Mladí chovatelé v ZO - ČSCH

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

27.11.2013 14:34
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.97.68

Vážení přátelé, dost se diskutuje o MCH, že jich je málo, ale položme si otázku, co proto děláme ???
Málo který mladý chovatel přijde do ZO sám. Moje zkušenost je, vyhledávat možný adepty, kteří
projevují zájem o chovatelství. Napište Vaše zkušenosti...

Neregistrovaný uživatel

27.11.2013 18:08
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.158.122

Vážení přátelé.Doba je v tomto ohledu těžká a mládež orientovaná více na virtuální zábavu nemá ani příležitost poznat jak je chovatelství záživným koníčkem.Dělám ve školství tak vím čím se dnešní děti baví, ale také vím že jsou ve školách různé kroužky a tady je si myslím prostor pro výchovu k chovatelství, čímž by se měli zabývat právě spolky a vysílat avé zástupce do škol, aby dětem tohoto koníčka výce přiblížili.Sám jsem se domluvil s vedenim školy že postavím na dvoře menší volieru a osadím ji nějakou exotikou a řiditel jelikož je myslivec, chce vést přírodovědecký kroužek.Řekl bych že každý takový pokus je dobrý protože jak se říká,když nejde Mohamed k hoře,musí hora k Mohamedovy

Neregistrovaný uživatel

27.11.2013 18:36
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.97.68

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vážení přátelé.Doba je v tomto ohledu těžká a mládež orientovaná více na virtuální zábavu nemá ani příležitost poznat jak je chovatelství záživným koníčkem.Dělám ve školství tak vím čím se dnešní děti baví, ale také vím že jsou ve školách různé kroužky a tady je si myslím prostor pro výchovu k chovatelství, čímž by se měli zabývat právě spolky a vysílat avé zástupce do škol, aby dětem tohoto koníčka výce přiblížili.Sám jsem se domluvil s vedenim školy že postavím na dvoře menší volieru a osadím ji nějakou exotikou a řiditel jelikož je myslivec, chce vést přírodovědecký kroužek.Řekl bych že každý takový pokus je dobrý protože jak se říká,když nejde Mohamed k hoře,musí hora k Mohamedovy

Taky jsem chodil za mlada ve škole do chovateského kroužku. Voliéra s exotama byla u vchodu
ve škole, pan učitel byl chovatel kanárkář, jo to už je vzpomínka na mládí. Držím vám palce, ve
vaší práci, zažádejte si o veřejnou finanční podporu z rozpočtu města / obce, kraje / na rok 2014.
Vždy se nějaká koruna na projek najde, když to je pro děti.

Neregistrovaný uživatel

28.11.2013 11:02
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.162.50

bohuzel realita je takova ze deti chov zvirat nezajima,jsem z vesnice a je tu asi 20 deti od 7 do 15 a nevim ze by nekdo neco choval.vetsina z nich nemaji doma ani psa nebo kocku.rodice je k tomu nevedousmajlík

Neregistrovaný uživatel

5.12.2013 21:33
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.224

Chovám hlavně drůbež od 7 let. Pocházím z města, kde chovatelé nebyli. Vždycky jsem toužila být ve spolku, kde by mi lidi rozuměli, protože jsem plachá a lidskou zlomyslnost těžko nesu, "normální" děti mi nerozuměli. Myslím, že takových je nás mezi chovateli a milovníky zvířat dost. Že nám zvířata nahrazují nedostatek možnosti kontaktu s lidmi, jsou našimi nejlepšími přáteli. Asi v 25 jsem se ptala jednoho předsedy ZO, neřekl nic a tak moje krátká odvaha zase vzala za své. Stala jsem se členkou ČSCH před 4 lety v 41 letech díky internetu, kde mě nikdo neposuzuje. Chybí mi sice ten kolektiv podobně smýšlejících lidí, ale už si nedělám iluze. Mám alespoň možnost hledat odvahu k vystavování. Někdy přemýšlím o tom, až vychovám svého posledního syna, zda bych dokázala vést kroužek dětí a zda bych uměla vzbudit jejich zájem a udržet a rozvinout ho. Zkušenosti s chovem mám, hlavně drůbeže a králíků, ale jestli najdu někdy odvahu nevím. Protože lidé odsuzují všechno a ptají se proč to děláš, domnívají se, že každému musí jít o peníze. Úspěšné lidi od neúspěšných neodlišují jen znalosti, peníze, kontakty, ale hlavně odvaha jít za svým. Lidské odsouzení je největší brzda na cestě ke snům.
Je potřeba dát dětem možnost rozumět zvířatům, umět se o ně postarat, najít u nich přátelství, najít nadšení do šlechtění, vystavování, soutěžení s druhými.....však víte o čem všem mluvím. Svou další cestu již potom snáze najdou sami. Když sedí u počítače nebo komunikují děti s vrstevníky o věcech, které jsou dnes tzv. IN, možná je ani nenapadne možnost chovat třeba holuby. Nikdy to nikde neviděli ,neviděli holuba co dělá když vzlétne, zakrouží nad usedlostí, dělá různé kličky až se tají dech, že člověk nemá chuť jít něco dělat a dívá se a dívá a pokouší se předvídat, co holub ve vzduchu udělá a on v tu chvíli udělá něco jiného, ještě úžasnějšího než byla představa, plachtí, klesá, stoupá, nechá se nést větrem, jak pracuje s křídly, s ocasem při různých manévrech, při přistání, ... promiňte snímsmajlík, vy to znáte... a teprve kontakt s nimi může zapálit jiskru v srdíčku k lásce na celý život. K lásce, která nikdy nezklame a provází člověka od školních let do smrti. Protože když to někde v člověku je, je potřeba to najít.
Možná je mezi mladými hodně lidí jako jsem bývala já. Nadšených, ale bez odvahy překonat odpor rodičů, dneska i finanční stránku a najít tu cestu do spolku. Mám souseda. Je mu 19 a je nadšený chovatel všeho možného, mám z něj radost, protože vidím naději, že "nevymřeme". Také neorganizovaný a bez výstavních ambicí, ale zapálený a s dobrými podmínkami, určitě jsou i další takoví. Takže Vy, které ostatní berou,zkuste to, není co ztratit, jedině získat.

Neregistrovaný uživatel

5.12.2013 21:33
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.224

Chovám hlavně drůbež od 7 let. Pocházím z města, kde chovatelé nebyli. Vždycky jsem toužila být ve spolku, kde by mi lidi rozuměli, protože jsem plachá a lidskou zlomyslnost těžko nesu, "normální" děti mi nerozuměli. Myslím, že takových je nás mezi chovateli a milovníky zvířat dost. Že nám zvířata nahrazují nedostatek možnosti kontaktu s lidmi, jsou našimi nejlepšími přáteli. Asi v 25 jsem se ptala jednoho předsedy ZO, neřekl nic a tak moje krátká odvaha zase vzala za své. Stala jsem se členkou ČSCH před 4 lety v 41 letech díky internetu, kde mě nikdo neposuzuje. Chybí mi sice ten kolektiv podobně smýšlejících lidí, ale už si nedělám iluze. Mám alespoň možnost hledat odvahu k vystavování. Někdy přemýšlím o tom, až vychovám svého posledního syna, zda bych dokázala vést kroužek dětí a zda bych uměla vzbudit jejich zájem a udržet a rozvinout ho. Zkušenosti s chovem mám, hlavně drůbeže a králíků, ale jestli najdu někdy odvahu nevím. Protože lidé odsuzují všechno a ptají se proč to děláš, domnívají se, že každému musí jít o peníze. Úspěšné lidi od neúspěšných neodlišují jen znalosti, peníze, kontakty, ale hlavně odvaha jít za svým. Lidské odsouzení je největší brzda na cestě ke snům.
Je potřeba dát dětem možnost rozumět zvířatům, umět se o ně postarat, najít u nich přátelství, najít nadšení do šlechtění, vystavování, soutěžení s druhými.....však víte o čem všem mluvím. Svou další cestu již potom snáze najdou sami. Když sedí u počítače nebo komunikují děti s vrstevníky o věcech, které jsou dnes tzv. IN, možná je ani nenapadne možnost chovat třeba holuby. Nikdy to nikde neviděli ,neviděli holuba co dělá když vzlétne, zakrouží nad usedlostí, dělá různé kličky až se tají dech, že člověk nemá chuť jít něco dělat a dívá se a dívá a pokouší se předvídat, co holub ve vzduchu udělá a on v tu chvíli udělá něco jiného, ještě úžasnějšího než byla představa, plachtí, klesá, stoupá, nechá se nést větrem, jak pracuje s křídly, s ocasem při různých manévrech, při přistání, ... promiňte snímsmajlík, vy to znáte... a teprve kontakt s nimi může zapálit jiskru v srdíčku k lásce na celý život. K lásce, která nikdy nezklame a provází člověka od školních let do smrti. Protože když to někde v člověku je, je potřeba to najít.
Možná je mezi mladými hodně lidí jako jsem bývala já. Nadšených, ale bez odvahy překonat odpor rodičů, dneska i finanční stránku a najít tu cestu do spolku. Mám souseda. Je mu 19 a je nadšený chovatel všeho možného, mám z něj radost, protože vidím naději, že "nevymřeme". Také neorganizovaný a bez výstavních ambicí, ale zapálený a s dobrými podmínkami, určitě jsou i další takoví. Takže Vy, které ostatní berou,zkuste to, není co ztratit, jedině získat. vrba

Neregistrovaný uživatel

5.12.2013 22:05
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.97.68

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chovám hlavně drůbež od 7 let. Pocházím z města, kde chovatelé nebyli. Vždycky jsem toužila být ve spolku, kde by mi lidi rozuměli, protože jsem plachá a lidskou zlomyslnost těžko nesu, "normální" děti mi nerozuměli. Myslím, že takových je nás mezi chovateli a milovníky zvířat dost. Že nám zvířata nahrazují nedostatek možnosti kontaktu s lidmi, jsou našimi nejlepšími přáteli. Asi v 25 jsem se ptala jednoho předsedy ZO, neřekl nic a tak moje krátká odvaha zase vzala za své. Stala jsem se členkou ČSCH před 4 lety v 41 letech díky internetu, kde mě nikdo neposuzuje. Chybí mi sice ten kolektiv podobně smýšlejících lidí, ale už si nedělám iluze. Mám alespoň možnost hledat odvahu k vystavování. Někdy přemýšlím o tom, až vychovám svého posledního syna, zda bych dokázala vést kroužek dětí a zda bych uměla vzbudit jejich zájem a udržet a rozvinout ho. Zkušenosti s chovem mám, hlavně drůbeže a králíků, ale jestli najdu někdy odvahu nevím. Protože lidé odsuzují všechno a ptají se proč to děláš, domnívají se, že každému musí jít o peníze. Úspěšné lidi od neúspěšných neodlišují jen znalosti, peníze, kontakty, ale hlavně odvaha jít za svým. Lidské odsouzení je největší brzda na cestě ke snům.
Je potřeba dát dětem možnost rozumět zvířatům, umět se o ně postarat, najít u nich přátelství, najít nadšení do šlechtění, vystavování, soutěžení s druhými.....však víte o čem všem mluvím. Svou další cestu již potom snáze najdou sami. Když sedí u počítače nebo komunikují děti s vrstevníky o věcech, které jsou dnes tzv. IN, možná je ani nenapadne možnost chovat třeba holuby. Nikdy to nikde neviděli ,neviděli holuba co dělá když vzlétne, zakrouží nad usedlostí, dělá různé kličky až se tají dech, že člověk nemá chuť jít něco dělat a dívá se a dívá a pokouší se předvídat, co holub ve vzduchu udělá a on v tu chvíli udělá něco jiného, ještě úžasnějšího než byla představa, plachtí, klesá, stoupá, nechá se nést větrem, jak pracuje s křídly, s ocasem při různých manévrech, při přistání, ... promiňte snímsmajlík, vy to znáte... a teprve kontakt s nimi může zapálit jiskru v srdíčku k lásce na celý život. K lásce, která nikdy nezklame a provází člověka od školních let do smrti. Protože když to někde v člověku je, je potřeba to najít.
Možná je mezi mladými hodně lidí jako jsem bývala já. Nadšených, ale bez odvahy překonat odpor rodičů, dneska i finanční stránku a najít tu cestu do spolku. Mám souseda. Je mu 19 a je nadšený chovatel všeho možného, mám z něj radost, protože vidím naději, že "nevymřeme". Také neorganizovaný a bez výstavních ambicí, ale zapálený a s dobrými podmínkami, určitě jsou i další takoví. Takže Vy, které ostatní berou,zkuste to, není co ztratit, jedině získat. vrba

Jak jsem psal na začátku této diskuze, chce to vyhledávat možné zájemce o chovatelství. Nikdy není
pozdě vstoupit do spolku a je lepší když vám někdo ze začátku pomůže. Taky jsem byl z vesnice
sám,jako kluk ve spolku a to ve vedlejší vesnici. Já jsem ještě přitom stihnul závodně sportovat.
Když je dobrá parta ve spolku, tak to je o něco lehčí.

Neregistrovaný uživatel

6.12.2013 06:19
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.188.76

Taky aktuálně přemýšlím, že bych se domluvila se známými a obstarala dceřiným vrstevníkům (4-6 let) po párku čistokrevných králíků s podmínkou, že budou vystavovat. No a pak už jen pár pohárů... a dál se uvidí. Obě rodiny, které mám namysli, mají králíky, vesnickou směsku.
Ve středu jsme totiž cestou ze školky vyprávěli, jak budeme péct sušenky na chovatelskou merendu a už jen to spojení "mladá chovatelka", vyvolalo zájem :o)
Zatím řeším
- že takhle malé děti nemohou být členy ZO
- že jsem členem ZO vzdálené 55 km a ještě v jiném okrese i kraji, takže je to celé takové zatržené
- mnemám jasnou představu (tak jako nápad se zrodil tuto středu), hodil by se mi nějaký týdenní plán činnosti podobného kroužku.
- jo, ještě vím, že mám volno pouze ve čtvrtek, takže termín už mám jasnej smajlík

Neregistrovaný uživatel

6.12.2013 06:24
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.188.76

já se s tím min. věkem asi mýlím, že? Teď koukám do stanov

Neregistrovaný uživatel

6.12.2013 06:44
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.32.219

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky aktuálně přemýšlím, že bych se domluvila se známými a obstarala dceřiným vrstevníkům (4-6 let) po párku čistokrevných králíků s podmínkou, že budou vystavovat. No a pak už jen pár pohárů... a dál se uvidí. Obě rodiny, které mám namysli, mají králíky, vesnickou směsku.
Ve středu jsme totiž cestou ze školky vyprávěli, jak budeme péct sušenky na chovatelskou merendu a už jen to spojení "mladá chovatelka", vyvolalo zájem :o)
Zatím řeším
- že takhle malé děti nemohou být členy ZO
- že jsem členem ZO vzdálené 55 km a ještě v jiném okrese i kraji, takže je to celé takové zatržené
- mnemám jasnou představu (tak jako nápad se zrodil tuto středu), hodil by se mi nějaký týdenní plán činnosti podobného kroužku.
- jo, ještě vím, že mám volno pouze ve čtvrtek, takže termín už mám jasnej smajlík

Zdravím. Je to krásná myšlenka, ale já si myslím, že dítě v tom,to věku ještě neví, co je čistokrevný a co je spolek. Zatím bude stačit, když je povedete velice volně k chovu jako takovému, k pravidelnosti, lásce ke zvířeti, když jim na konkrétním příkladu ukážete právě narozené králíčky, ukážete a třeba za pomoci váhy, jak jejich péčí přibývají atd. Hlavně se nesmí ta aktivita moc " přehřát". to potom začne dítě brát " do návojníku" a je to všechno v pytli. To mluvím z vlastní zkušenosti. Já mám dva syny. Doma byl plnej dvůr havědě, já nadrženej, jak budou kluci chovatelovat se mnou a tak se dalo čekat, že za chvilku měl jeden voliérku se svýma andulkama a druhý dva páry tehdy ještě lítacích kikgů. Byla to nádhera, kluci si psaly záznamy a já se viděl jako úspěšný rodič, který získal své potomky pro chovatelství. Jenomže , právě to jenomže. Jednou neměli ptáci krmení, jednou holubi vodu a já kluky začal peskovat a honit je slovy " hned tam na to dojdi " a byl konec. Jak bylo něco " hned a musíš", tak to se jim nelíbilo. Dneska je to už skoro třicet let a obá jsou chovatelé. Sice nemají nic moc na výstavy, ale chovatelujou. Jeden má ptáky a ten druhý místo holubů slepice, kachny a husy. Dneska se snažím vést k chovatelství vnučky. Jedna chová morčata docela ve velkým , druhá andulky a ty dvě další jsou ješte malé, ale už jim taky vyprávím, jaký by to bylo hezký, kdyby ..... . Po těchto zkušenostech si myslím, že je nejprve zapotřebí to dítě k tomu chovatelství přivést nenásilnou formou a spíše ho nechat, aby si něco vyvzdorovalo, než ho něčím zavalovat. Určitě bych začal tím co již doma je a postupně třeba při výstavě ukázat králíka, holuba či slepici se slovy " koukej to je krásný, když se ti bude líbit a budeš mít doma všechno v pořádku, tak ji příští rok pořídíme a pak ji taky takto můžeš dát na výstavu, budeš mít svoje jméno v katalogu a když se to bude posuzovatelům líbit, tak za to ještě něco dostaneš ". Přivést dítě k chovatelství je běh na dlohou trať, ale když se to povede, je to krásný zůčtování s věnovaným časem. Zdraví St. Toman
smajlík smajlík smajlík

Neregistrovaný uživatel

6.12.2013 06:50
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.32.219

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chovám hlavně drůbež od 7 let. Pocházím z města, kde chovatelé nebyli. Vždycky jsem toužila být ve spolku, kde by mi lidi rozuměli, protože jsem plachá a lidskou zlomyslnost těžko nesu, "normální" děti mi nerozuměli. Myslím, že takových je nás mezi chovateli a milovníky zvířat dost. Že nám zvířata nahrazují nedostatek možnosti kontaktu s lidmi, jsou našimi nejlepšími přáteli. Asi v 25 jsem se ptala jednoho předsedy ZO, neřekl nic a tak moje krátká odvaha zase vzala za své. Stala jsem se členkou ČSCH před 4 lety v 41 letech díky internetu, kde mě nikdo neposuzuje. Chybí mi sice ten kolektiv podobně smýšlejících lidí, ale už si nedělám iluze. Mám alespoň možnost hledat odvahu k vystavování. Někdy přemýšlím o tom, až vychovám svého posledního syna, zda bych dokázala vést kroužek dětí a zda bych uměla vzbudit jejich zájem a udržet a rozvinout ho. Zkušenosti s chovem mám, hlavně drůbeže a králíků, ale jestli najdu někdy odvahu nevím. Protože lidé odsuzují všechno a ptají se proč to děláš, domnívají se, že každému musí jít o peníze. Úspěšné lidi od neúspěšných neodlišují jen znalosti, peníze, kontakty, ale hlavně odvaha jít za svým. Lidské odsouzení je největší brzda na cestě ke snům.
Je potřeba dát dětem možnost rozumět zvířatům, umět se o ně postarat, najít u nich přátelství, najít nadšení do šlechtění, vystavování, soutěžení s druhými.....však víte o čem všem mluvím. Svou další cestu již potom snáze najdou sami. Když sedí u počítače nebo komunikují děti s vrstevníky o věcech, které jsou dnes tzv. IN, možná je ani nenapadne možnost chovat třeba holuby. Nikdy to nikde neviděli ,neviděli holuba co dělá když vzlétne, zakrouží nad usedlostí, dělá různé kličky až se tají dech, že člověk nemá chuť jít něco dělat a dívá se a dívá a pokouší se předvídat, co holub ve vzduchu udělá a on v tu chvíli udělá něco jiného, ještě úžasnějšího než byla představa, plachtí, klesá, stoupá, nechá se nést větrem, jak pracuje s křídly, s ocasem při různých manévrech, při přistání, ... promiňte snímsmajlík, vy to znáte... a teprve kontakt s nimi může zapálit jiskru v srdíčku k lásce na celý život. K lásce, která nikdy nezklame a provází člověka od školních let do smrti. Protože když to někde v člověku je, je potřeba to najít.
Možná je mezi mladými hodně lidí jako jsem bývala já. Nadšených, ale bez odvahy překonat odpor rodičů, dneska i finanční stránku a najít tu cestu do spolku. Mám souseda. Je mu 19 a je nadšený chovatel všeho možného, mám z něj radost, protože vidím naději, že "nevymřeme". Také neorganizovaný a bez výstavních ambicí, ale zapálený a s dobrými podmínkami, určitě jsou i další takoví. Takže Vy, které ostatní berou,zkuste to, není co ztratit, jedině získat. vrba

Zdravím. Krásný vyznání, krásná zamilovanost a vysledovanost letu holuba a krásná myšlenka o vedení mládeže. Moc fandím a přeji mnoho chovatelských i osobních úspěchů. St. Toman
smajlík smajlík smajlík

Neregistrovaný uživatel

6.12.2013 08:10
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.188.76

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím. Je to krásná myšlenka, ale já si myslím, že dítě v tom,to věku ještě neví, co je čistokrevný a co je spolek. Zatím bude stačit, když je povedete velice volně k chovu jako takovému, k pravidelnosti, lásce ke zvířeti, když jim na konkrétním příkladu ukážete právě narozené králíčky, ukážete a třeba za pomoci váhy, jak jejich péčí přibývají atd. Hlavně se nesmí ta aktivita moc " přehřát". to potom začne dítě brát " do návojníku" a je to všechno v pytli. To mluvím z vlastní zkušenosti. Já mám dva syny. Doma byl plnej dvůr havědě, já nadrženej, jak budou kluci chovatelovat se mnou a tak se dalo čekat, že za chvilku měl jeden voliérku se svýma andulkama a druhý dva páry tehdy ještě lítacích kikgů. Byla to nádhera, kluci si psaly záznamy a já se viděl jako úspěšný rodič, který získal své potomky pro chovatelství. Jenomže , právě to jenomže. Jednou neměli ptáci krmení, jednou holubi vodu a já kluky začal peskovat a honit je slovy " hned tam na to dojdi " a byl konec. Jak bylo něco " hned a musíš", tak to se jim nelíbilo. Dneska je to už skoro třicet let a obá jsou chovatelé. Sice nemají nic moc na výstavy, ale chovatelujou. Jeden má ptáky a ten druhý místo holubů slepice, kachny a husy. Dneska se snažím vést k chovatelství vnučky. Jedna chová morčata docela ve velkým , druhá andulky a ty dvě další jsou ješte malé, ale už jim taky vyprávím, jaký by to bylo hezký, kdyby ..... . Po těchto zkušenostech si myslím, že je nejprve zapotřebí to dítě k tomu chovatelství přivést nenásilnou formou a spíše ho nechat, aby si něco vyvzdorovalo, než ho něčím zavalovat. Určitě bych začal tím co již doma je a postupně třeba při výstavě ukázat králíka, holuba či slepici se slovy " koukej to je krásný, když se ti bude líbit a budeš mít doma všechno v pořádku, tak ji příští rok pořídíme a pak ji taky takto můžeš dát na výstavu, budeš mít svoje jméno v katalogu a když se to bude posuzovatelům líbit, tak za to ještě něco dostaneš ". Přivést dítě k chovatelství je běh na dlohou trať, ale když se to povede, je to krásný zůčtování s věnovaným časem. Zdraví St. Toman
smajlík smajlík smajlík

ano, to chápu (děti jdou za králíkama občas se mnou, to by museli být doma a tam to zase nejde, kvůli partnerově alergii) - taky jsem, vychytrale, myslela právě na ty dvě rodiny, co mají doma králíky. Pro ně to vlastně bude párek králíků zadarmiko s tím, že já pak vyberu 4 zvířata na výstavu, odvezu, vystavím pod jménem dětí a dá-li výstavní výbor, bude z toho čestná cena :o).
Je mi úplně jasné, že náplň případného kroužku bude z 90% nechovatelská (a těch 10 % bude to vybírání zvířat na výstavu)
nadrženej, jak budou kluci chovatelovat se mnou
mně je to celkem šumák, hlavně aby měly nějakého koníčka. I když, kdyby chovatelovaly, bylo by to organizačně o poznání jednodušší :o)

Neregistrovaný uživatel

6.12.2013 20:14
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.54.5

Zdravím diskutující, naše organizace pořádá pravidelně v červnu v hale nechci říct šou, ale ukázku zvířectva věnovanou pouze dětem. Je to vždy po dva pátky v daném měsíci. První je pro mateřské školky a druhý je pro první stupeň základní školy. Zvířata tam jsou křížená i čistokrevná, nesmí chybět český strakáč. Prostě pár exemlářů od každého druhu. Děti si mohou pohladit, nakrmit králíčka, mohou vidět naživo drůbež, například nasupený krocan je vždy středem pozornosti. Co je však největším zážitkem pro děti, je vypouštění poštovních holubů z ruky. A to byste koukali, jak je u toho tlačenice. Snad to je také příspěvek k zamyšlení. Děti pak ve školce kreslí do výkresů zvířata podle skutečnosti. Vidí, že mají nějaké poměry tělních partií, že kohout nemá jen třízubý hřeben, že králík nemá věčně přední zuby lišácky venku. Vidí skutečné barvy a strukturu tělního pokryvu. Mohou samosebou zvířata cítit nosem. No a kromě toho doufáme, že se byť jedno dítko chytí.

Juraj Kafka ZO ČSCH Blatná.

Neregistrovaný uživatel

6.12.2013 20:34
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.141.100

Dobrý den jsem 14ti letý chovatel holubů, křepelek,liliputek apodobných nádherných věcí.
Můj názor na to proč je málo mladých chovatelů je takový že děti jsou většinou ve městě a o nějakém chovatelství ani neslyšely. Třeba to že v přírodopise v 7. ročníku základní školy dokáže říct žák že slepice snese vejce a za ní jde kohout a oplodní ho (něco jako u žab) mi přijde opravdu jako veliká nezkušenost.
A řekl bych že něco o ochočení nebo chovu holubů jim přijde jako blbost městské děti znají bohužel jen holubi které jsou roznašeči parazitů a nemocí a je třeba je odstranit z města.

Neregistrovaný uživatel

8.12.2013 19:49
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.97.68

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den jsem 14ti letý chovatel holubů, křepelek,liliputek apodobných nádherných věcí.
Můj názor na to proč je málo mladých chovatelů je takový že děti jsou většinou ve městě a o nějakém chovatelství ani neslyšely. Třeba to že v přírodopise v 7. ročníku základní školy dokáže říct žák že slepice snese vejce a za ní jde kohout a oplodní ho (něco jako u žab) mi přijde opravdu jako veliká nezkušenost.
A řekl bych že něco o ochočení nebo chovu holubů jim přijde jako blbost městské děti znají bohužel jen holubi které jsou roznašeči parazitů a nemocí a je třeba je odstranit z města.

Tento problém není jenom dětí z města, zasáhl už i děti z vesnice a nejen děti.

Neregistrovaný uživatel

8.12.2013 22:13
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.46.172

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den jsem 14ti letý chovatel holubů, křepelek,liliputek apodobných nádherných věcí.
Můj názor na to proč je málo mladých chovatelů je takový že děti jsou většinou ve městě a o nějakém chovatelství ani neslyšely. Třeba to že v přírodopise v 7. ročníku základní školy dokáže říct žák že slepice snese vejce a za ní jde kohout a oplodní ho (něco jako u žab) mi přijde opravdu jako veliká nezkušenost.
A řekl bych že něco o ochočení nebo chovu holubů jim přijde jako blbost městské děti znají bohužel jen holubi které jsou roznašeči parazitů a nemocí a je třeba je odstranit z města.

škoda, že děti z města neví o přenosu infekčních nemocí přes letiště, které spojují kontinenty. Holub by jim pak vypadl z hlavy smajlík

Přidejte reakci

Přidat smajlík