Prosím někoho ze skušených chovatelů o vyzkoušenou recepturu na kompletní krmnou směs pro nosnice od 20 týdne věku pro drobnochovatele. Prosím pouze o suché směsi obilovin ap. Mám k dispozici pšenici, kukuřici, hrách, vojtěšku, oves, ječmen, sladový květ, sójový šrot extrudovaný, hrách a pšeničné otruby. Děkuji za ochotu, Martin.
Http://www.centrumkrmiv.cz/post/jak-krmit-nosnice-8/
Pozorně pročtěte a máte vcelku jasno, co a v jaké míře namíchat. Kdyby se vám to zdálo jednoduché, tak v dalším odkazu to máte věděčtěji a přesněji
http://eagri.cz/public/web/file/26948/obsah_zivin_drubez.pdf
Dana.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.10.110
lisakpedro
napsal(a):
Prosím někoho ze skušených chovatelů o vyzkoušenou recepturu na kompletní krmnou směs pro nosnice od 20 týdne věku pro drobnochovatele. Prosím pouze o suché směsi obilovin ap. Mám k dispozici pšenici, kukuřici, hrách, vojtěšku, oves, ječmen, sladový květ, sójový šrot extrudovaný, hrách a pšeničné otruby. Děkuji za ochotu, Martin.
Prosím Vás, kde nakupujete sojóvý šrot extrudovaný? Marně se ho snažím sehnat i na netu. Jinak za sebe Vám neodpovím, já krmím odrost, kohouty a slepice na vejce pro moji domácnost - vlhčené míchanice. Tuřín, nebo mrkev, brambory, pšeničný a kukuřičný šrot, v létě čerstvé, v zimě sušené kopřivy, drť s lístky po senu pro jiná zvířata, skořápky, zkysané mléko, tvaroh, Vitaplastin. Plemenným nosnicím dávám hotovou směs Energys gold pro plemenné nosnice, ale také začínám uvažovat o namíchání svojí směsi. Děkuji.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.10.110
honzapm
napsal(a):
Http://krmnesmesikvidera.cz/cs/15-sroty.
Děkuji za odkaz. Potřebuji ale šrot extrudovaný, kdy se extrudováním zničí antinutriční látky v soje. Šrotuji si stále čerstvý šrot, mohu i celou soju, ale ta prý není vhodná pro přímé krmení. Ceny na netu jsem hodně vysoké, jestli se dá sehnat někde za přijatelnou cenu. Slyšela jsem, že se dá sehnat i za 900 q.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Šrot je extrahovaný, jen to nemají uvedeno.Prodává ho dalších minimálně 6 eshopů.A při vyhledáváni zadejte extrahovaný, nikoliv extrudovaný.
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Děkuji za odkaz. Potřebuji ale šrot extrudovaný, kdy se extrudováním zničí antinutriční látky v soje. Šrotuji si stále čerstvý šrot, mohu i celou soju, ale ta prý není vhodná pro přímé krmení. Ceny na netu jsem hodně vysoké, jestli se dá sehnat někde za přijatelnou cenu. Slyšela jsem, že se dá sehnat i za 900 q.
Http://www.krmnesmesisoukup.cz/Sojovy-extrahovany-c10_27_2.htm.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Šrot je extrahovaný, jen to nemají uvedeno.Prodává ho dalších minimálně 6 eshopů.A při vyhledáváni zadejte extrahovaný, nikoliv extrudovaný.
Juro, máte široký rozhled, tak se zeptám na to, co jsem se o extrahovaném šrotu ze soji zatím nikde nedozvěděla.
Myslíte si, že je také tepelně ošetřený, aby se v něm snížil obsah inhibitorů trypsinu pod 10%? Nikde jsem se zatím nedopídila, jak proces extrakce - tj. získání oleje a zbytkových sojových pokrutin - probíhá. Zda za studena nebo ze tepla nad 80°C (teplota nutná pro inhibici).
Ono totiž extrahovaný a extrudovaný je rozdíl. Jak v technologii, tak v obsahu bílkovin.
Extrudace je tepelné ošetření s cílem získat stravitelnější surovinu. V případě soji to může být celé zrno, které má potom vyšší obsah tuků, ale nižší obsah bílkovin. V případě extrahovaného šrotu je obsah bílkovin daleko vyšší, nejvyšší ze všech rostlinných krmiv.
Myslím si, že takto byl položen dotaz od LIMI.
Děkuji za vaši odpověď Dana.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Před vlastním získáváním oleje se semena čistí, neboť zpravidla obsahují nečistoty jako např. písek, stébla, či jiná semena. Čištění probíhá nejčastěji na sítových čističkách, kde dochází k oddělování na základě velikosti. Dále se používají aspirátory, které proudem vzduchu odstraňují lehčí, případně těžší částice, magnetové čistící stroje i kombinované čističky. Součástí fáze čištění je u některých druhů olejnatých semen také odslupkování.
Dalším krokem v průběhu zpracování olejnin je drcení a mletí. Tento proces je ne-postradatelný, dochází při něm totiž k mnohonásobnému zvětšení povrchu, rozrušení buněčných stěn a otevírání olejových buněk, což je velmi důležité z hlediska výtěžnosti surového oleje. Tyto operace se provádějí většinou mezi otáčejícími se válci, ve válcových drtičích a mlecích stolicích.
Poslední fází před samotným získáním oleje je klimatizace, což je proces, při kterém se rozdrcená semena zahřívají na určitou teplotu a současně se upravuje jejich obsah vody. Klimatizace se provádí párou při teplotě 80–110 °C a dochází při ní ke snižování viskozity oleje, koagulaci bílkovin a inaktivaci enzymů.
U lisování za studena vstupují olejnatá semena do lisu za teplot okolo 20 °C (okolní teplota) a teplota vylisovaného oleje většinou nepřesahuje 50 °C. U lisování za tepla je semeno před lisováním cíleně zahříváno až na teplotu okolo 100 °C (pro ohřev se využívají patrové parní ohřívače nebo extrudéry v technologiích lisování s extruzí). Ohřev semen zlepšuje lisovatelnost, proto je dosahováno v technologiích za tepla vyšší výtěžnosti oleje. Daní za to je zvýšený obsah příměsí (fosfolipidů atd.) v oleji a vyšší celková energetická náročnost.
Zvýšená teplota nad 80 °C již také výrazně ovlivňuje bílkoviny a jiné látky obsažené ve výliscích a mění krmnou hodnotu výlisků. Některé druhy olejnatých semen jsou bez tepelné úpravy jen velmi špatně stravitelné (obsahují antinutriční látky). Typickým příkladem je sója.Pokrutiny jsou zbytkovým produktem po vylisování oleje. Boby se při extrakci odslupkují, odstředí se tuk a odpaří se zbytek extrakčního činidla. Takto vzniká sójový extrahovaný šrot 1. jakosti (obsah dusíkatých látek nad 48 %). Tento šrot je použitelný jako krmivo v nejrannějším období krmení telat, jehňat, kuřat, krůťat aj. Při přimíchání části slupek klesá kvalita: 2. jakost má obsah N-látek mezi 43-48 % a je vhodná jako krmivo pro všechny druhy hospodářských zvířat bez omezení. Poslední 3. jakost sojového šrotu s obsahem 38-43 % N-látek je vhodné zkrmovat pouze přežvýkavcům.