Pavluše napsal(a):
Dobrý den, máme 4letého kocoura MCO a jsem z něj naprosto zoufalá, je tak mlsný, že nechce nic žrát...granule kupujeme s obsahem šanty, ty docela jí, když mu je tedy postříkám rozprašovacem a maso ? Ždibne si vepřového syrového jinak nic kuřecí nechce vubec a konzervy nebo kapsičky jak by smet a mléčné výrobky... vubec.. Má jen 7kg, ale zdravotně je v pořádku, prostě jen nemá chuť k jídlu... Je něco čím mu tu chuť podpořid, aby měl prostě hlad a začal futrovat ? :-D děkuji.

Možná to bude mimo, ale když jsem potřebovala kocoura trošku rozjíst sypala jsem mu na granulky FortiFloru, je to probiotikum a může se užívat i dlouhodobě. Mým kocourům to strašně chutná a paní veterinářka mi říkala, že tím na klinice taky rozjídají kočky. Kupuju to na veterině jednotlivě po sáčcích a je to ve formě prášku. Neříkám, že je to tutovka, ale nám to pomohlo.

https://krmivo-a-vitaminy-pro-kocky.heureka.cz/purina-vd-feline-fortiflora-30x1-g/specifikace/#.

honzapm napsal(a):
Já myslím, že je to dobré rozhodnutí. Takže držím pěsti.

Děkuji :).

Bejina napsal(a):
Já mám dva kocourky a nechala jsem je vykastrovat uz před osmým měsícem. Jsou po kastraci klidnější a jejich hry jsou mírnější. Jsou spolu naprosto v pohodě (jeden má 8 měsíců a druhý 16 měsíců), ale ono hodně záleží na jedincich. Já si myslím, že kastrace může pomoct, ale také nemusí. Být vámi bych už kastraci zvažovala a nečekala bych až budou značkovat...

Moc díky za zkušenost, rozsekla jsem to a po poradě s veterinářkou jsou kluci objednání příští tyden, držte nám pěsti.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jsou to kocouři, jakmile začnou dospívat, už se nějaká rivalita začne projevovat. Co jsem načetla, tak dva vykastrovaní kocouři se snáší velmi dobře. Kastrovaný kocour bývá i lepším parťákem ke kotěti. Neplatí to samozřejmě 100%, ale ve velké většině případů to tak je.
Naši dva jsou skvělí parťáci, dokonce jeden je takový závislák na druhém, že i krátkodobé odloučení snáší špatně (např. veterina). Ale přes to se nedávno stalo něco podobného. Objednala jsem udičku s třemi "střapci". Byla určená novému kocourovi, ale protože mi ti "domorodci" asistují u vybalování kočičího balíku, tak ty střapce "zmerčili". Jeden takový chlupatý jsem jim tedy dala. Jeden z kocourů ho drapnul, schoval se s ním v papírovém domečku a když mu ho chtěl druhý ukořistit, tak na něj také syčel. Nervali se nebo něco podobného, ale překvapilo mě to. Střapec jsem schovala a měli po "ptákách"

Zajímavé je, že u nás se to projevilo taky s novým přívěskem na udici Velký boom, když se tam objevilo cosi nového.
No ti naši domorodci asi tedy půjdou fiknout co nejdřív..chlapečci moji

Dacani a pak že dvě/dva jsou lepší než jedna

Zatím neznačkují (klepu klepu) ani jsem nezaznamenala, že by moč páchla jinak než obvykle. Spíš bych chtěla tomuhle všemu předejít, plus, aby zklidnili hormon. I když (po desáté) vím, to mi kastrování nezaručí. To je přesně i u nás, aby měli náladu na hraní ve stejný čas a spíše hravý zrzek

Tak nezbývá než doufat, že se to nějak utřepe

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kastrace nezaručuje nic.
Můžeme se bavit pouze o pravděpodobnosti. Rozhoduje povaha, i když hormony samozřejmě hrají roli.

"Včera jsem je dostala do varu s hračkou, jeden lítal jak splašený za udičkou a toho druhého to asi nabudilo a pak se na něj vrhl a bylo tam nějaké syčení, když byli v klubku a docela ho válcoval. "
tak to chce ty udičky dvě, není dobré je dostávat do konfliktu, jak se naučí "konfliktit", tak to budou přenášet i do jiných situací.

Udičky mám dvě, ale obě zaráz ovládat nejde :) snažím se je poctivě střídat, chvilku si hraje jeden, pak druhý, docela to funguje, až na včerejšek. Ovšem ten jeden je takový "pomalejší", číhá docela dlouho než zaútočí a právě než se rozhýbe, je u toho ten druhý. Je mi jasné, že kastrace nemusí být řešení, spíše jestli čekat nebo to můžu realizovat vzhledem k jejich stáří. Děkuju za názor :).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak to už hra nebyla...

Nechat je už vykastrovat? Pomůže to?

Chtěla bych se zeptat k aktuální situaci..je běžné, že při hře na sebe kocouři syčí?

Včera jsem je dostala do varu s hračkou, jeden lítal jak splašený za udičkou a toho druhého to asi nabudilo a pak se na něj vrhl a bylo tam nějaké syčení, když byli v klubku a docela ho válcoval.

Nebylo to nic vážného, nechali se po chvilce v klidu oddělit, jen to syčení a ten ve spod (na kterého se vrhl) měl sklopené uši a pak utekl, jak měl příležitost. Někdy tedy syknou i na hračku. Ale přišlo mi to tedy surovější než obvykle. Jak jsem tady zmiňovala, nejsou bůhvíjací kámoši, ale v klidu se snáší, žerou vedle sebe, můžou vedle sebe ležet a občas si hrají a prohání se, dokonce mi to přišlo poslední dobou častější. Jak se zklidnili, tak opět nastal běžný "klidový" režim :)

Nevím, jak rozeznat ještě hru a co už by bylo vážné. Budou mít teď v listopadu 7 měsíců, napadlo mě jestli nenastupuje puberta nebo prostě mají jen větší sílu a razanci. Vykastrovaní zatím nejsou, chtěla jsem ještě tak 2 měsíce počkat.

Děkuji za vaše názory a přeju pěkný den :).

Machyska napsal(a):
Balkón se jim bude líbit a určitě postačí.

Mám stejný názor jako Bejina a i stejné zkušenosti. Jak ráda bych ty polovenkovní nechala jen doma, abych se o ně nemusela bát, ale není to možné. Doma by byly nešťastné.

Kdyby doma nepomňoukával, aby by mě nenapadlo, že by mu mohlo něco chybět :) Tak snad ten balkon pomůže :).

Bejina napsal(a):
Mojí domácností prošlo už více koček a zpočátku všechny chodily ven. Postupně jsme přišly celkem o tři kočky kvůli silnici a tak poslední dva kocourci už jsou pouze bytoví. Ještě máme dvě kočky, které ven chodí, jsou už roky zvyklé a nelze je to odnaučit. Moc dobře vím, že se jednoho dne nemusí vrátit domů. To je ta daň za svobodu.
Naši kocourci mají aspoň k dispozici celoročně velkou zasíťovanou terasu. Občas také visí na síti, ale to spíš proto, že sledují ptáčky a hmyz. Toho staršího, než se dobudovala terasa, jsme párkrát vzali na kšíry, ale už bych to neudělala, jsou-li bytoví, je lepší, když to venku nepoznají.

Pokud kocourky pustíte ven, počítejte nejen s tím, že budou denně vyžadovat, abyste je pouštěla a pak počítejte s rizikem, že se vám nemusí vrátit domů...

Tak tohle jsem potřebovala asi slyšet, já je nemám ani kam vypustit, mezi paneláky a do polí to nepřichází v úvahu. Zkusím jím zasíťovat na čumendu aspoň balkonek co máme a snad se ten síťolezec časem uklidní. Kdo by je taky venku mazlil a natřepával polštáře že jo?

janau. napsal(a):
Dokonce dva mourky Krásní! A jak vypadají spokojeně...
U nás jsou oba také bytoví, kvůli našim psům.. I když jim nic moc v okolí nehrozí, silnice je hodně daleko a skoro nic po ní nejezdí, stodoly plné myší (máme nějaká hodpodářská zvířata), stejně je ven kvůli psům nepustím. Když otevřu zasíťované okno, jde vidět, že by ven šli moc rádi, taky "šplhají" po síti a mňouknou si, ale když okno zavřu, jsou v klidu a ničeho se nedožadují. Já osobně bych už to neriskovala, pouštět je ven, Kulda (černý) byl naposledy venku ve 4 měsících, ten mladší mourek Alf u nás nikdy. Oba do té doby žili venku se svými sourozenci a matkami do věku okolo 2 měsíců. Zajímalo by mě, zda na pobyt venku kocouři zapomněli nebo ne? Co myslíte?

Vzhledem k tomu, že já jsem kočičí lajk, tohle jsou moje první kočičky a učím se všechno za pochodu, netroufnu si vůbec říct co jim v těch hlavičkách zůstává :).

janau. napsal(a):
Já mám doma 2 bytové kocourky nalezence 14 měsíců (kastrovaný) a 6 měsíců a je na nich vidět úplně odlišná povaha a i vzhled. Starší kocour je takový nemotora, mazlík, je malý a hubený a všemu se podřizuje, co chce menší kocour, ve všem mu ustupuje.. Mladší kocour je možná už teď váhově těžší, nemá celkem zájem o mazlení, přijde jen pokud u mě leží st.kocour, všechno staršímu kocourovi sebere, hraje si s ním jen když má zájem on sám atd.
Jinak si ale celkem rozumí, zatím jsem nepostřehla žádné vážnější šarvátky, hry vypadají v mezích, i když někdy lítají a dělají brajgl, že to vypadá, že doma máme komando tygrů, ale v poho..
Původní záměr byl pořídit staršímu kocourkovi kámoše, snad toho nebudu litovat, až ho přeroste, což se určitě stane.. Moc mě ale baví, že jsou to rozdílné povahy, každý má něco do sebe, po ránu se dnes dokonce přišel pomazlit i ten mour malej, což beru za velký úspěch. Za manželem ale nejde ani jeden z nich, stalo se to jen v případě staršího kocoura a pokud jsem doma nebyla více jak 2 dny... Jsou to miláčci

Nádherní jsou :) takového půlročního mourečka mám taky, takže na ně "trpím" :).

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Bejina napsal(a):
U nás je to téměř stejné... také máme dva kocourky, také jsou od sebe o osm měsíců (16-měsíční a 8-měsíční) Mladší toho staršího už teď předrůstá, rozhodně bude větší. Ten starší je mnohem mazlivější a mladšímu dost ustoupí, dokonce i jídlo mu klidně přenechá, ačkoliv ví, že si ten mladší své jídlo již snědl. I když jsou každý úplně jiný, přesto si spolu rozumí a pohrají si. Pouze když oba někdy chytne "rapl" a začnou se honit, tak nemají daleko k demoliční četě , ale jinak jsou to naši zlatí miláčci.

Tak jsem ráda, že to má někdo aspoň trošku podobné :) teď jsem už myslela, že to graduje, první kocourek se přes víkend vůbec nebavil, nešel za námi, natož za kocourem, moc nežral a ejhle pak jsem našla vypadnutý zoubek a z morouse opět mazlivka.
Chtěla bych se ještě zeptat... oba kocourky mám z depozita, celou dobu byli přes léto ve venkovní voliéře (nijak zvlášť velké), takže venku na volno nikdy nebyli a neznají to. A teď mi ten jeden dost často šplhá po okenní síti, chodí po parapetu a mňouká. Vypadá to jakoby se za každou cenu chtěl dostat ven a mě napadá, jestli v tom bytě nestrádá..Má půl roku, před sebou kastraci. Uvažovala jsem o kšírech, ale to bych zas nechtěla, aby pak vyžadoval neustále ven. Možná by se mu to ani nelíbilo, ale to že bych mu to jednou ukázala a pak by nebylo cesty zpět mě celkem děsí. Vůbec jsem si nepřipustila možnost, že by se jim v bytě nemuselo líbit, když nic jiného defacto neznají a nechtěla bych je trápit.

Děkuji dámy, oni jsou to miláčkové, akorát musím vymýšlet pořád nové hry, abych je trošku vybila. Jeden se mi zdá takový línější, vydrží dýl ležet a ten druhý je na mně více závislejší než ten peciválek. Sranda je, že jsem si prosadila druhé kotě, aby se více zabavili spolu aby byli spokojenější. Jinak kastrace je samozřejmostí, zatím ( klepu) jsou v klidu, tak ještě čekám, jsou v bytě a ven se nedostanou.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na názor ohledně „parťáctví“ mezi dvěma kocourky.
Mám dva cca 5ti měsíční kocourky, které jsem si v rozmezí 14 dnů přinesla domů, bylo to v červenci, tzn. že spolu je mám doma asi 2,5měsíce. První den byl náročnější, druhý den, co byli spolu, domácí kocourek přestal nově příchozího pronásledovat a nové koťátko se přestalo bát. Od té doby je klid a pohoda, žádné boje, žerou vedle sebe nebo si střídají misky. Nicméně všude čtu, že pokud si někdo vezme takhle dvě stejně stará koťata většinou si spolu hrají, spí spolu v klubku atd. Ti moji spolu fungují bez problémů, ale nejsou nerozluční (nebo jak to říct). Občas si spolu pohrají, honí se, olížou se atd., ale potom 2-3 dny kolem sebe jenom chodí, bez nějakého kontaktu. Myslela jsem, že jako tříměsíční koťata budou „pořád“ v jednom klubku, hraví jsou, myslím, dost. Nebo se jeden pokouší vyvolat hru, ale druhý nemá zájem. Můžou se k tomu nerozlučnému vztahu ještě propracovat, nebo se spíš mám smířit s tím, že každý je jiné povahy a tak to prostě bude? Rozhodně si nestěžuju, oba jsou úžasní a jsem šťastná, že je mám. Spíš mě zajímají vaše zkušenosti a názory. Děkuji.

My máme to stříbrné co tady uvádíte, výškově krásně k parapetu..

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Zdravím, slíbené fotky

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

lavacca napsal(a):
Super zprava. :) Pak se nam tu pochlubte fotkami. ;).

Ano, ono to prospěje nejen jemu, ale i mně, nebudu pak nervózní, že mu něco chybí nebo, že jsem neudělala, vše co jsem mohla udělat

Druhé kotě bude!