anonymx

Moje příspěvky

11.4.2017 09:19

Beica napsal(a):
Zdravím vás všichni :) mám na vás jen otázečku, tak nějak více méně pro inspiraci... Jak začínáte se stopami vy? Co pro začátek používáte? Jaké jsou vaše postupy, v kolika týdnech začínáte, prostě všechno od A do Z :D
Díky moc a všem hafanům zdar :).

Nejdřív si ujasněte, jestli chcete dělat sportovní nebo jiné stopy a s jakým cílem. Pokud sportovku, tak všechny příspěvky jsou naprosto špatně.

27.3.2017 18:18

Velka plemena v tomhle veku = kus vola a kus vcely. Neprekrmovat, drzet hubenejsiho, kvalitni krmivo a pohyb. Volny hrbet se srovna jak osvali.

23.3.2017 19:11

bilusik napsal(a):
Když ji nemá v 8 týdnech při odběru, tak se mu za pár dní po odběru určitě neobjeví. Je to banalita, ale já bych štěně s kýlou se slevou nechtěl. Buď bych si vzal bez kýly nebo s odoperovanou kýlou - rizika by měl nést chovatel, ne nový majitel.

Jde vam o zdravi stenete nebo o "pohodli" cloveka? Kupujete ziveho tvorecka ne spotrebni zbozi.

23.3.2017 14:40

Cath napsal(a):
A myslíte, že je správně, že ji zatlačuju? Moc zlepšení nepozoruju. :) Ale když mu ji večer zatlačím (opatrně samozřejmě), tak mu to do rána nevyskočí. Ale opravdu stačí, aby jednou poskočil nebo si stoupnul na zadní a má to hned venku. Byla bych ráda, kdyby mu to zarostlo a nikam nemusel... ale to se při jeho frekvenci hopsání asi nestane. :) Přes noc, když to má v klidu se mu to svalstvo zrovna neobnovuje...

Netrapte ho, tahle kyla mu neni (na rozdil od triselne) nebezpecna. Nechte ho zit jak chce a obcas zkontrolujte. Ted uz se sama nezatahne.

23.3.2017 10:13

Pupeční kýla je taková banalita, že je to to poslední co mně při koupi štěněte zajímá. NIKDY bych nedala operovat tak malé štěně (POKUD NEJDE O ŽIVOT) a koupi 3 měsíčního štěněte bych si hodně rozmýšlela. Ale jde o plemena a účel pořízení. Pokud takové štěně mám jako chovatel, berou si je lidé, kteří mají stejný názor.

20.3.2017 13:01

Spousta mých psů se dožila požehnaného věku s pupeční kýlou a to provozovali vrcholově sportovní kynologii. Jen jsem se občas v době jejich růstu podívala, jestli se nezvětšuje. Nikdy se ani nehnula a to tak do velikosti nehtu u malíčku. Nikdy bych neoperovala mrňavé štěně, klidně (pokud je to nutné) tak po půl roce věku.

18.3.2017 11:23

Ano, zkazit uz to nejde.Ale nadeje je fakt nulovs.

18.3.2017 10:28

Jenze ty 2 mesice jsou rozhodujici. BOM by se pravděpodobně po ukončení prezubeni postavily samy. Ale 6ti mesicni NO uz je pravdepodobnost skoro nulova.

17.3.2017 10:36

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já mám zkušenosti s dobrmany po kupírování, a tam z úplně ležatého ucha z úzkou základnou uděláte lepením ucho stojaté, i když je u moderních lymfatičnějších typů poměrně měkké.
Tady je průšvih, že to doteď nikdo neřešil, takže vylepením se může neště něco zachránit, a pokazit na tomto už nic nejde.

Jenže u dobrmanů to probíhalo mnohem dřív a hlavně to ucho "zpevnila" jizva po kupírování.

17.3.2017 09:54

Nevím, nevím, za mé dlouholeté zkušenosti s NO se vylepením nezměnilo vůbec nic. Prostě když je ucho měkké, tak je snaha marná...

9.3.2017 11:48

Ano, jsou jiní a je úplně jedno, jestli se s nimi cvičí cíleně nebo jen prostě žije. Jedno je společné, důslednost a zase jen důslednost. A pak je pes pro radost. Je spousta zlozvyků, které nám v podstatě nevadí a tak je tolerujeme a někdy je to k zasmání a někdy k vzteku. Je jedno jestli /když se vám chce) honíte psa po bytě abyste mu nandali kšíry, ale není jedno, jestli ho přivoláváte půl hodiny. U mně na každého psa funguje: oslovení jménem - přijde do mé blízkosti a to hned dle intenzity oslovení, Písknutí na větší vzdálenost - totéž. Prostě nikdo nemusí cvičit, ale důsledně vychovat ano.

8.3.2017 11:43

Tak mám spíš dojem, že co jste je naučili, to dělají. Měla jsem NF spoustu let a línej nebyl ani jeden ( ZZV1 běžně i ZVV2). U molosů je nutné jedno, důslednost, důslednost, důslednost...
Nepodlehnout sladkým očím medvídka, ale trvat na svém od prvního dne. Když je naučíte, že půl hodiny povykujete a nic se neděje, tak proč by měli přijít? Nepodléhejte iluzi, oni nepřemýšlí jestli je to právě nutné nebo ne, oni moc dobře vědí, že není, tak proč by to dělali? A honit psa po bytě abych mu nasadila obojek? To bych teda nesnesla ani omylem. Naší kavalírce se taky nechce, ale když vidím, že vstává s výrazem "nojo, zase musím", tak prostě hned houknu "jdeme" a už maže ven.

8.3.2017 10:46

Tak já to takhle mám a už NIKDY bych to neudělala. Psiska jsou na mě tak závislí, že kdybych musela třeba do nemocnice, tak fakt nevím jak bych to udělala.

7.3.2017 09:29

Huskyjanina napsal(a):
Takže přesně to, co sem si o něm myslela...normálka, tady by se s tim neuživil, ale amíci jsou tak neskutečně blbej národ, že jeho tam potřebujou...aby jim vštěpoval, že pes není dítě a hračka, ale živej tvor se svejma potřebama.

Když se velmi dobře uživí Desenský a spousta jiných "odborníků"...

1.3.2017 11:28

Lacíku-teorie a praxe je nebetyčný rozdíl. Nic není černé nebo bílé. Dnes se učí obrany od prvního dne štěněte lovením a bráněním kořisti.
Přes lovecké chování jsem učila jednu fenu, která v sobě neměla ani atom agresivity nebo strachu, prostě rukáv "aportovala".
Vámi uvedenému způsobu b) - k tomu se přistupuje obvykle "ze zoufalství" kdy pes je bázlivý, nejistý. Je to způsob k ničemu, sice možná pes přežije nižší zkoušku, možná i bonitaci, ale, co si budeme povídat, je to k ničemu.
Vy pořád melete o tom, že figurant psa dráždí, ohrožuje, zubí se, apod. ale to už je fáze, kdy figurant=kořist klade odpor, není tedy účelem vyvolat strach, to v žádném případě, jen udělat kořist zajímavější.
Možná byste se měl zamyslet, že v IPO kořist prchá jen v jednom jediném cviku, útěk u makety. Jinak jde vždy proti psovi a pes, který by byl učený přes b) by nebyl schopen reagovat a provést cvik tak jak je požadováno ani omylem. Sebemenší zaváhání nebo reakce na úder je důvodem diskvalifikace (mimo jiné).

28.2.2017 20:47

Malinmaniak napsal(a):
Diky :). Je fakt, ze jsme na tom pudu mohli pracovat jeste vice, fena byla ale velka bazlivka a stresovali ji cizi lide, tudiz jsem na tomhle pracoval vice, uz je i krasne zvedava :). Myslim si, ze jsem udelal chybu v tom, ze haderka vzdycky nakonec skoncila v me ruce a ona hodne prohravala.

Vite, ; zrejme nemate fenu z pracovni linie,. Pokud by to v ni bylo, tak byste mel velky problem, aby vam hadr zustal v ruce uz od prvniho dne. Na agility to tolik nevadi.

28.2.2017 12:21

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Meg, není všechno tak černé, jak se zdá smajlík
Jj, vlk, ten by ho vycvičil

Asi nevycvičil, protože vlk je v podstatě plachý, bázlivý. Proto jsou problémy s ČVČ.

28.2.2017 12:02

Tohle by asi byla diskuze na věky, věků. Nesrovnávejte lov zvěře, to už jste opravdu jinde. Já prostě tvrdím, že strach NIKDY nesmí být motivátorem. Ale naopak, zvyšováním kořistnického pudu.

28.2.2017 11:39

Lacik napsal(a):
Tak, že ted se již jedná o naučené chování je asi jasné.

Můžete mi ale tedy prozradit, co má toto chování figuranta (kořisti) společného s chováním figuranta jako kořisti a tedy motivací psa je lovecké chování.

Pokud by se jednalo o lovecké chování, tak toto dráždění (velkou kořistí) psa jak syčením, zubením se (vy tomu říkáte komik a před chvíli jste toto chování popírala) není přeci vůbec třeba..

Toto je totiž ohrožování psa a tím dráždění jeho nervové soustavy (v obranném modu je pes sakra tvrdý, v loveckém modu se musí zkušeností učit lovit, později tvrdě a razantně). Ale nebudeme tomu říkat strašení psa, ale hecování :).

Zásadní rozdíl je ten, že figurant, tedy kořist psa učí a učí ho postupně. Tedy nejprve pes loví (hadr, pešek) už tady je na psa vyvíjen tlak, figurant občas přídá tlak proti psovi, tedy náznak úderu, dotek nohou, rukou, neutíká vždy od psa, ale občas jde i proti psovi. Ale NIKDY nesmí u psa vyvolat ani náznak strachu, pes vždy vyhrává. To, že je "hecuje" je jen do určité míry tak, aby pes neměl kořist "zadarmo" a zase je to jen a jen do určité míry. Kdyby vaše tvrzení byla správná, tak by psi měli obrovské problémy s přepady, natož s kontrolákem, kdy figurant běží proti psovi, naznačuje údery a ještě řve. I roční pes jde na kontroláku figuranta "zabít" s obrovskou chutí a razancí. Nevadí jim údery, utržení, často sražení figuranta, šlápnutí, nabrání nohou apod. To nikdy nenaučíte strachem, ale systematickou prací se psem, kdy pes získává sebevědomí pozvolným zvyšováním nároků. Samozřejmě záleží na jednotlivém psovi, který k tomu musí mít povahu a umění figuranta a psovoda.

28.2.2017 11:15

Pane Lacík-vy toho asi o obranách moc nevíte. První video - mladej Antrax a od 9. minuty je to trénink na kontrolák, tzv.statika. Pes se učí jít si pro rukáv v pozici a prohoz.
Druhé video - Martin je komik a občas je nutné psa vyhecovat k trochu větší agresi. Ale ani jedno nemá absolutně nic společného s učením obran přes strach.Důvodem v žádném případě není strachová reakce, dobrý figurant ví moc dobře jaký tlak může na psa vyvinout, aby je jen vyhecoval a ne vystrašil.