Krmení v zimě

já dávám ječmen a pšenici 3:1 nic na přilepšenou
sparťanská výchova a lítaj mi sem i cizí holubi jak jim to svěčí a jsou v naprostý pohodě

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím mám dotaz, jak krmíte holubi v zimě.
děkuji

Záleží na tom pro jaké holuby.

Jačmeň, pšenica, kukurica(3:1,5:1,5). Na prilepšení každý druhý týdeň trochu hrachu. Ten šetrím na sezónu odchovu. Plus mám ze odpad sušky(kukurica, repka, pšenica). Ten majú k dispozícii non stop porozhadzovaný po zahrade.

Jsou to Bucharští bubláci

Přátelé je zajímavé,jak ta středověká povídačka o čištění holubů ječmenem přes zimu přetrvává.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přátelé je zajímavé,jak ta středověká povídačka o čištění holubů ječmenem přes zimu přetrvává.

Najskôr vyskúšaj a potom hodnoť

Krmím tím, čím v létě, jen to hodně ředím (nastavuji) ječmenem a pšenicí. Jarda Pokorný

Pšenice(nebo triticale podle toho co mam), kukuřice, hrách, peluška, směs pro kanáry (proso, řepka lesknice, bezpluchý oves), trocha ječmene a když mrzne trochu slunečnice nebo konopí. Vše si vždy promíchám s pár lžičkama (cca dvě polévkové lžíce na plný kýbl) pasty (řepkový olej, česnek, cibule, med, dobromysl na jaro + medvědí česnek nebo ulomené hlavičky z česneku), tak abych měl zásobu cca na týden. Krmím celý rok stejně jen upravuju poměry, dokud jsou na holubníku holoubata udržuju až 50% směsy bílkovinných složek(hrách, peluška), ve zbylém čase uberu tak na 30% bílkovinných složek, v mrazech trochu přidám olejniny (slunečnice, semenec) do max. 5 %. Největší podíl, kromě doby odchovu holoubat, zastupují ve směsi obilniny. Grit a čistou vodu nebo čaj(patřím k bylinářské klice:)) považuju za samozřejmost. Chovám MP používám celoročně velký holubník na kůlu(pro mě výhody převyšují nevýhody), neléčím, nevystavuji a neprodávám užívám si návrat svých holubů z pole(pro nevěřící se pokusím vyfotit). Váha největšího holouběte před vykucháním byla letos 620g.V tomto okamžiku jsou ještě na holubníku 2 holoubata modrých kapratých a dvě černokřídlých které už ovšem vzhledem k venkovním podmínkám budou slabší. Polaří mi pouze černokřídlí(3 páry) a modří kapratí(2páry) páru červených dám ještě rok a pokud se nerozlétají a nezačnou odchovávat půjdou do hrnce(nezastávám názor že holuby je třeba vyřadit hned po jedné sezóně) složený pár žlutý samec a modrá pruhová holubice sice nepolaří, ale odchovává velmi slušně létá a uniká dravcům bez problémů takže zůstávají . U bratra(všechny podmínky stejné jako u mě) začal pár černokřídlých odchovávat až po dvou letech hold rozlétání, otužení, shození tuku a nabrání kondice u nakoupených voliérových(nemám nic proti chovu ve voliérách výhody a nevýhody a různé možnosti chovatelů chápu, sám bych radši choval ve voliéře než vůbec) holubů něco zabere.

Krásne napísaný príspevok,kiež by tu takých bolo viac. Teším sa na foto,veľmi ma zaujíma ako vyzerajú vaše MP,keďže lietajú do poľa a vedia čeliť dravcom.
Ešte jedna otázka,aký čaj im podávate?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pšenice(nebo triticale podle toho co mam), kukuřice, hrách, peluška, směs pro kanáry (proso, řepka lesknice, bezpluchý oves), trocha ječmene a když mrzne trochu slunečnice nebo konopí. Vše si vždy promíchám s pár lžičkama (cca dvě polévkové lžíce na plný kýbl) pasty (řepkový olej, česnek, cibule, med, dobromysl na jaro + medvědí česnek nebo ulomené hlavičky z česneku), tak abych měl zásobu cca na týden. Krmím celý rok stejně jen upravuju poměry, dokud jsou na holubníku holoubata udržuju až 50% směsy bílkovinných složek(hrách, peluška), ve zbylém čase uberu tak na 30% bílkovinných složek, v mrazech trochu přidám olejniny (slunečnice, semenec) do max. 5 %. Největší podíl, kromě doby odchovu holoubat, zastupují ve směsi obilniny. Grit a čistou vodu nebo čaj(patřím k bylinářské klice:)) považuju za samozřejmost. Chovám MP používám celoročně velký holubník na kůlu(pro mě výhody převyšují nevýhody), neléčím, nevystavuji a neprodávám užívám si návrat svých holubů z pole(pro nevěřící se pokusím vyfotit). Váha největšího holouběte před vykucháním byla letos 620g.V tomto okamžiku jsou ještě na holubníku 2 holoubata modrých kapratých a dvě černokřídlých které už ovšem vzhledem k venkovním podmínkám budou slabší. Polaří mi pouze černokřídlí(3 páry) a modří kapratí(2páry) páru červených dám ještě rok a pokud se nerozlétají a nezačnou odchovávat půjdou do hrnce(nezastávám názor že holuby je třeba vyřadit hned po jedné sezóně) složený pár žlutý samec a modrá pruhová holubice sice nepolaří, ale odchovává velmi slušně létá a uniká dravcům bez problémů takže zůstávají . U bratra(všechny podmínky stejné jako u mě) začal pár černokřídlých odchovávat až po dvou letech hold rozlétání, otužení, shození tuku a nabrání kondice u nakoupených voliérových(nemám nic proti chovu ve voliérách výhody a nevýhody a různé možnosti chovatelů chápu, sám bych radši choval ve voliéře než vůbec) holubů něco zabere.

´Dobře napsaný,ale mám trochu jiné zkušenosti trtikale nedávám,ani hrách nemám s tím dobré zkušenosti. Já v chovné sezoně míchám od největšího poměru: pšenici,ječmen,nahý oves,pelušku,kukuřici,čirok,řepka,slunečnice,semenec,proso. Vzimě,ječmen,pšenici,kukuřici,nahý oves,řepku.
S tím dravcem aby si to příteli nazakřiknul ,samozřejmě,že ti to nepřeju,ale kdyby Ti tam zavítal jestřáb tak ti toho tam moc nezbyde. Asi seš někde ve městě,ale docela ti závidím,že ti polaří,
je to předpoklad zdraví.

Zdravím,
jsem cca 500m od hraničních lesů se Slovenskem (Valašsko okraj vesnice) ale na žádnou stranu není les od holubníku dál než 1km. Zhruba 5m od holubníku je stěna stromů(olše, jasany, jilmy, javory,...) kolem potoka. U bratra(vedlejší vesnice) začíná souvislý les hned asi 50m od holubníku. Jestřáb to u mě zkouší pravidelně velký už přebarvený jedinec pravděpodobně samice(velikost káněte) ale mám tu celé léto kolonii kvíčal, které ho nenechají pracovat(napadají i poštolky a prolétající káňata). Mladí holubi se tak v klidu učí reagovat. Přes zimu ztráty mít samozřejmě budu, ale doufám(taky to nechci zakřiknout) že nijak zásadní. Mám tu ještě hejno asi 30 polních vrabců, které poctivě krmím u slepic ale ti jsou jen varování, kvíčalám se bohužel nevyrovnají. Myslím, že změkčilost pštrosů se přeceňuje černokřídlí a šupinatí přežívají i u bráchy bez kvíčal už řadu let(nemám rád nejasnou formulaci ale přesně to nevím tuším 8) sice polaří jen na zahradě a mazaně se drží blízko holubníku ale letos měl jeden pár mladé 8x což považuju za důkaz dobrého zdraví. Pokud už něco uloví holuba v létě je to kupodivu ve 100% případů co jsme viděli krahujec. Až přijdu z práce jestli bude ještě světlo vyfotím to s trochou štěstí i s těma kvíčalama (ještě se tu potulují) ale je to podobné jako na fotkách u Pedra. U hrachu jsem si taky všiml, že ochotněji přijímají pelušku než klasický asi si jich začnu víc všímat a upravím krmnou dávku ale pocitově mně pořád příjde, že to velké tělo potřebuje z něčeho vyrůst, tak u mě poloviční podíl bílkovin v chovném období asi zůstane.
Mimochodem jsem jen amatér polařit se holubi naučili sami od kapratých, kteří to mají v genech(aspoň ti moji) a moji holubi by taky nevyhráli žádnou výstavu. Všímám si spíš pořádně zaprášeného bílého ozobí ostře rybízového jasného oka a lesklého co nejutaženějšího peří než postavy nebo sem tam nějakého flíčku v bílé.

Čaj dávám většinu na který mám chuť já nejčastěji řepíkový, dobromyslový(oregánový), malinový a můj žaludeční - černobýl, zeměžluč, řebříček(tady pozor na to aby čaj nebyl podávaný dlouhodobě a moc silný řebříček i černobýl obsahují mimo jiné i alkaloid thujon a ostatní látky - třísloviny, hořčiny, tanin,.. jsou tam taky ve vysoké koncentraci).Pokud si všimnu, že má některý holub problémy(moc řídký trus, je načepýřený nebo je třeba zapáchající trus v některém budníku při čistění) přecházím na lichořeřišnici. Z čajů mým holubům navíc chutná nejvíc. Ale zdravotní problémy téměř u holubů nemám, a když se něco vyskytne je to nejčastěji u těch co nejméně létají(červení). Holub v dobré kondici si se svými nemocemi poradí sám. Ještě jsem zapomněl že když mají holubi třeba ten řídký trus, přidávám do koupadla zázvorovou tinkturu(normálně rozmixuju do půllitrové skleněné láhve čerstvý zázvorový kořen cca půl flašky a doleju slivovicí - vydrží vám to minimálně rok, před použitím protřepat) aby se zbytečně neoslabovali navzájem jak trousí do vody koupadlo mám asi 10 l a stačí tam kávová lžička (pozor zázvor je opravdu silný, tak ať si kromě parazitů a bakterií neodradíte holubi od koupání). Jo a čaje dávám většinou spíš v zimě ať se holubi taky trochu prohřejí, v létě si co potřebují najdou sami. Jak používat čaje si tu ale můžete najít v diskuzích jsou tu mnohem zkušenější chovatelé, já jen využívám a trochu upravuju to na co narazím tady nebo u známých.

seš šikovnej

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přátelé je zajímavé,jak ta středověká povídačka o čištění holubů ječmenem přes zimu přetrvává.

Příteli sladovnický ječmen podávám celoročně cca 60% krmné dávky. Zbylých 40% je pšenice, proso, kardy, slunečnice, oves, pohanka, čirok, lesknice, řepka, kukuřice.Holoubci jsou v dokonalé kondici, v letu vydrží i několik hodin a to i s akrobacií.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Já dávám drožďovaný ječmen husám a je pravda že holubi jim ho berou i když mají krmítko plné.

Přidávám pár fotek holubníku a holubů bohužel kvalita je mizerná jen z mobilu foťák dcera použila místo kladívka, takže bohužel nemám vhodné záznamové zařízení.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

černokřídlý mlaďoch ještě bez zbarvené duhovky

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

červení lenoši jen na žrádlo a zpět snad je rozpohybuje zimní zhubnutí

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

holubi užírají jak u slepic...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

tak u hus.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

návrat ztracených synů, bohužel v letu to mobem nestíhám

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

kontrola zhora

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

vlevo hrdý otec vpravo vzorná matka a uprostřed rozmazlený potomek takhle mi s jedním z letošních mláďat ještě nepózovali:) zrovna tohle holoubě má všechno co od svých holubů chci(oči, ozobí, opeření)

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

ještě jednou rodiče jsem takhle chtěl a trvalo týden rvaček než se spárovali:)

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

krmení při odchovu

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

nacpávající se černokřídlí a v pozadí koupátko

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Příteli radost pohledět,akorát si nejsem jist,že by ta slivovička vydržela celý rok.

Slivovice mi vysychá ve sklepě jako všem ostatním každý rok nebo max dva musím pálit novou:). Nicméně ta se zázvorem vydrží, dávám ji jen občas, jako dezinfekci do koupátka, nebo proti parazitům v peří, když u některého jedince něco najdu. Vykoupáním se pěkně odvšiví všichni. Před dvěma roky jsem občas stejným způsobem používal ořechovku ale to mi nakonec přišlo líto:) a zázvor je stejně podle mých zkušeností silnější.

Parádna fotodokumentácia. Ako to je s manipuláciou s holubmi,ak ich potrebujete chytiť,tak asi až po zotmení s baterkou,že?

S manipulací není problém ale asi záleží na plemeni, pštros je na svůj budník dost fixovaný a tráví tam dost času i přes den. Stačí počkat až si zaleze a opřít žebřík před vchod, holub reaguje tak, že ustoupí do zadní části budníku a když mu tam dáte ruku, tak si chrání území a útočí na ni klováním a údery křídlem. Potom ho už stačí jednoduše sebrat. V noci se snažím holuby nerušit, abych neriskoval, že se mi rozletí z holubníku a zraní nebo zapadnou někam do trávy a tam je něco sebere. Myslím, že holub vidí v noci hůř než člověk(často musím mladého dezorientovaného holuba po prvním opuštění budníku potmě chytit a vynést do holubníku, většinou to stačí jednou a druhý den už si vyletí zpátky sám). Jinak ale s dospělými holuby manipuluji vyjímečně vesměs jen když je potřebuju přepárovat. Výše uvedené se týká pštrosů u jiných plemen by to nejspíš bylo jinak.

Můj základ pro míchání krmení

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

k tomu pšenice a ječmen

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

namícháno na zimu, obvykle více ječmene než na obrázku

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

od března do toho přidávám kulatinu, a asi na měsíc ještě loupaný oves, Jarda Pokorný

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Dobrý den,
máte krásně pestrou krmnou směs pane Pokorný. Vede mě to k zamyšlení, že obilninovou část jde taky daleko víc obohatit a že své holuby oproti vám dost šidím. Asi upravím směs a nahradím větší část pšenice čirokem a hlavně ječmenem ať si ho ti moji nemusí chodit krást k husám. Na druhou stranu jim ten pohyb navíc prospěl:). Taky si všímám, že drobné komponenty směsi jako řepka v namíchané nádobě dost migrují do spodních části. Teda možná sem se jen přehlédl a řepku nepoužíváte ale u sebe už se nad tím zamýšlím delší dobu, že když dobírám namíchanou nádobu je u spodu větší podíl drobných semen. Asi to vyřeším tak, že řepku proso lesknici a len si nechám v jiné nádobě a přidám je vždycky až při krmení. Zvlášť u řepky mě zvyšování koncentrace znervózňuje. Jinak přeju hodně dalších úspěchů s maltézáky, občas je na diskuzi obdivuju. Jenca

Krmení v zimě, tak znělo zadání a je dlužno dodat, pro jaké plemeno. Určitě př. Pokorný u slepičáků musí krmit úplně jinak a to po celý rok, jak někdo kdo chová PH, vysokoletce a tipplery pro soutěže. Opět jinak musí krmit chovatel voláčů a to zejména velkých. Obecně platí, že pro zimní období je třeba "chudčí" strava, jak tomu je v přírodě. Pro sportovně vedená plemena pak je základem především ječmen, doplněný přídavkem energetických a bílkovinných obilovin, podle potřeby a v závislosti na mrazech. O krmení holubů toho bylo popsáno a stále je o čem přemýšlet. Záleží na chopvateli a jeho pozorovacím talentu, jak krmí. Krmení je jedním ze základních předpokladů pro kvalitní odchovy a sportovní výkony, stejně tak pro předvedení jedince na výstavě. Beran J.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
máte krásně pestrou krmnou směs pane Pokorný. Vede mě to k zamyšlení, že obilninovou část jde taky daleko víc obohatit a že své holuby oproti vám dost šidím. Asi upravím směs a nahradím větší část pšenice čirokem a hlavně ječmenem ať si ho ti moji nemusí chodit krást k husám. Na druhou stranu jim ten pohyb navíc prospěl:). Taky si všímám, že drobné komponenty směsi jako řepka v namíchané nádobě dost migrují do spodních části. Teda možná sem se jen přehlédl a řepku nepoužíváte ale u sebe už se nad tím zamýšlím delší dobu, že když dobírám namíchanou nádobu je u spodu větší podíl drobných semen. Asi to vyřeším tak, že řepku proso lesknici a len si nechám v jiné nádobě a přidám je vždycky až při krmení. Zvlášť u řepky mě zvyšování koncentrace znervózňuje. Jinak přeju hodně dalších úspěchů s maltézáky, občas je na diskuzi obdivuju. Jenca

S drobnými komponenty ve směsích máte pravdu. Řeším to tak, že v období krmení holoubat přidávám proso až do fanky, kterou sypu do krmítek. V období pelichání to samé s řepkou, ale šetřím s ní, tmavnou mi zobáky u červených a u některých žlutých vyběhne na zobáku tmavá jehla.

Děkuji všem za odpovědi o krmení .

Ještě ke krmení v zimě, ale opravdové zimě, ne jaká je momentálně. Mám vypozorováno, že když směs "ošidím" a dám třeba 70% ječmene s pšenicí, tak moji holubi sežerou na objem až o 50% více krmení. Potřebují energii, teplo. Maltézák ale musí být štíhlý, bez vystouplého břicha, s jemným krkem. Tak jim prostě dopřeji bohatší směs a méně. Letos mám maltézáky 40 let a při svých cestách po Evropě jsem nepotkal chovatele, který by je choval v nadmořské výšce 450 metrů. Proto taky asi neodchovám "rachitického", ale špičkového maltézáka, kterému stačí 10 zrnek pšenice k nasycení. Řešíme to s kamarády dlouhá léta a kromě genetického základu je krmení nejvýznamnějším faktorem tvaru holuba. Foto černého je u kamaráda v Srbsku.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Mám to podobně u všech svých ptáků kromě hus (holubi, kanáři, slepice). Mám také vypozorováno, že když začne hodně mrznout ptáci zvýší příjem potravy. Podporuji je tím, že trochu navýším procento olejnin ve směsi. U holubů slunečnicí nebo kardi, u kanárů kamarád dává klidně i malou kostku másla (bez negativních dopadů na plodnost). Stejně tak mi na druhou stranu příjde důležité, aby ptáci prožili zimní chudé období jako píše pan Beran. Dříve jsem ve snaze svým svěřencům co nejvíc prospět v zimně podával stejně bohaté krmivo jako v létě a ještě nakličoval obilniny abych nahradil nedostatek zeleného krmení. Mělo to neblahý vliv na plodnost. Připisuji to hlavně tomu, že holubice neměly možnost shodit přebytečné tuky a naopak v zimě díky opačným faktorům(délka dne, útoky dravců, nízká teplota) míň létají, víc času sedí v budníku a tuční. Teď volím střední cestu když moc mrzne(nad mínus 10) pomáhám holubům se zahřát(čaj, trochu olejnin navíc) a všechny aspoň trochu příhodné dny hubnutí(nebo aspoň nepřibírání) na novou hnízdní sezónu. Ps. pro případ že někdo s holuby chová i husy nebo kanáry. U hus by byla teplota, kdy bych jim přilepšil tak mínus 45(husa je naprosto nemrznoucí a příliš velké zimní spestřování jídelníčku má přímo katastrofický vliv na oplozenost vajec). U kanárů má kratší přemrznutí cca do vánoc rovněž vyloženě pozitivní vliv na páření a plodnost(byť někdo namítá že jde o ptáka původem z teplejších oblastí. To platilo možná před pár 100 generací). Ještě abych někoho nemystifikoval hubnutím nemyslím vychrtlost ale co nejlepší kondici, když držím svou holubici musí mýt plná pevná dobře osvalená prsa a být čilá a ne řezat do dlaně hrudní kostí a sotva odletět z ruky takovou holubici bych před hnízdní sezónou utratil. Vše vstahuji k MP a jsou to jen mé amatérské závěry za pár let chovu rozhodně to nemyslím jako doporučení jen píšu co sem za svou krátkou chov. kariéru zjistil.

To je ostuda: Holubice musí "mít". Když píšu rychle, jde do háje jak interpunkce, tak pravopis.

Holub musí jít ke krmítku mírně hladový pak sezobne všechno co mu dáte . Já krmím po přepeřeni jenom ječmenem a holubi prospívají výtečně .Nevidím žádný důvod krmit kukuřici a hrachem na sádlo . Ovšem krmit triticale je podle mne nevhodné , nedá holubovi žádnou výživu akorat pocit plného volete . Triticale je geneticky upravena obilnina takže to vlastně ani moc obilnina není , je ochuzena o některé látky které by neměly scházet ve vyrovnané ,zdravé výživě .

Dobrý den,
tady bych si dovolil trochu oponovat. Tritikal je, alespoň podle toho co se mi podařilo zjistit, mezirodový kříženec pšenice a žita nevím o tom že by byl geneticky upraven. Má jen geneticky fixovaný vysoký výnosový potenciál(pokud by byl výnos ovlivněn jedním genem a forma genu(alela) zodpovědná za nízký výnos by z populace postupně vymizela na úkor formy genu zodpovědné za vysoký výnos byl by tento vysoký výnos geneticky fixován). Výživovou hodnotu má naopak vyšší než pšenice, což je dáno především vyšším podílem bílkovin. Nevím o jaké látky je ochuzen, tak dalece jsem tritikál nezkoumal, ale je jisté, že má nižší podíl lepku než pšenice a to byl právě důvod, proč jsem ho zařadil do výživy svých zvířat. Vyšlechtěné odrůdy pšenice(ne jen potravinářské ale i krmné) mají příliš vysoký podíl lepku, což zvířatům na rozdíl od těsta škodí. Šlo by sice krmit nějakou primitivní odrůdu (špalda), ale kdo by to platil. Tritikal mi přijde jako dobrý kompromis, proto když ho mám tak s ním krmím. Souhlasím, že je nevhodné holuby překrmovat energeticky bohatými semeny v období klidu, ale úplné vyřazení kukuřice a luštěnin bych specifikoval pro druh holuba a způsob chovu. Moji na volno chovaní pštrosi by do jara nejspíš jen na ječmeni nepřežili (jen můj názor nezkusil jsem to). Kdežto třeba tiplerovi(nebo jinému lehkému letounovi) schovanému na zimu do voliéry by to nejspíš jen prospělo (to je ovšem taky spekulace, tiplery nechovám jen od tiplerářů odkoukávám některé sofistikované metody krmení). Holub, který musí čelit dravcům a létat v chladu pro vodu a žrádlo prostě potřebuje tu energii někde získat. Pokud by tato úvaha byla špatná projevilo by se to opravdu v zatučnění a snížení plodnosti. Pozoruju ale spíše opak, i napřed neúspěšní holubi, nakoupení z voliérových chovů, zvyšují v průběhu pár let(pokud přežijí první zimu) počet úspěšných hnízdění až na 6 v některých případech dokonce na 8 (chovám MP ve stejných podmínkách jako bratr, takže se mi to potvrzuje ze dvou chovů). Nechci aby to vyznělo, že si myslím, že nelze úspěšně chovat holuby ve voliéře spíš prostě holubovi z voliéry chvíli trvá přeorientovat se na nové životní podmínky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
tady bych si dovolil trochu oponovat. Tritikal je, alespoň podle toho co se mi podařilo zjistit, mezirodový kříženec pšenice a žita nevím o tom že by byl geneticky upraven. Má jen geneticky fixovaný vysoký výnosový potenciál(pokud by byl výnos ovlivněn jedním genem a forma genu(alela) zodpovědná za nízký výnos by z populace postupně vymizela na úkor formy genu zodpovědné za vysoký výnos byl by tento vysoký výnos geneticky fixován). Výživovou hodnotu má naopak vyšší než pšenice, což je dáno především vyšším podílem bílkovin. Nevím o jaké látky je ochuzen, tak dalece jsem tritikál nezkoumal, ale je jisté, že má nižší podíl lepku než pšenice a to byl právě důvod, proč jsem ho zařadil do výživy svých zvířat. Vyšlechtěné odrůdy pšenice(ne jen potravinářské ale i krmné) mají příliš vysoký podíl lepku, což zvířatům na rozdíl od těsta škodí. Šlo by sice krmit nějakou primitivní odrůdu (špalda), ale kdo by to platil. Tritikal mi přijde jako dobrý kompromis, proto když ho mám tak s ním krmím. Souhlasím, že je nevhodné holuby překrmovat energeticky bohatými semeny v období klidu, ale úplné vyřazení kukuřice a luštěnin bych specifikoval pro druh holuba a způsob chovu. Moji na volno chovaní pštrosi by do jara nejspíš jen na ječmeni nepřežili (jen můj názor nezkusil jsem to). Kdežto třeba tiplerovi(nebo jinému lehkému letounovi) schovanému na zimu do voliéry by to nejspíš jen prospělo (to je ovšem taky spekulace, tiplery nechovám jen od tiplerářů odkoukávám některé sofistikované metody krmení). Holub, který musí čelit dravcům a létat v chladu pro vodu a žrádlo prostě potřebuje tu energii někde získat. Pokud by tato úvaha byla špatná projevilo by se to opravdu v zatučnění a snížení plodnosti. Pozoruju ale spíše opak, i napřed neúspěšní holubi, nakoupení z voliérových chovů, zvyšují v průběhu pár let(pokud přežijí první zimu) počet úspěšných hnízdění až na 6 v některých případech dokonce na 8 (chovám MP ve stejných podmínkách jako bratr, takže se mi to potvrzuje ze dvou chovů). Nechci aby to vyznělo, že si myslím, že nelze úspěšně chovat holuby ve voliéře spíš prostě holubovi z voliéry chvíli trvá přeorientovat se na nové životní podmínky.

Krmím v sezoně 80% trikitále,pšenici nedávám vůbec, listopad-únor 80% ječmen...cajzek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Holub musí jít ke krmítku mírně hladový pak sezobne všechno co mu dáte . Já krmím po přepeřeni jenom ječmenem a holubi prospívají výtečně .Nevidím žádný důvod krmit kukuřici a hrachem na sádlo . Ovšem krmit triticale je podle mne nevhodné , nedá holubovi žádnou výživu akorat pocit plného volete . Triticale je geneticky upravena obilnina takže to vlastně ani moc obilnina není , je ochuzena o některé látky které by neměly scházet ve vyrovnané ,zdravé výživě .

Vy píšete ve druhé větě, že krmíte jenom ječmenem (proti tomu nic nemám) a v poslední větě o vyrovnané zdravé výživě (což asi těžko bude jeden druh), takže si vlastně protiřečíte. Každý ať si krmí jak chce a sem dává své názory, ale neměl by si je v jednou příspěvku hned i vyvracet Jarda Pokorný

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Krmím v sezoně 80% trikitále,pšenici nedávám vůbec, listopad-únor 80% ječmen...cajzek

Já dávám obilnin v sezóně jen 50 % (myslím že dávka musí být přiměřená plemeni a aktivitě), ale když mám tritikal klidně ho bez obav dám jako jedinou obilninu. Pokud je někdo přesvědčen o škodlivosti tritikale, tak by mu možná otevřelo oči kdyby mrkl na vaše odchovy a celkově zdravotní stav vašich holubů:). Asi nafotím svoje výletky a založím vlákno se pštrosy, ať je vidět víc holubů chovaných na tritikale. Třeba to někomu pomůže. Nemám sice dokonalé představitele plemene jako vy u staváků ale zdravím svítí úplně stejně. Jenca

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím mám dotaz, jak krmíte holubi v zimě.
děkuji

Dobrý den, ohledně zimního krmení já dávám holubům hlavně ječmen 60%, tritikal 30% a pšenice 10% když přijdou mrazíky přidám večer po krmení ještě trocha kukuřice.Jinak dvakrát týdně dostanou kvasnice a vitamíny na zrní, vodu ředím octem každý den i do koupele. Chovám Slovenské voláče a NVH na zimu od září/říjen mám rozdělené páry podle pohlaví až do března nemám uzavřený holubník proti mrazíkům jen zastřešen a chráněn proti větru a dešti jinak jsou holoubci celoročně venku a krmením taky nestrádjí. S pozdravem Šimic, at se daří

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Zdravím páni. Aké sú vaše skúsenosti so skrmovaním lupaného ovsa? Dnes som im ho skúsil dať a s chuťou ho brali dokonca niektoré zrná čo boliv šupke tiež.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím páni. Aké sú vaše skúsenosti so skrmovaním lupaného ovsa? Dnes som im ho skúsil dať a s chuťou ho brali dokonca niektoré zrná čo boliv šupke tiež.

Ste trochu vedľa lebo to neni lúpaný ale nahý a to je rozdiel dosť veľký

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ste trochu vedľa lebo to neni lúpaný ale nahý a to je rozdiel dosť veľký

Omyl pane jedná se o oves bezpluhý Co se týče krmení tak bych doporučil max. 10% ovsa v krmné směsi.

Možno som splietol názov ovsa,ale pýtal som sa skôr na skúsenosti s jeho zkrmovaním.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Omyl pane jedná se o oves bezpluhý Co se týče krmení tak bych doporučil max. 10% ovsa v krmné směsi.

Ďakujem za odpoveď, prečo max.10%? Ovos je dosť diétny a v tomto období ked je 10°C by to mohlo holuby aspoň trocha utlmiť v párení.

Já jsem přesvědčen o opaku, tedy že oves podporuje páření. Podle starých knih je v něm více vitamínu E.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ďakujem za odpoveď, prečo max.10%? Ovos je dosť diétny a v tomto období ked je 10°C by to mohlo holuby aspoň trocha utlmiť v párení.

Obsahuje také větší množství bílkovin a je dost energetický. Pokud si míchám krmnou směs aspoň z deseti zrnin tak v ní nebude oves obsažen více jak 10%. Větší množství ovsa můžete podávat v období odchovů.

Ďakujem vám za reakci a ten vitamin E beriem na vedomie. Ja som vychadzal z tohto clanku tu je uryvok:

ovos má vyšší obsah vlákniny (10 – 12% oproti 2 – 5 % u ostatných obilovín) a pomerne nízku hladinu stráviteľnej energie. Nie je náchylný k plesňovým infekciám. Energetická hodnota ovsa je nižšia o 10% oproti jačmeňu, o 16% oproti pšenici a až o 20% oproti kukurici. Ovos má pomerne vysoký obsah tuku (4,5 – 5,5 %). Je skrmovaný predovšetkým pre jeho výborný dietetický účinok, ktorý spočíva v obsahu alkaloidu avenínu, glykosidu koniferínu a iných látkach obsiahnutých v plevách.

Dobrý deň, prajem príjemné prežitie sviatkov a neprekrmovať v tomto období jak chovateľa , tak holuby.
V zimnom období pridávam holubom ovos (normálny v šupke) ako "chuťovku" a holuby si na ňom veľmi radi pochutia i keď treba povedať, že ho berú ako predposledný (posledná je obyčajne repka).
Inak súhlasím s tvrdením, že ovos v akomkoľvek jeho druhu (nahý,lúpaný,celý) je vhodný najmä pre zvieratá počas chovnej sezóny resp. v príprave na chovnú sezónu a to predovšetkým pre samčie pohlavie u ktorého má pozitívny vplyv na potenciu.
Tak nech nám holúbky dobre prezimujú všetkým holubiarom prajem vydarenú sezónu 2015 a v neposlednom rade chcem tiež poďakovať všetkým zúčastneným za peknú a poučnú diskusiu na tomto vlákne.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý deň, prajem príjemné prežitie sviatkov a neprekrmovať v tomto období jak chovateľa , tak holuby.
V zimnom období pridávam holubom ovos (normálny v šupke) ako "chuťovku" a holuby si na ňom veľmi radi pochutia i keď treba povedať, že ho berú ako predposledný (posledná je obyčajne repka).
Inak súhlasím s tvrdením, že ovos v akomkoľvek jeho druhu (nahý,lúpaný,celý) je vhodný najmä pre zvieratá počas chovnej sezóny resp. v príprave na chovnú sezónu a to predovšetkým pre samčie pohlavie u ktorého má pozitívny vplyv na potenciu.
Tak nech nám holúbky dobre prezimujú všetkým holubiarom prajem vydarenú sezónu 2015 a v neposlednom rade chcem tiež poďakovať všetkým zúčastneným za peknú a poučnú diskusiu na tomto vlákne.

...poslední je většinou řepka. No a u mne je vždy první !!! Míval jsem s tím problém, aby se to neodrazilo ve zdravotních problémech /mám výhodu v tom, že u mého hlavního plemene nemusím hlídat barvu oka/. Tak vidíte, další důkaz toho, že co chovatel, to jiná zkušenost...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
...poslední je většinou řepka. No a u mne je vždy první !!! Míval jsem s tím problém, aby se to neodrazilo ve zdravotních problémech /mám výhodu v tom, že u mého hlavního plemene nemusím hlídat barvu oka/. Tak vidíte, další důkaz toho, že co chovatel, to jiná zkušenost...

I moji holubi rádi přijímají řepku, nejraději pak slunečnici. Přes zimu je krmím pouze ječmenem a když přituhne tak jim přidám kukuřici. Do písku jim pak přidávám rozdrsený sušený dobromysl a občas jim udělám čaj z lichořeřišnce. Odchovy min. 7párů holoubat. Holuby, které chovám od jara do pozdního podzimu volně, pouze pro radost, vypadají zdravě.

Vážení přátelé, je radost číst tuto diskusi, která přináší různé názory, ze kterých je možné se leccos přiučit. Slušné a věcné názory bez urážek a jízlivostí. V současné době jsou možnosti výběru krmiva prakticky neomezené, samozřejmě kromě finanční stránky. Maně si vzpomínám na dobu, kdy jsem začínal holubařit a jediným krmivem byla pšenice. Holubi samozřejmě od jara do zimy polařili /MP i červení a žlutí/, bylo radost dívat se k večeru na nakrmená holoubata, ve voletech měla vše, co se dalo v širokém okolí sehnat, občas byl problém s nevhodnými mořidly osiv. Ztráty způsobené dravci byly brány jako samozřejmost a rozhodně nebyly vysoké, holubi byli v každém druhém stavení.
Přeji vám všem dobrou chovatelskou sezonu, pevné zdraví a těším se na setkání na chovatelských akcích. V.K.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

S tim tvým názorem nesouhlasím

Zdravim a s cim nesouhlasite posledni pridpevky jsou pravdive a vecne pres zimu krmim 80 % jecmene a zbyvajicich 20 %psenice a kulatina...alternburske mam celodene pustene at uz je jakekoliv rocni obdobi..takze zpravidla prikrmuju az vecer pri navratu do holubnika a to davkou tak aby vse sezrali...