Sledování užitkovosti

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S užitkovostí je to sporné. Když se mě zeptáte na užitkovost mého plemene, tak vám taky opatrně odpovím ...uvádí se.....
Je to z toho důvodu, že nejsem schopna kontrolovat snůšku podle jednotlivkyň. Dále z důvodu, že každý krmíme jinak a máme jiné podmínky chovu. Osobně krmím kompletní směsí plus zelené plus kuchyňské zbytky, ale ty jsou opravdu zanedbatelné, napájím v zimě teplou vodou. Mám X vajec za snáškový cyklus. Když budete přitápět a řídit světlem délku dne, tak budete mít výsledky lepší, když necháte slepice na pšenici a co si nahrabou, tak logicky horší.
Testy s přesněji vypovídající hodnotou o tom, kam se které plemeno s užitkovostí ubírá dělá školní statek v Opavě. Vloni to byly, tuším, plymoutky - těm test letos dobíhá, letos začal test vlašek. Chovatelé dodali do líhně po 30 vajec od každého testovaného kmene. Sleduje se hmotnost násadových vajec, oplozenost, líhnivost, zastoupení pohlaví kuřat, životaschopnost, hmotnost v předepsných týdnech věku, nástup snášky, počet vajec za cyklus....
Sledovaná zvířata mají stejné podmínky - je to i porovnání šlechtitelské práce jednotlivých chovatelů.
S výsledky by vás mohli seznámit členové klubu příslušného plemene. Testu se mohou zúčastnit jen členové klubu.

Dobře popsáno, ale bylo by dobré říci od kdy do kdy se počítá snáška, jak probíhá matematické vyhodnocení např. u hromadné kontroly celého hejna. To by mohlo zajímat i více chovatelů. Pokud se dobře pamatuji, drůbežářský rok začínal 1.10. každého roku. Předem děkuji za doplnění a celkpvý popis. Josef

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobře popsáno, ale bylo by dobré říci od kdy do kdy se počítá snáška, jak probíhá matematické vyhodnocení např. u hromadné kontroly celého hejna. To by mohlo zajímat i více chovatelů. Pokud se dobře pamatuji, drůbežářský rok začínal 1.10. každého roku. Předem děkuji za doplnění a celkpvý popis. Josef

Zdravím všetkých hydinárov, je to tak, chovateľská sezóna začína 1.10.a následne končí 30.9. budúceho roku. Vtedy by už každý mal mať zostavený kmeň nosníc a neskôr len pridať dobrého plemenníka. Znáška sa sleduje hromadne a individuálne, individuálne len v plemenných a šlachtiteľských chovoch/ B a C chovy/, teda presnejšie už len v C chovoch. Na individuálnu kontrolu znášky u nosníc treba kontrolné hniezda, tiež krídlové značky pre nosnice a viac času. Keď som začínal s chovateľstvom v roku 1989, tak odomňa pred uznávaním chovu pýtali protokol o hromadnej znáške v chove, toto sa už v dnešnej dobe nevyžaduje /aspoň u nás na Slovensku/. Každý chovateľ si to robí individuálne, pre vlastnú potrebu. Niekto Vám povie, že pre výstavy mu stačí keď mu chovná sliepka znesie len 50 vajec na jar, aby po nej odchoval výstavné kusy a viac ho nezaujíma. Málokedy sa stane, že kvalitná výstavná sliepka je aj dobrá nosnica. Vystavovatelia ich od augusta do decembra "vláčia" každý druhý týždeň po výstavách a takéto stresy nosnica nepotrebuje.
PS: Podľa mňa skúsený chovateľ dobre vie pri kmeni 1.10, ktorá sliepka je načo určená a nosnice v prvom roku znášky sa v pohode vtesnajú do predpokladaných parametrov.

Rudo

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím všetkých hydinárov, je to tak, chovateľská sezóna začína 1.10.a následne končí 30.9. budúceho roku. Vtedy by už každý mal mať zostavený kmeň nosníc a neskôr len pridať dobrého plemenníka. Znáška sa sleduje hromadne a individuálne, individuálne len v plemenných a šlachtiteľských chovoch/ B a C chovy/, teda presnejšie už len v C chovoch. Na individuálnu kontrolu znášky u nosníc treba kontrolné hniezda, tiež krídlové značky pre nosnice a viac času. Keď som začínal s chovateľstvom v roku 1989, tak odomňa pred uznávaním chovu pýtali protokol o hromadnej znáške v chove, toto sa už v dnešnej dobe nevyžaduje /aspoň u nás na Slovensku/. Každý chovateľ si to robí individuálne, pre vlastnú potrebu. Niekto Vám povie, že pre výstavy mu stačí keď mu chovná sliepka znesie len 50 vajec na jar, aby po nej odchoval výstavné kusy a viac ho nezaujíma. Málokedy sa stane, že kvalitná výstavná sliepka je aj dobrá nosnica. Vystavovatelia ich od augusta do decembra "vláčia" každý druhý týždeň po výstavách a takéto stresy nosnica nepotrebuje.
PS: Podľa mňa skúsený chovateľ dobre vie pri kmeni 1.10, ktorá sliepka je načo určená a nosnice v prvom roku znášky sa v pohode vtesnajú do predpokladaných parametrov.

Rudo

No výborně, konečně konkrétní odpovědi .
Už jsem zde popisovala, jak jsem chtěla konvertovat zpět od hybridek k čistokrevnému chovu, ale klidně to v kostce zopakuju. Zašla jsem si na několik výstav - uši jako plachty, oči na stopkách. Co viděly oči, s tím jsem někdy spokojená byla, někdy méně. Uši neslyšely nic podstatného, z čeho bych se mohla poučit. Odposlech: \"Co nesou ty plymutky?\" ( A vskutku pěkné plymutky to byly ). \"A jo, nesou, nesou...\" Zřejmě adekvátní a dostačující informace, neboť plymutky rázem změnily majitele. Začátečník ( = já ) věděl kulový ...
Zvolila jsem zdrobnělé velsumky rezavě koroptví ( zdravím, Ludmilko ! ), objednala ve Žďáru, slušně odchovala, nestihla okroužkovat , vyzabíjela kohouty až na ( zatím ) 2 poslední, zaradovala se z prvního vajenka sneseného na den přesně 5 měsíců po vylíhnutí, teď jak je vidět prošvihla začátek chovatelské sezóny ( no jen o tři dny, z toho se střílet snad nebude ) a zatím marně vyhlížím pěkného nepříbuzného fešáka . Takže když každé sebrané vajíčko zapíšu do kalendáře ( a taky každou pipku, o kterou příjdu - to nééé ), a když to do 30. 9. 2009 vydržím, tak budu mít uzavřenou kontrolu užitkovosti hejna za rok. Vynechala jsem něco?
Jiřina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No výborně, konečně konkrétní odpovědi .
Už jsem zde popisovala, jak jsem chtěla konvertovat zpět od hybridek k čistokrevnému chovu, ale klidně to v kostce zopakuju. Zašla jsem si na několik výstav - uši jako plachty, oči na stopkách. Co viděly oči, s tím jsem někdy spokojená byla, někdy méně. Uši neslyšely nic podstatného, z čeho bych se mohla poučit. Odposlech: \"Co nesou ty plymutky?\" ( A vskutku pěkné plymutky to byly ). \"A jo, nesou, nesou...\" Zřejmě adekvátní a dostačující informace, neboť plymutky rázem změnily majitele. Začátečník ( = já ) věděl kulový ...
Zvolila jsem zdrobnělé velsumky rezavě koroptví ( zdravím, Ludmilko ! ), objednala ve Žďáru, slušně odchovala, nestihla okroužkovat , vyzabíjela kohouty až na ( zatím ) 2 poslední, zaradovala se z prvního vajenka sneseného na den přesně 5 měsíců po vylíhnutí, teď jak je vidět prošvihla začátek chovatelské sezóny ( no jen o tři dny, z toho se střílet snad nebude ) a zatím marně vyhlížím pěkného nepříbuzného fešáka . Takže když každé sebrané vajíčko zapíšu do kalendáře ( a taky každou pipku, o kterou příjdu - to nééé ), a když to do 30. 9. 2009 vydržím, tak budu mít uzavřenou kontrolu užitkovosti hejna za rok. Vynechala jsem něco?
Jiřina

No a to je pro chovatele takový problém, aby pak řekl zájemci - krmím tak a tak a snesou mi při tomto krmení průměrně tolik a tolik kusů na nosnici za rok ? Když to vezmu u koz, tak každý chovatel je schopen říci, kolik mu jeho mektalka dá na podojení, jak dlouho dojí po kozlatech a kolik potomků povije a odchová při takovém a takovém způsobu chovu - tedy zájemce má jakýs takýs přehled o užitkovosti. Proč to u drůbeže nejde ?
Jiřina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No a to je pro chovatele takový problém, aby pak řekl zájemci - krmím tak a tak a snesou mi při tomto krmení průměrně tolik a tolik kusů na nosnici za rok ? Když to vezmu u koz, tak každý chovatel je schopen říci, kolik mu jeho mektalka dá na podojení, jak dlouho dojí po kozlatech a kolik potomků povije a odchová při takovém a takovém způsobu chovu - tedy zájemce má jakýs takýs přehled o užitkovosti. Proč to u drůbeže nejde ?
Jiřina

Nejde, nejde. Išlo by to s úžitkovosťou nahor, keby dobre fungovali testovacie stanice. Chovateľ -majiteľ A,B alebo C chovu, by v určitej dobe asi v marci dodal do testovacej stanice 30 vajec z chovu, tu by sa vyliahli kurence, následne odchovali, potom dajmetomu vystavili alebo iným spôsobom zaradili do chovu. Za tzv. chovateľskú sezónu od 1.10. do 30.9. by sa sledovali nosnice, ich úžitkovosť a podobne. Chovateľ by následne dostal certifikát o úrovni úžitkovosti svojho chovu. Navrhoval by som to realizovať na stredných poľnohospodárskych školách, kde by boli učitelia-profesori ako garanti a kontrolóri a žiaci by sa aspoň niečo z praxe naučili. To by bolo podľa mňa OK. Ale inak je to len taká hra na dôveru a cieľavedomosť toho ktorého chovateľa.
Rudo

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No a to je pro chovatele takový problém, aby pak řekl zájemci - krmím tak a tak a snesou mi při tomto krmení průměrně tolik a tolik kusů na nosnici za rok ? Když to vezmu u koz, tak každý chovatel je schopen říci, kolik mu jeho mektalka dá na podojení, jak dlouho dojí po kozlatech a kolik potomků povije a odchová při takovém a takovém způsobu chovu - tedy zájemce má jakýs takýs přehled o užitkovosti. Proč to u drůbeže nejde ?
Jiřina

Ale jo, není to problém říci. Jenže podívej se o pár měsíců dál, kde jsme řešili drcené kosti a logicky došlo na sestavování optimální krmné dávky. Byla výživná diskuze, zejména po příspěvku pana Vojtíška, jež rád zdravá vajíčka /je to parafráze jeho podpisu/. Když jsem byla poctivá a říkala, že podávám kompletní krmnou směs /a teď to asi napíšu blbě, plete se mi tam dyslekticky T s D/ ad libitum a vodu celoročně obohacuji Acidomidem, pipiny jsou ve voliéře, zelené sice dostávají denně, ale výběh na zahradu jen za odměnu, protože nemám jiné podmínky k chovu, tak mě koupěchtivý zájemce zpražil pohledem a odpálkoval, že to beru moc vědecky a krmím draze, protože on má deputát v pšenici a slepice jsou nejraději na hnoji a jak mu pěkně nesou o jara do léta. Tak tu poctivost už balím a zodpovězení dotazu o snášce mého hejna se vyhýbám tím ... u tohoto plemene se uvádí.... Protože když vylíhnu, vypiplám, připravím k vysoké snášce a pak se dovím od někoho, kdo bere už vlastně hotové, že jsem trouba, tak mám opravdu sto chutí poslat kupujícího do prele a své veterinárně pravidelně kontrolované hejno ubytovat v mrazáku.
S kozama je to skoro podobné. Co matka, to výherkyně mléčné ligy, nádoje pomalu větší než u holštýnského skotu, a to vše jen z pastvy. Teď jsem v roli zájemce já. A k pití kýbl vody s trochou šrotu. No neber to, takový potenciál. Jenže /a teď se nechci nikoho dotknout ani nikoho konkrétního napadat/ když pak po podmínkách konkrétního chovatele pátráš hlouběji a v šířeji, tak zjistíš, že pastevní odchov je po nafutrování nasekanou vojtěškou a premixy obohaceným nápojem odejití stáda na louku, aby se při opalování lépe trávilo a po návratu do uzavřeného výběhu je čeká kopice sena a zase nápoj, protože na čerstvém vzduchu to ale tráví. To, čemu můžeš skoro věřit, je jak dlouhou mají laktaci. Protože jsou to zázračné kozy a to, co dojí v mléku bezprostředně po kůzlatech dojí i po celou dobu laktace až do zasušení, ke kterému jsou vlastně chudinky znásilňované. Jsem schopna odfiltrovat nadsázku pamáhající vytvořit optimálné cenu prodejce a uchlácholit kupujícího, že není natažen, ale to sem opravdu nepatří.

Užitkovost slepice doma. Když jsi hračička, máš mraky času a kontrolní snášková hnízda, tak si můžeš zapisovat počet vajec od každé jedné slepice. Jejich počet za rok vydělíš 365 a vynásobíš 100.
Nebo - případ nás všech: denně si zapisuješ počet sebraných vajec a počet nosnic. To proto, že může některá uhynout, nebo můžeš přikoupit...
Pak buď denně dělíš vajíčka počtem nosnic a násobíš stem - denní snáška v procentech a za rok to jen zprůměruješ, nebo celkový počet vajec za rok /nebo sledované období/ vydělíš průměrným počtem slepic v hejnu /proto si zapisuješ změny v počtu nosnic/, a máš průměrnou snášku za rok na nosnici.

shrnu to, než se do toho zamotám. Když s poctivým chovatelem citlivě zacházíš a drbeš ho po egu a nestíráš ho, že to už z hlediska šedin víš líp, nebo na druhou stranu, že je ti fuk, co plácá za archaismy, když to psali v té brožuře....tak ti informace poskytne pravdivě a budeš s ním dlouholetý kamarád se kterým se budete navzájem informačně obohacovat. Každý rád slyší, že pipky od něj jsou ty nej, stejně jako kůzlata po koze. Když je chovatel lakotný kšeftař, tak z něj pravdu nevyrazíš ani na mučidlech.
Asi všichni tady víme, že chov domácích i těch drobných hospodářských zvířat je o všem možném jen ne o zisku finančním.
Martina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale jo, není to problém říci. Jenže podívej se o pár měsíců dál, kde jsme řešili drcené kosti a logicky došlo na sestavování optimální krmné dávky. Byla výživná diskuze, zejména po příspěvku pana Vojtíška, jež rád zdravá vajíčka /je to parafráze jeho podpisu/. Když jsem byla poctivá a říkala, že podávám kompletní krmnou směs /a teď to asi napíšu blbě, plete se mi tam dyslekticky T s D/ ad libitum a vodu celoročně obohacuji Acidomidem, pipiny jsou ve voliéře, zelené sice dostávají denně, ale výběh na zahradu jen za odměnu, protože nemám jiné podmínky k chovu, tak mě koupěchtivý zájemce zpražil pohledem a odpálkoval, že to beru moc vědecky a krmím draze, protože on má deputát v pšenici a slepice jsou nejraději na hnoji a jak mu pěkně nesou o jara do léta. Tak tu poctivost už balím a zodpovězení dotazu o snášce mého hejna se vyhýbám tím ... u tohoto plemene se uvádí.... Protože když vylíhnu, vypiplám, připravím k vysoké snášce a pak se dovím od někoho, kdo bere už vlastně hotové, že jsem trouba, tak mám opravdu sto chutí poslat kupujícího do prele a své veterinárně pravidelně kontrolované hejno ubytovat v mrazáku.
S kozama je to skoro podobné. Co matka, to výherkyně mléčné ligy, nádoje pomalu větší než u holštýnského skotu, a to vše jen z pastvy. Teď jsem v roli zájemce já. A k pití kýbl vody s trochou šrotu. No neber to, takový potenciál. Jenže /a teď se nechci nikoho dotknout ani nikoho konkrétního napadat/ když pak po podmínkách konkrétního chovatele pátráš hlouběji a v šířeji, tak zjistíš, že pastevní odchov je po nafutrování nasekanou vojtěškou a premixy obohaceným nápojem odejití stáda na louku, aby se při opalování lépe trávilo a po návratu do uzavřeného výběhu je čeká kopice sena a zase nápoj, protože na čerstvém vzduchu to ale tráví. To, čemu můžeš skoro věřit, je jak dlouhou mají laktaci. Protože jsou to zázračné kozy a to, co dojí v mléku bezprostředně po kůzlatech dojí i po celou dobu laktace až do zasušení, ke kterému jsou vlastně chudinky znásilňované. Jsem schopna odfiltrovat nadsázku pamáhající vytvořit optimálné cenu prodejce a uchlácholit kupujícího, že není natažen, ale to sem opravdu nepatří.

Užitkovost slepice doma. Když jsi hračička, máš mraky času a kontrolní snášková hnízda, tak si můžeš zapisovat počet vajec od každé jedné slepice. Jejich počet za rok vydělíš 365 a vynásobíš 100.
Nebo - případ nás všech: denně si zapisuješ počet sebraných vajec a počet nosnic. To proto, že může některá uhynout, nebo můžeš přikoupit...
Pak buď denně dělíš vajíčka počtem nosnic a násobíš stem - denní snáška v procentech a za rok to jen zprůměruješ, nebo celkový počet vajec za rok /nebo sledované období/ vydělíš průměrným počtem slepic v hejnu /proto si zapisuješ změny v počtu nosnic/, a máš průměrnou snášku za rok na nosnici.

shrnu to, než se do toho zamotám. Když s poctivým chovatelem citlivě zacházíš a drbeš ho po egu a nestíráš ho, že to už z hlediska šedin víš líp, nebo na druhou stranu, že je ti fuk, co plácá za archaismy, když to psali v té brožuře....tak ti informace poskytne pravdivě a budeš s ním dlouholetý kamarád se kterým se budete navzájem informačně obohacovat. Každý rád slyší, že pipky od něj jsou ty nej, stejně jako kůzlata po koze. Když je chovatel lakotný kšeftař, tak z něj pravdu nevyrazíš ani na mučidlech.
Asi všichni tady víme, že chov domácích i těch drobných hospodářských zvířat je o všem možném jen ne o zisku finančním.
Martina

Tedy k užitkovosti se vyjádřit nemůžu, moje hybridky zřejmě úplně zapomněly, jak takové vajíčko vypadá a už třetí den nenesou, ale zaujala mě zmínka o přitápění a přisvětlování. Manžel uvažuje, že obojí by neměl být problém - přisvětlení už tam tak jako tak mají, ale jak s tím přitápěním? Kurník není tak velký, aby v něm mohly být slepičky celý den, ani se o tom neuvažovalo, ale na druhou stzranu by se v něm dalo přitopit. Je zateplený, dimenzovaný asi do -15°C, dole má "pididvířka" na vypouštění slepiček. Já je musím vypustit asi v sedm ráno a zavřít je můžu odpoledne prakticky kdykoliv - doma bývám ve tři. Jak by asi měly mít teplo? krmím převážně směsí pro nosnice a zeleným.
Jinak by mě zajímalo, jak třeba poznám, jestli krmím optimálně? Kdysi se říkávalo, že čím hůř slípka vypadá, tím líp nese...takže na výstavě by zřejmě opravdu neuspěla.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tedy k užitkovosti se vyjádřit nemůžu, moje hybridky zřejmě úplně zapomněly, jak takové vajíčko vypadá a už třetí den nenesou, ale zaujala mě zmínka o přitápění a přisvětlování. Manžel uvažuje, že obojí by neměl být problém - přisvětlení už tam tak jako tak mají, ale jak s tím přitápěním? Kurník není tak velký, aby v něm mohly být slepičky celý den, ani se o tom neuvažovalo, ale na druhou stzranu by se v něm dalo přitopit. Je zateplený, dimenzovaný asi do -15°C, dole má "pididvířka" na vypouštění slepiček. Já je musím vypustit asi v sedm ráno a zavřít je můžu odpoledne prakticky kdykoliv - doma bývám ve tři. Jak by asi měly mít teplo? krmím převážně směsí pro nosnice a zeleným.
Jinak by mě zajímalo, jak třeba poznám, jestli krmím optimálně? Kdysi se říkávalo, že čím hůř slípka vypadá, tím líp nese...takže na výstavě by zřejmě opravdu neuspěla.

Prosím Vás ,slepicím nepřitápějte. To by jste je zchoulostivěla. Stačí když v kurníku nezmrzne voda v napaječce - tak by měl být izolovaný. A další jedna věc, slepicím míň vadí suchý mráz než 4 - 6 stupňů nad nulou přitomž vlhko a nevlídno. Četl jsem tu o podávání teplé vody v zimě. Slepice si v přírodě taky vodu neohřejou na kamnech. U hřebenatých plemen dochází snadněj k omrzlinám, protože jak známo teplá voda rychleji mrzne. Slepice a kohouti při pití oklepávají laloky, voda se roztříká na hřeben a je malér. Výpary v kurníku způsobují nepříznivé vlhké klima. Takže vodu sutdenou nebo lehce odstátou v místnosti - to stačí bohatě. Nebo se dostanete k tomu, že zachvíli budete dávat slepicím k snídani právě zalitý kafe a na každnou nemoc si necháte vypsat marodku od veťáka. Slepice není kocour, který si rád vleze za kamna. Ale i u toho vede takové pobývání v teple k z choulostivění. Ptáci mají teplotu 42 °C. Stačí dát na noc směs pšenice a kukuřice a je jim teplo až až. Kor když jsou v novém peří.
Slepice nese díky světlu. Proto stačí v zimě přisvětlovat a snáška se u 10členného hejna středního plemene změní ze dvou vajec denně na 8. Jinak slepice díky tomu, že je v zimě dlouho tma, nežere (rsp. přijme méně potravy než v dlouhém dni v létě), a tím jí nezbude moc energie na vejce, ale na sádlo a na zahřátí sebe sama. Ráno mohou slepice, kterým se nesvítí, hladovět.
Juraj Kafka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prosím Vás ,slepicím nepřitápějte. To by jste je zchoulostivěla. Stačí když v kurníku nezmrzne voda v napaječce - tak by měl být izolovaný. A další jedna věc, slepicím míň vadí suchý mráz než 4 - 6 stupňů nad nulou přitomž vlhko a nevlídno. Četl jsem tu o podávání teplé vody v zimě. Slepice si v přírodě taky vodu neohřejou na kamnech. U hřebenatých plemen dochází snadněj k omrzlinám, protože jak známo teplá voda rychleji mrzne. Slepice a kohouti při pití oklepávají laloky, voda se roztříká na hřeben a je malér. Výpary v kurníku způsobují nepříznivé vlhké klima. Takže vodu sutdenou nebo lehce odstátou v místnosti - to stačí bohatě. Nebo se dostanete k tomu, že zachvíli budete dávat slepicím k snídani právě zalitý kafe a na každnou nemoc si necháte vypsat marodku od veťáka. Slepice není kocour, který si rád vleze za kamna. Ale i u toho vede takové pobývání v teple k z choulostivění. Ptáci mají teplotu 42 °C. Stačí dát na noc směs pšenice a kukuřice a je jim teplo až až. Kor když jsou v novém peří.
Slepice nese díky světlu. Proto stačí v zimě přisvětlovat a snáška se u 10členného hejna středního plemene změní ze dvou vajec denně na 8. Jinak slepice díky tomu, že je v zimě dlouho tma, nežere (rsp. přijme méně potravy než v dlouhém dni v létě), a tím jí nezbude moc energie na vejce, ale na sádlo a na zahřátí sebe sama. Ráno mohou slepice, kterým se nesvítí, hladovět.
Juraj Kafka

tu teplou vodu jsem psala já. A neupřesnila, že je to za mrazů vroucí voda, ale okolo šesté ráno a klobouková napaječka stojí na podlaze kurníku a zároveň s donesením vody otevírám dvířka ven, protože jdu do práce. Než se s rozedněním sleti napít a nažrat, tak je voda s bídou vlažná. mráz plazící se při zemi.... Když jsem doma, tak měním vodu několikrát za den, ale studenou, protože se stačí napít.
Slepice v přírodě ...
... je zase o životních podmínkách a na dlouhou polemiku, ale dobře nazobe se sněhu, pokud není holomráz, má kliku a najde nějaké bobule nebo zmrzlou hlízu......
V každém případě na výrobu vajec v těle slepice má vliv jak světelný den, tak výkyvy teploty prostředí, tak i krmení. A taky plemeno, zdravotní stav, věk...
Dík, že jste upozornil na vznik omrzlin.
Martina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tu teplou vodu jsem psala já. A neupřesnila, že je to za mrazů vroucí voda, ale okolo šesté ráno a klobouková napaječka stojí na podlaze kurníku a zároveň s donesením vody otevírám dvířka ven, protože jdu do práce. Než se s rozedněním sleti napít a nažrat, tak je voda s bídou vlažná. mráz plazící se při zemi.... Když jsem doma, tak měním vodu několikrát za den, ale studenou, protože se stačí napít.
Slepice v přírodě ...
... je zase o životních podmínkách a na dlouhou polemiku, ale dobře nazobe se sněhu, pokud není holomráz, má kliku a najde nějaké bobule nebo zmrzlou hlízu......
V každém případě na výrobu vajec v těle slepice má vliv jak světelný den, tak výkyvy teploty prostředí, tak i krmení. A taky plemeno, zdravotní stav, věk...
Dík, že jste upozornil na vznik omrzlin.
Martina

Jestli tomu dobře rozumím, chovatelé se zaměřují na zevnějšek a na užitkovost nehledí. To by mělo znamenat časem pokles užitkovosti, pokud za vyšší snášku mohou generace selekcí. Zajímavé by bylo zjistit, jak se zvyšovala snáška v dávné minulosti-zřejmě neustálým výběrem nejlepších nosnic do chovu. Jak ale rozeznávali nejlepší nosnice? Jak stabilní je získaná užitkovost a jak rychle samovolně, bez udržování pomocí výběrů, poklesne, nevím. Nevidím problém v sledování alespoň hromadné snášky jako orientační údaj.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jestli tomu dobře rozumím, chovatelé se zaměřují na zevnějšek a na užitkovost nehledí. To by mělo znamenat časem pokles užitkovosti, pokud za vyšší snášku mohou generace selekcí. Zajímavé by bylo zjistit, jak se zvyšovala snáška v dávné minulosti-zřejmě neustálým výběrem nejlepších nosnic do chovu. Jak ale rozeznávali nejlepší nosnice? Jak stabilní je získaná užitkovost a jak rychle samovolně, bez udržování pomocí výběrů, poklesne, nevím. Nevidím problém v sledování alespoň hromadné snášky jako orientační údaj.

Tak podľa toho čo som počul od starých chovateľov, sliepka, ktorá ma na konci sezony, niekedy začiatkom augusta, "najnekvalitnejšie" operenie, na chrbte holé miesta od párenia s kohútom (zrejme kohút sa pári so sliepkou, ktorá častejšie znáša viackrát), sliepka má sýto červený, mäsitý hrebeň a doslova nie je taká pekná ako sliepka, ktorá má perie dokonalé a moc toho nezniesla. Ďalej podľa môjho názoru dobrá nosnica netrávi veľa času na dvore pri kŕmidlách, ale neustále niečo zháňa niekde vo výbehu, je viacej aktívna a preto aj vyzerá "opotrebovanejšie". Také by mali byť znaky dobrej nosnice. Sám som mal okrem domácej zmesky na dvore 2 sasexky, pričom jedna bola doslová lenivá, neustále čakala, čo jej hodím pod nos, hrebeň mala bledší a často kvokala, pričom druhá ráno zniesla vajce a do večera sa túlala po výbehu. Pričom tá prvá mala vždy perie leské a uhladené a tá druhá rozhodne nebola "modelka".

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jestli tomu dobře rozumím, chovatelé se zaměřují na zevnějšek a na užitkovost nehledí. To by mělo znamenat časem pokles užitkovosti, pokud za vyšší snášku mohou generace selekcí. Zajímavé by bylo zjistit, jak se zvyšovala snáška v dávné minulosti-zřejmě neustálým výběrem nejlepších nosnic do chovu. Jak ale rozeznávali nejlepší nosnice? Jak stabilní je získaná užitkovost a jak rychle samovolně, bez udržování pomocí výběrů, poklesne, nevím. Nevidím problém v sledování alespoň hromadné snášky jako orientační údaj.

Už to naznačil slovenský kolega.
Známky dobré nosnice na konci snáškového období jsou vybledlost běháků, peří bez lesku, známky častého pojímání. Takové ty odrbané šeredky. Mnoho plemen je šlechtěno dlouhodobě k potlačeni pudu kvokavosti, tak by dobrá nosnice neměla ani jevit snahu o mateřské slepičí radosti - kromě snášení vajec.
A když vezmete slepici do ruky, tak vám předpoklady k vysoké snášce může napovědět tvar trupu, vzdálenost kyčelních kloubů, prokrvení, provlhčení a elastičnost kloaky.
Slepice s hrubým tvarem těla, úzkou pánví vyřazuji již jako kuřice.
Zkuste si hejno pravidelně sledovat a během sezony, dvou, to dostanete do oka.
Bohužel, dar vysoké snůšky je v genech nejméně stabilní.
Babičky to dělaly tak, že se od vysledované nejlepší nosnice snažily odchovat kuřata a peříčka je moc nebrala, na rozdíl od zmasilosti.
Martina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Už to naznačil slovenský kolega.
Známky dobré nosnice na konci snáškového období jsou vybledlost běháků, peří bez lesku, známky častého pojímání. Takové ty odrbané šeredky. Mnoho plemen je šlechtěno dlouhodobě k potlačeni pudu kvokavosti, tak by dobrá nosnice neměla ani jevit snahu o mateřské slepičí radosti - kromě snášení vajec.
A když vezmete slepici do ruky, tak vám předpoklady k vysoké snášce může napovědět tvar trupu, vzdálenost kyčelních kloubů, prokrvení, provlhčení a elastičnost kloaky.
Slepice s hrubým tvarem těla, úzkou pánví vyřazuji již jako kuřice.
Zkuste si hejno pravidelně sledovat a během sezony, dvou, to dostanete do oka.
Bohužel, dar vysoké snůšky je v genech nejméně stabilní.
Babičky to dělaly tak, že se od vysledované nejlepší nosnice snažily odchovat kuřata a peříčka je moc nebrala, na rozdíl od zmasilosti.
Martina

No tak s tím pojímáním nevím, nevím. Od dvou nově koupených slepiček jsem za čtrnáct dnů sebrala jedno vajíčko a kohout je sexuální maniak, pořád leze na jednu nebo na druhou pipinu. Tak nevím, možná jsou ještě mladá...
Věra

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No tak s tím pojímáním nevím, nevím. Od dvou nově koupených slepiček jsem za čtrnáct dnů sebrala jedno vajíčko a kohout je sexuální maniak, pořád leze na jednu nebo na druhou pipinu. Tak nevím, možná jsou ještě mladá...
Věra

pokiaľ máte iba dve, tak sa nečudujte, kohú má mať v hejne 8 - 15 sliepok...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pokiaľ máte iba dve, tak sa nečudujte, kohú má mať v hejne 8 - 15 sliepok...

No a jsme u problému, kohout má k dispozici další slepice - hybridky, ale ty mu nevoní, je na ně agresívní a rve je, má rád jen ty svoje dvě příslušnice stejného druhu. Chodí jen s nima a ostatní slípky jsou v uctivé vzdálenosti a závistivě koukají. Tak nevím, jestli si zvyknou..
Věra

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No a jsme u problému, kohout má k dispozici další slepice - hybridky, ale ty mu nevoní, je na ně agresívní a rve je, má rád jen ty svoje dvě příslušnice stejného druhu. Chodí jen s nima a ostatní slípky jsou v uctivé vzdálenosti a závistivě koukají. Tak nevím, jestli si zvyknou..
Věra

Môžem len súhlasiť s tým čo tu už bolo napísané, len chcem pridať ešte jeden poznatok. Dobrá nosnica znáša vajíčka so svetlejšou škrupinou ako jej lenivejšie kolegyne.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Môžem len súhlasiť s tým čo tu už bolo napísané, len chcem pridať ešte jeden poznatok. Dobrá nosnica znáša vajíčka so svetlejšou škrupinou ako jej lenivejšie kolegyne.

Jak se to pozná u bělovaječných?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tu teplou vodu jsem psala já. A neupřesnila, že je to za mrazů vroucí voda, ale okolo šesté ráno a klobouková napaječka stojí na podlaze kurníku a zároveň s donesením vody otevírám dvířka ven, protože jdu do práce. Než se s rozedněním sleti napít a nažrat, tak je voda s bídou vlažná. mráz plazící se při zemi.... Když jsem doma, tak měním vodu několikrát za den, ale studenou, protože se stačí napít.
Slepice v přírodě ...
... je zase o životních podmínkách a na dlouhou polemiku, ale dobře nazobe se sněhu, pokud není holomráz, má kliku a najde nějaké bobule nebo zmrzlou hlízu......
V každém případě na výrobu vajec v těle slepice má vliv jak světelný den, tak výkyvy teploty prostředí, tak i krmení. A taky plemeno, zdravotní stav, věk...
Dík, že jste upozornil na vznik omrzlin.
Martina

měl jsem na mysli slepice v přírodě - kura bankivského
JK

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak se to pozná u bělovaječných?

Ako je to u bielovaječných tak to musím priznať že neviem, ja chovám plymutky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
měl jsem na mysli slepice v přírodě - kura bankivského
JK

přesně toho jsem se bála. V domovině galus galus bankiva /Linné/ jaksi nemrzne. Jen je dvakrát do roka sakra mokro...... Ale zase je dost stromů.
A taky počet vajec ze sezonu je u tohoto kura jaksi jinde. Ale jo, opičák nebo chovatel, je to fuk, oba primáti
Juro, fakt, dobrý.
Martina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
přesně toho jsem se bála. V domovině galus galus bankiva /Linné/ jaksi nemrzne. Jen je dvakrát do roka sakra mokro...... Ale zase je dost stromů.
A taky počet vajec ze sezonu je u tohoto kura jaksi jinde. Ale jo, opičák nebo chovatel, je to fuk, oba primáti
Juro, fakt, dobrý.
Martina

Zatím jsem tu neslyšel, že by výběry na snášku někdo skutečně dělal. Je potom rozumné na jistou snášku chovat hybridy, které jsou na snášku, která jak vidíme je těžko sledovatelná a vyhodnocovatelná u malochovatelů, selektovány. Plemena dnes nebudou zaručovat jistou užitkovost, budou v sobě mít však kouzlo zevnějšku a schopnost reprodukce.
.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zatím jsem tu neslyšel, že by výběry na snášku někdo skutečně dělal. Je potom rozumné na jistou snášku chovat hybridy, které jsou na snášku, která jak vidíme je těžko sledovatelná a vyhodnocovatelná u malochovatelů, selektovány. Plemena dnes nebudou zaručovat jistou užitkovost, budou v sobě mít však kouzlo zevnějšku a schopnost reprodukce.
.

Sledování užitkovosti mají za povinnost kmenové a šlechtitelské chovy drůběže. U těch šlechtitelských pak je nutná individuelní kontrola užitkovosti....