Ahoj,
jsem si vědoma toho, že konverzace je už hodně stará, ale po přečtení každičké zprávy musím napsat svůj názor.
Nechci tím samozřejmě nikoho urážet nebo odsuzovat a koneckonců jsem jen malá holka a třeba s přibývajícím věkem lépe pochopím jak to bylo myšleno.
Upřímně, já si myslím, že když si zamilujete zvíře, ať už je to pes nebo kůň nebo jakékoliv jiné. Berete ho jako člena rodiny a jeho ztráta vás bolí stejně tak. Když máte koně od hříběte a sledujete jak vyrůstá, vychováváte ho, obsedáváte, trénujete... Pak je pro vás jako vlastní dítě a řekněte mi, dokážete nahradit dítě? Jasně, někteří si prostě "udělají" nové, ale nikdy to nebude stejné. Já toho životního koně ještě nepotkala, mám samozřejmě hodně času, ale moc dobře vím, že když někoho milujete nechcete ho nechat odejít ať už je to kdokoliv.
Pět let jsem měla pejska, který pro mě byl životní. Byl prostě jiný než ostatní a byl úžasný, ale musela jsem ho nechat jít. Nezemřel, má nové majitele a já s tím nemůžu nic nadělat a tohle bolí tak moc. Vím, že se tam má dobře, ale vlastně to pro mě znamená svým způsobem, že jsem ho ztratila. Ale vždycky ho budu mít v srdíčku, to se prostě nezmění a dalšího pejska už nechci, nebyl by to on. A on pro mě nebyl zvíře, ale byl jako vlastní syn.

Ahoj,
je možné, že si brzy budeme pronajímat koně s odvozem do vlastní stáje. Je to bezplatný pronájem, ale budeme hradit vše kolem péče, chci se tedy zeptat, jak to s tím je? Kolik asi stojí kovář + veterinář? Ustájení máme zařízené, ale potřebuji vědět jak je to finančně s péčí, předem děkuji.