Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.158.164
Prosímo radu co už mám dělat.Kuřata jsou přeléčená na všechny možné nomoci a už jso zas nakrčená a začínají zdechat.To už se opakuje 4 rok po sobě
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.71.2
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Prosímo radu co už mám dělat.Kuřata jsou přeléčená na všechny možné nomoci a už jso zas nakrčená a začínají zdechat.To už se opakuje 4 rok po sobě
Sice nejsem žádný znalec, ani se mi nikdy nestala podobná věc, ale pokud to není nějaká nákaza, možná zde hraje nesprávná teplota a nebo také nevhodná potrava. Neuvedl(a) jste tu žádné bližší podrobnosti, jako třeba jestli jste kuřátka líhl(a) v líhni a nebo jsou koupená, či je vyvedla kvočna??? Každá rada drahá, je třeba víc informací. Danka.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.82
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Prosímo radu co už mám dělat.Kuřata jsou přeléčená na všechny možné nomoci a už jso zas nakrčená a začínají zdechat.To už se opakuje 4 rok po sobě
jj, jak jsou stará, odkud a kde je máte.... čím je krmíte....
Vidím to na to, že je jim kosa.
Martina
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.5.123
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
jj, jak jsou stará, odkud a kde je máte.... čím je krmíte....
Vidím to na to, že je jim kosa.
Martina
když jsme u toho, pokud by se mi vylihla pod kvocnou, tak zadnou lampu mit nemusim ne??? a stane se neco kvocne, kdyz bude zrat chvili kuratama K1 (+samozrejme psenici a jine dobroty??)
Dani
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.82
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
když jsme u toho, pokud by se mi vylihla pod kvocnou, tak zadnou lampu mit nemusim ne??? a stane se neco kvocne, kdyz bude zrat chvili kuratama K1 (+samozrejme psenici a jine dobroty??)
Dani
ne, jen se jí zpozdí nastartování snášky. A kvočna si kuřata zahřeje tělem. Nevím jak napsat "vědecky" že jí kuřata zalezou pod křídla.
Martina
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.158.164
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
ne, jen se jí zpozdí nastartování snášky. A kvočna si kuřata zahřeje tělem. Nevím jak napsat "vědecky" že jí kuřata zalezou pod křídla.
Martina
njn ale jako kuřata si líhnu sám.Nikdsy se to nestává u malích kuřátek ale aš tak po měsíci měsíci a pul.Krmím normálně směsma pro kuřara K1 K2 atd
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.82
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
njn ale jako kuřata si líhnu sám.Nikdsy se to nestává u malích kuřátek ale aš tak po měsíci měsíci a pul.Krmím normálně směsma pro kuřara K1 K2 atd
bezva, dostáváme se dál. Jakou mají teplotu odchovny? Pokud je jako šestinedělní dáte ven do teplot, které aktuálně jsou - umírají na podchladnutí.
Nezmokla vám, nevykoupala se v napájecí vodě?
Jak jsou staré směsky a jak aje skladujete?
Napájecí voda, napáječky - jsou čisté, nekvasí tam nic?
Nemohou se dostat k mořenému osivu?
Jaké vylučují hovňajzy?
Přeléčené na všechny možný nemoci... Buďte konkrétnější.
Martina
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.82
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
njn ale jako kuřata si líhnu sám.Nikdsy se to nestává u malích kuřátek ale aš tak po měsíci měsíci a pul.Krmím normálně směsma pro kuřara K1 K2 atd
JIž jste uvedl, že máte problém se škrkavkami. Není problém i tam?
Kyyž jste je zjistil (napište, prosím jak) odčervil jste slepice a sanoval opakovaně výběh? V případě výskytu hlístic (škrkavky, roupi...) se doporučuje praktikovat střídavý výběh, měnit po měsíci až dvou, právě opuštěný výběh povápnit, nechat odpočívat.
A když chováte tak velké množství slepic, které jste uvedl v dřívějším příspěvku, spolupracujete nějakým způsobem s veterinářem? Jak provádíte povinné očkování proti pseudomoru?
Ještě mne, kromě těch hlístic napadá, nemáte taky chov promořený salmonelami?
U malých kuřat mě napadá ještě jako možnost hromadného úhynu promoření chovu kokcidiemi.
Zkuste nechat vydělat vašemu spádovému veterináři. Pokud nepřeháníte v množství uhynulých kusů, tak se vám investice musí za sezónu vrátit. A taky váš chov přestane být zdravotním rizikem pro okolí.
Martina
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.158.164
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
JIž jste uvedl, že máte problém se škrkavkami. Není problém i tam?
Kyyž jste je zjistil (napište, prosím jak) odčervil jste slepice a sanoval opakovaně výběh? V případě výskytu hlístic (škrkavky, roupi...) se doporučuje praktikovat střídavý výběh, měnit po měsíci až dvou, právě opuštěný výběh povápnit, nechat odpočívat.
A když chováte tak velké množství slepic, které jste uvedl v dřívějším příspěvku, spolupracujete nějakým způsobem s veterinářem? Jak provádíte povinné očkování proti pseudomoru?
Ještě mne, kromě těch hlístic napadá, nemáte taky chov promořený salmonelami?
U malých kuřat mě napadá ještě jako možnost hromadného úhynu promoření chovu kokcidiemi.
Zkuste nechat vydělat vašemu spádovému veterináři. Pokud nepřeháníte v množství uhynulých kusů, tak se vám investice musí za sezónu vrátit. A taky váš chov přestane být zdravotním rizikem pro okolí.
Martina
jako s veterinařem spolupracuji pařad,o peníze mi nejde.Tak jako loni se mi nalíhlo tak 250 kuřat a zbylo tak jen 50.Letos už mám nalíhlích asi neco kolem 80 kuřat .50 jich odhovávám u rodiču a žádny problém a ten zbytek co mam doma zas je nejaký nakrčený.Celí chlív jsem mel vydezinfikovám.Přeléčano ám na škrtavky, pseudomor, posteureloza, salmoneloza, mykoplazmoza, nechce se mi to vše vypiovat a prostě vše co Léčí Enrogal
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.174.146
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
jako s veterinařem spolupracuji pařad,o peníze mi nejde.Tak jako loni se mi nalíhlo tak 250 kuřat a zbylo tak jen 50.Letos už mám nalíhlích asi neco kolem 80 kuřat .50 jich odhovávám u rodiču a žádny problém a ten zbytek co mam doma zas je nejaký nakrčený.Celí chlív jsem mel vydezinfikovám.Přeléčano ám na škrtavky, pseudomor, posteureloza, salmoneloza, mykoplazmoza, nechce se mi to vše vypiovat a prostě vše co Léčí Enrogal
Tak vyměňte veterináře
Pokud jsou vámi vylíhlá kuřata v jiném prostředí v pořádku a u vás strádají, tak je někde chyba u vás a veterinář by na ní měl přijít, zejména, pokud se situace opakuje již čtvrtým rokem.
Laicky mne napadá změna odčervovadla. Pseudomor se očkuje kuřatům kápnutím na sliznice, ve vašem množství bych to viděla na vyžíznění hejna a aplikaci léčiva do vody.
Jenže, když odčervíte, jak nakládáte s hnojem a jak sanujete výběh a kurník? Pokud necháte parazity vcucnout do výběhu a pak tam pustíte kuřata, aby si je vyzobala, tak se těch sajtajtů nezbavíte.
Pak odchovna. Vydesinfikována jak? Nakrčená - proč? Není v odchovně průvan? Stačí aby tam byl vlez na seník a vikýře nebyly zavřené. Jakou máte teplotu místnosti s kuřaty?
Nemáte odchovnu od minula promořenou kokcidiemi? Zkuste udělat směsný vzorek trusu a dejte ho na koprologický rozbor. Prvoky a červy by měl vet. vidět pod mikroskopem i bez předpřipravení vzorku. Na salmonely a další svinstva už by to musel poslat do laboratoře, to v ordinaci neudělá.
Mě vloni skolila líheň aspergilla, ale u živých z první várky, než se mi to v líhni rozjelo, jsem už výraznější úmrtnost neměla.
Jo, směsný vzorek je, když vezmete třeba kbelík a špachtlí seškrábnete z podlahy, trusného stolu, podestýlky..., na několika místech výměšky, kbelík protřepete a lžíci obsahu dáte do kelímku a ten odnesete na rozbor. Paraziti neodchází z těla plynule, ale pár kuřinců je čistých, jeden, dva jsou infikované, zase pár kuřinců je čistých....
A ještě, co pavučiny - plísně v prachu. Podestýlka - neprášila, když jste ji pokládal? A ještě, nemáte /vím, není na ně ještě čas, ale tonoucí se i ektoparazita chytá/ dravčíky, čmelíky, klíšťáky či jiné noční upíry?
Už mě doopravdy nic nenapadá,
JO, napadá. Jak jste identifikoval škrkavky?
Martina
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.158.164
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak vyměňte veterináře
Pokud jsou vámi vylíhlá kuřata v jiném prostředí v pořádku a u vás strádají, tak je někde chyba u vás a veterinář by na ní měl přijít, zejména, pokud se situace opakuje již čtvrtým rokem.
Laicky mne napadá změna odčervovadla. Pseudomor se očkuje kuřatům kápnutím na sliznice, ve vašem množství bych to viděla na vyžíznění hejna a aplikaci léčiva do vody.
Jenže, když odčervíte, jak nakládáte s hnojem a jak sanujete výběh a kurník? Pokud necháte parazity vcucnout do výběhu a pak tam pustíte kuřata, aby si je vyzobala, tak se těch sajtajtů nezbavíte.
Pak odchovna. Vydesinfikována jak? Nakrčená - proč? Není v odchovně průvan? Stačí aby tam byl vlez na seník a vikýře nebyly zavřené. Jakou máte teplotu místnosti s kuřaty?
Nemáte odchovnu od minula promořenou kokcidiemi? Zkuste udělat směsný vzorek trusu a dejte ho na koprologický rozbor. Prvoky a červy by měl vet. vidět pod mikroskopem i bez předpřipravení vzorku. Na salmonely a další svinstva už by to musel poslat do laboratoře, to v ordinaci neudělá.
Mě vloni skolila líheň aspergilla, ale u živých z první várky, než se mi to v líhni rozjelo, jsem už výraznější úmrtnost neměla.
Jo, směsný vzorek je, když vezmete třeba kbelík a špachtlí seškrábnete z podlahy, trusného stolu, podestýlky..., na několika místech výměšky, kbelík protřepete a lžíci obsahu dáte do kelímku a ten odnesete na rozbor. Paraziti neodchází z těla plynule, ale pár kuřinců je čistých, jeden, dva jsou infikované, zase pár kuřinců je čistých....
A ještě, co pavučiny - plísně v prachu. Podestýlka - neprášila, když jste ji pokládal? A ještě, nemáte /vím, není na ně ještě čas, ale tonoucí se i ektoparazita chytá/ dravčíky, čmelíky, klíšťáky či jiné noční upíry?
Už mě doopravdy nic nenapadá,
JO, napadá. Jak jste identifikoval škrkavky?
Martina
Uplne normálně ne jednou už jsem mel trs a nebo dokonce kuřata na rozboru ve veterinárním ustavě v Brně.jako a tam vždy byli vysledky leky atd a leky stejne nezabírali.me to už připadá že je to neco unas doma ale nemužu zjistit co?jako to je jedno ja už jsem se to naučil odchovávat ub rodiču a když to domu přinesu ve 4-5 mesicich tak už je klid.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.82
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Uplne normálně ne jednou už jsem mel trs a nebo dokonce kuřata na rozboru ve veterinárním ustavě v Brně.jako a tam vždy byli vysledky leky atd a leky stejne nezabírali.me to už připadá že je to neco unas doma ale nemužu zjistit co?jako to je jedno ja už jsem se to naučil odchovávat ub rodiču a když to domu přinesu ve 4-5 mesicich tak už je klid.
pokud vyloučím plesnivé krmivo, kontaminovanou vodu, nazobání se jedem na myši, tak snad, ale to si fakt proberte s veteriářem:
Škrkavka slepičí
Charakteristika. Bělavý, na průřezu kulatý červ se zašpičatělými konci těla, dorůstá délky 3 – 10 cm. Vajíčka jsou schopná nakažení po zrání na vzduchu a ve vlhku od 17°C za 3 týdny a při vyšší teplotě i dříve. Venku přežívají déle než rok. Vlhké teplo je ničí za 2 minuty. Larvy ve střevě drůbeže dospívají za 2 měsíce a žijí asi rok.
Výskyt. Velmi častý parazit, dráždí a zraňuje střevní sliznici, zhoršuje trávení a při silnějším napadení ucpává až perforuje střevo.
Speciální prevence. Odčervení mladé drůbeže ve 2. – 3. měsíci věku a podle situace v chovu pravidelná odčervování na podzim a na jaře. Pro odchov je nejvhodnější travnatý výběh střídaný po 2 měsících. Odolnost podporuje dostatečný přívod živočišných bílkovin a vitamínu A.
Roup kuří
Charakteristika. Drobný bělavý červ s ostře zašpičatělými konci těla, dorůstající 5 – 11, respektive 23 mm. Vajíčka jsou schopna nakažení po dozrání na vzduchu od 18°C za dva týdny. Ve vlhké půdě přežívají několik měsíců. Larvy ve střevě drůbeže dospívají asi za 1 měsíc. Červ žije asi 1 rok.
Výskyt. Poměrně častý u hrabavé i u vodní drůbeže
Příznaky. Poškozuje sliznici slepých střev a saje krev. Svými jedovatými produkty ochromuje normální funkci slepých střev a vyvolává jejich plynatost. U krůt ve svých vajíčkách může přenášet i zárodky histomoniázy.
Speciální prevence. Viz. Škrkavka slepičí.
Kapilárie
Charakteristika. Vlasově tenký, okem téměř neviditelný červ, dlouhý 1 – 5 cm, žije zčásti zavrtaný ve sliznici volete, jícnu nebo střeva. U některých druhů dozrávají vajíčka přímo v půdě během 1 – 4 týdnů, přežívají v půdě nejméně 1 rok a snesou až -15°C. u jiných je nezbytný mezihostitel (dešťovka). V trávicím ústrojí červi dospívají za 1 měsíc a kladou vajíčka 6 – 9 měsíců.
Výskyt. Poměrně častý v drobnochovech hrabavé i vodní drůbeže a holubů, ale i u volně žijícího ptactva.
Příznaky. V trávicí trubici odnímá živiny vstřebané sliznicí, působí ze vleklé záněty a těžké narušení funkcí sliznic. u mladé drůbeže zejména na podzim i hromadné úhyny.
Speciální prevence. Zdrojem invazí je především dospělá drůbež a jí zamořené výběhy. Mladou drůbež tedy nemísíme se starým hejnem. Jinak viz Škrkavka slepičí.
Tasemnice.
Charakteristika. Několik mm až několik desítek cm dlouhé tělo je složeno z plochách článků. Koncové články, obsahující zralá vajíčka, se oddělují, odcházejí s trusem a jsou dočasně pohyblivé. Vajíčka červů uvolněná z článků přežívají venku nejvýše 15 dnů a jsou citlivá k vyschnutí a k mrazu. Musí se proto dostat do nejdříve s potravou do těla mezihostitelů, různých půdních nebo vodních živočichů sloužících drůbeži za potravu. zárodek tasemnice v nich dozrává za 3 – 4 týdny a přežívá v nich i zimní období. Tím se parazit udržuje ve výběhu. K promoření mezihostitelů přispívají i skrytí nosiči tasemnic mezi dospělou drůbeží. Ve střevě drůbeže tasemnice dospívá asi za 2 – 3 týdny po nakažení a uvolňuje koncové články se zralými vajíčky.
Výskyt. V drobnochovech, zvláště v určitých oblastech, poměrně častý u hrabavé drůbeže, u holubů i volně žijících ptáků.
Příznaky. Tasemnice škodí podrážděním a zraňováním střeva, čímž vyvolává vleklé záněty a špatné prospívání. Vylučují jedovaté zplodiny, které působí na nervovou soustavu a vyvolávají stavy křečí i ochrnutí.
Speciální prevence. V oblastech s trvalým výskytem pravidelné odčervování drůbeže na jaře a na podzim a odčervení kuřat již ve věku 3 – 5 týdnů. Preparát v práškovité formě je možné vmíchat do krmiva na 2 – 6 dnů v dávce 20 mg niclosamidu na 1 kg suché směsi. Potlačování výskytu mezihostitelů bývá nesnadné. U vodní drůbeže chované na volných vodách je rovněž na místě pravidelné odčervování doporučenou dávkou 60 mg niclosamidu na 1 kachně.
Ornitóza.
Charakteristika. nakažlivé onemocnění ptáků vyvolané velkými viry, řazenými dnes mezi baktérie (Chlamydia) přenosné na člověka.
Výskyt a vnímavost. Skrytá infekce, která byla prokázána u mnoha volně žijících i člověkem chovaných ptáků na celém světě. jako zjevné hromadné onemocnění se objevuje obvykle u mladých ptáků zejména po oslabujících a zátěžových situacích. Vnímavé jsou všechny druhy drůbeže, okrasní i volně žijící ptáci a člověk.
Přenos. virus ptáci vylučují trusem, nosními výměšky i ve vejci. K nakažení dojde přímým stykem, stykem s trusem, znečištěným peřím, krmivem a vodou, vdechnutím prachu ze zaschlého trusu a peří i krevní cestou infekcí kožních poranění.
Příznaky. První příznaky nastupují průměrně za 2 – 3 týdny po nakažení. Mohou být i velmi nenápadné a neurčité, tj. ospalost, nechutenství, načepýřené peří, slabost a vyhublost. Také dochází ke snížení snášky, líhnivosti (hynutí zárodků před líhnutím) a oplozenosti vajec. K podezření vede nejčastěji zánět spojivky, výtok z nosních otvorů a zelený průjem. Jsou známy i nervové příznaky tj. zkroucení krku, kulhání. Tyto příznaky mohou u skrytého průběhu infekce u dospělých ptáků i zcela chybět.
Paratyf (salmonelózy).
Charakteristika. Prudké nebo vleklé hromadné onemocnění vyvolané různými sérovary bakterií z rodu Salmonella .
Výskyt a vnímavost. Jedno z nejčastějších nakažlivých onemocnění všech druhů ptáků, z nichž nejvnímavější jsou kachňata, kuřata, holoubata a krůťata. Méně housata a dospělá drůbež.
Přenos. Nákaza se udržuje nosičstvím zárodků mezi dospělou drůbeží, od níž se šíří vejci a trusem. zárodky mohou dlouhodobě přežívat i v okolí drůbeže a někdy se v zevním prostředí rozmnožovat. Na přenosu se mohou podílet i myši a volně žijící ptáci.
Příznaky. mláďata hynou často náhle i za několik hodin po nakažení bez předcházejících příznaků onemocnění. V ostatních případech začínají nechutenstvím, slabostí, žízní, průjmem, zimomřivostí a ospalostí. Někdy se dostavují křeče, výtok z očí a ztížené dýchání. U dospělé drůbeže se vleklý průběh projevuje i za několik týdnů po nakažení hubnutím, ospalostí, sníženou chutí, průjmem, popř. záněty kloubů.
Průběh. Vznik a průběh onemocnění jsou vázány na množství baktérií vniklých do těla a na stav vnímavosti, respektive působení oslabujících vlivů prostředí. inkubační doba proto značně kolísá od 1 – 2 dnů do několika týdnů. U dospělých ptáků je průběh vesměs vleklý a jednotlivý, u mláďat naopak prudký a hromadný se ztrátami 50 – 95% zejména v prvních 2 – 3 týdnech života. Ptáci, kteří překonali onemocnění, zůstávají často dlouhodobými nosiči zárodků s ložisky infekce v různých vnitřních orgánech a nejsou vhodní jako chovná zvířata.
Diagnóza. Je nezbytné laboratorní vyšetření s pitvou nejlépe několika čerstvě uhynulých kusů s průkazem původce.
Už mě fakt nic k řešení vašeho problému na dálku nenapadá.
S veterinářem proberte ještě sanaci výběhu, Povápění, odebrání svrchní vrstvy zeminy.... už nevíííím jak vám pomoci
Martina
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.176.150
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Sice nejsem žádný znalec, ani se mi nikdy nestala podobná věc, ale pokud to není nějaká nákaza, možná zde hraje nesprávná teplota a nebo také nevhodná potrava. Neuvedl(a) jste tu žádné bližší podrobnosti, jako třeba jestli jste kuřátka líhl(a) v líhni a nebo jsou koupená, či je vyvedla kvočna??? Každá rada drahá, je třeba víc informací. Danka.
Pokud mají bílý průjem=pulorovka ,když není očkovanáhlavně chovné kusy
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.176.150
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
jako s veterinařem spolupracuji pařad,o peníze mi nejde.Tak jako loni se mi nalíhlo tak 250 kuřat a zbylo tak jen 50.Letos už mám nalíhlích asi neco kolem 80 kuřat .50 jich odhovávám u rodiču a žádny problém a ten zbytek co mam doma zas je nejaký nakrčený.Celí chlív jsem mel vydezinfikovám.Přeléčano ám na škrtavky, pseudomor, posteureloza, salmoneloza, mykoplazmoza, nechce se mi to vše vypiovat a prostě vše co Léčí Enrogal
Co kocidioza ? týdnů je akorát?Vet nenavrhl pitvu uhynulých kuřat?
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.160.169
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Co kocidioza ? týdnů je akorát?Vet nenavrhl pitvu uhynulých kuřat?
a vasak jsem psal spolupracuji jestli se tomu da řic s vete ustavem v brně a tam už to ne jednou pitveli njnsnad už bude klid ted to doma vapada že je vše zdrave jak jsem podal leky :D:D
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.142.88
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
a vasak jsem psal spolupracuji jestli se tomu da řic s vete ustavem v brně a tam už to ne jednou pitveli njnsnad už bude klid ted to doma vapada že je vše zdrave jak jsem podal leky :D:D
No jo, jenomže to že vám kdysi jednou pitvali uhynulý kus, tak to autamaticky neznamená, že máte stále stejný problém. Pokud máte něco s čím kuřata přichází do styku promořeno, je jedno jestli bakteriemi, prvoky nebo červíky, tak jste bez účinné prevence v bludném kruhu. A podání léčiva je problém neřešící opatření. V tom včerejším dlouhatánském příspěvku, ve kterém jsem vyjmenovala snad vše, co mě napadlo, je i naznačení likvidace původce z okolí. Stále opakujete, že máte podezření na škrkavky. Asi k tomu máte podložený důvod. Hlístice obecně likviduje pobyt v horkém vlhku - páře, pouhé povápění a vybílení nestačí.
Označila jsem vám smajlíky své podezření na ormitozu, podle vámi uvedeného popisu taky nejde zcela vyloučit. Ale to nemá cenu rozebírat.
Když jste kontaktoval veterinární ústav, nechal si udělat rozbor a pitvu, tak vám doporučili i léčivo, které asi stále používáte. Zkuste tedy ještě, a je jedno jestli s veterinárním ústavem nebo vaším veterinářem, probrat zoohygienu vašeho chovu s důrazem na prevenci vaší opakující se nákazy.
Znovu opakuji. Podáním léčiva vyloučíte zdroj z těla, ale nezabráníte opětovné nákaze. Prvoci, červi, jsou zpravidla vykadění životaschopní a při absenci pravidelného odstranění z dosahu zobáčků opětovně napadají ten samý chov. To že se to již na starších zvířatech neprojevuje, neznamená, že jste se toho zbavil.
a ještě několikrát
ať se toho, co vás v chovu trápí trvale zbavíte. Ale nemohu se zbavit pocitu, že to bude za cenu několikaleté absence slepic na vašem dvorku nebo budete muset odvést cca 20 cm vrstvu zeminy výběhu.
Martina