Polský rys modrý šupinatý byl 1. pár holubů. které jsem si domů přivezl před 45 lety.
Nikdy na ně nezapomenu.
INFORMACE A MÉDIA O HOLUBECH.
SVĚT HOLUBŮ - skončil
CHOVATEL - ubývá počet čtenářů.
iFAUNA - obrovský počet čtenářů, pár desítek přispěvatelů. Bohužel se špičkoví odborníci, až na pár výjimek, bojí jít s kůží na trh, mezi nás amatéry (pitomce).
Faccebook - budoucnost komunikace
HOLUB RYS
- Bez německého šlechtění by toto plemeno už dávno neexistovalo. (Zpětné importy do Polska z Německa a ĆSSR (pak ČR, SR).
-Poláci mají právo říct, toto není náš RYS a požádat o uznání nového plemena Staropolský rys.
-Staropolský rys uznán.
- Vzorník je kopie STARÉHO "100 letého" VZORNÍKU, NIKDO SE PŘEPRACOVÁNÍM VZORNÍKU NEZABÝVAL !
(Objem prsou, délka od špičky zobáku ke konci ocasu... Tyto míry se v moderních vzornících neobjevují.)
JAK BUDE TOTO PLEMENO POSUZOVÁNO NA VÝSTAVÁCH v ČR???
TEN DROBNĚJŠÍ JE POLSKÝ???
Pak třeba v ČR chovaní černí rysi oceňovaní jako podprůměrní (dlouzí, slabí, drobní), budou najednou špičkoví Polští černí rysi?
Jak si s tím posuzovalé holubů poradíte? Když vzorník stojí za h......?
Myslím si, že Poláci (popř. naše ÚOK) se mohli zpracováním moderního a jasného vzorníku, který odliší RYSA A STAROPOLSKÉHO RYSA zabývat.
Zase si trochu budu koledovat o to, že jsem zavřený ve své bublině a tak podbně. Bohužel, nejen polsý rys si prošel "šlechtěním" pro výstavní účely a tak se vracet někdy do 50. či 60. let minulého století a odkazovat se na jeho charakteristické vlastnosti, bude přebito názory, že chovatelství se vyvíjí. S tím, že se chovatelství vyvíjí a jsou jiné i vnější podmínky, nemám žádný problém. S čím mám ale problém, jsou snahy "šlechtitelů" křížením zničit ty původní ceněné vlastnosti. To mne mrzí zejména u našich národních plemen, ale i u polského rysa, který býval na vesnických hospodářstvích celkem hojně zastoupen. Ono vydat vzorník, popsal fenotypový ideál je sice potřebné, dá to dost diskusí, ale vrátit plemenům jejich charakteristické vlastnosti, je daleko složitější....Přeji případným tvůrcům vzorníků trpělivost, vzájemné porozumnění a dosažení cíle.
jo012810
napsal(a):
Zase si trochu budu koledovat o to, že jsem zavřený ve své bublině a tak podbně. Bohužel, nejen polsý rys si prošel "šlechtěním" pro výstavní účely a tak se vracet někdy do 50. či 60. let minulého století a odkazovat se na jeho charakteristické vlastnosti, bude přebito názory, že chovatelství se vyvíjí. S tím, že se chovatelství vyvíjí a jsou jiné i vnější podmínky, nemám žádný problém. S čím mám ale problém, jsou snahy "šlechtitelů" křížením zničit ty původní ceněné vlastnosti. To mne mrzí zejména u našich národních plemen, ale i u polského rysa, který býval na vesnických hospodářstvích celkem hojně zastoupen. Ono vydat vzorník, popsal fenotypový ideál je sice potřebné, dá to dost diskusí, ale vrátit plemenům jejich charakteristické vlastnosti, je daleko složitější....Přeji případným tvůrcům vzorníků trpělivost, vzájemné porozumnění a dosažení cíle.
Zdravím,
PANA KOLEGU, HOLUBÁŘE , PANA BERANA.
Děkuju za příspěvek.
Souhlasím Vámi, že nesmíme zapomenout na ETOLOGII.
Nejen. že rys je dnes hromádka peří (mondén), ale už to není ani užitkové plemeno, jako před 40 lety.
A nejsem si jistý, že německý směr šlechtění byl krok kupředu.
JN
jirinovak
napsal(a):
Zdravím,
PANA KOLEGU, HOLUBÁŘE , PANA BERANA.
Děkuju za příspěvek.
Souhlasím Vámi, že nesmíme zapomenout na ETOLOGII.
Nejen. že rys je dnes hromádka peří (mondén), ale už to není ani užitkové plemeno, jako před 40 lety.
A nejsem si jistý, že německý směr šlechtění byl krok kupředu.
JN
zdravím.nebyl.z polského rysa němci vyšlechtily neplodné líné hovado,a ne jen z rysa,těch plemen holubů i drůbeže je spousta.upřednostnují barvu,kresbu a velikost na úkor užitkovosti.nejsmutnější je,že se v nich čeští chovatelé zhlídli za vidinou většího zisku a dojmu,že co je z ciziny je lepší,a tudíž dražší.
jo012810
napsal(a):
Zase si trochu budu koledovat o to, že jsem zavřený ve své bublině a tak podbně. Bohužel, nejen polsý rys si prošel "šlechtěním" pro výstavní účely a tak se vracet někdy do 50. či 60. let minulého století a odkazovat se na jeho charakteristické vlastnosti, bude přebito názory, že chovatelství se vyvíjí. S tím, že se chovatelství vyvíjí a jsou jiné i vnější podmínky, nemám žádný problém. S čím mám ale problém, jsou snahy "šlechtitelů" křížením zničit ty původní ceněné vlastnosti. To mne mrzí zejména u našich národních plemen, ale i u polského rysa, který býval na vesnických hospodářstvích celkem hojně zastoupen. Ono vydat vzorník, popsal fenotypový ideál je sice potřebné, dá to dost diskusí, ale vrátit plemenům jejich charakteristické vlastnosti, je daleko složitější....Přeji případným tvůrcům vzorníků trpělivost, vzájemné porozumnění a dosažení cíle.
Popsal jste to zcela přesně pane Berane. Shodou okolností se u mne dnes zastavil na zámku přítel Holec. Chovatel Českých bubláků. Potřeboval číslo na Bohouše, protože mu holubník navštívila kuna a potřeboval něco sehnat do páru. Chvíli jsme se bavili o holubech a když jsme probírali Rakovnické kotrláky, že se v mnoha chovech ztrácí jeho nejdůležitější vlastnost, a to "válení", zvláště u sedlatých, tak nám to zrovna předvedl výletek z holubů, které mám od Pepy Hejdy, bývalého předsedy klubu. Ten mi vždy říkal, že když kotrlák neválí, tak není kotrlákem. Oba jsme se shodli, že toto je nádhera našich plemen a jak to ti naši předchůdci s takovou trpělivostí a láskou dokázali a jak nám to dnes mizí pod rukama. Stačí k tomu jen málo, a to je, jak jste trefně popsal. Trochu vzájemného porozumění, trpělivosti a občas s pokorou upozadit svoje ego. Pak si myslím že naděje do budoucna je, ale bude to hodně těžké, protože sociální sítě dovedou v rukách několika jedinců nadělat pěknou paseku a bohužel se to děje neustále a nejen v holubářství. Přeji hezký večer z Toužetína Lukáš M.
Dnes běžně jsou šampiony mezi kotrláky, ti kteří již řadu generací žijí v miniaturních volierách, kde většinou jen poskakují po sedačkách, což je absurdní, můj soused před mnoha lety, odmítal kotrláky vystavovat, s tím že jejich jedinečné kouzlo, jsou ty nádherné kotrmelce, bohužel se nahnali do volier, zkřížili , nesmyslně s úplně jinými plemeny a je po kouzlu, toto tzv. šlechtění již zničilo většinu ,nejen národních plemen, kam až to dojde, je smutné, aby to nedopadlo jako u psů, kde je řada plemen ,šíleným přešlechťováním , prakticky zničená
Zdravím Vás Pánové. Jenom otázka. Proč to furt řešíte dokola a dokola. Když přeci nesouhlasím se vzornikem, nic mi nebrání distancovat se od Cschdz.. Přijde mi jako by Vám za tou hrůznou terminologii tady psanou, unikala podstata věci..Nic ve zlým.
V dnešní době internetu a ifauny. Není problém přeci založit si skupinu přes třeba vkusně založený téma v diskuzním fóru... Stačí pár lidí stejného smýšlení, jedno místo pro předem dohodnutý sraz. Každý přiveze své, nejlepší. A i kdyby z Vás byl každý začátečník, podle podkladu do začátku(vzorníku) všechny přivezeny kusy ohodnotite objektivněji než na kdejaký výstavě... Byť nějaké požadavky ze vzorníku budete treba opomíjet nebo budete řešit úplně opačným způsobem..Třeba...
Vzhledem, k zoufalému úbytku holubářů, se snažit je takto rodělovat, jen urychlí neodvratný kolaps, spíše by měl někdo rozumný , to šílené přešlechťování trochu brzdit, snaha, aby většina plemen byli co nejkratší pěšáci, skoro bez zobáku, bez vitality, skoro bez potomků , kdy původní jedinečné vlastnosti -nejen bublání, stavění , válení,užitkovost, jsou na pokraji zájmu, určitě k propagaci nepřispějí, ani náhodou
Kluci, je tu až příliš pesimismu. A úplně zbytečně.
Staropolský rys byl uznán jako samostatné plemeno, což je výborná zpráva.
Všichni chovatelé, která tato drobnější a životaschopnější varianta RYSA osloví, ho mohou chovat a vystavovat.
Tak proč ty nářky????
Souhlasím s panem S. Petržílkou, který napsal článek - ACH TY VZORNÍKY - do posledního časopisu Chovatel .
Text vzorníku Staropolského rysa není kvalitně zpracován.
Úplně chybí např. pozice POSTOJ a POSTAVA, ve které by mohl být uveden váhový limit.
Děkuju p. Marku Vajdovi za článek ve Světě holubů 1/18. a propagaci Staropolského rysa.
A Z. Gilarskému za prosazení uznání tohoto plemene.
Vzhledem k tomu, že v ČR chovaní RYSI mají obrovský váhový rozptyl (500 - 1000g), můžeme se těšit, až 1. odvážný chovatel vybere třeba černé, nebo červené rysy a pod názvem Staropolský je vystaví.
Kdybych tyto holuby, ještě někdy viděl zakroužit nad střechami, byl bych v sedmém nebi.
JN
Kdysi, můj černý rys, velmi podobný tomu na fotografii, dokázal uletět 7 km a vrátit se od nového majitele domů.
Dnes to zní jako pohádka.
Je to něco přes 40 let.
S tátou jsme ho přivezli z velkého chovu černých rysů ze Stranného. Tam byl vyselektován, jako příliš drobný.
Mohl vážit tak maximálně 0,6 kg.
Červené jiskrné oči, utaženější peří ....
U měl byl asi rok.
A část mých nekvalitních modrých a černých rysu i kroužila nad vesnicí.
Když se mu ztratila holubice, byl chvíli sám. Pak se spářil s modrou holubicí a já ho odvezl a prodal.
Letěl z vesničky Černičí, přes Čechtice a Jeníkov domů do Nakvasovic.
Touha po své holubici mu pomohla při návratu.
Tolik má nostalgická vzpomínka na rysa, který ještě uměl létat.
JN
O.K.
napsal(a):
Podle mého je na vině dlouhodobě UOK a Kmise sboru posuzovatelů kteří cíleně preferují a upřednostnují holuby německého šlechtění.
Podle mě je to problém Klubů, co se týká českých plemen. Co se týká zahraničních plemen tak ano (a nevidím v tom problém), tam mají největší slovo německé zájmy, protože je tam nejvíce holubů i holubářů. Máslo na hlavě asi někdo ze jmenovaných má. Protože náš Klub slepičáků měl možnost při tvorbě nových vzorníků text upravovat kvůli lepší srozumitelnosti. Třeba Klub schválil, že krk je úzce nasazený. Přesto ve vzorníku zůstal pojem, že krk ve spojení s hrudí není příkrý. Chápe ten pojem někdo?
jirinovak
napsal(a):
Kluci, je tu až příliš pesimismu. A úplně zbytečně.
Staropolský rys byl uznán jako samostatné plemeno, což je výborná zpráva.
Všichni chovatelé, která tato drobnější a životaschopnější varianta RYSA osloví, ho mohou chovat a vystavovat.
Tak proč ty nářky????
Souhlasím s panem S. Petržílkou, který napsal článek - ACH TY VZORNÍKY - do posledního časopisu Chovatel .
Text vzorníku Staropolského rysa není kvalitně zpracován.
Úplně chybí např. pozice POSTOJ a POSTAVA, ve které by mohl být uveden váhový limit.
Děkuju p. Marku Vajdovi za článek ve Světě holubů 1/18. a propagaci Staropolského rysa.
A Z. Gilarskému za prosazení uznání tohoto plemene.
Vzhledem k tomu, že v ČR chovaní RYSI mají obrovský váhový rozptyl (500 - 1000g), můžeme se těšit, až 1. odvážný chovatel vybere třeba černé, nebo červené rysy a pod názvem Staropolský je vystaví.
Kdybych tyto holuby, ještě někdy viděl zakroužit nad střechami, byl bych v sedmém nebi.
JN
Kdysi, můj černý rys, velmi podobný tomu na fotografii, dokázal uletět 7 km a vrátit se od nového majitele domů.
Dnes to zní jako pohádka.
Ten rozdíl na přiložených obrázcích je markantní. Už jenom to oko. A to nemyslím jen jeho barvu, či jiskrnost, ale taky velikost vůči hlavě, taky jeho vypouklost umožňuje holubovi větší rozhled. A co pštrosi, káníci, lahore, benešáci? Všem ženeme prsa dopředu a hlavu s krkem posouváme dozadu, směr kolmice osa oko - noha jako je tomu u kinga. Takovej holub prostě nelítá a když, tak se strašně zadýchává. Ano, je líbivej na pohled, ale nefunguje, postrádá aerodynamyčnost, kterou normálně holub vždy disponoval. My, lidé když plaveme, tak se taky natáhneme. A představte si jak bychom asi plavali, bejt v tý vodě v poloze jako mořský koník. Tvar trupu holuba výkoňáka nejlíp opisuje trup poštovního holuba. Není to taky žádný natažený trup, žádná "hrdlička", ale ani prsatý kraťas, přesto z ruky vyklouzává. Tak že by nebyl prsatej?
Let je pro holuba hlavním pohyhem. Ne chůze. Nohy jsou slabší, síla je v křídlech narozdíl od kurů. Tam je to opačně. Taky sádlo přetrvává u dospělých holubů, vždycky bylo tučné holoubě a po vyletění zhublo. Konečnou hmotnost dohnal holub dospěním. Ale ne ztučněním. A to dělá voliera. A to dělá nevhodná výživa.
Štíhlí šlachovití řemeslníci, co se živí rukama, kameníci mají větší páru, než hezounci chodící do fitka, ale ti jsou na tom pořád o něco líp, než ty "roztekliny" sedící celý dny u tv nebo u compu. Indiáni kupříkladu byli pořád každej den od rána do večera v pohybu. Jejich činnost byla různorodá, proto mohli podávat výkon. Obstarat jídlo pro rodinu a pod. a ještě večer křepčit kolem ohně. A to do vysokého věku. A podobně je to s těmi holuby. Ti co musí denně něco dělat, lítat, nepřežírat se a je-li ten chov tak veden po generace, tak je možno o nich mluvit jako o "dětech přírody". Ale tady se chovají několik generací lenoši s omezeným pohybem. Těžko pak chtít po kotrlácích kotrlce či po stavácích stavění a vůbec jen obyčejný holubí prolet. Holub je jeden z mála ptáků, který si let užívá. Není jen k účelu třeba potravnímu. Ale prostě se prolétává stejně tak, jako se prohánějí koně, taky jen tak sami od sebe. To moc ptáků nedělá. Že by třeba kačer březňačky se šel proletět jen tak na ukázku. Pro radost. A proto se holubi člověku zalíbili. Prvotně. Pominu-li chutné maso samozřejmě.
Vždycky si s nadšením pustím Mezelovy Ostře sledované vlaky as nostalgií sleduji, jak přednosta otvírá holubník a jak hejno polských rysů krouží kolem nádražní budovy !!!
To byly časy kdy nezdegenerovaní a nepřešlechtění holubi ještě byli létavými a taky polařícími holuby.
To co Němci udělali těmto původním polským holubům / západní Halič / je lumpárna .Ti dnešní jsou již jen šupkatí mondeni.
gary
napsal(a):
Vždycky si s nadšením pustím Mezelovy Ostře sledované vlaky as nostalgií sleduji, jak přednosta otvírá holubník a jak hejno polských rysů krouží kolem nádražní budovy !!!
To byly časy kdy nezdegenerovaní a nepřešlechtění holubi ještě byli létavými a taky polařícími holuby.
To co Němci udělali těmto původním polským holubům / západní Halič / je lumpárna .Ti dnešní jsou již jen šupkatí mondeni.
Ano, taky na ně vzpomínám. Začínal jsem s nimi jako školák. A tenhle film mi je připomíná. A nebyli to drobní holoubci.
d9

XXX.XXX.13.14
Pro porovnání. Podle mého, kdyby se měly směry šlechtění neustále vyvíjet a jít s trendy (navíc tímto stylem) skončíme u třínohých pekáčů, nejlépe ještě bez peří a bez kostí, nebo možná závěsných ozdob.
Mně by se líbil směr zachování alespoň částečné soběstačnosti holubů, aby "kdyby něco" byli holubi schopni se alespoň částečně uživit sami a ještě chovateli přinést zisk v podobě holoubat. Miliony let evoluce vyústily ve zcela dokonalý tvar těla, orientační schopnosti, cit pro vhodnou výšku letu, manévrovací dovednosti, ostražitost, odhad pro útoky dravců, perfektní paměť na místa a sezónnost ve výskytu potravní nabídky. Různé dovednosti při extrémních situacích jako je let v bouři, za tmy, úhybné manévry před dravci a úžasnou obranyschopnost organismu, která zajistila, že holubi miliony let v těch útesech a skalách přežívají přes všechen nápor bakterií a virů, dravců i nedostatek potravy. Když jsme tyto holuby zcela zavřeli do klece, postupně o tyto schopnosti přicházejí a "zapomínají", výsledkem je chodící hrouda masa, která se ztratí i na vlastním dvorku. Pojďme všechna stará plemena, dědictví našich předků, zkřížit s touto hroudou masa, je to přece moderní.
d9
napsal(a):
Pro porovnání. Podle mého, kdyby se měly směry šlechtění neustále vyvíjet a jít s trendy (navíc tímto stylem) skončíme u třínohých pekáčů, nejlépe ještě bez peří a bez kostí, nebo možná závěsných ozdob.
Mně by se líbil směr zachování alespoň částečné soběstačnosti holubů, aby "kdyby něco" byli holubi schopni se alespoň částečně uživit sami a ještě chovateli přinést zisk v podobě holoubat. Miliony let evoluce vyústily ve zcela dokonalý tvar těla, orientační schopnosti, cit pro vhodnou výšku letu, manévrovací dovednosti, ostražitost, odhad pro útoky dravců, perfektní paměť na místa a sezónnost ve výskytu potravní nabídky. Různé dovednosti při extrémních situacích jako je let v bouři, za tmy, úhybné manévry před dravci a úžasnou obranyschopnost organismu, která zajistila, že holubi miliony let v těch útesech a skalách přežívají přes všechen nápor bakterií a virů, dravců i nedostatek potravy. Když jsme tyto holuby zcela zavřeli do klece, postupně o tyto schopnosti přicházejí a "zapomínají", výsledkem je chodící hrouda masa, která se ztratí i na vlastním dvorku. Pojďme všechna stará plemena, dědictví našich předků, zkřížit s touto hroudou masa, je to přece moderní.
To je sice všechno pravda, ale neexistovali zelení a podobná sebranka! Dravci se dříve normálně regulovali a dneska chcípají hlady pro přemnoženost. Nemůžu si dovolit holuby pouštět. Do několika týdnů by nezbylo nic a tyhle problémy dříve nebývaly. Tenhle moderní ochranářský pokrok znemožňuje mnoha chovatelům volný chov a to nemluvě o tolerantních sousedech o dvou psích, bazénu a trambolíně. NIcméně souhlasím, že současný směr tzv prošlechťování zavání až s perverzí. Pokud není zvíře schopno samostatného rozmnožování, pryč s ním! Nepočítám vyjímky jako krátkozobí, NVH, někteří voláči atd. Svého času mi jeden vlivný odborník radil, že pro úspěšný chov pštrosů je ideální tak 5-10 párů chův! Co k tomu dodat? Ale proti gustu.
Dokonalá, je jen smrt, to by si měli různí pseudo šlechtitelé připustit, kromně jiného, mám již 25 let japonské křepelky, asi neužitkovější druh drůbeže, mám osypky, když vidím, že se již nebude cenit, jejich fantastická užitkovost, ale sklon ocasu, vadná pírka, chybné kokrhání, vše spěje ke katastrofě- klimatické změny, migrace, po vybití 80% dobytka, všudypřítomná chemie, mikroplasty i krvi batolat, sebevražedné vyhlášení války číně, rusku, umělé, neřešitelné dluhy
davidch
napsal(a):
To je sice všechno pravda, ale neexistovali zelení a podobná sebranka! Dravci se dříve normálně regulovali a dneska chcípají hlady pro přemnoženost. Nemůžu si dovolit holuby pouštět. Do několika týdnů by nezbylo nic a tyhle problémy dříve nebývaly. Tenhle moderní ochranářský pokrok znemožňuje mnoha chovatelům volný chov a to nemluvě o tolerantních sousedech o dvou psích, bazénu a trambolíně. NIcméně souhlasím, že současný směr tzv prošlechťování zavání až s perverzí. Pokud není zvíře schopno samostatného rozmnožování, pryč s ním! Nepočítám vyjímky jako krátkozobí, NVH, někteří voláči atd. Svého času mi jeden vlivný odborník radil, že pro úspěšný chov pštrosů je ideální tak 5-10 párů chův! Co k tomu dodat? Ale proti gustu.
Ano souhlasím,že pokud není zvíře schopno samostatného rozmnožování,pryč s ním!Proč,ale do vyjímek dáváš NVH?NVH je schopen samostatného rozmnožování, jako každý životaschopný holub.Nebo 8 až 14 holoubat od páru za rok je málo?Komu samostatně NVH neodchovává,tak já říkám ,pryč s takovým holubářem!
Letošní fotka z 22.12.2022 a na hnízdech jsou další a v době rození bylo -15 stupňů.Holubník otevřený.To jen taková malá poznámka, které si nemusíte všímat.
Ať se daří všem holubářům v roce 2023 přeje: Kouťák
kouták
napsal(a):
Ano souhlasím,že pokud není zvíře schopno samostatného rozmnožování,pryč s ním!Proč,ale do vyjímek dáváš NVH?NVH je schopen samostatného rozmnožování, jako každý životaschopný holub.Nebo 8 až 14 holoubat od páru za rok je málo?Komu samostatně NVH neodchovává,tak já říkám ,pryč s takovým holubářem!
Letošní fotka z 22.12.2022 a na hnízdech jsou další a v době rození bylo -15 stupňů.Holubník otevřený.To jen taková malá poznámka, které si nemusíte všímat.
Ať se daří všem holubářům v roce 2023 přeje: Kouťák
Já je nechoval, ale znám holubáře, co s nima léta zápasili a nakonec vzdali. Asi špatný zdroj, nevím. Nicméně takový Tonda Sztymon tenhle problém taky nemá, to je fakt. Dřívější NVH tyhle problémy nemívali vůbec, ale vzhledem k současného trendu šlechtění asi můžou u někoho nastat. Ch.