ano, třeba drilem

Mám psa, ovčáka, 1 rok. Zhruba od 3 měsíců chodíme na cvičák. Pes je jinak šikovný, má velký potenciál, velmi snadno vzrušivý a živý. Co je však kamenem úrazu, tak motivace. Především venku a v cizím prostředí. Nenašla jsem zatím odměnu, která by ho zaujala natolik, že kvůli ni udělá (téměř) cokoliv. Nejprve jsem to zkoušela s "normálními" pamlsky, postupně zvyšovala intenzitu jejich zápachu, aby byly opravdu lákavé a smradlavé. Ale pes kouká na všechny strany, čenich ideálně u země a na odměnu dlabe. Mohu ji mít před jeho čenichem, jen k ní čuchne a nezájem. Cvičíme vždy nalačno. Cukání vodítkem je taky naprd, když prostě nechce, klidně se na něm oběsí. Druhý level byl jeho oblíbený balonek, ale i když ho za cvik dostane, jen k němu ňufne, ale žádné zaujetí.

Hlasem se snažím při pochvalách intonovat, projevovat nadšení. Ale prostě ne. Jakmile je venku, je tam toliko zajímavých věcí a pachu, že nějaké cvičení je fakt otrava. Nutno dodat, že doma (kuchyň, dvůr, zahrada), kdykoliv vemu nějakou dobrotu, tak poslouchá jak švýcarské hodinky. Takže cviky umí, dokonce spoustu z nich už na posunky, není to pro něho novinka a ví, co má dělat. Ale pes, který poslouchá jen doma, jako by neposlouchal vůbec.

Pořídila jsem si teď klikr a chystám se ho vyzkoušet, jen si myslím, že ten asi problém s motivací moc neřeší. Jinak už mě nenapadají jiné možnosti, jak na něho vyzrát a namotivovat ho tak, aby venku cviky nedělal jen proto, že už jako fakt musí, ten jeho nezájem je téměř hmotný.

Připadám si totiž fakt hloupě, když vím, že pes doma přijde na první zavolání odkudkoliv, zvládá aport, odložení v sedě, v leže, přivolání, chůzi na vodítku i bez i různé cirkusácké kousky, ale venku na něho můžu "ječet" jako pominutá a prostě smůla bejby. (mluvím i klidně, ale jakmile to musím opakovat, začínám nabírat na intenzitě).

Máte někdo tip, "kde udělali soudruzi z NDR chybu?"