Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Naposledy přihlášen: 12. 11. 2019 13:44:06
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
FAWNALEE - děkuji za příspěvek. To je přesně to, co se běžně děje. Nejen v chovu zvířat, je to všude kolem nás. Zadavatelka tady zjevně poškodí chovatele, jestli psala někam dále pochopitelně nevíme, ale pokud jí jde o ty psy, napsat na klub spíše než na IFaunu by bylo k něčemu. Nevím jestli k dobrému, ale alespoň k něčemu. Bohužel předseda klubu, poradce chovu a letitý rozhodčí je kdo? No přece zmiňovaný a poškozený chovatel. A vzhledem k tomu, že u nás jsou pro jistotu kluby NF dva, řevnivost mezi nimi je známá...
SUGAR 467 No, každý, kdo si k sobě nějakého tvora připoutá, musí počítat s ním, že je to v dobrém i zlém. Jako v manželství. Jestliže se u mého zvířete ukáže vada, o které by chovatel věděl a vědomě mi zvíře prodal, pak ano, platí to, co jste popsala. Jinak jsem se postarala o tvora, kterého jsem vědomě přijala za svého souputníka a jsem povinna se o něj postarat.
Osobně pana Jandu neznám a osobně ani neznám NESSI. Takže nevím, jak s panem Jandou mluvila a nevím, co jí řekl on. Vím jenom, že to, co se jednou napíše na net, zůstane tam do zhroucení systému. Smutek nad ztrátu milovaného zvířátka je u některých z nás stajně velký, jako smutek nad ztrátou milovaného člověka. U některých i větší.
Je mi moc líto, že jste měli takové problémy. Ovšem myslím si, že toto není právě moc hezké vůči chovateli, Jandovi odchovali spoustu psů, kolik z nich mělo problémy s epilepsií? Kolik sourozenců z daného vrhu má problémy? Kolik štěňat po matce/otci (to bych typovala spíš) má tyto problémy? Já žiju s NF už přes 25 let, měli jsme psa z útulku, psa bez papírů i psa s papíry. Shodou okolností největší problémy se psem papírovým. Je to plemeno zdravotně zatížené, ale slušný chovatel se snaží mít chov zdravý.
Předpokládám, podle dotazu, že jste začátečník, neboli že toho retrívra měli rodiče? Podle toho, co píšete asi ano.
No klidnější, schopný dát těch 10km v pohodě je třeba český strakáč, ale zatím jste nenapsal/a, co nabízíte psovi Vy. Klidný, nemusíte se mu věnovat celý den, když Vás to popadne vyrazíte a jinak?
Jak už radili výše, zkuste vařené, jeden z našich psů syrové prostě odmítal celý svůj život, madam něco pozře syrové a něco se jí musí vařit. Ostatně, bohužel Orijen jsou jediné granule, které jsme zkoušeli, po kterých měla opravdu velmi řídký případ, takže je používat nemůžeme. Na srst je ten Biotin výborný, eventuálně řasa, nějaký ten olej, chce to opatrně zkoušet. Přece jenom do toho "mokrého" krmení se dá ledacos přidat. Držím palce.
Před více než třiceti lety jsem kvůli podobnému problému musela nechat pejska uspat. Následně jsem zjistila, že by to bývala nejspíš mohla být štítná žláza. Takže pokud jsou problémy s kůží, které přetrvávají, okamžitě nechávám udělat analýzu. Navíc tak malého psa bych opravdu krmila masem, abych měla pod dohledem naprosto všechno, co sní. Také nepíšete, jak často koupete, jaké prostředky používáte a podobně.
Hlavně nezapomeňte, že byl v útulku a pokud si sednete, může být na vás až chorobně závislý. Tudíž třeba to, že nemusí ostatní psy bude problém. Proto když půjdete na cvičák, tak nejprve sama a přesně vysvětlete, co od psa očekáváte a jak se chová. A počítejte s tím, že jak déle u vás bude a podaří se vám ho na sebe navést, může se i povahově změnit - začít se chovat jinak, než jak se choval zezačátku. Fandím lidem, kteří si vezmou staré zvíře z útulku a snaží se mu ten zbytek života zkvalitnit a prosvětlit. Možná, že jste se měla zeptat trochu jinak a i ze začátku napsat, že nejste začátečník. Ale on by si rýpal našel něco jiného.
Bydlím na vsi, takže když jdeme z procházky a potřebuju chleba či pečivo k snídani, nechám psa přivázaného venku. Jo, jsou tam i ti páni, co snídají tekuté, takže nemám strach, že by došlo k úhoně. Nepřizpůsobivé děti se jí bojí a školkové děti vědí, že nic nedělá, protože si ji hladí přes plot. Ale to je tak na pět minut. Před hyper super bych nenechala žádného psa, už proto, že i těch pět minut jí připadá jako věčnost.
Jinak co se týče těch pobíhajících psů, před pár lety vnučka stála před obchodem s jorkem druhé babičky, přiběhl vlčák, stisknul a běžel dál. Vnučce tehdy bylo tak šest, sedm, dlouho se z toho šoku vzpamatovávala.