Pokus krahujce o úlovek.......

A je to tu zase, jako každou zimu....nářky
Jinak pánové žádná škodná neexistuje, jsou to jen predátoři , kteří vám nevyhovují...
"Moji" MVDr. Krahulici jsem celé léto ani nezahlíd, doufám, že je OK
lupus

My máme dravce všude kolem vesnice často je vidím sedět na poli u vsi, ale ve vesnici jsem je nikdy nezahlíd, slepice mám, kachny mám, holuby mám(chvilku) a žádnej problém..

To co sedí na poli jsou káňata (Buteo buteo) a od těch nebezpečí opravdu nehrozí
lupus

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

a v letu zdroj fotek naturfoto.cz
nevím, proč mne stále překvapuje, že lidi neznaj ani nejběžnější naše ptáky...už bych si za ta léta tady mohl na to zvyknout, ale nějak mi to pořád nejde
lupus

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
a v letu zdroj fotek naturfoto.cz
nevím, proč mne stále překvapuje, že lidi neznaj ani nejběžnější naše ptáky...už bych si za ta léta tady mohl na to zvyknout, ale nějak mi to pořád nejde
lupus

Zvyknout si budete muset už k vůli vlastnimu klidu. V dnešní době se žáci ve školách učí všemu možnému jen né poznávat svou vlast a tudíž i naší přírodu. Vím o čem píšu , sousedím se školou . Školní zahrádka se předělala na parkoviště , pro auta učitelského sboru , výlety do přírody jsou zakázány - žáci by se mohli zranit. Je toho více , nejvíce mě dojala paní učitelka , která na mě zvonila a ptala se mě zda mi neulétl papoušek , na střeše mi seděl KONIPAS !!!! Po dva roky mi hnízdili za chalupou. Dál nemá cenu psát , jdu hajat.

njn, pořád je se co učit, já letos prvně na zahradě pozoroval pěvušku modrou...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

me pred dvema roky ,kdyz bylo hodne snehu napadlo kane kachnicky mandarinky a karolinky ktere mam volne pustene na zahrade a jedna kachnicka to i odnesla.kachny jsem zavrel a kane letalo na volieru s bazantama .kam se chtelo mermomoci dostat.

Ale jo, možný to je, když by jste šílel hlady, taky by jste dělal netypický věci...káně obecně jde jen po myších a pod. hlodavcích, dá si i třeba mršinu sraženou autem...
Navíc vaše kačenky jsou zřejmě křídlované, tudíž hendikepované a to se pak není čemu divit a jestli byl rybníček zamrzlej a "uletět" nemohli...tak tam byli jak na talíři
Na normálně pohyblivé a zdravé zvíře zkrátka nemá...
lupus

lupusi ty jsi nějakej chytrej-:) káně když je přemnožený a to u nás je a má hlad to Ti vyvádí věci to by ses divil.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
lupusi ty jsi nějakej chytrej-:) káně když je přemnožený a to u nás je a má hlad to Ti vyvádí věci to by ses divil.

za to ty asi moc ne to tvoje "přemnožený" káně nejsou naše káňata, ale min z 80% migranti ze severu...

PS.
Téměř všechny věci lze vysvětlit, ale ne každému.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A je to tu zase, jako každou zimu....nářky
Jinak pánové žádná škodná neexistuje, jsou to jen predátoři , kteří vám nevyhovují...
"Moji" MVDr. Krahulici jsem celé léto ani nezahlíd, doufám, že je OK
lupus

Mého krahulíka jsem na jaře našla bohužel mrtvého,žádný ho za celé léto nanahradil

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A je to tu zase, jako každou zimu....nářky
Jinak pánové žádná škodná neexistuje, jsou to jen predátoři , kteří vám nevyhovují...
"Moji" MVDr. Krahulici jsem celé léto ani nezahlíd, doufám, že je OK
lupus

Nesouhlasím, predátoři jsou lovci ,ale pokud mne začne dravec pravidelně lovit slepice a holubi tak je pro mne škodná,Holubi mám zavřený už tři neděle,je to u nás každým rokem horší.Je jednoduší napsat že nám nevyhovují ,a dělat že je v přírodě vše v pořádku.Vloni tu bylo hejno koroptví,přes zimu je vychytali,já si holubi zavřel,oni neměli šanci. Dravci se v přírodě rozmnoží podle množství potravy ale to by mne zajímalo páni ochránci jak se rozmnoží ty koroptve? Cajzek...

pokud mnezačne dravec pravidelně lovit slepice a holubi tak je pro mne škodná,....

v těch silně vyznašených slovech je celý váš problem
vám určitě nevadí vydry, kormoráni, volavky protože NEŽEROU VAŠE holuby a slepice, vadí zase rybářům, že
ŽEROU JEJICH ryby, těm ale zase vůbec nevadí krahulíci a jestřábi, ač ŽEROU VAŠE SLEPICE a tak dokola...
Vaše povinost jako chovatele, je poskytnout velfare vašim domestikovaným chovancům, což je mimo prostoru, stravy atd..i jejich bezpečnost. Pokud to nedokážu - neměl bych je chovat. Já to třeba letos nedokázal a tak jsem díky hranostají rodince přišel o holuby. Nenadával jsem jim, ale SOBĚ, páč jsem oka u voliéry dimenzoval jen proti kunám + kočkám a nepomyslel na hranostaje a lasičky.
Takže jsem po cca 4O letech bez holubů a budu tak dlouho, dokud to neudělám pořádně.

Poznámka o koroptvích je úplně mimo mísu. Koroptve hlavně zlikvidovalo soc. zemědělství. Napřed
odstraněním remízků, mezí a posléze DDT + další svinstva.To , že ani nyní nemají v zimě dostatek krytů atd.
je stále důsledek téhož, a rozhodně to není vina dravců. Notabene žijou tu pospolu už "ňákej pátek".


Je jednoduší napsat že nám nevyhovují ,a dělat že je v přírodě vše v pořádku.
to,že je v přírodě vše v pořádku bych si netroufl tvrdit ani v největší agónii...
lupus
PS. Skoro každá věc jde vysvětlit, ale ne každému.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pokud mnezačne dravec pravidelně lovit slepice a holubi tak je pro mne škodná,....

v těch silně vyznašených slovech je celý váš problem
vám určitě nevadí vydry, kormoráni, volavky protože NEŽEROU VAŠE holuby a slepice, vadí zase rybářům, že
ŽEROU JEJICH ryby, těm ale zase vůbec nevadí krahulíci a jestřábi, ač ŽEROU VAŠE SLEPICE a tak dokola...
Vaše povinost jako chovatele, je poskytnout velfare vašim domestikovaným chovancům, což je mimo prostoru, stravy atd..i jejich bezpečnost. Pokud to nedokážu - neměl bych je chovat. Já to třeba letos nedokázal a tak jsem díky hranostají rodince přišel o holuby. Nenadával jsem jim, ale SOBĚ, páč jsem oka u voliéry dimenzoval jen proti kunám + kočkám a nepomyslel na hranostaje a lasičky.
Takže jsem po cca 4O letech bez holubů a budu tak dlouho, dokud to neudělám pořádně.

Poznámka o koroptvích je úplně mimo mísu. Koroptve hlavně zlikvidovalo soc. zemědělství. Napřed
odstraněním remízků, mezí a posléze DDT + další svinstva.To , že ani nyní nemají v zimě dostatek krytů atd.
je stále důsledek téhož, a rozhodně to není vina dravců. Notabene žijou tu pospolu už "ňákej pátek".


Je jednoduší napsat že nám nevyhovují ,a dělat že je v přírodě vše v pořádku.
to,že je v přírodě vše v pořádku bych si netroufl tvrdit ani v největší agónii...
lupus
PS. Skoro každá věc jde vysvětlit, ale ne každému.

To:lupus
Díky, zastupujete mne. Já už to vysvětlování vzdal asi před rokem. (asi jsem na to šel blbě).
Prosím, vydržte dál v správných názorech. Se vším co jste k tomuto tématu řekl a zvláště v posledním příspěvku, plně souhlasím.
Juraj Kafka

plně souhlasím
tak to mě dostalo
lupus

lupusy hlavo zelená

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pokud mnezačne dravec pravidelně lovit slepice a holubi tak je pro mne škodná,....

v těch silně vyznašených slovech je celý váš problem
vám určitě nevadí vydry, kormoráni, volavky protože NEŽEROU VAŠE holuby a slepice, vadí zase rybářům, že
ŽEROU JEJICH ryby, těm ale zase vůbec nevadí krahulíci a jestřábi, ač ŽEROU VAŠE SLEPICE a tak dokola...
Vaše povinost jako chovatele, je poskytnout velfare vašim domestikovaným chovancům, což je mimo prostoru, stravy atd..i jejich bezpečnost. Pokud to nedokážu - neměl bych je chovat. Já to třeba letos nedokázal a tak jsem díky hranostají rodince přišel o holuby. Nenadával jsem jim, ale SOBĚ, páč jsem oka u voliéry dimenzoval jen proti kunám + kočkám a nepomyslel na hranostaje a lasičky.
Takže jsem po cca 4O letech bez holubů a budu tak dlouho, dokud to neudělám pořádně.

Poznámka o koroptvích je úplně mimo mísu. Koroptve hlavně zlikvidovalo soc. zemědělství. Napřed
odstraněním remízků, mezí a posléze DDT + další svinstva.To , že ani nyní nemají v zimě dostatek krytů atd.
je stále důsledek téhož, a rozhodně to není vina dravců. Notabene žijou tu pospolu už "ňákej pátek".


Je jednoduší napsat že nám nevyhovují ,a dělat že je v přírodě vše v pořádku.
to,že je v přírodě vše v pořádku bych si netroufl tvrdit ani v největší agónii...
lupus
PS. Skoro každá věc jde vysvětlit, ale ne každému.

Tak to by mě docela zajímalo jak bych měl zajistit bezpečnost holubů když jsou zrovna ve vzduchuporaď lupusi jak nato?mě napadá snad jen flinta

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To:lupus
Díky, zastupujete mne. Já už to vysvětlování vzdal asi před rokem. (asi jsem na to šel blbě).
Prosím, vydržte dál v správných názorech. Se vším co jste k tomuto tématu řekl a zvláště v posledním příspěvku, plně souhlasím.
Juraj Kafka

I já už vzdal veškeré vysvětlování. Marnost nad marnost. Jenom na konec poznámka. Pokud člověk vzal na svá bedra ovlivňování části svého okolí, aby mohl přežít, potom je třeba rozumně ovlivňovat i tu druhou část. A´t chceme a nebo né, i ten nejzapřísáhlejší ochránce žije v přírodě a nebo z přírody a tudíž svým životem ovlivňuje i vše, co se kolem děje. Samozřejmě nepřímo, že ani mu to nepřijde a nebo o tom ani neví. Zdraví St. Toman

Hlad vyhání lupuse z lesů.......tak utíkej zpátky na svou trachei, tedy vlákno

Když chci mít holuby trvale puštěné, tak chovám takové plemeno, které je schopno v daném prostředí "to dát", třeba "pedrohlávky" nebo altenburáky... mě to po xlet dávala celoročně i pošta, i když tam už sem tam ztráty byly...
Pokud budu mít těžkopádné "mutanty", tak halt od 11 do 04 (měsíce) budou zavřený...
Já měl svoje poslední "mutanty" RK, BN a KH vycepovaný, že mne následovali na pískání po zahradě a byli v zimě pouštěný jen cca půl hod , přelítli hladoví 2x zahradu sem tam a šlo se krmit...Po příletu špačků už byli puštěný trvale...a krom pár "sebevrahů", kteří vletěli do psího výběhu, jsem díky krahulici přišel za celou zimu jen o 3 kusy.Bohužel i o Pipíka.
Jinou cestu nevidím.
lupus

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hlad vyhání lupuse z lesů.......tak utíkej zpátky na svou trachei, tedy vlákno

a další "statečnej" připosírka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pokud mnezačne dravec pravidelně lovit slepice a holubi tak je pro mne škodná,....

v těch silně vyznašených slovech je celý váš problem
vám určitě nevadí vydry, kormoráni, volavky protože NEŽEROU VAŠE holuby a slepice, vadí zase rybářům, že
ŽEROU JEJICH ryby, těm ale zase vůbec nevadí krahulíci a jestřábi, ač ŽEROU VAŠE SLEPICE a tak dokola...
Vaše povinost jako chovatele, je poskytnout velfare vašim domestikovaným chovancům, což je mimo prostoru, stravy atd..i jejich bezpečnost. Pokud to nedokážu - neměl bych je chovat. Já to třeba letos nedokázal a tak jsem díky hranostají rodince přišel o holuby. Nenadával jsem jim, ale SOBĚ, páč jsem oka u voliéry dimenzoval jen proti kunám + kočkám a nepomyslel na hranostaje a lasičky.
Takže jsem po cca 4O letech bez holubů a budu tak dlouho, dokud to neudělám pořádně.

Poznámka o koroptvích je úplně mimo mísu. Koroptve hlavně zlikvidovalo soc. zemědělství. Napřed
odstraněním remízků, mezí a posléze DDT + další svinstva.To , že ani nyní nemají v zimě dostatek krytů atd.
je stále důsledek téhož, a rozhodně to není vina dravců. Notabene žijou tu pospolu už "ňákej pátek".


Je jednoduší napsat že nám nevyhovují ,a dělat že je v přírodě vše v pořádku.
to,že je v přírodě vše v pořádku bych si netroufl tvrdit ani v největší agónii...
lupus
PS. Skoro každá věc jde vysvětlit, ale ne každému.

Ta poznámka o koroptvích mne trochu zklamala,to jsem myslel že jste lepší třída.,Zítra budu v Budějovicích na výstavě,pokud tam budete tak si to rád od vás nechám vysvětlit...Cajzek

to lupus : s těma koroptvema.....to mi teda vysvětli, že jsme v 70 letech tady chytali na socialistických polích zajíce a koroptve a vyváželi je do Francie, jelikož tam na kapitalistických polích už žádné neměli ?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
to lupus : s těma koroptvema.....to mi teda vysvětli, že jsme v 70 letech tady chytali na socialistických polích zajíce a koroptve a vyváželi je do Francie, jelikož tam na kapitalistických polích už žádné neměli ?

Stačí se podívat na současná pole, v honbě za dotacemi jsou zoraná až k cestám s silnicím a často až do cest. Remízků a mezí je opravdu málo. Pokud se při pozemkových úpravách plánují biokoridory pro lepší migraci zvěře v krajině, tak zemědělci jsou první kdo je proti. A často díky tomu, že jsou vlastníci významného podílu půdy v katastru se jim daří i tyto plánované biokoridory blokovat.
MS

pane Cajsek, do CB nejedu , tak pro Vás
Koroptvičky musí současně čelit nejen nedostatečné potravní nabídce,ale i nedostatku vhodných úkrytů, bezpečných míst k hnízdění a v neposlední řadě také predaci. Na té se podílejí ,při ničení hnízd významnou měrou ZEMĚDĚLCI - VYSEČENÍM, a pak teprve DIVOČÁCI, KUNY A LIŠKY. Predace PERNATÝMI dravci je proti tomuto zanedbatelná.
Mimo známé důvody – intenzifikace zemědělské výroby, používání chemie a přetvoření krajiny se na úbytku koroptví paradoxně velmi velkou měrou podíleli uměle odchovaní a vypouštění bažanti, kteří byli významným zdrojem nákazy koroptví a to díky střevnímu hlístu.- Heterakis gallinarum.
Kdo chce vědět víc, snadno si vyhledá
lupus

PS. pro anonymní připosírky jsem tu v PS marně psal něco o vysvětlování, dneska to zkrátím a přeložím jim do pro ně srozumitelné řeči :
Ignorantům a debilům nic nevysvětlíš.

doporučuji si přečíst např.
http://is.muni.cz/th/324293/prif_b/BP_Adamkova.pdf ,
která pracovala i u ná na písecku
lupus

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Stačí se podívat na současná pole, v honbě za dotacemi jsou zoraná až k cestám s silnicím a často až do cest. Remízků a mezí je opravdu málo. Pokud se při pozemkových úpravách plánují biokoridory pro lepší migraci zvěře v krajině, tak zemědělci jsou první kdo je proti. A často díky tomu, že jsou vlastníci významného podílu půdy v katastru se jim daří i tyto plánované biokoridory blokovat.
MS

Zdravím. Původně jsem již nechtěl reagovat, ale toto je moje parketka a tak jen ve stručnosti. Honba za dotacemi není pojem na místě. Je to strach z finančních postihů, když nebude zemědělská půda řádně zemědělsky obhospodařovaná. Kontrolní instituce jsou nekompromisní. Remízků a mezí každoročně přibývá, protože jsou zásluhou pozemkových úprav opět obnovovány polní cesty a vytvořené nové půdní plochy jsou často obdělávány v právě nově vzniklé podobě. To znamená, že se velikánské lány rozdělují na menší plochy a mezi bloky vznikají právě ty mezičky. Dále nemohu souhlasit s tím, že významná část vlastníků rozhoduje o tom, co kde na jejich polí bude. Vlastníci ve veliké většině ani pořádně neví, kde jejich půda je a kdo na ni vlastně hospodaří. To ovšem neplatí v případě soukromně hospodařících sedláků. Ti vědí velice dobře čí je půda, jaká je a jak s ní nakládat, aby byla v dobré kondici a nebyla nešetrným způsobem poškozována. Půda je pro sedláka základním prostředkem, je to dílo vytvořené po mnoho generací a které se předává z otce na syna a dobrý hospodář, který se nazývá sedlák ví, co od svého otce dostal, ví jak se o půdu starat, aby ji mohl předat dále svým potomkům.Ta půda totiž není jeho. On ji dostal k užívání a má povinnost se o ni starat, využívat ji ku užitku svému a celé své rodiny a až přijde čas, tak ji zvelebenou a úrodnou předat další generaci. Je to povinnost a i hrdost sedláka takto se o půdu starat. Mluvím-li o půdě, tak mám na mysli v podstatě celou krajinu, kterou ten sedlák užívá a v které žije. Je to strašně jednoduché a takto to fungovalo po celá staletí a nikdo to tomu hospodáři nemusel nakazovat a hlídat ho. Zdraví St. Toman

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím. Původně jsem již nechtěl reagovat, ale toto je moje parketka a tak jen ve stručnosti. Honba za dotacemi není pojem na místě. Je to strach z finančních postihů, když nebude zemědělská půda řádně zemědělsky obhospodařovaná. Kontrolní instituce jsou nekompromisní. Remízků a mezí každoročně přibývá, protože jsou zásluhou pozemkových úprav opět obnovovány polní cesty a vytvořené nové půdní plochy jsou často obdělávány v právě nově vzniklé podobě. To znamená, že se velikánské lány rozdělují na menší plochy a mezi bloky vznikají právě ty mezičky. Dále nemohu souhlasit s tím, že významná část vlastníků rozhoduje o tom, co kde na jejich polí bude. Vlastníci ve veliké většině ani pořádně neví, kde jejich půda je a kdo na ni vlastně hospodaří. To ovšem neplatí v případě soukromně hospodařících sedláků. Ti vědí velice dobře čí je půda, jaká je a jak s ní nakládat, aby byla v dobré kondici a nebyla nešetrným způsobem poškozována. Půda je pro sedláka základním prostředkem, je to dílo vytvořené po mnoho generací a které se předává z otce na syna a dobrý hospodář, který se nazývá sedlák ví, co od svého otce dostal, ví jak se o půdu starat, aby ji mohl předat dále svým potomkům.Ta půda totiž není jeho. On ji dostal k užívání a má povinnost se o ni starat, využívat ji ku užitku svému a celé své rodiny a až přijde čas, tak ji zvelebenou a úrodnou předat další generaci. Je to povinnost a i hrdost sedláka takto se o půdu starat. Mluvím-li o půdě, tak mám na mysli v podstatě celou krajinu, kterou ten sedlák užívá a v které žije. Je to strašně jednoduché a takto to fungovalo po celá staletí a nikdo to tomu hospodáři nemusel nakazovat a hlídat ho. Zdraví St. Toman

Zdravím, vycházím z vlastní zkušenosti, kdy zaměstnanci zem.družstva doslova přiorávají cesty k polím. Nejsem zemědělec, takže netuším jaký význam má štěrk z cesty pro úrodnost pole, ale vím že bez mezí splavuje voda ornici na cestu. V naší obci momentálně probíhají pozemkové úpravy, zpracovává se plán společných zařízení tzn. cesty, biokoridory atd., ale narážíme na názor předsedy družstva, který cesty ani remízky nechce. Chce zachovat velké bloky půdy a o nějakém uspořádání do krajiny nemůže být řeč. To, že cesty nemají sloužit jen pro traktory, ale i pro pohyb pěších a třeba cyklistů po krajině už nechce slyšet vůbec. Pro schválení poz.úprav potřebujeme souhlas 75% vlastníků půdy v poz.úpravě a zde je ten náš háček, družstvo vlastní cca 30% a sám předseda dalších 10% půdy. Naše obec je v oblasti bývalých sudet, takže drtivá většina půdy je obdělávána družstvem a o nějakém hospodaření minulých generací nemůže být řeč. Nejstarší pamětníci jsou zde od roku 1945. Obec se snaží spolu s myslivci dosazovat stromy a keře podél cest a potoků, ale velká část z nich je pravidelně "nešťastnou náhodou" polámána nebo úplně zničena při orbě nebo přípravě půdy. Bohužel oblast sudet má i takové specifika.
MS

Ahoj.
Jezdím na jedno místo v naši české zemi (chráněná krajinná oblast), kdy v době minulé, ale i v současné žádná velká intenzívní zemědělská činnost není a ani nebyla, spíše louky, kravičky či ovce na pastvině. Remízků, lesa či jiných úkrytů habaděj. Zpěvného ptactva, ale i těch koroptví bývalo mnoho, radost pohledět, radost sedět na stráni a jen se dívat a umět poslouchat to ptačí švitoření. Podle mapování v letech 1973 – 77 a 1985 – 89 žilo a hnízdilo v této oblasti kolem 120 druhů ptáků. Jo, to bývalo. A co v současné době, po dvaceti letech chránění všeho možného, kosáka neuvidíš, zbytek vyděšených vrabců létá v hejnu i v době hnízdění, doupňák dříve tak hojný je vzácnost. Podle posledního, ale neoficielního mapování ptactva 2005 – 08 (ono se to totiž nikde zveřejňovat nesmí), klesl stav hnízdícího ptactva v této samé oblasti na polovinu, ano za pouhých dvacet let. Proč asi. Že by se jim tam přestalo líbit, to asi ne,že. Straky již létají v hejnech, na kostele vedle sebe hnízdí v pohodě tři páry poštolek a jestřábů, krahujců ale v poslední době i sokolů zde létá celá armáda. Takže pánové ochránci, či zastánci těch jestřábů, krahujců a sokolů, na kterých se tak rádi všichni zviditelňujete, kam se podělo těch šedesát druhů drobného ptactva, které zde dříve hnízdilo, jak jste je ochránili. Že by je z lesa či z těch remízů vyhnali lidé, nebo pasoucí se kravky a nebo to padesát let již nepoužívané DDT. To asi těžko. On takového šoupálka žijící uprostřed lesa či v parku zase tak mnoho lidí ani nezná, natož aby ho vidělo, zato sokol to je ikona, dokonce se u jeho hnízd drží stráž, aby ho v té jeho bohulibé činnosti nikdo nerušil. Na šoupálka se každý vyprdne, ten není vidět, ať mu ty mladé nebo vejce klidně zbaští v parku straka nebo v lese sojka, on totiž není ten šoupálek zrovna VIP jako ten sokol. No a jestli si myslíte, že tu píši nějaké bláboly, tak si přečtěte na Fauně články od P.Podpěry a tam se dozvíte ještě hroznější věci než jsem tady uvedl já. Míla Tlučhoř. – Ono totiž všechno se dá vysvětlit. Bohužel ne všem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj.
Jezdím na jedno místo v naši české zemi (chráněná krajinná oblast), kdy v době minulé, ale i v současné žádná velká intenzívní zemědělská činnost není a ani nebyla, spíše louky, kravičky či ovce na pastvině. Remízků, lesa či jiných úkrytů habaděj. Zpěvného ptactva, ale i těch koroptví bývalo mnoho, radost pohledět, radost sedět na stráni a jen se dívat a umět poslouchat to ptačí švitoření. Podle mapování v letech 1973 – 77 a 1985 – 89 žilo a hnízdilo v této oblasti kolem 120 druhů ptáků. Jo, to bývalo. A co v současné době, po dvaceti letech chránění všeho možného, kosáka neuvidíš, zbytek vyděšených vrabců létá v hejnu i v době hnízdění, doupňák dříve tak hojný je vzácnost. Podle posledního, ale neoficielního mapování ptactva 2005 – 08 (ono se to totiž nikde zveřejňovat nesmí), klesl stav hnízdícího ptactva v této samé oblasti na polovinu, ano za pouhých dvacet let. Proč asi. Že by se jim tam přestalo líbit, to asi ne,že. Straky již létají v hejnech, na kostele vedle sebe hnízdí v pohodě tři páry poštolek a jestřábů, krahujců ale v poslední době i sokolů zde létá celá armáda. Takže pánové ochránci, či zastánci těch jestřábů, krahujců a sokolů, na kterých se tak rádi všichni zviditelňujete, kam se podělo těch šedesát druhů drobného ptactva, které zde dříve hnízdilo, jak jste je ochránili. Že by je z lesa či z těch remízů vyhnali lidé, nebo pasoucí se kravky a nebo to padesát let již nepoužívané DDT. To asi těžko. On takového šoupálka žijící uprostřed lesa či v parku zase tak mnoho lidí ani nezná, natož aby ho vidělo, zato sokol to je ikona, dokonce se u jeho hnízd drží stráž, aby ho v té jeho bohulibé činnosti nikdo nerušil. Na šoupálka se každý vyprdne, ten není vidět, ať mu ty mladé nebo vejce klidně zbaští v parku straka nebo v lese sojka, on totiž není ten šoupálek zrovna VIP jako ten sokol. No a jestli si myslíte, že tu píši nějaké bláboly, tak si přečtěte na Fauně články od P.Podpěry a tam se dozvíte ještě hroznější věci než jsem tady uvedl já. Míla Tlučhoř. – Ono totiž všechno se dá vysvětlit. Bohužel ne všem.

Zdravím příteli, napsal jsi to nádherně. Přesně takto to vnímám já a i cítím. Neumím to ale tak nádherně napsat. "moderní" společnost je zvrácená. Bohužel. Zdraví St. Toman

Těbůh pánové mutantomilci a dravcobijci (ůú Cajzku já jsem tady !!!).
Sice už napadlo 20 čísel sněhu ale vydržel jen nad 1000 m.n.m. Těžko tomu uvěřit, ale letošní sezónu jsem nadržoval jestřábovi, protože tolik mladých jsem opravdu ještě neměl. 15 párů se mi rozrostlo na zhruba 100kusové hejno, já už nevěděl čím to mám krmit, a co horšího, byl jsem pracovně tak vytížen , že od druhého hnízdění jsem ani nestíhal kroužkovat. Za celou sezónu jsem nevyčistil ani jednou holubník (ani hnízda !!!!), no nedovedete si představit jak to tam vypadá, zřejmě zafungovalo heslo: "Čistota půl zdraví, špína celé". Dával jsem inzeráty a asi 30 holubů jsem prodal. To ale nestačilo a já musel začít zabíjet, tedy ukecal jsem kamaráda, že to zabije a oškube a půlku si zdarma ponechá. Jestřáb je honí každý den a ztráty jaksi nejsou vidět, asi zjistím až napadne 2 m sněhu a já na to budu mí čas. Prostě nejhorší sedlák má vždycky největší brambory. Změňte plemeno a budete se modlit, ať vám nějaké holuby dravci chytí jinak se nedoplatíte za krmení. MUNDUS VULT DECIPI.

Pedro

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Tak,tak, svět chce být klamán. Já si myslím, že je to takový vzdor "nové doby" očistit se od toho minulého. St. Toman

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Těbůh pánové mutantomilci a dravcobijci (ůú Cajzku já jsem tady !!!).
Sice už napadlo 20 čísel sněhu ale vydržel jen nad 1000 m.n.m. Těžko tomu uvěřit, ale letošní sezónu jsem nadržoval jestřábovi, protože tolik mladých jsem opravdu ještě neměl. 15 párů se mi rozrostlo na zhruba 100kusové hejno, já už nevěděl čím to mám krmit, a co horšího, byl jsem pracovně tak vytížen , že od druhého hnízdění jsem ani nestíhal kroužkovat. Za celou sezónu jsem nevyčistil ani jednou holubník (ani hnízda !!!!), no nedovedete si představit jak to tam vypadá, zřejmě zafungovalo heslo: "Čistota půl zdraví, špína celé". Dával jsem inzeráty a asi 30 holubů jsem prodal. To ale nestačilo a já musel začít zabíjet, tedy ukecal jsem kamaráda, že to zabije a oškube a půlku si zdarma ponechá. Jestřáb je honí každý den a ztráty jaksi nejsou vidět, asi zjistím až napadne 2 m sněhu a já na to budu mí čas. Prostě nejhorší sedlák má vždycky největší brambory. Změňte plemeno a budete se modlit, ať vám nějaké holuby dravci chytí jinak se nedoplatíte za krmení. MUNDUS VULT DECIPI.

Pedro

Jsem naprosto zdrcen fotografií PEDRA, bohudík v pozitivním slova smyslu. Nevěděl jsem, že vedeš pedrohlávky ve všech barevných rázech! Já jsem svůj postoj jaksi přehodnotil a mutantní šauby dále mutují v uzavřeném chovu.
Vlastně od doby konce chovu PH jsem tak nějak ve veliké pohodě a klídečku.

Příští rok přikrmím jestřáby nějakými wammen, ovšem i kdyby mi sežraly všechny ty na létání, tak mi pořád zůstanou originály ve volieře.

Pedro, buď dobrý!

Tvůj internetový přítel NEMONVH.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj.
Jezdím na jedno místo v naši české zemi (chráněná krajinná oblast), kdy v době minulé, ale i v současné žádná velká intenzívní zemědělská činnost není a ani nebyla, spíše louky, kravičky či ovce na pastvině. Remízků, lesa či jiných úkrytů habaděj. Zpěvného ptactva, ale i těch koroptví bývalo mnoho, radost pohledět, radost sedět na stráni a jen se dívat a umět poslouchat to ptačí švitoření. Podle mapování v letech 1973 – 77 a 1985 – 89 žilo a hnízdilo v této oblasti kolem 120 druhů ptáků. Jo, to bývalo. A co v současné době, po dvaceti letech chránění všeho možného, kosáka neuvidíš, zbytek vyděšených vrabců létá v hejnu i v době hnízdění, doupňák dříve tak hojný je vzácnost. Podle posledního, ale neoficielního mapování ptactva 2005 – 08 (ono se to totiž nikde zveřejňovat nesmí), klesl stav hnízdícího ptactva v této samé oblasti na polovinu, ano za pouhých dvacet let. Proč asi. Že by se jim tam přestalo líbit, to asi ne,že. Straky již létají v hejnech, na kostele vedle sebe hnízdí v pohodě tři páry poštolek a jestřábů, krahujců ale v poslední době i sokolů zde létá celá armáda. Takže pánové ochránci, či zastánci těch jestřábů, krahujců a sokolů, na kterých se tak rádi všichni zviditelňujete, kam se podělo těch šedesát druhů drobného ptactva, které zde dříve hnízdilo, jak jste je ochránili. Že by je z lesa či z těch remízů vyhnali lidé, nebo pasoucí se kravky a nebo to padesát let již nepoužívané DDT. To asi těžko. On takového šoupálka žijící uprostřed lesa či v parku zase tak mnoho lidí ani nezná, natož aby ho vidělo, zato sokol to je ikona, dokonce se u jeho hnízd drží stráž, aby ho v té jeho bohulibé činnosti nikdo nerušil. Na šoupálka se každý vyprdne, ten není vidět, ať mu ty mladé nebo vejce klidně zbaští v parku straka nebo v lese sojka, on totiž není ten šoupálek zrovna VIP jako ten sokol. No a jestli si myslíte, že tu píši nějaké bláboly, tak si přečtěte na Fauně články od P.Podpěry a tam se dozvíte ještě hroznější věci než jsem tady uvedl já. Míla Tlučhoř. – Ono totiž všechno se dá vysvětlit. Bohužel ne všem.

Zdravím pane Tlučhoř, nemyslíte si doufám, že "bojuju" za dravce, jako nějaký "zelený khmér". Vadí mi pouze jejich bezhlavé vybíjení holubáři za to, že někdy uloví jejich "modlu" přešlechtěného holubího mutanta, který notabene ani do přírody nepatří. Úbytek drobného ptactva jistě nepřikládáte poštolkám, sokolům a jestřábům, protože ti je prostě neloví.Příčin je mnoho, mimo jiné.u tažných ptáků jistě i např. nemilosrdné chytání ptactva v Itálii pro kulinářské účely. Dále i u přezimujíich druhů se řadí mezi hlavní důvody : obrovský nárůst dopravy (sám si jistě vybavíte kolik drobných ptáků vidíte sražených za 1 cestu po silnici.), na skleněných plochách se zabije taky neuvěřitelné množství ptactva, el. vedení... atd atd... Pokud tohle všechno přežijí, tak na ty co se nastěhují do zahrad či sadů či lesů čeká neuvěřitelné množství KOČEK, pak i strak a sojek. Ale nic není tak jednoduché(jakože vybijeme sojky a straky a bude ptáků mraky)
Nedávno jsem četl zajímavou práci : ornitologové, kteří si zejména u sýkor (koňadry, modřinky, uhelníčka) a lejska černohlavého všimli, jak narůstá jejich hluché zahnízdění bez snesení vajíček či s vajíčky neschopnými vývinu. Vejce byla buď zcela bez skořápky, nebo se skořápkou tak tenkou, že zárodky v nich vyschly dříve, než mohly dospět. Mnohá vejce byla zjevně porézní, zrnitá, neobvykle křehká a třeba vůbec beze skvrn. Tak abych to zkrátil - Příčinou byly kyselé deště, které vyplavovaly z půdy Ca. Ten následně chyběl plžům, z kterých ho uvedené druhy čerpaly...atd...atd...Po umožnění uvedeným druhům doplnit Ca jinak, se vše rychle vrátilo k normálu..zdroj:Josef Chalupský, Vesmír 73, 415, 1994/7
A k vašemu (i mému) oblíbenému šoupálku,či doupňáku u něj v tom budou nevině i ty straky, páč hnízdí v dutinách
Takže nic není tak jednoduché jak se může na první pohled zdát
přeju huesky večer
lupus

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Těbůh pánové mutantomilci a dravcobijci (ůú Cajzku já jsem tady !!!).
Sice už napadlo 20 čísel sněhu ale vydržel jen nad 1000 m.n.m. Těžko tomu uvěřit, ale letošní sezónu jsem nadržoval jestřábovi, protože tolik mladých jsem opravdu ještě neměl. 15 párů se mi rozrostlo na zhruba 100kusové hejno, já už nevěděl čím to mám krmit, a co horšího, byl jsem pracovně tak vytížen , že od druhého hnízdění jsem ani nestíhal kroužkovat. Za celou sezónu jsem nevyčistil ani jednou holubník (ani hnízda !!!!), no nedovedete si představit jak to tam vypadá, zřejmě zafungovalo heslo: "Čistota půl zdraví, špína celé". Dával jsem inzeráty a asi 30 holubů jsem prodal. To ale nestačilo a já musel začít zabíjet, tedy ukecal jsem kamaráda, že to zabije a oškube a půlku si zdarma ponechá. Jestřáb je honí každý den a ztráty jaksi nejsou vidět, asi zjistím až napadne 2 m sněhu a já na to budu mí čas. Prostě nejhorší sedlák má vždycky největší brambory. Změňte plemeno a budete se modlit, ať vám nějaké holuby dravci chytí jinak se nedoplatíte za krmení. MUNDUS VULT DECIPI.

Pedro

Já tě zdravím,už jsi mne tu chyběl, takové téma a ty se neozýváš Příští rok přestaň ještě řešit třetí generaci a vítám tě mezi holubáře,Já na kroužkoval 90 staváků .Tak ať je svět klamán, ale jenom v dobrým. Cajzek,,,....

Ahoj.
Díky pane Toman, to byl jen takový můj postesk, stejně na tom většina z nás zřejmě nic nezmění, akorát některé ty věci člověka štvou, jako třeba ti rysi vysazení na Šumavě, kteří se namnožili a zvětšili své teritorium až k nám do podhůří, kdy letos našemu rodinnému chovu skotu, zřejmě z nedostatku přirozené potravy kdy měli mladé, zakousli na pastvině a to hned třikrát během měsíce čerstvě otelené tele, které ještě kráva ani nestačila olízat. Pochopitelně zanechané stopy rysů a ani jejich chlupy na místě činu nic pro nějaké řízení neznamenali a člověk si připadá pak jako blbec a jen má starosti s tou kravkou bez telete..
Lupusi nějakou takovou odpověď jsem od tebe očekával, ty to umíš vždy tak dobře rozvést. Šoupálek však nehnízdí zásadně jenom v dutinách, viděl jsem v parku jeho vysoké hnízdo za trámem nepoužívaného altánu a také na to dojel, mladé mu vybrala straka. Mým koněm však šoupálek není, mým koněm je racek chechtavý, pro jeho virtuozní hravý let a jeho drzou povahu. Tippleři dobrý, ti si z jestřába dělají prču, zatím letos ani jedna ztráta. Až pojedeš někdy kolem, tak se zastav. Míla Tlučhoř.

Začnu trochu jinak.Je tomu pět roků co jsem si na přemokřeném pozemku vedle chalupy nechal vyhrabat rybník.Jako první jsem musel udělat oplocení,protože vydra byla každodenní host.Poté jsem si dal na rybník 10 divokých kachen a samozřejmně jsem každé ustřihl jednu letku.Celý měsíc jsem se díval jak orel říční odchytává jednu kachnu za druhou,protože mu nemohla uletět.Prohlašuji,že už to nikdy v životě kachně neudělám.Dal jsem tedy na rybník nezastřižené divoké kachny a protože jsem chovatel,tak jsem je řádně krmil až byly krotké.Zakousla je kuna.Prohlašuji,že už to v životě kachně neudělám.Rys pravidelně obchází kolem oplocení a vůbec se nedivím,že zakousne narozené tele.Za mého mládí jsem neviděl,že by se kráva telila venku.Vůbec se nedivím,že pernatí dravci chytají naše krásné holuby,protože jsme z nich udělali krásné,ale zdegenerované volierové zmetky.Největší škůdce je dle mého člověk.Zdraví všechny Kouťák / Ještě na závěr:už přestaňte politikařit a nadávat si v dalších tématech nemohu to číst.Děkuji/

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Začnu trochu jinak.Je tomu pět roků co jsem si na přemokřeném pozemku vedle chalupy nechal vyhrabat rybník.Jako první jsem musel udělat oplocení,protože vydra byla každodenní host.Poté jsem si dal na rybník 10 divokých kachen a samozřejmně jsem každé ustřihl jednu letku.Celý měsíc jsem se díval jak orel říční odchytává jednu kachnu za druhou,protože mu nemohla uletět.Prohlašuji,že už to nikdy v životě kachně neudělám.Dal jsem tedy na rybník nezastřižené divoké kachny a protože jsem chovatel,tak jsem je řádně krmil až byly krotké.Zakousla je kuna.Prohlašuji,že už to v životě kachně neudělám.Rys pravidelně obchází kolem oplocení a vůbec se nedivím,že zakousne narozené tele.Za mého mládí jsem neviděl,že by se kráva telila venku.Vůbec se nedivím,že pernatí dravci chytají naše krásné holuby,protože jsme z nich udělali krásné,ale zdegenerované volierové zmetky.Největší škůdce je dle mého člověk.Zdraví všechny Kouťák / Ještě na závěr:už přestaňte politikařit a nadávat si v dalších tématech nemohu to číst.Děkuji/

Nemohu souhlasit ,sice je pravda že některá plemena jsou z degenerovaná ale ne všechny,.Já chovám staváky 40 let a pořád stejně,bohužel díky dravcum jsem musel postavit v 90 roce voliéru a začít je v zimě zavírat nejdříve občas a pak se to stupňovalo až je to celou zimu,takže žádný zdegenerovaný voliérové zmetky..Ve vsi máme jednoho 90 letého holubáře ,jeho krédo je že si mu si holubi nahledat venku:Na stavení chovají obyčejný holubi nepřetržitě co se postavil statek,Určitě se vyrovnají pedrohlavkům ,od rána jsou v poli.( je to nádhera sledovat jak polaří)bohužel má už také ztráty a čím dal větší,takže ta hlavní příčina není v holubech.Je na to jednoduchá odpověď,v naší lokalitě co jsem já už nemá dravec v přírodě přirozenou potravu a proto to odnášejí čím dál více holubi.Věřím že jsou jinde takové lokality také a bude to čím dál horší ono se to šíří docela rychle.My už tu nemáme ani hrdličky, Je třeba začít konat a ne pořád psát zde (s prominutím takové kraviny ). Cajzek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Začnu trochu jinak.Je tomu pět roků co jsem si na přemokřeném pozemku vedle chalupy nechal vyhrabat rybník.Jako první jsem musel udělat oplocení,protože vydra byla každodenní host.Poté jsem si dal na rybník 10 divokých kachen a samozřejmně jsem každé ustřihl jednu letku.Celý měsíc jsem se díval jak orel říční odchytává jednu kachnu za druhou,protože mu nemohla uletět.Prohlašuji,že už to nikdy v životě kachně neudělám.Dal jsem tedy na rybník nezastřižené divoké kachny a protože jsem chovatel,tak jsem je řádně krmil až byly krotké.Zakousla je kuna.Prohlašuji,že už to v životě kachně neudělám.Rys pravidelně obchází kolem oplocení a vůbec se nedivím,že zakousne narozené tele.Za mého mládí jsem neviděl,že by se kráva telila venku.Vůbec se nedivím,že pernatí dravci chytají naše krásné holuby,protože jsme z nich udělali krásné,ale zdegenerované volierové zmetky.Největší škůdce je dle mého člověk.Zdraví všechny Kouťák / Ještě na závěr:už přestaňte politikařit a nadávat si v dalších tématech nemohu to číst.Děkuji/

Zdeňku Jarda

Já problém s dravci nemám, moji holubi prošli tvrdým výcvikem není pro ně problém ulovit i káně lesní.Chovám Rakovnické výtrusáky takže dravce vždy ve skupině zeserou a dravec nemá šanci a neschopen letu se poroučí k zemi. Pak ho vždy oškubem a sežerem.Pro důkaz přikládám foto dnes uloveného dravce. S pozdravem Jiří Jirotka.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Jirko, konečně pořádnej holubář - šlechtitel Budeš mi moct nechat pár výletků? Jarda Pokorný

Pan Jirotka hluboce podceňuje chovatelskou veřejnost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pan Jirotka hluboce podceňuje chovatelskou veřejnost.

Káně bylo nalezeno poblíž holubníku zraněné,bylo předáno záchrané stanici Aves.Předchozí příspěvek byl jen vtip,ale asi jste ho nepochopil.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Káně bylo nalezeno poblíž holubníku zraněné,bylo předáno záchrané stanici Aves.Předchozí příspěvek byl jen vtip,ale asi jste ho nepochopil.

na jiném vlákně - u pipin
XXX.XXX.48.29 napsal(a):
Doporučuji zásadně pouze oříška dokáže chytit i káně za letu foto jako důkaz.Jinak káně bylo za svou drzost snědeno.

už to nehul, mladej

prvním příspěvkem si uvedl v nadšení "dravcobijce" a ve smutek "přírodomilce"

a teď zas právě naopak

lupus

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já problém s dravci nemám, moji holubi prošli tvrdým výcvikem není pro ně problém ulovit i káně lesní.Chovám Rakovnické výtrusáky takže dravce vždy ve skupině zeserou a dravec nemá šanci a neschopen letu se poroučí k zemi. Pak ho vždy oškubem a sežerem.Pro důkaz přikládám foto dnes uloveného dravce. S pozdravem Jiří Jirotka.

Nechtěl jsem na to reagovat abych tady nereagoval na všechno. Máš na památku nádhernou fotku a mě osobně jsi pobavil.

Ještě štěstí, že nechováš trusometokotrláky kulometné, to bys mohl mít problémy se zákonem, třeba na tu ochranu přírody.

Měj pěkný večer.

M.N.

Kamarádi mě osobně srací kotrláci velmi pobavili. Než sáhodlouhá vlákna o průserech ve vedení svazu chovatelů, jehož nejsem členem a asi nikdy nebudu. Taky jsem se nafoukl jako panáček Michelin že jsem se zapsal do povědomí s Pedrohlávky. Probírají se tady velmi málo témata o detailech chovu holubů, nadlouho se odmlčel přítel Kafka se svými úvahami o genetice , což je škoda. Dravci jsou moji léčitelé, mám je rád protože vidět sokola při lovu je nepopsatelný zážitek, přál bych to každému. Jestřáb je tak trochu zákeřná kurva, loví ze zálohy, není tak efektní jako sokol, ale setsakramentsky úspěšný, to se musí nechat. Zbylo už velmi málo plemen které mu odolají. Dostal jsem od kamaráda samce červeného pštrosa, vydržel celý rok, teď na podzim červená barevnohlávka , která se na jaře odmítla s ním spárovat, příšla o partnera(zase mi pomohl jestřáb) se konečně podvolila, těšíl jsem se na křížence co ožíví chov. Ouha, je tak těžký a pomalý, že mu ji obskočil nějaký filuta obšourník barevnohlávek, neb se vylíhli čistí červení pedrohlávci s punčoškama. A když tento pštrosí jeliman zmokne, tak nemůže lítat ale má dostatečný pud sebezáchovy, že zaleze pod stodolu a počká až uschne .. Držím mu palce ať přežije zimu a na jaře se mu podaří nějaký šuk.

Pedro

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nemohu souhlasit ,sice je pravda že některá plemena jsou z degenerovaná ale ne všechny,.Já chovám staváky 40 let a pořád stejně,bohužel díky dravcum jsem musel postavit v 90 roce voliéru a začít je v zimě zavírat nejdříve občas a pak se to stupňovalo až je to celou zimu,takže žádný zdegenerovaný voliérové zmetky..Ve vsi máme jednoho 90 letého holubáře ,jeho krédo je že si mu si holubi nahledat venku:Na stavení chovají obyčejný holubi nepřetržitě co se postavil statek,Určitě se vyrovnají pedrohlavkům ,od rána jsou v poli.( je to nádhera sledovat jak polaří)bohužel má už také ztráty a čím dal větší,takže ta hlavní příčina není v holubech.Je na to jednoduchá odpověď,v naší lokalitě co jsem já už nemá dravec v přírodě přirozenou potravu a proto to odnášejí čím dál více holubi.Věřím že jsou jinde takové lokality také a bude to čím dál horší ono se to šíří docela rychle.My už tu nemáme ani hrdličky, Je třeba začít konat a ne pořád psát zde (s prominutím takové kraviny ). Cajzek

Ahoj Vláďo,omlouvám se tvojim stavákům,že jsem použil výraz zdegenerovaný.Měl jsem spíše použít přešlechtěný,ale už asi hodně pamatuji.Můj NVH byl vyšlechtěn jako holub užitkový a byl výkonným letcem a polařem.Dnes bez mojí péče by uhynul do 14 dnů.Vzpomínám si dobře jak létali polařit se staváky souseda.Kde ty časy jsou.Vím,že dravci jsou přemnoženi,protože jsem dělal myslivost od roku 1971,měli jsme "Uznanou bažantnici"a za jeden zahnutý zobák jsem dostával zástřelné 3,-Kč.Byl jsem mladý a dnes mám na to jiný pohled.Bylo zde řečeno mnoho a bohužel,když se nad tím zamyslím,tak opravdu za vším je největší škůdce člověk.Říkat,že je třeba KONAT,ale určitě ne zde.Máme své zástupce ze ZO a klubů,které posíláme na VH atd..Bohužel dnes se řeší jiné věci,které zde ani nehodlám komentovat.Z jedné strany lituji ,že holuby nemůžeme pouštět volně létat,ale když jsem na chalupě a uslyším křik orla,tak se vždy kochám jeho krásným letem a pokud na něho zaůtočí jestřáb,tak je to neskutečný žážitek.Létají tam i motáci,luňáci a letos jsem viděl poprvé i sokola.Moje holuby obdivuji každý den,ale když vidím dravce v letu,tak bych mu nejraději nějakého horšího vypustil.Vím,že sklidím kritiku,ale až stářím si uvědomuji,že všechno patří do přírody a ta je v životě lidí nejdůležitější.Zdraví všechny Zdeněk FRANTA alias Kouťák

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj Vláďo,omlouvám se tvojim stavákům,že jsem použil výraz zdegenerovaný.Měl jsem spíše použít přešlechtěný,ale už asi hodně pamatuji.Můj NVH byl vyšlechtěn jako holub užitkový a byl výkonným letcem a polařem.Dnes bez mojí péče by uhynul do 14 dnů.Vzpomínám si dobře jak létali polařit se staváky souseda.Kde ty časy jsou.Vím,že dravci jsou přemnoženi,protože jsem dělal myslivost od roku 1971,měli jsme "Uznanou bažantnici"a za jeden zahnutý zobák jsem dostával zástřelné 3,-Kč.Byl jsem mladý a dnes mám na to jiný pohled.Bylo zde řečeno mnoho a bohužel,když se nad tím zamyslím,tak opravdu za vším je největší škůdce člověk.Říkat,že je třeba KONAT,ale určitě ne zde.Máme své zástupce ze ZO a klubů,které posíláme na VH atd..Bohužel dnes se řeší jiné věci,které zde ani nehodlám komentovat.Z jedné strany lituji ,že holuby nemůžeme pouštět volně létat,ale když jsem na chalupě a uslyším křik orla,tak se vždy kochám jeho krásným letem a pokud na něho zaůtočí jestřáb,tak je to neskutečný žážitek.Létají tam i motáci,luňáci a letos jsem viděl poprvé i sokola.Moje holuby obdivuji každý den,ale když vidím dravce v letu,tak bych mu nejraději nějakého horšího vypustil.Vím,že sklidím kritiku,ale až stářím si uvědomuji,že všechno patří do přírody a ta je v životě lidí nejdůležitější.Zdraví všechny Zdeněk FRANTA alias Kouťák

Zdeňku, to není stáří, to je moudrost. Kdyby tak každý přemýšlel jako Ty. Jarda

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj Vláďo,omlouvám se tvojim stavákům,že jsem použil výraz zdegenerovaný.Měl jsem spíše použít přešlechtěný,ale už asi hodně pamatuji.Můj NVH byl vyšlechtěn jako holub užitkový a byl výkonným letcem a polařem.Dnes bez mojí péče by uhynul do 14 dnů.Vzpomínám si dobře jak létali polařit se staváky souseda.Kde ty časy jsou.Vím,že dravci jsou přemnoženi,protože jsem dělal myslivost od roku 1971,měli jsme "Uznanou bažantnici"a za jeden zahnutý zobák jsem dostával zástřelné 3,-Kč.Byl jsem mladý a dnes mám na to jiný pohled.Bylo zde řečeno mnoho a bohužel,když se nad tím zamyslím,tak opravdu za vším je největší škůdce člověk.Říkat,že je třeba KONAT,ale určitě ne zde.Máme své zástupce ze ZO a klubů,které posíláme na VH atd..Bohužel dnes se řeší jiné věci,které zde ani nehodlám komentovat.Z jedné strany lituji ,že holuby nemůžeme pouštět volně létat,ale když jsem na chalupě a uslyším křik orla,tak se vždy kochám jeho krásným letem a pokud na něho zaůtočí jestřáb,tak je to neskutečný žážitek.Létají tam i motáci,luňáci a letos jsem viděl poprvé i sokola.Moje holuby obdivuji každý den,ale když vidím dravce v letu,tak bych mu nejraději nějakého horšího vypustil.Vím,že sklidím kritiku,ale až stářím si uvědomuji,že všechno patří do přírody a ta je v životě lidí nejdůležitější.Zdraví všechny Zdeněk FRANTA alias Kouťák

jen věčná škoda, že takhle smýšlejících LIDÍ a CHovatelů s velkým CH není víc...
prostě paráda
lupus

Zdravím přátele, tak doposud jsem si tohle vlákno četl jen tak pro pobavení,mě se to přece netýká. Bohužel už jo. Chovám cca 20 sedlatých kotrláků v komoráku navolno bez zavírání. Doposud bez ztrát, až ten letošní podzim se zvrtl. Před 14 dny jsem našel potrhanou holubici, ale spíš jsem to podsouval toulavé kočce.Dnešek mi otevřel oči. Po ránu, když jsem šel k holubníku (bydlím v centru obce a při tom 200m od lesa
v Beskydech), tak přede mnou vylétl dravec a na zemi ležel holub bez hlavy. Poklidil jsem v holubníku a vyšel ven (asi po 20minutách) a na holubovi hodoval krahujec, Tak jsem si ho několik minut natáčel na mobil asi
z 10m, potom jsem ho zaplašil, ale i tak se k němu krahujec ještě 2X vrátil než zůstalo jen peří. Vkus má docela dobrý, začal od kvalitních stříbrných :-) . A teď dotaz, myslíte, že se u mne krahujec zabydlí a zruší mi
celý chov? Se zavíráním bych měl problém, přicházím z práce až kolem 16hod kdy se začíná stmívat. tak že jediný prolet by byl jen o víkendu. Mám obavy, že krahujec neděli nesvětí, viz dnešek

Příteli měl jsi zašlápnout nééé zaplašit.PZ

Vážený přítali, je otázka času kdy se ti tam tento nezvaný host nastěhuje i s jeho kamarády ze severu na hody které skončí dokud bude něco letat.Poznal jsem to na svén chovu,Během listopadu až března si dokázali tito hájení návštěvníci pochutnat na 100 kusech holubů.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím přátele, tak doposud jsem si tohle vlákno četl jen tak pro pobavení,mě se to přece netýká. Bohužel už jo. Chovám cca 20 sedlatých kotrláků v komoráku navolno bez zavírání. Doposud bez ztrát, až ten letošní podzim se zvrtl. Před 14 dny jsem našel potrhanou holubici, ale spíš jsem to podsouval toulavé kočce.Dnešek mi otevřel oči. Po ránu, když jsem šel k holubníku (bydlím v centru obce a při tom 200m od lesa
v Beskydech), tak přede mnou vylétl dravec a na zemi ležel holub bez hlavy. Poklidil jsem v holubníku a vyšel ven (asi po 20minutách) a na holubovi hodoval krahujec, Tak jsem si ho několik minut natáčel na mobil asi
z 10m, potom jsem ho zaplašil, ale i tak se k němu krahujec ještě 2X vrátil než zůstalo jen peří. Vkus má docela dobrý, začal od kvalitních stříbrných :-) . A teď dotaz, myslíte, že se u mne krahujec zabydlí a zruší mi
celý chov? Se zavíráním bych měl problém, přicházím z práce až kolem 16hod kdy se začíná stmívat. tak že jediný prolet by byl jen o víkendu. Mám obavy, že krahujec neděli nesvětí, viz dnešek

Ano, pokud se to dravci jednou dvakrát povede, pak už začne chodit na jistotu. Doporučuji holuby uzavřít a pouštet jen za dohledu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj Vláďo,omlouvám se tvojim stavákům,že jsem použil výraz zdegenerovaný.Měl jsem spíše použít přešlechtěný,ale už asi hodně pamatuji.Můj NVH byl vyšlechtěn jako holub užitkový a byl výkonným letcem a polařem.Dnes bez mojí péče by uhynul do 14 dnů.Vzpomínám si dobře jak létali polařit se staváky souseda.Kde ty časy jsou.Vím,že dravci jsou přemnoženi,protože jsem dělal myslivost od roku 1971,měli jsme "Uznanou bažantnici"a za jeden zahnutý zobák jsem dostával zástřelné 3,-Kč.Byl jsem mladý a dnes mám na to jiný pohled.Bylo zde řečeno mnoho a bohužel,když se nad tím zamyslím,tak opravdu za vším je největší škůdce člověk.Říkat,že je třeba KONAT,ale určitě ne zde.Máme své zástupce ze ZO a klubů,které posíláme na VH atd..Bohužel dnes se řeší jiné věci,které zde ani nehodlám komentovat.Z jedné strany lituji ,že holuby nemůžeme pouštět volně létat,ale když jsem na chalupě a uslyším křik orla,tak se vždy kochám jeho krásným letem a pokud na něho zaůtočí jestřáb,tak je to neskutečný žážitek.Létají tam i motáci,luňáci a letos jsem viděl poprvé i sokola.Moje holuby obdivuji každý den,ale když vidím dravce v letu,tak bych mu nejraději nějakého horšího vypustil.Vím,že sklidím kritiku,ale až stářím si uvědomuji,že všechno patří do přírody a ta je v životě lidí nejdůležitější.Zdraví všechny Zdeněk FRANTA alias Kouťák

Dobrý večer, není třeba omluva, přece se známe, já to mohl vysvětlit také trochu jinak, o tom si popovídáme až se setkáme.Je to sice hezky napsané a sklidil jste pochvalu od Chovatelů z velkým CH , toto potřebují slyšet,ale měl jste také napsat že žijete v oblasti v bývalém pohraničí kde zásah člověka do přírody nebyl tak drastický a zvěře máte ještě dostatek.Tak o 30 let jste zpátky než u nás.S těma zástupci si nejsem tak jistý ,jestli je jich více takových jako Lopus ,(že se dá skoro každá věc vysvětlit ale ne každému) a každý holubář co si tu postěžuje na dravce je hned jejich nepřítel ,tak to si nedovedu představit že by se něco změnilo..Lopusi, neber si to tak o de mne osobně,určitě je to zajímavější téma než včerejší schůze ,kde si ulevuje kdejaký anonym...Vláďa Vojta (cajzek).

Ještě v loni těsně po skončení chovu PH mi drbalo v hlavě! Nebyl jediný závod roku 2010, kdy by mi i z podělaného 10km nácviku nedoletěl 1ks potrhaný. O rozprášených 30ks holoubat denně a ztrátě na dvoiře okolo 40ks raději budu mlčet.

Dnes chovám okrasné holuby a jestli mi dravec v roce 2013 sežere všechny rejdiče při tréninku, tak ať si je sežere a skočí mi na careviče. Skutečně nervovat se kvůli holubům je nesmysl. Okrasáky mám zavřené, důvod je jasný, rejdiče teprve začínám dělat.

Chovatelé v oblasti Lovosic a Litoměřic budou také jistě brzy mnohem spokojenější. Na čížkovický komín cementárny - ano tam kde nám spalují ostravské kaly - umístnili ornitologové hnízdní boudu pro sokoly stěhovavé.

Tak chovu a letu zdar!

M. Němec

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě v loni těsně po skončení chovu PH mi drbalo v hlavě! Nebyl jediný závod roku 2010, kdy by mi i z podělaného 10km nácviku nedoletěl 1ks potrhaný. O rozprášených 30ks holoubat denně a ztrátě na dvoiře okolo 40ks raději budu mlčet.

Dnes chovám okrasné holuby a jestli mi dravec v roce 2013 sežere všechny rejdiče při tréninku, tak ať si je sežere a skočí mi na careviče. Skutečně nervovat se kvůli holubům je nesmysl. Okrasáky mám zavřené, důvod je jasný, rejdiče teprve začínám dělat.

Chovatelé v oblasti Lovosic a Litoměřic budou také jistě brzy mnohem spokojenější. Na čížkovický komín cementárny - ano tam kde nám spalují ostravské kaly - umístnili ornitologové hnízdní boudu pro sokoly stěhovavé.

Tak chovu a letu zdar!

M. Němec

Ha, to musím ten komín okouknout, máme ho takřka na dosah.

Zdravím všechny chovatele. O mém chovu holubů na volno jsem psal již vloni, pokusím se popsat současné poznatky. Trvalo to dva roky než hejno začalo opravdu létat do polí, letos nedostali žrát od konce června, krmit jsem začal tak před týdnem.Naučili se padat do neposečeného ječmene - po krupobití tam bylo zrní až dost,naučili se létat v hejnu,rychle a jsou ostražití a možná to bude znít nadneseně, ale vyzařuje z nich sebevědomí,protože zjistili jak se ubránit dravcům. K útokům krahulice začalo docházet v průběhu září, teď je to i několikrát za den. Při útocích docházelo ze strany dravce nejprve k testování hejna, dalo by se říct že zkoušel jejich fyzičku. Někdy k útoku ani nedošlo. Pak byly útoky,kdy kroužila kolem hejna a snažila se do nich "praštit" a rozehnat je. Holubi létali v těsně semknutém hejnu při útoku se rozestoupili a zase se spojili, dalo by se to přirovnat k pohybu hejna mořských ryb,které najednou všechny mění směr. Pokud se vyskytl jedinec který to psychycky nevydržel a mazal domů, dravec hnal za ním, snažil se holuba tlačit k zemi a tím mu snížit manévrovací prostor. To co jsem viděl bylo pokaždé 1:0 pro holuba, dravec to po chvíli vzdal. Musím říct, že je to pro mě adrenalinová podívaná, sledovat tyto honičky, samozřejmě fandím holubovi, ale když odlétá krahulice naprázdno a kručí jí ve voleti,tak bych se s ní i o oběd rozdělil. Samozřejmě že občas byla i úspěšná. Odneslo to pět letošních holoubat,loňská černá stavačka a samec barevnohlávka, dále tři budapěščtí vysokoletci přivezení v srpnu z Monoru, ti se do hejna nezačlenili, zbylé tři jsem raději zavřel. Počet holubů se mi vyšplhal na cca 120 ks z nějakých 40, takže při pelichání byla střecha samé peří a já si návštěvu dravce začal tak trochu přát aby byli buď v holubníku nebo ve vzduchu. Složení hejna - barevnohlávci, rudá pošta, něco málo staváků, kaliforňačka a holubice rysa. Naučili se žít s dravcem,ví jak se chovat aby úspěšně přežili.
Vladan Soukup

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím všechny chovatele. O mém chovu holubů na volno jsem psal již vloni, pokusím se popsat současné poznatky. Trvalo to dva roky než hejno začalo opravdu létat do polí, letos nedostali žrát od konce června, krmit jsem začal tak před týdnem.Naučili se padat do neposečeného ječmene - po krupobití tam bylo zrní až dost,naučili se létat v hejnu,rychle a jsou ostražití a možná to bude znít nadneseně, ale vyzařuje z nich sebevědomí,protože zjistili jak se ubránit dravcům. K útokům krahulice začalo docházet v průběhu září, teď je to i několikrát za den. Při útocích docházelo ze strany dravce nejprve k testování hejna, dalo by se říct že zkoušel jejich fyzičku. Někdy k útoku ani nedošlo. Pak byly útoky,kdy kroužila kolem hejna a snažila se do nich "praštit" a rozehnat je. Holubi létali v těsně semknutém hejnu při útoku se rozestoupili a zase se spojili, dalo by se to přirovnat k pohybu hejna mořských ryb,které najednou všechny mění směr. Pokud se vyskytl jedinec který to psychycky nevydržel a mazal domů, dravec hnal za ním, snažil se holuba tlačit k zemi a tím mu snížit manévrovací prostor. To co jsem viděl bylo pokaždé 1:0 pro holuba, dravec to po chvíli vzdal. Musím říct, že je to pro mě adrenalinová podívaná, sledovat tyto honičky, samozřejmě fandím holubovi, ale když odlétá krahulice naprázdno a kručí jí ve voleti,tak bych se s ní i o oběd rozdělil. Samozřejmě že občas byla i úspěšná. Odneslo to pět letošních holoubat,loňská černá stavačka a samec barevnohlávka, dále tři budapěščtí vysokoletci přivezení v srpnu z Monoru, ti se do hejna nezačlenili, zbylé tři jsem raději zavřel. Počet holubů se mi vyšplhal na cca 120 ks z nějakých 40, takže při pelichání byla střecha samé peří a já si návštěvu dravce začal tak trochu přát aby byli buď v holubníku nebo ve vzduchu. Složení hejna - barevnohlávci, rudá pošta, něco málo staváků, kaliforňačka a holubice rysa. Naučili se žít s dravcem,ví jak se chovat aby úspěšně přežili.
Vladan Soukup

Dobrý večer , veľmi rád som si prečítal tento váš príspevok . Musí to byť skvelý pohľad na kŕdel takýchto vitalnych holubov. Mohli by ste sem vložiť nejaké fotky vašich operencov ? Neviem si predstaviť rysa alebo kalifornského holuba ako sa vôbec dokáže dostat do vzduchu a stíhať kŕdlu farebnohlavkov a pošty . Aké farebné razy stavakov chovate , že su tak lietave?
Rudo

Dobrý večer. Staváky mám bílé,modré, žluté a červené sedlaté. Za letu v hejnu se poznají podle tvaru těla, s letovými schopnostmi si letos s pošťáky a barevnohlávky v ničem nezadají, loni tak nelétali. Strategie přežití kaliforňačky spočívá v tom, že při útoku dravce nejde do vzduchu s hejnem,znehybní na střeše ( s tou svojí bílou barvou je nenápadná) a pak hned jak to situace dovolí maže do holubníku. Pro ní je vlet ztížen umístěním vletového otvoru protože musí udělat otočku o stoosumdesát stupňů, případně leťet ze střechy a provést čelem vzad, což při její hmotnosti není tak jednoduché. Při takovémto způsobu chovu jsem zjistil zajímavou věc. Pokud si přinesu nějaké nové holuby a začlením je do hejna, tak holubice svojí první chovnou sezonu nic nevyvede,nesedne, nespáruje se. Stalo se mi to u holubice vysokoletce a staváka. Dalo by se říct že se učí žít v daném prostředí, další rok pak vedou normálně. O nějaké fotky se pokusím, holubi do polí létají stále, nečekají na krmení až přijdu z práce, jen několik málo jedinců si počká na půl čtvrtou kdy jim nasypu.
Vladan Soukup

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý večer. Staváky mám bílé,modré, žluté a červené sedlaté. Za letu v hejnu se poznají podle tvaru těla, s letovými schopnostmi si letos s pošťáky a barevnohlávky v ničem nezadají, loni tak nelétali. Strategie přežití kaliforňačky spočívá v tom, že při útoku dravce nejde do vzduchu s hejnem,znehybní na střeše ( s tou svojí bílou barvou je nenápadná) a pak hned jak to situace dovolí maže do holubníku. Pro ní je vlet ztížen umístěním vletového otvoru protože musí udělat otočku o stoosumdesát stupňů, případně leťet ze střechy a provést čelem vzad, což při její hmotnosti není tak jednoduché. Při takovémto způsobu chovu jsem zjistil zajímavou věc. Pokud si přinesu nějaké nové holuby a začlením je do hejna, tak holubice svojí první chovnou sezonu nic nevyvede,nesedne, nespáruje se. Stalo se mi to u holubice vysokoletce a staváka. Dalo by se říct že se učí žít v daném prostředí, další rok pak vedou normálně. O nějaké fotky se pokusím, holubi do polí létají stále, nečekají na krmení až přijdu z práce, jen několik málo jedinců si počká na půl čtvrtou kdy jim nasypu.
Vladan Soukup

Pekný neskorý večer. Budem sa opakovať, ale musí to byť krásny pohľad na váš krdel pri lete. Poprípade ich nájsť ako si hľadajú potravu niekde v poliach. Zaujímavé,že nové samicky v prvom roku neodchovavajú , možno by to mohlo byť aj stresom,pokiaľ máte kazdy deň na návšteve pernatych dravcov. Budapestianske letuny chovate so športovým zameranim? Su to pekné jemné holubky a aj dosť plache čo je povahe vysokoletunov známe . Možno práve pre plachosť a menší vzrast sa do vášho kŕdla nezaradili a to sa im aj stalo osudné. Viem,že niektoré holuby dokážu zvyky a schopnosti odpozorovat od ostatných clenov v krdli , ale kedze boli bokom , tak sa stali vitanym cieľom pre dravca. Holuby máte pustene na voľno aj v zimných mesiacoch?

Dobrý večer. Dnes jsem něco nafotil,tak teď ještě musím počkat na někoho kdo sem umístí fotky. Ráno jsem obhlédl hospodářství, holubi seděli v poklidně na střeše, tak jsem si řekl že pustím prolétnout ty tři vysokoletce. Hned začali stoupat a najednou se objevila siuleta dravce a pěkně si to mašíroval za nimi. V ten moment byla střecha prázdná, holubi ve vzduchu a podle rychlosti jak mizeli v holubníku jsem měl pocit, že ho dobře znají. Dravec si všímal jen těch třech kteří stále stoupali, až nakonec zmizeli všichni mlze.Celé odpoledne se neukázali, až kolem 16 hodiny jsem je uviděl sedět na voliéře. Budapěštské věncové vysokoletce ˇmám tři co zavírám a dva v hejnu. Pak mám ještě tři páry pěšťských vysokoletců, ty mám ale zavřené, jsou to starší holubi,jdou špatně usadit, počkám na holoubata. Takže s nimi začínám a uvidím jak se osvědčí.
Vladan Soukup

Dobrý večer. Dnes jsem něco nafotil,tak teď ještě musím počkat na někoho kdo sem umístí fotky. Ráno jsem obhlédl hospodářství, holubi seděli v poklidně na střeše, tak jsem si řekl že pustím prolétnout ty tři vysokoletce. Hned začali stoupat a najednou se objevila siuleta dravce a pěkně si to mašíroval za nimi. V ten moment byla střecha prázdná, holubi ve vzduchu a podle rychlosti jak mizeli v holubníku jsem měl pocit, že ho dobře znají. Dravec si všímal jen těch třech kteří stále stoupali, až nakonec zmizeli všichni mlze.Celé odpoledne se neukázali, až kolem 16 hodiny jsem je uviděl sedět na voliéře. Budapěštské věncové vysokoletce ˇmám tři co zavírám a dva v hejnu. Pak mám ještě tři páry pěšťských vysokoletců, ty mám ale zavřené, jsou to starší holubi,jdou špatně usadit, počkám na holoubata. Takže s nimi začínám a uvidím jak se osvědčí.
Vladan Soukup

posílám několik fotek
Vladan Soukup.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

foto

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

foto

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

foto

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

foto

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

foto

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

foto

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

foto

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

foto

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

nádhera

Jo,jo,je to krásné.Asi se vrátím do mládí a pořídím si nějaké tahouny na mé NVH a pokusím se je opět zdokonalit v létání,nebo nakrmit jestřáby.Jak koukám na to krásné hejno na fotkách,tak tahouny mám v Bavorově a to není daleko od Třeboně.Zdravím př.Soukupa a přeji ať se daří. Kouťák

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
foto

Krásný fotky, krásný stavení, prostě jako za starých časů. I když prostředí s listnáči v pozadí dravcům typu jestřáb krahujec jen nahrává.
Juraj Kafka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
foto

Parádne fotky, je to take pohladenie srdca holubara. Keby som býval blízko vas , tak by som chodil pozerať z povzdiali kazdy deň život vašich holubov. Kľudne by som aj vstupné zaplatil

Dobrý večer, děkuji za kladné komentáře, to jsem ani nečekal. Dům jsem foti na ukázku životního prostředí holubů, v létě je za ním zelená neprůhledná hradba která opravdu dravcům nahrává, je cca 40 m od střechy. Na fotkách je vidět že holubi sedí i při odpočinku pokud možno v hejnu, při jakémkoliv vyrušení (útok dravce, zakřičení kohoutů, vlaštovek, strak ve stráni) je střecha během vteřiny prázdná. Mám tam vyfocen i vlet do holubníku, tam se trochu omlouvám za tu nehezkou fasádu, peníze tekly jiným směrem, je to ale v plánu. No a pak jsou tam fotky holubů v letu, to je pro jednoho známého, který to má ke mě "moc daleko" a už od jara se sem chystá (tak jsem zvědav jestli se pozná). Přeji Vám všem mnoho úspěchů a to nejen chovateských.
P.S. dneska tady byla zas a nic.
Vladan Soukup

Už několikrát jsem slyšel, že staří chovatelé přimíchávali do barevnohlávků bílé poštovní holuby (anebo strakaté pošťáky s velkou příměsí bílé). trošku mi to geneticky nešlo do hlavy, použil jsem tedy raději pštrosa. Ale kříženci jsou na moje gusto příliš velcí a nelétaví, takže do třetí generace, kdy už je to zpátky barevnohlávek, jich přežije pod predačním tlakem velmi málo.Když ale vidím některé zjevné" Poštohlávky" přítele Soukupa, tak se tam pro některého asi budu muset vydat. Co na to Juraj Kafka ?

Pedro

Zdravím přátelé a navazuji na svůj příspěvek o volném chovu kotrláků a jednom krahujcovi. Po jeho minulém útoku jsem dal na Vaší radu a celý týden jsem měl holuby zavřené. Bohužel, přišla opět neděle a bylo mi jich líto mít je stále v holubníku, tak jsem je na hodinku pustil pod mím stálým dohledem. Myslel jsem si jak nad dravcem nevyzraji, postával jsem tak, abych viděl jak na holuby, (skoro na všechny), tak na les, kam posledně odlétal. Bohužel opět mne přečůral, tiše přiletěl z centra děniny -doslova z náměstí- a odskákal to další holub, tentokrát červený sedlatý. Přestaňme si namlouvat, že jsme chytřejší, jenom mne štve, že budu muset mít holuby zavřené celou zimu, aby něco zůstalo do chovu. Kdyby se s ním alespoň na férovku dalo domluvit, ať si
z těch 20 v holubníku 5-6 chytne, ale když on by rád všechny. No nic, místo létavých volných holubů mám
teď zavřené chudáky, štve mne to , existuje nějaká rada?? Chovat holuby jen ve voliéře, tak to si raději pořídím barevné andulky ( to je vtip).

Dobrý večer, nejspíš Pedra trošku zklamu, ale poštohlávka je tam jen jedna tmavá jednobarevná holubice z loňska. Možná se to nezdá, ale jak si tak promítám vnitřek holubníku a umístění jednotlivých párů, tak pro tvorbu poštohlávků jsou tam jen dva. Je to červený holub barevnohlávka s červenobílou pošťačkou, dávají bíločervená holoubata a pak ještě modrý barevnohlávek s modrou pošťačkou, ti mají jednobarevná modrošedá holoubata. Vše je bez punčošek,velice dobře krmená a chutná. Ty strakatiny mi padají z některých párů barevnohlávků,což mě dost štve. A tak jen Pedrovi tiše závidím tu krásně vybarvenou řadu holoubků na plotě.
vladan Soukup.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím přátelé a navazuji na svůj příspěvek o volném chovu kotrláků a jednom krahujcovi. Po jeho minulém útoku jsem dal na Vaší radu a celý týden jsem měl holuby zavřené. Bohužel, přišla opět neděle a bylo mi jich líto mít je stále v holubníku, tak jsem je na hodinku pustil pod mím stálým dohledem. Myslel jsem si jak nad dravcem nevyzraji, postával jsem tak, abych viděl jak na holuby, (skoro na všechny), tak na les, kam posledně odlétal. Bohužel opět mne přečůral, tiše přiletěl z centra děniny -doslova z náměstí- a odskákal to další holub, tentokrát červený sedlatý. Přestaňme si namlouvat, že jsme chytřejší, jenom mne štve, že budu muset mít holuby zavřené celou zimu, aby něco zůstalo do chovu. Kdyby se s ním alespoň na férovku dalo domluvit, ať si
z těch 20 v holubníku 5-6 chytne, ale když on by rád všechny. No nic, místo létavých volných holubů mám
teď zavřené chudáky, štve mne to , existuje nějaká rada?? Chovat holuby jen ve voliéře, tak to si raději pořídím barevné andulky ( to je vtip).

Příteli,v době kdy můj chov volně létal jsem na radu někoho dal na cca.5 metrů dlouhou tyč 3litrovou sklenici vyloženou alobalem.Pomáhalo to,ale muselo svítit slunce.Soused používal zavěšený srb na kovové tyčce a tvrdil,že je to výborné.Já bych ve vašem případě vyzkoušel vše.Zdraví Kouťák

dobrá je i dvojka za dveřma

Opravuji srp,aby někdo neřek,že chci věšet srby.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím přátelé a navazuji na svůj příspěvek o volném chovu kotrláků a jednom krahujcovi. Po jeho minulém útoku jsem dal na Vaší radu a celý týden jsem měl holuby zavřené. Bohužel, přišla opět neděle a bylo mi jich líto mít je stále v holubníku, tak jsem je na hodinku pustil pod mím stálým dohledem. Myslel jsem si jak nad dravcem nevyzraji, postával jsem tak, abych viděl jak na holuby, (skoro na všechny), tak na les, kam posledně odlétal. Bohužel opět mne přečůral, tiše přiletěl z centra děniny -doslova z náměstí- a odskákal to další holub, tentokrát červený sedlatý. Přestaňme si namlouvat, že jsme chytřejší, jenom mne štve, že budu muset mít holuby zavřené celou zimu, aby něco zůstalo do chovu. Kdyby se s ním alespoň na férovku dalo domluvit, ať si
z těch 20 v holubníku 5-6 chytne, ale když on by rád všechny. No nic, místo létavých volných holubů mám
teď zavřené chudáky, štve mne to , existuje nějaká rada?? Chovat holuby jen ve voliéře, tak to si raději pořídím barevné andulky ( to je vtip).

Neměl jsem nikdy kotrláky, ale právě uzavírání holubů v zimě třeba na týden a pak znovu vypuštění je špatně. Oni totiž zleniví, ztratí ostražitost a je vymalováno. Dravci to zkusí každý den. Musejí být puštění pořád, aby se naučili být neustále ve střehu. To samé se stane, když jsou ve voliéře, kterou občas otevřete. Ve voliéře se cítí bezpečni a nerozliší že venku je to jaksi jinak. Taky se mi stalo že do pletiva praštil nadržený jestřáb a dva holubi se leknutím utloukli.Voliéru jsem zrušil. Jediné co mi funguje je veliký výlet s probíhačkami aby se tam mohlo při útoku nacpat celé hejno a voliéru jsem zrušil. V zimě někdy celý týden nevylezou ven protože jestřába tuší nebo vidí.
Pedro

jen cituji:
Složení hejna - barevnohlávci, rudá pošta, něco málo staváků, kaliforňačka a holubice rysa. Naučili se žít s dravcem,ví jak se chovat aby úspěšně přežili.
Vladan Soukup

Když to daj i ti tlustě napsaní, tak by to RK taky mohli...ale bude to bolet a někdo na to nemá nervy...
Ale nevím jaké máte podmínky - okolní porost atd...
Jestli se může díky okolnímu krytu přiblížit nepozorovaně na cca 10-20 m asi bych to nevydržel a do "špačků" je nechal ve voliéře
lupus

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Už několikrát jsem slyšel, že staří chovatelé přimíchávali do barevnohlávků bílé poštovní holuby (anebo strakaté pošťáky s velkou příměsí bílé). trošku mi to geneticky nešlo do hlavy, použil jsem tedy raději pštrosa. Ale kříženci jsou na moje gusto příliš velcí a nelétaví, takže do třetí generace, kdy už je to zpátky barevnohlávek, jich přežije pod predačním tlakem velmi málo.Když ale vidím některé zjevné" Poštohlávky" přítele Soukupa, tak se tam pro některého asi budu muset vydat. Co na to Juraj Kafka ?

Pedro

Zdravím.
Já na to, proč ne?
minimálně kvůli krvi. Nově přinešení holubi si nejdřív musí obhlédnout terén, aby věděli kudy rychle domů. Ale to je Vám asi jasné.
Juraj Kafka

Dobrý večer, po mých zkušenostech s rozlétáváním holubů (pokud se to dá tak napsat) útoky dravců s příletem zpěvného ptactva a hřivnáčů nijak zvlášť nepřestaly. Ono je pro dravce snažší chytit si dobře krmeného holoubka, který létá jen pokud je to nezbytně nutné a mající první poslední pod zobáčkem, než se plahočit za divokým ptactvem. Holuby které si v tomto období přinesu poputují do voliéry, navolno by se jara nedožili. To rozlétávání holubů už bych absolvovat nechtěl, po loukách a ve stráni byly kopičky peří, pouštění pod dohledem nepomáhalo,nejeden úspěšný útok jsem viděl a nedokázal zabránit. Holuby krmím stále venku, cca 50 m od holubníku, dneska sedli pokaždé jen na pár vteřin a hned zase do vzduchu, nejspíš je něco prohnalo.
Vladan Soukup

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A je to tu zase, jako každou zimu....nářky
Jinak pánové žádná škodná neexistuje, jsou to jen predátoři , kteří vám nevyhovují...
"Moji" MVDr. Krahulici jsem celé léto ani nezahlíd, doufám, že je OK
lupus

vnímám a cítím to stejně jako lupus.
Přátelé, měli bychom si uvědomit a stále si opakovat, že tato Země nám nepatří. Co všechno už člověk přírodě vzal, nechme jí alespoň ten kousek, co ještě zbývá.
Dana

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Už několikrát jsem slyšel, že staří chovatelé přimíchávali do barevnohlávků bílé poštovní holuby (anebo strakaté pošťáky s velkou příměsí bílé). trošku mi to geneticky nešlo do hlavy, použil jsem tedy raději pštrosa. Ale kříženci jsou na moje gusto příliš velcí a nelétaví, takže do třetí generace, kdy už je to zpátky barevnohlávek, jich přežije pod predačním tlakem velmi málo.Když ale vidím některé zjevné" Poštohlávky" přítele Soukupa, tak se tam pro některého asi budu muset vydat. Co na to Juraj Kafka ?

Pedro

Důvod "přimíchávání" bílých a strakatých pošťáků mazi barevnohlávky i jiná polařící plemena jsem si vysvětloval tak, že právě tito holubi se stanou obětí dravce a sníží tak ztráty. Používal jsem to kdysi u modrých bezpruhých moraváků a velmi se to osvědčilo. V.K.

Zdravím,
Tak přátelé, dnes jsem tu měl sokola i krahulíka najednou. Krahulík ovšem slídil po vrabcích. I tak holubi ráno po vypuštění létali jako vždy v kruzích nad pozemkem. A jelikož kohouti stále varovali, tak i ten pouze slídící krahulík dosedlé holuby opět preventivně zvedal. Tak jsem byl lehce v pohotovosti, ale nic zvláštního se nedělo až když holubi, kteří opět dosedli se s praskotem zase dali do vzduchu, ale ti co v tom vzduchu byli, tak najednou začali padat do holubníku, i mimo něj, na odvrácenou stranu střechy a pod větve stromu a pod. Říkám si tohle mě moc často nedělají a určitě né takhle rychle a ve více kusech. Z oblohy se ztratili holubi všichni a co vidím tak vidím dravce vřetenovité siluety se zašpicatělými křídli, skoro to připomínalo rychle veslujícího tučnáka v moři. Jak přetahuje přes naši zahradu v poměrně slušné výšce. A řikám dobrý tak asi proto takhle holubi zmizeli, nicméně jsem toho ptáka viděl proti světlu v dálce najednou dohánět jiného ptáka a než se stačím ubezpečit co to je, udělá dravec prudký výpad směrem k honěnému. Tak jsem se rozeběh protože víc už jsem neviděl oba ptáci se propadli o několik metrů níže a tam už byli stromy, tak jsem tam běžel v ta místa, a nikde nic tak, že půjdu zpátky a zaposlouchám se (musím zadržet dech, protože mám jazyk na bradě), a slyším šumění křídel, nyní stojím již po slunci a koukám na oblohu, ve výšce bílý holub(výška velikosti špačka) a dravec dělá kolem něj půl kruhy a kruhy a nalétává na něj. Adrenalin jak sviňa! Byla to holubice ostravská bagdeta a pánové, na poslední chvíli vždy udělala manévr, aby vykryla sokolův prudký nájezd. No, řval jsem jak na lesy a tleskal rukama. A ptáci vůbec na mne nedbali. Ten dravec udělal dobře 5 - 6 výpadů a pokaždé minul. Říkám si ty voe ten ji uštve a pak už to bude jasná rána na vaz. A najednou holubice semkla křídla a z tý výšky padla na střechu jako kámen a seděla tam jako přikovaná. Dravčík už ji dále nepronásledoval. Tak jsem šel domů a ohlížel se za odlétajícím dravcem co to vlastně je zač. Konce křídel se mě zdály poněkud širší. Ale podle způsobu lovu a poměrné vytrvalosti to nemohl být ani jestřáb ani krahulík, aspoň myslím. Píšu to čerstvě tak jak jsem viděl. Když jsem zase došel domů na dvůr tak na střeše sedí holubice (v pořádku) a ještě jiný výletek nehybní jako sochy, na další střeše ne na hřebenáči ale na odvrácené straně sedí další dva nehybní holubi. Muselo to být něco jiného, protože takováhle změna jednání je nápadná. Při útoku krahulíka holubi na střeše nezůstávají, utíkají mu do vzduchu a toho kterého honí, ten s ním lítá nízko mezi stromy. Tady prostě holubi padali z vejšky kamkoli se dalo. Věřím tomu, že nebýt mě, dravec by holuba nakonec dostal.
Závěr, nečekejte, že z tohoto příkladu automaticky udělám konstatování, že DRAVCI JSOU PŘEMNOŽENÝ. NEJSOU. Jenom jsem tu sokola ještě neviděl. Vždy jen buď krahulík a nebo jen jestřáb. Přeju všem kdo chová volně, aby takovéto zážitky neměl i když je to podívaná. Rozhodně napínavější a delší než rychlý a krátký lov našich dvou žlutookých dravců. Slabší srdce některých by to však nemuselo ustát.

Juraj Kafka

byla to tako statečná holubice...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pokud mnezačne dravec pravidelně lovit slepice a holubi tak je pro mne škodná,....

v těch silně vyznašených slovech je celý váš problem
vám určitě nevadí vydry, kormoráni, volavky protože NEŽEROU VAŠE holuby a slepice, vadí zase rybářům, že
ŽEROU JEJICH ryby, těm ale zase vůbec nevadí krahulíci a jestřábi, ač ŽEROU VAŠE SLEPICE a tak dokola...
Vaše povinost jako chovatele, je poskytnout velfare vašim domestikovaným chovancům, což je mimo prostoru, stravy atd..i jejich bezpečnost. Pokud to nedokážu - neměl bych je chovat. Já to třeba letos nedokázal a tak jsem díky hranostají rodince přišel o holuby. Nenadával jsem jim, ale SOBĚ, páč jsem oka u voliéry dimenzoval jen proti kunám + kočkám a nepomyslel na hranostaje a lasičky.
Takže jsem po cca 4O letech bez holubů a budu tak dlouho, dokud to neudělám pořádně.

Poznámka o koroptvích je úplně mimo mísu. Koroptve hlavně zlikvidovalo soc. zemědělství. Napřed
odstraněním remízků, mezí a posléze DDT + další svinstva.To , že ani nyní nemají v zimě dostatek krytů atd.
je stále důsledek téhož, a rozhodně to není vina dravců. Notabene žijou tu pospolu už "ňákej pátek".


Je jednoduší napsat že nám nevyhovují ,a dělat že je v přírodě vše v pořádku.
to,že je v přírodě vše v pořádku bych si netroufl tvrdit ani v největší agónii...
lupus
PS. Skoro každá věc jde vysvětlit, ale ne každému.

Naprostá pravda.
Uragus

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím,
Tak přátelé, dnes jsem tu měl sokola i krahulíka najednou. Krahulík ovšem slídil po vrabcích. I tak holubi ráno po vypuštění létali jako vždy v kruzích nad pozemkem. A jelikož kohouti stále varovali, tak i ten pouze slídící krahulík dosedlé holuby opět preventivně zvedal. Tak jsem byl lehce v pohotovosti, ale nic zvláštního se nedělo až když holubi, kteří opět dosedli se s praskotem zase dali do vzduchu, ale ti co v tom vzduchu byli, tak najednou začali padat do holubníku, i mimo něj, na odvrácenou stranu střechy a pod větve stromu a pod. Říkám si tohle mě moc často nedělají a určitě né takhle rychle a ve více kusech. Z oblohy se ztratili holubi všichni a co vidím tak vidím dravce vřetenovité siluety se zašpicatělými křídli, skoro to připomínalo rychle veslujícího tučnáka v moři. Jak přetahuje přes naši zahradu v poměrně slušné výšce. A řikám dobrý tak asi proto takhle holubi zmizeli, nicméně jsem toho ptáka viděl proti světlu v dálce najednou dohánět jiného ptáka a než se stačím ubezpečit co to je, udělá dravec prudký výpad směrem k honěnému. Tak jsem se rozeběh protože víc už jsem neviděl oba ptáci se propadli o několik metrů níže a tam už byli stromy, tak jsem tam běžel v ta místa, a nikde nic tak, že půjdu zpátky a zaposlouchám se (musím zadržet dech, protože mám jazyk na bradě), a slyším šumění křídel, nyní stojím již po slunci a koukám na oblohu, ve výšce bílý holub(výška velikosti špačka) a dravec dělá kolem něj půl kruhy a kruhy a nalétává na něj. Adrenalin jak sviňa! Byla to holubice ostravská bagdeta a pánové, na poslední chvíli vždy udělala manévr, aby vykryla sokolův prudký nájezd. No, řval jsem jak na lesy a tleskal rukama. A ptáci vůbec na mne nedbali. Ten dravec udělal dobře 5 - 6 výpadů a pokaždé minul. Říkám si ty voe ten ji uštve a pak už to bude jasná rána na vaz. A najednou holubice semkla křídla a z tý výšky padla na střechu jako kámen a seděla tam jako přikovaná. Dravčík už ji dále nepronásledoval. Tak jsem šel domů a ohlížel se za odlétajícím dravcem co to vlastně je zač. Konce křídel se mě zdály poněkud širší. Ale podle způsobu lovu a poměrné vytrvalosti to nemohl být ani jestřáb ani krahulík, aspoň myslím. Píšu to čerstvě tak jak jsem viděl. Když jsem zase došel domů na dvůr tak na střeše sedí holubice (v pořádku) a ještě jiný výletek nehybní jako sochy, na další střeše ne na hřebenáči ale na odvrácené straně sedí další dva nehybní holubi. Muselo to být něco jiného, protože takováhle změna jednání je nápadná. Při útoku krahulíka holubi na střeše nezůstávají, utíkají mu do vzduchu a toho kterého honí, ten s ním lítá nízko mezi stromy. Tady prostě holubi padali z vejšky kamkoli se dalo. Věřím tomu, že nebýt mě, dravec by holuba nakonec dostal.
Závěr, nečekejte, že z tohoto příkladu automaticky udělám konstatování, že DRAVCI JSOU PŘEMNOŽENÝ. NEJSOU. Jenom jsem tu sokola ještě neviděl. Vždy jen buď krahulík a nebo jen jestřáb. Přeju všem kdo chová volně, aby takovéto zážitky neměl i když je to podívaná. Rozhodně napínavější a delší než rychlý a krátký lov našich dvou žlutookých dravců. Slabší srdce některých by to však nemuselo ustát.

Juraj Kafka

Hm hm příteli Kafko tak nevím. Musel bych to vidět. Takto loví jen sokolnicky vycvičený sokol, poutka ale většinou nejsou vidět. Divoký snad jen v době najvyšší nouze, protože ví, že nemá moc šancí, protože ztratil výhodu rychlosti a překvapení.

Pedro

Pedro má pravdu, podle popisu zbloudilý raroh. V.K.

Ahoj Juraji.
Nebudu se tu moc rozepisovat, ale nedej na to, že jestřáb útočí pouze ze zálohy a při zemi. Mnohokrát mi jestřáb vykroužil za holuby i do nějakých 400 - 500 m a pak na ně z boku útočil. Pokud nepochodil tak opět vykroužil o něco výš a znovu útočil i několikrát za sebou. Někdy takové prohánění trvalo čtvrt hodiny, ale i déle. Zažil jsem to ne jednou, ale mnohokrát. Hlad je potvora !!! Mě dole nezbývalo než bezmocně pozorovat dění nahoře a doufat, že to dobře dopadne. To pak můžeš tleskat, střílet, řvát jak chceš a oni tě stejně na tu vzdálenost nevnímají.
Každý ze sokolovitých dravců má poměrně úzká a hlavně špičatá křídla. A to i při kroužení. Silueta raroha a sokola je téměř totožná a v letu i pro odborníka na větší vzdálenost je těžké rozpoznat o jaký druh jde. A potkat u nás v Čechách raroha, to je víc než šťastná náhoda. Mě není zrovna málo let, ale ještě jsem ho ve volné přírodě nikdy neviděl.Pokud to mělo širší a tupěji zakončená křídla, tak nemohlo jít o nic jiného než jestřába. Na stoprocentní určení bych to musel vidět osobně, ale myslím, že není moc co řešit.
Píši tu pro tebe jen svůj názor a je mi celkem jedno jaký mají jiní. Nemám potřebu jim ho brát. Tohle dodávám jen pro to, že nebudu reagovat na případné polemiky. Přeji ti, ať se ti v holubaření daří a ať se tvým holubům dravci pokud možno vyhýbají.
S pozdravem, M. Lubas st.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj Juraji.
Nebudu se tu moc rozepisovat, ale nedej na to, že jestřáb útočí pouze ze zálohy a při zemi. Mnohokrát mi jestřáb vykroužil za holuby i do nějakých 400 - 500 m a pak na ně z boku útočil. Pokud nepochodil tak opět vykroužil o něco výš a znovu útočil i několikrát za sebou. Někdy takové prohánění trvalo čtvrt hodiny, ale i déle. Zažil jsem to ne jednou, ale mnohokrát. Hlad je potvora !!! Mě dole nezbývalo než bezmocně pozorovat dění nahoře a doufat, že to dobře dopadne. To pak můžeš tleskat, střílet, řvát jak chceš a oni tě stejně na tu vzdálenost nevnímají.
Každý ze sokolovitých dravců má poměrně úzká a hlavně špičatá křídla. A to i při kroužení. Silueta raroha a sokola je téměř totožná a v letu i pro odborníka na větší vzdálenost je těžké rozpoznat o jaký druh jde. A potkat u nás v Čechách raroha, to je víc než šťastná náhoda. Mě není zrovna málo let, ale ještě jsem ho ve volné přírodě nikdy neviděl.Pokud to mělo širší a tupěji zakončená křídla, tak nemohlo jít o nic jiného než jestřába. Na stoprocentní určení bych to musel vidět osobně, ale myslím, že není moc co řešit.
Píši tu pro tebe jen svůj názor a je mi celkem jedno jaký mají jiní. Nemám potřebu jim ho brát. Tohle dodávám jen pro to, že nebudu reagovat na případné polemiky. Přeji ti, ať se ti v holubaření daří a ať se tvým holubům dravci pokud možno vyhýbají.
S pozdravem, M. Lubas st.

Jasný, no možné je všechno, protože jestřáb je co do siluety jak měňavka, chvilku je samá žlutá noha a chvilku je z něj aerodynamická puma, chvilku člověk rozezná jednotlivé prstovitě roztažené ruční letky a kalhotky na holeních...Tohle jakjsem řekl vypadalo jako tučnák v moři, prostě jakoby silné kapkovité tělo a uzká křídla. Dalekohled jsem neměl takže je možný, že to byl jestřáb možná jestřábí terček nebylo to zas tak velký od holuba, u mě vždy lovil jestřáb úspěšně na dvoře či v blízkém okolí. Popsat ty útoky je těžké, obzvlášť když je člověk vzrušený a když se děj trhá zkrz překážky stromů a protislunce a pod. Dravec vždy doháněl holuba a pak ho jakoby minul a udělal si oblouk a létal i o několik metrů výše a dělal nenadálé velmi prudké výpady, na které prudce mávající holubice(bylo to slyšet) reagovala naposlední chvíli nenadálou změnou směru. Už vím proč výletci, když si hrají, dělají přesně toto. Cvičí se v obratnosti.
Jinak díky za názory, určitě jste zkušenější, já byl akorád vyplašenej. ...A jak zapadla jako šipka, jak prostě vystihla najednou okamžik vyklidit nebe. Myslí si člověk že holub je blbej pták a ono mu to najednou secvakne a jedná. Jde o holubici delších proporcí, žádná kraťaska to není. No i mezi ostravačkami jsou podsadití jedinci. Věřím tomu, že být moji holubi otupělí z volierového chovu, neví při takové situaci kudy kam. Holubi by měli znát své okolí a proto ti, kdož mají tvarově jednodušší plemena a třeba donutí aspoň tu a tam výletky opustit střechu, mají trochu výhodu. Tohle je holubice, která tu vyrostla a jako výletek každé ráno a i během dne udělala a ještě dělá pár koleček nad stavením. Samozřejmě - měla tentokrát jenom dost velký štěstí.
Juraj Kafka

Jen na vysvětlenou, zdloudilý dravec = sokolnicky vedený, momentálně bez vlivu sokolníka nebo ztracený. Má pouta a rolničky, popř vysílačku. V.K.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pokud mnezačne dravec pravidelně lovit slepice a holubi tak je pro mne škodná,....

v těch silně vyznašených slovech je celý váš problem
vám určitě nevadí vydry, kormoráni, volavky protože NEŽEROU VAŠE holuby a slepice, vadí zase rybářům, že
ŽEROU JEJICH ryby, těm ale zase vůbec nevadí krahulíci a jestřábi, ač ŽEROU VAŠE SLEPICE a tak dokola...
Vaše povinost jako chovatele, je poskytnout velfare vašim domestikovaným chovancům, což je mimo prostoru, stravy atd..i jejich bezpečnost. Pokud to nedokážu - neměl bych je chovat. Já to třeba letos nedokázal a tak jsem díky hranostají rodince přišel o holuby. Nenadával jsem jim, ale SOBĚ, páč jsem oka u voliéry dimenzoval jen proti kunám + kočkám a nepomyslel na hranostaje a lasičky.
Takže jsem po cca 4O letech bez holubů a budu tak dlouho, dokud to neudělám pořádně.

Poznámka o koroptvích je úplně mimo mísu. Koroptve hlavně zlikvidovalo soc. zemědělství. Napřed
odstraněním remízků, mezí a posléze DDT + další svinstva.To , že ani nyní nemají v zimě dostatek krytů atd.
je stále důsledek téhož, a rozhodně to není vina dravců. Notabene žijou tu pospolu už "ňákej pátek".


Je jednoduší napsat že nám nevyhovují ,a dělat že je v přírodě vše v pořádku.
to,že je v přírodě vše v pořádku bych si netroufl tvrdit ani v největší agónii...
lupus
PS. Skoro každá věc jde vysvětlit, ale ne každému.

Od října mám zavřený demestikovaný chovance ve voliéře.Čtyři dny je napadlý sníh a dravec mne narazil do voliéry až jsem se lekl i já, jaká to byla rána,Holubi už nevylezli večer ani na krmení.Jakou bych jim mohl ještě zajistit bezpečnost .Já už vidím jen dvě možnosti,ale rád si to nechám od tebe vysvětlit třeba mne překvapíš a taky něco rozumného už poradíš. Cajzek.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Od října mám zavřený demestikovaný chovance ve voliéře.Čtyři dny je napadlý sníh a dravec mne narazil do voliéry až jsem se lekl i já, jaká to byla rána,Holubi už nevylezli večer ani na krmení.Jakou bych jim mohl ještě zajistit bezpečnost .Já už vidím jen dvě možnosti,ale rád si to nechám od tebe vysvětlit třeba mne překvapíš a taky něco rozumného už poradíš. Cajzek.

Zdravím Láďo, holuby jako nepůvodní živočichy pobí, sedni si v teplíčku k počítači, dej si do vyhledávače HOLUB DOMÁCÍ ,uvař si kafíčko a kochej se .Občas se podívej na přehledný tabulky, kde Ti profesionálové vypočítají co je v přírodě původního a co né , kolik že je u nás jakého potřebného druhu, aby byla vyváženost přírody( to mimochodem dělají ti odborníci od stolu) asi jako mě zařadili pozemky do silně ohrožených erozí. Pole je v absolutní rovině a když zaprší, tak tam stojí voda celej tejden, protože nemá kam tect. Každý malý dítě ví, že voda po rovině neteče, ale odborník je odborník a tak to tak člověk musí brát. No a s těma původníma a nepůvodníma druhama zvířat je to stejný. Já mám na to nepublikovatelnou metodu, která funguje dobře. Určitě jsme to již probírali. Obrň se trpělivostí, určitě se časem ledy pohnou a normální selský rozum zvítězí. Zdraví St. Toman

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím Láďo, holuby jako nepůvodní živočichy pobí, sedni si v teplíčku k počítači, dej si do vyhledávače HOLUB DOMÁCÍ ,uvař si kafíčko a kochej se .Občas se podívej na přehledný tabulky, kde Ti profesionálové vypočítají co je v přírodě původního a co né , kolik že je u nás jakého potřebného druhu, aby byla vyváženost přírody( to mimochodem dělají ti odborníci od stolu) asi jako mě zařadili pozemky do silně ohrožených erozí. Pole je v absolutní rovině a když zaprší, tak tam stojí voda celej tejden, protože nemá kam tect. Každý malý dítě ví, že voda po rovině neteče, ale odborník je odborník a tak to tak člověk musí brát. No a s těma původníma a nepůvodníma druhama zvířat je to stejný. Já mám na to nepublikovatelnou metodu, která funguje dobře. Určitě jsme to již probírali. Obrň se trpělivostí, určitě se časem ledy pohnou a normální selský rozum zvítězí. Zdraví St. Toman

Ahoj Stando,dal jsem si dva velké kalíšky sliovice a po shlédnutí holubů přítele Miloslava Lukáše jsem se už uklidnil.Samořejmě, že si ty holubi domácí prohlédnu.Dík Vlaďa (Cajzek)

http://www.novinky.cz/koktejl/288259-neuveritelne-zabery-orel-se-pokusil-v-parku-ulovit-batole-uz-ho-mel-ve-vzduchu.html

Příteli prý je to podvod.

Mám nějaké pošťáky a nedávno tahám králíkům hnůj a nejednou asi 3 metry ode mě spadlo něco, jako když se dva perou. Tak koukám a on můj holub a krahujec, jak mě zahlíd, odtáhl s nepořízenou. Holub se okamžitě uklidil pod králíkárnu, musela jsem ho odtud vydolovat. Bylo to těsně u holubníku, viditelně hnal tam. Peří bylo i za plotem na zahradě, takže to muselo začít už tam. Zajímavé,tak zblízka, holub měl kliku.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj Juraji.
Nebudu se tu moc rozepisovat, ale nedej na to, že jestřáb útočí pouze ze zálohy a při zemi. Mnohokrát mi jestřáb vykroužil za holuby i do nějakých 400 - 500 m a pak na ně z boku útočil. Pokud nepochodil tak opět vykroužil o něco výš a znovu útočil i několikrát za sebou. Někdy takové prohánění trvalo čtvrt hodiny, ale i déle. Zažil jsem to ne jednou, ale mnohokrát. Hlad je potvora !!! Mě dole nezbývalo než bezmocně pozorovat dění nahoře a doufat, že to dobře dopadne. To pak můžeš tleskat, střílet, řvát jak chceš a oni tě stejně na tu vzdálenost nevnímají.
Každý ze sokolovitých dravců má poměrně úzká a hlavně špičatá křídla. A to i při kroužení. Silueta raroha a sokola je téměř totožná a v letu i pro odborníka na větší vzdálenost je těžké rozpoznat o jaký druh jde. A potkat u nás v Čechách raroha, to je víc než šťastná náhoda. Mě není zrovna málo let, ale ještě jsem ho ve volné přírodě nikdy neviděl.Pokud to mělo širší a tupěji zakončená křídla, tak nemohlo jít o nic jiného než jestřába. Na stoprocentní určení bych to musel vidět osobně, ale myslím, že není moc co řešit.
Píši tu pro tebe jen svůj názor a je mi celkem jedno jaký mají jiní. Nemám potřebu jim ho brát. Tohle dodávám jen pro to, že nebudu reagovat na případné polemiky. Přeji ti, ať se ti v holubaření daří a ať se tvým holubům dravci pokud možno vyhýbají.
S pozdravem, M. Lubas st.

Zdravím Vás pane Lubas, tak už vím, že je to sokol. Špičatá křídla i při krátkém plachtění, rychlé mávání křídly jako poštolka, svrchu skoro černé tělo, hlas jako hrubší poštolka. Je tu opět a už úspěšný. Nevím sice zda třikrát, ale tři holubi mi chybí, třetího zdělal včera. Zbyl po něm jen hrtan a krkvavé peří. K dispozici jsem měl i potyčku s kání na kterou reagoval tím pokřikem a zahnáním. Zatím mi nevzal nic vzácného, takže jsem stačil to cenné zavřít. Útok jsem tentokrát neviděl, jen vím, že v jedný chvilce holubi opět zapadli kam se dalo.
Juraj Kafka