petr008 napsal(a):
Ve vašem případě (rachitické nohy a chybějící křídla), je vše v pořádku. Jsou to tzv. integrované slepice a ty se teď z nařízení EU musí zařazovat do normálních chovů z důvodu inkluze. Jedná se pouze o exteriérové vady, které na kvalitu a duševní pohodu těchto kusů nemají vliv, pokud jsou zařazeny mezi normální slepice v hejnu, právě naopak. Proto se to dělá, aby díky těm normálním slepicím rostla užitkovost těch zkriplených. Stejně tak je tomu i ve školách, kde na stejném principu funguje současné inkluzivní vzdělávání, aby rostla vzdělanost těch integrovaných.

Popravdě dobře mi tak, očividně trest za mou hamižnost. Mám krásné čistokrevné pipky (australky, bielefeld, gourney, zdr. velsumky) s grácií princezen a bohužel i šlechtickou produktivitou práce. Jejich zásadou je hlavně se neztrhat, 2 vajíčka denně z 8 nosnic mi přece musí stačit. No vzhledem k tomu, že to se mnou takhle koulí už dlouho a všechny pořád mají hlavu na krku, nemá jejich teorie chybu. Poučena z dávné historie i horké současnosti vím, že vždy se najde plebs, který to oddře.
Jen jsem to s tou inkluzí naivně myslela obráceně. Že se třeba princezny chytnou za zobák, když uvidí ty mašiny na vejce, a soutěživě se je budou snažit dohnat a předehnat. Namísto toho se plebs bystře zorientoval v situaci a občas mě utěší nějakým tím vejcem. A pak že ta inkluze nefunguje - růst vzdělanosti integrovaných je nezpochybnitelný!

PS: Než se do mě pustíte, že slepice nese zobákem, tak krmím směs pro nosnice Energys, doplňuji rybí moučkou a hovězím masem (barf pro psy), vlhčím kysaným podmáslím, večer klíčenou pšenici, hrst slunečnice, strouhanou mrkev, 2x týdně čerstvé droždí. Crcám se s tím víc než s jídlem pro rodinu:)

Zdravím, já mám teď překvapivě špatnou zkušenost s kuřicemi z Červeného hrádku (přitom doteď od nich u nás berou všichni a nikdo si nestěžoval). Objednala jsem si 3 žíhané kuřice, v době dovozu jsem ale neměla čas a šel pro ně syn. Jedna z nich mi přijde výrazně starší než ostatní, má tak velký klopený hřeben, že přes něj skoro nevidí. Taky špatnou kvalitu peří, asi jako mají moje pipky před pelicháním. Nohy do X, takže i při chůzi se ty klouby dotýkají. A to je pořád ještě zlatý proti další slípce - ta vrozeně nemá křídlo, je to vidět hlavně při běhu, je taková nemotorná. Nicméně žerou a vypadají v pohodě. Nejdřív jsem je chtěla vrátit, ale když už si je člověk jednou vezme domů, tak se o ně musí holt postarat.

honzapm napsal(a):
A to je knihovnička, že ji za měsíc musíte vrátit
nebo si ji jako necháte, jo?
Tak to vám tedy nepře..., pardon, velice přeji.

Můžete je vrátit kdykoli kdekoli nebo je vyměnit za jinou. Jsem hodně častým přispěvatelem, takže jsem zvolila výměnu

Asumba napsal(a):
Mám vydání z 1983 ☺

Já už teď od rána taky - koukala na mě z veřejné knihovničky na autobusové zastávce. A úplně v luxusním stavu:)

Prakticky na to samé jste se ptala vloni tady:
https://www.ifauna.cz/drubez/diskuse/detail/3572791/kolik-slepic#a3573238

začátek napsal(a):
Něco.

teda vy mi dáváte, jak si z toho mám vybrat?! :)
psala jsem vám do interní pošty
Jana

její výstavní kvality neposoudím, ale modeling má prostě v krvi:) Na focení stojí jako princezna, nedělá žádné prudké pohyby, aby se vám nemázla fotka, no fotografův sen:)

Blbý je, že se nedostává vajíček. Dvě tříleté slípky a 2 roční prostě spotřebě naší rodiny nestačí. Neměli byste někdo 2-3 kuřice nějakého slušně nesoucího plemene, které byste mi mohli odprodat? Za vaši cenu. Do hybridek se mi hodně nechce, tam není moc na co koukat. Sice bych měla být poučená, že u slepic krása není všechno, ale co si budeme povídat, plemeno je prostě plemeno:)

mysak napsal(a):
Dobrý den všem,
Tákže - nekonečné téma, které snad předčí litanie o svazu na holubech a sice "slepice nenesou", "podvedli mne", "jak poznám snášku" a podobné problémy, které se tu téměř denodenně objevují od dob slavné vaječné krize. Tak já si dovolím taky jednu litanii.

Za prvé je třeba znát dva zootechnické pojmy (které mimochodem najdete např. v knize 1000 rad drobnochovatelům - bibli každého chovatele od V. Malíka a kol.) a sice:
a) znaky dobré slepice
b) znaky dobré nosnice

Pro mnohého zde to může znamenat možná totéž, ale v čem je rozdíl?
a)Znaky dobré slepice, tedy jak má vypadat správná slepice, tak především musí mít vyjádřený pohlavní výraz. Jakmile je na ní něco kohoutího, je to špatně. I ostruhy na nohách. Kohoutí tedy obecně samčí výraz je způsoben chybnou činností příslušných poh. orgánů, hormonální poruchou a pod. Takoví ptáci se nehodí do chovu.
b)Znaky dobré nosice je další level, vychází z předchozího a popisuje znaky, které dávají předpoklad pro užitkovost. Jsou to znaky spojující konstituci s kondicí. Znaky dobré nosnice jsou: co se týče tělesného rámce, prostorný dostatečně hluboký trup aby příslušné orgány měly dostatek místa. Tedy plné, dobře zaoblené pružné břicho dovolující činnost rozmnožovacích orgánů, k tomu patří i kosterní znaky jako dostatečná vzdálenost výčnelků stydkých kostí, osa kobylky v dostatečné vzdálenosti od těchto výčnělků.(důvod - snáška větších vajec). Tvrdé břícho nebo dokonce pohmatem zjištěné boule značí problém; tzv.vykasané břicho, tj ploché je znakem špatné nosnice (kuřice které neneou, mají vykasané břišní partie, stejně jako slepice pelichající, nenesoucí x nesoucí slepice mají břišní partii zpuštěnou); dále prsní partie hlubší a zaoblenejší (důvod - dostatek prostoru pro srdce a plíce, které zásobují ostatní orgány dostatkem okysličené krve).

Z prostornějšího trupu vychází rovněž širší postoj. Postoj úzký značí jemnou přešlechtěnou konstituci. Mladé kuřice samozřejmě nemohou mít znaky dobré nosnice jsou v postoji užší a rovněž mladé slepice vstupující do snášky působí o proti starším nosnicím poněkud štíhleji, zejména v oblasti prsou. Opakem jemné konstituce je konstituce hrubá, která nese rovněž znaky špatné nosnice, jakou jsou tlusté běháky, přerostlé zobáky, silná a hrubá kostra, hrubá hlava, toto jsou znaky spíše bojovných plemen. Ikdyž tam je ještě typ svalový. Špatné znaky nosnice ukazuje také konstituce zažívací, například u brojlerů, těžká plemena. Znaky se v mnohém shodují se znaky hrubé konstituce, ale narozdíl od hrubých zvířata snadněji tuční.


Dalším asi nejnápadnějším znakem je hlava a na ní útvary hřeben u dobré nosnice je dobře vyvinutý, červený, dobře prokrvený (důvod - předpoklad dostatečného zásobování dalších orgánů krví), červený je také obličej, laloky a u červenoušnicových plemen také ušnice. K termínu dobře vyvinutý hřeben je třeba poznamenat, že mluvíme o hřebenu listovém. Samozřejmě třeba ořechový hřeben například u vranohlávek - dobrých to nosnic nebo žádný hřeben u plemene breda musíme hodnotit pouze jako prokrvený. Hřeben bledý, růžový, šedorůžový, fialový,namodralý či dokonce nažloutlý jednoznačně charakterizuje vždy špatnou nosnici tj. buď nedospělou, nebo nemocnou nebo pelichající případně kvokající. (vyjma hedvábničky a plemena s černou pigmentací pokožky) V letních měsících musíme poněkud slevit z živosti barvy, nejživější barvu má hřeben dobré nosnice na začátku snášky tj. po dosažení pohlavní dospělosti nebo po dokončení pelichání, pak se pokožka poněkud okouká; "unaví". Obrazem zdraví a také dobré užitkovosti je oko - živé, velké (zdrobnělá velsumka). Oko se silnými víčky, ospalé,nebo dokonce s výpotkem je špatně. Zobák je přiměřeně dlouhý silný, mírně ohnutý, znakem špatné nosnice je dlouhý přerostlý zobák, nabo naopak slabý šídlovitý značící nedostatek vit. D a pod. Celkově dlouhá až vraní hlava je znakem špatné nosnice.

Znak dobré nosnice je také čisté peří pod kloakou. Holiny na hlavě, loktech a zádech znamenají dobrou nosnici v pokročilém čase tj. opojímanou kohouty a odřenou prostředím. Slepice se zachovalým opeřením i v pozdním létě znamená špatnou nosnici, naopak špatné opeření po přepelichání znamená zdravotní poruchu růstu opeření, dobrá nosnice se na konci snášky doslova rozsype a rychle obroste novým pěkným opeřením.

Znak špatné nosnice je také ztučnění, ale to se těžko poznává za živa. Většinou takovou slepici položíte prsníkostí na dlaň, tak za prvé je těžká a za druhé vám jakoby přetéká.
Znak dobré nosnice je také optimální hmotnost příslušná plemeni v dospělosti, je-li slepice podezřele lehká, jakoby suchá, prsní kost je ostrá, slepice je buď nemocná, nebo jako kvočna déle sedí na hnízdě a nebo přepeřuje. A tudíž nenese.


V neposlední řadě se tu mluvilo o ohledávání. Určitě tvar a stav kloaky je výmluvný, tj maličká, úzká, jakoby panenská je u kuřic, které ještě nesnášely, snáší-li, kloaka je mnohem širší, pružná, přiměřeně vlhká. U přepeřujících slepic opět mírně svrkává sesychá a s novou snáškou je opět elastická širší. Slepice se širokou, pružnou a vlhkou kloakou je nosnicí.


Také chování je pro dobrého chovatele vodítkem. Mladé kuřice, které nejsou ve snášce jsou nervově labilněší, pohyblivější, hravější. Neustále podle temperamentu příslušného plemene samozřejmě divoce pobíhají, až poletují a často odpočívají. Některé mladší ještě kníkají ikdyž už mají dospělé hlasivky - to jsou ty 12ti týdení. Pokud náhodou se kohout splete a chtěl by pojímat nedospělou kuřici, tak velmi protestuje.
Slepice ve snášce tedy dobrá nosnice "povídá", je podstatně klidnější, přestane poletovat a svou aktivitu směřuje zejména k hledání potravy, eventuelně k hledání kam snést vajíčko, zkrátka má starosti. Na kohouta reaguje strpně.

Slepice která nenese ale je zdravá (třeba pelichá), je opět pobíhající plachou bytostí, chodí brzy spát, často odpočívá, krmení bývá hajsavá na všechno a všechny družky a před kohoutem se raději klidí, páč beztak by ji odehnal.

Takže vidíte, umět dobře vybrat materiál dá také nějaké znalosti do začátku.

Pokud kupujete velkovýrobní slepice z beden a aut a podobných osidel na laiky, doporučuji nejprve si zvířata dobře a v klidu prohlédnout, fronta tomu moc nehraje. Prohlédnout stav zvířat, v čem jsou přepravována jak je s nimi zacházeno. Všímejte si věku slepic. Mladé kuřice ´12 týdnů jsou ještě min. z poloviny v tzv kuřecím(juvenilním opeření) - špičaté letky a rýdovací pera, hlas odpovídá věku, hlava a její výraz je nedospělý. I kdyby vám tvrdili, že jsou slepice těsně před snáškou, tak bacha. Kuřice před snáškou jsou už skoro jako slepice, už mohou vydávat charakteristické zvuky, mají větší hřebeny červenější(drůbež z hal je však vytahaná stálou teplotou) je to tzv. stájová kondice, kdy slepičky vypadají příliš pěkně, měkce, hřebeny vyvinuté, ale bledší, tváře jsou zcela bílé, kdežto kuřice v pastevní kondici mají hřeben jakoby zatažený, a mají jinou, výraznější barvu a nejspíš na takové ani nenarazíte, pač je nikdo pastevně nedělá ze strachu z možných chorob. Je to jako rostliny ze skleníku a dělané pod širákem, taky je tam rozdíl. Opeření u mladých slepic je kompletní, tedy pokud nesou postižené kanibalismem, na to velké bacha. Slepice tzv ve snášce a nebo po snášce jsou odrbané, po snášce z klecí až skoro holé. Hřebeny jsou často klopené nebo poloklopené. Bacha na cenu.

Za druhé Nepleťe si pojmy konstituce a kondice.

Konstituce je vrozený, daný typ zvířete:
silná konstituce
typy: dýchací (nosnice např leghornka, hempšíka), zažívací (těžká plemena a výkrmové lini), svalový typ (shamo)
slabá konstituce, jemný typ přešlechtěný (jokohamky),
hrubá konstituce (dorkinky), přechodem hrubé a silné konstituce dýchacího typu jsou např. minorky

Kondice je aktuální stav zvířete.
typy: chovná kondice (optimální stav pro chov, užitek, rozmnožování...).
stájová a pastevní
žírná kondice (ztučnělá)
hladová kondice (nemoc, podvýživa)
výstavní kondice (není chovnou kondicí)

Vybíráme-li zvířata u chovatele, je to nejlepší možnost. Opět sledujeme stav zvířat, podmínky k chovu, a přístup chovatele. Všímáme si možného kanibalismu. Zvíře, které je postiženo, ještě nemusí jiné ozobávat. Zvířata, která se dají podzřele velmi snadno chytit, nejsou zdravá. Plachost a živost je přirozeným projevem zdraví. Čili není to jako když vybíráme štěně, kde to, které k nám přiběhne jako první, je pak naše. Vybíráme si průměrný vzorek, ne nejmenší ale ani největší kusy.
Kohouty je třeba poznat. Například u žlutých plymutek nebo rodajlenek je to i ve značně pokročilém věku odchovu pro laika problém. Pokud si vybírám plemeno, musím o něm již něco znát. Takže jestliže jsou například kohouti amroxek celkově jakoby světlejší než kuřičky, beru na to ohled. Dobrý prodejce poradí. Špatný bohužel taky.

Jak má vypadat dobrý kohout je rovněž uvedeno ve výše zmíněné publikaci.
tak zase musí mít vyjádřený pohlavní výraz, sebevědomější vystupování, silnější konstituci než stejně staré kuřice či slepice, o něco vyšší postoj než stejně staré kuřice či slepice, dobře vyvinutý nebo vyvíjející se hřeben, laloky. Oko musí mít jiskrné. Mezi další znaky patří příslušné samčí ozdobné opeření, tj špičaté opeření v krčním a sedlovém závěsu (kromě sebritek, mosetek pod.),to jest termín pro toto výrazně delší strukturované opeření na krku a sedle, dále podobně strukturované opeření ve štítech křídel a na zádech a lopatkovém peří . Ocasní opeření s hlavními a postraními srpy, výraznější lesk u barevných zejména černých plemen a rázů, vyšší hmotnost než stejně staré příslušnice plemene, dobře vyvinuté ostruhy na obou běhácích u dospělých kohoutů starších jednoho roku. Břišní oblast je méně výrazná. No a samozřejmě chování, hlasové projevy související s vyvinutějšími hlasivkami a pod. Dobrý pohlavně dospělý kohout má zájem o páření a musí být plodný. Kohout ve špatné kondici je netečný, nebo se nepojímá, nežere a pod. Zdravý kohout má večer plné vole zrna. Stejně jako zdravá slepice.

Šťastný výběr přeje
Juraj Kafka

Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat, jestli na této slípce (ročník 2018) vidíte nějaký znak špatné nosnice. Nesnesla vejce od 7/2019, přesně od toho dne, kdy mojí blbostí uhynuly její 2 sestry na přehřátí. Je to opravdu překrásná slepice, to peří je trochu pocuchané, jak jsme ji lovili, to normálně nemá. Zvláštní je, že na podzim skoro nepelichala, i hřebínek má stále krásně červený. Víc než ostatní slepice, které normálně nesou:)
Nevykazuje žádné známky nemoci, žere jako mlejnice (včera jsem ji zvážila, má 3kg, což je pro australku ok. Zatloustlá tedy snad není). Když slepice zatloustne, přestane snášet úplně nebo jen nese málo?

Koukala jsem i na syndrom poklesu snášky, nevykazuje ale ani jediný příznak.

Kurník čistím každých 14 dní, 4x ročně vyvápním a vysypu křemelinou. Nijak extrémně parazitů tam tedy snad nemám.

Krmím ráno směs šrotů, soju nebo hrách, sekané hovězí maso (mám ho pro psy), zalévám kyškou. Samozřejmě vitamíny, kopřivy, skořápky, strouhanou zeleninu atd. Zbytky z kuchně zásadně nedávám. 2x do týdně drožďuju (popravdě se s tím crcmám víc než s jídlem pro rodinu:) Odpoledne naklíčenou pšenici, trochu kukuřice a slunečnice.

Ostatní slepice nesou slušně, mám ještě gournay a bielefeldky.

Napadá vás nějaký důvod, proč austri dělá jenom modelku?

Díky Jana

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

A nakonec kačenky. Ta druhá je z hlavního města Denpasaru. Výběh je 40*120cm, jen mistička s vodou, přímo na ulici (na Bali se kupodivu moc nekrade, rozhodně mnohem míň než u nás,tady by ta kachna na svém místě asi dlouho nevydržela:) Je to domácí mazlíček, přesto ho nechávají v takových podmínkách.
A zase kontrast s volně žijícím hejnem na mokřadním pozemku o velikosti min. 500*200m. Pozorovala jsem každý den z okna penzionu majitele, jak ve vysokých holinách prohledává jednotlivé ostrůvky a hledá vejce. Docela fuška:)

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Celkový pohled na hejno, barvy i tělesná stavba jsou opravu různé až nejrůznější.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Pár kvočen s kuřaty

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Následují parkovištní slepice z Padang Bai. Je to klasická směska, hodně jich připomíná bojovničky (nebo havrany:) Některé jsou celočerné podobně jako cemanky. Jejich kohouti mají často rezavé odlesky.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Další trochu odlehčená diskuze, přesto ale myslím, že by mohla zaujmout. Před nedávnem jsem se vrátila z Bali (a skončila v karanténě:). Jako správná obdivovatelka slepic mám z celkem 130 fotek 27 fotek drůbeže.
Obecně na Bali jsou slepice velmi lehkého typu a velikosti našich zdrobnělých. Teď je období kuřat, takže kvočny jsou vidět všude - na parkovištích, smetištích, kolem stánků se suvenýry... Kupodivu žádné oběti na drůbežích životech na parkovištích nejsou, na Bali se jezdí max. 30 km/h.
Životní podmínky drůbeže si skoro ani neumíme představit, často je držena v malých proutěných klecích o průměru tak 40cm. Jiné jsou puštěné na volno do přírody a mají se královsky.
Bohužel většina fotek je opravdu špatných, drůbež vypadá a chová se jako divoké zvířátko, jakmile se zkusíte přiblížit, mizí.
Nejdřív fotky kohoutů z Ubud - krásný frajer na zídce oproti uvězněmým chudáčkům, jejichž klece jsou používány jako okrasa promenády.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

My jsme to napoprvé okoukli z tohoto videa https://www.youtube.com/watch?v=bmyf0Cl-o1I&has_verified=1
pořád se nám nezdálo, že by kohout tak klidně položil hlavu na špalek, ale položil. Při prvním zabíjení jsem já držela a syn sekal, druhého kohouta už zvládl úplně sám

Dobrý den, tak jsem včera musela setnout i druhou orpingtonku (stará 1,5 roku). Nevěděli byste někdo, co jí podle příznaků mohlo být? Předesílám, že na veterině jsem s ní byla. Sice na pražské, kde mi vet jasně řekl, že drůbeži moc nerozumí.
Už několik dní hůř žrala, jinak ale vypadala v poho. V sobotu už si brala pouze z ruky a jenom mlsky jako maso nebo kukuřici. Vet jí prohlédl zobák a promačkal volátko, které bylo prázdné. Oči měla úplně jasné, žádná rýma ani jiný výtok, bez průjmu, nečepýřila se. Prostě jenom nežeroucí smutná slípka. V neděli už nežrala ani z ruky a jen pomalu popocházela, tak jsme jí to trápení ukončili. Vnitřní orgány měla krásně čisté, žaludek i střeva prázdné. Na orpinu byla dost hubená jen s minimem podkožního tuku. Ve voleti ale kupodivu měla zbytky té kukuřice, kterou jsem jí vnutila asi 20hod před smrtí. Napadá vás něco?
Díky za případné reakce
Jana

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
robíme si doma granule, z dovodu, že niektoré semena sliepky nechcu (celá kukurica, pichlavy ovos) a len to preberali a vyhrnali, šrot im zase sposoboval problemy - prach, proste samé plytvanie. Granule žerú doradu, takmer nulové straty. Vyborne sa do nich pridávajú vitamíny, vápno, zelená sušina aj tekutiny (postrekovačom) Nevadí, že to nie je premiešané dokonale aj tak to zožerú všetko tie naše. Pri granulácii je potrebné zmes vlhčiť (zdá sa to zložité, ale neni. lopatka zmesi a postriekať povrch trochu postrekovačom a zase lopatka zmesi,a zase streknúť. Na tie 4 kýble spolu cca 0.75 - 1l vody, možes do nej pridať tekuté vitamíny)
Sušiť to neni problém - otvorený 40-50l maltovník. Problém je teplota. Z granulátora to ide asi 70 st teplé - preto ten maltovník. Z večera do rána to ochladne a odparí sa.(asi 4 kýble zmesi) a potom to presypem do 200l suda. Teplé nezakrývať - zaparí sa to. Studené vydrží kludne mesiac. Aj tak to do 10 dní skŕmim.
Granule sú pevné, málo prašné, nerozsýpajú sa. A sliepky to žerú a nesťažujú sa.
Lis mám tento: https://aela.sk/peletizacne-lisy-op-serie/lis-na-pelety-op-150x4/
120 - ka je veľmi pomalá, a zase 200 -ka má na moju prípojku moc silný motor.
a postrekovač je tu: https://www.fgym.sk/Rucny-tlakovy-postrekovac-2L-Graden-King-d9425.htm?tab=description
Už nemám písmenká, tak musím končiť

Dobrý den,
díky moc za fundovanou odpověď, kéž by takových bylo na ifauně víc. Pro mé podmínky se sice nehodí (mám jen 7 slípek, to by se mi investice vracela celá staletí:), ale určitě to někomu k užitku bude.
Měla jsem myšlénku, že bych maso pomlela ještě jemněji, smíchala se šroty, vitamíny atd., zlehka navhlčila, vypracovala tuhé těsto (něco jako strouhání do polévky:), nastrouhala a nechala usušit. Šlo mi právě o ten princip sušení, aby to nezplesnivělo. V troubě na mírný výkon? na radiátoru? - prostě jak, aby to fungovalo. Jasně že nebudou trvanlivé, ale aspoň na několik dní

Zuzkaa napsal(a):
Já to řeším více krmítky. Na 15 slepic mám 5 krmítek. Zprvu chvilku přebíhají od jednoho k druhému , myslí si, že ta druhá má něco lepšího , ale za chvíli si to rozmyslí a v klidu zobou. Maso je jemně mleté a když se to dobře promíchá se šroty , tak nemají co vybírat a sezobou všechno, beze zbytku.

Mají krmítko 1m pro 7 slepic. Mělo by to v pohodě stačit, ale ty submisivní se prostě nepřiblíží, dokud se "paní důležité" krmí. Rozhazuju jim odpolední krmení, aby se zabavily hledáním. To mají naklíčenou pšenici, slunečnici a kukuřici. Vlhčený šrot takhle rozhodit nejde, ale asi zkusím těch víc krmítek.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
máte někdo zkušenosti s domácí výrobou granulí ?

Dobrý den,
chtěla bych se vrátit k této starší diskuzi. Krmím domácí směsí (šrot pšeničný, kukuřičný, soja, hrách,vápník, vitamíny, maso a strouhaná zelenina, to celé zalité kyškou). Mám problém s dominatními slepicemi v hejnu, které "slíznou smetanu", a těm slabším maso vyzobou. Ty pak nedostávají dávku vyváženou tak, jak jsem plánovala. Řešilo by to granulování směsi. Myslím výrobu netrvanlivých granulí, dělala bych je klidně několikrát týdně, nechci přidávat žádné konzervanty. Nemáte někdo podobnou zkušenost? Jde mi hlavně o způsob sušení, aby to neplesnivělo a zároveň se uchovalo co nejvíc živin a vitamínů.
Díky Jana

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
nemusím dávať maškrtky, v kŕmnej dávke majú všetko. Manipulácia so sliepkami je vždy pohodová až na stres, keď sa stretnú s nožom. O nejaký bližší citový vzťah sa nesnažím, dám im všetko čo potrebujú, oni mne pekný pohľad na výbeh, vajcia a nakoniec aj krk.

jasně, to chápu, ale pán chtěl radu ohledně pamlsků k ochočení slepic. Takže mu asi o nějakou manipulaci šlo. Pamlsky prostě musí být takové, aby výrazně nenavyšovaly krmnou dávku a zbytečně po nich slepice netloustly. Živočišnou bílkovinu vidím jako nejschůdnější.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
presne tak, nedaj im celý deň nič a potom im nasyp čo máš. Utlčú sa aj tak.

ale proč chcete stresovat zvířata hlady? Ochočení se určitě nezdaří na první dobrou, budete to muset dělat opakovaně (tipla bych, že vliv na snůšku to mít bude). "Trénuju" svoje orpingtonky, aby na posunek vyskočily na klín sedícího člověka. Pak nemám problémy s manipulací s nimi, přijdou, nechají se chytit i prohlídnout. To byste s vybzikanými zvířaty, které se zrovna perou u žrádla, nedal. Přece vás ta hrst pamlsků navíc nezabije, bílkovin není nikdy dost