Dobrý den všem příznivcům volného chovu holubů.
Budu moc rád za příspěvky od jakéhokoliv chovatele jakýchkoliv plemen, které chová na volno a podělí se tu o své zkušenosti, které by mi do začátku pomohli vyvarovat se chybám a svízelnostem ve způsobu chovu holubů na volno. Koburský skřivan je mou volbou v rázu šupkatým ( skřivánčím ), který působí více nenápadně v krajině než zbylé dva rázy tohoto plemene. Jsou ještě vůbec někde mezi námi nějací chovatelé chovající Koburské Skřivany volně? Jako další plemeno mě zaujalo svou šikovností co jsem vyčetl a jmenuje se Altenburský bublák, který prý ještě nezapoměl jak je důležitá ostražitost a úmí prý i skvěle pobublávat což u chalupy má své kouzlo.
Máte-li někdo nějakou fotku jak vám holoubci spokojeně odpočívají nebo poletují kolem svých hnízdišť, budníků posazených v blízkosti lesů, luhů a háju velice rád se pokochám a nechám i inspirovat. Věřím, že je mnohem více plemen,které se hodí do tohoto chovu a proto se těším na komentáře a příspěvky od všech těch, kteří vědí a rádi poradí.
Děkuji,
Keltic Mind
Zdravím,
tak s koburskými skřivany na volno neporadím, sám chovám vše na volno, ale skřivany nemám. Ale pokud se rozhodujete, které plemeno je vhodné a ostražité, tak by to mohli být spíš slezští barevnohlávci a z voláčů moravští bělohlávci. Myslím, že tato 2 plemena jsou jedny z nejvhodnějších k chovu na volno.
Ano o Slezštích Barevnohlávcích jsem často četl právě ve spojitosti s ostražitostí. Jsou na mém seznamu kandidátů. Pokud by neuspěl Koburský Skřivan tak by jsem ho určitě rád zkusil. Jsou to pěkní holuby. Jste tedy chovatel Slez. Barevnphlávků a Moravských Bělohlávků. Chov se Vám tedy udržuje v dobrém počtu s nárůstem nových generací dožívající se dospělosti pokud do nich nešáhnete Vy jako chovatel? Vlastně se chci zeptat na ztráty ze strany dravců. Chov máte založen blízko lesa? Místo kde budu zakládat chov je právě u lesa, kde jsou i rozsáhlé pastviny a v blízkosti je stoletá višeñ a stoletý dub. Opodál jsou další vzrostlé listnaté stromy. Doufám,že to nebude velký problém. Z přírody mi sem létají Hřivnáči zavrkají, něco málo pojí ze stromů a pak pokračují dál.. poslední dva roky jsem žádný útok dravce na slepice nezaznamenal..
Zdravím.
Koburské skřivany choval můj kamarád a jeho hejno čítalo více jak 100 kusů.Bydlel na kraji vesnice a do lesa to měl 50 metrů.Nikdy je nazavíral a když jsem se ho vždy zeptal,kolik jich má,tak vždy odpověděl,že neví,že mu to reguluje jestřáb.Bohužel kamarád zemřel mladý a kde skončil jeho perfektní chov nevím.Na výstavách vždy dosahoval výborné ocenění.
O Slezském barevnohlávkovi je zde dost velké téma a je tam napsáno vše potřebné.Kouťák
Dobrý deň.
Podľa mňa je dobré najprv zistiť čo vy môžete ponúknuť holubom , myslím tým do akého prostredia ich mienite vypustiť. Zistiť aké dravce by sa mohli vo vasom okolí vyskytnúť. Je dobré si všímať to , čo by Vás inokedy ani nenapadlo. Teraz dosť napomôže sledovať lastovičky tie odhalia v okoli mojho holubníka neškodnú Haju , ale aj zakerneho krahulca ukryteho v korune orecha. V zime sledujem vtáčie kŕmidlo , tam v čase núdze tiez vidno ako casto sa objaví dravec.
Lebo ja si myslím , že ak mám v okolí dravca špecialistu , tak neobstojí žiadne plemeno pokial bude nonstop pustene.
Mal som o.i. aj S. Farebnohlavky , mam aj bielohlavky a vzdy je nejaká strata. Ak by som to nechal uplne na voľno , tak by horko ťažko prežívali.
Drevorubecbeda
napsal(a):
Zdravím.
Barevnohlavky chovám s přestávkami asi dvacet let. Nějaké ztráty jsou, ale minimální. Bělohlavky mám druhým rokem a také bez problému. Vše celoročně navol
To se moc dobře čte. Jste v prostředí u lesa posazen mimo nastavěnou část obce nebo na v obci, kde jsou střechy všude dokola?
Ano dravci tu jsou. Pozemní pěchota ve složení kun, lasiček, tchořů, jezevců a lišek, vlci zatím u mne nespozorovány. Mají vzdušnou podporu s letkou káňat, jeszřábů. Krahujce jsem tu ještě nazaregistroval. S krmitkem poblíž holubniku, to je dobré. Přesně tak to udělám. Jsem v prostředí kde začíná CHKO - polosamota, les 30m vzdálen severně Pastviny na jihu, západě a východně.
rudla
napsal(a):
Dobrý deň.
Podľa mňa je dobré najprv zistiť čo vy môžete ponúknuť holubom , myslím tým do akého prostredia ich mienite vypustiť. Zistiť aké dravce by sa mohli vo vasom okolí vyskytnúť. Je dobré si všímať to , čo by Vás inokedy ani nenapadlo. Teraz dosť napomôže sledovať lastovičky tie odhalia v okoli mojho holubníka neškodnú Haju , ale aj zakerneho krahulca ukryteho v korune orecha. V zime sledujem vtáčie kŕmidlo , tam v čase núdze tiez vidno ako casto sa objaví dravec.
Lebo ja si myslím , že ak mám v okolí dravca špecialistu , tak neobstojí žiadne plemeno pokial bude nonstop pustene.
Mal som o.i. aj S. Farebnohlavky , mam aj bielohlavky a vzdy je nejaká strata. Ak by som to nechal uplne na voľno , tak by horko ťažko prežívali.
Ano dravci tu jsou. Pozemní pěchota ve složení kun, lasiček, tchořů, jezevců a lišek, vlci zatím u mne nespozorovány. Mají vzdušnou podporu s letkou káňat, jeszřábů. Krahujce jsem tu ještě nazaregistroval. S krmitkem poblíž holubniku, to je dobré. Přesně tak to udělám. Jsem v prostředí kde začíná CHKO - polosamota, les 30m vzdálen severně Pastviny na jihu, západě a východně.
A ještě jedno video... 😉
https://m.youtube.com/watch?v=_7CZfYYzAvQ&t
Keltic Mind
napsal(a):
Teda WOW krása pohledět. Tý chalupě to takhle sluší nejvíc. To se rovnou zeptám... zahnízdí i někde v zákoutí, kde si vyberou místo podle sebe? Jinak bych řekl že holoubcí jsou JEDNA A. Česká čejka - ta se Vám povedla.
Hnízdí vždy jen v holubnících, ale v nich si kromě krbců rádi hledají pro hnízda místa za trámy nebo na zemi v koutech. Nějak je to baví. 🙂 Jinak děkuji. 🙂
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.174.225
Velmi, velmi dobrý je prý také kelebek, chová se údajně podobně jako slezský barevnohlávek, hejno se bleskovými výkruty rozprchne do nejbližších úkrytů a jestřáb nemá šanci jako u jiných plemen.. Jinak pokud máte možnost pořídit si nějakou drůbež, tak holubi dobře spolupracují s husami, které ztropí neskutečný kravál v případě útoku dravce https://youtu.be/CztD1XdEvzM
Keltic Mind
napsal(a):
Zdravím všechny,
zeptám se. Přivezu-li holoubata k usazení do holubníku z volného chovu,bude jejich ostražitost zachována. Mám obavu, že pokud nebudou mít po boku dospívání starší zkušené přeživší,mohla by ona ostražitost pokulhávat.
Děkuji za odpověď
Keltic Mind
Na váš dotaz není jednoduché zcela jednoznačně odpovědět. Především záleží o jaké plemeno jde a zda si přivezete holoubka z míst s větším predačním tlakem dravců a nebo naopak. Zcela jistě dlouholetý chov na volno vyselektuje přirozeně jedince s dobrou stavbou těla(myšleno pro letové schopnosti) a psychyku odolnější, než z voliérového chovu. Vždy bude platit, co jsem říkával již před léty, že u sebe na holubníku musím nechat proběhnout přírodní selekci a počítat se ztrátami. To co zbyde, je základ pro další chov. Abych to shrnul. Holoubata z dlouhodobého volného chovu, budou mít větší šanci na přežití a tím možnost položit základ vašeho chovu.
jo012810
napsal(a):
Na váš dotaz není jednoduché zcela jednoznačně odpovědět. Především záleží o jaké plemeno jde a zda si přivezete holoubka z míst s větším predačním tlakem dravců a nebo naopak. Zcela jistě dlouholetý chov na volno vyselektuje přirozeně jedince s dobrou stavbou těla(myšleno pro letové schopnosti) a psychyku odolnější, než z voliérového chovu. Vždy bude platit, co jsem říkával již před léty, že u sebe na holubníku musím nechat proběhnout přírodní selekci a počítat se ztrátami. To co zbyde, je základ pro další chov. Abych to shrnul. Holoubata z dlouhodobého volného chovu, budou mít větší šanci na přežití a tím možnost položit základ vašeho chovu.
Děkuji za odpověď,
začnu s Koburskými Skřivany,pokud by se mi je nedařilo rozchovat na seznamu mám ještě z bubláků Altenbuské a pak podle mého jedny z nejodolnějších Slezské Barevnohlávky. Ještě ke koburským. Jsou to holubi větší, tak si říkám jaké velikosti udělat krbce,aby jim bylo pohodlno. Máte někdo zkušenost,kterou by jste mi chtěli předat?
Děkuji, Keltic.