bl napsal(a):
To nepomáhalo, sedí, ještě než řeknu sedni. On ví, že za chvilku zas jdeme, ale už to asi mám - popsáno nahoře paní Helenou.

Paráda. Těší mě vaše nadšení.Hlavně ho přeneste na psa, hodně chválit, těšte se z vašeho mimina, za chvíli to bude dospělé . Psí dětství je hodně krátké a než se člověk vzpamatuje, má dospěláka....A taky nám hlavně , Blanko nezapomeňte průběžně psát, jak Vám to všem jde. Byl tu návrh, že je dobré trhnout ještě předtím, než pes napne vodítko. Podle mě se tu míjí to provinění, co pes udělal , s " trestem". Jak má pes poznat,že něco provedl ? Jde si , čuchá , žádný povel , žádný tahání a najednou to škubne. To možná funguje u psa, který má vodítko pořád stejně dlouhé. Já používám vodítek několik a každé je jinak dlouhé. A na psa mi to přijde hodně složité na pochopení. Ta reakce, že se pes opře do vodítka a přijde škub mi pro něj přijde srozumitelnější. Ještě jedna věc. Pokud máte chuť učit psa tahat , sáňky, nebo před běžkama - sněhu je hodně, že jo , nemůžete psa zapřáhnout za obojek. Chce to postroj. Já používám ten na obrany. Pes si to sice v hlavě po čase srovná, i když je na obojku, ale proč mu to dělat těžší ? Na vodítku se netahá. Nikdy. Jednoznačně určené situace, které platí vždy , jsou pro psa srozumitelnější. Mám fenu ovčáka, není úplně blbá, už se toho dost naučila, i nějaké ty zkoušky má, ale když jsme jí před vánocemi při přesunu nábytku přemístili domácí pelech na jiné místo , ještě po třech měsících na povel pádí do starého místa. A to ví úplně přesně , co po ní chci, a jen si neumí to přestěhování jaksi srovnat v hlavě. Psi nejsou Rexové a Lassie .Takže hodně radosti, na vodítku a sami si zvolte, jakou silu na obojku ještě budete tolerovat. Doporucuji žádnou, nebo tak sílu jednoho prstu .
Helena

sona janska napsal(a):
Dekuji za vasi zkusenost. Jen me trochu zarazi delka vasi boudy - 180 cm. To je pro jednoho bernardyna? Pripada mi, ze tak velkou boudu si pes spatne zadycha. Ja jsem nasla v "chytrem" clanku rozmery, ktere rikaji rozmer psa plus 15-20 cm. Coz mi u leonbergera davalo priblizne rozmery boudy delka 140, sirka 110 a vyska 110. Vase bouda je o dost vetsi, ted jste me trochu zmatla

To asi neni popis boudy, ale rozměry obýváku! . helena

bl napsal(a):
NEMÁME HO MÍT NA STAHOVÁKU??,??
zkušenosti nemám, nikdy jsem neměla psa na stahováku, tohle nám poradili na cvičáku

Ne ! Na psa navlečte stahovací řetízek , ale zapnutý jako pevny obojek.Pro jemnější psí krčíčky určitě stačí jemnější kožený, nebo látkový, nemusí to zrovna být kovový. Potřebujeme trhnout a to s obojkem nastaveným na stažení nejde. Obojek zapnutý na stažení zabrání vyvlečení, zapínám na něj psa před krámem, v autobuse a vlaku nebo když potkáme "nenáviděného psa" , aby se mi pes nevyvlékl. Ale na poslušnost je třeba ho mít na nestahování. Dokonce je to v národním rádu u zkoušek povinné . Teda do ZVV 1. Pak už chodí pes navolno, že jo ...ještě mě napadlo : vynikající popisy cviků jsou na www.vycvikpsa.cz . A navíc je to srandovní čtení. Pán, co to píše, zná nejen psy, ale taky má přečtené ty na druhém konci vodítka... Helena

eva nohelova napsal(a):
Skoro všechno, co bych napsala já tu zaznělo, ale doporučila bych vám ještě nějaký dobrý oplocený cvičák, kde by se pes utvrdil, že na přivolání se má přijít. Oplocený = nemá kam utéct. A cvičák proto, že je tam hodně rušivých jevů - lidi, psi. A trestat za nepříchod - také možné, protože na oploceném pozemku se dá dříve nebo později chytit. Jinak - pokud k vám přijde, kdykoliv, po půl minutě, po 3 minutách, nebo 10 minutách, a vy by jste mu dala výchovných pár pohlavků - nepochopí to. Bude si myslet, že je to za to, že přišel. Trest musí v takovém případě přijít jen tehdy, kdy pes nereaguje na přivolání a vám se ho podaří v ten moment BEZE SLOVA odchytit. Pak pochopí, že dostal za to, že nepřišel.

K tomu skákání po lidech vám ještě doporučím - nedovolit to ani na vlastních lidech (rodina a pán samotný), pokud to nebude patřit jen k nějakému pochvalnému rituálu při cvičení. Ale "jen tak" - ne...uvítat se může srdečně a radostně i bez skákání po lidech. I tedy vlastních. Tak to daleko dříve pochopí - co se může a co ne.

Proč psát znova, co tu bylo skvostně popsáno ? www.vycvikpsa.cz
Tam je super seriál o cvičení a vubec to neni pouze o sluzebních psech.Samotné privolání je tam užasné asi v peti lekcích. Helena.

aira napsal(a):
Jak se jmenuje váš pes nebo napište nějaké zajímavé jméno

Luciano Van Niederland . Kupodivu cistokrevný Holandan ! A rika se mu Vaňas .Miluje piskoty a moji cubinu. Kamarádime se pres plot. Je to bordouxská doga.Helena

hehe napsal(a):
Ahoj. Zkusím popsat své potřehy a přidat něco na přemýšlení . 11 měsíců je dost málo na nějakou hodně dobrou chůzi u nohy. Četla jsem odpovědi tady na diskuzi a taky se přikláním, že je to u psa přebytek energie. Je to ještě psí dítě a to těšení se je prostě silnější. Pokud jde půl minuty u nohy, přijde mi, že už povel zná. Pokud potká psa, nebo se někam hrozně těší, těžko s ním bojovat.
Měla jsem trp. jezevčíka a a chůzi u nohy jsem opravdu cvičila pomocí proutku.Na konci větvičky / spíš lískové větve / jsem nechala pár listů, abych psovi nevypíchla oko, a po povelu stačilo zamávat před čumáčkem nebo lehce pošimrat před nosem. Na přesnou chůzi do strany byl proutek taky dobrý. To jsem pak vodítko držela v pravé a z venčí tlačila psa k noze. Na něm . ovčandu bych tohle VUBEC nemohla zkusit. TÉ BYL PROUTEK UPLNE UKRADENÝ. Radila bych u všech cviků : cvičte psa tak, aby nemohl udělat chybu . To znamená : připravte se na cvik , rozmyslete si metodiku a cvičte v prostředí, kde psa máte pod kontrolou. Cvičte cvik vždy na jeden povel a bydte vzdy pripravená psa okamžite vmanipulovat do pozice nebo akce , kterou potřebijete. Chuzi u nohy cvičte s vylítaným psem. Nebude mít tendenci táhnout a VY ho muzete pochvalit za dobry cvik. A o to přece jde, ne ? Na chuzi si vybirejte ulice s ploty tesne u psa, nebude mít pak kam ubíhat na stranu. A ješte jeden postřeh. Nechvalte az po pul minute. Jakmile zpomalí na povel k noze a ocitne se u nohy okamzite reagujte, tak je hodný k noze , to je pašák a pod.. Začátecníka je třeba chválit IHNED , kdyz je tam kde ho chcete mít. A postupne dobu bez pochvaly prodluzovat.
Takže pes jde na vodítku před vámi, je vybehaný , nikde zádný pes. Reknete k noze, pak vterina dve, skubnete, jdete a pes se ocitá vedle vasi nohy. Tak je hodny, to je dobře... deset metru ,. volno. Nechtejte po steneti, aby celou procházku absolvovalo u nohy. Ale nebojte se to desektrát zopakovat. Pro psa je chuze u nohy jednim z nejpřirozenejsích povelu. V přírode si zadny pes nedovolí předbehnout sefa smecky. trpelivost. Zvládnete to. JO. Jeste jedna vec. Netrpte mu to tahání, ani když je na vodítku "navolno ".Pes na vodítku nemusi jít vždy u nohy, ale nesmi tahat. Tabu. totální zákaz táhnout. Za kazdé opření do obojku trhnete. Nemusíte mnoho, ale VZDY. Neutrhnete mu hlavu, spis jde o to, že za tah prijde vzdy skubnuti. Domluvte se v rodine aby jste to delali vsichni. Žadné vlání za psem. Okamzite, ve chvíli, kdy se opre do obojku skubnete. Do týdne by to melo zabrat.Nna babiccina fr.buldocka to taky zabralo a to si troufám tvrdit, že uz je NECO. Hodne trpelivosti. Helena

Ještě dodám k tomu tahání. Nevím, jestli je to dost polopate. Zkuste mu vštípit, že na vodítku se netahá. A oddělte tahání od povelu k noze. Zkuste třeba " pomalu ". To se hodí i u psa navolno, že zpomalí.. Pes nemusi jít u nohy . Stací, když se s vámi nebude prát. A povel k noze určite zná, takž ho zvolna pilujte. A trpelivost , je to ještě puberťák . Používejte řetízkový obyčejný obojek, nastavený na nestahování. / Pokud je na stahováku, necukne to s ním, ale utahuje se, a to ted nepotrebujeme. Po povelu tam vzdycky nechte tu vterinu aby mu to doslo do mozecku , ale jakmile zacne tahat, reagujte hned.POkud pouzijete pomalu, zase mu dejte vterinu.. H

dejavu napsal(a):
ještě dovětek: MOJE první tři fotky nehodnoťe, byly jen jako upoutávka a nefotila jsem je já

1 Amon so sestrou / Jade /
2 Tlusté morče špringr / Mac 1 /
3 Mafián ala veverka / impact /
Ale k zulíbaní jsou vsichni pesani Helena

bl napsal(a):
Máme problém a jestli někdo ví, jak ho vyřešit, moc děkuji. Máme 11ti měsíční štěně labradora retievra a nechce nám chodit u nohy, stále hrozně táhne. Chodili jsme i na cvičák, kde poslouchal na všechno (nejvzornější pes), ale mimo cvičák hrozně táhne. Nepomáhá nic. Jinak s ním problémy nejsou. Bez vodítka u nohy chodí, ale ve městě se bojím. Pes se na vodítku neškrtí, nešlapeme mu po ťapkách, vždy, když je snaha, že 1/2min jde u nohy ho chválíme. Nevíme, kde je problém. Jeslti máte někdo nějaký fíkl, děkuji za něj.

Ahoj. Zkusím popsat své potřehy a přidat něco na přemýšlení . 11 měsíců je dost málo na nějakou hodně dobrou chůzi u nohy. Četla jsem odpovědi tady na diskuzi a taky se přikláním, že je to u psa přebytek energie. Je to ještě psí dítě a to těšení se je prostě silnější. Pokud jde půl minuty u nohy, přijde mi, že už povel zná. Pokud potká psa, nebo se někam hrozně těší, těžko s ním bojovat.
Měla jsem trp. jezevčíka a a chůzi u nohy jsem opravdu cvičila pomocí proutku.Na konci větvičky / spíš lískové větve / jsem nechala pár listů, abych psovi nevypíchla oko, a po povelu stačilo zamávat před čumáčkem nebo lehce pošimrat před nosem. Na přesnou chůzi do strany byl proutek taky dobrý. To jsem pak vodítko držela v pravé a z venčí tlačila psa k noze. Na něm . ovčandu bych tohle VUBEC nemohla zkusit. TÉ BYL PROUTEK UPLNE UKRADENÝ. Radila bych u všech cviků : cvičte psa tak, aby nemohl udělat chybu . To znamená : připravte se na cvik , rozmyslete si metodiku a cvičte v prostředí, kde psa máte pod kontrolou. Cvičte cvik vždy na jeden povel a bydte vzdy pripravená psa okamžite vmanipulovat do pozice nebo akce , kterou potřebijete. Chuzi u nohy cvičte s vylítaným psem. Nebude mít tendenci táhnout a VY ho muzete pochvalit za dobry cvik. A o to přece jde, ne ? Na chuzi si vybirejte ulice s ploty tesne u psa, nebude mít pak kam ubíhat na stranu. A ješte jeden postřeh. Nechvalte az po pul minute. Jakmile zpomalí na povel k noze a ocitne se u nohy okamzite reagujte, tak je hodný k noze , to je pašák a pod.. Začátecníka je třeba chválit IHNED , kdyz je tam kde ho chcete mít. A postupne dobu bez pochvaly prodluzovat.
Takže pes jde na vodítku před vámi, je vybehaný , nikde zádný pes. Reknete k noze, pak vterina dve, skubnete, jdete a pes se ocitá vedle vasi nohy. Tak je hodny, to je dobře... deset metru ,. volno. Nechtejte po steneti, aby celou procházku absolvovalo u nohy. Ale nebojte se to desektrát zopakovat. Pro psa je chuze u nohy jednim z nejpřirozenejsích povelu. V přírode si zadny pes nedovolí předbehnout sefa smecky. trpelivost. Zvládnete to. JO. Jeste jedna vec. Netrpte mu to tahání, ani když je na vodítku "navolno ".Pes na vodítku nemusi jít vždy u nohy, ale nesmi tahat. Tabu. totální zákaz táhnout. Za kazdé opření do obojku trhnete. Nemusíte mnoho, ale VZDY. Neutrhnete mu hlavu, spis jde o to, že za tah prijde vzdy skubnuti. Domluvte se v rodine aby jste to delali vsichni. Žadné vlání za psem. Okamzite, ve chvíli, kdy se opre do obojku skubnete. Do týdne by to melo zabrat.Nna babiccina fr.buldocka to taky zabralo a to si troufám tvrdit, že uz je NECO. Hodne trpelivosti. Helena

Dovolím se poptat na vaše názory :
nejprve fakta. Úterý večer , půl devátý, 12 pod nulou. Obchodní dům Kaufland. Jelikož nepřehlídnu žádného psa , vnímám že před obchodákem sedí přivázaný staford teriér , béžová fena . Tak schouleného sedícího psa jsem ještě neviděla. taky jsme ještě neviděla tak rozklepaného psa.Nejvíc to připomínalo jednoho ratlíka, co jsem viděla před ordinací u veterináře. Prostě vibrovala.
Pes evidentní gaučák, chlupy to nemělo žádný a o podsadě se nedalo mluvit vůbec. Mám - zblblá veřejnými sdělovacími prostředky - z těchto psů respekt a tak jsem ho na dálku politovala a šla dovnitř. Za patnáct minut jsem se vynořila a pes tam ješte vibroval. Poptala jsem se okolostojících popíječů piva, jak je tam ten pes dlouho a řekli, že už asi půl hodiny.. Politovala jsem ji zblízka a fena začala kňučet. Klepala se tak, že jsem zapomněla, že pospíchám, zapomněla jsem na nebezpečné plemeno, nechala jsem se očuchat a kdyz mi s tou svou tlamou obrovskou olízla ruku ,prostě jsem ji odvázala a vlezla dovnitř. Překvapilo Vás, že vůbec neprotestovala ?
Za deset minut přicházela slečna s mladíkem. Chvíli nevěřila vlastním očím koho to vidí ve vestibulu , pak v šoku vzala vodítko / ja se omluvila, že jsem si dovolila toho zmrzlého psa posunout dovnitř / a bezeslova vylezla před krám. Mladík se zmohl, vždyt je jenom osm pod nulou / no mám v autě teplomer a ten mi hlásil 12 ...
Sla jsem k autu a slysela jeste jak slecna trestá feny že se nechala odvázat. Vykrikovala neco jako co sis to dovolila lehni a pod... nepřekvapilo mě to. Ale co Vy? jak vy byste reagovali? Helena

marcha napsal(a):
No, to že si bude hlídat fenu je pravda (dokonce doufám, že v době hárání bude odhánět nápadníky deroucí se do dvora - další libůstka zprostředkovaná lidmi, co své psy nechávají volně)...
Kdyby to byl pes, myslím, že by se spolu srovnali, ale utvořili by smečku a sice by na vsi vyhrávali, ale do města už bysme nemohli .
Proto doufám, že si vyberu nekonflitní fenku a hraní aspoň s fenkami bude nadále OK...

Bála bych se, že až Sam bude bojovat s jedním nápadníkem, budou ostatní polézat plot a obšťastňovat fenu podle zásady, když se dva perou...Pes zpitomělý háráním je schopný neuvěřitelých věcí ! Navíc asi nepůjde nechat hárající fenu se psem, ne ? zhruba čtrnáct dní budou muset být na distanc, tedy pokud nechceš mít dvakrát ročně přírůstek do smečky. Helena

jade napsal(a):
nuz, fena bude asi v pohode, ale tvoj pes bude mat do bitiek este vacsiu chut a odvahu. bude si strazit fenu
v pripade prauheho psa je dost pravdepodobne ze by sa naucil spravanie od starsieho. aj ked keby to bol labik ako ma byt, nekonfliktny, kto vie? mozno by sa jeho spravanie udrzalo take ako ma byt

Mám fenu a je to rváč.jde po druhých v okruhu stometrů pes nepes . Pokud druhý pes do smečky bude fena , nevim , nevím. Navic pokud se feny rvou , není to žádné pouštění hrůzy a vytrhané chlupy, jdou natvrdo, bohužel.. Takže pokud jsem po ruce je to nekompromisní fuj a ke mně. Zatím jsem nepotkala situaci, že bych s fenou byla proti samotné feně bez pána..Ale ta moje čubka ovčácká jednou prolítla otevřenými vraty na cestu a polapila svou úhlavní nepřítelkyni boxerku s paní na vodítku, no bylo mi hrozně. Seřvala jsem jí až na náves, myslím pochopitelne svoji fenu.
Naštěstí druzí páníčkové taky řvou a snaží se jednat, takže to skončilo zatím nejvýš prokouslým uchem a natrženou hubou a nějaké ty šrámy po nohách. Feny se rvou taky, a řekla bych že hůř. Psi mi přijdou , že u toho víc nadělají, ale ve skutečnosti se do toho tolik neopřou.. Při hárání naší slečny jich před vraty sedí i 5 a nikdy jsem nezahlédla sebemenší konflikt mezi nimi. Ještě je zajímavé, že když jsme bydlela v Praze, hlásili si neznámí majitelé na dálku, co že to vedou pes - fena. U nás na vsi lidé z nových domků na mě koukají divně a ve městě totéž. Nějací nesdílní či co..Helena

marcha napsal(a):
Já taky myslím, že to tak strašný problém není. Pokud má váš pejsek nějaké jasně dané základy vychování z domova, bude si je pamatovat.
U nás je to zrovna tak - po delším hlídání rodiči je Sam jako urvaný ze řetězu, neposlouchá, žebrá, citově vydírá (MUSÍM jít dnes už po páté na procházku, MUSÍM do toho křesla co v něm sedíš, MUSÍM jet na ten výlet s vámi ), protože rodiče mu přes veškerá poučení nedávají jasné povely, ale DISKUTUJÍ s ním ("Same, to bys neměl, nechoď tam, co to děláš, ale jdi ty..."). Ovšem stačí být po návratu důsledný, nastolit opět pevný režim a stará pravidla, a pes si rychle vzpomene a ujasní, co si u koho může dovolit.
Když jsme byli loni pryč měsíc, trvalo to asi týden - během toho dostal párkrát za ucho a už zase věděl, co znamená "Ke mně!"
Horší je to samozřejmě když s rodiči bydlíte a oni psa kazí systematicky od mala zároveň s vaší snahou o výcvik... Ale to je jiný případ.

Holoky / a kluci / tohle si pamatujete !, je to uplne stejne, jako kdyz vam " kazi" dedeckove a babicky potomstvo .
Uplne nejhorsi je kombinace, kdy po týdenní nepřítomnosti v domě zjistíte, že zvlčily i deti i psi a hlídací babička roznáší dobroty miláčkům až do postele, kde to spí v jednom chumlu a náramně si to užívá !! Chcete hlídání dravé zvěře ? - chcete . Tak nezbývá než nereptat a utáhnout otže, až pochválená a náležitě oceněná babička odjede. Helena

klakier napsal(a):
Rád bych slyšel Váš názor na tuhle studii.
http://www.genoservis.cz/CHLAMYDIE.doc

Pro mne to bylo tak trochu překvapení.

Zajímavý článek . Pro mě, profesí zootechnika a současného hobby chovatele bylo nepříjemné zjištění, že trvale trpím : náhlou rýmou, ráno kašlu do snídaně pořád, pak už vůbec, bolí mě zuby při změně počasí, bolí mě záda trvale, mám chronický zánět loketní šlachy, a orthoped mě opíchává zanícené rameno, mám průjem téměř pořád , svědí mě kůže, mám závratě, pálí mě v krku, slzí mě pravé oko, potím se v noci jako blázen , usínám kdekoliv v sedm večer, nutím se do jakékoliv práce a tahám nohy za sebou , bolí mě hlava a občas strpím žaludeční sondu při léčbě chronického zánětu žaludku. Jinak se cítím velmi zdravě !!!
Půlku problémů jsem přisuzovala krční páteři a nervákům v rodině ,
ostatní ženským problémům v přechodu, a nikdy jsme nedokázala toto všechno na doktora vysypat naráz proč taky takové prkotiny, ale že by chlamydie? Helena

dita napsal(a):
Ahoj Marcho, tak jsem v sobotu poprvé vyzkoušela Rona zapřáhnout za běžky . Jak jsem naivní když jsem si myslela že by mohl táhnout... Ze začátku ani nechtěl přede mě jít, po chvíli pochopil a tak šel - pokud ale ucítit napnuté vodítko, tak zase honem zpomalil , smysl to neměložádný. Šel jak spráskaný pes (jak si hlídal, aby nezatáhl) a jakmile jsem ho odvázala, tak začal blbnout a lítat jak splašenej - únava to být nemohla. Ani hlasem jsem ho nevyburcovala. V neděli jsem jsem to zkusila znovu, situace se opakovala. Pak přišel maličký kopeček dolů, on šel pomalu tak jsem ho hlasově podpořila, ten blbec se zastavil a otočil se co po něm chci, já mu najela na nohy on uskočil - jenže tam byl strom, takže jsme ho vodítkem obejmuli a zastavili se o něj velkým trhnutím a váleli se v závěji. Bylo to k pokukání, škoda že nás nikdo nenatočil .
Pak už nechtěl jít ani přede mnou po rovině, takže jsme s touto disciplínou skončili. V létě ale budem provozovat dogtrekking, ten mu půjde - tedy až nato že nepotáhne....

Ahoj, napadl nám sníh tak hurá na lyže. Nejsem žádný masher, ale moje zkušenosti :
První podmínka: Nikdy ne za obojek , ale používat postroj.
druhá : trpelivost.
treti : pomocník , co pojede před vámi.
ctvrtá : nepřetežovat. Pes se neveze , ale trvdě maká v esnehu:Do minimálně dvou let netahat. Naučit na běžky můžete, ale musíte makat za psem na plný výkon.
pátá : než vlezete za psa na lyžích musí mit bezpečně zvládnuté minimálně dva povely: jedním ho zastavíte / Opravdu stoprocentne !!!!! / já používám LEHNI. Druhým ho rozejdete. Já říkam JDI, a při rychlejším běhu HOP HOP.
šestá : Ohleduplnost. Jezdit se psem po projetých stopách na Horskou Kvildu mi přijde neomalost a sprosťárna.Hodne radosti

eva nohelova napsal(a):
Jaké máte zkušenosti s nejrůznějšími obojky?
Já u pracovně vedených psů používám ve štěněčím věku kožené a v dospělém jen jednořadé řetízkové. Není to z toho, abych používala "škubání na stahováku", ale proto, že na zkouškách je předepsaný jedině tento a nevidím důvod, proč jindy používat jiný. S obyčejným řetízkovým obojkem mám jen dobré zkušenosti, ale musí psovi padnout velikost. Jinak se snadno sesune z hlavy a ztratí. Ten ojojek. I když pes by mohl taky......
Na malé psy používám takové nylonové a "provázkové" obojky s plastovou přeskou. Dobře se zapínají, jsou hezké a zatím nezklamaly. Jen v dlouhé srsti šeltičky musím dávat pozor na to, abych ji tam neskřípla srst.
Taky jsem dostala dárkem a zároveň doporučení na obojek na suchý zip. Dlouho jsem mu věřila, ale pak jsem tu měla na hlídání bígla a ten ho 2x za sebou v cukuletu "rozepnul". Tedy po této zkušenosti už takovému obojku nevěřím.
Pak mám ještě špatnou zkušenost s obojkama, které u zapínacího kolečka pro vodítka nejsou podložené.. Ne vzdy je to kvalitní kůže a už 2x se mi stalo, že velký pes při škubnotí to kolečko vyrval a tedy byl takový obojek k ničenu-nespolehlivý. pak už jsem si na takovou kvalitu obojku dávala pozor.
A ještě jedna přenesená zkušenost z jiného soudku: Známá mi nedávno říkala, že svému cane corso koupila krásný obojek s výraznýma cvočkama a jak se s ním 2x prošel po kuchyni, otloukl ji roh u stěny a i na několika místech kuchyňskou linku a pak ji udělal na stehně pěkné modřiny, když se přišel pomazlit, aby už s ním šla ven... Tedy ten drahý obojek doživotně odložila do šuplíku.
A jaký obojek pro vaše pejsany používáte vy a proč? Jaké máte dobré a jaké špatné zkušenosti?

Mám tříletou ovčandu a používám jednořadý řetízkový velkými podlouhlými oky. Jedině mě vadí, že mi pes neustále cinká. A jak mám na obojku připnutou ještě informaci o jméně a tel. číslo, chrastí jako tažnej kůň v postroji. Takže doma na zahradě chodí nahatá . Má pětatřicet kilo a bojím se jí dávat popruhovej právě kvůli přezkám.Připadají mi nespolehlivé. No a koženej zase nemám moc kde sušit. Věčně lítáme někde v terénu a koženej se blbě udržuje. Helena

eva nohelova napsal(a):
Trochu se budu opakovat...
Dlouho tu nebylo žádné "textové" téma, tak bych ráda otevřela některá z témat, která by mohla zajímat více lidiček, pejskařů i skoronepejskařů.
Byla bych moc ráda, kdyby jste napsali svůj názor a zkušenosti se soužitím vašich psích kamarádů s ostatními zvířaty.
Zajímavé by bylo nejen vypsání kladů, ale i záporů takového soužití, prima by byli i zážitky a historky. Prosím, nezůstaňte jen u fotografií. Jsou krásné, je na co koukat, ale informace jsou důležité!
Aby můj text nebyl příliš dlouhý, v jiném vstupu se samozřejmě vyjádřím i já, protože také mám i jiná zvířata, ne jen psy.
Sem s příspěvky. Už se těším!

Máme německou ovčandu - tříletou a snese se s našimi kočkami, slepicemi, jednou kozou a sousedovými koňmi a kravami úplně bez problémů. Když jsme přivezli nové slepice,musela si je očuchat a varovala jsme ji, že nejsou na hraní a je pokoj. Zajímavý vztah má s kočkami. Kocoura honí, pokud se díváme. Jakmile žádný člověk není na blízku, uplně se ignorují. jako by nám oba chtěli dokázat, že správný pes lítá za kočkami a správná kočka zdrhá ..S kočkou je to jiný vztah. Taky utíkají , když se díváme, / tedy na feně je vidět, že v kritických situacích brzdí, aby kočku nepředběhla a je to prostě podívaná pro diváky / ale když se nikdo nedívá, kočka se motá psovi pod nohama , otírá se o fenu, že ztrácí rovnováhu. Krásný pohled . .Pak taky byla čubinka strašně zvědavá na kůzlata a chtěla je nosit za krk, což kůzlata nerada, ale umíme náádherný skok přes kozu.. Koze je to při ožírání něčeho zajímavého jedno a vypadá to pro diváky, co k nám chodí na procházky podívat se na naši zoologickou , velmi efektně.Hezké vánoce.helena

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

lerry napsal(a):
Heleno, můžu se zeptat, jak je stará Vaše kozí máma, případně jméno+odkud ji máte? Jednu kozu jsme prodávali a vypadala úplně stejně (i když to asi všechny bílé bezrohé ). Tak jen pátrám, zda by to nemohla být třeba ona-ztratili jsme s ní kontakt.
Na fotce jsou její dětičky- ty bílé

Naše Róza je u nás od dětství, je z chovné farmy v Bílsku od Špatných v Jižních Čechách / u Bavorova /.Narodila se až v dubnu / 2002 /, poprvé jsme ji tedy nepřipouštěli ,takže měla jedny kůzlata.Teď jsou jí dva roky a kus.Helena

daty napsal(a):
Krásnej Limusinek z ISB v Havl.Brodě

Sousedi .

andela napsal(a):

Bára

Chystám se vyrábět kukaně na snášení vajec. Nemáte někdo fotky těch svých, abych měla inspiraci ? Mám deset slepiček - hybridů . A jediné co vím, je , že mají být co nejdále do vchodu, aby vejce nebyly znečištěné. Je možné udělat je " průchozí ", aby z jedné starny snášely slepice a z druhé já vybírala ? Jak vysoko mohou být ? Stačí tři místa ? Díky za podněty..Helena