Pudlíci nejsou můj šálek kávy, pokud mají takové ty šílené módní střihy. Ale pokud mají klasicky zarovnanou srst do jedné délky, žádné bambule a podobně, tak vypadají dobře. Pamatuji si dámu, co chodila se dvěma černými královskými pudly a všichni se po nich otáčeli. Klidní, vyrovnaní a důstojní "páni psi".
Jsou nějaké větší rozdíly v povaze u toy a trpasličího? (střeďák už váží kolem 15 kg a to mi přijde moc).Znala jsem lépe jen jednoho střeďáka, vitální se dožil snad 16 let, akorát teda štěkal a to celkem hodně.

Pro Orionku a Lesnížínku: To mě mrzí, kolik lidí má s kojením problémy Já jsem poprvé měla to štěstí, že jsem kojila do 3 let dcery a poprvé holka byla pořádně nemocná až ve školce, kdy chytla neštovice. Do té doby maximálně rýmička. Když děcka kolem lehla na 14 dní, ona měla teplotu den a druhý den už řádila jak čert :) Snad budu mít i podruhé takové štěstí. Přitom jsem tedy sama alergik na kde co (kojená jsem nebyla vůbec).

Děkuji za další tipy a komenty. Pamatuju si, že když byla dcera mimino, taky byly dny, kdy byla nonstop u prsa. Když nepila, brečela. Ale i tak se vždycky našlo pár minut na to, abychom zašly do obchodu, vyhodit zbytky a podobné. Bydlíme v bytovce a máme tady velice prostorný dvorek, který patří k našemu domu a ještě dvěma dalším bytovkám. Nejezdí tady vůbec auta, je tady hodně trávy, je to prostor pro pěší - převážně teda děti a venčitele psů. Všímám si, že tady jsou i lidi, kteří (třeba v nemoci) jen otevřou vchodové dveře, nechají psa vyběhnout, vykonat potřebu a zavolají zase zpět. Na příležitostné venčení malého psíka dcerou (v tomto případě vždy na vodítku) je ten dvorek podle mě zcela dostačující. Samozřejmostí je řádná osvěta, co a jak dělat (předpokládám, že když dcera bude dřív venčit psa i se mnou, tak se i nějak přirozeně naučí co a jak). A pokud budu mít pocit, že to nezvládne, nenechám ji. Holt pes bude muset bez venčení místo 5 hodin 6.

Ještě k tomu plemeni - tibeťáka někdo neznáte? Moc jste se o něm nezmiňovali (kromě zvláštní povahy) a mně se jinak taky celkem zamlouvá :)

A se spavostí - já jsem taky byla odjakživa strašně moc spavá. Manžel - tehdy ještě přítel - si kolikrát myslel, že jsem v kómatu, jak mě neuměl probudit. Ale po dítěti se to změnilo a dokonce mě pár měsíců potrápila insomnie a to byl teda mazec!

Andryseeek3:Přesně proto chci malé plemeno. Manžel by šel klidně do většího hafana (jeho favorit je ridgeback) Ale já jsem řekla, že se s ním nebudu tahat spolu s kočárem. Další věc je, že chci, aby ho starší dcera dobře zvládala a brzy ho mohla i sama venčit - tím myslím, až já už nebudu na mateřské, čili za 3 roky - to jí bude 9 Dovedu si představit, že bude venčit dejme tomu 8-kilového psíka. Ale 40-kilové "telátko"? Těžko. Měla jsem pyreneje a tak vím, o čem mluvím - děti sice miloval, ale devítileté holce bych ho samotné nedala.

Lesnížínka: Když bude mladší batole, pejsek už nebude štěně. Jinak jsem zvyklá chodit s dítětem v šátku kamkoliv, takže není problém když bude potřeba vyběhnout před barák - dát dítě do šátku, vzít psa a jde se ;)
Až budou mladšímu 3, půjdu do práce a už toho času bude mnohem méně. Kdo má nebo kdy měl dítě, začínající chodit do školky, asi tuší, o čem mluvím. ;) Štěně by muselo bývat doma hned těch 5-6 hod denně samo a to nechceme.

Děkuji všem za reakce :)
Tak trošku jsem čekala, že se najdou lidi, kteří budou kamenovat nápad malé děti a do toho štěně. Je nám jasné, že to občas bude náročné. Po pejskovi toužíme už delší dobu (já jsem celé dětství a mládí psy měla a manžel v podstatě také) a opravdu jsem s nimi žila, neměla jsem prakticky jiné zájmy, brala jsem je všude s sebou - hlavně tedy kříženku šeltinku, to byl můj mazel. Právě jsme si říkali, že až budu zase chodit do práce, k tomu mladší dítě do školky, tak na to nebude už vůbec čas. Na štěně je potřeba víc času, aby se socializovalo a to mi přijde vhodnější během mateřské než když budeme všichni v práci, škole, školce...Trošku už jsme nad štěňdem uvažovali, když byla dcera miminko, ale tehdy jsem ještě studovala a bylo by toho moc...
Já vím, že všichni mít psa nemusí, ale bychom byli moc rádi. Králíka už máme ;)
Dcera se chodí občas dívat na agility, máme cvičák kousek od baráku a chodí tam její kamarádka, tak se občas jdem kouknout. Oni mají jorkšíra, ten ale neprošel u manžela. To, jestli ji agility chytnou a nebo ne, nějak zvlášť neřeším. Pejska chceme i tak, protože jsme s manželem oba ze "psí" rodiny :) Já jsem agility nikdy nedělala, pouze jsem s pyrenejem a kólii absolvovala základní výcvik.
K zastánkyni whippetů: Myslíš si teda, že by toto plemeno přicházelo v úvahu pro naši situaci? Co se týče vyblbnutí, tak bych ho mohla vypustit v lesoparku, ale trochu se bojím, že by mi utekl za nějakým zajícem a byl by v trapu :D Manžel by teda ještě uvítal, kdyby s nim chodil běhat, ale nevím nevím, jestli by manželovo tempo bylo pro whippeta dostačující ;)
A pak ještě poslední dotaz? Mimčo čekáme v březnu - v jaké době byste si štěně ideálně pořídili?
Každopádně všem moc děkuji za tipy a názory

Dobrý den,
chceme si pořídit menšího pejska do bytu. Máme 6-letou dceru, ke které brzy přibyde sourozenec. Já mám zkušenosti z dřívějších dob pouze s ovčáckými a pasteveckými plemeny (kolie, x sheltie, pyrenejský horský pes), vše na baráčku, o těch malých bytových pejscích toho moc nevím.
Zatím jsme předběžně na základě popisu na internetu vybrali následující: Kavalír king charles španěl, malý pudl, papillon, tibetský španěl. Od dětství mám platonickou lásku vipeta, ale ten asi moc vhodný nebude...
U kavalíra se trošku bojím zdraví a línání, ale jinak se nám zamlouvá asi nejvíc.
Jelikož teď budu na mateřské, venčení by bylo ráno, delší dopolední procházka, delší odpolední procházka a krátké venčení večer. Chodíme po horách, tak by bylo fajn, kdyby to pejsek zvládl (ale žádný extrém, vzhledem k děckám) :) Dcera by ráda zkusila i agility. Později by měl být pes schopen vydržet 5-6 hodin doma sám. Hlavní je, aby to byl klíďas a mazel s dobrým vztahem k dětem (samozřejmě pod dozorem dospělých). Hmotnost ideálně do 10 kg, maximum 12 kg.
Děkuji za tipy :).