Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

28.1.2008 02:51
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.159.124

mám takú otázku - púšťate hydinu, myslím hlavne sliepky na hnojisko? ja som im v tom vždy bránil, nie je to nejak nebezpečné?

Neregistrovaný uživatel

28.1.2008 20:17
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.105.170

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mám takú otázku - púšťate hydinu, myslím hlavne sliepky na hnojisko? ja som im v tom vždy bránil, nie je to nejak nebezpečné?

Myslím si, že teď dostanu sprchu za navádění k nepravostem, ale to je moje zkušenost. Před pár lety jsem měl poměrně veliký statek na polosamotě, kde jsem choval prasata a ovce a tento statek nebyl trvale obydlen. Měl jsem tam tudíž svoje chovatelské království. Na tento statek jsem vozil vyřazené holuby z mého chovu staváků, kotrláků a od kamarádů poslední líhně poštovních holubů. Nikdy jsem jim nedal žádný lék a ani vitamín. Prostě nic. Rovněž tak jsem tam měl vyřazená čistokrevná ,nestandartně zbarvená plemena slepic, která by jinak skončila na pekáči, ale kdo by to škubal když tam byl takový plac a vedle silo plné obilí. Rovněž tak i drůbež tam měla svobodu a rozběh. Byla to nádherná podívaná na ten plnej dvůr zdravého dobytka. Samozřejmě drůbež byla celý den na hnoji a i vylíhlá kuřátka, která se sama někde v kopřivách vylíhla se živila po celém dvoře i na hnoji a bez směsi !!! To by jste koukali, jak se kvočna starala v hledání a i chránění kuřátek. Zvířata to byla perfektně rostlá a velice vitální a ZDRAVÁ. U holubů tam probíhal přirozený výběr, neboť statek byl asi 100 m. od lesa a jestřáb a krahulík tam byli doma. Doma to člověk chrání, cpou se tomu vitamíny a všelijaké krmné doplňky a sebemenší nemoc zlikviduje celý chov. V přírodě je síla a tu se musíme snažit nejprve pochopit a potom využít k prospěch chovaných zvířat a i k prospěch našemu. Zdraví St. Toman

Neregistrovaný uživatel

29.1.2008 08:52
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.13.6

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím si, že teď dostanu sprchu za navádění k nepravostem, ale to je moje zkušenost. Před pár lety jsem měl poměrně veliký statek na polosamotě, kde jsem choval prasata a ovce a tento statek nebyl trvale obydlen. Měl jsem tam tudíž svoje chovatelské království. Na tento statek jsem vozil vyřazené holuby z mého chovu staváků, kotrláků a od kamarádů poslední líhně poštovních holubů. Nikdy jsem jim nedal žádný lék a ani vitamín. Prostě nic. Rovněž tak jsem tam měl vyřazená čistokrevná ,nestandartně zbarvená plemena slepic, která by jinak skončila na pekáči, ale kdo by to škubal když tam byl takový plac a vedle silo plné obilí. Rovněž tak i drůbež tam měla svobodu a rozběh. Byla to nádherná podívaná na ten plnej dvůr zdravého dobytka. Samozřejmě drůbež byla celý den na hnoji a i vylíhlá kuřátka, která se sama někde v kopřivách vylíhla se živila po celém dvoře i na hnoji a bez směsi !!! To by jste koukali, jak se kvočna starala v hledání a i chránění kuřátek. Zvířata to byla perfektně rostlá a velice vitální a ZDRAVÁ. U holubů tam probíhal přirozený výběr, neboť statek byl asi 100 m. od lesa a jestřáb a krahulík tam byli doma. Doma to člověk chrání, cpou se tomu vitamíny a všelijaké krmné doplňky a sebemenší nemoc zlikviduje celý chov. V přírodě je síla a tu se musíme snažit nejprve pochopit a potom využít k prospěch chovaných zvířat a i k prospěch našemu. Zdraví St. Toman

Tak naprosto s Vámi souhlasím, to je fakt, že v přírodě se žije drůbeži daleko lépe....mám s tím také takové zkušenosti jako Vy...

Neregistrovaný uživatel

29.1.2008 15:01
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak naprosto s Vámi souhlasím, to je fakt, že v přírodě se žije drůbeži daleko lépe....mám s tím také takové zkušenosti jako Vy...

I já souhlasím s názory pana Tomana. To hnojiště bych vylepšil o Kalifornské žížaly(je jich moc a užívají se k výrobě léků navíc sežerou i celou krávu po které vám v hnojišti do roka nezůstane nic).Kačeny ,slepice, perličky, krůty se můžou za nimi utlouct a pořád jich máte plné hnojiště.Jsou na délku i šířku poloviční jako naše žížaly a jsou tmavě červené až fialové.Dají se najít pod kameny nebo zhnilým dřevem a opravdu se vyplatí po všech stránkách je mít na hnojišti.Drůbež je má jako výborný doplněk stravy.

Neregistrovaný uživatel

1.2.2008 18:47
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.197.143

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím si, že teď dostanu sprchu za navádění k nepravostem, ale to je moje zkušenost. Před pár lety jsem měl poměrně veliký statek na polosamotě, kde jsem choval prasata a ovce a tento statek nebyl trvale obydlen. Měl jsem tam tudíž svoje chovatelské království. Na tento statek jsem vozil vyřazené holuby z mého chovu staváků, kotrláků a od kamarádů poslední líhně poštovních holubů. Nikdy jsem jim nedal žádný lék a ani vitamín. Prostě nic. Rovněž tak jsem tam měl vyřazená čistokrevná ,nestandartně zbarvená plemena slepic, která by jinak skončila na pekáči, ale kdo by to škubal když tam byl takový plac a vedle silo plné obilí. Rovněž tak i drůbež tam měla svobodu a rozběh. Byla to nádherná podívaná na ten plnej dvůr zdravého dobytka. Samozřejmě drůbež byla celý den na hnoji a i vylíhlá kuřátka, která se sama někde v kopřivách vylíhla se živila po celém dvoře i na hnoji a bez směsi !!! To by jste koukali, jak se kvočna starala v hledání a i chránění kuřátek. Zvířata to byla perfektně rostlá a velice vitální a ZDRAVÁ. U holubů tam probíhal přirozený výběr, neboť statek byl asi 100 m. od lesa a jestřáb a krahulík tam byli doma. Doma to člověk chrání, cpou se tomu vitamíny a všelijaké krmné doplňky a sebemenší nemoc zlikviduje celý chov. V přírodě je síla a tu se musíme snažit nejprve pochopit a potom využít k prospěch chovaných zvířat a i k prospěch našemu. Zdraví St. Toman

Proč sprchu? jak letos jsem toho měl už dost, tak poslední líheň byly dvě minorky s děsně divokou kvočnou, takže asi třetí den při krmení poblázněně vyběhla ven z kotce, ve kterým jsem je měl a vypadalo to zle s jejím návratem, tak jsem jí kuřátka podal ven a vykašlal jsem se na ně. Kvočna dělala snad i raněnou, to jsem ještě neviděl u slepic. Jisté je, že jsem už je pak nedostal nikdy tam kam jsem chtěl. Na večer s nima však byla v kurníku u starejch. Jak se tam ještě neopeřená kuřata dostala, nevim. Zkrátka tuhle trojku jsem nechal na volno zcela. Pravda dvě kuřátka se jí uhlídají snáze než 20. Kvočna s nimi celý den byla zalezlá v křovích. Co žraly, nevim. Jisté je, že taky nějak vyrostly a to v kohouta a slepičku a dokonoce s nádhernými hřebeny, jak se na minorky patří. Inu, někdy je to lepší nechat na přírodě.
Jistě, jsou i zvířata,který se neobejdou bez naší ochrany... a tím jsou všechny přešlechtěný chocholatý, co nevidí než pod sebe a holubi s pernatými ozdobami, tam zapracuje i naše milá kočička, že.
I když pravda nechat holuby bez dozoru.... nevím nevím, to by museli vopravdu být nějací letouni i když ani to nestačí, holub nesmí bejt blb.
S tím hnojištěm? no asi je lepší... mít hnojiště od drůbeže mimo přístup kuřat. Kokcídie zapracují. Ale prasečí, či hovězí hnůj nevadí...tím, že je tam dost žoužele, tedy živ. bílkovin, kuřata pak nemocem vlastně urostou.
Tolik asi ke sprše
Juraj Kafka

Neregistrovaný uživatel

3.2.2008 11:27
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.226

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proč sprchu? jak letos jsem toho měl už dost, tak poslední líheň byly dvě minorky s děsně divokou kvočnou, takže asi třetí den při krmení poblázněně vyběhla ven z kotce, ve kterým jsem je měl a vypadalo to zle s jejím návratem, tak jsem jí kuřátka podal ven a vykašlal jsem se na ně. Kvočna dělala snad i raněnou, to jsem ještě neviděl u slepic. Jisté je, že jsem už je pak nedostal nikdy tam kam jsem chtěl. Na večer s nima však byla v kurníku u starejch. Jak se tam ještě neopeřená kuřata dostala, nevim. Zkrátka tuhle trojku jsem nechal na volno zcela. Pravda dvě kuřátka se jí uhlídají snáze než 20. Kvočna s nimi celý den byla zalezlá v křovích. Co žraly, nevim. Jisté je, že taky nějak vyrostly a to v kohouta a slepičku a dokonoce s nádhernými hřebeny, jak se na minorky patří. Inu, někdy je to lepší nechat na přírodě.
Jistě, jsou i zvířata,který se neobejdou bez naší ochrany... a tím jsou všechny přešlechtěný chocholatý, co nevidí než pod sebe a holubi s pernatými ozdobami, tam zapracuje i naše milá kočička, že.
I když pravda nechat holuby bez dozoru.... nevím nevím, to by museli vopravdu být nějací letouni i když ani to nestačí, holub nesmí bejt blb.
S tím hnojištěm? no asi je lepší... mít hnojiště od drůbeže mimo přístup kuřat. Kokcídie zapracují. Ale prasečí, či hovězí hnůj nevadí...tím, že je tam dost žoužele, tedy živ. bílkovin, kuřata pak nemocem vlastně urostou.
Tolik asi ke sprše
Juraj Kafka

Já bych trochu rozlišila podle druhu hnoje. Když máte směsný, tak to nevadí, tedy nevadí v něm příměs prasečího hnoje. Prasečí jednodruhový hnůj je ten nejagresivnější hnůj, který může existovat, možná ještě kromě čistých kuřinců, v tom se žádné žížaly držet nebudou. Vyzkoušeno !!!
Slamnatý hnůj přežvýkavců je pro žížaly eldorádo, nemusíte ani shánět kalifornské, stačí naši staří dobří středoevropští "hnojňáci". Chodívala jsem s tatínkem jako dítě na ryby a tedy nutně taky někdy na žížaly. Po dešti stačilo vyrazit na městské chodníky na "rosňáky" ( dešťovky - větší, delší, světlejší ) a s rosňákama se pak chytaly ryby, které přímo skončily na našem talíři. Nebo se šlo za kteréhokoliv počasí na faru k panu děkanovi, který choval ovce, a tam stačilo rýpnout do hnojiště a vyvalilo se množství "hnojňáků" - menších, tenších, tmavých - a s těma se pak chodily chytat návnadové rybičky na štiky a candáty. Pan děkan nechoval drůbež , asi proto jich tam byly taková mračna
Kdeže loňské sněhy jsou...
Jiřina

Přidejte reakci

Přidat smajlík