scylla napsal(a):
V první řadě odběr krve a vyšetření krve na všechno - ledviny, játra, také štítná žláza. To je základ.

V prvé řadě k veterináři, mohouto být i kvasinky na které bišoni dost trpí a léčí se to jen atb.Mívám to u fenky a co dva roky musím alespoň minimum 5 injekcí píchat.Není to alergie,ale je to pro bišony typické.

vg1955 napsal(a):
prosim o radu ako rozdelit 7dnove kuriatka,ktore su kohuty a sliepocky?

to musít také napsat plemeno kuřátek,pak se možná nechá pooradit,ale takto hádat z křišťálové koule asi nikdo neumí

mesič napsal(a):
Dobrý den,
chtěli bychom pořídit husy, ale nemáme pro ně zatravněný výběh. Mohla bych jim ale denně nosit koš plný sekané vojtěšky, budou to zobat?

No, když budete kouzelník,tak možná ano,ale nejdříve si něco přečtěte o výživěš housat a pak teprve snad jako doplněk tu vojtěšku.Není to věda,ale říká se tomu selský rozum.

dorm napsal(a):
znova odkaz
http://www.lihne.cz/242-5w-s-adapterem.html

Moc se mě to neosvědčilo,je to slabé, lepší je kruhová podložka,je sice dražší,ale přeci jen lépe udrží vodu i v minus 15.

Zajisté,tak jako u jiných zvířat jsou tzv. povahové rozdíly-jinak se to nedá vyjádřit,tak u pižmovek,ale není to u zvířat v žádném případě pravidlo,které by se nechalo adaptovat na všechny jedince.

ronx napsal(a):
to by nebol zly napad a dalo by sa to ??? nepozabija mi kacer mlade ked s nimi kacka vyjde prvykrat von a hned tam bude aj kacer ???

Co,to máte za nápad? To opravdu považujete tu radu o přeměření kačen za pravdivou?
V prvé řadě každá kachna musí mít řádně oddělené svoje hnízdo,aby při líhnutí neslyšela hlasy káčat od druhé kachny,protože by začela přelézat a pak z toho nebude u žádné kachny nic.A,kačer ten v době hnízdění nesmí mít přístup ke kachnám,nejen,že je bude chctít pojímat a tím pádem vajíčka rozmačká,ale nesmí k nim ani když se vylíhnout,začne je štípat a postupně je zlikviduje,jen aby opět kachny pojímal.Jsou to vše základní znalosti pro chov pižmovek-to už by jste měl ovšem dávno vědět dopředu a ne se teď ptát! Navíc každé kachně musíte udělat zvlášť pro první měsíc života kachňat,výběh,aby si ani ony navzájem nenapadaly káčátka.Ne každá kachna pižmovek je snášenlivá a to platí všeobecně o všech kvočnách.Kačer může ke kachně a káčatům až cca ve dvou měsících stáří káčat.Proč,aby je nehonil a aby káčata měla klid pro krmení.I přes to,že třeba máte veliký výběh,tak nikde není psáno ani dáno,že si kačer kachnu s káčaty nenajde. Vždy u všeho mají být kvočny s mláďaty na určitý čas oddělená.

Nejen,že všichni máte křížence, žádné nové dovozy.Tyto drůbež.firmy dělají křížence záměrně kvůli zmasilosti.Takže když jste koupili takové pěkné křížence,tak teď jde o to,zda-li budou také plodní.Ono nejde jen o jednoduché prvotní křížení F1,ale o mnohonásobné křížení.Takže ještě k otázce,co,že to ty naše babičky chovaly-v prvé řadě si zakládaly na kvalitním českém plemeni hus a ničím to nekřížily,protože prioritou bylo,aby husa vyseděla housata,aby husy měly kvalitní peří a mohly se maximálně 3x škubat a potom zmasilost.Není pravdou,že když se husy škubaly,že ztrácely na zmasilosti-naopak. Ale co bylo hlavní-husy měly přístup k vodě a proto to bylo kvalitní plemeno,které se cenilo i v Rakousku,Německu atd.Husy landeské jsou husy na maso,ale musí mít dostatek prostoru,kvalitní pastvu a zrno a hlavně mají delší dobu růstu,což u husy české není.

venca21 napsal(a):
Pižmovka sedí už týden na vajíčkéch co s tím dělat? Mám ji vyhnat a vejce zlikvidovat?

Spočítejte si kdy by se to mělo líhnout a do té doby udělejte dostatečně velký krytý prostor,hlavně dobře zabezpečený proti škodné a také proti mrazu.Instalujte světlo,aby cca od 4-5 hodin jste mohl rozsvítit-myslím osvítit celý prostor.Také zabezpečte vodu proti zmrznutí.Když toto nemůžete,nebo nebudete chtít udělat, ihned kachně vajíčka odeberte.Tak trochu se divím,že jste neodebíral vajíčka kačence ihned a nechal jste to dojít tak "daleko", nehněvejte se,ale zrovna takový přístup chovatelský není.Když necháte kačenku na vejcích a nezabezpečíte prostor,jak jsem uvedla,dočkáte se jen postupného hynutí kachňátek-což také není zrovna "fér".V něčem si ani kačenky pižmovky neporadí.Jednejte citlivě a hlavně zodpovědně.Zamyslete se nad skutečností,že zvířata námi chovaná jsou závislá na nás - my na zvířatech určitě ne-zda-li mě dostatečně rozumíte.

venca21 napsal(a):
Pižmovka začala snášet a já nyní nevím co s vejci.Dobré by bylo kdyby si je někdo koupil a nebo si je nechal u mne vylíhnout a ustájil je do teplého chlívku.Já nemám na zimní odchov prostory.

Nejen pižmovky,minulý týden jsme zabíjeli ruanské kačky a jedna v sobě měla už hromadu vajec.Je to počasím.

ronx napsal(a):
ok dakujem tak ich skusim oddelit ale nevsimol som si ze by tu sliepku nosnice terorizovali akor iba toho maleho kohuta

Myslím,že Vám zde odpověděli dostatečně,oddělte zdrobnělé plemeno od velkého,zvláště hybridky jsou "potvory".

12matess3 napsal(a):
Dobrý den, chcem sa opýtať aky mate nazor na ,,zalievanie pšenice", ja vzdy vecer si dam do vedierka maleho pšenicu, dam varit do rychlovarnej kanvice vodu ked vypne tak zalejem a necham stat do rana a rano tym krmim, myslim ze to ma lepsi ucinek, protoze psenice napuchne, napuci, a je lahsie stravitelna, jaky mate na to nazor?
Dajte svoje napady a triky, este som pocul ze je dobre to robit aj tak, ze sa to da do termosky a tak sa to da tiez?

Různě se pšeníce máčí,ale v zimním období to nedělejte,nejen,že to zmrzne,ale je to pro slepice nebezpečné-může se udělat zánět volete.Nedávám máčenou pšenici ani když mají zajištěný bezmrazí prostor.

fikovnice napsal(a):
Dobrý večer všem! Moc děkuju všem, kteří projevili lítost nad smrtí našeho kocourka. Byl moje všechno..., strašně jsem jej milovala. Bohužel, jak někdo z vás psal, že kočička umírala tři dny, náš kocourek bojoval asi 4 týdny! 4 týdny trápení, tedy abych byla přesnější, velmi zlé to bylo poslední týden. Doktoři nám stále dávali naději a já věřím, že to mysleli dobře, že tomu sami věřili. Mám málo peněz, ale za něj bych dala snad cokoli... Denně jsme jezdili na veterinu a dokonce asi 3 x přijela veterinářka i k nám domů. 7.10. jeho utrpení skončilo - eutanázií... Kdyby tak člověk viděl dopředu - nemusel umřít tak zbědovaný... I když jsem byla (a stále jsem) psychicky na dně, pořídili jsme si hned nového kocourka. Ta péče o něj, to, jak nás přijal, hraje si atd., tak to je teď ten nejlepší lék! Ale zemřelý kocourek bude mít navždy místo v mém srdci, nikdy na něj nezapomenu!
Ještě jednou děkuju za hezké vzkazy a prosím, dávejte na svoje miláčky pozor - selhání ledvin je zákeřné v tom, že náš kocourek prostě méně jedl a občas zvracel. Jenže to jsou strašně nespecifické příznaky a snad každá kočka občas zvrací... Dokonce byl nejdříve na vet léčen pro úplně jinou nemoc. Nového kocourka máme týden a už teď jsem obezřetná, co se třeba pití týká. U selhávání ledvin začne kočka víc pít. Ale opravdu je těžké při těchto příznacích pomyslet na něco tak zlého... Všem přeji hodně radosti s jejich zvířecími miláčky!
Jana

My jsme před 3lety také pohřbily kocourka,bohužel onemocnění ledvin je zatím neléčitelné.Kocourek má hrobeček pod krásnou stříbrnou jedlí a tak denně chodím okolo a vzpomenu si.Máme sice jiného,ale strach s tohoto onemocnění v nás zůstal,ikdyž jej dáváme pravidelně očkovat.Udajně to je virové onemocnění,které přenášejí toulavé kočky a potkani.

rybka napsal(a):
Zdravím chovatele tohoto plemene a zároveń hledám kontakty. Chtěla bych na jaře omladit chov.
Sumo ještě svoje holky prohání, ale některé jsou již ve věku kdy by chtěly víc odpočívat, takže by to chtělo pár mladých pipin, aby měl motivaci.
Děkuji za něho

Jděte na inzerci drůbeže, je tam několik inzerátů ohledně prodeje faverolek velkých.Jinak kuřata prodává p.Kohout z Litomyšle,také je zde v diskusi,myslím v anonymní.Jinak faverolky jsou velice klidné plemeno,snášenlivé vůči ostatním plemenům.Mám rovněž polovinu slepiček 2-3letých a polovinu letošních kuřic,které začínají snášet a kohouta-staříka 4letého,ale nevidím u nich žádný problém.Fakt je,že když přepeřovaly,tak nejevily žádnou velkou iniciativu a "stařík" to nesl velice těžce,ani nekokrhal,ale už opět nabírá "dech" a je ho slyšet až na náměstí.

jovy napsal(a):
To by mohlo platiť, keby išlo cielenú šľachtiteľskú prácu krajiny pôvodu, tu však ide o neprešľachtenosť plemena v krajine pôvodu. Je možné vyjadriť vďaku ruskym chovateľom a objavenie a vyšľachtenie plemena, ale to je tak všetko. Kto chce v chove orloviek dosiahnuť kvalitu, mám obavu, že sa bez nemeckých zvierat ako základu chovu neobíde...ruskú krv nanajvyš použiť na jednorazové priliatie...., ale za použitia veľmi prísnej následnej selekcie. Opačný postup by bol krokom späť..., pretože keď sa pozriem na tie ruské zvieratá nevidím ani jednu jedinú exeteriérovú prednosť, ktorou by mohli zlepšiť zvieratá nemeckého šľachtenia, ani jednu... jednoducho zaostávajú za nemeckými zvieratami vo všetkom...

Bohužel,musím Vám oponovat-ono totiž s těmi "ruskými orlovkami",je to v současné době trochu jinak,než,co sdělujete.Nejen,že Němci nakoupili v letech 2000-2002 hodně té "krve" v Rusku,ale mají i genovou základnu právě z Ruska.Navíc Rusové nakupují na každé velké výstavě v Německu orlovky.Takže těžko můžete dnes hovořit o nějakém Německém prošlechtění.V prvé řadě-orlovky jsou plemeno Ruské-myslím tím velké orlovky.Ano,zdrobnělé orlovky,tak jako řada dalších plemen ve zdrobnělé formě je produk Německý.A,co se týká orlovek a jejich zbarvení-je to plemeno pro trpělivé chovatele.Orlovka není "hotová" za půl roku.
Navíc,jak můžete tvrdit,že v zemi původu-v Rusku jsou orlovky neprošlechtěné-to by tedy vůbec nemohly být uznané plemeno již od roku 1925.
V současné době se dostaly orlovky do Čech i na Slovensko ze dvou směrů, a je tedy na samotných chovatelých jak budou dál v chovech pokračovat .

peter z bratislavy napsal(a):
Medzi ruskými a europskymi orlovkami je značný rozdiel.
Vľavo svetlý kohút je z Moskvy a ostatné z môjho chovu

Zdravím Vás,pane inženýre, v prvé řadě patří velký dík Vám ,p.Nadaždymu a dalším chovatelům na Slovensku,rovněž u nás v Čechách a na Moravě jsou to p.Jelen,ing.Hort,p.Kofroň,p.Pavlica,p.Veselý a další.Myslím,že to je dobrá základna pro samotný chov orlovek.Ale musíme si nalít čistého vína-je to v současné době těžký běh na dlouhé trati . Orlovky bohužel jsou dnes "směsicí" dvou typů a vrátit je do původního typu-ruského bude velmi obtížné.V samotných ruských chovech je tak trochu "zmatek"protože nákupem oživovacéí krve v Německu se chovy v Rusku dostaly na křižovatku-jak dál.Jak jsem pochopila z jejich diskuse i oni se tím začínají zabývat.A hledat dnes nějakou "nepříbuznou" krev je skoro až nesmysl,a není to jen u orlovek.
V nových vzornících jsou již popisy Německého typu orlovky, ještě se najde popis Ruského typu orlovky ve vzorníku od př.Žohy.A jak dál,asi by každý chovatel,který opravdu chce orlovky chovat měl vědět něco ze základní zootechniky tohoto plemene,aby nebyl zklamaný, dosti velkou neznámou pro nové zájemce je,že orlovky dospívají až v 9měsících stáří a tedy i po tomto začínají snášet, že např.orlovky dostávají svou pravou barvu opeření po druhém a třetím přepeření. Aby se docílilo dobré užitkovosti,která je v současnosti hodně mizerná-snáška,zmasilost,aby se líhla kuřata až od dvouletých nosnic.To,že se váhově nechá orlovka vykrmit je sice pravda,ale kvalita násadových vajec se tím nezíská a ani se nezíská tou nej-nej směsí.
Jak už jsem v čas.Chovatel napsala,vrátila jsem se k chovu orlovek po letech a upřímně řeknu-nestačím se divit.Je sice z čeho vybírat,ale dostat orlovku zpět do kvalitní užitkovosti nebude zrovna lehké, rovněž ustálení typu,jakým směrem-?J.M.

peter z bratislavy napsal(a):
Medzi ruskými a europskymi orlovkami je značný rozdiel.
Vľavo svetlý kohút je z Moskvy a ostatné z môjho chovu

Zdravím Vás,pane inženýre, v prvé řadě patří velký dík Vám ,p.Nadaždymu a dalším chovatelům na Slovensku,rovněž u nás v Čechách a na Moravě jsou to p.Jelen,ing.Hort,p.Kofroň,p.Pavlica,p.Veselý a další.Myslím,že to je dobrá základna pro samotný chov orlovek.Ale musíme si nalít čistého vína-je to v současné době těžký běh na dlouhé trati . Orlovky bohužel jsou dnes "směsicí" dvou typů a vrátit je do původního typu-ruského bude velmi obtížné.V samotných ruských chovech je tak trochu "zmatek"protože nákupem oživovacéí krve v Německu se chovy v Rusku dostaly na křižovatku-jak dál.Jak jsem pochopila z jejich diskuse i oni se tím začínají zabývat.A hledat dnes nějakou "nepříbuznou" krev je skoro až nesmysl,a není to jen u orlovek.
V nových vzornících jsou již popisy Německého typu orlovky, ještě se najde popis Ruského typu orlovky ve vzorníku od př.Žohy.A jak dál,asi by každý chovatel,který opravdu chce orlovky chovat měl vědět něco ze základní zootechniky tohoto plemene,aby nebyl zklamaný, dosti velkou neznámou pro nové zájemce je,že orlovky dospívají až v 9měsících stáří a tedy i po tomto začínají snášet, že např.orlovky dostávají svou pravou barvu opeření po druhém a třetím přepeření. Aby se docílilo dobré užitkovosti,která je v současnosti hodně mizerná-snáška,zmasilost,aby se líhla kuřata až od dvouletých nosnic.To,že se váhově nechá orlovka vykrmit je sice pravda,ale kvalita násadových vajec se tím nezíská a ani se nezíská tou nej-nej směsí.
Jak už jsem v čas.Chovatel napsala,vrátila jsem se k chovu orlovek po letech a upřímně řeknu-nestačím se divit.Je sice z čeho vybírat,ale dostat orlovku zpět do kvalitní užitkovosti nebude zrovna lehké, rovněž ustálení typu,jakým směrem-?J.M.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jak jsem již napsal, doporučení od veterináře má pro mě větší váhu, než Vaše názory.
malgrat

pro Malgrat-tak proč se zde ptáte,když věříte veterináři? Tak potom nechtějte žádné rady a vůbec sem nepište.

vlastik88 napsal(a):
dobry den prosim o radu všiml jsem si že dvě moje hedvabničky maji zalepene vička oči nějakym hnisem :( potřeboval bych radu jak pokračovat a jestli stim nemate někdo zkušenosti nejprve jsem si toho všiml u jedne a tedka to maji dvě nevim co mam dělat

K veterináři a léky na rýmu,očka jim opatrně otřít vlažnou vodou,aby víčka nezarostla hnisem,pak je to pro ně bolestivé.Léky Doxygal,nebo něco na bízi tetracyklinu.

prokopova napsal(a):
Jestli tím kurínem myslíte po česku kurník, tak ten máme malý, dřevěný, zateplený jen zespodu, ale v závětří, kde moc nefouká. Samozřejmě jsem z té zimy trochu nervózní, jak to budou pipinky snášet, ale lidi říkají, že jsou to ptáci a zimu snesou. To popeliště se vyřešilo samo. Tam, kde jsem už zryla záhony, nebo pod keři, se popelí jak bláznivé. A vůbec, ony jak byly z toho velkochovu, tak zprvu nic neuměly, ale postupně na to všechno přicházejí. Prosím, kdybyste měl ještě nějakou radu pro začínají chovatelku, napište. Koupila jsem si knihu o chovu slepic, ale je tam jen plno fotek a všeobecné informace.

U kurníku by měly mít slepice zastřešenou část výběhu-navazující na kurník stačí cca 2m x 3m a hlavně tak rpovedené,aby nebyl průvan a cca ze dvou stran zabezpečený nějakými deskami.Co se týká popeliště-tak jak píšete,těžko budou v zimě a ve sněhu pod keři toto využívat,opět to chce nějaký nižší přístřeší ,zase zabezpečené proti průvanu aby zůstalo i v zimě bez sněhu a zamokření a hlavně přístupné.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dobrý den, jen takovou poznámku k tomu octu v pitné vodě. Nechápu, proč na to tak podrážděně reagujete? Jsou to tři dny, kdy mi bylo doporučeno okyselovat slepicím vodu octem - jako účinnou a levnější náhradu za Acidomid, který jsem používal doposud. Doporučil mi to jeden můj známý pan doktor veterinář z fakulty zoohygieny na VFU v Brně. Kyselé prostředí v zažívacím traktu je podle jeho sdělení opravdu účinnou prevencí proti kokcidiím, ale i jiným nežádoucím mikroorganismům. Toto ale neplatí jen pro slepice! S překvapením jsem se dozvěděl od mojí manželky, která je shodou okolností doktorka farmacie, že kyselé prostředí v zažívacím traktu jako prevence proti škodlivým mikroorganismům je žádoucí i u člověka. (Tím nemyslím že by lidé měli pít okyselenou vodu a že by mohli mít problémy s kokcidiemi )
Slepicím lžíce octa ve vodě nemůže prostě škodit ani při dlouhodobém podávání. Ta koncentrace není příliš vysoká a navíc část kyseliny octové se zneutralizuje ve styku s potravou. Není ani třeba zmiňovat drcené skořápky, či mletý vápenec který se slepicím běžně přidává a který s octem a jinými s kyselinami reaguje.
Nikdo Vás nenutí slepicím jako prevenci vodu okyselovat. Klidně jim dávejte vodu čistou, jde o Váš chov. Ovšem ostatním chovatelům bych to na Vašem místě nerozmlouval. Já osobně věřím odborníkovi z Veteriny, než někomu neznámému, kdo se takto kategoricky vymezuje proti zavedenému okyselování vody.
Malgrat

pro Malgrat- zkuste se vrátit do školních lavic a zjistit rozdíly mezi kyselinou octovou a kyselinou mléčnou a fakt věřte Veterině.Také zkuste pít okyselenou vodu octem dlouhý čas a pak sem napište své poznatky.Skutečně Váš příspěvěk k pobavení,ale i odstrašující,jak se pečuje o slepičí trávicí trakt-fak poučné.