Zrak sklípkanů - Odborníci, co vy na to?

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

5.2.2003 18:45
Neregistrovaný uživatel

V literatuře je o sklípkanech často psáno, že jejich zrak je omezený. Co ale například stromoví sklípkani? Ti přece musí mít dobré oči, jestliže skáčou po větvích. Musí přece nějak zaměřit cíl. Např. sklípkani rodu Psalmopoeus v porovnání s norovými pavouky mají nápadně velké oči. Co si o tom myslíte?

Neregistrovaný uživatel

10.2.2003 13:54
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V literatuře je o sklípkanech často psáno, že jejich zrak je omezený. Co ale například stromoví sklípkani? Ti přece musí mít dobré oči, jestliže skáčou po větvích. Musí přece nějak zaměřit cíl. Např. sklípkani rodu Psalmopoeus v porovnání s norovými pavouky mají nápadně velké oči. Co si o tom myslíte?

Sklípkan se orientuje především HMATEM, díky němuž lokalizuje přítomnost kořisti, odhadne její vzdálenost i směr "pochodu" (zda se přibližuje nebo odchází)
Stromoví sklípkani jsou velmi hustě ochlupeni, takže jejich "hmat" je ještě lepší.
Co se týče "skákání" stromáčů, není to jejich obvyklý a častý způsob pohybu, pouze v ohrožení či při útěku používá pavouk skoky, a to na krátkou vzdálenost (do 20cm)"Plachtí-li" např. ze stromu (většinou z důvodu že prchá nebo padá, ne že by chtěl skočit), díky vzduchu proudícímu kolem jeho těla s hustým ochlupením má sklípkan "přehled" kde je a co se s ním děje.
Zrak pavouků je však také velmi dobrý, ale nedokáže registrovat nepohybující se kořist! (moje parahybana je schopná "stát" na cvrčkovi, který se ani nehne - ví co by ho čekalo - třeba 5 minut. Jakmile však jen pohne tykadlem, okamžitě zaútočí)
Daisy

Neregistrovaný uživatel

12.2.2003 09:37
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Sklípkan se orientuje především HMATEM, díky němuž lokalizuje přítomnost kořisti, odhadne její vzdálenost i směr "pochodu" (zda se přibližuje nebo odchází)
Stromoví sklípkani jsou velmi hustě ochlupeni, takže jejich "hmat" je ještě lepší.
Co se týče "skákání" stromáčů, není to jejich obvyklý a častý způsob pohybu, pouze v ohrožení či při útěku používá pavouk skoky, a to na krátkou vzdálenost (do 20cm)"Plachtí-li" např. ze stromu (většinou z důvodu že prchá nebo padá, ne že by chtěl skočit), díky vzduchu proudícímu kolem jeho těla s hustým ochlupením má sklípkan "přehled" kde je a co se s ním děje.
Zrak pavouků je však také velmi dobrý, ale nedokáže registrovat nepohybující se kořist! (moje parahybana je schopná "stát" na cvrčkovi, který se ani nehne - ví co by ho čekalo - třeba 5 minut. Jakmile však jen pohne tykadlem, okamžitě zaútočí)
Daisy

No dobrá, ale např. moje versicolorka ve třech svlecích. Skvěle chodila po ruce až "uviděla" před sebou cca 7cm stůl, tak se odrazila a skočila z ruky na něj.Navíc parahybana patří k zemním pavoukům, kteří, jak už jsem psal, dobrým zrakem moc nedisponují. A také ani v nebezpečí neskáčou. Sklípkaní pohyb je, jak zněla správně Vaše odpověď, založený hlavně na hmatových vjemech, ale může v jejich životě hrát důležitou roli i zrak? Právě proto jsem chtěl rozpoutat diskuzi o pavoučím zraku, když je to tak starobylá skupina živočichů. Vím, že sklípkaní oči nebudou tak dokonalé jako třeba u skákavek. Přesto si myslím, že mohlo dojít k určitému stupni dokonalosti zraku stromových sklípkanů proti zemním a že i v rámci jednotlivých rodů se trochu liší. a určitě jsou rozdíly ve vidění v noci a ve dne.
Díky za názory. Juraj Kafka

Neregistrovaný uživatel

14.2.2003 09:09
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V literatuře je o sklípkanech často psáno, že jejich zrak je omezený. Co ale například stromoví sklípkani? Ti přece musí mít dobré oči, jestliže skáčou po větvích. Musí přece nějak zaměřit cíl. Např. sklípkani rodu Psalmopoeus v porovnání s norovými pavouky mají nápadně velké oči. Co si o tom myslíte?

1. absolutně nesouhlasím s tvrzením, že "stromáci" skáčou pouze v ohrožení, či při útěku. V teráriu jsem choval zhruba 10 Aviculárií Versicolor (vše 2.svlek) a skákání z větve na větev bylo na dením pořádku. A to není jen tento druh, ale i ostaní Avicularie.

2. Dále nemohu souhlasit s tvrzením, že nedokáže rozpoznatnepohybující se kořist. Mnohokráte jsem viděl zaútočit sklpkana na cvrčka, který se ani nehnul, dokonce neměl ani tykadla.

Rezek Martin

Neregistrovaný uživatel

20.2.2003 15:21
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V literatuře je o sklípkanech často psáno, že jejich zrak je omezený. Co ale například stromoví sklípkani? Ti přece musí mít dobré oči, jestliže skáčou po větvích. Musí přece nějak zaměřit cíl. Např. sklípkani rodu Psalmopoeus v porovnání s norovými pavouky mají nápadně velké oči. Co si o tom myslíte?

Zdravim, měl bych jenom jednu připomínku k tomu, že pavouk nevidí nepohybující se kořist. Vidí, jak jinak by mladý pavouk mohl sežrat pulku mrtvého cvrčka nebo červa, který se pár hodin (ne dni) "povaluje" v terariu. SPECHTIC

Neregistrovaný uživatel

24.2.2003 10:11
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V literatuře je o sklípkanech často psáno, že jejich zrak je omezený. Co ale například stromoví sklípkani? Ti přece musí mít dobré oči, jestliže skáčou po větvích. Musí přece nějak zaměřit cíl. Např. sklípkani rodu Psalmopoeus v porovnání s norovými pavouky mají nápadně velké oči. Co si o tom myslíte?

Mali sklipkani muzou poznat mrtveho cvrcka
taky necim jinym nez zrakem - na makadlech a
nohach maji dost chemoreceptoru atd. Taky si
myslim, ze by treba zrakem nemusel "poznat",
ze je to rozpuleny cvrcek (kdyby zrali podle
toho, jak to vypada, jak by se potom dalo
vysvětlit pojidani lisovaneho krmeni pro
rybicky zaprednikem, ktery nic takoveho
predtim nevidel? Musel poznat, ze se to da
jist, chuti, cichem atd.). Moje Brachypelma
se mi zda skoro slepa, vetsinou nereaguje na
zadny muj pohyb i kdyz ji treba cistim sklo
teraria hned u jeji hlavohrudi. Treba s
grammostolou uz je to lepsi, ale kdyz se neco
v jeji blizkosti pomalu pohne, hned po tom
opatrne natahuje predni nohy a makadla, coz
podle me znamena ze vic nez zraku veri svym
smyslovym organum na koncetinach.
Gladius

Neregistrovaný uživatel

25.2.2003 21:38
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V literatuře je o sklípkanech často psáno, že jejich zrak je omezený. Co ale například stromoví sklípkani? Ti přece musí mít dobré oči, jestliže skáčou po větvích. Musí přece nějak zaměřit cíl. Např. sklípkani rodu Psalmopoeus v porovnání s norovými pavouky mají nápadně velké oči. Co si o tom myslíte?

Zdravím všechny.. Předem bych chtěl říct, že jsem před 2. lety choval cca 7let sklípkany.. no, nedalo mi to a znovu jsem se k nim vrátil :)...ALe teď k diskuzi: (Nejsem nijak studovaný v oboru jsem jen amatér) Předem musím říct, že asi nejlepší zrak mezi pavouky, jak jsem si všiml, mají skákavky... Už jako malého kluka mně fascinovalo, jak asi třikrát menší skákavka dokázala ulovit obludnou masařku nečekaným a velmi rychlím skokem. Pokud jsem se jen oběvil v jeho blízkosti, tak se ke mně okamžitě otočil a pokod jsem kolem něho ve vzdálenosti cca 10. cm kroužil prstem, tak se k němu hbytě natáčel a neustále ho sledoval... U sklípkanů jsem se ale s ničím podobným nesetkal... Buďto jsou do poslední chvíle naprosto flegmatičtí, anebo nás jednoduše nevidí... Na to je těžké odpovědět a nerad bych tvrdil něco, co není pravda.. chtělo by to odborníka :) Možná by nebylo na škodu kontaktovat nějakého "arachnologa", jestli nemá informace o existenci nějaké studie na toto téma. Do té doby to co budeme psát, budou jen dohady z "nevědeckých" pozorování... Velice rád bych dal dohromady skupinu lidí, se kterou bych založil čistě "pavoučí" web s diskuzním fórem, bazarem, osobní-veřejnou galerií a vše na vysoké úrovni. Chtěl bych totiž Sklípkany představit v tzv. hlavní roli a né jen v podsekci... Pokud by jste měli zájem podílet se na tomto novém webu, budu velice rád, když mne budete kontaktovat na mém e-mailu s važemi návrhy, nebo čímkoli... Ještě jednou tedy připomínám, že mám zájem na tvorbě webu, určen výhradně pavoukům...:)
...Ještě k tomu zraku: z mého pozorování mají zřejmě agresivní a choleričtí sklípkani věčí podnět reagovat na vzdálený pohyb, jak sklípkani mírnější... Pokud jde ale o svobodnou vůli pavouka v pohybu po zmapovaném terénu, např v teráriu, tak nevidím rozdíl... tam půjde zřejmě o hmat. Jednou mě utekl odrostlý Pterinochilus murinus ve chvíli kdy jsem mu chtěl vyčistit příbytek a nestačil jsem se divit, jak sice velice rychle, ale zároveň našikovně nejprve narazil do hrnku na stole, a potom málem spáchal sebevraždu skokam ze stolu, ale zjevně né úmyslným... předpokládám proto, že se řídil z větší části opět hmatem, když toiž doběhl ke kraji stolu, tak jsem pozoroval určité náznaky jeho snahy o přichycení, ale byl bohužel ve velké rychlosti a už to nestačil "vybrat" :) Podrážděný Pterinochilus murinus (zase jindy) při údržbě jeho terária okamžitě reagoval tak, že vyběhl do vstupního otvoru a mohutným rozkročením a vstyčením hlavohrudi a dvou předních párů kočetin spolu s makadli obhajoval svoje území.. reagoval ale pouze jen na sebemeší dotek tyčinky na pavučinu kolem, ale pokud jsem se nedotkl pavučiny, tak jsem mohl tyčinku přiblížit i shora k jeho karapaxu, aniž by si toho všiml, jak jsem ale nad ním udělal prudší pohyb, tak už reagoval. To ale podle mého názoru nebylo způsobeno zrakem, ale jemným průvanem, který rychle se pohybující tyčinka způsobyla a tak na ni reagoval opět hmatem z chloupků.... Otázka zraku sklípkanů je asi trošku složitější a mně osobně by taky celkem zajímalo, jak to ve skutečnosti je.......<spid>

Neregistrovaný uživatel

11.3.2003 11:59
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V literatuře je o sklípkanech často psáno, že jejich zrak je omezený. Co ale například stromoví sklípkani? Ti přece musí mít dobré oči, jestliže skáčou po větvích. Musí přece nějak zaměřit cíl. Např. sklípkani rodu Psalmopoeus v porovnání s norovými pavouky mají nápadně velké oči. Co si o tom myslíte?

Mohutná diskuse. :o)

Shrnul bych pár poznatků.
1) Zrak není u všech skupin sklípkanů vyvinut stejnou mírou. Záleží to na způsobu života a patřičné adaptaci. Ovšem i různé druhy mohli svou adaptaci vyřešit různou cestou (tzv. divergence). To znamená, že jeden druh pavouka se mohl k životu ve výškách přispůsobit zvětšením počtu oček, jiný jejich velikostí, jiný zvýšením počtu tyčinek na sítnici a jiný třeba jen vytvořením mechanoreceptorů, které zaznamenávají proudění vzduhu v jejich okolí. I když se to nezdá, mohou být tyto receptory účinné i na několik metrů.

2) Pavouk patří přece jen k nižším formám života a tak se snaží omezit veškěrou vydanou energii. A přiznejme si, máme-li zemního pavouka (ještě k tomu většinou aktivního za soumraku), tak energie kterou by vydal na zachycení a zejména zpracování zrakového vjemu by byla nadbytečná. A tak mu k monitorování okolí stačí "jen" pedipalpy.

3) Stromový sklípkani nepatří zrovna mezi druhy potřebující velké teritorium. A někteří žijí celý svůj život na jednom stromu. Takže si své prostředí dobře zmapují. Samozřejmě, že takovému druhu nebudou stačit "obyčejné" mechanoreceptory jeho příbuzných, ale nemůžete očekávat mohutný rozvoj očnic. :o) Na to jeho pár nervových ganglií rozhodně stačit nemůže. Pokud se tedy u sklípkanů (ale obecně u arachnidů) vyvinul zrak do větší míry, nebude schopen rozpoznat vzdálenost (k tomu je zapotřebí komorového oka a binokulárního vidění s překryvem zorného pole), ale bude šloužit k lepšímu rozpoznání obrysů. Tot vše. Na druhou stranu je nutno dodat, že výzkum zraku u členovců je složitý a dodnes není známo, jak to u nich chodí. :o(

Na konci bych rád konstatoval, že zrak u pavouků rozhodně nepatří mezi jejich "silné"
smysly.

S pozdravem Lord Lover

Přidejte reakci

Přidat smajlík