Hybridní kuřátka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím, zajímavý dotaz
na vysvětlenou to není jednoduché, pokud Vám nejsou jasné některé věci z genetiky. Pokusím se být stručný i když mi to většinou nejde.
Heteroze: je pojem z genetiky, který znamená něco jako, zvýšení celkové životnosti a potažmo i užitkovosti všech kříženců. Potomci křížených rodičů mají lepší životaschopnost, odolnost nemocem a vyšší užitkovost než jejich rodiče původního nebo původních plemen v čisté podobě.
Zase použiju přirovnání např. u psů veřejnosti známý fakt, že voříšci jsou životnější než čisté rasy(správně plemena).
Pozor: křížit ledajaká plemena za účelem např. vyšší snášky ovšem nejde. Nejčastěji se vybírají plemena z kombinovanou užitkovostí rodajlenky, hempšírky, plymutky bílé, žíhané, sasexky a z nosných lehkých leghornky.
Tato plemena již v čisté podobě mají prošlechtěnou vysokou snášku kolem 200 vajec ročně. 365 dní má kal. rok. Zbytek dní do 365 připadne na odpočinek a pelichání.
Z těchto plemen se testují několik let vhodní jedinci(Pro velkovýrobu to ovšem dělá celé populace, pracuje se na celých populacích) z nejlepší snáškou a hlavně dědivostí tj koeficientem vyjádření požadované vlastnosti přenesené dál na potomstvo. Z těchto se vyberou rodiče (tzv rodičovský komplet) finálních hybridů. Např. pro známé černé morávie běžně kupované lidmi se používají jako rodiče 1,0 rodajlenka velkovýrobního typu x 0,1 žíhaná plymutka. Obě plemena prošla předtím selekcí na co nejvyšší snášku a na dědivost. Potomci jsou tzv. dvoulinioví hybridi. Jejich snáška je vlivem heteroze ještě vyšší než u rodičů. Třeba 290 vajec.
Pokud se zkříží 3 plemena, zkříží se nejprve např. rodajlenka x sasexka a na jejich potmky se přikříží např. slepice žíhaných plymutek, vznikne nám 3 liniový hybrid. Tento má ještě vyšší snášku vlivem trojnásobného heterozního efektu.
No a poslední je 4 liniový hybrid křížením dvou a dvou různých plemen jejichž potomstvo se zkříží navzájem. Snáška může dosáhnout 300 vejec ročně.
Vliv heteroze ovšem také není nevyčerpatelný a proto více než 4 linioví kříženci se "nevyrábějí". Heterozní efekt se potom zase snižuje.

Další zásadou genetiky je tzv. zákon uniformity první F1 generace. To znamená zkřížíte-li dvě různá plemena jejich potomstvo bude uniformní. To vysvětluje proč jsou všechny hybridní slepice hnědé nebo černé a nejen to, ony mají všechny stejně vysokou snášku, stejně efektivní konverzi krmiva a pod.

No a druhý princip je, že po spáření těchto potomků z F1 generace mezi sebou, se jejich potomstvo tedy F2 generaci bude zákonitě silně štěpit. To znamená podle známých Mendlových čtverců, vyjdou jedinci s vysokou, střední i nízkou snáškou. A s tou střední snáškou jich bude nejvyšší %. A to už si můžete raději pořídit slepice čistokrevných plemen, která budou tuto snášku dosahovat a ještě budou něčím zajímavé.

Takže závěrem: jsou tři základní principy, podle kterých nelze získat stejně užitkové potomstvo od hybridních matek. Heterozní efekt se oslabí.
F1 generace je tu pro to, aby co největší počet potomstva bylo uniformní(to celkem logicky chtějí podniky nabízející a chovající kuřice pro klecové chovy nosnic)
Při spáření techto jedinců "Fjedniček" se potmstvo F2 bude silně štěpit. ( a o to samozřejmě podnikům také jde, jinak bychom si mohli množit nosnice sami, což by zanamenalo pro zmiňované podniky ztrátu).

Doufám, že to stačí, pokud jste nečemu nerozuměli, rád to dovysvětlím.
Juraj Kafka

Moc děkuji za odpověd.D

Dobrý večer, zajímal by mě Váš názor na křížení hybrydních kuřic Moravia s čistokrevnými kohouty. Děkuji za odpověď.

Dobrý den, pokud je Moravia dvoulinie (což nevím - v genetice drůbeže se moc nevyznám, ale v principu je to stejné) a nakřížíte nějakého čistokrevného kohouta, vznikne vám 3linka. Neznamená to však, že dosáhnete výboných výsledků. V předešlém perfektním výkladu pana Kafky bylo zmíněno slovo heteroze, tedy nadstandardní vlastnosti nějakého nebo více znaků. Aby však došlo k této hetetrozi, musí rodiče splňovat tzv. kombionační schopnost. Jednoduše řečeno ne každá matka se může křížit s každým otcem a získáme super potomstvo. Tedy to je právě ta práce šlechtitele, nalezt ideální rodiče, kteří splňují tu nejvyšší kombinační schopnost. A upřímně, byla by to obrovská náhoda, kdyby se Vám to podařilo, že byste vzal nějakého finálního hybrida jako matku (tedy pokud je to singl) a nějakého čistokrvného kohouta. Je-li to trikros, tak to by byl totální úlet. A co se týče křížení F1 mezi sebou....nevím jak je to u drůbeže, ale u pšenice nebo u žita hybridního (věřím, že u všech ostatních hybridů je to stejné) dochází opravdu ke štěpení, říká se tomu imbrední deprese. Totální rozstřel všech genů, tedy další obrovská skupina různých vlastností, tvarů a barev. Jako srandovní pokus co z toho vzikne může být zajímavý ale jinak bez smyslu. S pozdravem Luděk Novotný

Inbreední deprese - inbreeding je příbuzenská plemenitba, kde naopak dochází ke ztrátě některých genů. V genotypu jedince se vyskytuje více homozygotních párů chromozomů a zvyšuje se možnost vzniku letálních (smrtelních) vad. U člověka je to incest - degenerace panovnických rodů, geneticky podmíněné choroby. Takže ne totální roztřel ale ztáta pestrosti genů. Dana

Však ano, co je křížení mezi sebou F1? Ibreeding (inces). A nedochází ke ztrátě genetické variability, ale naopak k rozstřelu (zvětšení spektra kombinací). Tedy vzniknou zmetci, průměrné i velmi dobré potomstvo. Navíc se mohou vyštěpit zajímavé geny (i ty pozitivní). Vžyť toho se i při šlechtění využívá i svědomím, že 99% i někdy 100% se nepoužije. Tak jaká pak zdtráta genů?
S pozdravem Luděk Novotný

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Inbreední deprese - inbreeding je příbuzenská plemenitba, kde naopak dochází ke ztrátě některých genů. V genotypu jedince se vyskytuje více homozygotních párů chromozomů a zvyšuje se možnost vzniku letálních (smrtelních) vad. U člověka je to incest - degenerace panovnických rodů, geneticky podmíněné choroby. Takže ne totální roztřel ale ztáta pestrosti genů. Dana

Vy ale máte na mysli ztrátu pestrosti genů u jednoho jedince, já mluvil o celé generaci F2. Samozřejmě že opakovaným kříženín se zvyžuje homozygotace jednotlivích genů, mnoho znáků je však založených polygeně a projevují se právě jen v případě, že jejich geny jsou v homozygotním stavu, ale ta je téměř 100%ní až někde v F7-F10. Proto například vyšlechtění nějaké odrůdy pšenice je otázkou 8-10let. A u živočichů je to defacto stejné. Nicméně není účelem se přít. Chtěl jsem tazateli jen naznačit, že by to křížení o kterém mluvil, nemělo smyls. L.N.

Dobrý den,
pokud jsem správně pochopil příspěvek pana Kafky z 2.2.2005, tak by bylo celkem jednoduché si vyrobit hybridní nosnice a to tak, že zkřížím v otcovské linii rodajlenku a v mateřské linii plymutku žíhanou. Ja to prosím takto ?
děkuji
Roman

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
pokud jsem správně pochopil příspěvek pana Kafky z 2.2.2005, tak by bylo celkem jednoduché si vyrobit hybridní nosnice a to tak, že zkřížím v otcovské linii rodajlenku a v mateřské linii plymutku žíhanou. Ja to prosím takto ?
děkuji
Roman

No jasně, šlo by to, ale je tady jeden zádrhel, a tou je kontrola užitkovosti. Ty linie na bázi rodajlenky a plymutky, co se chovají pro produkci nosných hybridů, jsou totiž pod neustálým selekčním tlakem, šlechtí se na snášku. Takže zkřížením dvou vysoce užitkových linií vznikne ještě užitkovější snáškový hybrid. Čistokrevná plemena v malochovech se ale, čest výjimkám, na užitkovost nešlechtí, šlechtí se na exteriérové znaky, na správnou stvolovou kresbu a na hřeben správného tvaru, ale kolik chovatelů dělá doma kontrolu snášky? Kolik chovatelů dělá násadová vejce až od nosnic na druhém snáškovém cyklu, přičemž ty málo užitkové dál nerozmnožuje? Takže bych dost pochybovala, že takovýto kříženec dělaný doma na koleně by měl užitkové vlastnosti koupeného hybrida, právě proto, že neseženete takto užitkové rodiče.

Děkuji za odpověď
Roman

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
pokud jsem správně pochopil příspěvek pana Kafky z 2.2.2005, tak by bylo celkem jednoduché si vyrobit hybridní nosnice a to tak, že zkřížím v otcovské linii rodajlenku a v mateřské linii plymutku žíhanou. Ja to prosím takto ?
děkuji
Roman

Dobrý den, ten sáhodlouhý příspěvek samozřejmě je podán značně zjednodušeně, a je třeba říct, že vlastnosti a znaky užitkové jsou děděny jen velmi pomalu a ztěžka. Ovlivňuje je mnoho genů s malým účinkem. A proto se vyhledávají a selektují neustále, nové a nové co nejužitkovější linie. Nicméně na jejich začátku vždy stojí čistokrevné plemeno, ikdyž třeba neodpovídá ve všem vzorníku, ale jen zhruba. Kdysi tu byly tzv. velkovýrobní typy leghornek, rodajlenek, sasexek a jiných. Daly se přirovnat k některým dnešním barevným dominantkám apod. Ty nosnice mají prostě našlechtěnu vyšší užitkovost, ale do podmínek stabilních, tj klimatizovaná hala. Ano, vyřazené nosnice nesou i v domácích podmínkách, protože je to prostě nutí. Když si někdo koupí mladé kuřice, tak mají třeba geneticky ranější nástup do snášky. Takže nutné je výživově trochu brzdit, aby nezačly moc brzy a zabránilo se nedostatečnému tělesnému dospění (pohlavní dospělost se dostavuje vždy dříve) a potažmo snáškou trvale drobných vajec.
Heterozní efekt není jen ve vyšší snášce, ale třeba ve zdravotním stavu, rychlosti růstu kuřat, líhnivosti, dobré konverzi krmiva mladých kohoutů. Jo, takže Vy si můžete doma křížit např. kohouta hempšírky se slepicí sasexky a dostanete F1 žluté slepice s černým ocasem a bílé kohouty s měděnými rameny a černým ocasem, kteří budou jatečně velmi zajímaví, stejně jako jejich uniformně žluté sestry, které budou mít zajímavou snášku. Samozřejmě může se objevit třeba nežádoucí vlastnost a to kvokavost, která ubírá na 40 - 60 vejcích celkové roční snášky na slepici. Budete-li chtít lepší snášku, můžete místo kohouta hempšírky použít kohouta vlašky koroptví. Podstatné je aby se dával kohout se zlatým faktorem na slepice se stříbrným faktorem, poznáte pohlaví už od vylíhnutí podle kuřat, budou přesně opačně zbarvené. Stejně jako nežíhaný kohout na slepici žíhanou. Opět lze pohlaví kuřat poznat už od vylíhnutí. Odlišené kohouty můžete rovnou nasadit na výkrm. Ta snáška nebude stejná jako u komerčních nosnic. Ale bude lepší než u obou rodičů.
To samozřejmě je pro toho kdo si má čas líhnout a odchovávat, kdo ne, tak prostě koupí hotové z auta a nebo z podniku a má vystaráno. Ale je to jak tu někdo někde už trefně řekl, level číslo jedna. Toznamená konzument. není v tom nic dlouhodobého,, má to krátkodobou hodnotu. Konzum.
Jiná věc a myslím si, že level vyšší, je dělat jen čistokrevné plemeno a sám si selektovat a šlechtit ne jen na exteriér, ale i na užitkovost. Pak nebude nářků, že čistokrevné nenesou, nebude mávání rukou nad nimi, že je lepší kuřice hotová z drůbežárny. Jenomže na to každý nemá hlavně čas a pak buňky. Protože to chce něco o tom vědět. Ani dotace tomu nepomohou. Jenom vzorník nestačí, ten by měl napovídat chovateli jak plemeno UDRŽET(zlepšovat je level další) v mantinelech originality znaků (protže budou-li se nám plemena znakově překrývat, nebudem vědět jestli tohle už je plymutka a nebo eště barneveldka, takže exteriér důležitý je), ale chce to také sledovat genetiku užitkových vlastností. Samozřejmě metody a postupy velkovýrobních šlechtitelů jsou tajné, jinak by to dělal každý, že.
Pro nás drobnochovatele prozatím stačí držet se zásady, že líhnout by se mělo od slepic prověřených na snášku tj. podle záznamů, které si vedeme, tzn. používat k líhnutí jen vejce od slepic v druhém snáškovém roce (po přepeření) a zařadit do plemenného hejna jen ty kusy, které byly nejlepší, měly nejtěžší vejce, nekvokaly, pelichaly krátce a intenzivně a odpovídají exteriéru. Jinak to povede sice ke krásným slepicím, ale primadonám, které ponesou jen na jaře a ještě 40 - 50 ti gramová vajíčka. A budou pelichat 4 měsíce. At se to nelíbí komu chce. To se týká i toho pořadí, že exteriér stavím až za užitkové vlastnosti. ZÁKLADNÍ UŽITKOVÉ VLASTNOSTI. Zapomněl jsem na zdravotní stav.
Tomu sledování znaků užitkovosti samozřemě předchází zootechnický výběr už u kuřic, nebo mladých slepic podle znaků dobré a špatné slepice, či dobré a špatné nosnice. Takže už tento první výběr předurčuje cosi. Neodpovídající kuřice né že prodáme, ale raději sami zbaštíme.
No a výběr kohouta, taková základní zásada je, aby byl exterierově o třídu lepší než přidělené hejno, může být k dvouletým slepicím mladý. A další stejně rovnocená věc - musí pocházet z prošlechtěného chovu, tj. kde jeho matka byla a sestry jsou vynikající.
Někdy je lepší si kohouty vyrábět sám, protože víte z čeho pochází a kuřice nakupovat jinde tj. v současné době jen malá kuřata nakupovat jinde a odchovat si kuřičky, ale musí si chovatel taky sám sledovat nepříbuznost. Protože pokud si chovatel do chovu zařadí kohouta, jehož matka kvokala, nebo pozdě pohlavně dospívala, tak to máte protom u jeho dcer a vnuček a dalších a zákonitě jde možná pracně někým vybudovaná úroveň užitkovosti čistokrevného plemen dolů. A potom se mává rukou a ..simtě já radši koupím kuřice hotové z támhletý drůbežárny.
Takže chce to odborný přístup, a nebát se toho a pracovat. Jinak je to jako s potravinami, než bych se doma patlal s voňavým, křupavým chlebem, zajdu radši do marketu a hodím si jeden krájený v igelitu do košíku, zaplatím kartou a je to. A nadávám na kvalitu, když se dozvím, že do toho přímíchavaj kdoví jak prastarý chléb.
Juraj Kafka

Pane Kafka Vy my mluvíte z duše o čistokrevné drůbeži.
Takhle nějak bych si představovala vect svůj chov maransek. No ovšem ve hvězdách je zda se mi povede. Ale plány a záměry by byly, poměrně detailní. Jenže jak víme člověk míní a příroda mění.

děkuji za krásné odpovědi..takhle bych si představoval odpovědi na otázku..teda pánové a dámo,klobouk dolu.jsem z tady toho fora většinou zvyklý na urážky..tak snad si z Vás vezmou ty věčně uštěpační pisálkové aspon trochu ponaučení..děkuji moc.

Myslím, by se ještě hodilo dodat,teda jestli to tam už někde nebylo napsané co popisuje Juraj líhnout jen od vyspělých dvouletých slepic.Na to se hodně zapomíná.Potomci takto vyspělých nosnic jsou odolnější a vyzrálejší,mají lepší líhnivost a celkově jsou lepší..
JINAK SE MĚ TOTO VLÁKNO MOC LÍBÍ a doteď každy pisatel si zaslouží

Dobrý den,
co prosím znamená zlatý a stříbrný faktor
Děkuji
Roman

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
děkuji za krásné odpovědi..takhle bych si představoval odpovědi na otázku..teda pánové a dámo,klobouk dolu.jsem z tady toho fora většinou zvyklý na urážky..tak snad si z Vás vezmou ty věčně uštěpační pisálkové aspon trochu ponaučení..děkuji moc.

Já se tedy přidávám, konečně jsem se po dlouhé době začetla.....Pane Kafko, smekám...a děkuji moc všem za tyto odpovědi! S přáním pěkného dne IB

Genetika zbarvení kůže a běháků je jinde, ne na pohlvních chromozomech, takže je jedno jaké má drůbež nohy, ale někdo tu psal, že pustí australáka na sasexku. Na pohlavních chromozomech je zlatý faktor recesívní, stříbrný faktor jako dominantní, Kohouti se zlatým faktorem např. Vlaška koroptví nebo zlatě zbarvená, nebo žlutá, nebo trojbarevná, mají alelický pár ss, kohouti se stříbrným faktorem jako např vlaška stříbrokrká, stříbrně zbarvená, má alelický pár SS, obojí jsou homozygoti tedy jakoby čistokrevní na sledovaný znak. Kohout s alelickou konstutucí různorodou Ss jsou heterozygoti a jak asi budou zbarvení, když je stříbrná vůi zlaté dominantní? Budou stříbrní, ale budou mít na ramenech zlatá peříčka, někdy celé červené sedlo a pod. Jsou stříbrní nečistokrevně. Štěpí do zlatých.
Slepice, protože u ptáků mají samice jen jeden pohlavní chromozom a k němu je už jen chromozom určující pohlaví potomka, tak na tom jednom chromozomu má buď s anebo S. Jsou tedy vždy na zlatou a nebo stříbrnou barvu čistokrevné. Spojíte-li recesívního kohouta s dominantní slepicí tedy ss x S-, vznikne barevně rozlišitelné potomstvo kohouti budou stříbrní po matce a slepičky zlaté po otci. Tedy kohouti Ss a slepičky s-.
Spojíte-li rodiče opačně tj. stříbrného kohouta se zlatě zbarvenou slepicí tj SS x s-, bude všechno potomstvo po otci stříbrné, ale kohouti - heterozygoti budou mít v dospělosti červená ramena. Takže se u vylíhnutách kuřat nepozná pohlaví.
Scela shodně funguje faktor žíhání anebo pásikavosti pro Slováky, který také leží na pohlavním chromozomu, a je dominantní nad oběma předchozími. V praxi se používají nejčastěji kohouti červených rodajlenek na slepice žíhaných plymutek. Opět aby platilo pravidlo dědičnosti křížem je nositelem recesivity kohout. Výsledek je potom žíhaní kohoutci s různými černými a červenými pery v závěsech(heterozygoti) a černé slepice s červeným peřím na krku.
Obdobně lze použít kohouty sasexek světlých na třeba amroxky a výslesek bude podobný akorád že tam bude místo červeně bílá.
Zcela samostatně je další pohlavně vázaný faktor rodobarvosti, který velice laicky řečeno je ve výsledku něco mezi žíhanou a koroptví kresbou. Pro právě vylíhnuté kohoutky platí, že mají světlou skvrnu žíhanosti na zátylku, právě vylíhlé slepičky mají proužky něco jako u koroptvích.
Kohout australky je celý černý a proto nevíme zda skrývá zlatý a nebo stříbrný faktor, takže proto ta věta, že není výsledek jistý. Proto doporučuji raději hempšíráka, maransáka měděného, žlutého plymuťáka, rodajleňáka a nebo kohouta trojbarevné sasexky.
Zlatý faktor je všechno žluté, zlaté, červené, hnědé na kuru domácím tzn. koroptví ráz, zlatokrký, zlatě zbarvený, zlatě kropenatý, divoce zbarvený, modře koroptví, koroptví vlnitá, červená, žlutá, červená a žlutá s kolumbijskou kresbou, měděná, zlato prsá, pšeničná, zlatě břízová, dvojlemovaná, zlatá černě lemovaná, zlatá modře lemovaná, zlatá černě tečkovaná, vločkovaná a pruhovaná(hamburčanky), křepelčí, trojbarevná a tak bych mohl pokračovat dále..
Strný faktor je stříbrokrká, stříbrně zbarvená, tmavá vlnitá, stříbrná černě lemovaná, stříbrná, černě tečkovaná, pruhovaná a vločkovaná, stříbrně křepelčí, břízová, světlá s kolumbijskou kresbou, lakenfeldská, některá bílá, čili vidíte, že pěknou řádku barevných rázů je ovlivněno pouze těmito dvěma faktory.
Mezimutací je zbarvení oranžovokrké, nebo citronové(sebritky). Také pohlavně vázáno.

Juraj Kafka - překopírováno z https://www.ifauna.cz/drubez/nemodforum/r/detail/1075420/vlastni-masny-kure

Dobrý den
jaká bude prosím barva vajíček u slepiček, které vzniknou zkřížením kohouta vlašky koroptví se slepicí sasexka ?
děkuji
Roman

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
co prosím znamená zlatý a stříbrný faktor
Děkuji
Roman

Děkuji za otázku
To se týká genetiky zbarvení kura domácího. Slepice a kohouti se zlatým faktorem jsou laicky řečeno všichni ti kdož mají na sobě něco zlatého, žlutého, červeného,měděného.(př. koroptví, zlatě zbarvené, zlatokrké, divoce zbarvené, zlatoprsé, zlaté, zlaté tečkované, zlaté pruhované, popř skvrnité, nebo zlatě kropenaté dále také žluté a červené s kolumbijskou kresbou, žluté - buff, měděně červené, červené, měděné, koroptví vlnité, či dvojlemované a pod.) Slepice a kohouti se stříbrným faktorem mají všechny tyto části nahrazené bílou, stříbřitě bílou. (stříbrokrké, stříbrně koroptví, stříbrně zbarvené, stříbroprsé neboli břízové, stříbrné, stříbrné tečkované, stříbrné pruhované, popřípadě skvrnité, nebo kropenaté, světlá s kolumbijskou kresbou, bílá s kolumbijskou kresbou, bílá s černým i modrým ocasem, lakenfeldská, tmavé vlnité neboli stříbrně koroptví vlnité, aj.

Podstatné je, že se jedná o dva projevy téhož genu,tvořící vzájemnou alelickou sérii kdy recesívní konstituce genu s = zlatý faktor a dominantním protějškem je střbrný faktor S.
Dalším podstatným faktem je že tento gen sedí na pohlavních chromozomech a proto se říká že má vazbu na pohlaví, neboli je pohlavně vázaný.
Pro zlaté kohouty je tak alelický pár ss; pro slepice jen s-
Pro stříbrné kohouty je to SS nebo Ss; pro slepice jen S-
Z uvedeného plyne, že slepice mohou být v tomto znaku buď jen zlaté (s-) a nebo jen stříbrné (S-), tedy na barvu tohoto znaku čistokrevné.

Kohouti mohou být v zásadě trojí tj. recesívní homozygoti ss a ti jsou zlatí, dále dominantní homozygoti SS a ti jsou stříbrní, a do třetice mohou být heterozygoti Ss, kteří fenotypově jsou stříbrní ale štěpí do zlatých. Jsou na tuto barvu nečistokrevní,někdy se to projevuje např zažlotunutím závěsů, nebo měděnými rameny a pod, ale NEPLÉST S ORANŽOVÝMI, což je jen mezistupeň v alelické sérii, kde podle pravidel by měli být dominantní nad zlatými a recesívní vůči stříbrným. ale tím se teď nezabývejme.

Pro praktické potřeby rozlišení pohlaví u křížených kuřat podle barvy chmíří je zásada spojovat vždy a výhradně kohouta v pohlavně vázaném znaku recesívního na slepici dominatní. Tj. v praxi zlatého (ss) na stříbrnou (S-), výsledná barva u kuřat bude přesně opačná. Vylíhnou se stříbrní kohoutci heterozygotní Ss a zlaté kuřičky s-. Uniformita F1 platí i v tomto případě ale pro každé pohlaví zvlášť.

Pokud ovšemdáte stříbrného kohouta na zlatou slepici, je-li kohout čistokrevný na stříbrný znak(faktor), tj je-li homozygotně stříbrný (SS), budou všechna kuřata stříbrná, jen kohoutci budou budou sice stříbrní ale heterozygoti (Ss) tzn budou dále štěpit do zlatých. kuřičky budou všechny stříbrné čisté.

No a je-li stříbrný kohout heterozygot (Ss) a dáme-li mu stříbrné slepice, bude polovina kuřiček zlatých, tj vylíhne-li se z celkového počtu 1/4 kuřat zlatých, budou to vždy kuřičky. Zbytek do sta budou stříbrní jak kohoutci tak kuřice.

Pro zapamatování stačí, chceme-li barevně rozlišitelná kuřata už od vylíhnutí spojovat př. koroptvího kohouta sa stříbrokrkou slepici, nebo kohuta měděně červené hempšírky na slepici saxexky světlé s kolumbijskou kresbou, nebo kohouta velsumky rezavě koroptví na slepici velsumky stříbrně koroptví... kohouta forverky na slepici lakendfeldky, nebo kohouta žluté plymutky na slepici stříbrnou černě lemovanou vyandotku apod.

Totéž platí s faktorem žíhanosti kdy laicky řečeno žíhanost je dominantní nad nežíhaností, tj platí praxe: dá-li se nežíhaný kohout (jakýkoli černý, bílý, červený) na žíhanou resp. krahujcovitou, resp. rodobarvou slepici (plymutka, amroxka, rodobarvá vlaška) vyjdou z toho kuřata přesně opačně zbarvená tj kohoutci žíhaní a slepičky nežíhané. Praktický příklad: černé morávie, horalové a jiní hybridi černé barvy. K dostání jsou vždy černé slepice a žíhaní kohouti. Jinak to z auta nedostanete. Kromě samozřejmě další možnosti hnědých slepic a bílých kohoutů s červenými rameny, kde platí to samé co u zlatého a stříbrného faktoru.
Juraj Kafka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den
jaká bude prosím barva vajíček u slepiček, které vzniknou zkřížením kohouta vlašky koroptví se slepicí sasexka ?
děkuji
Roman

pravděpodobně světlě nahnědlá, nažloutlá.
Genetika zbarvení skořápky není tak jednoduchá a podílí se na něm spíš kvantitativní dědičnost tj. můžete dostat škálu od bílých až po hnědé jaké mají sasexky, ale největší počet bude něco mezi, je to podle Gausovy křivky.
Juraj Kafka

Dobry den kdyz pustim kohouta hempsirky ktera nese kolem 200 ks vajec na slepice sasexek ktere nesou kolem 180 jaka bude uzitkovost u potomku? dekuji

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobry den kdyz pustim kohouta hempsirky ktera nese kolem 200 ks vajec na slepice sasexek ktere nesou kolem 180 jaka bude uzitkovost u potomku? dekuji

Když tu otázku položíte takto, že dáte průměrnou snášku ze vzorníku, odpověď je čistě teoretická a matematická - 190 vajec.
Jinak výše bylo uvedeno, že se berou vejce od slepic s největší snáškou. K tomu potřebujete tolik uzaviratelných snáškových hnízd jako slepic a každé vejce evidovat ke konktrétní slepici. Vejce berete až druhým rokem a opět zase ze zaviratelných snáškovýchhnízd. Pak můžete po dlouhé piplavé práci vyšlechtit plemeno se snáškou třeba 260 vajec za rok. Dana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když tu otázku položíte takto, že dáte průměrnou snášku ze vzorníku, odpověď je čistě teoretická a matematická - 190 vajec.
Jinak výše bylo uvedeno, že se berou vejce od slepic s největší snáškou. K tomu potřebujete tolik uzaviratelných snáškových hnízd jako slepic a každé vejce evidovat ke konktrétní slepici. Vejce berete až druhým rokem a opět zase ze zaviratelných snáškovýchhnízd. Pak můžete po dlouhé piplavé práci vyšlechtit plemeno se snáškou třeba 260 vajec za rok. Dana

Takze jsi ten chov akorat sprzdnim
Ano?

Z praxe, mam krizenky 0.1 amrox x 1.0 hempsir. Jsou ve snasce chvili, takze netusim mnozstvi, ale vejce jsou cca o 10g vetsi nez u rodicovskych plemen, snaska nastoupila casneji a krizenky jsou aktivnejsi ve shaneni potravy. Ja jsem spokojena :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobry den kdyz pustim kohouta hempsirky ktera nese kolem 200 ks vajec na slepice sasexek ktere nesou kolem 180 jaka bude uzitkovost u potomku? dekuji

No to takhle jednoduše nejde říct, protože na užitkovosti se podílí mnoho genů s malým účinkem, je to dědičnost kvantitativní. Nikoli kvalitativní což je u barev a kreseb, typů hřebenů barvě kůže a pod.
Tam bude zase teoreticky nejvíc jedinců s průměrnou snáškou a k oběma koncům extrémů bude počet jedinců ubývat, Gausova křivka, to ukazuje jasně. Taky záleží jestli ty sasexky mají tu snášku dobře prošlechtěnou a předávají ji dál, to je důležité, a také tzv heritabilita neboli DĚDIVOST, což znamená laicky jak silně nebo do jaké míry je schopen rodič předávat dané vlastnosti na potomstvo. Tos amé muže být u hempšírek, které mají podle vzorníku průměrně vyšší snášku. Já si myslím, že u těch kříženek může bát snáška i mírně vyšší než je 200 vlivem heteroze. Může se tam však také objevit kvokavost a to jde hned min.o 40 vajec dolů.

Ta kontrolní hnízda si bohužel nemůže dnešní zaměstnaný člověk dovolit, protože by neměl kdy to kontrolovat a slepice z uzavřených budníků kdy vypouštět. Než příjde z práce, slepice hnízdo min podělá. Řešilo by to možná čipování nosnic a snímat to nějakým čidlem jakmile vleze do hnízda, ovšem některá slepice vleze do hnízda a zase vyleze aniž by tam snesla a vleze do druhého. Pomíjím zcela fin. náklady. Zatímco klasické kontrolní hnízdo za slepicí zaklapne a slepice musí snést v něm.
Kontrolní hnízda si může dovolit důchodce, který je celé dopoledne doma a tak hnízda častěji kontroluje.
Juraj Kafka

Mám vlašky koroptvi.Přemýšlím,že bych pořídil kohouta minorky,aby zůstala bílá vejce.Pohlaví kuřat asi nepoznam,jestli jsem to správně pochopil.Chtěl bych vědět,jestli je to dobrá volba.Díky

na co minoráka? zůstaňte při vlaškách.

na co minoráka? zůstaňte při vlaškách.

mimochodem kdysi mi minorky ze všech lehkých plemen nesly nejvíce - takže udajne tabulkove hodnoty nejsou vzdycky vsechno

Pane Kafko, moc hezky jste tu záležitost ohledně hybridů popsal. Tomáš

A hlavne kohouti od Minorek se daji pouzit take pro jatecne ucely
Kdezto treba u Vlasek nebo Leghornek to nejde

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
na co minoráka? zůstaňte při vlaškách.

Minorky se mi líbí víc.A rodině vadí menší vajíčka než od dominantu,se kterými jsem začínal.Postupně bych na minorky přešel úplně( a co čtu níže mě přesvědčilo)Vlasky mám dvouletý a loňský,tak mě jich je zatím škoda do polévky;-)Ovšem vůbec nevím,kde je seženu.Na výstavách moc nejsou.Jsem od Teplic.

aniž to možná víte, pan Kafka je chová... a myslím, že sehnat se v ČR ještě jakštakš dají
navíc co víc může ovlivnit výběr než to, že můžete zachránit ohrožené plemeno

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Minorky se mi líbí víc.A rodině vadí menší vajíčka než od dominantu,se kterými jsem začínal.Postupně bych na minorky přešel úplně( a co čtu níže mě přesvědčilo)Vlasky mám dvouletý a loňský,tak mě jich je zatím škoda do polévky;-)Ovšem vůbec nevím,kde je seženu.Na výstavách moc nejsou.Jsem od Teplic.

Zůstaňte u vlašek a hleďte si nasazovat k líhnutí největší vejce. Ne samozřejmě dvoužlotuková Nemyslím si, že by vlašky kor dvouleté nesly malá vejce. A dominanty zrušte. Nechť dominují Vašemu dvoru barevné, čilé a nesoucí vlašky s ladně plandavými hřebeny.
Juraj Kafka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zůstaňte u vlašek a hleďte si nasazovat k líhnutí největší vejce. Ne samozřejmě dvoužlotuková Nemyslím si, že by vlašky kor dvouleté nesly malá vejce. A dominanty zrušte. Nechť dominují Vašemu dvoru barevné, čilé a nesoucí vlašky s ladně plandavými hřebeny.
Juraj Kafka

Díky za radu,asi vás poslechnu.Nebudu vymýšlet blbosti z křížením.Jestli můžu malej dotaz pro zajímavost: proč ty minorky moc lidí nechová,co je s nimi za problém?

Jednoducho sa cez zimu nenesú, alebo nesú len minimálne.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Díky za radu,asi vás poslechnu.Nebudu vymýšlet blbosti z křížením.Jestli můžu malej dotaz pro zajímavost: proč ty minorky moc lidí nechová,co je s nimi za problém?

Měli jsme je. Moc nenesou, ale lítají líp než vrabci.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jednoducho sa cez zimu nenesú, alebo nesú len minimálne.

Aha.Je fakt,že vlašky mi nesou i v zimě.Ale to je dávám do bývalého zdeného chléva na hlubokou podestýlku.ani nepřisvětluji,protože tomu nevěřím.slepice má podle mého pozorování "hodiny" naprogramovaný podle přírody.ikdyž jsem svítil,tak byly v pět na bidle.

Dovoluji se zapojit do diskuze - musím obhájit plemeno minorky černé. CHovám je již několik roků, jsou to vynikající nosnice i v zimních měsících! Mě snáší v lednu naprosto stejně jako v letních měsících. Mám je ve zděné přístavbě, jediné co jim v zimě může uškodit, že jim namrzají hřebeny, takže je v silnějším mraze nevypouštím ven. Mírně přisvěcuji, denně asi 4 hodiny. Od začátku ledna naplňuji líheň, mohu ze zkušenosti říct, že nejlepší - zdraví, silní jedinci jsou vždy v z předjaří. Letos už mám také první adepty výstav nalíhnuté. Vřele toto plemeno doporučuji!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dovoluji se zapojit do diskuze - musím obhájit plemeno minorky černé. CHovám je již několik roků, jsou to vynikající nosnice i v zimních měsících! Mě snáší v lednu naprosto stejně jako v letních měsících. Mám je ve zděné přístavbě, jediné co jim v zimě může uškodit, že jim namrzají hřebeny, takže je v silnějším mraze nevypouštím ven. Mírně přisvěcuji, denně asi 4 hodiny. Od začátku ledna naplňuji líheň, mohu ze zkušenosti říct, že nejlepší - zdraví, silní jedinci jsou vždy v z předjaří. Letos už mám také první adepty výstav nalíhnuté. Vřele toto plemeno doporučuji!

akorád že se nepodepíšete

Chci jen poradit, a jsem tady na anonymním vlákně? nepotřebuji se zveřejňovat - není důvod. Minorky jsou vynikající plemeno, jen se tíž shání nepří buzný kohout, ale i to při trošce snahy se daří. Zdraví M.N.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chci jen poradit, a jsem tady na anonymním vlákně? nepotřebuji se zveřejňovat - není důvod. Minorky jsou vynikající plemeno, jen se tíž shání nepří buzný kohout, ale i to při trošce snahy se daří. Zdraví M.N.

škoda... třeba bych od Vás něco koupil... ale když je to tajné... tak nic

myslím,že pokud se mrknete do inzerce, minorky jsou tam i ze dneška-takže to až tolik práce nedá

díky za radu, to mě docela pobavilo

mám to chápat tak, že máte zájem o kuřátka? dejte zavčas vědět, zájem je větší než nabídka

Dobrý den
chci si jenom ověřit, někde jsem to tady snad četl, když dám na slepici leghornu jakéhokoliv kohouta (i hybridního) je veškeré potomstvo bílé ?
děkuji
Roman

Urcite ne 100% bilich kurat

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den
chci si jenom ověřit, někde jsem to tady snad četl, když dám na slepici leghornu jakéhokoliv kohouta (i hybridního) je veškeré potomstvo bílé ?
děkuji
Roman

Zdravím, podle inhibičního faktoru, který zamezuje jakékoli tvorbě pigmentu a chová se nadřazeně by měla být F1 kuřata bílá sto procent. Ale jestli už je udajná leghornka heterozygot, může tam být i nějaké barevné kuře.
Juraj Kafka