Poděkování Mílovi Lukášoví.
Klub Českého Staváka, zastoupený předsedou Karlem Bekem, by chtěl tímto
poděkovat př.Mílovi Lukášovi za podporu a sponzorování Klubu Českého
staváka, a to po stránce finanční, či materiální, ( Krmivo pro chovatele,
Čs, dodání holubů chovatelům méně chovaných variet a výkup holubů na
zámek Toužetín, kde př.Míla české staváky chová se záměrem obnovitelného
hejna, zachování jejich krásného letu a stavění a udržet ohrožené
rázy pro další generace.Dále za propagaci a podporu všech poboček Klubu ČS,
Někteří sponzoři berou naše barevná národní plemena holubů jako
součást kulturního dědictví a nemíní tolerovat pokud by jejich vlastnosti pozbyly
jenom posouzením některých pozic.A to je krédo Míly Lukáše, kterému naše
národní plemeno přirostlo k srdci o čemž hovoří i Český Stavák v jeho erbu
na zámku Toužetín. Mílo DĚKUJEME.
Mirek Kyška Propagace Klubu Českého Staváka.
Miloš tuto aktivitu směrem k českému holubářství (klub Čs, Pk, sev. op) vyvíjí již 6 rokem. Není to jen aktivita sponzorství, velmi napomohl uznávacímu řízení a nastartování tohoto procesu u nově uznaného plemene chebská straka. V prvopočátku mu s tím pomohl př. Slepička. A bylo na nás, abychom to zaobalili holubi. Povedlo se, za to díky. Též vypomáhal a doposud vypomáhá nezištně s chodem časopisu SH. Zasponsoroval spousty knih, ročenku k 90 letému výročí klubu čs, navíc zvažuje, resp. zvažoval s výpomocí financování dalších menších titulů. Za tuto éru si nepamatuji nikoho v této zemi, kdo by se snažil nezištně takovým způsobem vypomoci finančně a postaral se o díla, která budou zdobit naše knihovny až do odchodu z půdy zemské. I přesto na něm byli páchány špinavosti, byl považován za člověka, který rozvrátil sev. op, z tohoto důvodu vystoupil, ponižovali ho zde, psali o něm jako o knížeti. A já tady napíši to, co sice k tématu propagace nepatří, ale co je víc než pravdou. Př. Lukáš nikdy nebyl ten, který "údajně" naší sev.op rozhádal a rozklížil. V klubu čs už všichni ví, kdo stojí za tímto hnusem a stavem. Miloš to nebyl! I přesto, se rozhodl ukončit členství na všech organizovaných stupních chovatelství a ono se najednou ukázalo, že ty útoky na naší sev.op přichází opakovaně. Stejně tak se začalo již v jeho soukromé éře útočit na jeho osobu. Ubohost je to, že vše chodilo a sem tam stále chodí anonimně, jsou to jedni a ti samý lidé! Plivance typu jak to vede nebo nevede, pomluvy na jeho osobu od člověka, který mu vozil holubi a zároveň od něj tahal levnější krmení už byli jen ubohým kopáním kolem sebe. Ty lidi nebudu jmenovat, protože se o nich všeobecně ví a my je známe. Už víme na koho si dávat pozor. Další ubohost na jeho osobu se odehrávala v počátku, když se zde psalo ten Toužetínský kníže a spojovali ho s bohatstvím. Všichni tito borci kteří ho ani neznají by se měli chytit za nos a dát si přes něj ránu nebo aspoň facku přes obličej. Měli by se stydět! Miloš je obyčejný kluk z malé vesničky, který se baví chovatelstvím a užívá si každý volný čas se svými ratolestmi mezi zvířaty, ne nesedí s nimi u počítače. Ale raději si líhnou a to vše, pořídili si králíky, holubi a husy nelze přehlédnout. Dají přednost hnoji. Poctivě se svými bratry makají okolo rodinné firmy a snaží se poctivě vydělávat peníze, nikdo jim je nedá za nic! I přesto podporuje za asistence jeho bratrů české holubářství, což se o těch určitých lidech říci nedá. Některé čechy zdobí závist a zášť a to je ten kámen úrazu. Kluci se jako firma snaží být úspěšní a i přesto část výdělků investují do podpory holubářství. Takže vy, jeho dlouholetí kririci si konečně sáhněte do svědomí a ve finále. I vy máte možnost podpořit budoucnost českého holubářství, tak se předveďte. Spousta z vás je podnikatelů anebo máte dobré platy. Já neděkuji za žádný klub, byť jsem členen. Já děkuji za tu dobu, co to kluci v čele s Milošem podporují, ale především děkuji za již vyšlá holubářská díla na kterých se Miloš podílel. Děkuji za celé české holubářství. Zároveň se omlouvám za tento elaborát, dlouho jsem zde tak obsáhle nevystoupil, ale ten bordel, lži, pomluvy, udání na Miloše adresu by měl jednou provždy skončit a těch pár chudáků (duševním stavem), by ho mělo přestat pronásledovat jak emaily, udání na SVS, sms. Hodně věcí z toho jsem viděl a je to velmi průkazné. No a finále. Úspěch se v čechách neodpouští, ale ono je také důležité se zamyslet nad tím, co proto ti kluci musí udělat a že jsou také závislý na počasí a hlavně přísunu vody. To totiž rozhoduje v zemědělství o tom, zda byl rok úspěšný či ne. Takže zdravím všechny normální. A díky Miloši tobě a bratrům za podporu okolo holubářství. Ze severozápadních čech jeden nadšený holubář Bohouš P.
Nejdříve bych chtěl poděkovat všem, kteří mi přejí a zároveň bych chtěl k výše napsanému něco dodat. Nic se neděje bez překážek a ta cesta je někdy plná překvapení. O tom ale lidský život je. Aniž bych tušil co zde bude napsáno, tak jsem minulý týden vedl rozhovor s Petrem Čechem, že je nejdůležitější se nevzdávat a nazývat věci pravými jmény, aby se v budoucnu vědělo, kdo k čemu přispěl a že je hrozně důležité, že Petrova práce nese jeho podpis a ne nikoho jiného. Představte si, že za 100 let někdo najde za trámem na půdě časopis Svět holubů a bude se pídit, kdo za tím stál a místo Petra, by tam byl někdo jiný! Nyní většina ví, že "zakladatel" je prostě člověk s křivou páteří a stejně občas poslouchám překroucený příběh! Tak to prostě je! Bavili jsme se o budoucnosti časopisu a máme na to tenhle týden schůzku. Předem chci říci, že jsem díky článku s Jardou Šindelářem přehodnotil svoje rozhodnutí, nepokračovat po tomhle ročníku s podporou časopisu, na to, že mu budu dál pomáhat, pokud bude časopis vydávat. Jen již nechci přispívat na poštovné, ale aby finance šli na Petrovu práci s časopisem. Můj názor je, časopis o poštovné zdražit, ta částka nikoho nezabije a uvědomte si, že časopis Svět holubů je vskutku unikátem, protože dle mých informací, nic takového v tomto formátu v evropě v současné době nevychází. Co se týká mé osoby. V Toužetíně se kompletně předělávají holubníky, aby se zamezilo chlupatým predátorům likvidovat veškeré přírůstky a musím říci, že je to opravdu znát. Letos bychom měli udělat další část střechy na zámku, kde se neustále rozrůstá depozitář připravovaného muzea. Jak napsal Bohouš, bylo hodně mrzutostí, ale věřím, že už je vše na dobré cestě a jak jsem psal již několikrát. Těch poctivých je většina i když studnu dokáže otrávit jen jediná kapka jedu. A tím nejhorším jedem je pomluva a závist! Živíme se zemědělstvím. Je to krásná, ale tvrdá práce a ještě jsme absolutně závislí na té vyšší moci, jak říkají pojišťovny. Pro mne jako sedláka je tou vyšší mocí Pán Bůh. Odvěká otázka našeho bytí. A tou největší odpovědí je pro mne mystérium života a přírody. Máme koníčka v chovu holubů. A aby to mělo smysl, tak je potřeba přebrat v radosti co nám zanechali naši předchůdci a snažit se to předat v co nejlepší formě našim následovníkům. Pak to má vše smysl. Ještě jednou moc děkuji všem, kteří mi přejí. Žijeme v docela klidné době i když je tu někdy tendence nad něčím lamentovat. Jak řekl můj dobrý známý holubář (bohužel již není mezi námi), když nejde o život, tak jde o h...o. V současné době čtu knihu od známého spisovatele a nositele Nobelovy ceny Za mír Elieho Wiesela, Zlo a exil. Tam si pak člověk uvědomí, jak se máme docela v pohodě. Ještě jednou děkuji kluci za povzbuzení do další práce a všem přeji hezký večer z Toužetína. Lukáš M.