Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.12.167
Před týdnem sem viděl dva čápy na poli. Nevim jak tohle počasí snáší ale byl bych rád kdyby někdo z těch kteří tady hájili dravce kdyby se toho ujali a pomohli. Taky tady byli dřív než mi. Polohu zájemcům rád nahlásím
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.180.144
Příroda si pomůže sama. Jarda Pokorný
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.12.167
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Příroda si pomůže sama. Jarda Pokorný
Ano mělo by to tak být. Ale potom nechápu když naši dědové říkali co má zahnutej zobák utratit. To znamená aspoň já to tak pochopil že si neporadí sama ale i oni to museli regulovat
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.12.167
Takže nikdo nemá zájem ? Takže zase jenom keci
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.12.167
Aspoň poraďte jak jim můžu pomoct to je jediný na co myslim. O dravcích to se tady rozpovídalo. Podle mě zase záležitost ochránců a myslivců.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.147.86
O u nás přezimujících čépech je pěkný odborný článek v časopise ČSochránců přírody jaro/léto 2010. Na Blatensku zimují čápi již asi 5 let. lovili v nezamrzlém toku říčky Lomnice, jak to tam vypadá ale dnes, nevím. Na místních sádkách je přikrmovali rybím masem. V noci 26.1 - 27.1 2010 tam bylo - 26 stupňů.
Chcete-li jim nějak pomoci napište rovnou sem, kde to je, zjistěte kam létají žrát a mají-li tam co, případně jim dejte kousky ryb.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.179.156
Ta doba co se střílelo vše co má zahnutý zobák je už dávno pryč.Proč neřešíte třeba straku ta je mnohem škodlivější než nějaký zahnutý zobák.Ročně vyplení až dvěstě hnízd pěvců.Čápi s největší pravděpodobností nepřežijou pokud se jich neujme nějaká záchraná stanice
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.180.144
V takovéto zimě nepřežije v přírodě spousta zvěře, je to přirozený výběr. A každý z nás pomáhá jak uzná za vhodné a jak může. Jarda Pokorný
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.12.167
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
O u nás přezimujících čépech je pěkný odborný článek v časopise ČSochránců přírody jaro/léto 2010. Na Blatensku zimují čápi již asi 5 let. lovili v nezamrzlém toku říčky Lomnice, jak to tam vypadá ale dnes, nevím. Na místních sádkách je přikrmovali rybím masem. V noci 26.1 - 27.1 2010 tam bylo - 26 stupňů.
Chcete-li jim nějak pomoci napište rovnou sem, kde to je, zjistěte kam létají žrát a mají-li tam co, případně jim dejte kousky ryb.
Děkuji
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.46.80
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
V takovéto zimě nepřežije v přírodě spousta zvěře, je to přirozený výběr. A každý z nás pomáhá jak uzná za vhodné a jak může. Jarda Pokorný
jistě, já bych to bral takhle: nemáš v palici instinkt odletět zimovat do tepla, zmrzneš. A populace čápa je zdravá. Tzn. tažná. Ale pomáhat něčemu... já ani nepřikrmuji ptáčky v zimě, protože pak se zajímají o zimující hmyz v zahradě a ovocných stromech a další věc - frekventované krmítko je zároveň krmítkem pro krahulíka a nebo tu straku.
Něco jiného je pomoc hendikepovaným zvířatům, kteřá přišla ke zranění nebo poškození vlivem člověka. Tj. čápi "křídlovaní" o dráty elektrického vedení zajisté nejsou jinak nemocní a dají se použít třeba na reprodukci v zajetí a po té vypouštění normálních vzletných potomků do přírody. Srnec mající na paroží namotaný silonový vlasec, taky asi zaslouží lidskou péči, pokud to má ještě smysl a není nad zhasnutím. Pak už jen milosrdná rána.
Juraj Kafka
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.179.156
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
jistě, já bych to bral takhle: nemáš v palici instinkt odletět zimovat do tepla, zmrzneš. A populace čápa je zdravá. Tzn. tažná. Ale pomáhat něčemu... já ani nepřikrmuji ptáčky v zimě, protože pak se zajímají o zimující hmyz v zahradě a ovocných stromech a další věc - frekventované krmítko je zároveň krmítkem pro krahulíka a nebo tu straku.
Něco jiného je pomoc hendikepovaným zvířatům, kteřá přišla ke zranění nebo poškození vlivem člověka. Tj. čápi "křídlovaní" o dráty elektrického vedení zajisté nejsou jinak nemocní a dají se použít třeba na reprodukci v zajetí a po té vypouštění normálních vzletných potomků do přírody. Srnec mající na paroží namotaný silonový vlasec, taky asi zaslouží lidskou péči, pokud to má ještě smysl a není nad zhasnutím. Pak už jen milosrdná rána.
Juraj Kafka
Proč to nebrat třeba takhle nebudeš polařit nebudu tě přikrmovat a populace holubů bude zdravá.Tak toto se Vám moc nepovedlo víte co se přikrmováním zachrání pěvců kteří i tak berou ten hmyz.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.46.80
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Proč to nebrat třeba takhle nebudeš polařit nebudu tě přikrmovat a populace holubů bude zdravá.Tak toto se Vám moc nepovedlo víte co se přikrmováním zachrání pěvců kteří i tak berou ten hmyz.
To se nepovedlo Vám. Co furt pleteme domácí zvíře do volné přírody? Holub domácí se musí krmit, protože je v rukou člověka. Jednou jsme ho z té přírody vyčlenili pro svou potřebu tak už tam nejde včleňovat zpět. A to je ten rozdíl, mezi čápem, který zapomene odletět do Afriky a holubem domácím, který zapomene na to pole zaletět.
Přikrmováním se zachrání pěvců? Ale jen určitá skupina. Která na ten náš pamlsek jde. Ale co takový králíček obecný v hlubokém smrkovém lese? Je rád, že mu sojka nepřeštípne vaz. A pak takovýhle mráz. A když i tohle přežije, tak pak přijde na jaře halda "zachráněných" konkurenčních větších pěvců, kteří zaberou potravní rajon.
Juraj Kafka
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.65.77
Tak jsem se včera dočetla,že je to obráceně s tím přemnožením predátoru.
Ono vlastně množství ptactva dovolí dravcum se množit nebo ne.Nemuže se stát,že by dravci sežrali většinu ptáku a pak sami zahynuli....To samé je v africe že stáda pakoní a zeber regulují tlupy lvu.Když jich je hodně je hodně lvíčat a naopak.To pro ty co pořád tvrdí jak se dravci přemnožili
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.230.156
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak jsem se včera dočetla,že je to obráceně s tím přemnožením predátoru.
Ono vlastně množství ptactva dovolí dravcum se množit nebo ne.Nemuže se stát,že by dravci sežrali většinu ptáku a pak sami zahynuli....To samé je v africe že stáda pakoní a zeber regulují tlupy lvu.Když jich je hodně je hodně lvíčat a naopak.To pro ty co pořád tvrdí jak se dravci přemnožili
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.230.156
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To se nepovedlo Vám. Co furt pleteme domácí zvíře do volné přírody? Holub domácí se musí krmit, protože je v rukou člověka. Jednou jsme ho z té přírody vyčlenili pro svou potřebu tak už tam nejde včleňovat zpět. A to je ten rozdíl, mezi čápem, který zapomene odletět do Afriky a holubem domácím, který zapomene na to pole zaletět.
Přikrmováním se zachrání pěvců? Ale jen určitá skupina. Která na ten náš pamlsek jde. Ale co takový králíček obecný v hlubokém smrkovém lese? Je rád, že mu sojka nepřeštípne vaz. A pak takovýhle mráz. A když i tohle přežije, tak pak přijde na jaře halda "zachráněných" konkurenčních větších pěvců, kteří zaberou potravní rajon.
Juraj Kafka
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.80.155
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To se nepovedlo Vám. Co furt pleteme domácí zvíře do volné přírody? Holub domácí se musí krmit, protože je v rukou člověka. Jednou jsme ho z té přírody vyčlenili pro svou potřebu tak už tam nejde včleňovat zpět. A to je ten rozdíl, mezi čápem, který zapomene odletět do Afriky a holubem domácím, který zapomene na to pole zaletět.
Přikrmováním se zachrání pěvců? Ale jen určitá skupina. Která na ten náš pamlsek jde. Ale co takový králíček obecný v hlubokém smrkovém lese? Je rád, že mu sojka nepřeštípne vaz. A pak takovýhle mráz. A když i tohle přežije, tak pak přijde na jaře halda "zachráněných" konkurenčních větších pěvců, kteří zaberou potravní rajon.
Juraj Kafka
![]()
![]()
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.21.144
Přítelkyně ten Váš matematický vzorec z Afriky tj.počet predátorů rovná se množství potravy je často narušen spižírnou,stáda domácích zvířat či domácím holubem,drůbeží atd.a to chovatelům vadí.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.179.156
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To se nepovedlo Vám. Co furt pleteme domácí zvíře do volné přírody? Holub domácí se musí krmit, protože je v rukou člověka. Jednou jsme ho z té přírody vyčlenili pro svou potřebu tak už tam nejde včleňovat zpět. A to je ten rozdíl, mezi čápem, který zapomene odletět do Afriky a holubem domácím, který zapomene na to pole zaletět.
Přikrmováním se zachrání pěvců? Ale jen určitá skupina. Která na ten náš pamlsek jde. Ale co takový králíček obecný v hlubokém smrkovém lese? Je rád, že mu sojka nepřeštípne vaz. A pak takovýhle mráz. A když i tohle přežije, tak pak přijde na jaře halda "zachráněných" konkurenčních větších pěvců, kteří zaberou potravní rajon.
Juraj Kafka
Takže podle Vás bych měl přestat přikrmovat kolem třista pěvců o patnácti druzích aby pak nepřišla halda zachráněných konkurenčních pěvců?Ten králíček neobývá jen hluboký smrkový les a na to krmítko taky občas zalítne když víte co mu nasypat.Na holubi jste velký odborník o tom žádná ale tento Váš názor
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.230.156
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Takže podle Vás bych měl přestat přikrmovat kolem třista pěvců o patnácti druzích aby pak nepřišla halda zachráněných konkurenčních pěvců?Ten králíček neobývá jen hluboký smrkový les a na to krmítko taky občas zalítne když víte co mu nasypat.Na holubi jste velký odborník o tom žádná ale tento Váš názor
Kde jste vyčetl, že byste měl přestat přikrmovat? Každý tu předkládá své názory. To je velká výhoda, že můžeme. Jeden prostě pomáhá přírodě tím, že přikrmuje. Jiný zase tím, že nepřikrmuje. Jeden chová holubi na volno, jiný zase kvůli postavě ve voliéře. NO A CO? Každý jsme jiný. A proto nemusíme být jeden na druhého naštvaný. Prostě sdělíme svůj názor a ostatní ho buď podpoří nebo jsou proti. A sdělí to zase svým názorem. A tomu se říká diskuse. A všechny nás posouvá dál (pokud je to bez urážek). Jarda Pokorný
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.208.225
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Takže podle Vás bych měl přestat přikrmovat kolem třista pěvců o patnácti druzích aby pak nepřišla halda zachráněných konkurenčních pěvců?Ten králíček neobývá jen hluboký smrkový les a na to krmítko taky občas zalítne když víte co mu nasypat.Na holubi jste velký odborník o tom žádná ale tento Váš názor
Pán Kafka má podľa mňa dobrý názor. Príroda je sama o sebe nemilosrdna a často krutá a len najsilnejší prežívajú. Takto to chodí od nepamäti. A to je na tom to úžasné... Len vďaka tým najsilnejším a najodolnejsim je tu všetok život všeobecne.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.128.127
Zdravím.
Zimování čápů není zas až tak běžné, ale občas k němu dochází. Pokud je v oblasti přezimování čápů normální hraboší populace, jsou čápi schopni se uživit na ní. Podobně jako volavky. Jsou schopni si i v tuhé zimě ulovit nějakého pstroužka z místního potoka, přiživit se na uhynulém zvířeti atd. Pokud se však zjistí, že pták nemůže létat nebo je jinak hendikepovaný a schopný odchytu, není nic snazšího než zavolat na nejbližší stanici pro odchov hendikepovaných zvířat a oni se určitě postarají. Na 99 % však jsou tito ptáci se schopni o sebe postarat a odchytit se nedají. Ale za to, že to zkontrolujete, nic nedáte a budete mít alespoň čisté svědomí, že jste pro ně udělal vše, co se dalo. M. Lubas st.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.162.50
zdravim,u nas v Zabovreskach jsou uz asi tyden na poli nejake bile volavky asi tak 10 kusu a 4 volavky popelave.ty bile jsem tu nikdy nevidel az letos.velikostne jsou stejne,zobak maji zluty.fotit se nechteji jsou dost plachy.peparazak
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.76.77
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Přítelkyně ten Váš matematický vzorec z Afriky tj.počet predátorů rovná se množství potravy je často narušen spižírnou,stáda domácích zvířat či domácím holubem,drůbeží atd.a to chovatelům vadí.
Jakou spižírnou,něco si o tom přečtěte,kdyby se měli dravci živit jen domácímy zvířaty tak vyhynou.A když jim chovatelé naservírují jednoduchou kořist přímo do obyváku tak se jim vubec nedivím.Když najdu u chodníku záhon jahod tak se vsaďte že tam ani jedna nezbude,protože je pro nás tak snadné je utrhnout.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.12.167
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To se nepovedlo Vám. Co furt pleteme domácí zvíře do volné přírody? Holub domácí se musí krmit, protože je v rukou člověka. Jednou jsme ho z té přírody vyčlenili pro svou potřebu tak už tam nejde včleňovat zpět. A to je ten rozdíl, mezi čápem, který zapomene odletět do Afriky a holubem domácím, který zapomene na to pole zaletět.
Přikrmováním se zachrání pěvců? Ale jen určitá skupina. Která na ten náš pamlsek jde. Ale co takový králíček obecný v hlubokém smrkovém lese? Je rád, že mu sojka nepřeštípne vaz. A pak takovýhle mráz. A když i tohle přežije, tak pak přijde na jaře halda "zachráněných" konkurenčních větších pěvců, kteří zaberou potravní rajon.
Juraj Kafka
Podle Vás je tedy špatný přikrmovat i vysokou?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.46.80
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Podle Vás je tedy špatný přikrmovat i vysokou?
Né podle mě, podle přírody není třeba je krmit. Příroda nezná potřebu někomu pomáhat, pomáhá maximálně rodič přežít mládí svým potomkům do doby než se o sebe postarají samy.
Ale podle hospodářského hlediska je třeba je přikrmovat, neboť tady už je jen kulturní nebo převažuje kulturní krajina, nikoli pravá divočina. Hospodář to oddře a pak přijedou auta 4x4 ze západu a můžou si zastřílet. A z toho jsou penízky (aspoň doufám) na další hospodaření. A přikrmování. Všechno souvisí se vším. Skutečně. Ale příroda jako taková nepotřebuje přikrmovat, ani chránit ani odstřelovat. Ta potřebuje ochranu jedině před člověkem. Né před tím jednotlivým hospodářem, který se o určité druhy stará, ale před činností člověka. Před kácením pralesů, stavěním přehrad, znečišťováním, scelováním polí, rychlou pojezdovou rychlostí... a všeobecnou rozpínavostí lidstva. Kdo tohle nepochopí, tak bude furt mít ochránce přírody za blázny a nebo já nevim škůdce či kýho výra. Ano přiznávám, že jsou ochránci a pak jsou teprv ochránci, stejně jako jsou já nevím třeba myslivci a myslivci a vůbec stejně jako jsou lidi a lidi.
Protože když ten čáp uhyne, poslouží jako solidní potrava pro káně, nebo lišku a tito nemusí ohrožovat náš chov. A díky zapomětlivému čápovi tady přežije zimu v uvozovkách (muselo by jich být více samozřejmě) ten druh, který tu má v zimě být. Nebo díky zesláblé vysoké přežije vlk, rys a pod. Tak jak to v původní přírodě chodí. Samozřejmě v kulturní krajině, kde není přirozeného predátora, je nutný dohled člověka, tedy nutno hospodařit se stavem zvěře a podle toho přikrmovat a odstřelovat. Tak to vidím já.
Juraj Kafka
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.1.3
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Podle Vás je tedy špatný přikrmovat i vysokou?
To si pište že je to v podstatě špatné. Snad by bylo dobré jen kvalitní suché seno, ale to má jen málokdo a zvěř ho bere když už je fakt zle, tak se krmí siláží,řepou, jádrem a bůhvíjakými zbytky. A to je průser a z toho vznikají škody na porostech.
Paradoxem je, že ti co nekrmí nemají škody . Bohužel taky špatně, pak se škody koncentrují jinde. Pedro
P.S. Ale to do holubářského fóra nepatří, jen někteří myslivci se chovají stejně neprofesionálně jako někteří holubáři.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.24.103
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Né podle mě, podle přírody není třeba je krmit. Příroda nezná potřebu někomu pomáhat, pomáhá maximálně rodič přežít mládí svým potomkům do doby než se o sebe postarají samy.
Ale podle hospodářského hlediska je třeba je přikrmovat, neboť tady už je jen kulturní nebo převažuje kulturní krajina, nikoli pravá divočina. Hospodář to oddře a pak přijedou auta 4x4 ze západu a můžou si zastřílet. A z toho jsou penízky (aspoň doufám) na další hospodaření. A přikrmování. Všechno souvisí se vším. Skutečně. Ale příroda jako taková nepotřebuje přikrmovat, ani chránit ani odstřelovat. Ta potřebuje ochranu jedině před člověkem. Né před tím jednotlivým hospodářem, který se o určité druhy stará, ale před činností člověka. Před kácením pralesů, stavěním přehrad, znečišťováním, scelováním polí, rychlou pojezdovou rychlostí... a všeobecnou rozpínavostí lidstva. Kdo tohle nepochopí, tak bude furt mít ochránce přírody za blázny a nebo já nevim škůdce či kýho výra. Ano přiznávám, že jsou ochránci a pak jsou teprv ochránci, stejně jako jsou já nevím třeba myslivci a myslivci a vůbec stejně jako jsou lidi a lidi.
Protože když ten čáp uhyne, poslouží jako solidní potrava pro káně, nebo lišku a tito nemusí ohrožovat náš chov. A díky zapomětlivému čápovi tady přežije zimu v uvozovkách (muselo by jich být více samozřejmě) ten druh, který tu má v zimě být. Nebo díky zesláblé vysoké přežije vlk, rys a pod. Tak jak to v původní přírodě chodí. Samozřejmě v kulturní krajině, kde není přirozeného predátora, je nutný dohled člověka, tedy nutno hospodařit se stavem zvěře a podle toho přikrmovat a odstřelovat. Tak to vidím já.
Juraj Kafka
Podle vás tedy vysoká žije v kulturní krajině a proto JE třeba ji přikrmovat, ale ptactvo žije v přírodě a proto jej přikrmovat NENÍ třeba, protože by nám pak nesbíralo červíky ze stromů... Patrně červíky sbírají i ti zrnožraví jako jsou zvonci, čížci, stehlíci apod.
Ano jsou lidi a lidi oni ti ptáci se nedají zpeněžit ani sežrat a to je ta jejich největší smůla.
MHD
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.160.127