V měsíci květnu 2007 letošního roku jsme sestavili nový pár kavkazských tleskačů bílých a tak jako činíme vždy, oddělili jsme tento pár a umístili jej samostatně v menší bednové voliérce. Vybavená byla jen tím nejnutnějším zařízením tj. krmítky, sezením a v zadní části na zemi měli holubi k dispozici rámeček ze slabých prkýnek, sloužící jako hnízdo, což se nám velice osvědčilo právě při sestavování nových párů. Ale abychom se vrátili k jádru věci. Vedle krmítka byla na boční stěně zavěšená napáječka a to zcela jednoducým způsobem. Dvě skobičky, mezi nimi napáječka a ta přichycena drátkem nebo gumičkou. Aby drátek nevyskakoval, konce skobiček byly byly zmáčknuty kleštěma k sobě, takže netvořily pravý úhel, ale zůstala jen mezera 0,5 až 1 mm, do které byl zasunut drátek nebo gumička.A právě tato mezera, do které šlo ztěží zasunout zvonkový drátek a přichatit napáječku se stala jednomu z houbů osudnou. Po nějakém čase, kdy už tento pár měl dokonce holoubata, nevíme jakým způsobem se samci podařilo zaháknout se stěnou kroužku do této zcela nicovaté štěrbinky a zůstat takto viset za nohu až do návratu ze zaměstnání. Již při prvním prohlédnutí nohy bylo zřejmé, že to nedopadne dobře. Odstranili jsme kroužek, který bránil prokrvení dolní části nohy a prstů a holuba nechali v klidu. Posedával, snažil se i chodit, spíše skákat po zdravé noze, ale přijímal krmivo a dokonce krmil mláďata. Ny fyzickém stavu nebylo vůbec toto poranění znát. Bohužel však noha od místa, kde bývá kroužek dolů začala odumírat, stala se nehybnou a zčernala, jak je vidět na snímcích.Vypadala jako mumifikovaná. Přesto, že holub byl takto těžce poraněný, chovatl se jako zcela zdravý, dokonce začal znova nosit na hnízdo a holubice podruhé snesla. Věřte nebo nevěřte, obě vajíčka byla oplodněná. Kdyby tento pár byl ve společném holubníku, domnívali bychom se, že holubici odpářil jiný samec,ale díky tomu, že byli umístění samostatně, byla tato možnost vyloučená. Po pečlivém zvážení však bylo rozhodnuto, že holub bude z chovu vyřazen a utracen. Samozřejmě se jdnalo o jednoho z těch "lepších" jedinců, jak už tomu chce většinou zákon schválnosti. Je to však i zkušenost, abychom nepodceňovali sebemenší maličkost a předcházeli všem možným i nemožným situacím, kterým můžeme zabránit.
justovi
napsal(a):
V měsíci květnu 2007 letošního roku jsme sestavili nový pár kavkazských tleskačů bílých a tak jako činíme vždy, oddělili jsme tento pár a umístili jej samostatně v menší bednové voliérce. Vybavená byla jen tím nejnutnějším zařízením tj. krmítky, sezením a v zadní části na zemi měli holubi k dispozici rámeček ze slabých prkýnek, sloužící jako hnízdo, což se nám velice osvědčilo právě při sestavování nových párů. Ale abychom se vrátili k jádru věci. Vedle krmítka byla na boční stěně zavěšená napáječka a to zcela jednoducým způsobem. Dvě skobičky, mezi nimi napáječka a ta přichycena drátkem nebo gumičkou. Aby drátek nevyskakoval, konce skobiček byly byly zmáčknuty kleštěma k sobě, takže netvořily pravý úhel, ale zůstala jen mezera 0,5 až 1 mm, do které byl zasunut drátek nebo gumička.A právě tato mezera, do které šlo ztěží zasunout zvonkový drátek a přichatit napáječku se stala jednomu z houbů osudnou. Po nějakém čase, kdy už tento pár měl dokonce holoubata, nevíme jakým způsobem se samci podařilo zaháknout se stěnou kroužku do této zcela nicovaté štěrbinky a zůstat takto viset za nohu až do návratu ze zaměstnání. Již při prvním prohlédnutí nohy bylo zřejmé, že to nedopadne dobře. Odstranili jsme kroužek, který bránil prokrvení dolní části nohy a prstů a holuba nechali v klidu. Posedával, snažil se i chodit, spíše skákat po zdravé noze, ale přijímal krmivo a dokonce krmil mláďata. Ny fyzickém stavu nebylo vůbec toto poranění znát. Bohužel však noha od místa, kde bývá kroužek dolů začala odumírat, stala se nehybnou a zčernala, jak je vidět na snímcích.Vypadala jako mumifikovaná. Přesto, že holub byl takto těžce poraněný, chovatl se jako zcela zdravý, dokonce začal znova nosit na hnízdo a holubice podruhé snesla. Věřte nebo nevěřte, obě vajíčka byla oplodněná. Kdyby tento pár byl ve společném holubníku, domnívali bychom se, že holubici odpářil jiný samec,ale díky tomu, že byli umístění samostatně, byla tato možnost vyloučená. Po pečlivém zvážení však bylo rozhodnuto, že holub bude z chovu vyřazen a utracen. Samozřejmě se jdnalo o jednoho z těch "lepších" jedinců, jak už tomu chce většinou zákon schválnosti. Je to však i zkušenost, abychom nepodceňovali sebemenší maličkost a předcházeli všem možným i nemožným situacím, kterým můžeme zabránit.
Při prvním pohledu je patrný rozdíl mezi zdravou a poraněnou nohou.
justovi
napsal(a):
V měsíci květnu 2007 letošního roku jsme sestavili nový pár kavkazských tleskačů bílých a tak jako činíme vždy, oddělili jsme tento pár a umístili jej samostatně v menší bednové voliérce. Vybavená byla jen tím nejnutnějším zařízením tj. krmítky, sezením a v zadní části na zemi měli holubi k dispozici rámeček ze slabých prkýnek, sloužící jako hnízdo, což se nám velice osvědčilo právě při sestavování nových párů. Ale abychom se vrátili k jádru věci. Vedle krmítka byla na boční stěně zavěšená napáječka a to zcela jednoducým způsobem. Dvě skobičky, mezi nimi napáječka a ta přichycena drátkem nebo gumičkou. Aby drátek nevyskakoval, konce skobiček byly byly zmáčknuty kleštěma k sobě, takže netvořily pravý úhel, ale zůstala jen mezera 0,5 až 1 mm, do které byl zasunut drátek nebo gumička.A právě tato mezera, do které šlo ztěží zasunout zvonkový drátek a přichatit napáječku se stala jednomu z houbů osudnou. Po nějakém čase, kdy už tento pár měl dokonce holoubata, nevíme jakým způsobem se samci podařilo zaháknout se stěnou kroužku do této zcela nicovaté štěrbinky a zůstat takto viset za nohu až do návratu ze zaměstnání. Již při prvním prohlédnutí nohy bylo zřejmé, že to nedopadne dobře. Odstranili jsme kroužek, který bránil prokrvení dolní části nohy a prstů a holuba nechali v klidu. Posedával, snažil se i chodit, spíše skákat po zdravé noze, ale přijímal krmivo a dokonce krmil mláďata. Ny fyzickém stavu nebylo vůbec toto poranění znát. Bohužel však noha od místa, kde bývá kroužek dolů začala odumírat, stala se nehybnou a zčernala, jak je vidět na snímcích.Vypadala jako mumifikovaná. Přesto, že holub byl takto těžce poraněný, chovatl se jako zcela zdravý, dokonce začal znova nosit na hnízdo a holubice podruhé snesla. Věřte nebo nevěřte, obě vajíčka byla oplodněná. Kdyby tento pár byl ve společném holubníku, domnívali bychom se, že holubici odpářil jiný samec,ale díky tomu, že byli umístění samostatně, byla tato možnost vyloučená. Po pečlivém zvážení však bylo rozhodnuto, že holub bude z chovu vyřazen a utracen. Samozřejmě se jdnalo o jednoho z těch "lepších" jedinců, jak už tomu chce většinou zákon schválnosti. Je to však i zkušenost, abychom nepodceňovali sebemenší maličkost a předcházeli všem možným i nemožným situacím, kterým můžeme zabránit.
Diametrální rozdíl vnějšího vzhledu.
justovi
napsal(a):
V měsíci květnu 2007 letošního roku jsme sestavili nový pár kavkazských tleskačů bílých a tak jako činíme vždy, oddělili jsme tento pár a umístili jej samostatně v menší bednové voliérce. Vybavená byla jen tím nejnutnějším zařízením tj. krmítky, sezením a v zadní části na zemi měli holubi k dispozici rámeček ze slabých prkýnek, sloužící jako hnízdo, což se nám velice osvědčilo právě při sestavování nových párů. Ale abychom se vrátili k jádru věci. Vedle krmítka byla na boční stěně zavěšená napáječka a to zcela jednoducým způsobem. Dvě skobičky, mezi nimi napáječka a ta přichycena drátkem nebo gumičkou. Aby drátek nevyskakoval, konce skobiček byly byly zmáčknuty kleštěma k sobě, takže netvořily pravý úhel, ale zůstala jen mezera 0,5 až 1 mm, do které byl zasunut drátek nebo gumička.A právě tato mezera, do které šlo ztěží zasunout zvonkový drátek a přichatit napáječku se stala jednomu z houbů osudnou. Po nějakém čase, kdy už tento pár měl dokonce holoubata, nevíme jakým způsobem se samci podařilo zaháknout se stěnou kroužku do této zcela nicovaté štěrbinky a zůstat takto viset za nohu až do návratu ze zaměstnání. Již při prvním prohlédnutí nohy bylo zřejmé, že to nedopadne dobře. Odstranili jsme kroužek, který bránil prokrvení dolní části nohy a prstů a holuba nechali v klidu. Posedával, snažil se i chodit, spíše skákat po zdravé noze, ale přijímal krmivo a dokonce krmil mláďata. Ny fyzickém stavu nebylo vůbec toto poranění znát. Bohužel však noha od místa, kde bývá kroužek dolů začala odumírat, stala se nehybnou a zčernala, jak je vidět na snímcích.Vypadala jako mumifikovaná. Přesto, že holub byl takto těžce poraněný, chovatl se jako zcela zdravý, dokonce začal znova nosit na hnízdo a holubice podruhé snesla. Věřte nebo nevěřte, obě vajíčka byla oplodněná. Kdyby tento pár byl ve společném holubníku, domnívali bychom se, že holubici odpářil jiný samec,ale díky tomu, že byli umístění samostatně, byla tato možnost vyloučená. Po pečlivém zvážení však bylo rozhodnuto, že holub bude z chovu vyřazen a utracen. Samozřejmě se jdnalo o jednoho z těch "lepších" jedinců, jak už tomu chce většinou zákon schválnosti. Je to však i zkušenost, abychom nepodceňovali sebemenší maličkost a předcházeli všem možným i nemožným situacím, kterým můžeme zabránit.
Pohled na poraněnou nohu holuba.
justovi
napsal(a):
V měsíci květnu 2007 letošního roku jsme sestavili nový pár kavkazských tleskačů bílých a tak jako činíme vždy, oddělili jsme tento pár a umístili jej samostatně v menší bednové voliérce. Vybavená byla jen tím nejnutnějším zařízením tj. krmítky, sezením a v zadní části na zemi měli holubi k dispozici rámeček ze slabých prkýnek, sloužící jako hnízdo, což se nám velice osvědčilo právě při sestavování nových párů. Ale abychom se vrátili k jádru věci. Vedle krmítka byla na boční stěně zavěšená napáječka a to zcela jednoducým způsobem. Dvě skobičky, mezi nimi napáječka a ta přichycena drátkem nebo gumičkou. Aby drátek nevyskakoval, konce skobiček byly byly zmáčknuty kleštěma k sobě, takže netvořily pravý úhel, ale zůstala jen mezera 0,5 až 1 mm, do které byl zasunut drátek nebo gumička.A právě tato mezera, do které šlo ztěží zasunout zvonkový drátek a přichatit napáječku se stala jednomu z houbů osudnou. Po nějakém čase, kdy už tento pár měl dokonce holoubata, nevíme jakým způsobem se samci podařilo zaháknout se stěnou kroužku do této zcela nicovaté štěrbinky a zůstat takto viset za nohu až do návratu ze zaměstnání. Již při prvním prohlédnutí nohy bylo zřejmé, že to nedopadne dobře. Odstranili jsme kroužek, který bránil prokrvení dolní části nohy a prstů a holuba nechali v klidu. Posedával, snažil se i chodit, spíše skákat po zdravé noze, ale přijímal krmivo a dokonce krmil mláďata. Ny fyzickém stavu nebylo vůbec toto poranění znát. Bohužel však noha od místa, kde bývá kroužek dolů začala odumírat, stala se nehybnou a zčernala, jak je vidět na snímcích.Vypadala jako mumifikovaná. Přesto, že holub byl takto těžce poraněný, chovatl se jako zcela zdravý, dokonce začal znova nosit na hnízdo a holubice podruhé snesla. Věřte nebo nevěřte, obě vajíčka byla oplodněná. Kdyby tento pár byl ve společném holubníku, domnívali bychom se, že holubici odpářil jiný samec,ale díky tomu, že byli umístění samostatně, byla tato možnost vyloučená. Po pečlivém zvážení však bylo rozhodnuto, že holub bude z chovu vyřazen a utracen. Samozřejmě se jdnalo o jednoho z těch "lepších" jedinců, jak už tomu chce většinou zákon schválnosti. Je to však i zkušenost, abychom nepodceňovali sebemenší maličkost a předcházeli všem možným i nemožným situacím, kterým můžeme zabránit.
Pohled na "mumifikovanou" nohu holuba.
justovi
napsal(a):
Pohled na "mumifikovanou" nohu holuba.
Jestli není již pozdě nad vaším rozsudkem, holub může sloužit dál jako chovný, pokud mu zhotovíte jednoduchou protézu, aby alespon přestal skákat o jedné. Viděl jsem tuto možnost u handicapovaného kačera březňačky, který přišel o dolní část plováku. Jestli jde o cenného jedince, jak tvrdíte, za pokus to stojí. Navíc odumřelá noha už jej samozřejmě nebolí.
Ať se daří...
Juraj Kafka