Fenu jsem chválila při tahání taky slovně, jakmile zabrala, tak prostě: výborně, heja heja a to je dobře go, a podobně. Jakmile běží že je šňůra napjatá, tak můžete chválit. Nejdřív častěji, pak míň. Pak jsem ji ještě učila stůj, to je dost podstatný povel. No a doprava a doleva, to jsou musherské povely které se používají ale v angličtině, mě se pletly, tak jsem volala doprava a levá. Naučila se to a víc toho není potřeba. Doporučila bych nějakou knížku o psích spřeženích, tam to bývá dobře napsané a nebo na foru: www.mushing.cz se optat lidí, co mají tažné psy. Spíš než chválení za tahání mi přišlo důležité aby pes pochopil, že nesmí nečekaně zastavovat a ani vybočovat.

Já brala antištěk jako hovorový název Myslim, že je jedno, jestli to je na obojku, v ptačí budce nebo tak jak na tom odkazu, každopádně funguje to stejně - vydá to ten pro psa nepříjemný zvuk, což zamezí štěkání. Teda funguje to? Mě pes štěká jen tu dobu, co jsem venku s fenou. Jsem na rizikovém, takže bohužel nějakou dobu je nemůžu brát společně ven, jsou to velcí psi a tak pes prostě chvíli řve. Sousedi jsou tolerantní, je to ve dne a jen omezený čas, ale mě to vadí a tak bych to zkusila, s tím antištěkem. Ale kupovat ho, aniž by mi pár lidí potvrdilo, že to funguje, to nechci. Takže budu ráda za všechny zkušenosti.

Pes může štěkat z hodně důvodů. Mě pes řve, když vezmu fenu ven a ho nechám doma. Přitom ví, že po ní jde ven on. Takže antištěk bych nezavrhovala, i když spíš bych volila ten se zvukem, co by mě fakt zajímalo, jaké s tím má kdo zkušenosti. Pes zaštěká, antištěk by měl vydat nějaký nepříjemný zvuk a psovi by to mělo zamezit ve štěkání. Dávat mu impulzy mi přijde už moc drsný.

No na některých zkouškách jsou překážky, které můžou vašeho pejska limitovat. Jinak co se týká poslušnosti, i se starším psem můžete sbírat zkušenosti. Já bych asi zkusila stopařinu, to je taková práce i na důchod Navíc na něm se naučíte jak psa učit stopovat a pak až si za nějaký rok pořídíte štěně, vyvarujete se zbytečných chyb začátečníka.

med12 napsal(a):
Taky se musím podělit mám úplně první miminka.S chovem teprve začínám
Jinak jsem nechala 6.11 krýt Kaliforňačku a vše proběhlo na 1 tak se uvidí.

No máte tam na fotkách nádherné zrzečky. Já jsem připustila ještě koncem října 2 samice (činčilu a kříženku) a teď samici moravskou modrou. Tak zatím nevím, jak to dopadne, ale skoky proběhly, tak doufám, že budou mláďátka. Jinak mám jednu novou samici NOS, ale s tou počkám až na jaro a pak jsem si nechala novou mladou samici taky prvničku na jaro.

Měla jsem fenu huskyho, dožila se skoro 15 let, taky mám spoustu známých, co ho mají. Takže si troufám trochu poradit. Husky v bytě bych nedoporučovala, hlavně v létě chuchvalce chlupů a to ne trocha, i když ho budete vyčesávat, tak jsou to hromady. Plus je to prostě pes venkovní, který je v zimě schopný spat venku na zemi zapadaný sněhem, i když má krásnou boudičku.
Jsou to lovci, všechno co se hýbe, je s ním v nebezpečí - kačeny, slepice, kočky, ježci,...
Soužití s ostatními psy - většinou v pohodě, ale vyjímky se najdou. Je sice smečkový, ale jako jediný pes v domácnosti netrpí, stačí, když s ním chodíte na cvičák, případně ven s kamarády co mají taky psy. Jinak 9 hodin o samotě vydrží, u štěněte mu musíte samozřejmě zajistit častější krmení, ale všichni majitelé psů chodí do práce a pes se vašemu dennímu režimu přizpůsobí. (Jinak štěňata potřebují větší péči a čas ať jde o jakékoliv plemeno, nejen u huskouna). To je teď moderní přežitek, že pes musí být neustále s vámi. Většinu času co jste v práci nebo ve škole jednoduše prospí. Když ho ráno a večer vyběháte, bude v pohodě. Mě tahala fena i na kole, hlavně musíte běhat po měkkých površích, aby jste mu neodrovnali klouby. Přivolání téměř žádné, pes je to nezávislý. Co se týká ohaře, což tu někteří doporučovali, tak mám teď dva - jsou mnohem náročnější než husky. Potřebují totiž zaměstnat hlavu, nejen unavit, jinak vymýšlí kraviny. A to ti moji jsou hodní a vycvičení. Ale je spousta takových, co když jde páníček do práce mu mezitím zdemolují byt a štěkají na celé kolo. Takže z mého pohledu - husky jen venkovní, plus hodně pohybu - jsou to zlatíčka. Pokud chcete ohaře - to není pes jen na sport, musí pracovat, cvičit, jinak je to neřízená střela. Rozhodnout si to musíte sama. Ale rozhodně bych to řešila vyloženě s lidmi, co konkrétní plemena mají anebo měli, protože mají určité zkušenosti. Taky nemůžu třeba radit pořiďte si ovčáka, protože jsem ho v životě neměla

Clayton napsal(a):
Nemám nic proti psům na zahradě, naopak, choulostivění psů mi strašně vadí, ale podmínkou je pes s podsadou.Hladkosrsté ohaře bych ven určitě nedala.
Malina samozřejmě má srst přizpůsobenou k pobytu venku a doma si ji snad ani nedovedu představit.Pokud Váš druhý pes snáší ostatní a malinu budete mít od štěněte, nevím, proč by se neměli snášet.

Mám fenu ohaře venku skoro devět let a psa pět, strejda měl fenu kopova venku 14 let a psi to snáší dobře. Mají zateplené boudy (i střechu a podlahu), v zimě jim dávám do boudy seno nebo slámu a jsou v pohodě. Nevidím důvod, proč by nemohli být venku.

Ježíš, já mám venku výmaračku a auvergňáka, oba jsou to hladkosrstí ohaři. A zvládají to v pohodě. Poslední dobou se moc psi rozmazlují a podle mě se tím v dlouhodobém výhledu snižuje jejich odolnost.

Takový problém v tom, odnaučit psa skákat na člověka, zase nevidim. Pokud chcete pozitivně, tak prostě povel ne, za který ho nemůžete pochválit nahradím jiným povelem. Třeba to sedni. K psovi se naklonim, bez nějakých emocí (protože těch má v ten moment on v sobě víc než dost) ho prostě pochválím, pohladím a případně dám ten pamlsek. Když nechce sedět, má třeba tendenci se zvedat, tak povel důrazně zopakuju a můžu mu do sedu pomoct. Mám psa co je strašně psychicky vzrušivý a tohle se naučil a prostě sedne, nechá si dat náhubek, obojek a připnout vodítko a ještě mi dá na závěr packou nazdar. To vše za bouřlivého štěkání feny, která už je nachystaná na venčení. Stačí prostě být důsledný.
Jinak to jde naučit i jinou formou, to jsem musela použít u novofunladna, co jsem cvičila, protože toho jsem do sedu prostě nedostala, tak když na mě skočil, zmačkla jsem mu tlapy a on se to během pár dní odnaučil.
Kdo to nechce psa učit, může si prostě dát na oblečení starý tepláky a větrovku a pak se prostě převléct.

Tak nechávám samici u samce jen chvíli, víceméně 2 skoky - úspěšnost poznáte tak, že se samec tzv. překulí. Déle bych je spolu nenechávala. Jednou mi to udělal tchán, že dal samici k samcovi a nechal ji tam skoro celý den. Já jsem šla večer krmit a myslela jsem, že mě trefí šlak. Samec měl asi mrtvici, protože celý den se snažil samici poskákat. Přišla jsem tak o kvalitního a hlavně hodného samce. A úplně zbytečně.

Dneska ráno jsem v králíkárně našla nadílku (viz. přiložené foto mladých a hrdé maminy) a mám takovou radost, že se o ni musím podělit. Při té příležitosti se chci zeptat, jak se vám teď daří připouštění a jestli vůbec připouštíte na zimu.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Taky dávám ocet do vody, kokcidiozu máme zřídka.

evina66 napsal(a):
A proč?
Králík na řízek je vynikající. Ale musí se to samozřejmě umět. Já jsem ho poprvé jedla smaženého u babičky a dodnes se mi nepodařilo dosáhnout křehké ho a zároveň šťavnatého masa tak, aby zůstala kůrčička křupavá u NEVYKOSTĚNÉHO králíka. Vždycky mám tu strouhanku měkkou. Postup je tento : králíka klasicky naporcuji, osolím a obalím v trojobalu. Osmažím asi 5 - 7 minut po každé straně až strouhanka zezlátne. Naskládám ho do pekáče a podleju horkým vývarem nebo vodou. Maso je ponořené až do 2/3 výšky. Dám na to 2 - 3 lžíce sádla a přikryté peču v troubě do změknutí. Maso je měkké, šťavnaté a zalité sosem z králíka. Jak se babičce podařila ta křupavá kůrčička nevím.

Ale já ho umim smažit, mamka mě to naučila, aby nebyl vysušený, v troubě
Jenže celkově nejsem zastánce smažení v trojobalu a to proto mi to přijde škoda, smažit králíka Při pečení je zdravější a podle mě i chutnější. Přijde mi to jedno z nejlepších druhů mas, tak proč ho kazit smažením. Ale chápu zastánce řízků, někdo to má prostě rád. Každopádně když vařím oběd z králíka, tak udělám polívku a pečeného. Nejradši na té kořenové zelenině, ale už jsem zkoušela i jiné recepty, je jich kopa.

Taky se mi stalo, že jsem musela mladé dát do hnízda. Myslím, že záleží hlavně na samici, jak je zvyklá na váš pach.

Břišní svaly mám na králíkovi nejradši To bych nepřežila, dát to do polívky. Ale jako nápad zajímavý, jen u nás to neprojde
U nás vede klasická polévka z králíka. A pečený na kořenové zelenině. Nesnášim, když ho někdo osmaží

No já dávám asi tři hrnky ovsa a jeden hrnek ječmene. Poměr mám takový proto, že ovsa máme hodně a ječmene míň. Granulema momentálně nekrmím.

Já jsem dřív taky uvažovala o Hyle, ale pak když jsem ji viděla naživo, tak jsem od toho upustila. Takže s ní nemám zkušenosti. Spíš bych brala VSS. Ale je tady spousta Hyla nadšenců, kteří by vám určitě vyjmenovali přednosti tohoto plemene.

Jo, taky ho nejdřív opláchneme, pak dáme na chvíli do vody, pověsíme na hák ať okape voda a šup s ním do lednice. nebo na pekáč. nebo do mrazáku

Takže záhada vyřešena. Tahle samice má takzvanou žbluňkavku. Ještě nedávno jsem tu o tom četla, říkala jsem si co je to za kravinu, aby králík žbluňkal. A teď ráno jak jsem krmila králíky, samice pořád apatická, nafouklá, těžký dech, nežrala, nepila, jen leží, tak jsem ji prohmatávala a pak jsem do ní šťouchla a v ní to zažbluňkalo. Takže odpoledne radikální léčba, přítel ji bude muset zabít. Je zajímavé, že to má stará samice, doufám, že se mi to v chovu neroznese.
Mladí a všichni ostatní zatím v pořádku. Celkem jich mám asi 45 ks. To by mě porazilo.
Jinak kotec vyvápním.
Máte s tím někdo zkušenosti? Roznese se to v chovu, nebo to jde zastavit? Já jsem se s tím ještě nesetkala.

No u nás to bylo celý rok jak na běžícím pásu, zabřezávaly napoprvé a měly početné vrhy. Ale u téhle samice fakt nevím. Ale doufám, že se okotí.