní. m.
490
12,12
5,37
21,11
122
52
Krevní m. 809
11,92
10,18
71,22
2,8
2
Řepka zrno 208
17,73
3,5
11,69
3,8
1,99
Hrách krmný 208
11,11
2,1
14,7
1,2
1,3
Pšenice zrno 126
12,69
2
3,4
0,6
1,1
Kukuřice zrno 88
13,93
1,85
2,5
0,4
1
Ječmen 111
12,21
1,81
3,9
0,7
1,56
Řepkový olej, kafilerní tuk, sádlo -
35,7
Krmný vápenec nesmajlíkiji, je to jen vápník - 378g na kilo vápence
Optimální poměr živin a minerálú ve směsi 165
11,5
3,5
neuvedeno
35
3
tak kdo chce, tak z toho si už tabulku splichtí sám
Tabulku složení nejběžnějšího, co máme doma jsem sem hodila a nenapsala, co s ní dál, proč jsem se s ní vztekala. Tak pokačuji v románě.
A ještě jsem zapomněla uvést, že při teplotě 20°C plus mínus 4°C je doporučovaná spotřeba 120 g krmiva na nosnici. Je to pro hnědou hybridku Hisexku 40 týdnů starou. S přibývajícím věkem by množství mělo po gramech klesat.
Ve dvorečkovém chovu spotřeba nasypaného logicky klesá v létě a na podzim, kdy si pipky nahledají venku a do kurníku se chodí dorazit, v létě pak i v závislosti na okolní teplotě – čím větší vedro, tím víc pijí a míň žerou, proto poklesy snášky v tropických létech.
Na druhou stranu spotřeba krmiva výrazně stoupá v zimě, slepice potřebuje víc energie na to, aby udržela svoji tělesnou teplotu, plus kratší den – zase nízká snáška. Všichni asi upravujeme v zimě krmnou dávku ve prospěch tučnějších krmiv.
Tak při sestavování „diety“ pro nosnice je postup asi takhle:
Vím, že mám k dispozici pšenici, kukuřici, tvrdý chleba. Mám možnost pravidelného přísunu kostí.
Vím, že na metrák směsného šrotu dám 70 kg pšenice, 20 kg kukuřice, 10 kg chleba. Chleba, nebo pečivo obecně, mohu počítat nutričně jako pšenici. Tak to mám 80% pšenice a 20% kukuřice ve šrotu. Nutričně je to 0,8 krát 126g plus 0,2 krát 88g bílkovin v kg šrotu……
Postupuji při výpočtu dle už uvedené tabulky. Vyjde mi, že v kilu šrotu budu mít 118,4g bílkovin, 12,93 MJ metabolizované energie, 0,69g metioninu, 3,2g lyzinu, 1,28g vápníku a 1,08g využitelného fosforu.
To znamená, že slepice sice budou mít sádlo, ale fakticky budou podvyživené, i když se budou tuze moc snažit o lov broučků a oklovávání omítky.
Tak zpátky na stromy, ubrat kukuřice i chleba a přihodit bílkoviny, aminokyseliny, vápník a fosfor. Snížím tedy odhadem obiloviny a ubranou hmotnost doplním kostmi, zase počítám podle tabulky /taky použiji řádek pro masokostní moučku/ a trápím se s poměry jednotlivých složek a kalkulačkou až se dopracuji co nejblíže k doporučeným dávkám živin a minerálů v kilu směsi.
Pak si spočítám, kolik slepic živím a jaká je tedy jejich denní spotřeba. Například mám 10 nosnic, měly by dostat denně kilo dvacet krmiva / pro teplotu okolí 16 – 24°C /
A už se vidím, jak na digitální váze odvažuji pro každou pipinu zvlášť a sypu to misku s jejím jménem….
!!!Nepočítala jsem to, další uvádím jen jako příklad, poměry jsou vycucané z prstu!!!
Podle propočtu to vychází na kilo devět seštotovaných obilnin a deset deka moučky a deko vápence. Místo moučky mám čerstvé kosti, tolik skořápek, aby nahradily dávku vápence nemám, musím dodat nějaký minerální doplněk /třeba Roboran/. Tak se proboxuji k tomu, že do kila deset suché směsi přihodím dvanáct deka pomačkaných kostí /obsahují vodu, musím započítat i její hmotnost/.
A ve finále je to ten zelenej kastrolek šrotu a hrst namačkanejch kostiček a druhá hrst sekanejch kopřiv.….Hele, mámo, jak jim to jede, a to se celej večer moříš s nějakejma číslama. K hoooovnu.
Jo, voda. Sice jí něco dodám zvlhčením šrotu, něco je v těch broučcích, ale nemusím snad zdůrazňovat, že nezávadný zdroj tekutiny musí mít i tvorečkové hejno neustále k dispozici.
Tím jsem se k tématu domácí zdroje krmiv pro drůbež vyčerpala. Nenapadá mě už nic k doplnění. Snad, že krůty potřebují v porovnání se slepicemi podstatně vyšší potřebu bílkovin. Perliny jsou na tom s nároky obdobně jak slepice, jen potřebují o trošku víc aminokyselin, aby se perlákům chtělo pojímat, křepelky taky skoro jak slepice.
Ke kačenám a husám snad není co dodat. Kdo si je nechává jako chovné má krmení odzkoušené, ti co si je berou jen na výkrm ví, že co nejvíc narvat šroty /kačeny/ a zeleným, aby byly rychle na pekáči. Husy jsou spíš na výpas, nebo brojlery podobně jak kačeny.
To je už fakt všechno.
A
Pane Vojtíšku, není jednodušší sypat hotovou směs? Mám alespoň v den její koupě záruku nezaplísněnosti, mikrobiologické nezávadnosti…. To v „vobylí“ za tři stovky pytel od souseda prostě zaručeno nemám.
Martina
Dobrý den,
asi jsem moc starý. Fakultu jsem úspěšně absolvoval před mnoha lety – bohužel ne veterinu – pouze elektro (počítače). Rozum mi však zůstal. Problém, zda používat či nepoužívat krmné směsi, nelze vyřešit shodně pro různé způsoby chovu. V intenzivních chovech je krmení směsí, která obsahuje přesně definovanou krmnou dávku nezbytné.
V extenzivních chovech není používání nezbytné (je možné, zejména v případě, že „slepice nemají přístup do zatravněného výběhu (písek, zbytky omítky ….)“. V tomto období (pokud chceme zvýšit počet vajec) lze směs použít.
Všechno závisí na ocenění jednotlivých faktorů v chovu, například cena zrní – směsí (ať vlastní, nebo kupované), \\\"jednoduchost krmení\\\", poměr nákladů k zisku, čas chovatele, prostory pro chov, velikost zatravněného výběhu, vlastnosti každého jednotlivého chovaného jedince (např. drůbeže), individuální pocit radosti z chovu (což je pro mnohé nejdůležitější a nelze ho vyčíslit) ….
Shrnuto a potrženo: Je velmi prospěšné (snad i nezbytné) znát teorii a v praxi se pokusit dodržet její zásady. I my lidé se můžeme živit „amarouny (jako členové z expedice v seriálu Návštěvníci“), ale proč si čas od času nedat něco dobrého z našeho chovu (třeba ovárek, pívečko, slívovičku či husičku … dobrá příležitost je vždy, třeba hned na Silvestra).
Snad se usmějete na wwwč.kofola.czč/index.html (vymazat 2x č).
Přeji všem chovatelům úspěšný nový rok, slušných polemik a dobrých rad na tomto vebu.
S pozdravem Arak.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.82
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,
asi jsem moc starý. Fakultu jsem úspěšně absolvoval před mnoha lety – bohužel ne veterinu – pouze elektro (počítače). Rozum mi však zůstal. Problém, zda používat či nepoužívat krmné směsi, nelze vyřešit shodně pro různé způsoby chovu. V intenzivních chovech je krmení směsí, která obsahuje přesně definovanou krmnou dávku nezbytné.
V extenzivních chovech není používání nezbytné (je možné, zejména v případě, že „slepice nemají přístup do zatravněného výběhu (písek, zbytky omítky ….)“. V tomto období (pokud chceme zvýšit počet vajec) lze směs použít.
Všechno závisí na ocenění jednotlivých faktorů v chovu, například cena zrní – směsí (ať vlastní, nebo kupované), \\\"jednoduchost krmení\\\", poměr nákladů k zisku, čas chovatele, prostory pro chov, velikost zatravněného výběhu, vlastnosti každého jednotlivého chovaného jedince (např. drůbeže), individuální pocit radosti z chovu (což je pro mnohé nejdůležitější a nelze ho vyčíslit) ….
Shrnuto a potrženo: Je velmi prospěšné (snad i nezbytné) znát teorii a v praxi se pokusit dodržet její zásady. I my lidé se můžeme živit „amarouny (jako členové z expedice v seriálu Návštěvníci“), ale proč si čas od času nedat něco dobrého z našeho chovu (třeba ovárek, pívečko, slívovičku či husičku … dobrá příležitost je vždy, třeba hned na Silvestra).
Snad se usmějete na wwwč.kofola.czč/index.html (vymazat 2x č).
Přeji všem chovatelům úspěšný nový rok, slušných polemik a dobrých rad na tomto vebu.
S pozdravem Arak.
Araku, ve své reakci jste shrnul vše, co jsem se snažila ve svých dvou veledlouhých kompilátech sdělit.
Taky jsem absolovent elektrofakulty, obor máme trošku příbuzný, taky si toho už víc pamatuju. K napsání obou sáhodlouhých příspěvků mě vyprovokoval chovatel zdravých slepiček Vojtíšek svou verbální arogancí, Ludmila drobnou lehkomyslností a Růžička odpozorovanou zkušeností. A taky jsem si vzpomněla na jednoho souseda, který zkrachoval ve slepicích. Měl halu, koupil hybridky před snáškou, měl mraky pšenice. Krmil jen pšenicí. Ponikatelský záměr nenesl a nenesl......
Už jen málokdo chová slepice ve vyloženě extenzivních podmínkách, nehledě k tomu, že už jen pár lehkých plemen slepic v podmínkkách čistě extenzivního chovu prosperuje.
Snažila jsem se poukázat na to, že to, že když zabiju slepici na polévku a ona je hodně tlustná, tak že to není způsobeno tím, že je kvalitně živená.
A to, že nenese, neznamená, že se jí nechce, nebo že jsem koupil blbě.
Z tabulky na několik stránek jsem vybrala jen to, co je pro nás každého běžně dostupné a co nejspíš sypeme do krmítek. Řepku jsem udala jako dostupný zdroj aminokyselin. A v nutričním složení kostí je odpověď na Růžiččino přejedení kostmi i na to, proč se Ludmile roznesly hybridky. Výrazně v jinak chudé stravě slepic přidaly bílkovinu, aminokyseliny, fosfor.
Ten, koho to čím krmí svoje poklady opravdu zajímá, a přežvejkal moje romány, snadno podle předložených informací zoptimalizuje krmení na míru svým pipkám
Martina
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.78.230
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Araku, ve své reakci jste shrnul vše, co jsem se snažila ve svých dvou veledlouhých kompilátech sdělit.
Taky jsem absolovent elektrofakulty, obor máme trošku příbuzný, taky si toho už víc pamatuju. K napsání obou sáhodlouhých příspěvků mě vyprovokoval chovatel zdravých slepiček Vojtíšek svou verbální arogancí, Ludmila drobnou lehkomyslností a Růžička odpozorovanou zkušeností. A taky jsem si vzpomněla na jednoho souseda, který zkrachoval ve slepicích. Měl halu, koupil hybridky před snáškou, měl mraky pšenice. Krmil jen pšenicí. Ponikatelský záměr nenesl a nenesl......
Už jen málokdo chová slepice ve vyloženě extenzivních podmínkách, nehledě k tomu, že už jen pár lehkých plemen slepic v podmínkkách čistě extenzivního chovu prosperuje.
Snažila jsem se poukázat na to, že to, že když zabiju slepici na polévku a ona je hodně tlustná, tak že to není způsobeno tím, že je kvalitně živená.
A to, že nenese, neznamená, že se jí nechce, nebo že jsem koupil blbě.
Z tabulky na několik stránek jsem vybrala jen to, co je pro nás každého běžně dostupné a co nejspíš sypeme do krmítek. Řepku jsem udala jako dostupný zdroj aminokyselin. A v nutričním složení kostí je odpověď na Růžiččino přejedení kostmi i na to, proč se Ludmile roznesly hybridky. Výrazně v jinak chudé stravě slepic přidaly bílkovinu, aminokyseliny, fosfor.
Ten, koho to čím krmí svoje poklady opravdu zajímá, a přežvejkal moje romány, snadno podle předložených informací zoptimalizuje krmení na míru svým pipkám
Martina
Myslím, že vždy je třeba si nejprve říci, za jakých podmínek chci zvířata chovat. No a podle toho zvolit plemeno. Jestliže preferuje někdo extensivní chov a má k tomu podmínky/jako třeba já:)/, tak si zvolí třeba české kropenky a české husy a chová je extensivně. osobně krmné směsi používám jen u počátečního stadia odchovu. Čistě v rámci low input/low output a minimum práce.
Pokud někdo dává přednost výnosu a nelituje vyšších nákladů, tak zvolí jiné plemeno a tomu uzpůsobí i krmení. Volba je jednoduchá a záleží na každém, co si vybere:)
Hitchee
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.197.143
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Myslím, že vždy je třeba si nejprve říci, za jakých podmínek chci zvířata chovat. No a podle toho zvolit plemeno. Jestliže preferuje někdo extensivní chov a má k tomu podmínky/jako třeba já:)/, tak si zvolí třeba české kropenky a české husy a chová je extensivně. osobně krmné směsi používám jen u počátečního stadia odchovu. Čistě v rámci low input/low output a minimum práce.
Pokud někdo dává přednost výnosu a nelituje vyšších nákladů, tak zvolí jiné plemeno a tomu uzpůsobí i krmení. Volba je jednoduchá a záleží na každém, co si vybere:)
Hitchee
Přesně tak. Nelze než nesouhlasit. Konečně někdo vytasil čísla. A né chodit kolem horké kaše květnatými chytrými větami, jako ten mysak.
Tady je dokonale vidět, kolik živin potřebuje nosnice o živé váze +- 2 kg k tomu, aby snášela a nejen to, ale také aby byla v chovné kondici. Aby nestrádala, protože tuk obalí, zakulatí i hubené zvíře. Pozná se to pak na lenosti. Slepice neshánějí, ale postávají v křoví a válí se na zemi. Jsou kulaťoučké, červené sotva se kulí, ale kondice žírná a snáška mírná.
Platí to zvlášť o plemenech s kombinovanou užitkovostí (maso i vejce), kde už i kuřice před snáškou mohou ztučnět. Vlivem nesprávné výživy. Tuk obroste žaludek, vaječníky a vejce se objeví jednou za týden. Někdy ani to ne. Tato plemena mají k tučnění sklony a musíme to respektovat. Jiné výživové hodnoty bude vyžadovat leghornka, jiné češka, jiné hnědý hybrid a jiné plymutka.
Pro všechny ale platí stejné pravidlo, že slepice zobákem nese a že bílkoviny jsou stavební látky nikoliv zásobní. Ano, sacharidy a tuky potřebuje drůbež také - kvůli energii. Proto toto uvedené složení v číslech jak uvádí Martina. Z tohoto poměru se nechá vycházet... s tím, že se některé hodnoty povýší nebo poníží dle plemene. Nehledě na celkovou dení potřebu daného plemene. Těžší plemeno sežere víc, to dá rozum. Proto se musíme snažit aby v tomto větším množství přijmulo o to víc bílkovin a oto méně sacharidů. Jinak hrozí, že začne narůstat sádlo v dutině tělní. Něktrá krmiva dokonce zasytí drůbež jen mechanicky ale fyziologicky drůbež hladoví. Je to častý případ krmení jen bramborami se šrotem (navíc jednodruhovým). Všichni víme, kddyž si dáme k obědu cokoliv bramborového, tak toho mnoho nesníme - domácí bramborová kaše (jinak chutné jídlo) je tak sytá, že po pár lžících nemůžem. Odejdeme o oběda a kručí nám v břiše. A to je ono. Slepice krmené bramborami se šrotem proto častěji ke krmítku chodí než když jsou třeba krmeny jen pšenicí. Brambory ovšem směs či šroty slepují a zchutňují. Už se opakuji.
V přírodě slípka kura bankivského začne snášet až když je živočišné potravy dostatek. V součinnosti s intenzitou světla se spustí reprodukční pochody. Odpozorovat se to dá u plemene povahou divokým kurům blízkého - sumatrance. S ohledem na středoevropské klimatické podmínky a cyklu ročních období slepice - sumatránka je před a během snášení velmi shánlivá. V tomto období se vyrovná vlaškám ve shánčlivosti i ve vzdálenosti chození po výběhu. Vole musí být večer plné. Je to jen jeden učel, totiž snášení je velmi energeticky náročná věc a tak musí být podpořeno co nejkvalitnější výživou. Mimo toto období snášky (v době pelichání, vodění kuřat.... já nevim a vůbec odpočinku) slepice -sumatránka značně omezí tuto aktivitu, dokonce mám pocit, že přestane hrabat. Omezí jen na raní a večerní kratší vycházku po pozemku nebo ke krmítku. Zbytek dne prostojí nebo propopelí někde v klidu.
Lze to zobecnit na domestikovanější plemena, která mají dobu snášení prodlouženou na celý rok, slepice jsou shánlivé(přeletují do zahrádek apod.), pokud nesou. Pokud pelichají, postávají v křoví. Pokud jsou ztunělé, postávají. Tím se kruh chytrých vět uzavírá.
Zkrátka a dobře aby slepičky nesly, musí být kvalitně krmeny. Tím spíš, že snášejí celý rok, je to pro ně velká zátěž. V zimě těžko něco najdou ve výběhu, kor když je sníh. A tak nezbyde, když chceme zimní snášku, krmit kompletní směsí pro nosnice s příslušnými hodnotami přijatelných živin. Ale tuto směs je nutné krmit i v době růstu nového peří, aby to narostlo rychle a slepice opět snášely. Pokud krmíme chudě.... slepicím trvá i tři měsíce než začnou s novou snáškou. Byť jsou obrostlé. K tomu přidat dvě tři hodinky světla a jedou! Kdo má možnost dávat kosti(tepelně opracované) je to nejlepší co muže spolu s mlékem podat slepicím. Živočišné bílkoviny jsou tím zajištěné. Zdroj vitamínů v této době není a tak nezbude než dávat do vody, nebo krmení anebo klíčit "vobylí".
Juraj Kafka
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.197.143
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Přesně tak. Nelze než nesouhlasit. Konečně někdo vytasil čísla. A né chodit kolem horké kaše květnatými chytrými větami, jako ten mysak.
Tady je dokonale vidět, kolik živin potřebuje nosnice o živé váze +- 2 kg k tomu, aby snášela a nejen to, ale také aby byla v chovné kondici. Aby nestrádala, protože tuk obalí, zakulatí i hubené zvíře. Pozná se to pak na lenosti. Slepice neshánějí, ale postávají v křoví a válí se na zemi. Jsou kulaťoučké, červené sotva se kulí, ale kondice žírná a snáška mírná.
Platí to zvlášť o plemenech s kombinovanou užitkovostí (maso i vejce), kde už i kuřice před snáškou mohou ztučnět. Vlivem nesprávné výživy. Tuk obroste žaludek, vaječníky a vejce se objeví jednou za týden. Někdy ani to ne. Tato plemena mají k tučnění sklony a musíme to respektovat. Jiné výživové hodnoty bude vyžadovat leghornka, jiné češka, jiné hnědý hybrid a jiné plymutka.
Pro všechny ale platí stejné pravidlo, že slepice zobákem nese a že bílkoviny jsou stavební látky nikoliv zásobní. Ano, sacharidy a tuky potřebuje drůbež také - kvůli energii. Proto toto uvedené složení v číslech jak uvádí Martina. Z tohoto poměru se nechá vycházet... s tím, že se některé hodnoty povýší nebo poníží dle plemene. Nehledě na celkovou dení potřebu daného plemene. Těžší plemeno sežere víc, to dá rozum. Proto se musíme snažit aby v tomto větším množství přijmulo o to víc bílkovin a oto méně sacharidů. Jinak hrozí, že začne narůstat sádlo v dutině tělní. Něktrá krmiva dokonce zasytí drůbež jen mechanicky ale fyziologicky drůbež hladoví. Je to častý případ krmení jen bramborami se šrotem (navíc jednodruhovým). Všichni víme, kddyž si dáme k obědu cokoliv bramborového, tak toho mnoho nesníme - domácí bramborová kaše (jinak chutné jídlo) je tak sytá, že po pár lžících nemůžem. Odejdeme o oběda a kručí nám v břiše. A to je ono. Slepice krmené bramborami se šrotem proto častěji ke krmítku chodí než když jsou třeba krmeny jen pšenicí. Brambory ovšem směs či šroty slepují a zchutňují. Už se opakuji.
V přírodě slípka kura bankivského začne snášet až když je živočišné potravy dostatek. V součinnosti s intenzitou světla se spustí reprodukční pochody. Odpozorovat se to dá u plemene povahou divokým kurům blízkého - sumatrance. S ohledem na středoevropské klimatické podmínky a cyklu ročních období slepice - sumatránka je před a během snášení velmi shánlivá. V tomto období se vyrovná vlaškám ve shánčlivosti i ve vzdálenosti chození po výběhu. Vole musí být večer plné. Je to jen jeden učel, totiž snášení je velmi energeticky náročná věc a tak musí být podpořeno co nejkvalitnější výživou. Mimo toto období snášky (v době pelichání, vodění kuřat.... já nevim a vůbec odpočinku) slepice -sumatránka značně omezí tuto aktivitu, dokonce mám pocit, že přestane hrabat. Omezí jen na raní a večerní kratší vycházku po pozemku nebo ke krmítku. Zbytek dne prostojí nebo propopelí někde v klidu.
Lze to zobecnit na domestikovanější plemena, která mají dobu snášení prodlouženou na celý rok, slepice jsou shánlivé(přeletují do zahrádek apod.), pokud nesou. Pokud pelichají, postávají v křoví. Pokud jsou ztunělé, postávají. Tím se kruh chytrých vět uzavírá.
Zkrátka a dobře aby slepičky nesly, musí být kvalitně krmeny. Tím spíš, že snášejí celý rok, je to pro ně velká zátěž. V zimě těžko něco najdou ve výběhu, kor když je sníh. A tak nezbyde, když chceme zimní snášku, krmit kompletní směsí pro nosnice s příslušnými hodnotami přijatelných živin. Ale tuto směs je nutné krmit i v době růstu nového peří, aby to narostlo rychle a slepice opět snášely. Pokud krmíme chudě.... slepicím trvá i tři měsíce než začnou s novou snáškou. Byť jsou obrostlé. K tomu přidat dvě tři hodinky světla a jedou! Kdo má možnost dávat kosti(tepelně opracované) je to nejlepší co muže spolu s mlékem podat slepicím. Živočišné bílkoviny jsou tím zajištěné. Zdroj vitamínů v této době není a tak nezbude než dávat do vody, nebo krmení anebo klíčit "vobylí".
Juraj Kafka
pardon , napsal jsem to blbě : nelze než souhlasit!
JK
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.197.143
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Myslím, že vždy je třeba si nejprve říci, za jakých podmínek chci zvířata chovat. No a podle toho zvolit plemeno. Jestliže preferuje někdo extensivní chov a má k tomu podmínky/jako třeba já:)/, tak si zvolí třeba české kropenky a české husy a chová je extensivně. osobně krmné směsi používám jen u počátečního stadia odchovu. Čistě v rámci low input/low output a minimum práce.
Pokud někdo dává přednost výnosu a nelituje vyšších nákladů, tak zvolí jiné plemeno a tomu uzpůsobí i krmení. Volba je jednoduchá a záleží na každém, co si vybere:)
Hitchee
Ještě k rozdílnostem v plemenech. Jak Martina uvedla, krůty potřebují o něco více bílkovin, jsou větší, těžší. Také plemena slepic podle toho krmíme. Berme v potaz, že máme omezený výběh, často bez porostu. Přirozeně slepicím nelze zazlívat, že chtějí pryč z tohoto vězení, neboť potravní pud je vede za lepším, proto přeletují. My jim upravíme křídla nebo si obstaráme těžké slepice, které se nezvednou ze země, abychom mohli v klidu pěstovat zeleninu. To jsem odbočil.
V takovémto výběhu je v lepším případě písek a suchá zem. V horším případě bláto a ve vrstvě toho bláta a trusu jsou hnojné dešťovky, tuhle kopřivy támhle hromada něčeho.
Slepice nemají pohyb tudíž nevydávají mnoho energie. A také méně spotřebují. Ale zároveň pokud se krmí jednostranně - trochou šrotu s brambory či večer zrno, kucháme sádlo. Hybridní nosnice, protože jsou na omezené prostředí psychicky adaptované, snášejí co to jde, ovšem za cenu vlasní podvýživy a nedej Bože propuknutí kanibalismu, protože krev je tolik žádoucí bílkovina. Genetický program jim velí snášet za každou cenu. Proto je třeba krmit plnohodnotně a to nám pohodlně zastará směs. Jistě, ne každý mlýn či výrobce, do té směsi dá všechno, už jsem o tom mluvil, tady u nás bohužel mnoho ne. Omezený výběh je jen prakticky voliera bez stropu. Větší klec! navíc s povětrnostními podminkami a střídáním ročních období v součinnosti se zkracováním a prodlužováním dne, a proto pšenka na večer a ráno brabory, případně žížalky v zahnojeném pozemku nestačí. Proto nemohou tyto nosnice dosáhnout deklarované snášky.
Jenže lidem je jedno kolik těch vajec je oni jen vidí, že slepice nenesou. Neví kolik dní. Kolik měsíců to vlastně pelichají, a je jim jedno, že slepice je sádelnatá, nebo hubená hlavně, že nějaký vejce jsou. Kdyby někdo přišel ke mě v dubnu, tak bude říkat: "ježiš tydlety černý (sumatranky) nesou jak strhaný" a hned by je chtěl. Znám lidi. A přehlídne, že mu říkám vedle stojíc, že celý léto až do října kvočou:-) Ne každej se tak chová samozřejmě.
Čistokrevná drůbež se od hybdridní liší větší genetickou variabilitou až mnohdy neutáleností znaků a vlastností. Vzhledem k nižší nastavené produkci mají o to více jiných pro drobný chov vhodných vlastností.
Kupříkladu lepší přizpůsobení venkovním podmínkám. Odolnost chorobám ponechám z důvodu agresivní PCh stranou.
Budete-li mít v již zmiňovaném omezeném výběhu leghornku (1,3 kg), krmné nároky budou přibližně stejné jako u hybridní nosnice - tedy ty které uvedla Martina. Není vždy nutné zastříhávat křídla, leghornky lépe snášejí omezený prostor. Při krmení směsí podá stejný výkon v nosnosti jako hybridka.
Až na to, že v zimě je choulostivá.
Češka (1,3 kg) ve stejném výběhu zešílí. Budete muset každou slepici zastříhat a když nebudou moci ven, tak se pustí do sebe. Živý temperament se odrazí na spalování energie a tudíš dávce energetických krmiv(kukuřice)
Snáška i nervozita se poněkud ustálí při krmení chutnou směsí.
U obou lehkých plemen nemusíte mít strach, že ztuční. Nemají geneticky k tomu sklony. Tím nechci říct, že v nich sádlo nenajdete. Ale nebude ho centimetr pod kůží.
Pořídíte-li si do onoho výběhu australku, jedná se o klidnější zvířata. Nespotřebují mnoho energie a proto snáze ukládají rezervní tuk. Vyšší hmotnost (3kg) se projeví vyšší spotřebou. Pokud tato vyšší spotřeba zaujímá glycidová krmiva, slepice má dva i tři centimetry sádla v dutině tělní.
Musí se proto využít toho, že více sežere a strčit tam víc bílkovin. Potom ponesou i dvě sezony jako strhané a i v třetím roce je dost kvalitních vajec na líhnutí. Pokud se nedostaví problémy.
Slepice je to odolná výkyvům počasí a tak snáška je vyrovnanější i v zimě.
A tak to jde dál těžká plemena značně sežerou. Pohybu i nervových vzruchů vydají ještě méně. Protože snáší omezenou dobu, je vhodné v tomto období jim zvyšit obsah bílkovin, ale glycidová krmiva musí zůstat. Jenom bílkovinami krmit nelze, to už by pak mohlo dojít ke Dně. Ale předpokládám, že si nikdo na snášku nepořídí kočinky (4kg). To už je záležitost speciální.
Zdrobnělá drůbež (0,8 - 1 kg) na tom bude obdobně jen bude menší celková spotřeba krmiva na den.
Zdrobnělá vlaška a zdrobnělá plymutka na tom budou jinak. Vlaška netuční, kdežto plymutka ano.
Podmínky omezeného holého výběhu jsou stejné, a jednotlivá plemena měla stejnou šanci.
Při velkých zatravnělých výbězích s kompostem a atd..se situace mění.
Lehká plemena vydají nejvíce energie v pohybu.
Střední méně. Proto je vhodné dopřát slepicím co největší prostor, protože jim v takové míře jako v omezeném nehrozí tučnění. Není zde proto třeba krmit jen směsí. To si necháme na zimu, kdy nemohou do výběhu. Velký výběh zajistí rovnovážnější výživný stav než omezený.
Zkrátka není na tom nic složitého buďto máme slepice zavřené na pár metrech a krmíme plnohodnostně a nebo jim dopřejeme větší a na potravu pestrý výběh a tam mužeme krmnou dávku ochudit.
Odchov kuřat, kuřic a kohoutků je jiná kapitola.
Zkrmování kostí je v jakémkoli věku drůbeže příznivé a jen dodám, že se také přikláním k tepelné úpravě tohoto odpadu.
Juraj Kafka
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.56.1
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ještě k rozdílnostem v plemenech. Jak Martina uvedla, krůty potřebují o něco více bílkovin, jsou větší, těžší. Také plemena slepic podle toho krmíme. Berme v potaz, že máme omezený výběh, často bez porostu. Přirozeně slepicím nelze zazlívat, že chtějí pryč z tohoto vězení, neboť potravní pud je vede za lepším, proto přeletují. My jim upravíme křídla nebo si obstaráme těžké slepice, které se nezvednou ze země, abychom mohli v klidu pěstovat zeleninu. To jsem odbočil.
V takovémto výběhu je v lepším případě písek a suchá zem. V horším případě bláto a ve vrstvě toho bláta a trusu jsou hnojné dešťovky, tuhle kopřivy támhle hromada něčeho.
Slepice nemají pohyb tudíž nevydávají mnoho energie. A také méně spotřebují. Ale zároveň pokud se krmí jednostranně - trochou šrotu s brambory či večer zrno, kucháme sádlo. Hybridní nosnice, protože jsou na omezené prostředí psychicky adaptované, snášejí co to jde, ovšem za cenu vlasní podvýživy a nedej Bože propuknutí kanibalismu, protože krev je tolik žádoucí bílkovina. Genetický program jim velí snášet za každou cenu. Proto je třeba krmit plnohodnotně a to nám pohodlně zastará směs. Jistě, ne každý mlýn či výrobce, do té směsi dá všechno, už jsem o tom mluvil, tady u nás bohužel mnoho ne. Omezený výběh je jen prakticky voliera bez stropu. Větší klec! navíc s povětrnostními podminkami a střídáním ročních období v součinnosti se zkracováním a prodlužováním dne, a proto pšenka na večer a ráno brabory, případně žížalky v zahnojeném pozemku nestačí. Proto nemohou tyto nosnice dosáhnout deklarované snášky.
Jenže lidem je jedno kolik těch vajec je oni jen vidí, že slepice nenesou. Neví kolik dní. Kolik měsíců to vlastně pelichají, a je jim jedno, že slepice je sádelnatá, nebo hubená hlavně, že nějaký vejce jsou. Kdyby někdo přišel ke mě v dubnu, tak bude říkat: "ježiš tydlety černý (sumatranky) nesou jak strhaný" a hned by je chtěl. Znám lidi. A přehlídne, že mu říkám vedle stojíc, že celý léto až do října kvočou:-) Ne každej se tak chová samozřejmě.
Čistokrevná drůbež se od hybdridní liší větší genetickou variabilitou až mnohdy neutáleností znaků a vlastností. Vzhledem k nižší nastavené produkci mají o to více jiných pro drobný chov vhodných vlastností.
Kupříkladu lepší přizpůsobení venkovním podmínkám. Odolnost chorobám ponechám z důvodu agresivní PCh stranou.
Budete-li mít v již zmiňovaném omezeném výběhu leghornku (1,3 kg), krmné nároky budou přibližně stejné jako u hybridní nosnice - tedy ty které uvedla Martina. Není vždy nutné zastříhávat křídla, leghornky lépe snášejí omezený prostor. Při krmení směsí podá stejný výkon v nosnosti jako hybridka.
Až na to, že v zimě je choulostivá.
Češka (1,3 kg) ve stejném výběhu zešílí. Budete muset každou slepici zastříhat a když nebudou moci ven, tak se pustí do sebe. Živý temperament se odrazí na spalování energie a tudíš dávce energetických krmiv(kukuřice)
Snáška i nervozita se poněkud ustálí při krmení chutnou směsí.
U obou lehkých plemen nemusíte mít strach, že ztuční. Nemají geneticky k tomu sklony. Tím nechci říct, že v nich sádlo nenajdete. Ale nebude ho centimetr pod kůží.
Pořídíte-li si do onoho výběhu australku, jedná se o klidnější zvířata. Nespotřebují mnoho energie a proto snáze ukládají rezervní tuk. Vyšší hmotnost (3kg) se projeví vyšší spotřebou. Pokud tato vyšší spotřeba zaujímá glycidová krmiva, slepice má dva i tři centimetry sádla v dutině tělní.
Musí se proto využít toho, že více sežere a strčit tam víc bílkovin. Potom ponesou i dvě sezony jako strhané a i v třetím roce je dost kvalitních vajec na líhnutí. Pokud se nedostaví problémy.
Slepice je to odolná výkyvům počasí a tak snáška je vyrovnanější i v zimě.
A tak to jde dál těžká plemena značně sežerou. Pohybu i nervových vzruchů vydají ještě méně. Protože snáší omezenou dobu, je vhodné v tomto období jim zvyšit obsah bílkovin, ale glycidová krmiva musí zůstat. Jenom bílkovinami krmit nelze, to už by pak mohlo dojít ke Dně. Ale předpokládám, že si nikdo na snášku nepořídí kočinky (4kg). To už je záležitost speciální.
Zdrobnělá drůbež (0,8 - 1 kg) na tom bude obdobně jen bude menší celková spotřeba krmiva na den.
Zdrobnělá vlaška a zdrobnělá plymutka na tom budou jinak. Vlaška netuční, kdežto plymutka ano.
Podmínky omezeného holého výběhu jsou stejné, a jednotlivá plemena měla stejnou šanci.
Při velkých zatravnělých výbězích s kompostem a atd..se situace mění.
Lehká plemena vydají nejvíce energie v pohybu.
Střední méně. Proto je vhodné dopřát slepicím co největší prostor, protože jim v takové míře jako v omezeném nehrozí tučnění. Není zde proto třeba krmit jen směsí. To si necháme na zimu, kdy nemohou do výběhu. Velký výběh zajistí rovnovážnější výživný stav než omezený.
Zkrátka není na tom nic složitého buďto máme slepice zavřené na pár metrech a krmíme plnohodnostně a nebo jim dopřejeme větší a na potravu pestrý výběh a tam mužeme krmnou dávku ochudit.
Odchov kuřat, kuřic a kohoutků je jiná kapitola.
Zkrmování kostí je v jakémkoli věku drůbeže příznivé a jen dodám, že se také přikláním k tepelné úpravě tohoto odpadu.
Juraj Kafka
Bohužel jsk jste již uvedl není kvalita směsí stejná a zdaleka tam není vždy to co tam má být! Je to ale podle mne pěkná zlodějna a použiju i zcela záměrně a patřičně název podvod ! Koupíte za nehorázné peníze směs pro nosnice v zimně krom světla a vody krmíte tuto směs dle návodu nebo i adlibitum a slepice nevydá ani vejce. A vlastně je mnohdy i v podvíživě i když není hubená. A když není hubená tak laik a asi ani odborník bez složitích testů nezjistí že slepici něco chybí. Ale co s tím? Směsi jsou u nás jednou dobré jindy to vlastně není nic než šrot který prohnaly zařízením po výrobě njeákých jiných směsí. Hlavně pokud mluvíme o u nás vyráběné N sypké. Granulovaná je na tom o něco lépe ale také to často není to pravé ořechové. Když jsem si jednou stěžoval že ta jejich KKS stojí doslova za h....... že mi po ní slepice nenesou .Řekly že to je slepicemy .No tak jsem rozdělil hejno na 2 tábory jedny dostávaly KKS od nás druhé KKS z Dobroměřic. Během 14 dnů nesly slepice krmeny jen KKS z Dobroměřic jako o závod. Od 20 slepic 18 vajec jednou za 3 dny 20 vajec. Ty co dostávaly KKS naší od 20 slepic 3 vejce ob den. Tak jsem tam běžel znova a a´t mi to tedy vysvětlý. No seřvaly mne na 3 doby že jejich směs se vyrábí s tím že se počítá že lidi doma krmí statková krmiva slepice mají dostatečně velký a zatravnění výběh. A hlavně že k tomu všemu budu přidávat Vitamix pro příslušnou skupinu dle návodu!!!! No tak nevím kdo z nás je blbej já si vždy myslel že slovo Kompletní Krmná Směs je opravdu kompletní ................... No asi jsem to špatně pochopil! Honza mčf
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.197.143
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Bohužel jsk jste již uvedl není kvalita směsí stejná a zdaleka tam není vždy to co tam má být! Je to ale podle mne pěkná zlodějna a použiju i zcela záměrně a patřičně název podvod ! Koupíte za nehorázné peníze směs pro nosnice v zimně krom světla a vody krmíte tuto směs dle návodu nebo i adlibitum a slepice nevydá ani vejce. A vlastně je mnohdy i v podvíživě i když není hubená. A když není hubená tak laik a asi ani odborník bez složitích testů nezjistí že slepici něco chybí. Ale co s tím? Směsi jsou u nás jednou dobré jindy to vlastně není nic než šrot který prohnaly zařízením po výrobě njeákých jiných směsí. Hlavně pokud mluvíme o u nás vyráběné N sypké. Granulovaná je na tom o něco lépe ale také to často není to pravé ořechové. Když jsem si jednou stěžoval že ta jejich KKS stojí doslova za h....... že mi po ní slepice nenesou .Řekly že to je slepicemy .No tak jsem rozdělil hejno na 2 tábory jedny dostávaly KKS od nás druhé KKS z Dobroměřic. Během 14 dnů nesly slepice krmeny jen KKS z Dobroměřic jako o závod. Od 20 slepic 18 vajec jednou za 3 dny 20 vajec. Ty co dostávaly KKS naší od 20 slepic 3 vejce ob den. Tak jsem tam běžel znova a a´t mi to tedy vysvětlý. No seřvaly mne na 3 doby že jejich směs se vyrábí s tím že se počítá že lidi doma krmí statková krmiva slepice mají dostatečně velký a zatravnění výběh. A hlavně že k tomu všemu budu přidávat Vitamix pro příslušnou skupinu dle návodu!!!! No tak nevím kdo z nás je blbej já si vždy myslel že slovo Kompletní Krmná Směs je opravdu kompletní ................... No asi jsem to špatně pochopil! Honza mčf
Naprosto chápu Vaše rozhořčení. Drzost některých firem je nedozírná. Platilo by na ně jedině to, že odvětíte, že už tady kupovat nebudete a že jedete pro kompletní směs jinam (ted nevím zda je vhodné uvést firmu, když v dnešní době jsou schopni zlikvidovat konkurenci i jinak). Každý nemá travnaté výběhy a i kdyby měl - v zimě je to zcela absurdum. Takže jistě jste si spočítal kolik stojí ta u vás a ta u jiných a jak se slepice po té které chovají.
Taky jsem objevil směsi které vyrábí Slavkov u Brna. A už jen vzhledově je to o něčem jiném, neřkuli vůní. V této směsi je prosím celý grit.
Takže pro uzavřené chovy a odchovy už opravdu postačí ta voda.
Částice jsou hrubší a lze, kdo je znalý, rozeznat jednotlivé druhy zrnin.
Nezvěstická směs je velmi jemná až prašná.
Kafka
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.144.157
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Bohužel jsk jste již uvedl není kvalita směsí stejná a zdaleka tam není vždy to co tam má být! Je to ale podle mne pěkná zlodějna a použiju i zcela záměrně a patřičně název podvod ! Koupíte za nehorázné peníze směs pro nosnice v zimně krom světla a vody krmíte tuto směs dle návodu nebo i adlibitum a slepice nevydá ani vejce. A vlastně je mnohdy i v podvíživě i když není hubená. A když není hubená tak laik a asi ani odborník bez složitích testů nezjistí že slepici něco chybí. Ale co s tím? Směsi jsou u nás jednou dobré jindy to vlastně není nic než šrot který prohnaly zařízením po výrobě njeákých jiných směsí. Hlavně pokud mluvíme o u nás vyráběné N sypké. Granulovaná je na tom o něco lépe ale také to často není to pravé ořechové. Když jsem si jednou stěžoval že ta jejich KKS stojí doslova za h....... že mi po ní slepice nenesou .Řekly že to je slepicemy .No tak jsem rozdělil hejno na 2 tábory jedny dostávaly KKS od nás druhé KKS z Dobroměřic. Během 14 dnů nesly slepice krmeny jen KKS z Dobroměřic jako o závod. Od 20 slepic 18 vajec jednou za 3 dny 20 vajec. Ty co dostávaly KKS naší od 20 slepic 3 vejce ob den. Tak jsem tam běžel znova a a´t mi to tedy vysvětlý. No seřvaly mne na 3 doby že jejich směs se vyrábí s tím že se počítá že lidi doma krmí statková krmiva slepice mají dostatečně velký a zatravnění výběh. A hlavně že k tomu všemu budu přidávat Vitamix pro příslušnou skupinu dle návodu!!!! No tak nevím kdo z nás je blbej já si vždy myslel že slovo Kompletní Krmná Směs je opravdu kompletní ................... No asi jsem to špatně pochopil! Honza mčf
Honzo, ale krmné směsi mají názvy, které by měly deklarovat složení. Konkrétně pro nosnice je to N1 pro dobu plné snůšky a N2 pro přepeřování. Pokud je NT, znamená to, že je přidán nějaký tuk. Jsou normalizované. A na každém pytli, který kupuješ, MUSÍ být uvedeno složení směsi, datum výroby a datum spotřeby. Pokud obsah pytle neodpovídá POVINNÉMU štítku na obalu, máš plné právo si stěžovat a na výrobce poslat kontrolu. Protože i tady platí ochrana spotřebitele.
A druhou, jednodušší cestu jsi zjevně použil. Nakupuješ jinde.
Osobně mám už se směskami dobrou zkušenost, beru přímo u výrobce. A už se mi stalo, že směs nebyla, protože se zdržela dodávka něčeho, čeho se dává jen trochu. sice mi tehdy říkal čeho, ale tak nějak mě přišlo důležitější, že mám přijet pozítří, než si pamatovat, čeho že se mu to nedostává. Dokud jsem brala od ZZN, tak byla drahá a ve šrotu moc jemná. Musela se vlhčit nebo míchat s čerstvě sekaným zeleným. Pak ZZN v Přerově zrušil maloprodej, překupníci co u něj brali ve velkém si ještě přirazili a tak jsem našla výrobce na druhé straně okresu, ale ve finále to mám jen o 8 km dál.
Martina
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.163.130
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Honzo, ale krmné směsi mají názvy, které by měly deklarovat složení. Konkrétně pro nosnice je to N1 pro dobu plné snůšky a N2 pro přepeřování. Pokud je NT, znamená to, že je přidán nějaký tuk. Jsou normalizované. A na každém pytli, který kupuješ, MUSÍ být uvedeno složení směsi, datum výroby a datum spotřeby. Pokud obsah pytle neodpovídá POVINNÉMU štítku na obalu, máš plné právo si stěžovat a na výrobce poslat kontrolu. Protože i tady platí ochrana spotřebitele.
A druhou, jednodušší cestu jsi zjevně použil. Nakupuješ jinde.
Osobně mám už se směskami dobrou zkušenost, beru přímo u výrobce. A už se mi stalo, že směs nebyla, protože se zdržela dodávka něčeho, čeho se dává jen trochu. sice mi tehdy říkal čeho, ale tak nějak mě přišlo důležitější, že mám přijet pozítří, než si pamatovat, čeho že se mu to nedostává. Dokud jsem brala od ZZN, tak byla drahá a ve šrotu moc jemná. Musela se vlhčit nebo míchat s čerstvě sekaným zeleným. Pak ZZN v Přerově zrušil maloprodej, překupníci co u něj brali ve velkém si ještě přirazili a tak jsem našla výrobce na druhé straně okresu, ale ve finále to mám jen o 8 km dál.
Martina
Pokud bydlite v bliskosti Přerova tak ja kupuju směsi v Němčicich u Holešova. http://www.vkdrcman.cz/
> http://www.vkdrcman.cz/krmiva/drubez/komplet.html
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.56.1
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Pokud bydlite v bliskosti Přerova tak ja kupuju směsi v Němčicich u Holešova. http://www.vkdrcman.cz/
> http://www.vkdrcman.cz/krmiva/drubez/komplet.html
Martino na papírku na obalu by klidně napsaly že je v té směsy při nejmenším pravé zlato ale skutek utek! Ano jezdím zase jinam do těch Dobroměřic ale je to pro mne cesta 95 km. Takže další náklady navic. A výrobnu ZZN mám přímo ve vesnici! Ale je to málo platné neboť pokud chci nakrmit svoje zvířata kvalitně tak musim ject dál! Ale vážně mně to dopaluje! To že tu směsy jsou špatné je veřejné tajemství ale nikdo s tím nic nedělá. Vidím výhodu u toho vašeho prodejce - výrobce. Určitě to není gigant jako ZZN a na zakazníkách je závislej takže si nedovolí vyrobit šmejd nebo šidit jelikož by mu už pak nepřišly . ale tady ? Vyrábějí směsy pro velkochovy prasat takže o odběr nemají nouzy a vlastně nám slepičím milostpánům dělají děsné gesto že nám vůbec něco prodají!!!
A ty kontroly ? Ty se zaměřuji na čistotu a bakterie a víc nic. K těm směsím u nás se dle vyjádření ZZN dělá jenom N nic víc. Ale na pytli je receptůra N 2. Zajímavé je že ty Dobroměřice jsou také ZZN ale kvalita tam je senzační . Směsy na hrubo sešrotované voňavé a jak psal myšak je vidět i tady co v tom je. Směsy od nás jsou najemno a prašné a vůni to postrádá úplně. Pokoušel jsem se už několikrát se dohodnout s chovately tady že by jsme se v Dobroměřicích zaregistrovaly /byla by sleva na krmení/ a já bych v intervalu třeba 14 dnů jezdil a přivážel krmení i pro ně .Snížily by se náklady než když každej jede sám a cenově by jsme byly skoro na ceně krmiv tady u nás. No ale vžd´t ono je jedno co ta havět žere že? Slepice přece v zimně nikdy nenesou! Stejně jako když je vedro,prší ,sněží nebo fouká vitr! a ty brojléři taky nikdy nejsou vykrmení dřiv jak za 4 měsice a z brojlérové krůty taky nikdy nevytáhnete víc jak 7 kilo a to jí musíte mít od dubna do vánoc že??? Honza mčf
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.253.239
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Martino na papírku na obalu by klidně napsaly že je v té směsy při nejmenším pravé zlato ale skutek utek! Ano jezdím zase jinam do těch Dobroměřic ale je to pro mne cesta 95 km. Takže další náklady navic. A výrobnu ZZN mám přímo ve vesnici! Ale je to málo platné neboť pokud chci nakrmit svoje zvířata kvalitně tak musim ject dál! Ale vážně mně to dopaluje! To že tu směsy jsou špatné je veřejné tajemství ale nikdo s tím nic nedělá. Vidím výhodu u toho vašeho prodejce - výrobce. Určitě to není gigant jako ZZN a na zakazníkách je závislej takže si nedovolí vyrobit šmejd nebo šidit jelikož by mu už pak nepřišly . ale tady ? Vyrábějí směsy pro velkochovy prasat takže o odběr nemají nouzy a vlastně nám slepičím milostpánům dělají děsné gesto že nám vůbec něco prodají!!!
A ty kontroly ? Ty se zaměřuji na čistotu a bakterie a víc nic. K těm směsím u nás se dle vyjádření ZZN dělá jenom N nic víc. Ale na pytli je receptůra N 2. Zajímavé je že ty Dobroměřice jsou také ZZN ale kvalita tam je senzační . Směsy na hrubo sešrotované voňavé a jak psal myšak je vidět i tady co v tom je. Směsy od nás jsou najemno a prašné a vůni to postrádá úplně. Pokoušel jsem se už několikrát se dohodnout s chovately tady že by jsme se v Dobroměřicích zaregistrovaly /byla by sleva na krmení/ a já bych v intervalu třeba 14 dnů jezdil a přivážel krmení i pro ně .Snížily by se náklady než když každej jede sám a cenově by jsme byly skoro na ceně krmiv tady u nás. No ale vžd´t ono je jedno co ta havět žere že? Slepice přece v zimně nikdy nenesou! Stejně jako když je vedro,prší ,sněží nebo fouká vitr! a ty brojléři taky nikdy nejsou vykrmení dřiv jak za 4 měsice a z brojlérové krůty taky nikdy nevytáhnete víc jak 7 kilo a to jí musíte mít od dubna do vánoc že??? Honza mčf
Honzo, mám stejnou zkušenost s nekvalitní krmnou směsí pro nosnice. I já jsem rozdělila slepice na dva tábory a mnou byť nevypočítanou směsí moje vylíhnuté slepice nesly jak o závod a hybridky na kupované směsi - bída a utrpění. Proto u nás doma mají kompletní směs pipiny jen jako zákusek a to když jedu do jiného okresu tak si dovezu.
Nemyslím si, že bych měla slepice přetučnělé nebo v podvýživě, denně mají toto složení
"vobylí" pšenice a ječnen, část spařené, část naklíčené a na večer suché plus slad. květ, skořápky a grit, 3 litry syrovátky, Nutrinex, 15-ti litrový kbelík sušených kopřiv a vojtěškové úsušky, do napaječek vodu s vitamíny. A samozřejmě kuchyňské zbytky + zbytky od rekreantů. A nyní nejen drcené kosti z domácnosti, ale i z jatek.
Dle Martiny jsem trochu potrápila kalkulačku a udělala zlatý střed a uvidíme. Kosti jsem musela ubrat i když bych se vleza do tabulky protože mě letotošní hybridky začaly nést dvoužloutková vajíčka. 10 ks hybridek co se neroznesly skončily v mražáku. A je po problému. Přesně dodržet Martiinu tabulku lze jen v případě odchovu ve voliérách a to každé plemeno zvlášť. My co bydlíme na samotách určitě zavírat slepice nebudeme.
Ludmila
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.56.1
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Honzo, mám stejnou zkušenost s nekvalitní krmnou směsí pro nosnice. I já jsem rozdělila slepice na dva tábory a mnou byť nevypočítanou směsí moje vylíhnuté slepice nesly jak o závod a hybridky na kupované směsi - bída a utrpění. Proto u nás doma mají kompletní směs pipiny jen jako zákusek a to když jedu do jiného okresu tak si dovezu.
Nemyslím si, že bych měla slepice přetučnělé nebo v podvýživě, denně mají toto složení
"vobylí" pšenice a ječnen, část spařené, část naklíčené a na večer suché plus slad. květ, skořápky a grit, 3 litry syrovátky, Nutrinex, 15-ti litrový kbelík sušených kopřiv a vojtěškové úsušky, do napaječek vodu s vitamíny. A samozřejmě kuchyňské zbytky + zbytky od rekreantů. A nyní nejen drcené kosti z domácnosti, ale i z jatek.
Dle Martiny jsem trochu potrápila kalkulačku a udělala zlatý střed a uvidíme. Kosti jsem musela ubrat i když bych se vleza do tabulky protože mě letotošní hybridky začaly nést dvoužloutková vajíčka. 10 ks hybridek co se neroznesly skončily v mražáku. A je po problému. Přesně dodržet Martiinu tabulku lze jen v případě odchovu ve voliérách a to každé plemeno zvlášť. My co bydlíme na samotách určitě zavírat slepice nebudeme.
Ludmila
Jo jo jěště že tu naší Jedůvku Martinu máme!!!!!!!! Co se týče kostí dneska jsem udělal kšeft s místním řezníkem. Budu dostávat v uterý a pátek již rozdrcené čerstvé kosti. Prý tak 30 litrů za ten týden. Nemá toho moc jelikož bere spoustu masa již bez kosti a procuje jen málo co ale za to tu má maso nejlevnější a také čerstvé. Drcené ty kosti dostanu proto že si před časem koupil njakou drtičku právě na ty odpady. A také si už pro ně někdo měl jezdit ale jezdil jen velice nepravidelně. Takže uspořím nákup drtičky mám jen takovou tu ruční a nevím zda by to pobralo silnější kosti tak uvidím. Tady je vidět že se vyplatí jezdit nakupovat na poslední chvíly a že líná huba holé neštěstí.... Honza mčf
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.82
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Martino na papírku na obalu by klidně napsaly že je v té směsy při nejmenším pravé zlato ale skutek utek! Ano jezdím zase jinam do těch Dobroměřic ale je to pro mne cesta 95 km. Takže další náklady navic. A výrobnu ZZN mám přímo ve vesnici! Ale je to málo platné neboť pokud chci nakrmit svoje zvířata kvalitně tak musim ject dál! Ale vážně mně to dopaluje! To že tu směsy jsou špatné je veřejné tajemství ale nikdo s tím nic nedělá. Vidím výhodu u toho vašeho prodejce - výrobce. Určitě to není gigant jako ZZN a na zakazníkách je závislej takže si nedovolí vyrobit šmejd nebo šidit jelikož by mu už pak nepřišly . ale tady ? Vyrábějí směsy pro velkochovy prasat takže o odběr nemají nouzy a vlastně nám slepičím milostpánům dělají děsné gesto že nám vůbec něco prodají!!!
A ty kontroly ? Ty se zaměřuji na čistotu a bakterie a víc nic. K těm směsím u nás se dle vyjádření ZZN dělá jenom N nic víc. Ale na pytli je receptůra N 2. Zajímavé je že ty Dobroměřice jsou také ZZN ale kvalita tam je senzační . Směsy na hrubo sešrotované voňavé a jak psal myšak je vidět i tady co v tom je. Směsy od nás jsou najemno a prašné a vůni to postrádá úplně. Pokoušel jsem se už několikrát se dohodnout s chovately tady že by jsme se v Dobroměřicích zaregistrovaly /byla by sleva na krmení/ a já bych v intervalu třeba 14 dnů jezdil a přivážel krmení i pro ně .Snížily by se náklady než když každej jede sám a cenově by jsme byly skoro na ceně krmiv tady u nás. No ale vžd´t ono je jedno co ta havět žere že? Slepice přece v zimně nikdy nenesou! Stejně jako když je vedro,prší ,sněží nebo fouká vitr! a ty brojléři taky nikdy nejsou vykrmení dřiv jak za 4 měsice a z brojlérové krůty taky nikdy nevytáhnete víc jak 7 kilo a to jí musíte mít od dubna do vánoc že??? Honza mčf
Proboha, asi jsem toho napsala moc najednou.
tabulka udává nutriční složení toho nejběžnějšího
DOPORUČENÝ POMĚR ŽIVIN JE PRO HNĚDOU HALOVOU HISEXKU VE SNÁŠSE to znamená, že sedí na lehká nosná plemena normální velikosti a bez možnosti pastvy...
Tak pro
kombinovanou užitkovoat přidat bílkoviny a aminokyseliny, a trošku zvýšit denní dávku hmotnostně
pro těžká plemena přidat všechno
pro brojlery přidat aminokyselina a sacharidy - logicky jsou na krmníku, tak ať jsou rychle zmasilí
pro miniplemena ubrat všeho
až bude pastva a volný výběh, tak sypat zrníčka a kosti dávat jako pamlsek
Předpokládala jsem, že opravdu každého napadne udělat si suché dopředu a přidávat rychle se kazící jen do dávky na jedno krmení
Proto ta nadsázka s hrnkama
směs od výrobce se nechá kontrolovat i z čeho je, ale to neřeší veterina nebo hygiena, ale ČOI ka. A je fakt, že tam se vzrušují víc v hospodách.
A teď jsem chvíli pyšná a domýšlivá a určitě se mi to nějak vrátí, ale
Ano, můj výrobce je fy Drcman, ale už jsem jí tu chválila tolikrát, že mám pocit, že jim už dělám neplacenou reklamu.
A zaručené pravdy hospodských teoretiků - chovatelů mě braly prvního půl roku začátků. První slepice jsem kupovala v září a už o vánocích téhož roku jsem si vzpomněla, že vlasně umím číst a pantáta prokouří týdně víc, než stojí knížka přes Internet.
a i přes zaručeně stoletími prověřené pravdy mi slepice nesou i v zimě. kuřata neví o kokcídiích, úplavici a podobných plivajznících. Zatím. ťuk ťuk ťuk na dřevo
jen na zaplísněnou líheň jsem nepomyslela
Ale nejde v úplně cizím oboru zvládnout všechno. Něco se muselo nepodařit.
a doufám, že to bylo jednou a naposled.
Ale tady v tom odstavci asi ze mě mluví, že musím na společenského Silvestra a já bych byla raději doma s čajem a spoustou času na poslech cédéček. Jinak tak protivná snad nebývám.
A tak právě teď odepisuji všechny ošklivosti se kterými jsem se v roce potkala, pamatuji si do budoucna jen to dobré co mě navštívilo a VŠEM dvorečkovým slepičářům, rozmazlovatelům kačenek a husiček, společníkům oveček, koziček, muflonek, kraviček, lam, králíků, morčat, a taky všem drbačům mezi psíma ušima a hladičům koček a podobně postiženým PŘEJI jen samé chovatelské úspěchy, zdravé odchovy, zahrady a záhumenky a pastviny a všechno ostatní bez škůdců, plísní a jiných tfujtajblů a taky aby osobní život byl klidný a spokojený. A to nejen v roce končícím osmičkou
Martina
Jo, mám dvě IPadresy. a každá mě přihlašuje jinak. Tak jedovinka i jeduvka jsem já. jedubaba jízlivá Martina
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.216.79
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Proboha, asi jsem toho napsala moc najednou.
tabulka udává nutriční složení toho nejběžnějšího
DOPORUČENÝ POMĚR ŽIVIN JE PRO HNĚDOU HALOVOU HISEXKU VE SNÁŠSE to znamená, že sedí na lehká nosná plemena normální velikosti a bez možnosti pastvy...
Tak pro
kombinovanou užitkovoat přidat bílkoviny a aminokyseliny, a trošku zvýšit denní dávku hmotnostně
pro těžká plemena přidat všechno
pro brojlery přidat aminokyselina a sacharidy - logicky jsou na krmníku, tak ať jsou rychle zmasilí
pro miniplemena ubrat všeho
až bude pastva a volný výběh, tak sypat zrníčka a kosti dávat jako pamlsek
Předpokládala jsem, že opravdu každého napadne udělat si suché dopředu a přidávat rychle se kazící jen do dávky na jedno krmení
Proto ta nadsázka s hrnkama
směs od výrobce se nechá kontrolovat i z čeho je, ale to neřeší veterina nebo hygiena, ale ČOI ka. A je fakt, že tam se vzrušují víc v hospodách.
A teď jsem chvíli pyšná a domýšlivá a určitě se mi to nějak vrátí, ale
Ano, můj výrobce je fy Drcman, ale už jsem jí tu chválila tolikrát, že mám pocit, že jim už dělám neplacenou reklamu.
A zaručené pravdy hospodských teoretiků - chovatelů mě braly prvního půl roku začátků. První slepice jsem kupovala v září a už o vánocích téhož roku jsem si vzpomněla, že vlasně umím číst a pantáta prokouří týdně víc, než stojí knížka přes Internet.
a i přes zaručeně stoletími prověřené pravdy mi slepice nesou i v zimě. kuřata neví o kokcídiích, úplavici a podobných plivajznících. Zatím. ťuk ťuk ťuk na dřevo
jen na zaplísněnou líheň jsem nepomyslela
Ale nejde v úplně cizím oboru zvládnout všechno. Něco se muselo nepodařit.
a doufám, že to bylo jednou a naposled.
Ale tady v tom odstavci asi ze mě mluví, že musím na společenského Silvestra a já bych byla raději doma s čajem a spoustou času na poslech cédéček. Jinak tak protivná snad nebývám.
A tak právě teď odepisuji všechny ošklivosti se kterými jsem se v roce potkala, pamatuji si do budoucna jen to dobré co mě navštívilo a VŠEM dvorečkovým slepičářům, rozmazlovatelům kačenek a husiček, společníkům oveček, koziček, muflonek, kraviček, lam, králíků, morčat, a taky všem drbačům mezi psíma ušima a hladičům koček a podobně postiženým PŘEJI jen samé chovatelské úspěchy, zdravé odchovy, zahrady a záhumenky a pastviny a všechno ostatní bez škůdců, plísní a jiných tfujtajblů a taky aby osobní život byl klidný a spokojený. A to nejen v roce končícím osmičkou
Martina
Jo, mám dvě IPadresy. a každá mě přihlašuje jinak. Tak jedovinka i jeduvka jsem já. jedubaba jízlivá Martina
Tak zase opravdu vyčerpávající a velmi náročné na přemýšlení čím vlastně ty naše pipky krmit ( krmím směsí ). MArtino i tobě mnoho štěstí v tom přicházejícím ( již za pár okamžiků ) roce 2008. A všem, kteří se tady na i-fauně potkáváme. Petra
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.226
...amen
Jiřina