Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.197.143
Zdravím všechny, kterým nejsou jasné pojmy homozygot, heterozygot, případně monozygot .
Každý znak je u živých organismů podpořen dvěma alelami (př.AA .případně s horním indexem pro doplnění informace). Tento alelický pár je přítomen v každé tělní (somatické) buňce (umístěn v jádru).
Alelické páry pro určitý znak mají různou konstituci.
1) homozygotní konstituce. Alely jsou v genu stejné hodnoty.
A to buď
a) dominantní homozygot. Alely se pro lepší orientaci označují písmeny v tomto případě velkými např AA.
Nebo
b) recesivní homozygot. Alely se píší malými písmeny (aa).
Pojem dominantní a recesívní znamená, že dominantní znaky "A" nadřazené recesivním znakům "a".
Např. pro ilustraci spáříme-li černého holuba s bílým, kde černý holub je dominantní homozygot AA a bílý holub je recesivní homozygot aa způsobí, že potomstvo bude zase černé. Bílé nikdym, jelikož bílá je podřízená černé, což se v praxi řekne: bílá je recesivní k černé nebo černá je dominantní nad bílou.
a tím se dostáváme k
2)heterozygotní konstituci. Ta vzniká kombinací dvou již zmíněných a značí se různými písmeny proto hetero(různý) tedy "Aa". Dominance z předchozího odstavce se projeví právě u heterozygotů tím,
že černý AA x bílý aa = černý Aa. Proto vznikne černý heterozygot. Heterozygot však nemusí být vždy v dominantní barvě (v tomto případě černý) ale třeba něco mezi oběma kříženými barvami (šedá). Ale to už zabíhám do podrobností týkajících se síly dominace.
Protože heterozygot má dvě různé alely "A" "a", je možno od něj získat obě původní možnosti AA i aa. Heterozygot je tedy jedinec vždy štěpitelný! Homozygot nikoliv. Homozygot je čistokrevný - nemůže štěpit!
Příklad z praxe:
Pruhy x bezpruhý. Víme, že pruhy jsou dominantní nad bezpruhostí. Tedy značení alelického páru pro pruhy je CC a alelického páru pro bezpruhost cc. Samotný výsledek křížení CC x cc dá Cc, což je heterozygot, který má vždy pruhy. Ale je štěpitelný na bezpruhé. Protože tento Cc x zase cc dá 50% Cc a 50% cc, což nás zajímá - to jsou teprv bezpruzí, protože jedině recesívní konstituce cc je podkladem pro bezpruhost.
(CC jsem volil pro snazší pochopení věci, jinak se správně značí pruhový C+C+ kde to plus říká, že pruhy jsou původní znak u divokého předka)
Další častý příklad černý x popelavě červený. Když je spáříme, zjistíme, že máme samé červené potomky. Proč? protože v tomto případě je červená dominantní. A tak převdládla nad černou.B+B+ x BA BA = B+BA Pozor! Značení černé je B+ a červené BA, kde velké A je horní index a říká, že je to barva ještě nadřazenější nad černou. Holubi samci z tohoto křížení vzešlí jsou sice červení, ale mají nějaké nepěkné černé skvrnky na těle že? A to je oprávě ta heterozygotnost. Samci jsou štěpitelní na černé avšak v případě, že je spojíme zase s černými holubicemi. tedy B+BA x B+B+ = 50% BA BA a 50% B+B+ a ty my chceme. To jsou černí (většinou holubičky).
U tohoto příkladu bych se ještě pozdržel. A sice kvůli vysvětlení pojmu monozygot. Totiž, zatím jsme řešili znaky somatických buněk, to jsou tělní buňky. Ale ne tak často, ale vyskytují se znaky vázané na pohlavní chromozomy. Z barev holubů je pár takových. Příkladem je právě tato popelavě červená BA BA. Platí tam trošku jiná pravidla než jaká jsem doposud uvedl. U ptáků jsou pohlavní chromozomy v konstituci pro samce XX a pro samičky XY (opačně než u nás lidí a savců). Tedy holubice jsou odpovědné za určení pohlaví budoucích potomků. No a v případě znaků pohlavně vázaných se geny pro popelavě červenou usadili na pohlavních chromozomech tedy na XX a na XY. Geny pro pohlavně vázané znaky jsou jenom na Xku. Samci tedy mají červenou "vepsanou" dvakrát tedy BA BA kdežto holubice pouze jednou BA pomlčka-. A to je právě monozygot (mono = sám, jedna...). Popelavě červené samičky jsou tedy monozygoti.
Schéma křížení pak vypadá takto: černý samec B+B+ x popelavě červená holubice BA - = 50% popelavě červení samci B+BA a 50% černé samice B+-.
Avšak opačně: popelavě červený samce BA BA x černá holubice B+ - dá všechno potomstvo popelavě červené jelikož BA je dominantní nad černou tedy jednak BA B+ samci se skvrnami a BA - samičky.
Pozor. Neplést s recesivní červenou (pštros, benešák, stavák, rakovničák..) značenou alelickým párem ee. Ta neni pohlavně vázaná a při křížení s jinými barvami zmizí právě proto, že je recesivní.
Pokud není něco jasné, klidně se zeptejte.
Chovu zdar Juraj Kafka
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.231.24
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zdravím všechny, kterým nejsou jasné pojmy homozygot, heterozygot, případně monozygot .
Každý znak je u živých organismů podpořen dvěma alelami (př.AA .případně s horním indexem pro doplnění informace). Tento alelický pár je přítomen v každé tělní (somatické) buňce (umístěn v jádru).
Alelické páry pro určitý znak mají různou konstituci.
1) homozygotní konstituce. Alely jsou v genu stejné hodnoty.
A to buď
a) dominantní homozygot. Alely se pro lepší orientaci označují písmeny v tomto případě velkými např AA.
Nebo
b) recesivní homozygot. Alely se píší malými písmeny (aa).
Pojem dominantní a recesívní znamená, že dominantní znaky "A" nadřazené recesivním znakům "a".
Např. pro ilustraci spáříme-li černého holuba s bílým, kde černý holub je dominantní homozygot AA a bílý holub je recesivní homozygot aa způsobí, že potomstvo bude zase černé. Bílé nikdym, jelikož bílá je podřízená černé, což se v praxi řekne: bílá je recesivní k černé nebo černá je dominantní nad bílou.
a tím se dostáváme k
2)heterozygotní konstituci. Ta vzniká kombinací dvou již zmíněných a značí se různými písmeny proto hetero(různý) tedy "Aa". Dominance z předchozího odstavce se projeví právě u heterozygotů tím,
že černý AA x bílý aa = černý Aa. Proto vznikne černý heterozygot. Heterozygot však nemusí být vždy v dominantní barvě (v tomto případě černý) ale třeba něco mezi oběma kříženými barvami (šedá). Ale to už zabíhám do podrobností týkajících se síly dominace.
Protože heterozygot má dvě různé alely "A" "a", je možno od něj získat obě původní možnosti AA i aa. Heterozygot je tedy jedinec vždy štěpitelný! Homozygot nikoliv. Homozygot je čistokrevný - nemůže štěpit!
Příklad z praxe:
Pruhy x bezpruhý. Víme, že pruhy jsou dominantní nad bezpruhostí. Tedy značení alelického páru pro pruhy je CC a alelického páru pro bezpruhost cc. Samotný výsledek křížení CC x cc dá Cc, což je heterozygot, který má vždy pruhy. Ale je štěpitelný na bezpruhé. Protože tento Cc x zase cc dá 50% Cc a 50% cc, což nás zajímá - to jsou teprv bezpruzí, protože jedině recesívní konstituce cc je podkladem pro bezpruhost.
(CC jsem volil pro snazší pochopení věci, jinak se správně značí pruhový C+C+ kde to plus říká, že pruhy jsou původní znak u divokého předka)
Další častý příklad černý x popelavě červený. Když je spáříme, zjistíme, že máme samé červené potomky. Proč? protože v tomto případě je červená dominantní. A tak převdládla nad černou.B+B+ x BA BA = B+BA Pozor! Značení černé je B+ a červené BA, kde velké A je horní index a říká, že je to barva ještě nadřazenější nad černou. Holubi samci z tohoto křížení vzešlí jsou sice červení, ale mají nějaké nepěkné černé skvrnky na těle že? A to je oprávě ta heterozygotnost. Samci jsou štěpitelní na černé avšak v případě, že je spojíme zase s černými holubicemi. tedy B+BA x B+B+ = 50% BA BA a 50% B+B+ a ty my chceme. To jsou černí (většinou holubičky).
U tohoto příkladu bych se ještě pozdržel. A sice kvůli vysvětlení pojmu monozygot. Totiž, zatím jsme řešili znaky somatických buněk, to jsou tělní buňky. Ale ne tak často, ale vyskytují se znaky vázané na pohlavní chromozomy. Z barev holubů je pár takových. Příkladem je právě tato popelavě červená BA BA. Platí tam trošku jiná pravidla než jaká jsem doposud uvedl. U ptáků jsou pohlavní chromozomy v konstituci pro samce XX a pro samičky XY (opačně než u nás lidí a savců). Tedy holubice jsou odpovědné za určení pohlaví budoucích potomků. No a v případě znaků pohlavně vázaných se geny pro popelavě červenou usadili na pohlavních chromozomech tedy na XX a na XY. Geny pro pohlavně vázané znaky jsou jenom na Xku. Samci tedy mají červenou "vepsanou" dvakrát tedy BA BA kdežto holubice pouze jednou BA pomlčka-. A to je právě monozygot (mono = sám, jedna...). Popelavě červené samičky jsou tedy monozygoti.
Schéma křížení pak vypadá takto: černý samec B+B+ x popelavě červená holubice BA - = 50% popelavě červení samci B+BA a 50% černé samice B+-.
Avšak opačně: popelavě červený samce BA BA x černá holubice B+ - dá všechno potomstvo popelavě červené jelikož BA je dominantní nad černou tedy jednak BA B+ samci se skvrnami a BA - samičky.
Pozor. Neplést s recesivní červenou (pštros, benešák, stavák, rakovničák..) značenou alelickým párem ee. Ta neni pohlavně vázaná a při křížení s jinými barvami zmizí právě proto, že je recesivní.
Pokud není něco jasné, klidně se zeptejte.
Chovu zdar Juraj Kafka
Děkuji za srozumitelný úvod do dědičnosti. Je to podáno velmi srozumitelně a doufám, že bude pan Juraj Kafka pokračovat v dalších srozumitelných statích. Děkuji předem za pokračování o barevných řadách u hlubů.